V souvislosti s novým zákonem o odpadech byl vydán také zákon č. 543/2020 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpadech a zákona o výrobcích s ukončenou životností. Tento zákon ve své deváté části mění některá ustanovení zákona č. 350/2011 Sb., o chemických látkách. Podrobnosti o všech změnách probereme na konferenci Povinnosti v podnikové ekologii 23.11.2021.

Poměrně v tichosti tedy byly zavedeny do národní legislativy nové povinnosti dané evropskými předpisy:

• nařízením 1272/2008 (CLP): nový způsob oznamování nebezpečných směsí dle PŘÍLOHY VIII – Harmonizované informace týkající se reakce na ohrožení zdraví a preventivních opatření. (§ 22, odst. 1,2,5 zákona 543/2020 Sb.)

• směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/2008 o odpadech – poskytovat informace Agentuře ECHA o předmětech uváděných na trh EU obsahujících látku vzbuzující mimořádné obavy z Kandidátského seznamu (dále „SVHC“) prostřednictvím SCIP databáze. (§ 22, odst. 7 zákona 543/2020 Sb.)

Ucelený přehled všech povinností dle nové legislativy získáte na konferenci Povinnosti v podnikové ekologii, která se uskuteční 23. listopadu 2021. Stále je možnost hlásit se na prezenční i na on-line variantu.

Neplnění těchto povinností má také stanoveny v § 34 sankce, a to až do výše 500 000 Kč.

Povinnost oznamovat nebezpečné směsi do ECHA Submission portalu – Portál oznámení toxikologickým střediskům (známé pod zkratkou Poison Centrum Notification portal) je termínově odstupňované dle toho, zda se směs uvádí na trh pro spotřebitelské a profesionální použití (povinnost platí od 1. 1. 2021) nebo pro průmyslové použití (povinnost platí od 1. 1. 2024).

Oznamují se směsi, které jsou nebezpečné pro zdraví člověka nebo mají fyzikální rizika. Tento jednotný portál je výhodou pro nadnárodní výrobce, kteří oznamují své směsi do více zemí. Nyní mohou provést oznámení jedním předložením, které je díky kódům vkládaných informací jazykově mutováno do úředních jazyků členských zemí, kam je výrobek oznamován.

Nevýhodou je, že tento systém není pro členské země oficiálně závazný, mohou se připojit, ale nemusí. V některých zemích navíc je nutné oznamovat směsi souběžně do PCN portálu a do národního registru. Zároveň některé země vyžadují platby za přijetí oznámení směsi, a i na to mají právo. Pokud by vás zajímaly detaily oznamování v jednotlivých členských zemích, máme zpracován podrobný přehled, který aktualizujeme pro uživatele SW CASEC. Tento náš SW je komplexním nástrojem pro management chemických látek a slouží i k tvorbě bezpečnostních listů ve všech jazycích zemí EU i některých dalších a snadnému oznámení směsí do PCN portálu. Podrobné informace naleznete na www.casec.cz nebo získáte přímo na stánku firmy CASEC s.r.o. na konferenci PPE 2021.

Povinnost dodavatelů předmětů s obsahem SVHC látky na trh EU je oznámení těchto předmětů do databáze SCIP (Substance of Concern In Products) https://echa.europa.eu/cs/scip-database. Tato povinnost platí od 5. 1. 2021 a k dnešnímu dni bylo provedeno cca 12 milionů oznámení předmětů. Jedná se jak o jednoduché předměty, jako je těsnící kroužek, nebo šroub (s obsahem SVHC látky nad 0,1 hm. %), tak i o automobil, jízdní kolo, lednice a další velmi složité složené předměty.

Hlavním cílem databáze SCIP je snížit vznik odpadů obsahujících nebezpečné látky tím, že bude podporovat nahrazování látek vzbuzujících obavy v předmětech uváděných na trh EU a zpřístupnit informace za účelem dalšího zlepšení recyklace a zpracování odpadu.

Praha zveřejňuje jednu z klíčových strategií, která ji dovede k výraznému snížení spotřeby primárních surovin, produkce odpadů a snížení emisí skleníkových plynů. Strategie Cirkulární Praha 2030 navazuje na Klimatický plán Prahy do roku 2030. Zaměřuje se na oblast stavebnictví, nakládání s odpady, nakládání s vodou, zemědělství a potraviny. Od 2. do 16. listopadu může dokument připomínkovat veřejnost.

