Znamená to, že společnosti budou brzy povinny zveřejňovat podrobné informace týkající se otázek udržitelnosti. To zvýší odpovědnost společností, zabrání rozdílným standardům udržitelnosti a usnadní přechod k udržitelnému hospodářství. V praxi budou muset společnosti podávat zprávy o tom, jak jejich obchodní model ovlivňuje jejich udržitelnost a jaký dopad mají na jejich činnost vnější faktory udržitelnosti (jako je změna klimatu nebo otázky lidských práv). Investoři a další zainteresované strany tak budou lépe připraveni přijímat informovaná rozhodnutí o otázkách udržitelnosti. Více ZDE

 

Vyrábět energii z odpadu by dnes chtěl snad každý. Dlouhou řadu měst, ve kterých se v nedávné době objevil záměr postavit zařízení na energetické využití odpadu (ZEVO), rozšířil také severočeský Chomutov. Jedná se o záměr společnosti Actherm, která chce odpadem nahradit spalování uhlí v tamní teplárně. Více ZDE

Dokumentace (Informační systém EIA):

Ekologizace teplárny Chomutov - 2. etapa

Otázce nakládání s odpadní rtutí je legislativně i prakticky věnována velmi vysoká pozornost. Jedná se totiž o specifický nebezpečný odpad, který představuje závažnou celosvětovou hrozbu pro lidské zdraví. Své o tom ví i společnost Bome s.r.o., které za nelegální skladování odpadní rtuti na pozemku ve Chvaleticích na Přeloučsku Česká inspekce životního prostředí uložila pokutu ve výši 1,2 milionu korun. Kovová rtuť zde totiž nebyla skladována zcela v souladu s předpisy na ochranu životního prostředí.

Společnost Bome provozovala na základě výjimky Ministerstva životního prostředí „zařízení pro vědu a výzkum“, jehož náplní bylo kontinuální přeměňování vstupní odpadní rtuti na solidifikovaný sulfid rtuťnatý*. Pro účely vědy, výzkumu a vývoje lze bez povolení místně příslušného krajského úřadu převzít pouze nezbytné množství vzorku odpadu (například pro ověření technologie). V době kontroly inspektory však bylo v zařízení umístěno již více jak 70 tun odpadní rtuti. Firmě navíc také chyběl vypracovaný a příslušným vodoprávním úřadem schválený havarijní plán. „Kategoricky odmítáme, že by množství 70 tun odpadu, který navíc vykazuje vysokou toxicitu a pro jehož skladování jsou legislativně stanoveny jedny z nejpřísnějších kritérií, bylo množstvím nezbytným pro ověřování technologie,“ uvedl ředitel oblastního inspektorátu Hradec Králové Lukáš Trávníček.

Společnost přitom není v nakládání s odpadní rtutí žádným nováčkem. Na poli zpracování odpadu se pohybuje již třicet let a dle vlastních slov, uvedených na webových stránkách „v průběhu své historie převzala většinu odpadní rtuti, která se v České republice i na Slovensku stala odpadem při jejím nahrazení ekologičtějším způsobem. Jednalo se především o rtuť z průmyslových tlakoměrů v teplárenství, rtuť z výroby manometrů nebo teploměrů, rtuť získaná zpracováním světelných zdrojů (zářivky) nebo baterií, rtuť z chemických laboratoří apod. Z těchto malých zdrojů bylo již zpracováno přibližně 130 tun rtuti, která se tak dostala pod kontrolu a nadále neohrožuje životní prostředí.“ Ačkoli má firma za sebou poměrně dlouhou historii v oboru, podmínky a způsob skladování odpadní rtuti ve svém chvaletickém zařízení značně podcenila.

Odpadní rtuť je specifický nebezpečný odpad, jehož výskyt na území ČR je evidován v řádech desítek tun, navíc nakládání s ním je sledováno v evropském měřítku. Rtuť může při vdechování způsobit smrt, může poškodit plod v těle matky a také poškodit orgány při prodloužené nebo opakované expozici. Je navíc vysoce toxická pro vodní organismy, a to s dlouhodobými účinky. Nejen proto je bezpodmínečně nutné skladovat ji v souladu s právními předpisy, aby se zajistila maximální ochrana a předešlo vzniku ohrožení životního prostředí a zdraví lidí.

