Automobilky dál řeší, co udělat s vysloužilými bateriemi z elektromobilů. Přestože jsou auta na elektrický pohon k životnímu prostředí šetrnější než běžné vozy, nemusí to platit v případě, až doslouží. Více ZDE

Magistrát hlavního města Prahy hledá posilu na pozici Koordinátorka / koordinátor cirkulární ekonomiky Praha. Do pracovní nápně bude spadat například metodická, poradenská a konzultační činnost v oblasti předcházení vzniku odpadů a zavádění principů cirkulární ekonomiky v odpadovém hospodářství hl. města Prahy implementace cílů a opatření vyplývajících ze Strategie hl. m. Prahy pro přechod na cirkulární ekonomiku a využívání přírodních zdrojů. Další podrobnosti ZDE

V Nairobi rostou jako houby po dešti nejen výškové budovy, rezidenční domy a luxusní paneláky, ale také slumy. Město čelí masivní urbanizaci a má dlouhodobé problémy s odpadovým hospodářstvím. Odpovědí by mohly být principy cirkulární ekonomiky, které se keňská vláda snaží prosazovat.

V takzvaných „neformálních čtvrtích“, což je politicky korektní výraz pro slumy, se staví spontánně, bez územních plánů, a tedy i bez přístupu k vodě, kanalizaci, energiím, bez přístupových cest. Ve slumech je těžké regulovat vypouštění znečištěných vod a zároveň zajistit přívod pitné vody. Jen málo domácností tu má přístup k přívodu elektřiny a často vznikají odběry energie načerno. Majitelé pozemků navíc vybírají za neexistující služby relativně vysoké nájmy.

Čtyřapůlmilionová metropole Nairobi se i tak potýká s tuhým odpadem, jeho svozem, tříděním i skladováním. Kolem města je několik skládek, z nichž největší Dandora, se přímo zalyká množstvím prakticky netříděného odpadu. Vršící se problémy vedly loni k založení agentura Nairobi Metropolitan Services se zaměřením na zlepšení životního prostředí v hlavním městě, na úpravu pitné vody, čistění odpadních vod a vybudování dostupného bydlení, kterou založil prezident Uhuru Kenyatta.

Populační exploze i nedostatek peněz

Nejen Keňa ale čelí dvěma zásadním výzvám – silné populační explozi a nedostatku peněz. Několik nedávných studií předpokládá, že do konce tohoto století bude Afrika jediným kontinentem, který zaznamená populační růst. Třináct z 20 největších městských oblastí světa bude v Africe a v těchto městech bude bydlet více než třetina světové populace. Podle poradenské společnosti McKinsey bude v Africe do roku 2025 více než 100 měst nad milion obyvatel. To je dvakrát vyšší růst než v Latinské Americe.

Sličující je pak nedostatek financí na rozvoj měst. Afričané by museli utratit 130-170 miliard USD ročně, aby pokryli základní infrastrukturní potřeby kontinentu. Přesto se region již nyní potýká s nedostatkem financování ve výši 68–108 miliard USD. Zhruba dvě třetiny potřebných investic do městské infrastruktury, které by se měly uskutečnit do roku 2050, ještě ani nezačaly. Celkové kapitálové investice v Africe v letech 1980–2011 činily v průměru pouhých 20 % HDP (ve srovnání s 40 % HDP, které byly vynaloženy ve východní Asii během období rychlé urbanizace). K vyrovnání těchto mezer by muselo podle analýzy Světového ekonomického fóra dojít ke zvýšení růstu HDP na hlavu o 2,6 % ročně.

Řešení pro Afriku

Proto se různé iniciativy snaží o to, aby byla africká města na tento růst připravená a stala se odolnými a inkluzivními centry hospodářského růstu. Jednou z nich například Cities Alliance, která propaguje rozvoj měst tak, aby se podařilo odstranit extrémní bídu. Členy aliance jsou jak vlády rozvinutých zemí, místní samosprávy, neziskové organizace, mezinárodní agentury a instituce, soukromí partneři či výzkumné instituce. Další organizací zaměřenou na urbanizaci Afriky, která považuje středně velká města za klíčová pro rozvoj, je „The Cities that Work Council“, který sídlí v Ugandě.

