Institut cirkulární ekonomiky společně s nově vzniklou konzultační společností CIRA Advisory spouští online vzdělávací platformu o cirkulární ekonomice určenou firmám i široké veřejnosti. Jejím obsahem budou webináře vedené odborníky. Účastníci se v nich dozví, jak využít cirkulární ekonomiku v době současné krize, jak si udělat cirkulární kancelář i jak uplatnit oběhové hospodářství v gastronomii nebo energetice.

Probíhající zdravotní a ekonomická krize poukázala na to, jak důležité je umět v ekonomice i společnosti efektivně využívat materiál a zdroje. Odpovědi na tento problém nabízí cirkulární ekonomika, která už je součástí strategických cílů většiny západních zemí včetně Česka.

„Právě poptávka českých podnikatelů, zastupitelů i manažerů po vzdělání v této oblasti stojí za vznikem nové série webinářů. Postupně chceme vybudovat online akademii nabízející kurzy pro odbornou i laickou veřejnost. Ve spolupráci s nejkovanějšími odborníky budeme účastníkům přinášet praktické a hloubkové informace o tématech cirkulární ekonomiky a pomáhat tak k jejich šíření v českém prostředí,“ uvedla Soňa Jonášová, ředitelka INCIEN a spoluzakladatelka CIRA Advisory.

Cirkulární ekonomika jako cesta z krize

Hned první setkání nabídne velmi aktuální téma. Soňa Jonášová na něm představí Cirkulární ekonomiku jako příležitost pro byznys v kontextu současné krize. Bezplatný webinář se koná v úterý 19. května od 17 hodin. Přihlásit se na něj můžete zde.

O týden později se účastníci dozví, jak s cirkulární ekonomikou začít, a to u sebe v kanceláři. Další týden pak nabídne vhled do legislativy EU a plánech v oblasti cirkulární ekonomiky. O cirkulárních zdrojích energie  bude mluvit Petr Novotný z INCIEN, čerstvý držitel prestižní E.ON Energy Globe. Jak se cirkulární principy uplatňují ve stavebnictví, prozradí architekt Karel Goláň a expertka na fondy Michala Pešková pomůže s orientací v dotacích na cirkulární projekty.

O CIRAA: CIRA Advisory s.r.o. je poradenská a konzultační společnosti zaměřující se na oblast cirkulární ekonomiky napříč všemi ekonomickými segmenty od zemědělství či odpadového hospodářství až po inovativní cesty zahrnující výhody digitálních technologií. Jejím cílem je pomoci firmám, obcím a dalším institucím přejít z lineárního principu fungování na cirkulární. Vytváří cesty, které propojují byznys s přírodou. CIRAA pomáhá vkládat do podnikání firem cirkulární a udržitelné principy,  je průvodcem jak pro malé firmy, tak velké nadnárodní společnosti. Současně nastavuje efektivní komunikační strategií jak uvnitř firmy, tak směrem k široké i odborné veřejnosti a vytváří účinný „networking“. Více informací najdete na www.ciraa.eu

 

O INCIEN: Institut Cirkulární Ekonomiky, z.ú., je nezisková organizace pracující na šíření myšlenky cirkulární ekonomiky (oběhového hospodářství) v České republice. INCIEN byl založen v roce 2015 a od té doby vzdělává, pořádá diskuzní večery, semináře i konference zabývající se problematikou odpadového hospodářství a cirkulární ekonomiky. Současně realizuje vlastní projekty ve spolupráci s firmami, školami, obcemi i veřejnou správou. Aktivně přenáší a aplikuje know-how v tomto oboru z ostatních evropských zemí. Cirkulární ekonomika je základním stavebním kamenem pro přechod z lineární spotřeby surovin a prosazuje vnímání odpadů jako zdroje, jenž šetří finance i životní prostředí. Více informací najdete na www.incien.org.

