Kvůli pandemii covidu-19 zavalily svět hory zdravotnického odpadu vzhledem k obrovské globální spotřebě ochranných pomůcek, ale také kvůli očkování a masovému využívání jednorázových testů. Světová zdravotnická organizace (WHO) ve zveřejněné zprávě uvedla, že jen z vyočkovaných osmi miliard dávek vakcín vzniklo 144 000 tun odpadu ve formě použitých stříkaček a jehel. Více ZDE

Dokument ke stažení:

Global analysis of health care waste in the context of COVID-19

Tonnes of COVID-19 health care waste expose urgent need to improve waste management systems

Evropská komise zveřejnila k připomínkování veřejnou konzultaci k hodnocení nového legislativního rámce pro průmyslové výrobky. Nový legislativní rámec pro průmyslové výrobky v EU se snaží zdokonalit vnitřní trh se zbožím zlepšením dozoru nad trhem a zvýšením kvality při posuzování shody. S ohledem na nové technologie je třeba posoudit, zda je tento rámec i nadále vhodný pro daný účel v digitálním a oběhovém hospodářství. Hodnocení se zaměří na: aktualizaci a modernizaci softwaru a hardwaru, renovace a opravy a posuzování shody a akreditaci.

Dokument ke stažení:

EU 25_22 EK Legislativní rámec pro průmyslové výrobky

Evropská komise dnes schválila dočasné zařazení jádra a plynu mezi čisté zdroje energie, na něž mají členské země Evropské unie zásadně odlišné názory. Komise v takzvané taxonomii vyšla vstříc zemím jako Francie, Polsko či Česko, které chtějí na jádro a plyn sázet při odstavování elektráren či tepláren využívajících uhlí nebo ropu. Pravidla, jejichž cílem je přesvědčit soukromé investory k podpoře zmíněných zdrojů v příštích dvou desítkách let, kritizuje skupina dalších států a Rakousko komisi hrozí žalobou.

Konečná podoba taxonomie se proti původnímu návrhu z přelomu roku dočkala několika změn. Komise například odstranila dílčí termíny pro přechod k čistému plynu a ponechala jen konečný rok 2035, kdy budou muset zelenými investicemi podpořené podniky využívat pouze nízkoemisní plyny. Už v současnosti se však budou muset vejít do maximálních povolených hodnot produkce oxidu uhličitého. U jádra se zásadní podmínky nezměnily, státy tedy budou muset mimo jiné mít hlubinná úložiště vyhořelého paliva od roku 2050. Zelený status budou mít pouze ty nové jaderné bloky, které získají stavební povolení do roku 2045. Každé tři roky přitom bude moci komise na základě nových vědeckých poznatků pravidla přehodnotit a navrhnout změnu podmínek.

"Posílení soukromých investic v přechodu k čistým energiím je klíčem pro dosažení našich klimatických cílů. Proto přicházíme se striktními pravidly, která pomohou získat finance pro podporu tohoto přechodu od zdrojů jako je uhlí způsobujících větší škody," řekla dnes eurokomisařka pro finanční služby Mairead McGuinnessová, podle níž se v EU zhruba 15 procent energie stále vyrábí z uhlí, což chce Brusel co nejrychleji změnit.

Komise zdůrazňuje, že pravidla mají být pouze návodem pro investory, kteří budou chtít své peníze vložit do udržitelných projektů. Nijak však nijak neomezují členské státy v tom, jaký energetický mix si zvolí, mají pouze urychlit přechod k nízkouhlíkovému hospodářství a dosažení klimatické neutrality do poloviny století.

"Taxonomie přinese předvídatelnost pro trh a v dlouhodobějším měřítku také levnější energii vyrobenou v Evropě. A tak pomůže nezávislosti Evropy na geopolitické mocenské hře," uvedla místopředsedkyně komise Věra Jourová s odkazem na současnou energetickou závislost řady unijních zemí na Rusku. Výsledná podoba pravidel je podle ní "zdravý evropský kompromis a dobrá dohoda pro Česko".

Státy a Evropský parlament přenesly na komisi mandát ke schválení taxonomie, proto do její podoby po dnešku již nemohou zasahovat. Mají ale možnost ji odmítnout jako celek. Muselo by se však pro to nejdéle do půl roku vyslovit alespoň 20 z 27 členských zemí či většina europoslanců. To je podle dosavadních vyjádření politiků nepravděpodobné, ačkoli evropští zákonodárci z řad zelených již začali pro zamítnutí pravidel hledat spojence. Stejně jako další kritici poukazují na fakt, že jádro ani plyn podle nich nejsou udržitelnými zdroji.

