Více času na podstatné

 


ODPADOVÉ FÓRUM

Aktuální číslo: BIOODPADY

Jaká je role Státní veterinární správy při kompostování kuchyňských odpadů?
Redakce OF

Organická rovnice: Tři proměnné na vstupu – environmentální dopad na výstupu
Redakce OF

EuRIC: Vysoké ceny energií brzdí rozvoj cirkulární ekonomiky v Evropě
Radek Hořeňovský

Budoucnost biologického odpadu: Oddělený sběr živočišné složky
Jitka Lochovská

Bioodpad v obci pod kontrolou: Jak ho zpracovat chytře, levně a ve spolupráci s občany
Redakce OF

Svitavy a cesta k udržitelnému a odpovědnému nakládání s odpady
David Šimek

Bioodpady z našich kuchyní: Cesty k hygienickému a udržitelnému zpracování
Klára Šestáková

Projekt „Třídím gastro“ pomáhá obcím plnit nové limity pro třídění odpadu
Skupina EFG

Žížaly, lógr a kompost jako dětská učebnice vztahu k přírodě
Lucie Chlebná

Čistírny odpadních vod jako potenciální zdroje fosforu
Lucie Houdková, Helena Chládková a kolektiv

Biologické dosoušení směsi odvodněných čistírenských kalů a bioodpadů za účelem výroby alternativního biopaliva
Jaroslav Váňa

Budoucnost likvidace nebezpečných tekutých odpadů: Plazmové zplyňování
Michal Virius

Ochrana půdy na prvním místě. Trh s pozemky začínající ekologické zemědělce do krajiny nepustí
Radomil Hradil

Když se lokálnost střetne s levným dovozem: Jaké jsou skutečné priority udržitelnosti?
Redakce OF

Potraviny, obaly a volba budoucnosti: Co (ne)řeší spotřebitelé a co by měli slyšet výrobci i politici
Redakce OF

Miliardy nestačí: Co ukázala hloubková kontrola NKÚ o stavu českého životního prostředí?
Redakce OF

Brusné kaly nemusí být vždy odpad – vědci z CEITEC objevují jejich druhý život v high-tech aplikacích
Redakce OF

Jak navýšit míru recyklace polystyrenu v ČR? Workshop nabídl konkrétní řešení
Pavel Zemene

 


REKLAMA

 

 

KALENDÁŘ AKCÍ

 

  ZAŘADIT AKCI  
Červenec    
29.7. iKURZ: Biologicky rozložitelné odpady včetně kalů a specifika nakládání s nimi od 1. 1. 2025
Srpen    
26.8. iKURZ: Provoz sběrného dvora v souladu s požadavky obecního systému a změny v průběžné evidenci odpadů od 1. 1. 2025 v souvislosti s koncem přechodných ustanovení zákona o odpadech
Září    
2.9. Práce s IS ENVITA na PC - základy používání programu
Opakování: 3.9.
4.9. iKURZ: Stavební a demoliční odpady a nakládání s nimi po 1. 1. 2025 u původce i oprávněné osoby - evidence, využití, recyklace
8.-10.9. Membránové procesy pro udržitelný rozvoj“ – MEMPUR 2025
9.9. iKURZ: Obecní systémy a sběr dat a podkladů pro hlášení o obecním systému - metodika správného vedení evidence pro ohlašování za rok 2025
9.9. Vodní zákon po novele novým stavebním zákonem, zákonem č. 87/2025 Sb. a „fosforová“ novela
10.9. iKURZ: Teorie, praxe a příklady vedení průběžné evidence odpadů pro snadné ohlašování za rok 2025 - zaměřeno na provozovatele zařízení pro nakládání s odpady
Opakování: 22.10.
11.9. Kácení mimolesních dřevin: Legislativa, kompenzační výsadby a praktická doporučení
16.9. iKURZ: Změny v povinnostech při nakládání s odpady ze zdravotnictví v roce 2025
18.9. iKURZ: Obalová legislativa a její aplikace do praxe výrobního podniku
23.9. Workshop o odpadech aneb odpadářské minimum pro rok 2025 - seminář pro všechny, kteří v oblasti nakládání s odpady začínají
Opakování: 25.9.2025
23.9. Práce s IS ENVITA na PC - pokročilé funkce programu
Opakování: 24.09., 25.11., 26.11., 27.11. 2025
30.9. iKURZ: Nakládání s asfalty – vyhláška č. 283/2023 Sb.
Říjen    
2.10. iKURZ: Jak nakládat s kovovými odpady v roce 2025
2.10. iKURZ: Soustřeďování komunálního odpadu a jeho tříděných složek v souvislostech legislativních povinností platných od 1. 1. 2025
6.10. iKURZ: Nakládání s autovraky v roce 2025 - povinnosti pro provozovatele zařízení pro sběr a zpracování vozidel s ukončenou životností
8.10. Hluk v komunálním a pracovním prostředí
9.10. iKURZ: Odpady od základů přes změny v roce 2025 až po přípravu na hlášení o produkci a nakládání s odpady - zaměřeno na původce odpadů
Opakování: 6.11.
9.10. Aktuální témata lesního hospodářství (PRAHA)
15.10. Povinnosti v podnikové ekologii v praxi - včetně nových evidenčních povinností v odpadovém hospodářství pro rok 2025
Opakování: 16.10.
21.10. iKURZ: Modul ILNO v IS ENVITA v legislativních souvislostech
23.10. iKURZ: Práce s modulem OLPNO v IS ENVITA i z pohledu legislativních povinností
Listopad    
4.11. Biomasa, bioplyn a energetika 2025
5.11. Velká novela zákona o ochraně ovzduší ve znění prováděcí vyhlášky aneb připravte se na změny včas
11.11. Práce s IS ENVITA na PC - základy používání programu
Opakování: 12.11. a 13.11.
13.11. Nový stavební zákon ve znění novel
13.11. iKURZ: Havarijní novela vodního zákona
25.11. Práce s IS ENVITA na PC - pokročilé funkce programu
Opakování: 26.11. a 27.11.
Prosinec    
2.12. iKURZ: Povinnosti při nakládání s chemickými látkami a směsmi (CHLaS)
9.12. iKURZ: Obecní systémy a sběr dat a podkladů pro hlášení o obecním systému - metodika správného vedení evidence pro ohlašování za rok 2025
 
  

 

Novinky

02.11.2020 16:43

API zahájila příjem žádostí o dotace na rozvoj národních technologických platforem

Agentura pro podnikání a inovace (API), zprostředkující subjekt Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) zahájila v pátek 30. října 2020 příjem žádostí o dotace v poslední výzvě programu podpory „Spolupráce – Technologické platformy“. O dotace na rozvoj národních technologických platforem mohou žádat malé, střední i velké podniky. Celkem je pro ně připraveno 30 milionů korun.

