Ministerstvo zemědělství vyhlašuje prostřednictvím Odboru vodovodů a kanalizací I. Výzvu pro podávání žádostí o poskytnutí podpory v rámci podprogramu 129 403 „Podpora opatření pro zmírnění negativních dopadů sucha a nedostatku vody I.“ (dále jen podprogram „129 403″). Žádosti o podporu v rámci podprogramu 129 403 jsou přijímány od 20. května 2021 do 30. září 2021 nebo do vyčerpání alokace. Celková alokace výzvy je 1 000 mil. Kč. Více ZDE

Odbor politiky životního prostředí a udržitelného rozvoje MŽP letos zpracovává aktualizaci Implementačního plánu Strategického rámce ČR 2030 pro léta 2022-2023 a Národní dobrovolný přezkum Agendy 2030, který bude ČR v červenci prezentovat na Politickém fóru OSN. Oba tyto strategické dokumenty by měly odrážet i názory veřejnosti, proto spouštíme veřejnou participaci. Zapojit se může každý, a to buď prostřednictvím dotazníku, který je možný během vyplnit během května a/nebo účasti na kulatých stolech, jež budou probíhat online během června a září.

Aktualizace Implementačního plánu ČR 2030

Strategický rámec Česká republika 2030 z roku 2017 představuje vizi, jaká byla měla naše země být na konci tohoto desetiletí. 27 cílů a 97 specifických cílů je rozděleno do 6 klíčových oblastí, které pokrývají důležité výzvy, kterým čelíme a budeme čelit. Z České republiky 2030 proto vycházejí další strategie, které dále upřesňují, jak docílit daných cílů. Implementační plán rozpracovává dlouhodobé cíle do podoby řady konkrétních opatření a doporučení (více zde). Proto, abychom nalezli nejvhodnější a nejvýznamnější opatření, potřebujeme znát i váš názor. Zapojit se můžete prostřednictvím dotazníkové šetření a/nebo účastí na online kulatých stolech k jednotlivých klíčovým oblastem ČR 2030. Dotazník k aktualizaci Implementačního plánu ČR 2030 je možné vyplnit od 13. května do 6. června 2021. Kulaté stoly k jednotlivým oblastem budou probíhat v červnu a v září 2021.

Národní dobrovolný přezkum Agendy 2030

Národní dobrovolný přezkum Agendy 2030 (VNR) je příležitostí pro každý stát informovat o plnění globálních Cílů udržitelného rozvoje (SDGs) OSN. Česká republika se přezkumu poprvé zúčastnila v roce 2017, národní zprávu si můžete přečíst zde. V roce 2021 bude Česká republika prezentovat svůj druhý dobrovolný přezkum, který zhodnotí vývoj v uplynulých čtyřech letech. Do konzultací k VNR se můžete zapojit prostřednictvím dotazníkového šetření soustředěného na vyhodnocení důležitosti jednotlivých Cílů udržitelného rozvoje pro Českou republiku. Výstupy dotazníkového šetření k Cílům udržitelného rozvoje doplní národní přezkum o pohled veřejnosti a poskytnou cenné informace pro plánování národní politiky udržitelného rozvoje. Dotazník k Cílům udržitelného rozvoje bude možné vyplnit od 13. do 21. května 2021.

Jak se zapojit?

K vybraným aktivitám se můžete registrovat prostřednictvím formuláře od středy 5. května do úterý 11. května. Den na to, ve středu 12. května obdržíte unikátní odkaz s přístupem k dotazníkům. Více informací a registrační formulář k účasti naleznete na webu cesko-udrzitelne.cz.

Nové emisní cíle vztažené k roku 2030 chtějí přivést Evropu co nejrychleji k uhlíkové neutralitě. Ceny povolenek téměř denně lámou rekordy. Odvětví spadající pod EU ETS jsou pod obrovským tlakem. Teplárenství nevyjímaje.