Mezi hlavní oblasti, v nichž byl městem identifikován největší potenciál pro možné úspory materiálů i emisí CO2 a snížení spotřeby primárních surovin, na které chce město zaměřit svou pozornost, jsou stavebnictví, stavební odpady a jejich recyklace, nakládání s vodou, odpadové hospodářství, zemědělství a hospodaření s půdou a s tím spojená potravinová produkce. Strategie přichází v celkem sedmi tematických cílech s návrhy 73 opatření a 34 konkrétních projektů.

Strategie je zveřejněna na webových stránkách Pražský inovační institut | Pražský inovační institut (prazskyinovacniinstitut.cz), kde k němu laická a odborná veřejnost může až do 16. listopadu 2021 vznášet připomínky.

„Cirkulární ekonomika představuje nový přístup k zacházení se surovinami, materiály a výrobky. Místo způsobu, kdy člověk suroviny vytěží, zpracuje, využije a zahodí, klade důraz na prevenci vzniku odpadu a co nejdelší udržení surovin a výrobků v oběhu. Cirkulární ekonomika dává zároveň příležitost vzniku nových služeb, produktů a pracovních míst. Víme, že až 45 procent globálních emisí CO2 se váže na produkci a spotřebu jídla, materiálů a výrobků, které každodenně užíváme. Cirkulární ekonomika otevírá prostor pro nové postupy a inovace. Významnou roli bude mít jak zapojení podnikatelské a výzkumné sféry, tak veřejnosti, občanských iniciativ a domácností,“ říká Petr Hlubuček, náměstek primátora pro životní prostředí.

Nejvíce materiálu a primárních surovin spotřebovává sektor stavebnictví, který generuje více než 70 % odpadu v metropoli. Odpovědným zadáváním, kde budou stanoveny požadavky na demoliční postupy či využití recyklovaných materiálů, může město množství odpadu významně snižovat.

Z hlediska odpadu v domácnostech je největší výzvou oddělení a separace biologicky rozložitelných odpadů a jejich další využití jako certifikovaný kompost nebo digestát. Ke snížení množství odpadů, zejména toho objemného z domácností, může přispět intenzivnější využívání sítě re-use služeb, tedy služeb upřednostňující principy opětovného využití věcí a výrobků, jejich oprav a následného sdílení. Jsou to kupříkladu opravárny, swapy, re-use pointy či komunitní akce typu “železné neděle“.

Snahou Prahy je také na svém území zřídit městské re-use centrum. Dalšími projekty jsou zavedení plošného sběru biologicky rozložitelných odpadů v rámci města či postupné zavádění multikomoditního sběru, tedy společného sběru plastů, nápojových kartonů a kovových obalů.

Zcela novými tématy cirkulární ekonomiky jsou potravinová politika a předcházení vzniku potravinového odpadu města. Všechny tyto trendy již využívá řada moderních západních metropolí jako Amsterdam, Londýn, Paříž, Kodaň, Glasgow, a proto jsou zohledněny i ve Strategii hl. m. Prahy pro přechod na cirkulární ekonomiku.

Strategii připravil Pražský inovační institut v úzké spolupráci s magistrátním odborem ochrany prostředí, společnostmi Pražské služby a Pražská vodohospodářská společnost a dále s ČVUT UCEEB, FSV ČVUT, Crea-Tura, nizozemskou konzultační společností Circle Economy a řadou dalších expertů, kteří se účastnili individuálních či skupinových konzultací.

Národní plány povodí podle § 24 odst. 4 vodního zákona stanovují cíle pro ochranu a zlepšování stavu povrchových a podzemních vod a vodních ekosystémů, ke snížení nepříznivých účinků povodní a sucha, pro hospodaření s povrchovými a podzemními vodami a udržitelné užívání těchto vod pro zajištění vodohospodářských služeb, a pro zlepšování vodních poměrů a pro ochranu ekologické stability krajiny. Dále obsahují souhrny programů opatření k dosažení uvedených cílů a stanovují strategii jejich financování. Plány povodí jsou podkladem pro výkon veřejné správy, zejména pro územní plánování a vodoprávní řízení.

