Francouzská nadnárodní skupina Veolia splnila všechny podmínky a dokončuje akvizici společnosti Suez. Sloučení firem se týká i vybraných aktivit v České republice, konkrétně divize odpadového hospodářství Suezu a jejích více než 1400 zaměstnanců. Akvizice se naopak netýká pěti českých vodárenských společností, v nichž Suez působí jako akcionář.

Veolia o tom informovala na webu, upozornil server Tydenikhrot.cz . Společnost Suez CZ a její dvě dceřiné společnosti Suez Facility a Suez Technický servis se staly součástí české Veolie letos 21. března. Veolia díky akvizici významně posílila pozici na trhu zpracování a využívání odpadů. “Posouváme se mezi čtyři největší české společnosti v oboru,” uvádí firma na webu.

Správní rady francouzských společností Veolia a Suez schválily dohodu o fúzi loni na jaře. Podle dohody koupí Veolia většinu v Suezu za téměř 13 miliard eur (zhruba 319 miliard Kč). Veolia o menší Suez usilovala s argumentem, že společně si povedou lépe v boji s novými podniky na trhu, zejména s těmi čínskými.

Spojení společností loni v prosinci s podmínkami schválila Evropská komise. Akvizici podmínila prodejem aktiv obou společností, aby se tak rozptýlily obavy z narušení hospodářské soutěže.

Iniciativa pro zálohování kritizuje míru recyklace plastových obalů v Česku. Změna metodologie podle ní ukázala, že množství skutečně materiálově využitých obalů je nízké. Za iniciativu to v tiskové zprávě uvedla Kristýna Havligerová s odkazem na data Ministerstva životního prostředí (MŽP) za rok 2020, pro který byl nový postup poprvé použit. Předloni tak dosáhla míra recyklace 42 procent, meziročně o 19 procent méně. Iniciativa žádá zavedení plošného zálohování nápojových PET lahví a plechovek.

Havligerová uvedla, že nová metodologie, vycházející pravidel Evropské unie, zahrnuje jen skutečnou recyklaci, kdy jsou obaly opětovně materiálově využity, nikoliv veškerý odpad, který lidé z Česka vytřídí do žlutého kontejneru.

"Nová metoda tak poukazuje na neutěšenou situaci recyklace obalového odpadu v České republice," míní Havligerová. "Pouze dvě pětiny plastových obalů jsou opětovně využity, přičemž u hliníku je situace ještě mnohem horší, je to pouze jedna třetina," dodala Havligerová. Recyklace hliníkových obalů předloni dosáhla 32 procent a podle iniciativy se již téměř 20 let drží na velmi nízkých hodnotách.

V Česku podle Havligerové velká část vytříděných nápojových obalů končí na skládce nebo ve spalovně. "PET i hliník jsou cenné materiály s potenciálem k opakovanému využití. Až 80 procent hmotnosti PET lahve lze využít pro výrobu lahve nové, v případě plechovky dokonce až 97 procent, plýtváme tak potenciálem těchto materiálů," uvedla Havligerová s tím, že řešením by mělo být právě zavedení plošného zálohového systému.

Havligerová tvrdí, že bez něj se Česku nepodaří dosáhnout evropských závazků, podle kterých by mělo být do roku 2029 v každém členském státě dosaženo 90procentní míry zpětného sběru PET lahví k recyklaci a do roku 2030 pak 60procentní míry recyklace plechovek.

Spor o možné zálohování PET lahví se v Česku vede několik let. Nyní Sněmovnu čeká zřejmě znovu diskuze o zavedení povinného zálohování, které předloni v předvolebním složení odmítla. Proti povinnému zálohování se postavil například bývalý ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO), podle něhož by zálohované PET lahve musely být před dalším použitím přetaveny na nové stejně jako lahve z kontejnerů.

Podle poslance Jana Bureše (ODS) by případné povinné zálohování PET lahví mělo připravit ministerstvo životního prostředí s propočty ekonomických a ekologických dopadů. MŽP pak v březnu sdělilo, že zahájilo odbornou debatu s výrobci nápojů, odpadovými firmami, obchodníky a obcemi o možnostech zavedení povinného systému zálohování PET lahví a plechovek.

