Výbor RAC přijal stanovisko podporující návrh Německa na omezení PFHxA, jejích solí a příbuzných látek. Začátkem července začne konzultace k návrhu stanoviska výboru SEAC k téže skupině chemických látek.

Výbor pro posuzování rizik (RAC) souhlasil s tím, že používání PFHxA (undecafluorohexanoic acid), jejích solí a příbuzných látek představuje v celé EU riziko pro lidské zdraví a životní prostředí, které v současné době není dostatečně kontrolováno. Látky skupiny PFHxA jsou velmi perzistentní a mobilní, a proto přispívají ke zvyšování znečištění životního prostředí a expozice člověka. RAC se domnívá, že navrhované omezení by bylo účinné při snižování emisí PFHxA a souvisejících rizik.

Výbor RAC uvedl, že v informacích uvedených v návrhu omezení existují různé nejistoty, zejména pokud jde o použité objemy a související emise PFHxA. Dospěl k závěru, že omezení je oprávněné.

Výbor pro socioekonomickou analýzu (SEAC) odsouhlasil návrh stanoviska k nákladům a přínosům pro společnost. Vzhledem k tomu, že dostupné informace byly omezené, nemohl SEAC ani s ohledem na navrhované změny dospět k závěru, že podmínky navrhovaného omezení jsou nejvhodnějším opatřením k řešení zjištěných rizik. Pro určitá použití, u nichž byly informace o sociálně-ekonomických dopadech méně nejisté, bylo omezení přiměřené.

Začátkem července bude zahájena šedesátidenní konzultace k návrhu stanoviska výboru SEAC. Konsolidované stanovisko obou výborů by mělo být připraveno do konce roku 2021.

Výbory také:

• odsouhlasily 11 stanovisek k žádostem o povolení pro použití oktyl a nonylfenol ethoxylátů;

• diskutovaly o stanoviscích k omezení olova při venkovní střelbě a rybolovu;

• projednaly stanoviska k omezení nebezpečných chemických látek v jednorázových dětských plenkách.

Kromě toho výbor RAC přijal důležité stanovisko k vědeckému hodnocení expozičních limitů na pracovišti (OEL) pro azbest a stanoviska k devíti návrhům harmonizované klasifikace a označení (CLH). Na žádost výkonného ředitele ECHA výbor pokračoval v diskusi o environmentálních vlastnostech olova.

Oba výbory se dohodly na přístupu k hodnocení zpráv o přezkumu povolení.

Stanoviska výborů RAC a SEAC budou v blízké době k dispozici na jejich internetových stránkách.

Další informace:

Nejžhavější vědecká témata: Perfluoroalkylové chemické látky (PFAS)

V Česku by do roku 2030 mělo vzniknout nejméně 20 plnících stanic na vodík pro kamiony a nákladní auta. Odhaduje to studie Asociace evropských výrobců automobilů (ACEA), jejíž výsledky má ČTK k dispozici. V současnosti ještě v tuzemsku žádná vodíková čerpací stanice nefunguje, ale dvě by měly být otevřené v síti společnosti Benzina ještě letos. Do roku 2023 by mohlo být v ČR vybudováno šest až osm čerpacích stanic na vodík.

Podle směrnice Evropského parlamentu je potřeba dosáhnout celoevropského cíle 300 vodíkových čerpacích stanic pro nákladní vozidla do roku 2025 a nejméně 1000 stanic do roku 2030. Německo jich se svou hustou dálniční sítí bude potřebovat zhruba 300 a například Slovensko deset. Očekává se, že v rámci Evropské unie a Velké Británie bude do deseti let v provozu nejméně 60.000 nákladních vozidel na vodík.

Vodíkové čerpací stanice pro nákladní vozidla by měly poskytovat denní kapacitu nejméně šest tun H2 a k dispozici by měly být minimálně dvě tankovací pistole na každé stanici. Členské státy EU by si měly stanovit závazné cíle tak, aby byl do roku 2025 a 2030 garantován nezbytný počet vodíkových čerpacích stanic napříč celou unií.

Vlády evropských zemí spatřují ve vodíku možnost, jak snáze dosáhnout nízkých nebo nulových emisí. Největším problémem je zpracování paliva do formy využitelného média. S dostatečnými investicemi je však možné nalézt metody šetrné k životnímu prostředí. Potřebná tankovací infrastruktura se rozrůstá a v současnosti je po celé Evropě přes 300 vodíkových stanic pro osobní vozy.

První elektromobily na vodíkové palivové články se již v Evropě prodávají. Například Toyota Mirai druhé generace je už i na českém trhu a celosvětově si ji pořídilo více než 10.000 zákazníků. Ve druhé polovině roku ji doplní Hyundai Nexo. Vodíková osobní auta na jednu nádrž ujedou více než 600 kilometrů a natankování trvá tři až pět minut. Toyota vyvíjí i nákladní vozy na vodík nebo vodíková plavidla.