"Stále je šance to zastavit," prohlásil německý zelený europoslanec Michael Bloss, k jehož frakci se dnes s kritikou konečné podoby návrhu přidala druhá početně nejsilnější skupina socialistů. Naopak nejsilnější lidovci taxonomii ocenili a nehodlají hlasovat proti ní.

Rakousko zažaluje EK kvůli rozhodnutí zařadit jádro a plyn mezi čisté zdroje

Rakousko v příštích týdnech podá žalobu k Soudnímu dvoru Evropské unie proti dnešnímu rozhodnutí Evropské komise, které dočasně zařadilo jádro a zemní plyn mezi zelené investice. Uvedla to dnes rakouská ministryně pro klima, životní prostředí a energetiku Leonore Gewesslerová. K Rakousku se připojí také Lucembursko, informovala agentura APA. Vídeň právní kroky předem avizovala.

Podle Gewesslerové musí Rakousko s žalobou formálně počkat do chvíle, než norma začne platit. "V nadcházejících týdnech připravíme právní podklady, a pokud tato taxonomie vstoupí v platnost, zahájíme řízení před Soudním dvorem EU," řekla citovala agentura AFP ministryni, která možnost právních kroků ohlásila prakticky ihned po zveřejnění návrhu Evropské komise na přelomu roku.

Komise v takzvané taxonomii vyšla vstříc zemím jako Francie, Polsko či Česko, které chtějí na jádro a plyn sázet při odstavování elektráren či tepláren využívajících uhlí nebo ropu. Pravidla, jejichž cílem je přimět soukromé investory k podpoře zmíněných zdrojů v příštích dvou desítkách let, kritizuje i skupina dalších států, Rakousko ovšem vystupuje nejaktivněji.

"Ministryně životního prostředí Gewesslerová má mou plnou podporu při zkoumání právních kroků," uvedl na twitteru ještě před oznámením žaloby kancléř Karl Nehammer. Podle něj bude Rakousko nadále sázet na rozvoj obnovitelných zdrojů. "Energie z jádra není zelená ani udržitelná," dodal.

Další informace:

EU Taxonomy: Commission presents Complementary Climate Delegated Act to accelerate decarbonisation

Na základě zpětné vazby se MŽP rozhodlo přidat další informace k objemu výroby a navázat tak na aktualitu z listopadu loňského roku. Jak již v ní bylo uvedeno, jedná se o povinný údaj, bez kterého nebude možné řádně splnit ohlašovací povinnost. Tato povinnost vychází přímo z evropského požadavku na uvádění objemu výroby. Bohužel na evropské úrovni se předložení finálního návrhu zásadním způsobem opozdilo, a tudíž povinnost na národní úrovni předchází povinnost na evropské úrovni. Lze doplnit, že finální návrh byl schválen až ke konci roku 2021.

Zásadním rozdílem mezi evropskými požadavky a požadavky v IRZ je ten, že v rámci IRZ není striktní omezení výběru typu objemu výroby, jako tomu bude na evropské úrovni - tj. pokud je provozována určitá činnost, je nutné zadat objem výroby v přesně stanoveném formátu. V tomto směru je tuzemská právní úprava benevolentní a lze zvolit jakýkoliv typ vhodného objemu výroby. Avšak doporučujeme Vám primárně se i tak řídit evropskými požadavky na zadávání, aby následný přechod byl v tomto směru co nejhladší a aby bylo možné již vzájemně porovnat údaje zadané před i po aplikací evropské právní úpravy.

Aby bylo možné postupovat výše uvedeným způsobem, přikládáme Vám schválený návrh prováděcího rozhodnutí. Návrh je sice v anglickém jazyce, ale pro jeho případný překlad zcela postačí využít služeb on-line překladačů, které jsou k dispozici zdarma (např. DeepL překladač nebo překladač od Google). Česká verze bude následně k dispozici v databázi práva Evropské unie - EUR-Lex.

Město Havlíčkův Brod začne řešit, zda se mu vyplatí zřídit vlastní kompostárnu. Tento požadavek zazněl na podzimním veřejném fóru a získal si mezi lidmi poměrně významnou podporu. Vedení města o kompostárně dosud neuvažovalo, proto ho požadavek veřejnosti překvapil. Více ZDE
 

Ve sbírce předpisů vyšla Vyhláška č. 16/2022 Sb. o podrobnostech nakládání s některými výrobky s ukončenou životností, která bude účinná od 1. února 2022. Vyhláška ke stažení ZDE.