Organizace se snaží propagovat a vyzdvihnout význam zelených ploch ve městě, tvoření městských čtvrtí a schopnost vylepšovat to, co již nyní funguje namísto vymýšlení nových řešení.Pro české firmy, které se chtějí uplatnit na afrických trzích, je důležité, aby se o nich vědělo a budovaly si zkušenost a know-how na jednotlivých projektech. Důležité je seznámit se s partnery z dalších zemí, kteří na africkém trhu působí. Je také třeba nabízet komplexní řešení problémů. Zájem je nejen o technické vybavení, ale také o firmy nabízející údržbu zařízení, vyškolení zaměstnanců a často i dlouhodobé řízení projektů.

Summit afrických měst

Jednou z příležitostí k navázání kontaktů bude letos v květnu 9. africký summit Africities, který je setkání představitelů místních a regionálních vlád a vedení z celé Afriky a koná se každé tři roky. Na summit, který proběhne v keňském Kisumu, by mělo přijet okolo 8 tisíc účastníků ze 77 zemí, očekává se 20 ministrů a kolem 3 tisíc starostů z afrických měst. Tento rok je hlavním tématem „Význam středně velkých měst pro splnění plánů rozvoje Agendy 2030“.  Hlavními body jednání, přednášek a diskuzí budou témata udržitelného rozvoje měst, zapojení žen a vytváření pracovních míst. Summit bude doprovázet i keňské Expo, na kterém budou mít stánky vybrané firmy představující jednotlivá řešení.

Příležitost pro české firmy nabízí také oblast cirkulární ekonomiky. V tomto oboru se v Keni hodně angažují belgické, francouzské či švédské firmy, které nabízejí rozvojové půjčky s velmi nízkými úroky. Úspěšné započetí a dokončení projektů pro rozvoj afrických měst velmi závisí na dynamičnosti a schopnostech místních zastupitelů. V Africe je navíc potřeba trochu více trpělivosti a je také třeba zajistit si důvěryhodného místního partnera. S tím mohou pomoci česká velvyslanectví. Možnosti na africkém trhu jsou velké a česká řešení pro moderní města by měla být na africkém kontinentu jasně vidět.

Marta Anna Ledgard, ekonomická diplomatka, Velvyslanectví ČR v Nairobi


 

INCIEN spustí platformu pro sdílení cirkulárního know-how. Její součástí se může stát každý, kdo chce sdílet své zkušenosti. Jeho hlavními prioritami bude: propojovat experty a organizace mezi sebou, vytvořit silnou síť odborníků, kteří pomáhají urychlení transformace z lineárního na cirkulární fungování hospodářství České republiky, informovat o cirkulární ekonomice a INCIEN aktivitách na pravidelné a odborné bázi, zapojovat do pracovních skupin na aktuální téma, sdílet příklady dobré praxe v České republice i ze zahraničí, zvyšovat expertní znalosti v cirkularitě s cílem zmobilizovat odborníky pro výzvy související s aplikací Green Dealu do praxe a skrze vznikající síť globálních hotspotů propagovat podniky a projekty v ČR, které integrují principy cirkulárního fungování. Podrobnosti ZDE

Evropská komise dnes zahájila fungování dvou nových laboratoří, které se zaměří na testování emisí automobilů. Laboratoře jsou součástí Společného výzkumného centra, nacházejí se v Itálii a pomohou zjistit, zda nové vozy splňují legislativní podmínky pro uvedení na trh. Obě laboratoře budou schopné simulovat reálné podmínky provozu, včetně měnících se vnějších faktorů jako je teplota, vlhkost či tlak, které ovlivňují výslednou hodnotu vyprodukovaných emisí.