Téměř každý den je rekordní. Od zavedení systému EU ETS v roce 2005 ještě nikdy nebyly povolenky dražší. Cena se nyní dotýká hranice 50 eur. Důvodů je hned několik. Jednak je to očekávání radiálního navýšení cíle redukce emisí do roku 2030, k nárůstu ceny přispěla i dlouhá topná sezona a pohyb cen fosilních paliv, které se vzpamatovávají z pandemického útlumu.

Teplárenství, které se již v minulosti smířilo s tím, že bude muset odejít od uhlí k čistším palivům, potřebuje co nejrychleji pomoc. Pakliže budeme chtít využívat velkých zdrojů a celé unikátní soustavy rozvodu dálkového tepla i v budoucnosti, je třeba okamžitě jednat.

Hlavní témata letošní konference

Dny teplárenství a energetiky 2021 se budou konat 14.–15. září 2021 nově v Olomouci v hotelu Clarion. Tematicky se konference zaměří na transformaci teplárenství. Palčivou otázkou bude i snižování konkurenceschopnosti k malým zdrojům, což je s růstem cen povolenek stále aktuálnější.

Ministerstvo průmyslu a obchodu si uvědomuje, že teplárny nemohou pod tak značným zatížením existovat dlouho a je jim třeba co nejrychleji podat pomocnou ruku. Zacílení financí nejen investičních, ale také provozních, bude rovněž tématem letošní konference.

Souhrn hlavních témat konference Dny teplárenství a energetiky 2021:

• Transformace teplárenství do roku 2030

• Péče o zákazníky

• Transformace tepláren (biomasa/plyn/elektřina)

• Technika a technologie v teplárenství

• Odpady a jejich energetické využití

• Ekonomika a legislativa v teplárenství

Cena emisních povolenek v Evropské unii během úterka vystoupila na rekord a poprvé přesáhla hranici padesáti eur (v přepočtu 1292 korun) za tunu. Informovala o tom agentura Reuters. K růstu cen přispívá mimo jiné přísnější politika ochrany klimatu a také vysoká poptávka od investorů. Cena se dopoledne zvýšila až o 1,3 procenta a dostala se na 50,05 eura za tunu. To je maximum od roku 2005, kdy EU systém obchodování s povolenkami zavedla.

Krátce před 11:00 SELČ se cena povolenek pohybovala kolem 49,65 eura za tunu, a stále tak proti předchozímu dni vykazovala růst asi o půl procenta. Cena za vypouštění škodlivin do ovzduší v EU ještě nikdy nebyla vyšší.

Hlavní kontrakt s vypořádáním letos v prosinci jen za duben zdražil o 14,7 procenta a od začátku letošního roku vykazuje nárůst o více než 49 procent. „Je zde mnoho faktorů, které hovoří pro růst cen. Právě proto vidíme ceny na těchto úrovních,“ řekla agentuře Reuters analytička Ingvild Sörhusová ze společnosti Refinitiv.

Mezi hlavními faktory, které podporují růst cen, jsou zejména přísnější cíle omezování skleníkových plynů stanovené v EU. Patří k nim ale i dříve zmíněná zvýšená poptávka po emisních povolenkách od finančních investorů. Ty na trh přilákal vytrvalý růst cen v posledních měsících a také shoda mezi analytiky, že ceny v příštích letech pravděpodobně dál porostou.

Jak jsme Vás informovali v březnu letošního roku pan poslanec Kott se svým pozměňovacím návrhem k zákonu o ochraně přírody a krajiny snaží srovnat postavení vodohospodářské infrastruktury vůči ostatním „síťařům“. Tedy alespoň z pohledu možnosti kácení dřevin v ochranném pásmu stanoveném zákonem.

V současné době jsou, na rozdíl od plynařů či energetiků, vodohospodáři odsouzeni k dlouhé diskuzi a čekání na rozhodnutí, zda mohou či nemohou kácet. Nikoliv však kácet jen tak, ale v situaci, kterou vyhodnotili jako problematickou a hrozící havárií. V mnoha případech se sice snaží využít možnosti bezvýkopových technologií, ale jsou situace, které prostě tuto eventualitu nepřipouští. Oblast vodního hospodářství je tedy podle všeho jedinou oblastí veřejných síťových služeb, která nemá zákonnou možnost řešit v rámci stanoveného ochranného pásma odstranění dřevin bez administrativně náročného řízení.