Výzvu vyhlásilo 29. října 2020 ministerstvo průmyslu a obchodu, které je řídicím orgánem OP PIK. Žádosti bude API přijímat do 29. ledna 2021.

Cílem výzvy je podpořit rozvoj národních technologických platforem, které propojují veřejný a soukromý sektor v oblasti výzkumu, vývoje a inovací ve významných technologických odvětvích. „Žadatelé mohou získat dotační podporu na koordinační činnosti technologické platformy, a to například pro navázání hlubší spolupráce s evropskými technologickými platformami, evropskou asociací, či jiným subjektem, který hraje klíčovou roli v daném odvětví v rámci EU s důrazem na výzkum, vývoj a inovace. Případně na zapojování českých organizací pro výzkum a šíření znalostí do jejich činnosti nebo také na aktivity vedoucí k rozvoji jejich oboru, ke zlepšení inovačního prostředí v něm a odstraňování bariér jeho rozvoje,“ říká Lukáš Vymětal, generální ředitel Agentury pro podnikání a inovace a doplňuje: „Celkovým cílem je pak zintenzivnit spolupráci ve výzkumu, vývoji a inovacích mezi podnikatelskými subjekty a výzkumnou sférou na regionální, nadregionální i mezinárodní úrovni“.

Žadatelé mohou v předložených projektech získat až 75 % způsobilých výdajů zpět formou dotace, minimálně je to 500 tisíc a maximálně 5 milionů korun. Podrobné informace o aktuální výzvě jsou dostupné na: https://www.agentura-api.org/cs/programy-podpory/spoluprace/spoluprace-technologicke-platformy-vyzva-iv/.

API má svá zastoupení ve všech krajských městech České republiky, zájemci o dotace z OP PIK zde mohou konzultovat své projekty. Informace je možné získat i telefonicky nebo e-mailem přes zelenou linku 800 800 777. Všechny služby poskytované API zájemcům o dotace jsou zdarma.

02.11.2020 09:19

Pozvánka: Optimalizace svozu odpadů ve veřejných zakázkách a příležitosti ke zpracování odpadů

Institut odpovědného veřejného zadávání (OVZ) si vás dovoluje pozvat na on-line seminář "Optimalizace svozu odpadů ve veřejných zakázkách a příležitosti ke zpracování odpadů", který se uskuteční dne 5. listopadu od 9 hodin.

Seminář poskytne zadavatelům přehled možností, jak lze optimalizovat stávající systém nakládání s odpady ve městech a obcích. Zaměří se na jednotlivé kroky vedoucí k vyšší míře třídění a tím k snižování množství směsného komunálního odpadu, který již nelze zpracovat a končí na skládkách či v zařízeních pro energetické využití odpadů (ZEVO).

Seminář ukáže zadavatelům, na co se zaměřit na začátku, jaká data jsou potřebná k získání relevantních informací o současném stavu, která data budou získávána průběžně a jak se budou následně pravidelně vyhodnocovat. Na základě těchto dat zadavatel pozná, zda došlo ke zlepšení třídění, a jaké další kroky by měl provést. Seminář přinese také inspiraci, jak může zadavatel přímo ovlivnit způsob zpracování odpadu tak, aby byl dále využit. Součástí bude i prezentace příkladů dobré praxe z českých měst, která využila několik možností optimalizace systému nebo přispěla svými požadavky k optimalizaci vozového parku.

Na závěr bude prostor pro zodpovězení otázek a pro otevřenou diskusi o zkušenostech, ale také třeba o bariérách, které vnímají zadavatelé jako klíčové při uplatňování tohoto přístupu v praxi.

Včas před konáním semináře obdržíte e-mailem odkaz do online místnosti, kde bude probíhat přímý online přenos semináře.

Program:

  • Aktuální situace odpadového hospodářství
  • Získávání dat o odpadech
  • Možnosti zpracování odpadů
  • Příklady dobré praxe
 
 
Další informace a registrace - ZDE


 

26.10.2020 19:05

Václav Cílek: Když mluvíme o vodě, myslíme si, že jedno velké opatření zabere. Ne, ukazuje historie

„V současné době máme pocit, že je nadbytek potravin, protože samoobsluhy jsou plné a jídlo je v dnes nejlacinější za mnoho století,“ říká geolog Václav Cílek. V Leonardu Plus vysvětluje, jak se různé civilizace snažily zabránit erozi a jak se kvalita zemědělství projevovala na stavu společnosti.

 

 

 

26.10.2020 17:49

Nová konzultace ohledně udržitelného řízení společností

Evropská komise dnes spustila veřejnou konzultaci týkající se udržitelného řízení společností, jejímž cílem je zjistit, jaké iniciativy ze strany EU by firmám pomohly s přechodem na udržitelnější ekonomický model, který začlení environmentální a sociální aspekty do dlouhodobých podnikatelských strategií. Podle Komise je udržitelné řízení společností důležitým aspektem cílů Zelené dohody pro Evropu a výsledky konzultace přispějí k návrhu, který Komise představí příští rok. Konzultace bude spuštěná do 8. února 2021.