Dokument ke stažení:

Nová verze softwaru IUCLID obsahuje aktualizovaný formát oznámení toxikologickému středisku (PCN) umožňující společnostem předkládat skupinová podání pro směsi. K dispozici jsou také další vylepšení pro přípravu a předkládání dat. Nejnovější verze 4.0 formátu PCN, která je nyní součástí IUCLID 6 Cloud, je k dispozici od 27. října 2021.

Mezi nové funkce patří:

• Možnost označit vícesložkové produkty pomocí vícesložkového identifikátoru výrobku;¨
• Změny standardních receptur, které lze použít při sestavování oznámení pro směsi s neznámým nebo proměnlivým složením;

• Další důvody pro aktualizaci, jako např. „ukončení prodeje výrobku“ a „změna složení směsi bez potřeby nového UFI“;

• Změny ve výběru kategorií podle evropského systému kategorizace výrobků a doplnění nového typu balení.

Společnosti mohou nyní připravit a předložit skupinové podání, tzn. dokumentaci obsahující informace pro několik směsí. S cílem pomoci při této přípravě bylo zavedeno několik nových pravidel ověřování. Jsou uvedeny v aktualizovaném seznamu pravidel validace na internetových stránkách toxikologických center ECHA.

Další vylepšení portálu ECHA pro oznámení toxikologickým střediskům jsou očekávány již koncem tohoto roku.

Podpůrný materiál, včetně aktualizované praktické příručky PCN, seznamu pravidel ověřování a dokumentace ve formátu PCN, lze nalézt na internetových stránkách toxikologických center.

Další informace je možné získat z prezentace z Konference o bezpečnějších chemických látkách nebo je možné připojit se k připravovaným webinářům v listopadu 2021 (viz další informace).

Další informace:

• Portál oznámení toxikologickým střediskům

• Formát oznámení toxikologickým střediskům

• Prezentace z Konference o bezpečnějších chemických látkách

• Připravované webináře
  • Oznámení toxikologickým střediskům: vysvětlení nových změn a funkcí – dne 24. 11. 2021
  • IUCLID 6 verze "Říjen 2021" - dne 10. 11. 2021

Byla zveřejněna a zpřístupněna důležitá aktualizace softwaru IUCLID, která obsahuje nejen vylepšení a opravy, ale také změny formátu IUCLID. Všem uživatelům je nyní k dispozici aktualizovaná verze IUCLID 6, která obsahuje změny formátu, aktualizaci uživatelského rozhraní a opravy předchozí verze. Verzi 6 si můžete stáhnout z webové stránky IUCLID. Uživatelé cloudových služeb ECHA uvidí svůj IUCLID Cloud automaticky upgradovaný během týdne po spuštění nové verze. Podpora je k dispozici na helpdesku IUCLID.

Dokument ke stažení:

Internetová stránka IUCLID 6 verze 

Vloni opět mírně vzrostlo celkové množství odpadů, zejména kvůli nárůstu stavebních odpadů, a stejně tak mírně rostlo i jejich materiálové využití. Stále se však skládkuje na plný plyn. 48 % komunálních odpadů skončilo na skládkách, což je o dvě procenta více než v roce 2019. Podle platné odpadové legislativy vzroste v příštím roce skládkovací poplatek recyklovatelných a využitelných odpadů o stokorunu, z dnešních 800 Kč za tunu uloženou na skládce na 900 Kč.

Celková produkce odpadů vloni mírně stoupla (37,4 na 38,5 mil. t), současně se ale mírně snížila produkce komunálního odpadu (z 5879 na 5730 tis. t). Množství vytříděných materiálů z komunálního odpadu kleslo oproti loňsku o 2 % o ně naopak vzrostl objem komunálních odpadů ukládaných na skládky.