Podle nedávno dokončené studie by mohla první městská bioplynová stanice vzniknout u spalovny v Malešicích. Financování i provoz výroby biometanu by řešily Pražské služby, které spalovnu provozují a nyní vozí biologický odpad ke zpracování jinam. Pokud záměr, kterým se má v brzké době zabývat městská rada, projde i zastupitelstvem a orgány společnosti a neprotáhnou se potřebné povolovací procesy, hotová by mohla být během roku 2023. Více ZDE

 

Po dlouhém schvalovacím procesu je konečně schválena změna zákona č. 258/2000 Sb. „O veřejném zdraví“ zákonem č. 205/2020 Sb. Tuto změnu očekávali všichni ekologové nebo ti, kteří mají v podnicích na starosti nakládání s chemickými látkami a směsmi (dále CHLaS). Mimo ostatní změny, které tento zákon obsahuje, je zcela změněn § 44a, ve kterém je převratným zejména odstavec 7 - povinnosti zpracování písemných pravidel pro vybrané CHLaS a jejich projednání s příslušnou krajskou hygienickou stanicí (dále KHS).

Původní znění odstavce zcela zaniklo:
Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba je povinna vydat pro pracoviště, na němž se nakládá s nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi klasifikovanými jako vysoce toxické, toxické, žíravé, karcinogenní kategorie 1 nebo 2, mutagenní kategorie 1 nebo 2, toxické pro reprodukci kategorie 1 nebo 2 a dále látkami a směsmi, které mají přiřazenu kategorii nebo kategorie nebezpečnosti karcinogenita kategorie 1A nebo 1B, mutagenita v zárodečných buňkách kategorie 1A nebo 1B a toxicita pro reprodukci kategorie 1A nebo 1B, písemná pravidla o bezpečnosti, ochraně zdraví a ochraně životního prostředí při práci s nimi. Pravidla musí být volně dostupná zaměstnancům na pracovišti a musí obsahovat zejména informace o nebezpečných vlastnostech látek a směsí uvedených ve větě první, se kterými zaměstnanci nakládají, pokyny pro bezpečnost, ochranu zdraví a ochranu životního prostředí, pokyny pro první předlékařskou pomoc a postup při nehodě. Text pravidel je právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba povinna projednat s orgánem ochrany veřejného zdraví příslušným podle místa činnosti.

Tento text nebyl nahrazen novými podmínkami a povinnostmi. Proto jsou zde na místě dotazy typu:

Co s pravidly, které mám nyní schválená?

• Nikdo je po vás nebude dále požadovat (ani zpětně)

Opravdu je tato povinnost zrušena bez náhrady

• Ano, ale! – vždy je tady spousta ALE, takže:

1. Povinnost evidence platí i nadále (viz povinnosti oborových zákonů v oblasti ŽP).
2. Stejně tak platí povinnost řádně zpracované dokumentace včetně popisu (kvůli zaměstnancům), bezpečnostní listy, pracovní a ochranné pomůcky, první pomoc, skladování a zásahy při haváriích. Vychází ze zákoníku práce, z evr. předpisu REACH, CLP a dalších právních předpisů především v oblasti BOZP (zákon č. 309/2006 Sb., NV č. 361/2007 Sb. a další).
3. Zachována je i povinnosti značení nádob, pracovních a skaldových prostor apod.
4. Povinné je také školení pracovníků při nástupu do zaměstnání, při změně pracoviště, při zavedení nové CHLaS, při nakládání s látkami s akutní toxicitou kat. 1 a 2 a další.
5. Informace v rámci prodejního obalu, příbalového letáku apod., je na výrobci, dovozci tj. na tom, kdo výrobek uvádí na trh.

Změna zákona o veřejném zdraví má pro firmy širší dopad. Zásadní vliv mají na práci ekologů, ale i např. v oblasti BOZP – například změny v § 37, 38, 40, kde jsou uvedena rizika prací, kategorizace prací apod.

 

Ing. Václav Kuncl
INISOFT Consulting s.r.o.

CYRKL - Digitální odpadové tržiště mění náklady na zisk a vy můžete s ním! První online webinář proběhne 20.5. od 8:30 do 9:30, kterým Vás provede odpadový expert senior Vojtěch Pilnáček. A na jaké témata se můžete těšit?

• Jak nastavit cirkulární odpadové hospodářství v 5 krocích

• Příklady dobré praxe vedoucí k významným úsporám i ochraně životního prostředí

• Kontext aktuální a připravované odpadové legislativy

Registrace – https://lnkd.in/dddchwR

Evropská komise včera spustila veřejnou konzultaci týkající se pravidel pro zavedení nového mechanismu podpory projektů zaměřených na obnovitelné zdroje energie. Cílem nových pravidel je vytvořit takové podmínky pro financování projektů, které umožní členským státům spolupracovat na dosažení cílů EU v oblasti využívání energie z obnovitelných zdrojů. Mechanismus by měl fungovat od začátku roku 2021. Konzultace bude otevřená do 3. června 2020.