26.10.2020 17:45

O výši klimatického cíle EU do roku 2030 rozhodne v prosinci Evropská rada

Ministři členských států EU dnes na jednání Rady pro životní prostředí přijali pozici k návrhu nařízení o evropském právním rámci pro klima, zatím bez rozhodnutí o nové výši klimatického cíle EU do roku 2030. Rada také jednomyslně schválila závěry k nové strategii EU v oblasti biodiverzity. ČR na jednání zastupoval náměstek MŽP Vladislav Smrž.

Ministři životního prostředí nejprve diskutovali návrh nařízení o evropském právním rámci pro klima, který má za cíl převést politický závazek dosažení klimatické neutrality EU do roku 2050 do právně závazného textu. Cílem jednání bylo přijetí tzv. částečného obecného přístupu, tj. bez rozhodnutí o výši klimatického cíle EU do roku 2030. O ní se rozhodne až na prosincové Evropské radě. Navýšení cíle rovněž musí být podle ČR podpořeno adekvátními finančními mechanismy a nástroji na úrovni EU k podpoře nezbytných investic do snižování emisí v různých sektorech ekonomiky, jako např. v energetice, dopravě, průmyslu nebo domácnostech. “ S navrženým postupem jsme souhlasili a podpořili přijetí částečného obecného přístupu. Nicméně ještě je před námi řada složitých jednání, která vyvrcholí prosincovou Evropskou radou.“ komentoval náměstek Smrž.

Druhým hlavním bodem jednání bylo přijetí závěrů ke Strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030, kterou zveřejnila Evropská komise v květnu 2020. Česká republika na jednání podpořila schválení závěrů v předloženém znění. Ambiciózní cíle, které strategie předkládá, ČR vítá, protože jejich dosažení přispěje k řešení klíčových problémů v oblasti biodiverzity jak na úrovni EU, tak celosvětově. Zároveň však naplňování strategie bude mít dopady na různé sektory národního hospodářství. Je proto třeba tyto dopady předem vyhodnotit, aby bylo možné při naplňování strategie vhodně vyvažovat aspekty environmentální, sociální a ekonomické. Při provádění strategie na úrovni členských států bude třeba zohlednit jejich specifika, zejména jejich dosavadní úsilí vynaložené k ochraně životního prostředí a udržitelnému využívání přírodních zdrojů, pokrok, který již byl dosažen, a potenciál pro dosažení navržených cílů.

Na zasedání Rady představila Komise i několik nově zveřejněných dokumentů, konkrétně návrh rozhodnutí o 8. akčním programu pro životní prostředí, sdělení o strategii EU pro udržitelnost v oblasti chemických látek a návrh revize tzv. Aarhuského nařízení o přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí.

Na okraj jednání Rady se náměstek Smrž setkal s místopředsedou EK Timmermansem, se kterým diskutoval navýšení ambice EU v oblasti klimatu do roku 2030 a specifickou situaci v ČR, která se týká kůrovcové kalamity, jež výrazně snižuje schopnost zachytávání a vázání uhlíku v českých lesích. EK vyjádřila pochopení s tím, že se dopady změny klimatu negativně projevují i v dalších zemích střední a jižní Evropy, a na vzniklou situaci chce v příštím roce reagovat novou strategií pro lesy i úpravou příslušné legislativy.

26.10.2020 17:43

Veřejná konzultace k návrhům harmonizované klasifikace a označování pro 3 látky

V současné době probíhá další veřejná konzultace k návrhům harmonizované klasifikace a označování (CLH) v termínu do 18. prosince 2020. ECHA zahájila veřejnou konzultaci k návrhu harmonizované klasifikace a označování pro následující chemické látky:

 

  • silver (EC 231-131-3, CAS 7440-22-4), návrh předložilo Švédsko;
  • benzyl alcohol (EC 202-859-9, CAS 100-51-6), látka má harmonizovanou klasifikaci v příloze VI nařízení CLP, návrh na změnu předložilo Německo;
  • hydrogen sulphide, hydrogen sulfide (EC 231-977-3, CAS 7783-06-4) látka má harmonizovanou klasifikaci v příloze VI nařízení CLP, návrh na změnu předložilo Německo. 

Komentáře k těmto návrhům mohou zainteresované subjekty předkládat do 18. prosince 2020 v anglickém jazyce formou elektronického formuláře v tabulce CLH konzultace na stránkách ECHA.

 

Další informace:

Tabulka pro CLH konzultace

26.10.2020 17:37

Strategie pro vodík. Jaké jsou klimatické cíle EU?

V polovině října se uskutečnila videokonference CEBRE o využití vodíku se záměrem dlouhodobě splnit klimatické cíle ze strany Evropské unie. Diskuse se zúčastnili poradce Evropské komise pro vodíkovou strategii Christian Weinberger, europoslanec Mikuláš Peksa, zmocněnec ministra průmyslu a obchodu pro vodík Petr Mervart a předseda představenstva České vodíkové technologické platformy HYTEP Aleš Doucek.

V průběhu konference zaznělo, že různé členské státy EU mají různé předpoklady a možnosti k výrobě vodíku. Obecně platí, že výroba vodíku z obnovitelných zdrojů je efektivnější v jižních státech, to však neznamená, že současný trend nepřináší Česku příležitosti v této oblasti. Republika by měla hledat cesty, jak vodík na svém území vyrábět, a to například v jaderných elektrárnách, ze zemního plynu nebo odpadu.

Optimální strategií pro Česko je využití možností českého strojírenství pro nově vznikající trh komponent pro vodíkové technologie. Vodíková strategie je příležitostí pro propojování různých částí průmyslu. České strojírenství by v přechodu na vodík mělo být silné a mělo by být vidět. Je však nezbytné efektivně propojit státní podporu se soukromými investicemi a vstoupit na trh vodíkových technologií co nejrychleji.