Města a obce jsou z více jak 91 % vlastníky veřejných vodovodů a kanalizací a tudíž argument, že nastane škoda pro obce je zavádějící. Je zcela racionální a plně v zájmu obcí a měst hájit možnost trvalého a bezproblémového přístupu k této infrastruktuře ve vybraných místech jejich ochranných pásem, a to zejména tam, kde existuje reálné riziko havárie s následkem přerušení dodávek pitné vody či odkanalizování. Není jasné, z čeho vyplývá často zmiňovaná obava, že by navržený institut měl být ze strany měst a obcí (ať již provoz zajišťují samostatně, prostřednictvím svazků či provozovatele) zneužíván a měl by hrozit katastrofický scénář úbytku 85 % stromořadí. Co však stojí za úvahu, zda při upřednostňování ochrany zeleně na úkor zajištění plynulého provozu strategické infrastruktury nemůže docházet k porušování principu péče řádného hospodáře. Odpůrci uvedené změny si možná (záměrně) neuvědomují, že v extrémních případech může nefunkčnost vodohospodářské infrastruktury až ohrožovat lidské životy (např. dialyzační jednotka v nemocnici), v případě narušení kanalizační stoky pak k významně ohrožovat životní prostředí.

Poněkud překvapeně jsme sledovali průběh projednání pozměňovacího návrhu na výboru pro životní prostředí po 2. čtení. Je minimálně nestandardní přizvat na takovou debatu (i když online) pouze představitele „zelených organizací“ bez toho, aby v rámci vyváženosti argumentů zazněly argumenty také z tábora vlastníků či provozovatelů vodovodů a kanalizací. Možná i z důvodu jednostranné obhajoby nakonec výbor nedoporučil plénu schválení pozměňovacího návrhu. Uvidíme tedy jak ono 3. čtení dopadne. Zda zvítězí logika a selský rozum, a nebo fake news.

Zdroj / autor:

www.prumyslovaekologie.cz / Pavel Mohrmann

Mohlo by vás zajímat:

Věstník MŽP: Nová metodika k povolování kácení dřevin mimo les a další pokyny


 

Evropská komise spustila dvě veřejné konzultace, které jsou součástí akčního plánu pro duševní vlastnictví. Jedna se týká ochrany průmyslového designu a jejím cílem je získat vstupy ohledně toho, jak by měla být řešena např. otázka ochrany náhradních dílů a jak by se pravidla měla změnit s ohledem na revize směrnic o designu a právní ochraně designu. Druhá konzultace se zaměřuje na ochranu zeměpisných označení u nezemědělských produktů, jako jsou např. řemeslné výrobky nebo průmyslové zboží. Komise totiž uvažuje o vytvoření systému na ochranu těchto výrobků a žádá o vstupy zúčastněných stran ohledně toho, jaké by byly možné náklady a výhody takového systému. Obě konzultace jsou otevřené do 22. července.

I když se to může s narůstající popularitou cirkulární ekonomiky někdy zdát, její principy nejsou a neměly by být abstraktními pojmy. Analýzy cirkularity jako je například Quick Check nebo Life Cycle Assessment vycházejí z konkrétních dat, se kterými pracují v rámci jasně daného postupu. Jedná se ale o jedny z mnoha cest, jak zjistit, jak na tom firma nebo organizace z pohledu cirkularity je. Více ZDE

Ministerstvo životního prostředí vydalo čtvrté číslo Věstníku MŽP v tomto roce. V dubnovém čísle najdete aktualizovaný Metodický pokyn MŽP k postupu podle zákona č. 93/2018 Sb., o podmínkách využívání genetických zdrojů podle Nagojského protokolu a také Metodickou instrukci odboru obecné ochrany přírody a krajiny a odboru legislativního MŽP k aplikaci § 8 a § 9 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, upravujících povolení ke kácení dřevin rostoucích mimo les a ukládání náhradní výsadby.