Proti rozhodnutí inspekce společnost podala odvolání. Ministerstvo životního prostředí přezkoumalo napadené rozhodnutí a následně názor inspekce potvrdilo v celém rozsahu. Rozhodnutí se tak stalo pravomocným 17. října 2022.


* Sulfid rtuťnatý je minerál, který se v přírodě běžně vyskytuje jako tzv. cinabarit - rumělka. Proces solidifikace v tomto konkrétním případě spočívá ve stabilizaci nebezpečných odpadů vhodnými přísadami, kdy dojde ke snížení vyluhovatelnosti i emisí nebezpečné rtuti. Výsledný stabilizát pak lze ukládat do trvalých úložišť, která se nachází v bývalých solných nebo původních rumělkových dolech například v Německu a Španělsku.

 

Ve většině afrických zemí odpadové hospodářství příliš nefunguje. Problémem však nejsou pouze plasty. Africké země trápí mimo jiné i textilní odpad, který se tam dostává i z Evropy. „Spousta lidí vyhazuje své oblečení do textilních kontejnerů a netuší, kde nakonec může skončit,“ upozorňuje Stanislava Tomková z neziskové organizace Na mysli, která se která se problematice životního prostředí věnuje a společně s novináři se vydala v rámci mezinárodního projektu Hra o klima vydala prozkoumat situaci v Keni. Na vyhozené oblečení lze podle ní v Keni narazit prakticky všude. „Je vidět na krajnicích cest, v potocích i řekách. Textilním odpadem jsou tam doslova zavaleni,“ říká v rozhovoru pro iDNES.cz. Více ZDE
  

Ve středu 23. listopadu 2022 se uskutečnil již 7. ročník konference Povinnosti v podnikové ekologii. Letos konečně bez roušek a opět s plným sálem. Akci pořádala redakce odborného portálu ENVIprofi.cz provozovaného nakladatelstvím Verlag Dashöfer.

Novela vyhlášky o PNO od ledna zmírní stávající předpis

Ráno patřilo žhavým novinkám v odpadové legislativě. Od ledna 2023 měla začít platit přísná pravidla pro skládkování spalitelných nebezpečných odpadů, využívání kalů z ČOV kategorie II a další. Velké změny měly nastat také ve vedení evidence a ohlašování. Podle Mgr. Jakla z MŽP ale do konce roku vyjde novela vyhlášky o podrobnostech nakládání s odpady (PNO), která například „zákaz skládkování spalitelných nebezpečných odpadů odkládá o další 3 roky bez ohledu na kapacitu spaloven a přechodné ustanovení pro vedení evidence podle staré vyhlášky prodlouží o další 2 roky až do konce roku 2024.“ Tuto přednášku poslouchali všichni s velkým napětím, neboť od novely se odvíjí všechny povinnosti, které musejí plnit původci odpadů. Pružně na nejnovější změny zareagovala RNDr. Horáková, která je vzápětí zakomponovala do své přednášky, ve které všechny povinnosti původců odpadů shrnula.

A zase ty palety…

Zlatým hřebem programu se stala panelová diskuse se zástupci MŽP, ČIŽP, SPDS a CYRKL, kterou brilantně vedla Ing. Lochovská z Inisoft Consulting s.r.o. Její hosté diskutovali na témata možností opakovaného využití jednorázových obalů (typickými příklady jsou dřevěné palety nebo IBC kontejnery), vedení zeminy v režimu vedlejšího produktu a předcházení SDO ve fázi přípravy projektu. Největší diskuse i ze strany publika se vedla opět okolo přenechávání palet zaměstnancům. A závěr? Pokud s obalem nakládáme tak, že neohrožujeme životní prostředí nebo lidské zdraví, mělo by to umožnit i opětovné využití jednorázového obalu. Vše ale musí mít určité mantinely. Využití palet jako celku například na nábytek nebo kompostér se toleruje, neboť takto využitá paleta nesplňuje definici odpadu. Pokud ji ale chceme použít jako topivo, to už přípustné být nemůže, protože to už jednoznačně odpad je.