Jedním z důležitých úkolů je dostat do rovnováhy tři pilíře vodíkové strategie: výrobu, technologie a spotřebu. Jednoduše není možné vybudovat továrnu na výrobu vodíku, aniž by byl zaručen jeho odbyt. Musíme hledat nové cesty k vodíku, a to zejména v souvislosti s přechodem od uhlí v Moravskoslezském a Ústeckém kraji. Výroba vodíku je úzce spjata s vyspělými technologiemi a bez systematického vzdělávání v dané oblasti nebudeme brzy schopni zajistit základní servis a údržbu těchto moderních technologií.

Závěrem zaznělo, že by se Česko v krátkém období mělo soustředit na vybudování infrastruktury pro tankování vodíkových vozidel a na efektivní využití finančních prostředků z fondu obnovy.

 

Celou diskusi je možné zhlédnout ZDE.

26.10.2020 17:32

Česko v srdci zelené Evropy: můžeme si (ne)dovolit klimaticky neutrální ekonomiku?

Evropa vidí v investicích do snižování emisí součást opatření na oživení ekonomiky zasažené pandemií koronaviru. V současné době procházejí aktualizací klimatické cíle do roku 2030. Evropská komise navrhuje 55 % snížení emisí, Evropský parlament snížení až o 60 %. Jak může z evropské politiky těžit český průmysl a domácnosti? Také o tom byla debata Kanceláře Evropského parlamentu, kterou uspořádala ve spolupráci se Svazem moderní energetiky a portálem Obnovitelně.cz.

Pozici Evropské parlamentu v rámci diskuze reprezentovali Luděk Niedermayer (TOP 09), který současně působí jako první místopředseda Hospodářského výboru a Mikuláš Peksa (Piráti). Oba se shodnou na tom, že snižování emisí je důležité pro naplnění Pařížské klimatické dohody. "Světová ekonomika jde směrem k menšímu množství vypouštěných emisí. Česko by mělo toto globální dění uchopit jako příležitost," domnívá se Mikuláš Peksa. Úspěšný vstup do nízkouhlíkové transformace pak považuje za vytvoření konkurenční výhody pro Česko. Naopak Peksa kritizoval českou vládu, že nechce správně využít prostředky, které dá Evropská unie Česku na oživení ekonomiky nebo na pomoc regionům pro útlum fosilního průmyslu. Mikuláš Peksa doporučuje, aby stát podporoval zejména malé a střední podniky v regionech a neměl by dotovat miliardami velké podniky.

Shodne se na tom s Luďkem Niedermayerem. Při studování vládních plánů, které mají být určeny zejména na zelené oživení ekonomiky, odhalil, že vláda do svého plánu zahrnula projekty, se kterými již počítala předtím, proto se nejedná o žádné investice, které by pomohly Česku v dekarbonizaci. "Našel jsem tam investice jako vytvoření archivní služby, digitalizace stavebního řízení nebo vytvoření centra kompetence na podporu měst a obcí. To jsou přitom investice, se kterými by měl státní rozpočet běžně počítat a nesouvisejí nijak s obnovou nebo dekarbonizací Česka,” uvedl Luděk Niedermayer.

Česko by mělo v oblasti investic vyjít z analýzy, kde vzniká nejvíce emisí. “Měli bychom naopak investovat do energetiky, která bude nízkoemisní. Potřebujeme postupně zvyšovat podíl obnovitelných zdrojů a nahradit elektřinu vyráběnou uhlím vedle obnovitelných zdrojů také zemním plynem,” vypočítal Luděk Niedermayer investice, které mu v českých plánech chybí. Za další klíčové oblasti označil podporu čisté dopravy: například rozšiřovat železniční dopravu nebo posílení investičních prostředků do renovací budov. “Dnes v těchto oblastech neděláme prakticky nic, pokud budeme investovat smysluplně, pak se dokážeme hodně posunout," uzavřel doporučení Luděk Niedermayer.

 

Krize jako příležitost

Oba čeští zástupci v Evropském parlamentu se pak také brání označení investic do snižování emisí za hrozbu pro český průmysl. Mikuláš Peksa v očekávané proměně evropské ekonomiky vidí šanci pro české firmy. Postupně podle něj budou strojírenské nebo chemické podniky vyměňovat své technologie, a to je šance pro české strojírenské firmy, které mohou nabídnout nová řešení. "V Česku vzniká obrovská příležitost spojená se zelenou transformací pro strojírenský i elektrotechnický průmysl. Vznikne velký objem zakázek, o které se bude soutěžit. To je šance pro ty, kteří budou umět nabídnout kvalitní produkty. Proto by neměl český průmysl váhat," domnívá se Mikuláš Peksa. "Je však také potřeba, aby česká vláda pomohla podnikům s rekvalifikacemi a školením nových pracovníků, což právě pomůže firmám nastoupit do vlaku transformace," dodává.

Luděk Niedermayer pak očekává, že do debaty aktivně vstoupí česká vláda. Ta by měla českému průmyslu vysvětlit šance v dekarbonizované ekonomice. Podle Niedermayera je třeba také pochopit, že snižování emisí se stane základem budoucí Evropy. Řešení podle něj jsou již dnes dostupná: "Z mezinárodní analýzy vyplývá, že v drtivé většině zemí je dnes nejlevnější elektřina, která je vyráběná větrnými elektrárnami nebo solárními panely," uvedl s odkazem na nedávno publikovanou studii Mezinárodní energetické agentury. "Máme také k dispozici nízkoemisní auta, která umí snížit skleníkové plyny v dopravě řádově na polovinu. Umíme také stavět domy, které jsou téměř energeticky soběstačné. Jde o to říct, že toto je cesta. Daná řešení můžeme v některých případech podpořit granty, ale hlavně nesmíme vytvářet iluzi, že to bude jinak. To vede k drahým chybám v investičních rozhodnutích," uzavřel Luděk Niedermayer své úvahy.

Změna, které se nemusíme bát

Na politický blok navázali kapitáni českého byznysu, ve kterém vystoupili Kamil Čermák, generální ředitel a předseda představenstva ČEZ ESCO, Martin Vohánka, generální ředitel a zakladatel společnosti Eurowag a Petr Dvořák, generální ředitel Vodafone Česká republika.