Evropská komise dnes zahájila fungování dvou nových laboratoří, které se zaměří na testování emisí automobilů. Laboratoře jsou součástí Společného výzkumného centra, nacházejí se v Itálii a pomohou zjistit, zda nové vozy splňují legislativní podmínky pro uvedení na trh. Obě laboratoře budou schopné simulovat reálné podmínky provozu, včetně měnících se vnějších faktorů jako je teplota, vlhkost či tlak, které ovlivňují výslednou hodnotu vyprodukovaných emisí.

Iniciativa Zálohujme.cz získala dalšího významného člena. Společnost Kofola ČeskoSlovensko svým vstupem podpořila úsilí o zavedení plošného zálohového systému na PET lahve a plechovky v ČR. Iniciativa se tak rozrostla na 24 členů z řad firem i neziskových organizací, které spojuje myšlenka uzavření cirkulární smyčky nápojových obalů a větší udržitelnosti (nejen) v nápojovém odvětví.

„Máme radost, že sami výrobci aktivně hledají cesty, jak minimalizovat dopad svého byznysu na životní prostředí. Je skvělé, že se k Mattoni 1873, Sodovkárně Kolín nebo pivovaru Bernard přidává další významný výrobce nápojů – Kofola ČeskoSlovensko, která k cirkularitě nápojových obalů dlouhodobě směřuje,“ říká Andrea Brožová, mluvčí iniciativy Zálohujme.cz.

Kofola se ve své obalové strategii drží principu RRR, čili Reduce, Reuse, Recycle (česky omez, znovu použij, zrecykluj), který tvoří základní pilíře při ekologickém nakládání s odpady. Pro distribuci svých nápojů z velké části využívá znovuplnitelné KEG sudy, PET lahve z recyklovaného PETu a letos na trh uvede vratné skleněné lahve pro obchody a velké řetězce. Do roku 2030 chce být uhlíkově neutrální a nechce vytvářet žádný odpad.

Iniciativa Zálohujme.cz vznikla v lednu 2018 a od té doby usiluje o zavedení zálohového systému na PET lahve a hliníkové plechovky. K zakládajícím členům – Mattoni 1873, Institutu cirkulární ekonomiky a Vysoké škole chemicko-technologické, se připojily další firmy (nejen) z nápojového odvětví a celá řada environmentálních, vzdělávacích a zájmových neziskových organizací.

Plošný zálohový systém v ČR se těší vysoké podpoře veřejnosti, od roku 2018 se pohybuje kolem 80 %. V únoru tohoto roku předala iniciativa Zálohujme.cz Petičnímu výboru více než 35 tisíc podpisů pod peticí za zavedení plošného zálohového systému v ČR a otázka zálohování se objevila také v programovém prohlášení nové vlády. Zálohování podpořilo Hlavní město Praha i Sdružení místních samospráv ČR.

Zavedení zálohového systému na PET lahve a plechovky a uzavřený systém recyklace, kdy se z PET lahví vyrábí opět PET lahve a z plechovek opět plechovky, by dle studie Vysoké školy chemicko-technologické zmírnil dopady výroby těchto obalů asi o 28 %. Navíc by téměř zmizely odhozené PET lahve a plechovky z ulic a přírody (až o 98 % méně) a významně by klesla spotřeba primární suroviny pro výrobu nového PETu a hliníku.

O iniciativě Zálohujme.cz

Iniciativa usiluje o celospolečenskou debatu o možnostech zavedení systému vratných záloh na nápojové PET lahve a plechovky v Česku. Došlo by tak k posílení principů oběhového hospodářství. Hledá možnosti, jak zlepšit sběr nápojových PET lahví a plechovek, aby se po použití nestávaly bezcenným odpadem, ale plnohodnotnou surovinou umožňující recyklaci „z lahve do lahve“. Více na: www.zalohujme.cz  

Zakládající členové: Mattoni 1873, Institut cirkulární ekonomiky (INCIEN), Vysoká škola chemicko-technologická (VŠCHT);