Ekologové se ptají

Do panelové diskuse se zapojilo i publikum a dotazů přišlo velké množství i od on-line účastníků konference. Čas byl ale velký nepřítel, proto museli organizátoři nechat některé dotazy zodpovědět přednášejícím až po skončení konference písemně. Ani odpoledne, kdy se probraly chemické látky, povinnosti dle vodního zákona a IPPC, nebylo na dotazy chudší. O odpovědi na své dotazy ale nikdo nepřijde, všechny budou postupně zveřejněny v rubrice Dotazy a odpovědi na portále ENVIprofi.cz. Již nyní si mohou zájemci přečíst odpovědi na otázky z bloku Chemických látek ZDE.

Závěrem

O spokojenosti účastníků svědčí nejen čilá diskuse během konference, ale i reference od účastníků, z nichž několik vybíráme:

• Vždy jsou zajímavá témata a dotazy, všichni řešíme podobná témata v rámci svých firem.
  Alena Bulínová, MAGNA Seating
• Byla jsem nadšená blokem, který vedla paní Lochovská, tento styl otázek a odpovědí k daným příkladům je fantastický.
  Romana Bláhová, BONATRANS GROUP a.s.
• Kladně hodnotím velký záběr informací
  Hana Svobodová, KORDÁRNA Plus a.s.

VII. ročník konference Povinnosti v podnikové ekologii

Organizátor: Verlag Dashöfer, nakladatelství spol. s r.o. a jím provozovaný portál ENVIprofi.cz

Organizační garant a kontakt pro media: Kristýna Lanová:  lanova@dashofer.cz

Účast: 86 registrovaných účastníků prezenčně, 77 on-line

Moderátor konference: Ing. Tomáš Lank

Partneři konference: Casec s.r.o., Consulteco s.r.o., Inisoft consulting s.r.o, Recovera, a.s., Cyrkl zdrojová platforma, EKO Logistics, s.r.o.

 

Mediální partneři:

portály - www.tretiruka.cz, www.prumyslovaekologie.cz, www.enviweb.cz,

časopisy - Odpadové fórum, Průmyslová ekologie, Stavebnictví a Technický týdeník

Metan je plyn bez barvy a zápachu. Těžko detekovatelný. Je hlavní součástí zemního plynu, zároveň ho ale také najdeme na seznamu největších „nepřátel“ lidstva. Jako skleníkový plyn má totiž mnohem větší potenciál globálního oteplování než dnes tolik sledovaný oxid uhličitý. A to více než osmdesátkrát. Monitorovat úniky metanu lze pomocí infračervených detektorů. Těmi jsou vybavené i některé družice. Nad Českem sledování provádí satelity Evropské vesmírné agentury. Díky nim lze vytvářet aktuální metanové mapy, v nichž se dají dohledávat zdroje tohoto skleníkového plynu. A nejde jen o veřejně dobře známé skládky odpadů či chovy hospodářských zvířat. Více ZDE

Běžná mikroskopická houba dokáže odstraňovat toxickou formu rtuti z půdy v okolí kořenů zemědělských plodin. Rostliny, v tomto případě kukuřice, díky ní přežily. V pokusu vědců z Marylandu houba dokonce zvládla vytáhnout škodlivou formu rtuti i ze slané a sladké vody. Více ZDE

Komise dne 23.11. schválila financování ve výši 380 milionů eur pro 168 nových projektů v rámci programu LIFE, což je finanční nástroj EU pro životní prostředí a opatření v oblasti klimatu. Prostředky, které jsou vyčleněny, jsou o 27 % vyšší než v minulém roce. Projekty v rámci tohoto klimatického a environmentálního programu mohou pomoci EU dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality a naplnit její cíle v oblasti životního prostředí, energetiky a klimatu. Finanční prostředky mohou čerpat projekty ze všech členských zemí, a to v následujících tématických okruzích. Jedná se o přírodu a biologickou rozmanitost, zmírňování změn klimatu, oběhové hospodářství a kvalita života a přechod na čistou energii. Program LIFE funguje již od roku 1992 a do dnešního dne spolufinancoval přes 5 500 projektů a jsou do něj zapojeny jak země EU, tak i přidružené země.