Podle Kamila Čermáka si Evropská zelená dohoda klade za cíl chránit klima a snížit emise skleníkových plynů na nulu. “Evropa se chce zároveň stát průmyslovou velmocí v zelených technologiích. Tyto technologie budou podporovány - legislativou, financemi, vědeckou spoluprací. Pro ČEZ ESCO, jako největšího poskytovatele moderních energetických služeb v Česku, to znamená velkou příležitost, protože zájem o naše řešení poroste,” shrnul na úvod příležitosti pro transformaci ekonomiky.

"Střešní fotovoltaiky, kogenerační jednotky, energetické úspory se zárukou (EPC) - to jsou technologie a typy projektů, se kterými se budeme potkávat stále častěji. Jejich výhodou je, že jsou nejen ekologické, ale přinášejí i významnou provozní úsporu zákazníkům. Vlastní fotovoltaika může podnikům pokrýt i 30 procent spotřeby, projekt energetických úspor sníží náklady na energie klidně i o 50 procent," vypočítal konkrétní přínosy jednotlivých řešení, na kterých může Česko postavit svou budoucnost.

Martin Vohánka pak apeloval, aby se české firmy chopily příležitosti. "Česká ekonomika byla první tři dekády spíše montážní linkou západní Evropy. Nyní můžeme během restartu vzít leadership do vlastních rukou, začít vyvíjet nové produkty, které jsou šetrnější k životnímu prostředí. Můžeme vyrábět věci, které mají vyšší přidanou hodnotu a díky tomu lépe zaplatit lidi, mít větší zisk a být více hrdý na české podniky," uvedl Martin Vohánka důvody, proč se nemusíme snižování emisí bát.

V navazující části pak Martin Vohánka doplnil zkušenosti své firmy s nástupci čisté mobility. "Firmy začínají slyšet na celkové provozní náklady, které začínají být srovnatelné nebo nižší. K tomu se pak může přidat zájem osvícenějších zadavatelů dopravy. Mezi nimi jsou firmy, které chtějí mít zelenější i logistický řetězce. Pokud se tyto dvě věci potkají, pak přechod na čistou mobilitu není pro dopravní firmy zásadní problém."

Ideu Zelené dohody pak Martin Vohánka hodnotí jako dobrý směr. Politiky však upozorňuje, aby naplňování realizovali v úzké vazbě s průmyslem. Jen tak se mohou vyhnout chybám, jako se v minulosti staly v případě masivní podpory biopaliv pro dopravu.

Petr Dvořák pak připomněl, že transformace ekonomiky směrem k udržitelným řešením má také hodnotovou stránku. "Začínají se vytvářet stále větší skupiny zákazníků, kteří se rozhodují také podle toho, jakým způsobem přistupuje firma k planetě a zodpovědnosti svého podnikání. Takové trendy jsou také mezi investory."

Sám Vodafone patří v Česku mezi průkopníky ve využití energie z obnovitelných zdrojů. Pro její nákup se rozhodl již v roce 2011. Právě nákup zelené energie a technologické inovace pomáhají snižovat uhlíkovou stopu datových center. Vodafone pak podle Petr Dvořáka pomáhá snižovat uhlíkovou stopu i svým zákazníkům. Mezi firmami spolupracuje právě v oblasti logistiky s Eurowag, ale jeho řešení mohou pomoci i zemědělcům - třeba optimalizací využití kombajnů.

Šance pro společnost

V závěrečném bloku se pak potkali poslanec Marian Jurečka, zakladatelka společnosti Frusack Hana Fořtová, analytik Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy Vojtěch Kotecký a programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák.

“Zelená dohoda pro Evropu je šance, jak dokázat řešit problémy, které na nás dopadají v posledních letech, kdy na nás dopadá klimatická změna. Současně je to také šance restartovat ekonomiku po covid-19 a vytvořit nová pracovní místa v oblastech, které by se rozvíjely až s vyšším odstupem. Jde například o obnovitelné zdroje, energetické úspory nebo využití vodíku,” uvedl k příležitostem dekarbonizace Marian Jurečka.

Hana Fořtová ve strategii zaměřené na snižování emisí pak vidí také možnosti podpory nových firem. V oblasti přístupu k ekologickým řešením těží ze svých zkušeností při vstupu s produktem, který redukuje spotřebu plastů - opakovatelně použitelných sáčků z udržitelných materiálů. “Češi rychle dotahují státy, ve kterých se zájem o udržitelnější životní styl rozběhl dříve,” uvedla ke srovnání trhů na západě a u nás.

Vojtěch Kotecký pak připomněl, že Zelená dohoda není jen o průmyslu, ale také o proměně našeho vztahu ke krajině: "Součástí je reforma zemědělských dotací, nová legislativa navracení přírody do krajiny, lepší péče o půdu nebo zadržování vody v krajině. Tuto část občas u nás posouváme stranou."

Martin Sedlák pak vidí Zelenou dohodu jako komplexní dokument, který vedle snižování emisí řeší také potřebu recyklace materiálů a materiálových toků v průmyslu podporou cirkulární ekonomiky. "Zelená dohoda spojuje jednotlivé segmenty ekonomiky, ve kterých je potřeba redukovat emise. V této strategii si může každý Evropan nebo Evropanka najít recepty, které se týkají jeho oboru. Právě komplexnost dává šanci, jak se jejím naplněním může stát Evropa opravdu prvním klimaticky neutrálním kontinentem."

 

22.10.2020 15:12

Výzva k účasti na veletrhu odpadového hospodářství v Indii

Velvyslanectví České republiky v Dillí vyzývá k účasti české firmy z oblasti odpadového hospodářství, cirkulární ekonomiky, úpravy a čištění vody k účasti na virtuálním veletrhu “Od odpadu k hodnotám”, který se koná od 30. října do 15. listopadu 2020. Mise se uskuteční v Indii a na akci pořádané významnou obchodní komorou CII (Confederation of Indian Industries) se bude Česká republika prezentovat jako partnerská země.