Energetická společnost ČEZ plánuje do roku 2030 investovat do modernizace a transformace svých teplárenských lokalit na nová paliva 30 až 40 miliard korun. Největší část půjde do lokality Mělník. Firma to uvedla na dotaz ČTK. Místopředseda představenstva ČEZ Pavel Cyrani na úterní konferenci Institutu pro veřejnou diskusi o budoucnosti českého teplárenství uvedl, že celkové investiční výdaje v Mělníku mohou od letoška do roku 2030 dosáhnout na 20 až 30 miliard korun.

"Lokalita Mělník dodává teplo pro Prahu, je největší a představuje tedy největší část investic. Do transformace ostatních teplárenských lokalit ČEZ na šetrnější zdroje předpokládáme investovat do deseti miliard korun celkem," řekl dnes ČTK mluvčí ČEZ Roman Gazdík. Další teplárny má polostátní energetická společnost v Trmicích, Dětmarovicích, Hodoníně, Poříčí, Dvoře Králové nebo Jindřichově Hradci.

Ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (ANO) už dříve uvedl, že transformaci teplárenství, tedy odchodu tepláren od využívání uhlí, pomohou peníze z evropských fondů. Na transformaci energetiky má podle něj připraveno víc než 100 miliard korun, také podle něj desítky miliard Kč zamíří právě do teplárenství. Havlíčkův náměstek pro energetiku René Neděla při úterní konferenci řekl, že teplárny do roku 2030 přejdou z uhlí, které je nyní hlavním palivem, převážně na zemní plyn.

Cyrani uvedl, že teplárenský mix ČR bude v nejbližších letech doplněn převážně zdroji na kombinovanou výrobou elektřiny a tepla (KVET) na zemní plyn. Předpokládá se podle něj, že uplatnění najdou také biomasové kotelny, zařízení na energetické využití odpadu (ZEVO) a plynové kotelny jako takové.

Konkrétně v Mělníce budou podle něj základní technologií pro výrobu tepla a elektřiny vysoce účinné paroplynové zdroje. Jako záložní a takzvaný špičkový zdroj tepla pak budou instalovány nové plynové kotle. V lokalitě je také zvažováno využití dalších nízkoemisních technologií a paliv - ZEVO, kotel na biomasu nebo elektrokotle, uvedl ČEZ.

Na plyn má přejít i lokalita Dětmarovice. Černouhelná elektrárna o instalovaném výkonu 3 x 200 megawattů kromě výroby elektřiny dodává teplo do měst Orlová a Bohumín. Poslední producent černého uhlí v ČR, společnost OKD, však těžbu v nejbližších letech ukončí. ČEZ proto plánuje na přeměnu lokality Dětmarovice do roku 2025 investovat více než miliardu korun, vyplývá z Cyraniho prezentace.

Základní technologií pro výrobu tepla a elektřiny budou v Dětmarovicích čtyři vysoce účinné kogenerační jednotky o celkovém výkonu 45 megawattů elektrických a 40 megawattů tepelných. Jako záložní zdroj tepla budou i zde instalovány nové plynové kotle. Na plyn už ČEZ převedl kotelnu Energetiky Vítkovice, kde dříve dva černouhelné kotle zajišťovaly dodávku tepla pro Třinecké železárny, Vítkovice Holding, Vítkovickou nemocnici Ostrava a domácnosti.

Další vývoj podle Cyraniho čeká české teplárenství mezi roky 2030 až 2050, kdy má po dožití zdrojů zprovozněných v první fázi do roku 2030 dojít k opuštění technologií využívajících zemní plyn. Další rozvoj naopak čeká biomasu a technologie, které neprodukují emise oxidu uhličitého - tj. tepelná čerpadla, elektrokotle nebo fototermiku, což je získávání tepla ze slunečního svitu.

Evropská komise zveřejnila k připomínkování Návrh nařízení k předpisům EU týkajících se výpočtu, ověřování a vykazování údajů o odděleném sběru plastových lahví na jedno použití. Směrnice (EU) 2019/904 stanovuje cíle pro tříděný sběr pro recyklaci odpadních plastových lahví na jedno použití. Cíl pro rok 2025 je 77% hmotnosti všech takových lahví na jedno použití uvedených na trh a cíl pro rok 2029 je 90%. Komise má stanovit metodiku pro výpočet a ověření těchto cílů odděleného sběru a formát, v němž mají členské státy hlásit údaje o lahvích na jedno použití, které byly každý rok odděleně sbírány.