Na našem youtube kanále jsme zveřejnili záznam z konference Data a životní prostředí 3, která se konala 11.11.2022 na Západočeské univerzitě v Plzni. Na tomto odkaze si tak můžete připomenout celou akci nebo jen vybrané přednášky. Chcete-li si prohlédnout záznamy i z předchozích konferencí z této série, najdete je zde. Konference Data a životní prostředí pořádáme v rámci projektu Národní environmentální reportingová platforma (NERP, více o projektu zde). NERP má za cíl optimalizovat systém příjmu, validace, zpracování a reportingu dat z oblasti životního prostředí. Program jednotlivých konferencí, sborníky abstraktů a další podrobnosti o konferencích se dozvíte zde.

Byl schválen projekt zaměřený na společnosti dovážející výrobky a chemické látky ze zemí mimo EU a plnění povinností registrace, povolování a omezování. Realizace v letech 2023–2025 si vyžádá spolupráci inspektorů a celních orgánů členských států.

Fórum o prosazování agentury ECHA odpovědné za harmonizaci prosazování právních předpisů EU o chemických látkách se na svém listopadovém zasedání dohodlo, že příští projekt bude zaměřen na kontrolu dovozu látek, směsí a předmětů.

Toto téma vyvolala vysoká míra nesouladu u dováženého zboží zjištěná v předchozích projektech fóra, včetně nedávného pilotního projektu. Bylo zjištěno, že 23 % kontrolovaných výrobků nesplňovalo požadavky stanovené právními předpisy EU a jsou proto nezbytné další kontroly.

Kontrola dovozu na vstupních místech do EU je nejúčinnějším prostředkem kontroly proto, aby nevyhovující látky, směsi a předměty nevstupovaly na evropský trh. Projekt bude pracovat také na dalším rozvoji a posílení stávající spolupráce mezi orgány pro vymáhání podle nařízení REACH a celními orgány. Posílením kontroly dovozu projekt také přispěje k cílům strategie EU pro udržitelnost v oblasti chemických látek.

Fórum rovněž souhlasilo se zveřejněním svých budoucích doporučení ohledně vymahatelnosti nových návrhů omezení podle nařízení REACH.

Na programu jednání veřejného zasedání, k němuž se připojilo 41 zástupců zúčastněných organizací a čtyř kandidátských zemí, byla možnost rozšíření budoucí úlohy fóra a posílení kontroly dovozu. Další sledovanou oblastí byla vymahatelnost omezení podle nařízení REACH, například u textilních výrobků a při používání olověných střel v mokřadech, ale také analytické metody relevantní pro kontrolu povinností podle nařízení REACH.

Fórum o prosazování se sešlo ve dnech 7. a 11. listopadu a jeho podskupina pro nařízení o biocidních přípravcích (BPRS) dne 16. listopadu. Příští setkání fóra a BPRS se uskuteční v březnu 2023.

DALŠÍ INFORMACE:

• Zpráva o pilotním projektu spolupráce s celními orgány při prosazování omezení podle nařízení REACH a označování podle nařízení CLP [PDF] [EN]
• Projekty fóra o prosazování
• Fórum o prosazování
• Legislativa
• Bezpečnější chemické látky - podcast

Letošního XXIII. ročníku Fóra se zúčastnili zástupci Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zemědělství, dále zástupci České inspekce životního prostředí, zástupci CENIA, zaměstnanci krajských úřadů, členové průmyslových svazů a členové technických pracovních skupin. V letošním roce mělo Fórum opět mezinárodní rozměr, setkání se zúčastnili zástupci Ministerstva životního prostředí SR.

Na úvod jsme byli seznámeni s novinkami v oblasti integrované prevence a s postupem revize směrnice IED v prezentaci od Ing. Jana Slavíka, Ph.D. z Ministerstva životního prostředí. V druhém bloku přednášek byly prezentovány informace o průběhu revizí BREF dokumentů pro významná odvětví a obory českého průmyslu. V různých fázích revize jsou BREF dokumenty pro kovárny a slévárny, keramiku, povrchové úpravy kovů a plastů nebo právě zahájené aktivity pro obor výroby velkoobjemových anorganických chemikálií. V roce 2022 byly ukončeny práce na revizích referenčních dokumentů pro odvětví zpracování železných kovů a pro textilní průmysl a byla ukončena tvorba nového BREF dokumentu pro čištění odpadních plynů z chemického průmyslu.