Prodloužení termínu pro příjem přihlášek do V. Výzvy OP PIK do Programu Nízkouhlíkové technologie – Druhotné suroviny V. výzva je prodloužen do 28. června 2020. Alokace v tomto programu je ve výši 500 mil. Kč,  který je zaměřen na podporu  zavádění inovativních technologií v oblasti druhotných surovin. Pro přechod České republiky na nízkouhlíkové a oběhové hospodářství je zásadní dostatečně kvalitní infrastruktura zařízení na získávání, zpracování a využívání druhotných surovin, které by měly představovat odpovídající náhradu primárních zdrojů v průmyslové výrobě.

Dokument ke stažení:

OP PIK_Druhotné suroviny_Přihlášky do 28_06_2020.pdf (657645)

Na mnoha místech ČR získají lidé stabilní přístup ke kvalitní pitné vodě. Obce mohou díky dotacím budovat vodovody, přivaděče či úpravny vod. Některé už dokonce s pracemi začaly, jiné to čeká v nejbližší době. Často se jedná o náročné infrastrukturní projekty, které by menší obce bez veřejné podpory nebyly schopné zrealizovat. Konkrétní příklady najdete v aktuální Prioritě, který je ke stažení ZDE.

Dne 27. dubna 2020 vláda svým usnesením č. 469 schválila aktualizaci Národního akčního plánu čisté mobility (NAP CM), které předložilo Ministerstvo průmyslu a obchodu spolu s Ministerstvem dopravy a Ministerstvem životního prostředí.

Původní NAP CM vznikl v roce 2015 na základě požadavku směrnice 2014/94/EU, která uložila členským státům vytvořit svůj národní rámec politiky na podporu rozvoje alternativních paliv v dopravě a vytvořit tak dostatečně příznivé prostředí pro širší uplatnění vybraných alternativních paliv a pohonů v sektoru dopravy. Jeho nyní předkládaná aktualizace reaguje na nové unijní dokumenty schválené v předchozích letech, jako jsou například:

• nové emisní cíle CO2 pro osobní a lehká užitková a nákladní vozidla

• povinný 14% podíl obnovitelných zdrojů energie v dopravě

• povinný podíl nízko a bezemisních vozidel v rámci nadlimitních veřejných zakázek

• nové programovací období

Aktualizace obsahuje predikce počtu dobíjecích a plnících stanic. Jsou zde také uvedeny cíle pro vozový park. Z hlediska naplňování strategických cílů aktualizace NAP CM je klíčové to, že i pro období 2021-2027 bude zajištěna finanční podpora zejména z prostředků EU. V první řadě jde o evropské strukturální a investiční fondy (ESIF), z nichž jsou financovány jednotlivé operační programy: OP TAK (gesce MPO), OP Doprava (gesce MD), Integrovaný regionální operační program (gesce MMR). Dále Nástroj pro propojení Evropy, tzv. CEF (koordinuje MD) a Národní program Životní prostředí.

Kromě podpory nákupu vozidel a související infrastruktury bude nutné řešit také zajištění elektrické sítě, parkování vozidel v podzemních garážích, splnění požadavku dosažení 14% podílu obnovitelných zdrojů energie v dopravě, podporu vzdělávání, výzkum a vývoj v této oblasti a další opatření, která napomohou zvyšovat počty vozidel na alternativní paliva v ČR, snižovat emise z dopravy a podpořit rovněž český automobilový průmysl a energetiku v plnění evropských směrnic. To vše nový NAP CM obsahuje v kartách opatření.

Zdroj: MPO

Koronavirová krize zvýšila spotřebu jednorázových plastů. Růst poptávky po nich v současnosti činí v Česku 25 až 30 procent. ČTK to řekl David Hausner, ředitel Plastikářského klastru, který sdružuje tuzemské zpracovatele plastu. Nejvýraznější růst zaznamenal podle něj segment jednorázových kelímků, rukavic, nádobí a sáčků, kde nárůst proti době před koronavirem činí 70 až 80 procent.

"Vyšší spotřeba již naráží na kapacity zpracovatelů. Celkově však lze charakterizovat trh spotřeby plastů jako víceméně stabilizovaný," řekl ČTK Hausner.