Návrh vyhláška o podrobnostech nakládání s některými výrobky s ukončenou životností

Předkládaný návrh vyhlášky je prováděcím právním předpisem k zákonu č. 542/2020 Sb., o výrobcích s ukončenou životností. Upravuje podrobnosti nakládání s odpadními elektrozařízeními, odpadními bateriemi a akumulátory a odpadními pneumatikami. Nově jsou v navrhované vyhlášce zejména definovány přesnější požadavky na pořádání osvětových kampaní, které mají informovat občany jak správně nakládat s výrobky s ukončenou životností, postupy při zpracování a dalším nakládání s výrobky s ukončenou životností a na vedení evidencí těchto výrobků spolu s důsledným ověřováním vykazovaných dat.

• Materiál

• Důvodová zpráva

• Předkládací zpráva

• Srovnávací tabulka 1

• Srovnávací tabulka 2

• Srovnávací tabulka 3

• Srovnávací tabulka 4

• Srovnávací tabulka 5

• Rozdílová tabulka RIA

Energetická účinnost – revize směrnice o energetické náročnosti budov

Evropská komise zveřejnila k připomínkování veřejnou konzultaci k revizi směrnice o energetické náročnosti budov. V roce 2020 představila Komise svou iniciativu „renovační vlna“ na podporu energetické renovace budov v EU. Tato strategie obsahuje akční plán s těmito prvky: i) regulační, finanční a zmocňovací opatření; a ii) cíl alespoň zdvojnásobit do roku 2030 roční podíl energetických renovací budov. Tento cíl vyžaduje revizi příslušného právního aktu EU, směrnice o energetické náročnosti budov. Revize se zaměří na ustanovení, která mají zásadní význam pro podporu renovace budov.

Vodíková strategie České republiky

Vodíková strategie České republiky vychází z Evropské vodíkové strategie. Vytváří rámec pro rozvoj vodíkových technologií, které jsou jedním z významných nástrojů pro plnění cílů stanovených v Zelené dohodě pro Evropu. Vodíková strategie má dva strategické cíle: snižování emisí skleníkových plynů a podporu ekonomického růstu. Je založena na čtyřech hlavních pilířích: výroba vodíku, užití vodíku, doprava a skladování vodíku a vodíkové technologie. Je připravena ve struktuře podle Metodiky přípravy veřejných strategií.

• Materiál

• Předkládací zpráva

Krajský úřad v Hradci Králové zastavil řízení o vydání integrovaného povolení na spalovnu nebezpečných a ostatních odpadů v Rybitví u Pardubic. Společnost AVE CZ odpadové hospodářství, která o modernizaci a znovuotevření spalovny léta usiluje, nedoplnila potřebné podklady a lhůta pro rozhodnutí vypršela, řekl ČTK Richard Veselý z odboru životního prostředí a zemědělství královéhradeckého krajského úřadu. Firma se pokouší na záměr získat kladný posudek hodnocení dopadů modernizace spalovny na životní prostředí (EIA).

První žádost o posouzení EIA podalo AVE CZ na ministerstvo životního prostředí v roce 2010. Pod protestní petici se v roce 2009 podepsalo téměř 50 000 lidí, ministerstvo životního prostředí nakonec vydalo záporné stanovisko. Společnost proto v roce 2012 požádala o vydání integrovaného povolení, to však v roce 2016 zamítl krajský úřad Královéhradeckého kraje, který o věci rozhodoval, aby se Pardubický kraj vyhnul možnému nařčení z podjatosti. Ministerstvo totiž potvrdilo původní nesouhlasné stanovisko. Investor proto upravil podklady pro nové posouzení EIA, například množství ročně spalovaného materiálu navrhl ve dvou variantách, kromě původně plánovaných 20 000 tun nově také 15 800 tun. Hodnocení je zatím pozastavené, ministerstvo životního prostředí od společnosti požaduje, aby doplnila dokumentaci a vypořádala se s připomínkami.

Firma AVE CZ odpadové hospodářství vlastní odstavenou spalovnu od roku 2006, dva roky předtím už byla uzavřena, protože nesplňovala emisní limity. Chemička Synthesia ji proto prodala. Od té doby se odpadová společnost snaží o obnovení provozu.

Pardubice jednaly v minulosti o odkoupení spalovny, zastupitelé ale nakonec neschválili cenu. Odmítli za ni dát 35 milionů korun. Zhruba stejně by stálo její zbourání a sanace areálu.

Proti spalovně jsou i obce Rybitví, Lázně Bohdaneč, Černá u Bohdanče a Srnojedy a Pardubický kraj. Rybitví se snažilo úsilí o znovuotevření zařízení zablokovat změnou územního plánu, Nejvyšší správní soud v něm ale v roce 2011 zrušil pasáž, která spalování odpadu znemožňovala.

Na druhém metodickém dni ÚOHS (27.5.2021), který byl věnován nastavení hodnocení nabídek, prezentovala i Leona Gergelová Šteigrová (MPSV) na téma „Odpovědné veřejné zadávání při hodnocení nabídek.“ V prezentaci zazněly jak možnosti hodnocení „na cenu“, které je typické pro jednoduché a jasné požadavky, tak i hodnocení dle kritérií kvality. Vše bylo dokumentováno na řadě praktických příkladů. Chcete-li se dozvědět více, stáhněte si celou prezentaci.