Členové: Sdružení místních samospráv ČR, Rodinný pivovar BERNARD, a.s., Sodovkárna Kolín, Tradiční pivovar v Rakovníku, a. s., KRAKONOŠ, spol. s r.o., Žatecký pivovar, spol. s r.o., DUDÁK – Měšťanský pivovar Strakonice, a.s., Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod, DUP – družstvo – pivovar Poutník, WTS-J, a.s., Jarošovský pivovar, AGS Trade, s.r.o. (Secco+), Great Expectations, s.r.o., Trash Hero Czech Republic, z.s., Rádio Impuls, RunCzech, Nadace Partnerství, Chaloupky, z.s., Divadlo Aqualung, FO4EST, z.s.,  Klub Českých Turistů – Oblast Karlovarský Kraj, RespON, Kofola ČeskoSlovensko a. s. 

Sucho na začátku vegetační sezony letos netrápí jen české zemědělce, ale pěstitele v celé Evropě. Aktuálně není sucho pouze ve Středomoří, ještě před dvěma týdny tam ale bylo sucho velmi silné. A kvůli tomu, že v této oblasti začíná vegetace růst dříve, je tamější poškození porostů obrovské, řekl na konferenci projektu Intersucho ve Větrném Jeníkově na Jihlavsku bioklimatolog z Ústavu výzkumu globální změny CzechGlobe Akademie věd ČR Zdeněk Žalud.

"Země Evropské unie čelí nezvyklé anomálii. Produkční oblasti mají méně vody, než je v tuto dobu obvyklé,“ poznamenal Žaludův kolega, bioklimatolog Miroslav Trnka. Což v kombinaci s válkou na Ukrajině, která je jedním z největších světových pěstitelů pšenice, a dopady covidové pandemie není situace, která by byla pro dostupnost potravin příznivá, doplnil.

Podle viceprezidenta Agrární komory ČR Václava Hlaváčka jde o souhru podmínek, kvůli které je potřeba změnit systém řízení zemědělství nejen v Česku, ale v celé Evropské unii. "Je potřeba vytvořit takové podmínky, aby se podařilo udržet cenově dostupné potraviny pro všechny. Tak vážná situace tady ještě nebyla a nikdo ze současníků ji nezažil. Zažila to generace rodičů a prarodičů," řekl Hlaváček a narážel tak na dobu před polovinou 20. století. „Možná si plně neuvědomujeme, co před námi stojí,“ dodal Hlaváček.

V českém měřítku je podle něj potřeba vytvořit tlak na vládu, aby začala pragmaticky řešit problémy, v nichž se nyní společnost nachází, a aby dialogem se zemědělci eliminovala riziko potravinové chudoby. Současná situace podle Hlaváčka jasně ukazuje, že bez zemědělství nelze přežít.

Uvedl, že kromě dostupnosti potravin musí vláda velmi rychle řešit i sucho. Česko sice čelilo extrémnímu suchu v letech 2014 až 2020, ale kroky státu k jeho řešení nebyly ani rychlé, ani dostatečné. „Nabývá obrovského rozměru, a pokud nebudeme reagovat razantně, můžeme se dočkat situace, že to nebude zvládnutelné,“ míní Hlaváček. Podle něj je potřeba hlavně modernizovat a rozšířit závlahový systém v nejsušších oblastech a urychlit šlechtění plodin k vyšší toleranci k suchu.

Obyvatelé ČR spotřebovali v roce 2020 biopotraviny za 5,99 miliardy korun. Trh s biopotravinami tak předloni meziročně vzrostl o 13,9 procenta. Vyplývá to ze Zprávy o trhu s biopotravinami v ČR v roce 2020, kterou zveřejnilo ministerstvo zemědělství. Podíl biopotravin na celkové spotřebě potravin a nápojů předloni dosáhl 1,77 procenta.