Zhruba 35 až 45 procent produkce českých plastikářských firem podle něj míří na export. Dopadu omezeného pohybu zboží po Evropě se Hausner neobává, aktuální omezení pominou a navíc podle něj postihly spíše logistiku než dostupnost a poptávku jako takovou.

Poptávka po plastech, respektive polymerech obecně podle Hausnera během koronavirové krize naopak mírně klesla. "Celkový pokles zatím činí pět až deset procent," uvedl. "Polymery - granuláty s určitými obtížemi dostupné jsou a na výstupu jen krátkodobě poklesly některé objednávky od finálních zákazníků. U jiných ale naopak vzrostly - viz zvýšená spotřeba potravin a balených nápojů hned od začátku pandemie," dodal Hausner.

Ředitel Svazu chemického průmyslu Ivan Souček uvedl, že je zřejmé, že bez plastů pro jednorázové použití by nemohli podnikatelé provozovat výdeje potravin "z okna" a restaurace, které zůstaly takto v provozu, by byly zavřené. "Jednorázové rukavice využívají i nemocnice a sociální služby. Otevřená výdejová okénka restaurací a rozvážkové služby zvýšily spotřebu jednorázových plastových nádobí a obalů na pokrmy. Jedná se hlavně o vaničky a boxy na polévky, hlavní jídla, plastové příbory a kelímky na nápoje," doplnil Bohuslav Čížek ze Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Zvýšenou poptávku po polyetylenu určenému pro výrobu obalových materiálů, jako jsou kanystry, nádoby na dezinfekci nebo mikrotenové fólie, zaznamenal podle mluvčího Pavla Kaidla i petrochemický holding Unipetrol. "Zvýšila se poptávka po polypropylenu pro potravinářské využití, ze kterého se následně vyrábějí obaly na jídlo a na potraviny, a také po vláknařském polypropylenu, ze kterého jsou vyráběny netkané textilie sloužící například pro výrobu jednorázových ochranných obleků a pomůcek," uvedl Kaidl.

Podle kolektivního systému EKO-KOM budou konkrétní data o tom, jak se opatření projevila ve spotřebě plastů, známa až v červenci. "Nejsme schopni říci údaje za období nouzového stavu. Vyhodnocujeme to zpětně, poté co dostaneme informace od obcí a o obalech uvedených na trh zas od firem," řekla mluvčí Lucie Müllerová.

I podle Ivo Kropáčka, experta na odpady z Hnutí Duha, spotřeba jednorázových plastů určitě vzrostla, což je zřejmé už při pohledu na více obalů v obchodech. Upozornil však, že lidé tráví více času doma, kde mohou vařit a lépe třídit odpad určený k recyklaci, což může mít na jeho celkové množství dobrý vliv. Ubylo podle něj i netříděného odpadu z průmyslu a gastroodpadu. Mluvčí firmy Pražské služby Radim Mana ČTK řekl, že plastů ze žlutých kontejnerů podle údajů společnosti přibylo jen mírně.

Větší zájem o plasty na jedno použití evidují i firmy v zahraničí. Například německá Ineos Styrolution a americká Trinseo zažívají dvouciferný procentní růst poptávky z potravinářského průmyslu a zdravotnictví, uvedla minulý týden agentura Bloomberg. Pro odvětví umělých hmot, které bojovalo s poklesem poptávky, je oživení úlevou, dodala.

Už po čtvrté se letos na podzim otevře Kurz oběhového hospodářství, který pořádá Fakulta technologie ochrany prostředí VŠCHT Praha spolu s Institutem cirkulární ekonomiky. Prvních ročníků se zúčastnila celá řada ředitelů firem, manažerů, designerů, poradců a dalších nadšenců, kteří se naučili nahlížet na fungování firem i světa okolo sebe cirkulárně, a nyní přenášejí oběhové hospodářství do praxe svých firem. Důkazem toho jsou mnohé realizované či podpořené projekty, jako je iniciativa Zálohujme nebo Cirkulární dotace. Kurz oběhového hospodářství jsou otevřené dveře pro vnímání svého byznysu z cirkulárního pohledu. Letošní kurz začíná v září 2020 a končí v květnu roku 2021. Celkem nabídne 11 pátečních celodenních výukových bloků spolu s dvoudenní exkurzí na jižní Moravě a je zakončen certifikátem o absolvování.