Hlavní město učinilo důležitý krok k přechodu na cirkulární ekonomiku. Pražští zastupitelé schválili zásadní dokument - Strategii hl. m. Prahy pro přechod na cirkulární ekonomiku, kterým se česká metropole hlásí k průběžnému snižování ekologické a uhlíkové stopy.

„Krátce po dnešní půlnoci byla jednomyslně schválena strategie hlavního města pro oběhové hospodářství. Praha tak mimo jiné získá možnost opakovaně využít materiály a snížit spotřebu primárních surovin. Místo způsobu, kdy se suroviny vytěží, zpracují, využijí a zahodí, klade důraz na prevenci vzniku odpadu a co nejdelší udržení surovin a výrobků v oběhu. Vzniká tak velká příležitost pro vznik nových služeb, výrobků, pracovních míst, postupů a inovací,“ uvedl náměstek primátora hl. m. Prahy Petr Hlubuček.

Cirkulární ekonomika představuje nový přístup k zacházení se surovinami, materiály a výrobky. Strategie Prahy obsahuje celkem sedm tematických cílů s návrhy 73 opatření a 34 konkrétními projekty.

„Principy oběhového hospodářství chceme zavést především ve čtyřech oblastech, které mají největší potenciál materiálových i emisních úspor - stavebnictví, nakládání s odpady, nakládání s vodou, zemědělství a potravinami. Například se jedná o svoz gastroodpadu ze školních jídelen, stavbu bioplynová stanice, multikomoditní sběr, technologicky vyspělou dotřiďovací linku a škvárové hospodářství. Všechny tyto trendy již využívá řada moderních západních metropolí jako Amsterdam, Londýn, Paříž, Kodaň, Glasgow,“ dodal náměstek primátora Hlubuček.

Praha se touto strategií hlásí k průběžnému snižování své ekologické a uhlíkové stopy (zdrojové náročnosti spotřeby) a směřování k uhlíkové neutralitě v roce 2050. Pro naplnění této vize chce Praha motivovat pražské aktéry, včetně soukromého sektoru a veřejnosti, k odpovědnému nakládání se zdroji a odpovědné spotřebě.

Strategie navazuje na Klimatický plán Prahy do roku 2030, připravil ji Pražský inovační institut v úzké spolupráci s magistrátním odborem ochrany prostředí, společnostmi Pražské služby a Pražská vodohospodářská společnost a dále s ČVUT UCEEB, FSV ČVUT, Crea-Tura, nizozemskou konzultační společností Circle Ekonoma a řadou dalších expertů, kteří se účastnili individuálních či skupinových konzultací.

CENIA hledá do svého týmu posilu na pozici Výzkumný pracovník Oddělení odpadového a oběhového hospodářství. Mazi vaší náplň práce bude patřit: výzkum a aplikace vědeckých poznatků při výzkumu a vývoji nových postupů a metod v odpadovém a oběhovém hospodářství, psaní odborných článků a publikací, prezentace výsledků na odborných konferencích, spolupráce na dalších aktivitách a projektech oddělení, zejm. na projektu „Centrum environmentálního výzkumu: Odpadové a oběhové hospodářství a environmentální bezpečnost“ v rámci Programu Prostředí pro život. Životopis a krátký motivační dopis prosím posílejte nejpozději do 28. 2. 2022. Další podrobnosti ZDE

 

Evropská komise zahájila veřejnou konzultaci k revizi nařízení REACH, jejímž cílem je přispět k vysoké úrovni ochrany zdraví a životního prostředí úpravou chemické legislativy EU. Konzultace potrvá do 15. 4. 2022.

Cílem nařízení REACH je zlepšit ochranu lidského zdraví a životního prostředí, zachovat fungování vnitřního trhu a posílit inovace a konkurenceschopnost chemického průmyslu EU. K tomu slouží čtyři procesy nařízení REACH: registrace, hodnocení, povolování a omezování chemických látek.

Evropská komise 20. ledna 2022 zahájila veřejnou konzultaci k revizi nařízení REACH. Tato plánovaná revize je jedním z opatření oznámených v rámci Strategie pro udržitelnost v oblasti chemických látek pro životní prostředí bez toxických látek, která byla zveřejněna v říjnu 2020. Cílem revize REACH bude sladit legislativu chemických látek s ambicemi Komise zaměřenými na bezpečné a udržitelné chemické látky, vysokou úroveň ochrany zdraví a životního prostředí při současném zachování vnitřního trhu.