V rámci vystavovatelského balíčku připravilo Velvyslanectví České republiky v Dillí možnost pro české firmy z těchto oblastí prezentovat své produkty a služby na virtuálním stánku zdarma a oslovit indické návštěvníky konference na speciálním webináři věnovanému České republice a jejím technologiím.

Indie, s populací 1,3 mld. obyvatel a nejrychleji rostoucími městy na světě, patří mezi země s největším tlakem na vodní zdroje a zpracování odpadu. Za zaostalostí sektoru stojí příčiny jako zastaralá infrastruktura, sezónní deště, které přinášejí povodně, anebo naopak devastující sucha, nedostatek technologií a mnoho dalších aspektů.

Využití odpadních vod v Indii je rovněž nedostatečné, stejně jako používání nových technologií na šetrnější využití vody. Situace není lepší ani v oblasti nakládání s odpady. Kromě všudypřítomného bioodpadu, komunálního odpadu a jednorázových plastů, se Indie potýká s problémy i v oblastech toxického odpadu, nemocničního odpadu, e-waste či při recyklaci baterií.

Zlepšení systému nakládání s odpady a vodou je proto vnímáno vládou Indie jako jedna z rozvojových priorit, na kterou jsou vyčleněny stovky milliard USD. Pro všechny české firmy, které se odpadovým a vodním hospodářstvím zabývají tak Indie představuje významný potenciál. Z toho důvodu se Velvyslanectví České republiky v Dillí ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu rozhodlo podpořit exportéry z Česka zajištěním účasti na veletrhu a konferenci “Od odpadu k hodnotám”, a to jako partnerské země.

Klíčovou aktivitou bude účast na Konferenci a veletrhu odpadového hospodářství “Od odpadu k hodnotám”, který se uskuteční v Indii od 30 října do 15. listopadu 2020. V rámci projektu na podporu ekonomické diplomacie PROPED budou pro účastníky zdarma zajištěny virtuální veletržní stánky a možnost prezentace v doprovodné konferenci s cílem maximálně zvýšit povědomí o českých technologiích.

Účast rovněž umožní zúčastněným firmám (ale i zástupcům neziskového sektoru či akademické obce) jednání na B2B schůzkách s návštěvníky veletrhu.

Z toho důvodu vyzýváme zájemce, aby kontaktovali obchodního radu p. Milana Dostála, který přípravu akce na velvyslanectví zajišťuje na Milan_Dostal@mzv.cz

 

Milan Dostál, ekonomický diplomat, Velvyslanectví České republiky v Dillí

22.10.2020 14:32

Informace o XXI. zasedání Fóra pro výměnu informací o nejlepších dostupných technikách

XXI. zasedání Fóra pro výměnu informací o nejlepších dostupných technikách se v letošním roce nebude konat z důvodu koronavirových opatření.

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) si Vás dovoluje informovat, že letošní XXI. zasedání Fóra pro výměnu informací o nejlepších dostupných technikách, které pořádá ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí (MŽP), Ministerstvem zemědělství (MZe), Českou inspekcí životního prostředí (ČIŽP) a CENIA, českou informační agenturou životního prostředí, které bylo plánováno na 24. 11. 2020, se z důvodu koronavirových opatření nebude konat.

Abychom pro širokou veřejnost zajistili přístup k aktuálním informacím z oblasti integrované prevence a nejlepších dostupných technik, budou k 24. 11. 2020 zpřístupněny prezentace k aktuálně řešeným tématům na webu www.ippc.cz .

22.10.2020 14:29

Nové prováděcí nařízení objasňuje lhůty pro aktualizaci registračních dokumentací

Bylo zveřejněno prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/1435 ze dne 9. října 2020 o povinnosti žadatelů o registraci aktualizovat registrační údaje podle nařízení REACH. Nařízení vstupuje v platnost v prosinci 2020.

Evropská komise objasnila, kdy musí společnosti aktualizovat své registrační dokumentace podle nařízení REACH. Ve většině případů je pro aktualizaci bez zbytečného prodlení stanovena tříměsíční lhůta, u složitějších případů mohou být stanoveny lhůty až dvanáct měsíců.

Nařízení REACH (čl. 22 odst. 1) vyžaduje, aby společnosti aktualizovaly své registrační údaje z vlastního podnětu bez zbytečného prodlení v případě, že se změní informace o chemických látkách, množstevním rozmezí nebo informace o společnosti.

Lhůty stanovené v prováděcím nařízení pro jednotlivé případy aktualizace bez zbytečného prodlení:

  • tříměsíční lhůta platí pro administrativní aktualizace jako je změna statusu nebo totožnost žadatele o registraci, změny ve složení látky, změny v množstevním rozmezí včetně zastavení výroby nebo dovozu;
  • pro složitější aktualizace platí lhůta šesti, devíti nebo dvanácti měsíců, například když se změní klasifikace a označení látky bez harmonizované klasifikace nebo dojde ke změnám ve zprávě o chemické bezpečnosti nebo v pokynech pro bezpečné použití;
  • pokud existuje více důvodů pro aktualizaci, je vyžadováno pouze jedno podání a platí nejdelší lhůta.

Tyto lhůty platí také pro změny u látek, které byly oznámeny již podle směrnice 67/548/EHS (NONS) a které jsou považovány za registrované podle REACH.

Společnostem se doporučuje zavedení monitorovacích systémů, které umožní rychle identifikovat změny a zajistit, aby byly registrační údaje vždy aktuální. O všech změnách by měly být vedeny záznamy, které by prokázaly příslušným vnitrostátním orgánům, že u všech látek byly provedeny nezbytné aktualizace.

Za průběžnou aktualizaci společně předložené části registrace jsou odpovědní všichni spoluregistranti (hlavní žadatelé a jednotliví členové). Žadatelé o registraci musí zajistit, aby pro tuto činnost měli uzavřenou dohodu o spolupráci a sdílení nákladů.