Letošní kurz začíná v září 2020 a končí v květnu roku 2021. Celkem nabídne 11 pátečních celodenních výukových bloků spolu s dvoudenní exkurzí na jižní Moravě a je zakončen certifikátem o absolvování. Účastníci se účastní několika exkurzí včetně návštěvy čistírny odpadních vod, zařízení na využívání a recyklaci odpadů a několika dalších spolu s desítkami prezentací odborníků z praxe a renomovaných akademiků. V průběhu kurzu se seznámí se všemi fázemi materiálových toků, poznají nové byznys modely a budou mít příležitost ověřit si své nově nabyté znalosti v rámci práce na vlastních projektech, jejichž výstupy budou na posledním setkání prezentovat.

„Oběhové hospodářství je příležitostí pro hledání mezioborových řešení majících za cíl snížit nepříznivé dopady lidských aktivit na životní prostředí. Rozpor mezi ekonomicky výhodným a environmentálně šetrným přístupem je často dán nikoli přírodními zákonitostmi, ale neochotou hledat vhodná řešení. V našem kurzu budeme již 4. rok seznamovat účastníky s příležitostmi pro nové obchodní modely, ale také jim budeme ukazovat slabiny některých možná příliš zjednodušujících či aktivistických přístupů. Oběhové hospodářství není jen upgrade současného systému nakládání s odpady, je to staro/nová cesta jak racionálně využívat suroviny, kterých na planetě není neomezené množství. Těší mě, že se na kurzu setkává pestrá paleta účastníků, kteří i po jeho skončení rozvíjejí vzájemnou spolupráci,“ říká doc. Ing. Vladimír Kočí, Ph.D, MBA, garant kurzu a děkan Fakulty technologie ochrany prostředí VŠCHT Praha, na jejíž půdě se kurz koná.

„Mám velkou radost, že náš kurz je žádaný. Účastnicí se dozvědí z oblasti cirkulární ekonomiky řadu dobře strukturovaných a rozsáhlých informací do hloubky. Kurz je ale také skvělou cestou pro potenciální byznys příležitosti a networking. Minulé ročníky to jenom potvrzují. Letošní ročník nám COVID 19 sice zkomplikoval, ale přepnuli jsme se do online modelu, který funguje úplně bezproblémově. Takže můžeme jen uzavřít, že nás snad už nic nepřekvapí“, vysvětluje Soňa Jonášová, ředitelka Institutu Cirkulární Ekonomiky a spolurealizátorka kurzu.

Kurz Oběhového hospodářství odpovídá na otázky, co skutečně oběhové hospodářství znamená, jaké příležitosti přináší těm, kteří jeho potenciál začnou vnímat mezi prvními. Zaměřuje na udržitelný byznys modely, řeší aktuální legislativu a poukazuje na cirkulární inovace. Kurz je vhodný pro pracovníky v odpadovém hospodářství, manažery rozvoje, životního prostředí, CSR či podnikové ekology. Stejně tak je vhodný pro klíčové pozice, které rozhodují o strategiích volených pro zajištění „resilience“ podniku a vyhledávání nových příležitostí. Zkušenosti z kurzu účastníci mohou využít v rozvoji svého projektu nebo při jejich dalších nápadech.

„Osobně tento kurz velmi doporučuji. Neskutečně rozšiřuje obzory, zároveň dává dohromady spoustu zajímavých a inspirativních lidí. Pro mě osobně to je velmi obohacující zkušenost a těším se na závěrečné projekty, které z kurzu vzejdou. Největší přidanou hodnotu vidím v tom, že motivuje ke skutečným činům. Nás to posunulo s projektem Cirkularní dotace k jeho úspěšnému odstartování,“ říká jedna z účastnic letošního ročníku Kurzu oběhového hospodářství, majitelka MIDA Consulting Michala Pešková.

Unikátní propojení teorie a praxe

Účastníci nejvíce oceňují komplexnost a široký záběr kurzu, jeho praktické zaměření i networking, který zprostředkovává. „Osobně vnímám největší přidanou hodnotu kurzu ve 3 klíčových oblastech: v komplexním pohledu a vysvětlení souvislostí mezi jednotlivými tématy v rámci cirkulární ekonomiky, v jedinečném propojení teorie a praxe prostřednictvím akademické, neziskové a soukromé sféry, včetně exkurzí a návštěv v různých provozech, a v kontaktu s ostatními účastníky, kteří téma cirkulární ekonomiky řeší profesně anebo soukromě a kteří svojí činností inspirují a nabízejí další příklady,“ uvádí další účastník, obchodní ředitel CIRAA Pavol Biják a přidává se i Markéta Hanzlíčková, projektová manažerka firmy Zentiva: „V rámci kurzu jsem poznala možnosti, které nabízí český trh s ohledem na cirkulární ekonomiku, inspirovala se zajímavými řečníky a rozšířila obzory o technologie, které s tímto tématem přicházejí. Kurz je mimo jiné skvělým místem pro networking, doplněný zajímavými exkurzemi, společnými diskuzemi a závěrečným projektem, který propojuje mezioborové znalosti a kreativitu.“