Komise vyzývá občany a zúčastněné strany, aby se vyjádřili k následujícím bodům:

• revize požadavků na registraci, včetně zvýšení požadavků na informace a zavedení povinnosti registrovat polymery (stavební kameny plastů);

• zavedení faktorů pro hodnocení směsí;

• zjednodušení komunikace v dodavatelských řetězcích;

• revize ustanovení o hodnocení dokumentace a látek;

• reforma procesů povolování a omezování, včetně rozšíření obecných přístupů k řízení rizik a zavedení pojmu nezbytné použití;

• revize ustanovení o kontrole a prosazování.

Konečný termín pro předložení komentářů a připomínek je 15. dubna 2022.

Zpráva Komise byla zveřejněna pouze v angličtině a do poloviny února bude přeložena do ostatních jazyků EU.

Další informace:

• Celá zpráva Komise

• Veřejná konzultace k revizi REACH

Sněmovna v prvním kole podpořila zákon, který zakáže jednorázové plastové příbory, talíře či brčka, jak to vyžadují předpisy Evropské unie. Rozhodla o tom téměř jednomyslně. Lhůtu na jeho další projednávání ve výboru pro životní prostředí prodloužila na 80 dní, i když se norma měla do českého právního řádu dostat už loni v červenci. Podobný návrh předložila před rokem tehdejší vláda Andreje Babiše (ANO), bývalá Sněmovna jej ale do konce volebního období nestihla projednat

Návrh upravuje i povinnosti výrobců některých plastových výrobků. Zákaz postihne hlavně jednorázové plastové výrobky - příbory, talíře, brčka, vatové tyčinky či tyčky k uchycení balonků, nápojové kelímky z expandovaného polystyrenu a také výrobky z oxoplastu. Po zákazu by se podle resortu životního prostředí měla ročně snížit spotřeba daných plastových výrobků o zhruba 1,77 miliardy kusů.

K vybraným jednorázovým výrobkům, které budou zakázány, již existuje řada opakovaně použitelných alternativ. Zákon také uvádí požadavky na část samotných výrobků z plastu. Například nádoby do objemu tří litrů s uzávěry a víčky z plastu musí mít tyto uzávěry připevněny k výrobku. Další opatření řeší třeba budoucí povinný podíl recyklovatelného plastu u plastových lahví.

V případech určitých produktů, například hygienických vložek, tamponů, vlhčených ubrousků či tabákových výrobků s filtry, musí výrobci uživatele informovat o tom, jak se jich po použití správně zbavit. Výrobci některých produktů také musí uživatele upozornit na dostupnost opakovaně použitelných alternativ. Výrobci budou muset také označovat výrobky z plastů jednotným značením. Týkat se to bude cigaret s filtry, samostatných filtrů, vlhčených ubrousků, hygienických pomůcek a kelímků.

Návrh zákona posiluje rovněž takzvanou rozšířenou odpovědnost výrobců vybraných plastových odpadů. Výrobci cigaret se budou muset podílet na úklidu cigaretových odpadků v obcích. Ke spolupráci výrobců s obcemi by mělo docházet prostřednictvím kolektivních systémů, obce tak získají finanční příspěvky na úklid.

Plnění nového zákona mají kontrolovat Česká obchodní inspekce, Státní potravinářská a zemědělská inspekce a krajské hygienické stanice. Návrh také obsahuje cíle pro zpětný odběr plastových nápojových obalů. V roce 2025 to má být 77 procent hmotnosti obalů uvedených v daném roce na trh nebo do oběhu, v roce 2029 až 90 procent.

Ministerstvo uvedlo, že na podporu přechodu na alternativy jednorázových plastových výrobků v poslední dotační výzvě dalo 60 milionů korun. Z nového programového období Operačního programu Životní prostředí pro období let 2021 až 2027 půjde na podporu přechodu na oběhové hospodářství 7,1 miliardy korun.

Jak zachovat příjemné prostředí pro lidi ve Vysokém Mýtě v době letních veder? Jde lépe využít dešťovou vodu, nebo nechat volně odtékat do kanalizace? A jak učinit okolní krajinu přitažlivější pro lidi a současně ekologicky stabilnější? Odpovědi na tyto otázky a řadu dalších důležitých informací nabízí Adaptační strategie města.