„Oproti předpokladům se covidová karanténa na odpadových datech příliš nepodepsala. Nenastal žádný dramatický nárůst produkce komunálních odpadů, došlo dokonce k mírnému snížení. Na skládkách vloni ale skončilo 48 % komunálních odpadů, tedy o 2 % víc než v roce 2019. Tato čísla jednoznačně ukazují nezbytnost důrazného legislativního impulsu ve formě zcela nové odpadové legislativy, kterou se podařilo přijmout na konci minulého roku. Ta přináší celou řadu nástrojů, které by měly přispět k přesměrování využitelných odpadů ze skládek k jejich využití. Důraz byl kladen na přijetí funkčních ekonomických nástrojů, implementaci jasných recyklačních cílů a posílení rozšířené odpovědnosti výrobců. Ekonomické stimuly směrem k omezení skládkování, zejména poplatek za skládkování využitelných odpadů, jsou nastaveny z počátku mírněji, předpokládáme tak, že nepříznivý trend se bude zlepšovat až po roce 2023 nebo 2024. Podpora přechodu na oběhové hospodářství, účinně využívající zdroje, z nového programového období OPŽP dosáhne 7,1 miliardy korun,“ dodává Jan Maršák, ředitel odboru odpadů MŽP.

Celková produkce a nakládání v ČR

V roce 2020 bylo v České republice vyprodukováno 38,5 mil. tun všech odpadů. Z toho činily 1,8 mil. tun nebezpečné odpady a 36,7 mil. tun ostatní odpady. Na jednoho obyvatele tak u nás připadne 3 598 kg odpadu za rok(166 kg nebezpečných odpadů/obyv. a 3 432 kg ostatních odpadů/obyv.). Odpady byly vloni převážně využívány. Z 38,5 mil. tun všech odpadů jich bylo 90 % využito, z toho 86 % materiálově a 4 % energeticky. Na skládkách skončilo až 10 % všech odpadů.

Komunální odpady

Obyvatelé ČR jich v roce 2020 vyprodukovali 5,7 mil. tun. Na jednoho občana ČR tedy vychází 536 kg komunálního odpadu za rok. Podíl komunálních odpadů na celkové produkci odpadů tvořil 14,9 %. V roce 2020 bylo využito 51 % vyprodukovaných komunálních odpadů, z toho 39 % materiálově a 12 % energeticky. Na skládkách bylo uloženo 48 % komunálních odpadů.

Dokument ke stažení:

• Produkce a nakládání v roce 2020 (PDF, 275 kB)

• Souhrnná data o odpadovém hospodářství v České republice (PDF, 233 kB)

• Indikátory odpadového hospodářství za rok 2020 (PDF, 226 kB)

Je nezbytné provést aktualizaci stávajícího POH ČR a aktualizovanou závaznou část odpovídajícím způsobem promítnout do nařízení vlády o POH. Novela POH ČR tedy reaguje na změny odpadové legislativy na evropské i vnitrostátní úrovni. Je to nezbytnou podmínkou pro čerpání prostředků z fondů EU. V případě, že by nedošlo k aktualizaci POH ČR, hrozilo by v některých oblastech zastavení finanční podpory z fondů EU.

Dokument ke stažení:

• Materiál

• Důvodová zpráva

• Předkládací zpráva

• Srovnávací tabulka

• Rozdílová tabulka

• Platné znění 1

• Platné znění 2

S ročním zpožděním začne v neděli ve Skotsku konference OSN o změnách klimatu, která podle odborníků může rozhodnout o tom, zda se podaří planetu ochránit před katastrofálními důsledky globálního oteplování. Klimatologové jsou zajedno v tom, že nejčernějším scénářům se dá předejít pouze drastickým snižováním emisí skleníkových plynů, k němuž se musejí zavázat hlavně ti největší znečišťovatelé. Vyhlídky ale před summitem příliš optimistické nejsou a zástupci dvou stovek zemí budou mít nejen kvůli ekonomickým problémům způsobeným pandemií možná ještě složitější pozici než v předchozích letech. Na summit odletí z českých vládních představitelů premiér Andrej Babiš a ministr životního prostředí Richard Brabec.

"Stále jsme na cestě ke klimatické katastrofě," varoval generální tajemník OSN António Guterres, podle něhož už není čas na "diplomatické finesy" a je třeba jednat, aby se zabránilo "obrovskému lidskému utrpení". Také papež František politiky vyzval, aby našli odvahu k radikálním krokům, a zachovali tak příštím generacím naději na to, že planeta bude dál obyvatelným domovem.