Kurz i program se s každým ročníkem rozvíjí, účastníci se proto mohou každoročně těšit na unikátní exkurze i přednášky odborníků z konkrétních sfér. Čtvrtý ročník kurzu se bude konat pod záštitou Ministerstva životního prostředí, Ministerstva průmyslu a obchodu a Ministerstva práce a sociálních věcí. Odborným garantem kurzu je docent Vladimír Kočí, který se tématu věnuje již řadu let. Podrobné informace a možnost přihlášení naleznete na stránkách kurzu.

Množstevně největší část stavebních a demoličních odpadů (dále „SDO“) tvoří jednak zeminy, které obvykle přebývají z přípravných prací - výkopů, skrývek apod., a dále odpady na minerální bázi, tj. zbytky betonu, cihel a kameniva, střešní tašky a keramika, těm se budeme věnovat v dalším článku. Tento text shrnuje možnosti nakládání s výkopovými zeminami, které jsou v Katalogu odpadů (vyhláška č. 93/2016 Sb.) zařazeny v podskupině 1705 Zemina, kamení a vytěžená hlušina. Spadá sem zemina a kamení, jalová hlušina a štěrk ze železničního svršku.

Zeminy mohou být s ohledem na místo svého vzniku potenciálně znečištěné nebezpečnými látkami, např. vzniknou-li při sanačních pracích (ekologické zátěže) nebo po havárii (únik nebezpečných látek do půdy). Potom je musí jejich původce zařadit do kategorie nebezpečný odpad a předat oprávněné osobě k dekontaminaci, např. biodegradaci nebo k odstranění na skládce nebezpečného odpadu.

Při většině staveb vzniká množství čistých výkopových zemin, s nimiž lze za splnění ustanovení § 2 odst. 3 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech (dále „ZOO“), nakládat mimo odpadový režim. Musí být ale využity v rámci téže stavbě, na níž byly vytěženy. Pokud je potřeba čisté zeminy před jejich konečným využitím dočasně deponovat, musí být tato deponie v souladu se stavebním zákonem (zákon č. 183/2006 Sb.), zejména ustanovením § 80 - podle něj plocha větší než 300 m² nebo návoz vyšší než 1,5 m vyžaduje územní souhlas nebo rozhodnutí o změně využití území. To platí, i pokud je zemina mimo režim odpadů.

Další možností je nakládat se zeminami jako s vedlejším produktem, což opět znamená, že administrativně předcházíme vzniku odpadů. Podmínky splnění této varianty udává § 3 odst. 5 ZOO: Toto ustanovení zákona přesně uvádí:

„Movitá věc, která vznikla při výrobě, jejímž prvotním cílem není výroba nebo získání této věci, se nestává odpadem, ale je vedlejším produktem, pokud

a) vzniká jako nedílná součást výroby,

b) její další využití je zajištěno,

c) její další využití je možné bez dalšího zpracování způsobem jiným, než je běžná výrobní praxe, a

d) její další využití je v souladu se zvláštními právními předpisy a nepovede k nepříznivým účinkům na životní prostředí nebo lidské zdraví.“