Průměrná částka, kterou v roce 2020 vydal každý obyvatel ČR za biopotraviny, byla 562 korun. Množství exportovaných biopotravin meziročně vzrostlo o 14,33 procenta a dosáhlo přibližně 3,43 miliardy korun, ukazují data.

Obrat českých společností na trhu s biopotravinami podle nich činil v roce 2020 přibližně 9,41 miliardy korun, vzrostl tak o 13,92 procenta. Z celkové spotřeby biopotravin představoval například obrat v maloobchodě 4,1 miliardy korun, ve veřejném stravování 194 milionů korun a 366 milionů korun tvořil obrat přímého prodeje, zejména z farem. Přes e-shopy, které využívají i faremní zpracovatelé a další výrobci, se prodalo zboží za 1,3 miliardy korun.

Nejvíce biopotravin nakoupili čeští spotřebitelé v maloobchodních řetězcích, tedy v supermarketech a hypermarketech (32 procent, v hodnotě 1,9 miliardy), prostřednictvím e-shopů (22 procent, za 1,3 miliardy), prodejen zdravé výživy a biopotravin (15 procent, v hodnotě 893 milionů) a drogérií (15 procent, přibližně 888 milionů korun).

Využití jednotlivých forem prodeje odráží situaci související s pandemií, kdy spotřebitelé častěji nakupovali přes e-shopy. Naopak klesl odbyt restauracím a dalším gastronomickým zařízením (včetně školního stravování). O 21,19 procenta na 366 milionů korun vzrostl přímý prodej, například na farmách.

Struktura hlavních biopotravin je podle zprávy dlouhodobě stabilní. Největší zájem byl o takzvané ostatní zpracované potraviny, které tvořily zhruba 42 procent maloobchodního obratu biopotravin. Více než tři čtvrtiny této kategorie byly ostatní zpracované biopotraviny, káva a čaj, hotové pokrmy (včetně dětské výživy) a doplňky stravy. Druhou příčku obsadily ovoce a zelenina (17 procent) a následovaly mléko a mléčné výrobky (16 procent).

Distributoři a maloobchodní řetězce dovezli a prodali na českém trhu biopotraviny odhadem za téměř tři miliardy korun. Do této částky se nezapočítávají biopotraviny a produkty určené k dalšímu zpracování.

V trhu s biopotravinami vidí velký potenciál i zakladatel investičního fondu Czech Capital Fund SICAV Miloš Vančura. Evropa podle něj začíná pociťovat potřebu mít své zdroje opět pod kontrolou, protože závislost na dodavatelích z Východu se ukázala jako problematická. Při investování do perspektivních odvětví fond kromě do strojírenství investuje právě do producentů bio mléka a mlékárenských produktů, řekl ČTK.

Dokument ke stažení:

Zprava o trhu s biopotravinami v ČR v roce 2020 (PDF, 1 MB)

Evropská unie je třetím největším emitentem skleníkových plynů na světě. Horší znečištění způsobují už jenom Čína a Spojené státy americké, za námi je Indie, Rusko a Japonsko (podle dat z roku 2015). Jak jsou na tom jednotlivé státy v Evropské unii? Mezi pět největších producentů skleníkových plynů v roce 2019 patřilo Německo, Francie, Itálie, Polsko a Španělsko. Česká republika byla na sedmém místě. Nejvíce emisí (77,01 %) pocházelo v roce 2019 z výroby elektřiny, zatímco například ze zemědělství to bylo 10,55 %, průmysl vyprodukoval 9,10 % z celkově naměřených emisí a odpadový sektor 3,32 %. Více ZDE

Evropská komise vydala 28. března průzkum Eurobarometr o malých a středních podnicích (MSP) a jejich aktivitách v oblastech účinného využívání zdrojů a environmentální udržitelnosti. Průzkum ukazuje, že 89 % MSP přijímá minimálně jedno z účinných opatření v oblasti přechodu na ekologické podnikání, nicméně od posledního průzkumu z roku 2018 je tento trend pomalejší.