Program OSN pro životní prostředí (UNEP) ve své zprávě z tohoto týdne uvedl, že pokud by nadále platily současné závazky omezování emisí, stoupla by globální teplota do konce století o 2,7 stupně Celsia. Experti jsou přitom zajedno v tom, že extrémním výkyvům počasí, nebezpečnému zvyšování hladin oceánů a nevratným změnám ekosystémů se dá zabránit jen tehdy, pokud se teplota zvýší maximálně o dva, ale lépe jen o 1,5 stupně Celsia ve srovnání s předindustriální érou.

Tento limit je ale možné dodržet jen tehdy, pokud se emise skleníkových plynů budou snižovat rychleji, než státy světa dosud zamýšlely. UNEP vypočítal, že k omezení oteplování na 1,5 stupně Celsia by bylo potřeba snížit do roku 2030 stávající emise o 55 procent.

Evropská unie už se k tomu jako celek zavázala a některé státy, jako například Německo nebo Švédsko, hodlají postupovat ještě razantněji. Unie také hodlá do roku 2050 stlačit emise na čistou nulu a dosáhnout takzvané uhlíkové neutrality. To znamená, že by se do ovzduší nemělo vypouštět více skleníkových plynů, než kolik jich může být technicky uskladněno nebo kolik příroda může sama vstřebat.

Ambiciózní cíle mají i Spojené státy, které pod vedením bývalého prezidenta Donalda Trumpa zrušily svůj podpis pod pařížskou klimatickou dohodou. Současná hlava státu Joe Biden prosazuje rozsáhlý investiční balík v hodnotě 1,75 bilionu dolarů (38,6 bilionu Kč), který je zaměřen také na boj s klimatickými změnami.

Podle klimatologů by bylo pro udržení globálního oteplování v bezpečných mezích potřeba, aby emise stlačili do poloviny století prakticky na nulu všichni velcí znečišťovatelé. Právě to se ale může stát kamenem úrazu. Země ze skupiny G20, která sdružuje dvacítku největších ekonomik světa, jsou zodpovědné za více než tři čtvrtiny všech emisí skleníkových plynů, ale na společném postup se zatím neshodly.

Například Čína, která do ovzduší vypouští nejvíce emisí na světě, těsně před začátkem summitu zveřejnila svůj kosmeticky upravený klimatický plán, jenž zapůsobil spíše jako studená sprcha. Peking v něm uvádí, že před rokem 2030 emise oxidu uhličitého dosáhnou maxima a k uhlíkové neutralitě se chce země propracovat do roku 2060. Čína chce navíc až do roku 2025 zvyšovat množství dobývaného uhlí.

Indie, která je třetím největším světovým producentem emisí, dokonce žádné závazky ohledně emisí vůbec nezveřejnila a otevřeně přiznává, že energetickou závislost na uhlí zatím měnit nehodlá. Na udržení přijatelného růstu teplot nestačí ani plány Austrálie, Ruska, Brazílie nebo Mexika. Ruský prezident Vladimir Putin se stejně jako jeho čínský protějšek Si Ťin-pching do Glasgow ani nechystá.

Jablkem sváru ale není jen klíčové téma, tedy rychlost snižování emisí. Spory se vedou také o dílčí otázky, jako je ekologizace automobilového průmyslu, odstoupení od používání fosilních paliv, boj s odlesňováním a emisemi metanu nebo finanční příspěvky rozvojovým zemím.

Na konferenci, která potrvá do 12. listopadu, v pondělí a v úterý vystoupí se svými projevy stovka světových státníků včetně amerického prezidenta Bidena, francouzského prezidenta Emmanuela Macrona či britského premiéra Borise Johnsona, který akci hostí. Českou republiku bude zastupovat premiér Andrej Babiš. Summitu se zúčastní celkem na 30.000 delegátů, pozvánku dostala i švédská ekologická aktivistka Greta Thunbergová či britský přírodovědec David Attenborough. Britská královna a papež František ze zdravotních důvodů na konferenci nepřijedou.