Mohlo by vás zajímat:

Obaly a zodpovědné zadávání veřejných zakázek ve vztahu k potravinářství“ – seminář v Poslanecké sněmovně 22.6.

Švýcaři v referendu odmítli trojici návrhů z oblasti životního prostředí, včetně nového zákona o emisích oxidu uhličitého a zákazu umělých pesticidů. 

Proti zákazu umělých pesticidů se vyjádřilo 61 procent voličů. Kdyby zákaz prošel, stalo by se Švýcarsko teprve druhou zemí na světě, která k tomu přistoupila. Záměr hospodařit stoprocentně bio oznámil před několika lety Bhútán. Ve Švýcarsku má sídlo firma Sygenta, jeden z největších výrobců přípravků na ochranu rostlin, kterou v roce 2017 koupil čínský gigant ChemChina, upozornila agentura AFP. Stejným poměrem byl zamítnut také návrh na poskytování dotací pouze zemědělcům, kteří se vyhýbají chemickým hnojivům.

Těsným poměrem 51,6 procenta byl zamítnut nový zákon o emisích oxidu uhličitému. Výsledek je porážkou švýcarské vlády, která nový zákon zahrnující opatření jako zvýšení přípatku na pohonné hmoty pro auta nebo zavedení poplatku na letenky, podporovala. Zákon měl pomoci ke snížení emisí podle pařížské dohody o změně klimatu. Podle ministryně životního prostředí Simonetty Sommarugaové bude nyní splnění cíle na snížení emisí do roku 2030 na polovinu úrovně z roku 1990 pro Švýcarsko velmi obtížné. Do roku 2050 se má země stát čistě emisně neutrální.

Švýcarsko je známé jako země přímé demokracie. Volební účast v referendech konaných čtyřikrát do roka bývá často pod 50 procenty. Oprávněných voličů je zhruba 5,4 milionu.

Ministerstvo průmyslu a obchodu bude prostřednictvím informačního systému přístupného z Portálu AIS MPO přijímat v termínu od 1.července 2021 do 30. září 2021 žádosti oprávněných žadatelů o kompenzace nepřímých nákladů za rok 2020 z řad průmyslových ohrožených odvětví definovaných v příloze č. 1 nařízení vlády č. 565/2020 Sb. Alokovaná výše prostředků ve výši 1,3 mld. Kč je stanovena nařízením vlády č. 214/2021 Sb.

Zavedení kompenzací nepřímých nákladů v ČR je realizováno na základě § 11 novely zákona č. 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů z konce roku roce 2019 (zákon č. 1/2020 Sb.), kterou byl stanoven rámec pro poskytování finanční kompenzace nepřímých nákladů.

Konkrétní pravidla poskytování kompenzací jsou stanovena v nařízení vlády č. 565/2020 Sb., o podmínkách poskytnutí kompenzací nepřímých nákladů pro odvětví, u kterých bylo zjištěno značné riziko úniku uhlíku v důsledku promítnutí nákladů spojených s emisemi skleníkových plynů do cen elektřiny.

Celková výše prostředků určených na kompenzace nepřímých nákladů za rok 2020 oprávněným žadatelům nepřesáhne částku 1,3 mld. Kč, která je alokována nařízením vlády č. 214/2021 Sb.

Základní informace:

• Žádosti je možné podávat od 1. července 2021 od 9:00 hodin do 30. září 2021 do 24:00 hod. prostřednictvím informačního systému přístupného z Portálu AIS MPO.

• O kompenzaci nepřímých nákladů může požádat pouze fyzická nebo právnická osoba působící v odvětví definovaném v příloze č. 1 nařízení vlády č. 565/2020 Sb., která dle § 11 odst. 2 písm. b) zákona č. 383/2012 Sb. splnila povinnost předložit Ministerstvu životního prostředí do 15. března 2021 provozní údaje v rozsahu stanoveném nařízením vlády č. 565/2020 Sb.

Podmínky pro žadatele a co bude potřeba doložit?

Podmínky jsou definované nařízením vlády č. 565/2020 Sb.:

• Pokud nepodává žádost osoba oprávněná jednat za společnost, bude nutné dokládat elektronicky podepsanou (nebo ověřenou) plnou moc.

• K žádosti bude nutné přiložit provozní údaje definované v § 6 odst. 1 písm. c) až j), ověřené akreditovanou osobou, které žadatel poskytl Ministerstvu životního prostředí do 15. března 2021.