Tato aktualizace metodické instrukce z roku 2020 (ročník XXX, částka 1) reaguje na novelu liniového a stavebního zákona v souvislosti s vydáváním závazných stanovisek ke kácení dřevin a ukládání náhradní výsadby. V instrukci je podrobněji popsáno i povolování kácení v souvislosti s výstavbou, včetně účasti občanů v povolovacích procesech, a rovněž vazba kácení dřevin na ochranu krajinného rázu a na povinnost investora provést hodnocení vlivu závažného zásahu na zájmy chráněné zákonem o ochraně přírody a krajiny.

Součástí Věstníku je i Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP ve věci aktualizace seznamu reprezentativních měřících lokalit pro vyhlašování smogových situací a Sdělení odboru druhové ochrany a implementace mezinárodních závazků MŽP o zajištění zpracování souhrnů doporučených opatření pro evropsky významné lokality.

Dokument ke stažení:

• Věstník (PDF, 563 kB)

• Příloha: Metodický pokyn MŽP k postupu podle zákona č. 93/2018 Sb., o podmínkách využívání genetických zdrojů podle Nagojského protokolu (2021) (PDF, 1 MB)

Ministerstvo životního prostředí zahajuje veřejnou konzultaci k návrhu Strategického rámce cirkulární ekonomiky České republiky 2040 (Cirkulární Česko 2040). Veřejnost se k němu může vyjádřit do 7. května 2021. Další informace najdete ZDE

V roce 2020 ECHA hodnotila přibližně 1 900 registrovaných chemických látek ve skupinách. Na úrovni EU by 290 z nich mohlo být kandidátem pro další řízení regulačních rizik, pokud bude potvrzena jejich nebezpečnost.

Třetí zpráva agentury ECHA k integrované regulační strategii poskytuje nejnovější informace o práci ECHA na identifikaci a řízení chemických látek, které mohou představovat rizika pro zdraví a životní prostředí, ale také doporučení orgánům a průmyslu ohledně řízení rizik.

V loňském roce ECHA pokračovala v prověřování skupin strukturálně podobných látek místo individuálního posuzování chemických látek. Došlo tak ke zvýšení celkového počtu hodnocených chemických látek na přibližně 1 900, což je dvakrát více než v roce 2019 a desetinásobek množství prověřovaného ročně v období 2014 až 2018.

Ve skupinových hodnoceních dokončených v roce 2020 bylo 290 chemických látek identifikováno jako kandidáti pro další regulaci řízení rizik v EU. U většiny z nich však budou před zahájením jakýchkoli akcí požadovány další údaje a potvrzení nebezpečnosti.

Krokem před přijetím opatření k řízení rizik podle nařízení REACH nebo jiných právních předpisů EU bývá často harmonizovaná klasifikace. Podle aktuálně dostupných informací by u více než 100 dalších látek měla být požadována harmonizovaná klasifikace, tyto látky však dosud nebyly příslušnými orgány vybrány. U dalších dvou třetin hodnocených látek není na úrovni EU v současnosti potřeba dalšího řízení rizik.

Pokrok v objasňování potřeby regulačních opatření pro všechny registrované látky nad jednu tunu lze sledovat prostřednictvím nástroje pro mapování všech registrovaných látek „chemického vesmíru“, kde bude každá látka přiřazena k určité skupině z hlediska regulačních opatření.

Cílem ECHA je do roku 2027 vytvořit úplný přehled o všech registrovaných látkách.

Ve zprávě ECHA jsou zmíněna následující doporučení:

ECHA bude i dále pracovat na seskupování látek a optimalizaci skupinového přístupu a je důležité, aby:

• členské státy zajistily odpovídající zdroje a zahájily regulaci řízení rizik u látek, které neprodleně vyžadují další opatření;

• členské státy zintenzivily vzájemnou spolupráci s cílem maximalizovat výsledky své práce;

• průmysl využíval vytvořené programy, které pomůžou kontrolovat a aktualizovat údaje v registračních dokumentacích podle nařízení REACH. Aktualizace musí být prováděny proaktivně, a nejen poté, co orgány přijmou regulační opatření.