Evropská komise zveřejnila návrh nařízení, které se zaměřuje na omezení škodlivých chemických látek v odpadech, konkrétně perzistentních organických znečišťujících látek (POP). Cílem návrhu je snížit množství těchto látek v odpadech a zabránit tak jejich opětovnému vstupu do ekonomiky prostřednictvím druhotných surovin. POP jsou látky, které mají toxické vlastnosti a zůstávají v životním prostředí velmi dlouho. Existuje u nich proto vysoké riziko, že se stanou součástí potravinového řetězce. Přestože se tyto látky již běžně nevyužívají, jsou součástí odpadu např. z vodotěsných textilií, nábytku, plastů nebo elektronických zařízení. Konkrétně se jedná o perfluoroktanovou kyselinu (PFOA) a její soli a příbuzné sloučeniny, dikofol a pentachlorfenol, jeho soli a estery. Návrh je součástí Zelené dohody pro Evropu a akčního plánu pro oběhové hospodářství.

Plíživým strašákem odpadového hospodářství začínají být nejen těžce rozložitelné plasty, ale také obyčejný textil. Odpadu produkujeme enormní množství. Na vině je přilnutí lidí k levným prodejcům textilu i malá pozornost, kterou dosud legislativa textilnímu odpadu věnovala. Více ZDE
 

V pořadí již sedmá mezinárodní konference Počítáme s vodou se uskuteční ve čtvrtek 11. listopadu 2021.

Letošní konference nese podtitul Celostní pohled na město při plánování modro-zelené infrastruktury a proběhne v Kongresovém centru Vavruška v Praze.

Pozvání přijali inspirativní mluvčí, mezi které patří Joshua Lighthipe z USA, Jamie Kukadia a Michael Shorey z Velké Británie, Ingrid Konrad z Bratislavy a mnoho dalších zajímavých tuzemských odborníků.

Po předchozí konferenci, která z důvodu pandemické situace proběhla celá online, mají nyní účastníci možnost sami si zvolit, zda se zúčastní osobně anebo jim bude stačit jejich obrazovka.

Veškeré podrobnosti včetně programu naleznete na stránkách www.pocitamesvodou.cz.

Konferenci organizuje Ekocentrum Koniklec v rámci projektu Počítáme s vodou, který je spolufinancován Státním fondem životního prostředí České republiky na základě rozhodnutí ministra životního prostředí.

Ve vybraných lokalitách Hradce Králové tento měsíc začaly fungovat nové popelnice na gastroodpad a bioodpad. Místním, které město zapojilo do pilotního projektu, se ale nelíbí, že s nimi záměr nikdo nekomunikoval a informace se dozvěděli až z médií. Lidé se navíc bojí, aby se kolem popelnic s jídlem nezačali množit hlodavci. Projekt má zatím fungovat půl roku, pak město zváží jeho pokračování. Cílem projektu je zvýšit míru recyklace a snížit množství zbytkových odpadů. Společně s popelnicemi na gastroodpad město v ulicích rozmístilo i popelnice na bioodpad. Gastroodpad bude dále putovat do bioplynové stanice. Oproti tomu biologicky rozložitelný odpad rostlinného původu, tedy bio-odpad, poputuje na zpracování do kompostárny. Více ZDE

Související:

V Hradci bude možné třídit gastroodpad, zatím na zkoušku

Evropská komise zveřejnila k připomínkování návrh Směrnice z balíčku Fit for 55 přijatý Komisí k Směrnici EU o energetické účinnosti. Vzhledem k tomu, že účinné využívání energie je zásadní pro dosažení cíle snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů v EU nejméně o 50 % až 55 %, bude se přezkum snažit získat poznatky o tom, jak pozměnit směrnici o energetické účinnosti, aby: se podařilo do roku 2030 dosáhnout většího snížení emisí skleníkových plynů, a její působení přispívalo k dalším iniciativám v rámci Zelené dohody pro Evropu.

Pravidla EU pro energii z obnovitelných zdrojů

Evropská komise zveřejnila k připomínkování návrh Směrnice z balíčku Fit for 55 přijatý Komisí k pravidlům EU pro energii z obnovitelných zdrojů. Přezkum směrnice posoudí, nakolik mohou pravidla EU pro energii z obnovitelných zdrojů (směrnice (EU) 2018/2001) přispět k vyšším cílům EU v oblasti klimatu a dále prozkoumá možnosti, jak urychlit přechod k integrovanějšímu energetickému systému, jak je uvedeno ve strategii pro integraci energetického systému a strategii pro vodík.