• Žadatel dále přiloží:
  • smlouvu s dodavatelem elektřiny pro každé výrobní zařízení, která prokazuje že dodávky elektřiny za rok 2020 zahrnují náklady na nákup emisních povolenek. V případě, že smlouva s dodavatelem tyto údaje neobsahuje, může žadatel smlouvu doplnit dokladem vystaveným dodavatelem elektřiny, prokazující že dodávky elektřiny za rok 2020 zahrnují náklady na nákup emisních povolenek.
• • Pokud je žadatel výrobcem elektřiny pro vlastní potřebu, přiloží čestné prohlášení, že cena dodávek elektřiny zahrnuje náklady na nákup emisních povolenek.
• Žadatel předloží čestné prohlášení a úplnou informaci o jiné požadované nebo poskytnuté veřejné podpoře související s náklady způsobilými ke kompenzaci podle nařízení vlády č. 565/2020 Sb.

• Žadatel musí doložit, že ke dni 30. června 2021 nebyl podnikem v obtížích ve smyslu nařízení Komise č. 651/2014/EU.

• Žadatel musí uvést, že není obchodní společností, ve které veřejný funkcionář uvedený v § 2 odst. 1 písm. c) zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů, nebo jím ovládaná osoba vlastní podíl představující alespoň 25 % účasti společníka v obchodní společnosti.

Vzory čestných prohlášení jsou ke stažení v příloze.

Informační systém AIS MPO

Žádosti je možné podávat prostřednictvím informačního systému AIS MPO: aisportal.mpo.cz.

Pokud se žadatel do systému registroval již v rámci předchozích programů vypisovaných MPO, nová registrace není nutná.

Ověření identity žadatele probíhá prostřednictvím prostředku pro elektronickou identifikaci. Manuál k elektronické identifikaci je k dispozici ke stažení v příloze. Podrobnosti o jednotlivých prostředcích elektronické identifikace naleznete na informačním webu eIdentita.cz.

Čestné prohlášení žadatele/příjemce podpory generuje informační systém AIS MPO.

Doporučení pro žadatele

Pro žadatele jsou připraveny podrobné video návody, které je provedou následujícími procesy:

• založení a aktivace identity na portálu EIDENTITA,

• registrace žadatele do systému AIS MPO.

Po podání žádosti doporučujeme komunikovat žádosti prostřednictvím komunikačního nástroje „Nástěnka“ v systému AIS MPO. Funkce nástěnky je zpřístupněna po podání žádosti a jedná se o nejspolehlivější způsob komunikace přímo s administrátorem žádosti.

Požadované přílohy se vkládají přímo do systému AIS MPO. V případě zasílání fyzickou, elektronickou poštou, ale i prostřednictvím datových schránek dochází vzhledem k vysokému počtu žádostí, zátěži podatelny i spisové služby ke zbytečnému zdržování vyřizování žádostí.

Technická podpora uživatelů aplikace AIS MPO (po-pá 8:00–16:00 h):

• e-mail:hotline-aismponaklady@asd-software.cz,

• telefon: 841 135 135.

Administrace

O vydání rozhodnutí bude žadatel informován v informačním systému AIS MPO. Po vydání rozhodnutí jsou žádosti dávkově zařazeny k proplacení a budou postupně propláceny. V případě nutnosti můžete kontaktovat administrátora na nástěnce žádosti.

Dotazy

Dotazy související s podáním žádosti o kompenzaci nepřímých nákladů lze směřovat některým z níže uvedených způsobů na Odbor průmyslové ekologie /31200/ Ministerstva průmyslu a obchodu:

• e-mailem na posta@mpo.cz nebo,
• prostřednictvím datové schránky.

Dotaz musí být zřetelně označen „Otázka k žádosti o kompenzaci nepřímých nákladů za rok 2020“.

Odpovědi na zodpovězené dotazy v elektronické či písemné formě lze považovat za závazné.

• Vzory čestných prohlášení [docx, 26 kB]

• Manuál k elektronické identifikaci [pdf, 497 kB]

Ceny dovážených i vyvážených surovin a minerálních paliv v dubnu stouply meziročně o desítky procent. Dovážená ropa, elektřina a plyn byly o 47,7 procenta dražší než loni v dubnu, ceny dovážených rud kovů a kovového odpadu stouply o 15,5 procenta. U vývozu minerální paliva zdražila o 46,5 procenta, suroviny jako kovový odpad, dřevo a sběrový papír pak o 30,3 procenta. Vyplývá to z dat, která zveřejnil Český statistický úřad. Svaz průmyslu minulý týden upozornil, že firmám komplikuje život růst cen surovin, materiálů a polotovarů, které potřebují k výrobě.

Podle informací Svazu průmyslu a dopravy zaznamenalo za poslední půlrok zdražování vstupů 91 procent firem. Nejvíce pociťují růst cen u oceli, mědi, hliníku a dalších kovů, plastů, elektronických čipů, ale také u energií, sběrového papíru či stavebních materiálů. Skoro polovina firem v průzkumu svazu uvedla, že už kvůli rostoucím cenám vstupů musela zdražit své produkty.