Čistá výkopová zemina tyto podmínky může splnit - vznikne totiž jako nedílná součást výroby (stavba je na rozdíl od demolice považována za výrobu) a její další využití je možné např. po vytřídění nežádoucích složek pro terénní úpravy, tj. bez dalšího zpracování způsobem jiným, než je běžná výrobní praxe, jak uvádí písmeno c). Stavebník ještě musí splnit podmínku písmene b), tedy zajistit předem konkrétní další využití vytěžené zeminy. Kontrolní orgány na to kladou důraz a požadují prokázání např. doložením písemné smlouvy s odběratelem zeminy, doplněné platným územním souhlasem k terénním úpravám, popř. jiným vyjádřením, resp. rozhodnutím stavebního úřadu. Nejčastěji se zeminy využijí uložením na povrch terénu, při jeho různých úpravách. Producent výkopové zeminy se však musí ubezpečit, že použití zeminy bude v souladu se zvláštními právními předpisy a nepovede k nepříznivým účinkům na životní prostředí nebo lidské zdraví (jak požaduje podmínka písmene d)). To konkrétně znamená respektovat při využití zeminy související legislativu, např. o ochraně zdraví, ochraně přírody a krajiny, o zemědělském půdním fondu, o vodách nebo o ochraně ovzduší. Tedy ten, kdo se výkopové zeminy zbavuje v režimu vedlejšího produktu, je de facto zodpovědný i za její konečné uložení, přestože ji předá jiné osobě (fyzické nebo podnikající).

Při využití zeminy v režimu vedlejšího produktu k terénním úpravám ještě zbývá splnit podmínku danou v § 3 odst. 7 ZOO: „Pro konkrétní způsoby použití vedlejších produktů podle odstavce 5 a výrobků z odpadů podle odstavce 6 musí být splněna kritéria pro využití odpadů, pokud jsou stanovena“. Tato kritéria pro uložení odpadů na povrchu terénu stanovena jsou, a to v příloze č. 11 vyhlášky č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na sládky a jejich využívání na povrchu terénu. V praxi to znamená, že musí být odebrán reprezentativní vzorek zemin a ten podroben analýze na obsah škodlivin v rozsahu tabulky č. 10.1 přílohy č. 10 této vyhlášky, a také ve zkouškách akutní toxicity v tabulce č. 10.2, sloupec II, resp. 10.4 sloupec II, přičemž zemina uložená v mocnosti minimálně 1 m od povrchu terénu musí splnit požadavky stanovené v sloupci I tabulky č. 10.2. Podobné podmínky platí, pokud by zemina byla využita k rekultivaci vytěženého lomu.

Úvodem bylo řečeno, že nakládání s čistými výkopovými zeminami je administrativně jednodušší, přesto je omezeno řadou podmínek. Ty jsou výsledkem snahy zákonodárců nezanést škodliviny do životního prostředí.

Třetí cestou jak naložit se zeminami vzniklými v rámci stavebních prací je nakládat s nimi jako s odpady. Pak je jejich využití omezeno na místa, která jsou k tomu dle ZOO určena – tedy zařízení k nakládání s odpady. Pokud zemina přijímaná do zařízení nahrazuje primární surovinu (v souladu s projektem terénních úprav), lze ji předat do zařízení provozovaného podle § 14 odst. 2 ZOO, tedy bez povolení krajského úřadu. Druhá varianta je zařízení povolené krajským úřadem, tj. v souladu s § 14 ost. 1 ZOO.

A nakonec ještě jedno upozornění – provádí-li se terénní úpravy nebo rekultivace (lomů, skládek) za použití odpadů či - v případě zemin - vedlejších produktů v množství větším než 1000 tun, musí být pro toto místo zpracováno hodnocení rizika v dané lokalitě v souladu s vyhláškou č. 99/1992 Sb., o zřizování, provozu, zajištění a likvidaci zařízení pro ukládání odpadů v podzemních prostorech.

Pokud potřebujete legislativní pomoc, a to nejen při nakládání s odpady ze stavebnictví, využijte služeb poradenství, které Vám společnost INISOFT Consulting nabízí v oblasti jednotlivých složek životního prostředí. Pokud jste podnikem či obcí, nabízíme vám pomoc při zpracování, aktualizaci a následné kontrole plnění povinností vyplývajících z jednotlivých složkových zákonů práva životního prostředí, vztažených především k nakládání s odpady, obaly, chemickými látkami, k nakládání s vodami, k ochraně ovzduší a rizikům vzniku ekologické újmy.  Pomoc nabízíme i při zavádění systému kvality (QMS) dle ČSN EN 9001:2016 a systému řízení environmentu (EMS) dle normy ČSN EN ISO 14001:2016 včetně provádění interních auditů ISO. U mnoha zákazníků zajišťujeme funkci externího ekologa. Rádi pomůžeme i Vám. 

Více najdete na https://www.inisoft.cz/poradenstvi-a-skoleni/poradenstvi.

Ing. Markéta Miklasová,
INISOFT Consulting s.r.o.