Další informace:

• Integrovaná regulační strategie: Výroční zpráva 2020 [EN] [PDF]

• Integrovaná regulační strategie: Výroční zpráva 2019 [EN] [PDF]

• Řešení látek vzbuzujících obavy

• Vesmír registrovaných látek

• Programy vyvinuté s cílem pomoci registrantům aktualizovat registrační dokumentace

Zelená dohoda pro Evropu, nefinanční ukazatele tržní hodnoty firem, nebo také tlak spotřebitelů jsou důvody pro to, aby firmy začaly do svých strategií implementovat udržitelnost a cirkulární ekonomiku. Pouhé deklarované hodnoty bez skutečné úpravy byznysového modelu už ale dnes neobstojí. Ve světě totiž existují přesné metriky, které ukazují, jak na tom konkrétní firma ve vztahu k udržitelnosti skutečně je. V Česku vznikla metoda zhodnocení cirkularity podniku, Quick Check, za kterou stojí poradenská firma CIRA Advisory (CIRAA). Ta navazuje na mnoholeté zkušeností Institutu Cirkulární Ekonomiky (INCIEN). CIRAA právě spouští aktualizovaný model Quick Checku.

„Za více než pět let fungování Institutu Cirkulární Ekonomiky jsme nashromáždili neocenitelné zkušenosti s poradenstvím v českých firmách. CIRA Advisory na tyto zkušenosti navazuje, jednou z prvních aktivit bylo připravit vlastní metodu na zhodnocení firemní cirkularity. Tu jsme úspěšně odpilotovali a nyní ji budeme pravidelně doplňovat o dílčí body,” vysvětluje Laura Mitroliosová, jednatelka CIRA Advisory.

Quick Check pomáhá firmám vytvořit komplexní analýzu stavu podniku a odhalit potenciál pro zlepšení a posun v aplikaci principů cirkulární ekonomiky. Metoda se zaměřuje na několik hlavních oblastí. Jsou jimi například aktivity nejvyššího vedení firmy a jejich zapojeni směrem k udržitelnosti, celkové strategie společnosti, ale i klasické provozní aktivity jako vybavení kanceláří, spotřeba vody a energií. V neposlední řadě řeší materiálové toky či dodavatelský řetězec. Aktualizace metody pomáhá přehledněji vidět, jak firma reflektuje Zelenou dohodou pro Evropu.

„Quick Check je takový rychlý sken cirkularity v jakékoliv společnosti. Metoda je vhodná pro firmy, které s cirkularitou začínají i pro firmy, které se udržitelnosti už dlouhodobě věnují. Právě tato druhá skupina firem často nemá ucelenou strategii a Quick Check jim pomáhá na základě dat najít slabá místa, nebo, právě naopak, odhalit, v čem jsou napřed před ostatními a mohou se profilovat jako lídr oboru,” říká Laura Mitroliosová.

Metoda Quick Checku je zároveň skvělým odrazovým můstkem pro firmy, které zatím cirkulární ekonomiku vnímaly ve svém byznysovém modelu pouze okrajově. „Už delší dobu víme, že státy EU budou postupně přecházet na cirkulární fungování a to se dotkne firem z jakékoliv oboru a jakékoliv velikosti. Navíc se teď na evropské úrovni začíná mluvit i o tzv. taxonomii či kritériích ESG, které hodnotí firemní strategie udržitelnosti a stávají se důležitým ukazatelem pro investory. Všem firmám radíme, aby si osvojily principy cirkulární ekonomiky co nejdříve, protože tím získají nespornou konkurenční i ekonomickou výhodu,” uzavírá Laura Mitroliosová.

Prvotní výstupy z Quick Checku získají firmy už do měsíce od první schůzky. Dle zájmu dané společnosti a výstupů analýzy si pak mohou nechat vytvořit celou strategii, pokračovat v konzultacích nebo si nechat provést hloubkový cirkulární sken firmy. Jedná se tak o cenově dostupné řešení, které zhodnotí stávající stav ve firmě a poukáže na další možné cesty a řešení. 