Iniciativu pro zálohování založili významní výrobci nápojů v Česku, společnosti Coca-Cola HBC Česko a Slovensko, Heineken Česká republika, Kofola ČeskoSlovensko, Mattoni 1873 a Plzeňský Prazdroj.

Nová textilní pravidla mohou Česku prospět. „Obnovit by se mohla nejenom textilní výroba, ale je tu i příležitost pro vědu a výzkum,“ říká v rozhovoru pro Lidovky.cz Stepan Vashkevich z Institutu pro cirkulární ekonomiku. Více ZDE

Postavit zeď tak, aby byly cihly usazené do vazby, správně podmazané, a přitom se neušpinit, a ještě nespotřebovat žádný materiál? Jde to. Ve virtuální realitě. Ta se totiž stává stále více dostupnější i pro školy. Pomáhá už i učitelům na Střední odborní škole Jarov v Praze Hrdlořezích při výuce oboru zedník a svářeč. Více ZDE
 

Vláda chce v nejbližších týdnech představit komplexní pětiletý projekt na zajištění energetické bezpečnosti České republiky, řekl ve své kandidátské řeči na kongresu ODS její předseda a premiér Petr Fiala. Napravit má podle něj léta neřešenou závislost na fosilních palivech z Ruska a v horizontu pěti let republiku úplně vyvléci z ruské energetické smyčky. Více ZDE

Ve Sbírce předpisů ČR vychání vyhláška č. 78/2022 Sb., kterou se mění vyhláška č. 273/2021 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady. Novela stanovuje dodatečné přechodné období pro "Odpady skupiny 18 a odpady vzniklé jejich úpravou" kdy bude možné tyto odpady do konce roku 2026 ukládat na skládku.

Komise 5. dubna zahájila veřejnou konzultaci, která je nedílnou součástí obnovené strategie udržitelného financování přijaté v červenci 2021, a která se týká environmentálních, sociálních a správních ratingů (ESG) a také udržitelnosti v úvěrových ratinzích. Cílem této konzultace je získat ucelený přehled o fungování trhu s ratingy ESG, především pak jak ratingové agentury začleňují rizika ESG do svých hodnocení bonity. Očekává se, že daná opatření vycházející z odpovědí od zúčastněných subjektů také přispějí ke zlepšení kvality informací, na jejímž základě investoři a další zúčastněné strany investují do udržitelného hospodářství k dosažení cílů Evropské zelené dohody. Konzultace potrvá do 6. června.

Nové „právo na opravu“ musí zahrnovat navrhování výrobků s dlouhou životností, které lze opravit, stejně jako informativnější označování a rozšířená práva na záruku.

Parlament přijal ve čtvrtek své požadavky na připravovaný návrh o právu na opravu, který by Komise měla představit do konce roku 2022, a to 509 hlasy (3 byly proti a 13 se zdrželo hlasování).

Poslanci se shodli na tom, že účinné právo na opravu by se mělo zabývat aspekty životního cyklu výrobků a mělo by zohledňovat návrh výrobku, etické zásady výroby, normalizaci a informování spotřebitelů včetně označení s informacemi o opravitelnosti a o zadávání veřejných zakázek. Mělo by podporovat účinnější využívání zdrojů, snižovat množství odpadu a podporovat rozšířené a opětovné používání výrobků.

Odolné výrobky, které lze opravit

Poslanci požadují, aby výrobky byly navrženy tak, aby déle vydržely, mohly být bezpečně opraveny a aby jejich části byly snadno vyjímatelné. Domnívají se, že řádné „právo na opravu“ by mělo opravářům a spotřebitelům umožnit bezplatný přístup k informacím o opravách a údržbě.

Pokud jde o digitální zařízení, Parlament upozorňuje, že aktualizace softwaru by měly být vratné a neměly by vést ke snížení výkonu například chytrých telefonů. Měly by být k dispozici po minimální období a spotřebitelé by měli být při nákupu o dostupnosti aktualizací plně informováni.

Praktiky, které příliš omezují právo na opravu nebo vedou k zastarávání, by mohly být považovány za „nekalé obchodní praktiky“ a zakázány v rámci práva EU.

Co by měla obsahovat budoucí právní úprava práva na opravu?