24 % MSP v EU již má konkrétní plán na snížení uhlíkové stopy svého podnikání a 32 % má ve svém sortimentu ekologické výrobky. Aby mohli své aktivity  v této oblasti dále rozšiřovat, považuje 36 % MSP za nejúčinnější pomoc finanční podporu formou grantů nebo dotací a přibližně 26 % firem by ocenilo lepší spolupráci mezi podniky napříč odvětvími.

I přes evidentní posun v oblasti udržitelnosti se MSP podílí 63 % na celkových emisích CO2 produkovaných podniky. Komise proto pomáhá MSP v jejich přechodu na ekologičtější podnikání podpůrnými programy, např. prostřednictvím Enterprise Europe Network nebo programu InvestEU. Opatření zaměřená na zlepšení situace obsahují také národní plány obnovy.

Energetická firma ČEZ vydala takzvané udržitelné dluhopisy za 600 milionů eur (asi 14,7 miliardy korun). Dluhopisy s úrokem 2,375 procenta jsou spojené se závazkem snížení emisí. Když firma závazek nesplní, úrok vzroste o 0,75 procentního bodu. Firma to oznámila na svém webu. Očekávané datum emise je 6. dubna. Podle serveru HN.cz, který na informaci upozornil, mají o emisi zájem evropští investoři, například z Velké Británie.

Udržitelné dluhopisy ČEZ jsou splatné v roce 2027. V případě, že ČEZ nesplní do 31. prosince 2025 cíl intenzity emisí skleníkových plynů, zvýší se úrok dluhopisů na 3,125 procenta. "V rámci střední a východní Evropy jde o vůbec první emisi dluhopisů vázaných na udržitelnost, vydanou energetickou společností s investičním ratingem," sdělila společnost ČEZ.

Vedoucími manažery emise jsou Barclays Bank Ireland, Citigroup Global Markets Europe, Deutsche Bank, Erste Group Bank a SMBC Nikko Capital Markets Europe. Jako takzvaný co-lead manager vystupuje RaiffeisenBank International.

ČEZ loni v dubnu oznámil, že vykoupí své dluhopisy vydané v eurech a amerických dolarech za zhruba 12 miliard korun. Firma tak chtěla ušetřit na úrocích.

Majoritním akcionářem ČEZ je stát, který drží přes ministerstvo financí zhruba 70 procent akcií firmy. Čistý zisk ČEZ loni dosáhl 9,9 miliardy Kč, meziročně o 81 procent více. Po očištění o mimořádné vlivy zisk naopak klesl meziročně o tři procenta na 22,3 miliardy korun.

Digitální odpadové tržiště CYRKL vás pozýva na webinár o vedľajších produktoch v odpadovom hospodárstve v Českej republike a na Slovensku. Webinár sa uskutoční v stredu 6. apríla o 9:00. Počas webinára sa zameriame na rozdielne zakotvenie vedľajších produktov v odpadovom hospodárstve v českej a slovenskej legislatíve. Pozrieme sa aj na podmienky a postup získania súhlasu s vedľajším produktom. Nevynecháme ani príklady z praxe využívania vedľajších produktov. Webinár bude viesť naša expertka na odpady Lucia Škulcová a vedúci konzultingového tímu Cyrkl Vojtěch Pilnáček. Registrace ZDE

Výbor RAC přijal stanovisko podporující návrh Norska na omezení látky Dechlorane Plus, se kterým souhlasí také výbor SEAC. Cílem návrhu je řešit rizika spojená s emisemi látky pro lidské zdraví a životní prostředí (zveřejněno ECHA 22. 3. 2022).

Výbor pro posuzování rizik (RAC) dospěl k závěru, že používání látky Dechlorane Plus™ (1,6,7,8,9,14,15,16,17,17,18,18-Dodecachloropentacyclo[12.2.1.16,9.02,13.05,10]octadeca-7,15-diene), která je velmi perzistentní a velmi bioakumulativní, představuje v celé EU riziko pro lidské zdraví a životní prostředí. Látka se používá především jako zpomalovač hoření, například v lepidlech a těsnicích materiálech v automobilech, letounech a elektronických zařízeních. Výbor RAC se domnívá, že navrhované omezení by bylo účinné při snižování emisí Dechloranu Plus a s tím souvisejících rizik.