O CIRA Advisory

CIRA Advisory s.r.o. je poradenská a konzultační společnost zaměřující se na oblast cirkulární ekonomiky napříč všemi ekonomickými segmenty od zemědělství či odpadového hospodářství až po inovativní cesty zahrnující výhody digitálních technologií. Jejím cílem je pomoci firmám, obcím a dalším institucím přejít z lineárního principu fungování na cirkulární. Vytváří cesty, které propojují byznys s přírodou. CIRAA pomáhá vkládat do podnikání firem cirkulární a udržitelné principy, je průvodcem jak pro malé firmy, tak velké nadnárodní společnosti. Současně nastavuje efektivní komunikační strategii jak uvnitř firmy, tak směrem k široké i odborné veřejnosti a vytváří účinný „networking“. Více informací najdete na www.ciraa.eu

Komise předložila opatření na podporu ekologické produkce, Rada schválila závěry o strategii EU pro udržitelnost v oblasti chemických látek, Rada přijala svůj postoj k programu LIFE, Členské státy budou jednat s EP o 8. akčním programu pro životní, Komise chce předcházet požárům, více ZDE

České aerolinie (ČSA), které jsou od března v úpadku, mohou získat finanční injekci v hodnotě necelých dvou stovek milionů korun na posílení své nepříznivé finanční situace.

Městský soud v Praze včera povolil ČSA prodat emisní povolenky, které mají ČSA na letošní rok bezplatně přidělené od ministerstva životního prostředí. Vyhověl tak žádosti dopravce. Vyplývá to z rozhodnutí soudu. „Získání peněžních prostředků z prodeje zbytných emisních povolenek přitom může přispět k zachování provozu závodu dlužníka,“ uvedl soud.

ČSA v žádosti soudu vysvětlily, že zachování provozu dlužníka alespoň v minimální míře je podmínkou pro to, aby jim nebyly odejmuty již přidělené emisní povolenky a aby současně došlo k jejich bezplatným alokacím i na další roky. Letecké společnosti v Evropské unii mají nárok na bezplatnou alokaci části povolenek do roku 2023. ČSA připadá na každý rok kolem 220–240 tisíc povolenek. Objem byl stanoven dříve podle předchozího počtu letů. ČSA tak nyní alespoň částečně vydělávají na své miniaturizaci a očekávají, že budou mít k prodeji zhruba 182 tisíc emisních povolenek.

Výnos má zaplatit i pohledávky zaměstnancům

Podle ČSA je aktuálně hodnota povolenek zhruba 40 eur a kus. „V současné době je na vyšší úrovni s ohledem na blížící se konec lhůty pro splnění zákonné povinnosti vyřadit spotřebované množství povolenek za rok 2020 .V této době totiž ostatní účastníci trhu, kteří nemají pro vyřazení spotřebovaných povolenek jejich dostatek, mají o nákup emisních povolenek vyšší zájem,“ uvádí ČSA. Chtějí proto využít vyšší ceny nyní. Při ceně kolem 40 eur za povolenku by to znamenalo výnos kolem 189 milionů korun, do konce dubna chtějí vyřadit 40 tisíc povolenek, což by znamenalo výnos kolem 41 milionů korun. Přesnější odhady o výnosu v žádosti dlužníka jsou soudem anonymizovány. Aktuálně ceny povolenek stouply k 47 eurům, což by znamenalo ještě vyšší příjmy.

Právní zástupce ČSA v návrhu uvedl, že ze získaných peněz plánují hradit pohledávky za majetkovou podstatou, například i za „pracovněprávní pohledávky svých zaměstnanců včetně nákladů na odstupné a jiné platby související s nedávnou organizační změnou a snižování počtu zaměstnanců“.

ČSA jsou v úpadku od března. Podle insolvenčního návrhu je přibližně 266 věřitelů především z řad dodavatelů a zhruba 230 tisíc přihlášek z řad cestujících z titulu v minulosti nerealizovaných letů. Dodavatelům dluží ČSA zhruba 800 milionů korun, cestujícím pak miliardu korun.