Za Ministerstvo zemědělství byly předneseny dvě přednášky. První z nich byla zaměřena na dopady významných změn revize směrnice IED na intenzivní chovy drůbeže, prasat a skotu, druhá přednáška se zabývala právě probíhající revizí BREF dokumentu o nejlepších dostupných technikách na jatkách a v průmyslu zpracovávajícím jejich vedlejší produkty a dále nám byly v rámci přednášky představeny nové receptury piva s využitím nespotřebovaného pečiva s cílem omezit plýtvání potravinami.

Fórum bylo uzavřeno blokem přednášek na téma „Inspekční činnost“. O své zkušenosti z praxe a plány do budoucna se s námi podělila Česká inspekce životního prostředí.

Celým Fórem nás provedla Ing. Pavlína Kulhánková, ředitelka odboru průmyslové ekologie MPO a předsedkyně Fóra.

Všechny prezentace s aktualitami jsou k dispozici ke stažení níže.

Dokument ke stažení:

• 1_Jan Slavík - Revize směrnice IED a další aktuality z oblasti integrované prevence [pdf, 556 kB]
• 2_Pavel Sláma - BREF WGC Aktuální stav prací [pdf, 409 kB]
• 3_Filip Hájek - FMP BREF - Ponaučení z revize a vliv na budoucí BREFy [pdf, 1005 kB]
• 4_Josef Hlavinka - Revize BAT ve slévárenství v kontextu s energetickou krizí v Evropě [pdf, 524 kB]
• 5_Kateřina Kreislová - BREF pro povrchové úpravy kovů a plastů [pdf, 1669 kB]
• 6_Michal Kulhavý - Keramika BREF (CER) Aktuální stav prací [pdf, 394 kB]
• 7_Branislav Brežný - Výroba velkoobjemových anorganických chemikálií - aktuálný stav procesu revízie BREF [pdf, 488 kB]
• 8_Radim Kuneš - Dopady významných změn revize směrnice IED na intenzivní chovy drůbeže, prasat a skotu [pdf, 443 kB]
• 10_Pavel Mladonický - Informace z ČIŽP (Činnost Inspekce v rámci IPPC) [pdf, 567 kB]

Stav tuzemské přírody a krajiny popisuje každoročně tzv. Zpráva o životním prostředí České republiky. Podle té nejnovější je problémem hlavně ztráta půdy a biodiverzity, ale také nárůst emisí spojený s oživením ekonomiky po pandemii covidu-19. Více ZDE

Záporné, nebo kladné stanovisko k projektu modernizace spalovny nebezpečných odpadů v Rybitví u Pardubic vydá ministerstvo životního prostředí do dubna. Úředníci zhodnotí vliv zařízení na životní prostředí a budou brát v potaz námitky, které lidé před týdnem vznesli na veřejném projednání. Více ZDE

Pokud bychom si pomohli právnickým obratem, pak Město Albrechtice má důvodné podezření, že se s jeho vytříděnými odpady nenakládá tak, jak by se správně mělo. Zdá se, že vytříděné plasty končí na skládce komunálního odpadu. Svozová firma SMOLO se nařčení brání a nabízí vysvětlení, které má svou logiku. Město Albrechtice vysvětlení ale úplně neuklidnilo a věcí se bude zabývat Česká inspekce životního prostředí. Více ZDE

Vídeň dlouhodobě hledá cesty, jak se stát nezávislou na fosilních palivech a dosáhnout do roku 2040 uhlíkové neutrality. Díky příhodným podmínkám se rakouské metropoli přímo nabízí hluboké geotermální zdroje. Vídeň je v uplynulých měsících podrobně prozkoumala a nyní začne připravovat první vrty do tříkilometrové hloubky. Do čtyř let chce teplem z hloubky vytápět na 20 000 domácností a do konce desetiletí dokonce šestinásobek.