Poslanci dále požadují:

• pobídky, jako je prodloužená záruka nebo poskytnutí náhradního zařízení po dobu opravy, aby spotřebitelé upřednostnili opravu před výměnou;

• harmonizovaná pravidla pro spotřebitelské informace v době nákupu, včetně „bilance oprav“, informací o očekávané životnosti výrobku, náhradních dílech, opravárenských službách a období, během kterého jsou k dispozici aktualizace softwaru;

• možné prostředky inteligentního označování, jako jsou kódy QR a digitální pasy výrobků

• možný mechanismus společné odpovědnosti výrobce a prodejce v případě nevyhovujícího výrobku

• požadavky na trvanlivost a opravu začleněné do budoucí směrnice o ekodesignu

Souvislosti

Parlament se již více než deset let zasazuje o zlepšení práva spotřebitelů na opravu a přijal dvě usnesení, která obsahují řadu konkrétních návrhů, které by zajistily, že opravy budou systematické, nákladově efektivní a atraktivní. Právo na opravu považuje EP za klíčový krok k dosažení plánů oběhového hospodářství v rámci Zelené dohody pro Evropu. Komise oznámila, že ve třetím čtvrtletí roku 2022 předloží návrh na změnu směrnice o prodeji zboží a že zvažuje samostatný legislativní návrh týkající se práva na opravu.

Podle průzkumu Eurobarometru se 79 % občanů EU domnívá, že by výrobci měli mít povinnost usnadnit opravu digitálních zařízení nebo výměnu jejich jednotlivých částí, a 77 % by raději opravilo svá zařízení, než aby si koupilo nová. Elektronický odpad je nejrychleji rostoucím typem odpadu na světě - v roce 2019 ho bylo vyřazeno více než 53 milionů tun.

Návrh nařízení, které mimo jiné zpřísňuje kritéria udržitelnosti biopaliv a upřesňuje definici pokročilých biopaliv, schválila vláda. Vyplývá to z výsledků jednání zveřejněném na webu kabinetu. Dominika Pospíšilová za ministerstvo životního prostředí (MŽP) sdělila, že návrh je čistě transpoziční a zavádí do českého práva některé části unijní směrnice o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (tzv. RED II). Ta gesčně přísluší ministerstvu průmyslu a obchodu (MPO), MŽP je ale spolugestorem některých částí.

Návrh zpřísňuje kritéria udržitelnosti biopaliv, například sledováním dopadů využívání zemědělského odpadu pro výrobu biopaliv na kvalitu zemědělské půdy a zavedením požadavků na lesní biomasu. Podle MŽP se kritéria dosud vztahovala jen na biomasu zemědělskou. Nařízení také stanovuje, co se považuje za pokročilá biopaliva, respektive jaké jsou vstupní suroviny pro jejich výrobu. "Jedná se například o bioodpad, odpad a zbytky ze zemědělství a lesnictví, chlévskou mrvu a kal z čistíren odpadních vod, řasy pěstované na pevnině a další," napsalo v komentáři MŽP.

"V návaznosti na zákonem danou možnost dodavatelů zohlednit do snížení emisí skleníkových plynů i tzv. recyklovaná paliva a kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu, specifikuje nařízení podle směrnice tato paliva, je jím například vodík z obnovitelné elektřiny," uvedl dále resort. Mezi náležitosti zprávy o emisích, kterou dodavatelé každoročně předkládají, návrh přidává také vyhodnocení splnění cíle minimálního podílu obnovitelných zdrojů energie. V souladu se směrnicí je totiž zákonnou povinností (dle § 19g zákona o ochraně ovzduší) zajistit minimální podíl OZE od roku 2030 u dodávaných pohonných hmot," napsalo MŽP.

Zástupci resortu také zdůraznili, že "případné zrušení" zákonné povinnosti přimíchávat biopaliva nemá žádný dopad na předložený návrh.

Ministerstvo životního prostředí připravilo stručný zákon o jednotném environmentálním stanovisku pro zjednodušení současného složitého systému vydávání mnoha stanovisek podle devíti různých zákonů. Z pohledu stavebníka dojde k zásadnímu zjednodušení a zrychlení procesu povolování staveb. V budoucnu bude díky novému zákonu vydáváno v oblasti ochrany životního prostředí pro konkrétní stavbu pouze jedno stanovisko a pouze jedním úřadem. Garantem odbornosti a ochrany veřejného zájmu přitom zůstane MŽP, které dnes poslalo návrh zákona do mezirezortního připomínkového řízení, a to souběžně s návrhem novely stavebního zákona v gesci Ministerstva pro místní rozvoj. Obě změny mohou být tak projednávány současně.