Koncem minulého roku byly zveřejněny výstupy z analýzy adaptační strategie, kde se občané města vyjádřili, jak vnímají téma adaptace na změny klimatu. Jejich pohled byl součástí širší analýzy rizik a problémů, které mohou tyto změny přinést. Dalším krokem adaptační strategie bylo stanovení hlavních cílů, opatření a projektů.

„Naším hlavním cílem je zajistit dobré podmínky pro život obyvatel města, a to nejen v současnosti, ale i v podmínkách předpokládaných klimatických změn. Prioritou i do budoucna je proto komplexní a promyšlené řešení veřejných prostranství a dostatek zdravé zeleně ve městě i v okolní krajině. Mezi priority patří také udržitelná výstavba a rekonstrukce budov a efektivní nakládání s dešťovými vodami,“ řekl místostarosta Martin Krejza.

Pro naplnění tohoto cíle budou realizována adaptační opatření, která jsou podle charakteru rozdělena na modrá, zelená a šedá. „Modrá opatření se týkají vody. Místo odvádění do kanalizace je potřeba vodu vsakovat do půdy nebo ji využívat třeba při údržbě zeleně, na zahradách nebo v domácnostech,“ vysvětluje Zdeněk Frélich jeden z autorů strategie ze společnosti EKOTOXA. Ve městě to mohou být třeba akumulační nádrže, které vodu zadrží, nebo propustné povrchy na parkovištích, chodnících a místních komunikacích. K lepšímu zadržení vody v krajině mohou sloužit zasakovací pásy, tůňky a k zadržení přívalových srážek poldry. Možností je celá řada.

Zeleň plní v oblasti adaptací také celou řadu funkcí. „Během horkých dní poskytuje osvěžující stín, ochlazuje a zlepšuje mikroklima, zadržuje vodu. Uvnitř města je potřeba zeleň zachovat, vhodně ji provázat s mobiliářem a zajistit podmínky pro její delší životnost. Do zeleně lze také svádět vodu z okolních komunikací,“ doplňuje Štěpán Vizina. Mezi další doporučení patří doplnění zeleně podél cyklistických tras a polních cest nebo využití zelených střech u nových budov nebo při jejich rekonstrukcích.

Šedá opatření jsou technického charakteru, například v oblasti energetiky. „Město hospodaří s energiemi na svém majetku na velmi slušné úrovni, většina veřejných objektů nebo bytů je již zateplena. Výstavba nových objektů by měla probíhat optimálně v pasívním standardu s minimální spotřebou energie. Je zde pak i větší prostor pro obnovitelné zdroje,“ říká Zdeněk Frélich. Světlejší střechy lépe odrážejí sluneční záření a snižují přehřívání. Doplňkový efekt mají také stínicí prvky na budovách, které lze čím dál lépe ovládat s pomocí SMART technologií.

Adaptační strategie obsahuje sedm typů podrobně rozepsaných adaptačních opatření. Každé opatření zahrnuje také příklady konkrétních projektů. Na návrhovou část navazuje akční plán se čtyřiceti projekty, které město  plánuje, nebo může v budoucnu uskutečnit.

„Adaptační strategii chápeme jako nástroj, který nám pomůže při realizaci budoucích projektů,“ řekl místostarosta Martin Krejza. „Uplatnění adaptačních principů budeme zvažovat u každé investice, kterou město výhledově plánuje.“

Dokument ke stažení:

Adaptační strategie města Vysoké Mýto - návrhová část

Pivní PET lahve ale nelze znovu využít na výrobu nových pivních lahví. Hlavní překážku představuje vnitřní ochranná membrána, která je nezbytná pro zachování kvality piva. Materiál z pivních PETek tak lze recyklovat například pro výrobu koberců, ale nelze z nich znovu vyrobit lahve nové. Proto od nich Prazdroj definitivně upustil. Více ZDE

Textilní průmysl patří mezi nejhorší znečišťovatele – má vysokou spotřebu prvotních materiálů, vody, výroba tvoří emise skleníkových plynů, pěstování materiálů zabírá mnoho zemědělské půdy a ničí biodiverzitu. S trendem „fast fashion“, kdy se velká část oblečení vyhazuje po několika použitích, navíc vzniká ročně okolo 92 milionů tun textilního odpadu. Dle odhadů Institutu Cirkulární Ekonomiky tvoří textil přibližně 7.1% směsného odpadu a tak se v ČR vyhodí ročně přibližně 147 000 tun textilu. Situaci by tak mohlo výrazně pomoci zvýšení sběru a recyklace textilu, která šetří přírodní zdroje a minimalizuje množství odpadu.  Například v případě výroby jedné tuny recyklovaného polyesteru se ušetří 80% vypuštěných toxických látek, 60% spotřebované energie a 40% emisí CO₂. Více ZDE