"Značný růst cen minerálních paliv a ostatních surovin je zvlášť patrný v meziročním srovnání jak ve vývozu, tak v dovozu, kdy významně rostly ceny ropných výrobků, elektřiny a kovového odpadu,“ uvedl Vladimír Klimeš z ČSÚ. Celkově v dubnu vývozní ceny meziročně vzrostly o 1,1 procenta a dovozní o 0,3 procenta.

U vývozu měl rozhodující vliv růst cen minerálních paliv o 46,5 procenta, šlo především o elektřinu a ropné výrobky. V březnu rostly ceny vyvážených minerálních paliv o 23,8 procenta, tedy polovičním tempem ve srovnání s dubnem. Téměř o třetinu stouply ceny ostatních surovin, zejména kovového odpadu, dřeva a sběrového papíru. Tempo růstu tak zrychluje, v březnu ceny vyvážených ostatních surovin rostly o 25,8 procenta, v únoru o 22,1 procenta. Ceny průmyslového spotřebního zboží klesly o 4,3 procenta a ceny strojů a dopravních prostředků o 1,3 procenta.

Dovážená minerální paliva byla v dubnu o 47,7 procenta dražší než před rokem. Zdražování bylo patrné už v březnu, kdy ceny meziročně rostly zhruba o třetinu, v únoru šlo pouze o dvouprocentní růst. Naproti tomu růst cen ostatních surovin, kam patří třeba rudy kovů a kovový odpad, je v posledních třech měsících setrvale nad 15 procenty. Na druhou stranu ceny dovážených strojů a dopravních prostředků v dubnu meziročně klesly o 5,6 procenta a ceny průmyslového spotřebního zboží o 5,5 procenta.

V meziměsíčním srovnání vývozní ceny stouply o 0,8 procenta a dovozní o 0,4 procenta. I v tomto srovnání vyniká růst cen surovin a paliv. Vývozní ceny stouply proti březnu u surovin jako dřevo, vláknina a sběrový papír o šest procent. Vyvážená minerální paliva, zejména elektřina, podražila o čtyři procenta. Na straně dovozu rostly ceny surovin jako rudy kovů, kovový odpad a dřevo o 3,7 procenta. Dovážená minerální paliva podražila proti březnu o 3,4 procenta, šlo hlavně o elektřinu a uhlí. Statistici upozornili, že v dubnu meziměsíčně mírně posílila koruna vůči euru a dolaru, což přispělo ke zpomalení růstu cen zahraničního obchodu.

Surovin a polotovarů je navíc na celém světě nedostatek. Například mladoboleslavská automobilka Škoda Auto podle dnešních informací v týdeníku Škodovácký odborář ruší kvůli nedostatku dílů další směny. Dodávky komponentů aut se podle odborů ještě zhoršily, podle nich jde o nejtěžší chvíle od spojení Škody s koncernem Volkswagen. Od začátku roku již musela Škoda kvůli nedostatku čipů zrušit řadu směn, především těch přesčasových.

Mohlo by vás zajímat:

Z-Group zdražuje ocelové produkty o 40 %, cena šrotu se zvedla o 100 %

Při každém spláchnutí mizí kanalizací litry pitné vody, které je v Česku zejména v letních měsících nedostatek. Aliance Šance pro budovy navrhla řešení a do zákona o ochraně veřejného zdraví prosadila definici užitkové vody. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) tento krok podpořilo. Nově tak bude možné jednoduše povolit využití dešťové nebo šedé vody z umyvadel a sprch pro splachování, praní, závlahu nebo umývání vozidel. Jednotné předpisy mají motivovat stavebníky k zavádění technologických řešení na úsporu vody do nových i stávajících projektů. Ušetřit lze až 40 % spotřeby pitné vody. Detailní parametry užitkové vody, na základě kterých bude zajištěna zdravotní nezávadnost, musí ještě připravit Ministerstvo zdravotnictví. Na dnešním online kulatém stole mezi Šancí pro budovy a MŽP se rovněž debatovalo o legislativním zvýhodnění pro zelené střechy nebo pokračování podpůrných programů pro úsporné budovy.