“Stávající novela stavebního zákona, která byla přijata na konci volebního období minulé vlády, zcela rezignovala na ochranu veřejných zájmů z pohledu ochrany životního prostředí zejména tím, že integrovala orgány ochrany životního prostředí do stavebního úřadu, to je samozřejmě nepřijatelné a to nyní napravujeme. Díky našemu návrhu zákona máme jedinečnou příležitost udělat průlom ve zjednodušení povolování nejrůznějších typů stavebních i nestavebních záměrů, ovšem při zachování míry ochrany životního prostředí. Jednotné environmentální stanovisko zajistí vyšší přehlednost a srozumitelnost pro stavebníky a investory i skutečné zrychlení nejrůznějších povolovacích procesů, kterého se česká veřejnost dlouhodobě a oprávněně dožaduje. Velmi rychle a zcela koordinovaně (mezi MŽP a MMR) přichází vláda s nápravou stavební legislativy, a to je skvělá zpráva,” říká ministryně životního prostředí Anna Hubáčková.

Náměstek pro řízení sekce státní správy MŽP Vladimír Mana doplňuje: “Dalším velkým přínosem Jednotného environmentálního stanoviska je i právní jistota pro stavebníky a investory. Povolovací orgány budou muset posuzování složek životního prostředí koordinovat. V současnosti to často probíhá odděleně, navíc u různých správních úřadů a asynchronně. Měly by tak zcela zmizet nepříjemné situace, kdy např. investor získá souhlasné stanovisko EIA, ale za dva roky jeho záměr nedostane souhlas s odnětím půdy ze zemědělského půdního fondu.”

Jednotné environmentální stanovisko (JES) v sobě zahrne správní akty obsažené v devíti různých zákonech z oblasti ochrany životního prostředí. Ty budou mít nově podobu vyjádření dotčených orgánů, souhrnně jako součást JES je pak vydá příslušný správní orgán. Tím bude obecní úřad obce s rozšířenou působností, ve vybraných případech (např. v případě, že součástí bude výjimka z tzv. druhové ochrany podle zákona o ochraně přírody a krajiny, u rozsáhlejších záborů zemědělské půdy podle zákona o ochraně zemědělského půdního fondu apod.) krajský úřad. Součástí JES bude i proces posuzování vlivů záměru na životní prostředí u záměrů, které mu podléhají dle stávající podoby zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí.

Vydání JES se předpokládá jako podklad pro rozhodnutí o povolení záměru dle stavebního zákona a navazující řízení ve smyslu zákona o posuzování vlivů na životní prostředí.

Dokument ke stažení:

• Schéma Jednotného environmentálního stanoviska (PPTX, 95 kB)

• zp_KORNCD9DPTO5.docx

• zd_KORNCD9DPTO5.docx

• ma_KORNCD9DPTO5.docx

• pz_KORNCD9DPTO5.doc

Termín zákazu provozu starých kotlů na uhlí se posune o dva roky na 1. září 2024. Vláda to schválila na návrh ministerstva životního prostředí, oznámila na twitteru ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL).

Posun zákazu provozu kotlů první a druhé emisní třídy je zakotven v novele zákona o ochraně ovzduší. Kabinet chce podle ministryně ulehčit domácnostem aktuálně zatíženým inflací, růstem cen energií a úvahami o odklonu od plynu. Bude se to podle ní týkat minimálně 150.000 domácností. K odkladu do roku 2024 vyzval počátkem března také bývalý premiér Andrej Babiš (ANO).

Resort životního prostředí nedávno omezil v kotlíkových dotacích na výměnu starých kotlů na pevná paliva i v programu Nová zelená úsporám podporu pro plynové kotle. Zároveň zvýšil dotaci na tepelná čerpadla. Úpravy mají omezit závislost ČR na zemním plynu z Ruska, jehož armáda před měsícem napadla Ukrajinu.