V souladu s aktuální podobou přílohy II nařízení REACH byly upraveny pokyny pro sestavení bezpečnostních listů a překlady jsou nyní k dispozici. Jejich obsah byl aktualizován, aby zohledňoval změny zavedené novým zněním nařízení REACH, včetně nanoforem, jednoznačného identifikátoru složení (UFI), vlastností vyvolávajících narušení činnosti endokrinního systému nebo rozšíření oddílu 9 týkajícího se fyzikálních a chemických vlastností. Aktualizace dále přináší vysvětlení k uplatňování dvouletého přechodného období (do konce roku 2022). Pokyny k nařízení REACH jsou dostupné ZDE.

 

Evropská komise zveřejnila dotazník k probíhající revizi nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006, kterým se zřizuje evropský registr úniků a přenosů znečišťujících látek. Dotazník je volně přístupný na následující webové adrese – https://survey.alchemer.eu/s3/90320014/E-PRTR. Je určen pro zapojení širokého spektra dotazovaných – ohlašovatelů, nestátních neziskových organizací, svazů, úřadů na různé úrovni atd. Jeho obsahem jsou mj. otázky týkající se možného rozvoje E-PRTR (např. doplnění nových činností čí látek nebo naopak odstranění apod.). Dotazník je nutné vyplnit nejpozději 30. dubna 2021.

Obyvatelé Evropské unie se mohou zapojit do celoevropské debaty o budoucím směřování EU a její politiky. Unijní instituce v rámci dva roky avizované konference o budoucnosti Evropy spustily internetový portál, kam lidé mohou psát podněty k zásadním tématům a sdílet své představy o fungování unie. Z digitální výměny názorů i navazující série veřejných diskusí chtějí politici příští rok čerpat podněty při rozhodování o budoucích prioritách. Zatímco europoslanci chtěli s konferencí původně spojit i reformu fungování unijních orgánů, členské země tak daleko zajít nehodlají.

"Nadešel čas, aby se naši občané aktivně podělili o své největší obavy i své nápady," komentoval spuštění portálu portugalský premiér António Costa, jehož země EU v současnosti předsedá.

Na stránce futureu.europa.eu lidé najdou desítku okruhů, k nimž se mohou vyjádřit. Je mezi nimi zdravotní politika v návaznosti na covidovou pandemii, boj proti klimatickým změnám, digitalizace, migrace či demokracie v Evropě. Mohou ale přinášet i vlastní témata.

Kromě toho mají možnost se přihlásit k některé z budoucích veřejných akcí, prezentovat akci svoji či sledovat diskuse o vybraných tématech.

"Musíme mít jistotu, že hlasy lidí budou slyšet a že se budou podílet na rozhodování, bez ohledu na covidovou pandemii," prohlásil předseda Evropského parlamentu David Sassoli.

Konference, kterou při svém předloňském nástupu do funkce označila po tlaku Evropského parlamentu (EP) za zásadní projekt předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová, měla původně začít už loni na jaře. Kvůli covidové pandemii a dlouhým debatám mezi institucemi se však její začátek o rok zpozdil. Parlament se s členskými státy dlouhodobě přel o to, zda má mít konference jediného lídra, kterým se měl stát belgický expremiér a někdejší vůdce liberálů v EP Guy Verhofstadt. Národní vlády však nesouhlasily, a projekt tak vedou zástupci všech tří unijních orgánů.

Místo původně plánovaných dvou let mají obyvatelé či zástupci organizací a spolků na prodiskutování svých představ o unii rok. Konec debaty je naplánován na příští jaro, kdy bude EU předsedat Francie, od jejíhož prezidenta Emmanuela Macrona nápad uspořádat konferenci předloni vzešel. Macronovu ideu si osvojila velká část europoslanců, podle jejichž představ by konference mohla vést až ke změně unijních smluv, například k přímému výběru předsedy EK při europarlamentních volbách či zavedení nadnárodních kandidátních listin. S tím však nesouhlasí zástupci řady členských zemí, kteří nechtějí fungování institucí upravovat. Podle kritiků tak může konference kvůli krátkému času a nezávaznosti diskuse vyznít do ztracena.