V Česku lze v následujících letech očekávat stále delší období sucha, implementace systémů pro šetrné hospodaření s vodou je proto nezbytná. K tomu má dopomoci změna zákona, konkrétně zavedení definice užitkové vody a jejích parametrů do zákona o ochraně veřejného zdraví. „Jasná definice užitkové vody v Česku doposud chyběla. Pokud chtěl stavebník do své budovy začlenit některý ze systémů šetrného hospodaření s vodou, musel získat povolení krajské hygienické stanice, čímž se celý proces výstavby zdržoval. Navíc neměl jistotu kladného výsledku,“ uvádí Petr Holub, ředitel Šance pro budovy a dodává: „Díky ujasnění pravidel budou stavebníci vědět, jaké parametry má užitková voda splňovat, pokud ji chtějí ve své budově využívat k zalévání, splachování nebo například praní.“ Ministerstvo zdravotnictví by nyní mělo připravit vyhlášku s kvalitativními parametry, na základě kterých se bude pomocí odběrů a rozborů prokazovat, že upravená srážková a šedá voda je zdravotně nezávadná a nepředstavuje ohrožení veřejného zdraví. Účinnost zákona má naběhnout v roce 2022.

Recyklace vody v budovách je v Česku na startu

Česko má obrovský potenciál pro úsporu vody v budovách. Do této doby bylo realizováno pouze několik systémů recyklace šedých vod pro bytové domy. Jedná se o nový projekt Botanica K v Praze-Jinonicích a vestavby do stávajících bytových domů, např. rekonstrukce panelového domu v Jiříkově. Systémy na recyklaci šedé vody využívají také některé hotely, např. Mosaic House v Praze, Bouda v Malé Úpě nebo Galant v Mikulově, administrativní budovy nebo nákupní centra (Centrum Černý Most v Praze). Vůbec nejvíce realizací bylo uskutečněno v rodinných domech, kde není třeba žádat o povolení hygienu. Ministr životního prostředí Richard Brabec k tomu doplňuje: „Podstatná část těchto projektů byla podpořena z takzvané malé Dešťovky (Národního programu Životní prostředí), kde bylo k 7. 6. 2021 evidováno 70 schválených žádostí na pořízení techniky využívající přečištěné odpadní a srážkové vody v domácnostech. To je ale zlomek toho, co se již z malé Dešťovky realizovalo – od doby jejího vyhlášení v září 2017 jsme do dnešního dne přijali na 10,5 tisíce žádostí v celkovém objemu dotační podpory ze strany státu ve výši cca 425 milionů korun. Díky nim se ze srážkové vody bude zavlažovat na 9,5 tisíce m2 ploch českých zahrad a významně tak ušetří zdroje pitné vody. MŽP se nevěnuje jen široké dotační podpoře smysluplných opatření na hospodaření s vodou, ale i rozšiřování povědomí o nich v celé naší společnosti. Spolu s popularizátorem vědy Vladimírem Kořenem za podpory OPŽP jsme připravili vloni odvysílaný 80 dílný seriál dvouminutových pořadů Kapka vody (jeho sledovanost se – u některých dílů odvysílaných v hlavním čase – vyšplhala nad 500 000 diváků), ČT je letos v létě bude reprízovat a na ně naváže naše nová čtyřicetidílná řada. Chceme, aby se Česko naučilo s vodou hospodařit doslova do poslední kapky.“

Stavebníci musí nově zajistit vsakování, odpar či akumulaci dešťové vody

MŽP do již účinného vodního zákona a návrhu nového stavebního zákona (aktuálně projednávaného v Parlamentu ČR) začlenilo pravidla pro nakládání se srážkovou vodou. Stavebníci budou muset dodržet hierarchii hospodaření s dešťovou vodou u novostaveb, případně větších renovací stávajících budov. Nejdříve je třeba zajistit vsakování na povrchu, odpar či akumulaci a využití jako užitkové vody v budově. Teprve pokud se prokáže, že něco takového není možné, může být povolen regulovaný odtok dešťové vody z pozemku. „Díky tomuto kroku MŽP bude v budoucnosti při výstavbě nebo větších rekonstrukcích více zohledněno efektivní využívání dešťové vody, což je v současnosti jeden z velkých nedostatků zejména u intenzivní zástavby v městském prostředí,“ podotýká ministr životního prostředí Richard Brabec. MŽP rovněž připravilo metodický pokyn pro stavební úřady. Podrobně stav zmapovala studie MŽP, která se hospodaření se srážkovými vodami věnovala.

Komerční a veřejné budovy se zelenými střechami ušetří přes 20 tisíc korun ročně

Připravuje se také změna vyhlášky k zákonu o vodovodech a kanalizacích, která zvýhodní budovy se zelenými střechami. Nově malé až střední veřejné a komerční budovy ušetří přes 20 tisíc Kč ročně za srážkovné, pokud mají zelenou střechu, která z velké části zamezuje odtoku vody do kanalizace. Stát tak zvýhodní jejich šetrný přístup k hospodaření s vodou. Změnu vyhlášky iniciovala aliance Šance pro budovy a podpořilo ji Ministerstvo životního prostředí. Dosud totiž neexistovala jasná pravidla a případné slevy na srážkovném závisely na dohodě vlastníka budovy s provozovatelem kanalizace. Bytové domy mají prozatím z poplatku výjimku. Účinnost přílohy č. 16 týkající se srážkovného Ministerstvo zemědělství navrhuje od 1. 9. 2022. Důležité bude rovněž vytvořit metodický návod pro obce k zavedení pravidel šetrného hospodaření s vodou. „Městu Říčany se v loňském roce podařilo provést změnu územního plánu, kde implementovali požadavek na zelené střechy pro novostavby nad 300 metrů čtverečních s cílem omezit tepelné emise do okolí, zadržet dešťovou vodu a celkově zlepšit mikroklima města. Postup Říčan může sloužit jako inspirace pro ostatní obce,“ vysvětluje Petr Holub.