Příspěvek na tepelné čerpadlo u kotlíkových dotací se zvýšil o 50.000 korun na 180 000 Kč. Podpora na plynové kondenzační kotle v kotlíkových dotacích i Nové zelené úsporám bude proplacena jen tehdy, pokud už je výměna hotová nebo je pořízení kotle závazně objednáno v době od počátku loňska do konce letošního dubna.

Kotlíkové dotace pro nízkopříjmové domácnosti jsou financovány z Operačního programu Životní prostředí (OP Životní prostředí), z programu Nová zelená úsporám se přispívá na výměnu kotle domácnostem s běžnými příjmy. Z kotlíkových dotací je nadále možné získat podporu na tepelná čerpadla a kotle na biomasu.

Evropská komise dne 5. dubna 2022 na tiskové konferenci uvedla návrh revize směrnice o průmyslových emisích (IED) a rovněž zcela nový předpis týkající se EU portálu pro průmyslové emise (EU Industrial Emission Portal). Tento předpis by měl nahradit dosavadní nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006, který se zřizuje evropský registr úniků a přenosů znečišťujících látek (nařízení o E-PRTR). Více informací lze nalézt v tiskové zprávě na webových stránkách Evropské komise komise zde.

ECHA vyzývá zainteresované subjekty k připomínkování nových poznatků ohledně harmonizované klasifikace glyfosátu s termínem do 12. dubna 2022. Glyfosát (EC 213-997-4, CAS 1071-83-6) má v současnosti harmonizovanou klasifikaci jako látka způsobující vážné poškození očí a toxická pro vodní organismy s dlouhodobými účinky. 22. listopadu 2021 byla ukončena konzultace k vědeckým hodnocením glyfosátu, které připravila skupina hodnotící glyfosát (AGG).

Mezitím byly zveřejněny nové informace, které by mohly být relevantní pro klasifikaci látky z hlediska:

• senzibilizace dýchacích cest
• toxicity pro specifické cílové orgány – jednorázové expozice (podráždění dýchacích cest)
• mutagenity v zárodečných buňkách
• karcinogenity
• reprodukční toxicity
• nebezpečnosti pro vodní prostředí.

Termín pro podání připomínek, které by se vztahovaly k těmto třídám nebezpečnosti je 12. dubna 2022.

Další informace:

Podání připomínek ke klasifikaci glyfosátu

V roce 2021 se do ČR dovezla ropa v celkovém množství 6 841,0 tis. tun, což představuje nárůst o 10,8 % v porovnání s rokem 2020. Z tohoto množství bylo 50 % ropy dovezeno z Ruska. Doprava ropy do ČR byla realizována ropovody Družba (48,8 %) a IKL (51,2 %). Kolísání podílu přepravy jednotlivými ropovody v porovnání s předchozím obdobím souvisí se sjednanými dodávkami v množství a způsobu přepravy ze strany zpracovatele ropy.

Dovozy ropy:

Poměr využití ropovodů:

Dovoz ropy do ČR (v kt) podle zemí původu v letech 2017 až 2021:

                                                                                              zdroj dat: šetření ČSÚ

Alessandro Pasquale je bytostně přesvědčen, že dříve či později bude v Česku zavedeno povinné zálohování PET lahví a plechovek. Výrobce nápojů Mattoni 1873 se o to snaží už dlouhodobě, od konce loňského roku v rámci nové Iniciativy pro zálohování. Model by měl být pokud možno stejný jako na Slovensku (kde platí zálohovací systém od letošního roku) a zálohy ve výši tří korun. I když kvůli inflaci to mohou být i čtyři koruny. Více ZDE

Nejdříve to vypadalo jako dobrý nápad. Pojďme skládkovat na březích moří, kde se odpad naředí a nikomu nebude vadit. Teď je ze skládek na březích celosvětový problém. Odhaduje se, že podobných skládek se v celé Evropě na pobřežích nebo v záplavových oblastech nachází 350 až 500 tisíc a až 90 % z nich nepodléhá současné legislativě o kontrole odpadu, která vyžaduje ohrazení a zakrytí skládek. Na území USA je takových skládek asi 800, své má i Bangladéš, Indie či Nový Zéland. Podle vědců by se ale dal problém řešit. Více ZDE