• EU 122_21 EK Návrh směrnice

• EU 122_21 EK Příloha

• EU 122_21 EK Souhrn posouzení dopadů

Evropská komise zveřejnila k připomínkování návrh Nařízení z balíčku Fit for 55 přijatý Komisí k mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích. Snaha Evropy o dosažení klimaticky neutrálního stavu do roku 2050 by mohlo být ohroženo nedostatkem úsilí na straně našich mezinárodních partnerů. To by znamenalo riziko úniku uhlíku. K tomu dochází tehdy, když společnosti přesouvají výrobu do zemí, které mají ohledně emisí méně přísné předpisy. V takovém případě by ke snížení celosvětových emisí nedošlo. Tomuto riziku by mělo zabránit díky novému mechanismu, který by stanovil cenu uhlíku na dovoz určitého zboží ze zemí mimo EU.

• EU 120_21 EK Návrh nařízení

• EU 120_21 EK Příloha

• EU 120_21 EK Souhrn posouzení dopadů

Revize směrnice o zdanění energie

• EU 119_21 EK Návrh směrnice

• EU 119_21 EK Příloha

• EU 119_21 EK Souhrn posouzení dopadů

• EU 118_21 EK Návrh nařízení

• EU 118_21 EK Příloha

• EU 118_21 EK Souhrn posouzení dopadů
   

Čeští vědci vytvořili rozsáhlý on-line soubor map, který vypovídá o historii a stavu tuzemských lesů. Mapy zachytily vliv lidské činnosti od roku 5500 před naším letopočtem do současnosti. Na projektu spolupracovali vědci z Botanického ústavu Akademie věd ČR s odborníky z Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů v Brandýse nad Labem. Podle odborníků mohou nové volně přístupné mapy významně pomoci lesníkům i v ochraně přírody.

Zástupci Botanického ústavu zdůraznili, že v důsledku klimatických změn dnes lesnictví čelí dopadům, které vyvrcholily kůrovcovou kalamitou. "Více než kdy dříve je dnes třeba mít o lesích kvalitní informace, abychom byli schopni zavést účinná adaptační opatření. Znalost historie tak umožní lépe pochopit současnou situaci a lépe o les pečovat," uvedl řešitel projektu Ondřej Vild z Oddělení vegetační ekologie ústavu.

Podle jeho slov mohou shrnuté poznatky přispět k správnému plánování kroků v lesnictví na celostátní úrovni i v regionech. "Na místní úrovni pomohou lesním hospodářům k plánování dřevinné skladby či způsobu hospodaření. Díky informacím o změně lesního prostředí najdou využití i v ochraně přírody. Navíc je díky jejich přehlednému a srozumitelnému zpracování může využívat i široká veřejnost se zájmem o historii českých lesů," popsal.

Samotné přípravě map podle tvůrců předcházelo více než desetileté bádání v archivech, terénní práce v lese i analýzy dat. Údaje pak odborníci zpracovali do tří databází - archeologické, archivní a vegetační. Tým vytvořil 111 map uspořádaných do devíti tematických sad.

Archeologické mapy ukazují pravděpodobnosti lidského vlivu od roku 5500 před naším letopočtem do konce raného středověku. Podle vědců vycházejí z více než 18.000 archeologických komponent. Na tuto část navazují mapy z archivních materiálů založené na zhruba 52.000 záznamech. Zobrazují druhové složení dřevin a podíl různých postupů hospodaření v lesích v 18. a 19. století. Nejmladší zdroj tvoří asi 2500 párových záznamů vegetačních ploch přirozených lesů po celém Česku. Odborníci je poprvé zaznamenali v polovině 20. století a pak po dalších 50 letech. Tyto dokumenty mapují změny zastoupení různých dřevin či druhového složení bylinného patra.

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) si Vás dovoluje pozvat na XXII. zasedání Fóra pro výměnu informací o nejlepších dostupných technikách, dále jen Fórum, které pořádá ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí (MŽP), Ministerstvem zemědělství (MZe), Českou inspekcí životního prostředí (ČIŽP) a CENIA, českou informační agenturou životního prostředí.