Programy podpory umožňují šetřit vodu i energii

Letoškem startuje nové období programů pro podporu úsporných renovací a staveb, které umožňují financovat i projekty zahrnující šetrné hospodaření s vodou. Ministr Brabec doplňuje, že se to týká programu Nová zelená úsporám pro renovace a stavby bytových a rodinných domů (za období od roku 2017 do roku 2021 přijalo MŽP na výstavbu zelených střech 747 žádostí s podporou bezmála 55 milionů korun a novou plochou zelených střech cca 72 ha. Pro léta 2021-2025 Státní fond životního prostředí ČR odhaduje, že bude v oblasti hospodaření se srážkovou vodou a zelení střechy přijato 9000 žádostí za 500 milionů korun), Operačního programu Životní prostředí se zaměřením na veřejné budovy, jako jsou školy, školky, nemocnice nebo úřady (z OPŽP 2014-2020 byla schválena podpora pro 126 projektů zaměřených na hospodaření se srážkovou vodou ve výši 479 milionů korun), či Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost určeného pro komerční a podnikatelské budovy. Navíc finance lze také čerpat ze zcela nových zdrojů – Modernizačního fondu a Národního plánu obnovy.

Celkem bude podle odhadů ŠPB z programů na úspory energie a vody v budovách do roku 2030 k dispozici asi 125 miliard korun. „Finančních zdrojů je, řekněme, dostatek, je však potřeba k renovacím a výstavbě přistupovat koncepčně. Musíme vytvořit přehledný systém, aby si žadatelé mohli pohodlně na jednom místě vybrat vhodný způsob podpory podle toho, zda se jedná o rodinný dům nebo školu. Důležité je, že programy umožňují jednoduchou podporu integrovaných projektů úspor energie a šetrného hospodaření s vodou v jedné žádosti. Tento přístup je potřeba dotáhnout i do pravidel pro žadatele a do jednotlivých výzev,“ uzavírá Petr Holub.

Rada přijala závěry ohledně renovační vlny, což je strategie, jejímž cílem je, aby sektor budov přispěl co největší možnou měrou ke splnění cíle EU v podobě klimatické neutrality do roku 2050. Členské státy souhlasí především s tím, aby se do roku 2030 zdvojnásobila míra renovací, což pomůže nejen ke snížení emisí a úspoře energií, ale také snížení finančních prostředků. K naplnění cílů strategie budou velmi přispívat opatření v oblasti ekodesignu, environmentálního označování a označování energetickými štítky pro vytápění a chlazení. Kromě toho členské státy vyzvaly ke zvýšení dostupnosti různých možností financování renovace budov a podpoře jejich kombinování, ať už jde o zelené dotace, daňové pobídky, zelené úvěry nebo zelené dluhopisy. Více ZDE

Komise zveřejnila akční plán pro nulové znečištění, Instituce se dohodly na klimaticky neutrální EU do roku 2050, Komise vydala nová pravidla v rámci oběhového hospodářství (Přijaté pokyny mají usnadnit správné uplatňování klíčových částí směrnice, zejména pokud jde o definici plastů, plastových výrobků na jedno použití vyrobených zcela nebo částečně z plastů a různých dalších položek, na něž se směrnice vztahuje), Komise přijala strategické zásady akvakultury, podrobnosti ZDE

Pro usnadnění přezkumů a ukládání závazných podmínek provozu na základě závěrů o BAT pro intenzivní chov drůbeže nebo prasat Ministerstvo životního prostředí vydalo v roce 2017 metodický dokument „Intenzivní chov drůbeže a prasat – Podklad pro přezkum souladu závazných podmínek provozu zařízení s nejlepšími dostupnými technikami“. Dodatek č. 3 se věnuje problematice emisních faktorů k prachu. Nevyvolává nutnost přezkumu či změn povolení.

Dokument ke stažení:

2021_05_18 IRPP metodika (dodatek 3) FIN (1).pdf (533.75 kb)

Aktualizovaný dokument reflektuje novou legislativu v oblasti odpadů a nedávné změny v souvislosti s úpravu vazby integrované prevence na stavební právo.

Dokumentk ke stažení:

2021_05_26 Seznam nahrazovaných aktů IPPC.pdf (753.55 kb)