Další informace jsou dostupné na internetových stránkách ECHA a v aktualizovaných pokynech pro registraci, které budou zveřejněny v první polovině roku 2021. Obecné rady mohou společnosti získat také na helpdesku ECHA.

 

Další informace:

22.10.2020 14:00

Mohou být plasty ekologické? Finové se rozhodli vyrábět je ze dřeva

Plasty mají ve světě špatné jméno. Až osm milionů tun jich každý rok končí ve světových oceánech a jejich výroba je v současnosti závislá na fosilních palivech. Je to materiál, bez kterého se ale už prakticky neobejdeme. Používáme je totiž téměř všude. Co kdybychom ale plasty nevyráběli z ropy?

Mohou biomateriály nahradit plasty? Právě to bylo jedním z témat letošního – bohužel digitálního – ročníku Oslo Innovation Week, kde se představila i finská společnost Woodly. Ta vyvinula technologii na výrobu plastů z celulózy.

„Plast předčí jakýkoliv další materiál, který teď máme k dispozici,“ říká CEO společnosti Woodly Jaakko Kaminen. „Kdybychom měli nahradit plast nějakým zcela novým materiálem, museli bychom zcela předělat spoustu jeho různých využití a taky logistiku a výrobu obecně.“

Mnohem efektivnější tak podle společnosti Woodly je změnit plast jako takový – při zachování stávající logistiky a výroby. „Naše výchozí myšlenka byla uvědomit si, že jakkoliv je plast skvělý materiál, přináší s sebou spoustu ekologických dopadů,“ popisuje Kaminen.

Woodly dnes vyrábí plast na bázi dřeva. „Vybrali jsme si celulózu, protože je to nejběžnější organický polymer na světě. Museli jsme pak přijít na to, jak dosáhnout toho, že bude celulóza po zahřátí ohebná a průhledná. Nakonec se nám to podařilo.“

„Pokud budeme schopní použít stávající světovou infrastrukturu na výrobu plastů a díky ní škálovat náš produkt, už jen tím snížíme náš ekologický dopad. Protože nebudeme muset stavět nové továrny a výrobní linky po celé planetě. A to je něco, co taky musíme vzít v potaz,“ dodává Jaakko Kaminen.

Jak se vlastně plast na bázi dřeva vyrábí? A kde všude je tyto „nové“ plasty možné používat? Poslechněte si celý podcast Budoucnost R s Jaakkem Kaminenem.

 

Nenechte si ujít: Klasické kanceláře jsou na ústupu. Proč by firmy měly začít uvažovat o udržitelné variantě?

Mnoho zaměstnanců se opět přesunulo na home office. A těžko říct, kdy se do svých kanceláří vrátí – pokud vůbec. Pandemie totiž zřejmě uspíšila odklon od velkých kanceláří, ve kterých sídlí jediná společnost, směrem k efektivnějšímu využívání prostor. „Jsou obory, kde to jde trochu hůř, ale u lidí, kteří standardně práci vykonávají z kanceláře, to jde,“ potvrzuje Laura Mitroliosová ze společnosti CIRA Advisory. Udržitelná kancelář by podle ní měla vznikat už při návrhu budovy, ve které se nachází. Jak tedy cirkulární kanceláře souvisejí s cirkulárními budovami? A skutečně je v cirkulární ekonomice budoucnost? Poslechněte si celý podcast Budoucnost R.
 
 

22.10.2020 13:53

Až 10 milionů EUR rozdělí Google klimatickým projektům v Impact Challenge, jehož partnerem je i EIT Climate-KIC

Do projektu Google Impact Challenge vstupuje v roli mentora a odborného garanta Evropský institut pro inovace a technologie (EIT Climate-KIC). Ten už 10 let vzájemně propojuje podnikatelské projekty i samosprávy, které svými aktivitami pomáhají s přechodem na nízkouhlíkovou ekonomiku. V Evropě mají proto jedinečnou pozici k tomu konzultovat s Google nadějné klimatické projekty. Od vzájemného propojení si společnosti slibují co nejlepší výsledky vybraných projektů a nejvyšší přínos pro naplnění klimatických cílů EU.

Cílem aktivity Impact Challenge, ze kterou stojí společnosti Google, je poskytnout mentoring i finanční podporu technologickým projektům, které mají pomoci v oblasti klimatu. Iniciativa byla spuštěna v letošním roce a Google plánuje nejlepším nápadům rozdělit až 10 milionů EUR (270 milionů korun).

„Stejně jako v Google, i my v EIT Climate-KIC věříme v sílu lidské vynalézavosti a spolupráce, když chceme dosáhnout společných cílů a požadovaného rozsahu transformace. Již více než deset let se věnujeme ochraně klimatu a inovacím, které nám pomáhají dosahovat systémové změny. Díky partnerství s Google dokážeme využít znalostí naší komunity a udělat klíčový krok k potřebné změně, abychom předešli katastrofickému nárůstu teploty na planetě,” říká o partnerství ředitelka EIT Climate-KIC Kirsten Dunlop.

Do projektu Impact Challenge se mohou přihlásit projekty z celé Evropské unie, které nabízejí konkrétní řešení v naplnění strategie Zelené obnovy. O podporu mohou žádat neziskové organizace, společnosti i jednotlivci, kteří mají nápady na zmírnění klimatické změny. Google ve svém Impact Challenge hledá především projekty v oblasti obnovitelné energie, nízkoemisní dopravy, zlepšení kvality ovzduší, ochrany přírodních zdrojů, oběhového hospodářství či udržitelného dizajnu. 

Rolí EIT Climate-KIC bude pomoc s vyhodnocením přihlášek a následné vedení mentoringů, školení, koučování a dalších aktivit pro zdokonalení nápadů. Ředitelka EIT Climate-KIC Kirsten Dunlop se také připojí k zástupcům společnosti Google a dalších odborníků u závěrečného vyhodnocení Impact Challenge.