Nahrazení fosilních paliv a dosažení klimatické neutrality do roku 2040 patřily k hlavním tématům vídeňské radnice už před aktuální ruskou agresí na Ukrajině. Klíč k jedné z hlavních cest, k nimž se takřka dvoumilionová metropole upíná, přitom leží již miliony let v hloubce přibližně tří kilometrů pod městem. V roce 2016 proto Vídeň odstartovala výzkumný projekt GeoTief Wien, během něhož vědečtí, výzkumní i průmysloví specialisté koordinovaní městským energetickým podnikem Wien Energie podrobně zkoumali geologii Vídně a okolí. I díky pokroku výzkumu geotermálních ložisek v posledních letech Vídeň dospěla k závěru, že hlubinný zdroj tepla se podaří využít v masovém měřítku. To mimo jiné mají dosvědčovat i vyspělé 3D modely podzemních vrstev, zejména v oblasti takzvaného Aderklaarského konglomerátu, který vznikl před přibližně 20 miliony let pod dnešním severovýchodním okrajem Vídně.

K napojení na zdroj termálních vod bude v první řadě potřeba uskutečnit testovací vrty a následně několik těžařských prací až do hloubky přesahující 3 000 metrů – pro srovnání se jedná přibližně o stonásobek hloubky nejhlubší vídeňské stanice metra. Vídeň proto bude spolupracovat například i s ropným koncernem OMV, který výkopové práce povede. Šachta o šířce kolem 30 centimetrů povede nejdřív přibližně kilometrovým svislým vrtem. Na něj se napojí dva vrty směřované šikmo, každý v opačném směru, a to až do hloubky 3 000 až 3 500 metrů. Výstupy obou vrtů by od sebe měly být vzdáleny přibližně 4 000 metrů.

Jedním z výkopů bude na povrch pumpována horká voda do tepelného výměníku, který bude napojen na systém dálkového vytápění a pro zvýšení efektivity i tepelné čerpadlo. Druhým výkopem následně voda poputuje zpátky pod zemský povrch, čímž má vzniknout uzavřený okruh. Povrchové zařízení vyroste na kraji nově vznikající moderní městské čtvrti Aspern na severovýchodním předměstí. Podaří-li se získat všechna potřebná povolení podle plánu, zahájí město v roce 2023 přípravné stavební práce. Vrtné práce chce Vídeň uskutečnit roku 2024 a zprovoznění hlubinného geotermálního systému očekává v roce 2026.

Očekávané investiční náklady dosahují 80 milionů eur, tedy kolem dvou miliard korun, desetina poputuje z dotace spolkového ministerstva pro klima. Přesný výkon zařízení odhalí teprve nejbližší výzkumné práce, Wien Energie však očekává až 20 megawattů tepelného výkonu a z toho plynoucí dálkové teplo až pro 20 000 vídeňských domácností. Zařízení v Aspernu navíc má být prvním z řady podobných, které Vídeň chce postavit už do konce tohoto desetiletí. Další až čtyři základny o celkovém výkonu až 120 megawattů neboli 125 000 domácností mají vyrůst i ve čtvrtích Donaustadt a Simmering. Odpovídající roční úspora CO2 podle Vídně dosáhne až 325 000 tun. Po roce 2030 jsou navíc v plánu další stavby.

Hlubinnou geotermální energii vnímá Vídeň jako spolehlivý a podle aktuálního stavu poznání téměř nevyčerpatelný zdroj, který může teplo a elektřinu poskytovat dlouhodobě a za stabilní ceny. Kromě toho, na rozdíl od jiných alternativních energií, hlubinná geotermální energie vyžaduje menší prostor na povrchu a je odpovídajícím způsobem šetrná ke krajině. Provoz celého systému je bezemisní. Voda v hlubinném ložisku pod Vídní navíc kvůli miliony let trvající izolaci v horninách a vysoké mineralizaci není pitná.

Schéma hlubinného geotermálního zařízení © Wien Energie_APA-Auftragsgrafik

Schéma podzemního naleziště © Wien Energie_APA-Auftragsgrafik

Srovnání hloubky vrtů s vídeňskými stavbami © Wien Energie

Dokonalá stavba pro bydlení, ve které si nemusíte lámat hlavu s náklady za energie. Je totiž soběstačná, ba co víc, vyrobí energie dvakrát tolik, než sama na provoz potřebuje. Podívejte se na dům, ve kterém bychom v budoucnosti mohli bydlet všichni a netrápit se tak s účty za elektřinu a plyn. Více ZDE

Čtěte taká:

Tři čtvrtiny Čechů šetří kvůli krizi energie, část chce i investovat do opatření