Podle Výboru pro socioekonomickou analýzu (SEAC) je omezení Dechlorane Plus vhodným celoevropským opatřením k řešení zjištěných rizik. Možnost omezení navržená Norskem by mohla být přiměřená z hlediska přínosů a nákladů pro společnost.

17. března 2022 byla zahájena šedesátidenní konzultace k návrhu stanoviska výboru SEAC k návrhu Norska na omezení výroby, používání a uvádění na trh látky Dechloran Plus™ jako látky samotné, složky jiných látek, směsí a předmětů. Komentáře k návrhu mohou zúčastněné strany předkládat do 16. května 2022 prostřednictvím elektronického formuláře na stránkách ECHA.

Společné stanovisko obou výborů by mělo být připraveno do léta 2022.

Výbory RAC a SEAC rovněž přijaly stanovisko ke zprávě o přezkoumání průmyslového použití 1,2- dichlorethanu jako rozpouštědla v chemické syntéze. Výbor RAC přijal také dvě stanoviska k expozičním limitům na pracovišti (OEL) pro látky 1,4-dioxan a isopren a stanoviska k deseti návrhům harmonizované klasifikace a označení (CLH) mezi nimiž jsou stanoviska týkající se síry a vícestěnných uhlíkových nanotrubic.

Stanoviska výborů RAC a SEAC budou v blízké době k dispozici na jejich internetových stránkách.

Více o těchto a dalších tématech naleznete v příloze této aktuality.

Další informace:

CoRAP 2022 - 2024

CoRAP - seznam všech látek

Pokyny - Jak postupovat při hodnocení látek

ECHA zveřejnila seznam 27 látek pro hodnocení členskými státy EU v rámci průběžného akčního plánu Společenství (CoRAP) v období 2022-2024. V roce 2022 mají být hodnoceny 4 látky a dalších 23 je uvedeno pro hodnocení v letech 2023 a 2024. Na základě stanoviska Výboru členských států ECHA přijala a zveřejnila CoRAP na období 2022-2024. Žadatelé o registraci (jejichž látky budou hodnoceny), by si měli zkontrolovat, zda potřebují své dokumentace aktualizovat o nové relevantní informace týkající se např. nebezpečnosti, tonáže, použití a expozice.

Další informace:

CoRAP 2022 - 2024

CoRAP - seznam všech látek

Pokyny - Jak postupovat při hodnocení látek

Oddělení analýz a datové podpory koncepcí v Odboru strategie a mezinárodní spolupráce v energetice Ministerstva průmyslu a obchodu připravilo informaci o energetické dovozní závislosti České republiky v rozmezí let 2010–2020.

Celková energetická dovozní závislost České republiky v letech 2010–2020 měla rostoucí trend, z hodnoty 25,5 % v roce 2010 vzrostla na hodnotu 39,0 % v roce 2020. Ve srovnání se zeměmi EU 27 patří Česká republika mezi země s nízkou energetickou dovozní závislostí.

Dovozní závislost pevných fosilních paliv postupně vzrostla z hodnoty -15,4 % v roce 2010 na hodnotu 13,1 % v roce 2020.

Česká republika je téměř výhradně závislá na dovozu zemního plynu a surové ropy. Ukazatel dovozní závislosti u těchto komodit se pohyboval okolo hodnoty 100 % s meziročními výkyvy způsobenými změnou stavu zásob. Dovozní závislost v roce 2020 pro zemní plyn činila 86,0 %, pro surovou ropu 101,7 %.

Česká republika je charakteristická poměrně vysokou energetickou dovozní závislostí na Rusku, která v roce 2020 dosáhla hodnoty 23,7 %.

Dokument ke stažení:

Energetická dovozní závislost České republiky