Přihlášky do Impact Challenge přijímá Google do 6. listopadu. Výběrové řízení probíhá v angličtině a veškeré informace jsou dostupné ZDE.

 

O EIT Climate-KIC

Climate-KIC je aktivitou Evropského institutu pro inovace a technologie. Jejím hlavním cílem je vzájemně propojit podnikatelské projekty i samosprávy, které svými aktivitami pomáhají s přechodem na nízkouhlíkovou ekonomiku a naplňují tak dlouhodobou strategii Evropské unie. Napříč členskými státy EU zřizuje síť 60 hubů, spolupracuje s více než 80 strategickými partnery a podporuje tisíce start-upů, kterým radí v oblasti získávání financování, motivuje ke sdílení zkušeností a  podporuje ve vzdělávání. V České republice je aktivní od roku 2020 a soustředí se na propojení inovativních firem a start-upů s celoevropskými iniciativami na ochranu klimatu.


 

22.10.2020 13:49

Evropská komise: Česko odsunem zákazu skládkování až na rok 2030 porušuje unijní pravidla

Dopis Evropské komise odpadovému expertu Hnutí DUHA potvrdil, že odsun zákazu skládkování z roku 2024 na rok 2030 je v rozporu s unijními pravidly. Podle skládkové směrnice z roku 1999 mají členské státy povinnost zajistit, že odpady ukládané na skládky musí být dotříděny tak, aby na skládkách nekončily recyklovatelné a biologicky rozložitelné odpady. Odpady v Česku se však skládkují bez úpravy i přesto, že tyto druhy odpadů obsahují.

“Dopis Evropské komise potvrdil, že Ministerstvo životního prostředí špatně pochopilo skládkovou směrnici EU. Aby se Česko vyhnulo finančnímu postihu, musí Senát vrátit zákon o odpadech Poslanecké sněmovně s požadavkem co nedřívějšího ukončení skládkování recyklovatelných a biologicky rozložitelných odpadů. Nejlépe v již avizovaném a v doposud platném roce 2024,” uvedl Ivo Kropáček, odpadový expert Hnutí DUHA.

Poslanecká sněmovna v září odmítla pozměňovací návrhy předsedkyně TOP 09 M. Pekarové-Adamové a poslance F. Elfmarka (Piráti) požadující ukončení skládkování recyklovatelných a biologicky rozložitelných odpadů v roce 2024. Nový zákon o odpadech, prodlužující skládkování recyklovatelných a biologicky rozložitelných odpadů o šest let déle - až do roku 2030, bude v následujících dnech posuzovat Senát.

Hlavní důvod pro dřívější ukončení shrnul ve Sněmovně poslanec Elfmark: “skládky přispívají ke změnám klimatu”. Poslankyně Pekarová-Adamová doplnila: “Česká republika přitom již dnes neplní požadavky směrnice Evropské unie o skládkách, která od roku 1999 požaduje skládkovat pouze upravený odpad a jen minimum odpadu biologicky rozložitelného… Není však důvod oddalovat zákaz skládkování recyklovatelných a biologicky rozložitelných odpadů. Díky předkládanému pozměňovacímu návrhu neskončí na skládkách mezi roky 2024 a 2030 nejméně 10 mil. tun komunálních odpadů.”

Od roku 1999 se Česko odvolává na možnost tříděného sběru jako formu zpracování odpadu před odvozem na skládku. Nicméně odpady z popelnic na směsný odpad žádným dalším zpracováním neprochází a končí přímo na skládce. Paul Speight z Generálního ředitelství pro životní prostředí Evropské komise v dopise píše: “Rád bych zdůraznil, že skutečnost, že v dané zemi existuje možnost tříděného sběru, nevylučuje povinnost zpracovávat odpady ukládané na skládky. Směsné odpady jsou v Česku nadále ukládány na skládky, takže tyto odpady musí být před uložením zpracovány extrakcí recyklovatelných odpadů a stabilizací biologicky rozložitelných odpadů, jak to požaduje čl. 6 písm. a) směrnice o skládkách odpadů, který byl vyložen v rozsudku Soudního dvora ve věci C-323/13 (Malagrotta). Tato povinnost by se stala bezpředmětnou, pouze pokud by tříděný sběr v dané zemi probíhal tak, že se recyklovatelné a biologicky rozložitelné odpady na skládky vůbec nedostanou.”

Za pozdní implementaci evropských směrnic již Evropská komise zahájila s Českou republiku řízení o nesplnění povinnosti, takzvaný infringement. Za ničení životního prostředí ukládáním recyklovatelných a biologicky rozložitelných odpadů na skládky hrozí České republice od Evropské komise vysoké finanční pokuty.

 

Dokument ke stažení:

CHAP 2019 3653 landfilling ban_IK .pdf (374617)

Partneři portálu:

 

WASTE

FORUM

https://d79692b041.clvaw-cdnwnd.com/3de2fa855debd16a4880c1fa3c31e1d4/200002839-c5b7cc6b1e/VYSTAVBA_1.jpg
Vodní hospodářství https://biom.cz/img/biom-ikona.gif
https://d79692b041.clvaw-cdnwnd.com/3de2fa855debd16a4880c1fa3c31e1d4/200000917-3edaa3fd4d/esipa.jpg https://d79692b041.clvaw-cdnwnd.com/3de2fa855debd16a4880c1fa3c31e1d4/200002466-86159870f6/ikonka.jpg

 

Provozovatel webu: České ekologické manažerské centrum (CEMC) je sdružením českých podniků a podnikatelů. Bylo založeno v roce 1992 pro šíření znalostí o environmentálním managementu v českém průmyslu. Posláním CEMC je podílet se na snižování nebezpečí z průmyslové a jiných činností pro životní prostředí a zároveň přispívat ke zvyšování efektivity podnikání. Další informace ZDE.

 

Inzerce na webu - podrobné informace ZDE