Ministerstvo zemědělství představuje stručnou publikaci o vodním hospodářství v České republice. Najdete zde základní hydrologické údaje, informace o správě vodních toků, zajímavosti o hydrologických extrémech a opatřeních na ochranu před nimi, fakta o vodovodech a kanalizacích, přehled o mezinárodní spolupráci v oblasti vod a mnoho dalších témat souvisejících s vodním hospodářstvím. Cílem tohoto stručného přehledu je základní orientace ve vodním hospodářství České republiky, nikoli jeho podrobný rozbor. Rozsáhlé informace lze nalézt na webových stránkách Ministerstva zemědělství (www.eagri.cz) nebo na stránkách Informačního systému VODA (www.voda.gov.cz), případně v osobním kontaktu s odbornými útvary sekce vodního hospodářství.

Dokument ke stažení:

Stručně o vodě v České republice (PDF, 9 MB)

Více než sto organizací sdružených v Klimatické koalici a Zeleném kruhu poslalo zástupcům vlády, Poslanecké sněmovny a Senátu společné stanovisko, v němž apelují na důsledné plnění klimatických závazků České republiky jako nezbytné součásti ekonomické obnovy po koronavirové pandemii.

Obě platformy sdružující nevládní organizace zabývající se ochranou životního prostředí, lidskými právy či humanitární pomocí odmítají falešné dilema mezi řešením ekonomických následků koronavirové pandemie a hledáním cest z klimatické krize. Požadují, aby obě krize byly řešeny najednou. Sloužit k tomu mají nové investiční nástroje v rámci Zelené dohody pro Evropu, které nabízejí potřebný hospodářský stimul a zároveň příležitost k urychlené transformaci k nízkouhlíkové ekonomice.

Ve společném stanovisku zástupkyně a zástupci neziskového sektoru připomínají, že se lidé tváří v tvář koronavirové hrozbě dokázali semknout, projevit vzájemnou solidaritu, řešit nedostatek ochranných pomůcek svépomocí a technickými inovacemi. Celkově se také citelně snížila spotřeba a polevil tlak na destrukci životního prostředí. Navrhují proto, aby ekonomická obnova po pandemii stála především na rozvoji čistých zdrojů energie, ekologické dopravy, či zavádění udržitelných a regenerativních postupů v péči o krajinu a zemědělskou půdu, a na dalších reformách zlepšujících stav přírody i kvality lidského života. Apelují rovněž na důležitost zachování demokratických principů, budování odolných a soběstačných komunit, či posilování důvěry mezi občany a státem. Naopak varují před slepým úsilím o záchranu neperspektivních a neekologických odvětví, k nimž patří např. letecký průmysl, či před snahou o hospodářský růst za každou cenu.

Podle neziskových organizací pandemie bolestně vyjevila potřebu připravenosti na nenadálé situace a nepostradatelnost veřejných institucí při jejich řešení. Této zkušenosti lze ve spojení s řešením současné krize využít v úsilí o udržitelný rozvoj společnosti a o ochranu klimatu. Doporučují proto voleným zástupcům, aby aktuální společenské atmosféry využili jakožto jedinečné příležitosti ke strukturálním reformám, které povedou k udržitelnému rozvoji, ochraně klimatu a prosperitě odpovědné k budoucím generacím. Odbornice a odborníci stojící za společným stanoviskem nabízejí své znalosti a zkušenosti ke společnému nacházení praktických řešení formou partnerského dialogu s veřejnou i soukromou sférou.

Dokument ke stažení:

Stanovisko-Klimatické-koalice-a-Zeleného-kruhu-k-východiskům-z-koronavirové-pandemie.pdf (97665)

Pro usnadnění přezkumů a ukládání závazných podmínek provozu na základě závěrů o BAT pro intenzivní chov drůbeže nebo prasat Ministerstvo životního prostředí vydalo v roce 2017 metodický dokument „Intenzivní chov drůbeže a prasat – Podklad pro přezkum souladu závazných podmínek provozu zařízení s nejlepšími dostupnými technikami“. V návaznosti na dotazy provozovatelů a povolujících úřadů Ministerstvo životního prostředí identifikovalo některé problematické okruhy. Část z nich je řešena v tomto metodickém dokumentu. Zbývající (zejména problematika fosforu) budou adresovány v dodatku č. 2.

Dokument ke stažení:

2020_04_28 Metodika IRPP (dodatek_1) PUB.pdf (381.96 kb)

Zdroj: MŽP