Smyslem Fóra je seznamovat širokou odbornou veřejnost s novinkami v oblasti nejlepších dostupných technik (BAT - Best Available Techniques), a zjišťovat zpětnou vazbu z průmyslu, zemědělství a dalších zainteresovaných orgánů a organizací. Na Fóru se každoročně scházejí odborníci zabývající se problematikou integrované prevence z dotčených státních orgánů, krajských úřadů vykonávajících státní správu v přenesené působnosti a členové národních technických pracovních skupin.

Letošní XXII. zasedání Fóra, se uskuteční v úterý 23. listopadu 2021 v budově Ministerstva průmyslu a obchodu (Na Františku 32, 110 15 Praha 1).

V případě jakékoliv změny epidemiologické situace budete informováni, zda se Fórum uskuteční prezenčně nebo online.

Organizační pokyny:

• Vyplněnou přihlášku odešlete nejpozději do 9. listopadu 2021 na adresu: miklikova@mpo.cz nebo se registrujte telefonicky na čísle: 224 852 157.

• Akce se koná 23. listopadu 2021 v budově MPO (Na Františku 32, 110 15, Praha 1), jednací síň č. 239, I. patro).

• Registrace účastníků proběhne od 8:30 hod do 9:30 hod, oficiální zahájení od 9:30 hod, předpokládaný konec akce do 13:00 hod.

• Vložné na akci není požadováno.

• Účast na akci nepotvrzujeme, zprávu Vám zašleme pouze v případě, že Vaši přihlášku nebudeme moci akceptovat.

Žďár nad Sázavou chce od příštího roku vozit část směsných komunálních odpadů místo na skládku do spalovny v Brně. Vyplývá to z výběrového řízení na firmu, která bude pro město zajišťovat likvidaci tohoto odpadu v následujících čtyřech letech. Podle věstníku veřejných zakázek mohou zájemci podávat nabídky do 2. listopadu. Podle místostarostky Ludmily Řezníkové (ANO) má město vyjednané to, že do spalovny bude moci vozit 1000 tun odpadu ročně.

"My jsme oslovili společnost SAKO Brno, která je v současnosti jedinou dostupnou spalovnou pro oblast Žďáru nad Sázavou," uvedla místostarostka. Město tam už podle ní udělalo zkušební svoz, náklady vycházejí o něco nižší než při ukládání odpadu na skládku. Na Vysočině není žádná spalovna na tento odpad.

Odpad, který by chtěl Žďár nad Sázavou od příštího roku odvážet do brněnské spalovny, podle mluvčího Matěje Papáčka odpovídá přibližně čtvrtině celkové produkce tohoto odpadu ve městě. Doplnil to, že od poloviny října do konce letoška už má radnice na základě jednorázové objednávky domluvené energetické využití zhruba 18 tun odpadu týdně.

"Výběrové řízení bylo spuštěno vzhledem ke zvyšujícím se cenám skládkování, nutnosti snižovat objem odpadu mířícího na skládku a plánu část směsného komunálního odpadu energeticky využít," sdělil mluvčí ČTK.

Vypsaná městská zakázka na odstraňování směsných komunálních odpadů má podle věstníku celkovou předpokládanou hodnotu 29 milionů korun bez daně. Odvážení odpadů do spalovny by podle předpokladu mělo město v následujících čtyřech letech stát okolo pěti milionů korun a ukládání na skládku 24 milionů.

Změny v odpadovém hospodářství vyplývají ze strategie nakládání s odpady, již si teď město nechalo zpracovat. Návrhovou část strategiie budou zastupitelé schvalovat příští měsíc. Místostarostka uvedla, že město zatím nemá vlastní infrastrukturu pro nakládání s odpady, patří mu pouze nádoby na tříděný odpad. Sběrný dvůr ve Žďáru nad Sázavou s 20 500 obyvateli provozuje firma AVE. Město ve strategii zvažuje například vytvoření překladiště odpadu nebo rozšíření sítě sběrných dvorů, na nichž by mohlo být také takzvané re-use centrum, kde si lidé mohou vzít věci, které jiní odložili.