Česká republika může mít problém s naplněním jednoho z cílů Green Dealu. Podíl lesní biomasy z primární produkce v palivovém mixu je v současnosti na své maximální možné hranici. Jeho další zvyšování při zachování principů trvale udržitelného hospodaření v lesích už není možné, vyplývá to z expertní studie odborníků Mendelovy univerzity v Brně. Pokud bude chtít stát stanovené cíle Green Dealu v této oblasti splnit i v budoucnu, měl by hledat zdroje jinde než v lese. Klíčem může být lepší využití odpadu na pilách, v papírnách nebo ve stavebnictví, říká Dalibor Šafařík z Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU.

Odborníci z Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU spočítali, zda je Česká republika schopna naplnit závazky, které jí vyplývají ze Zelené dohody pro Evropu v oblasti obnovitelných zdrojů energií za odvětví lesního hospodářství. Jedním z hlavních cílů EU v oblasti energetiky a ochrany klimatu je zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie (OZE) na hrubé konečné spotřebě energie na 32 % za celou EU. Česká republika se zavázala dosáhnout podílu 22 %.

„Abychom se k tomuto cíli přiblížili, bude v ČR vzhledem ke klimatickým, hospodářským a politickým podmínkám nadále hrát významnou roli lesní biomasa," uvedl Jakub Michal z Ústavu lesnické a dřevařské ekonomiky a politiky MENDELU.

Pro energetické účely se zpracovává dřevo, které po pokácení nemá technologické využití. Typicky jde o větve, shnilé části kmenů stromů a podobně. Odborníci zjistili, že celkový roční disponibilní objem dendromasy pro energetické účely České republiky do roku 2036 činí 13,473 mil. tun s maximálním ročním podílem lesní biomasy 7,645 mil. tun. V období do roku 2018 činil přitom tento roční objem průměrně 7,896 mil. tun.

„Podíl lesní biomasy z primární produkce v palivovém mixu ČR je v současnosti na své maximální disponibilní hranici. Jeho další zvyšování při zachování principů trvale udržitelného hospodaření v lesích již není možné a mohlo by mít za následek ohrožení bezpečnosti dodávek v delším časovém horizontu včetně nebezpečí deformace trhů s dřevní surovinou v sortimentech technologického zpracování jako je pilařská kulatina, dříví pro průmysl papíru a celulózy nebo výroba aglomerovaných materiálů na bázi dřeva," říká Šafařík.

V roce 2013 činil v ČR podíl obnovitelných zdrojů energie na celkové hrubé konečné spotřebě energie 13,93 %, v roce 2019 pak 16,24 %, což představuje celkový nárůst 2,31 procentního bodu za 6 let, a to při relativně stabilním podílu lesní biomasy v palivovém mixu a celkovém energetickém mixu v letech 2014–2017. K výraznějšímu zvýšení podílu lesní biomasy v palivovém mixu dochází až od roku 2018 vlivem přebytku palivového dříví a těžebního odpadu z primární produkce v důsledku kulminace těžeb kůrovcové kalamity.

"Toto navýšení je ale pouze přechodné a souvisí s intenzitou těžeb v převážně smrkových porostech. Do budoucna ale, pokud budeme chtít zachovat kvalitu našich lesů, nebude v lesích, kde brát," zdůrazňuje Šafařík. Státu doporučuje zaměřit se na odpady v papírnách, pilách nebo ve stavebnictví, kde zůstává nezpracovaný dřevní odpad. „V duchu cirkulární ekonomiky je v této oblasti určitě další prostor," dodal vědec.

Metropole bude mít unikátní robotickou dotřiďovací linku. Kovy, plasty i nápojové kartony se tak budou moci vyhazovat do jedné popelnice. Investice za více než sto milionů se má městu vrátit za pět let. Více ZDE

Komise vypsala výzvu pro sběr informací k posouzení dopadů opatření týkajících se aktualizace energetických štítků. Požadavky na ekodesign u: vodních čerpadel, klimatizátorů vzduchu typu vzduch-vzduch, tepelných čerpadel typu vzduch-vzduch a ventilátorů a bubnových sušiček pro domácnosti. V rámci této konzultace budou zváženy nové nebo zdokonalené požadavky na ekodesign, pokud jde o minimální energetickou náročnost, účinné využívání zdrojů a informace o výrobku.

Dokument ke stažení: