Vytěžit, zpracovat, použít, vyhodit. Právě takovou strukturu má současná lineární ekonomika, která je však dlouhodobě neudržitelná. Česko se proto spolu s ostatními evropskými státy od ní postupně odklání a zavádí prvky tzv. cirkulárního hospodářství. Řada projektů našla své místo i v národním plánu obnovy. Více ZDE

EU bude tento týden jednat na půdě Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) ohledně možného zákazu vývozních úvěrů pro mezinárodní projekty uhelných elektráren bez kompenzačních opatření. EU návrh předložila společně s Kanadou, Jižní Koreou, Norskem, Švýcarskem, Velkou Británií a Spojenými státy. Jeho cílem je zejména ekologizovat světovou ekonomiku a zajistit, aby se exportní úvěrové agentury podílely na plnění závazků z Pařížské klimatické dohody. Návrh je také v souladu s výzvou Rady EU z ledna tohoto roku, aby se celosvětově ukončily dotace fosilních paliv, která poškozují životní prostředí.

ECHA zahájila veřejnou konzultaci k návrhům na identifikaci dalších čtyř látek vzbuzujících mimořádné obavy (SVHC), která bude ukončena 18. října 2021. Látky navržené k identifikaci jako látky SVHC a příklady jejich použití:

• (±)-1,7,7-trimethyl-3-[(4-methylphenyl)methylene]bicyclo[2.2.1]heptan-2-one covering any of the individual isomers and/or combinations thereof (4-MBC) (EC -, CAS -), endokrinní disruptor  pro lidské zdraví (čl. 57f); používá se jako UV filtr v kosmetice a ve výrobcích pro osobní péči; návrh předložilo Dánsko;

• 6,6'-di-tert-butyl-2,2'-methylenedi-p-cresol (DBMC) (EC 204-327-1, CAS 119-47-1); látka toxická pro reprodukci (čl. 57c); používá se jako antioxidant nebo stabilizátor při výrobě polymerů, aditivum v gumárenském průmyslu, v mazivech, tucích, lepidlech, tmelech, hydraulických kapalinách a v kapalinách při obrábění kovů; návrh předložilo Dánsko;

• tris(2-methoxyethoxy)vinylsilane (EC 213-934-0, CAS 1067-53-4); látka toxická pro reprodukci (čl. 57c); používá se při výrobě polymerů a kaučuku, do roztoků nebo disperzí pro povrchovou úpravu a do tmelů; návrh předložilo Rakousko;

• S-(tricyclo[5.2.1.0'2,6]deca-3-en-8(or 9)-yl) O-(isopropyl or isobutyl or 2-ethylhexyl) O-(isopropyl or isobutyl or 2-ethylhexyl) phosphorodithioate (EC 401-850-9, CAS 255881-94-8); látka PBT (čl. 57d);  používá se k formulaci maziv a tuků v  průmyslu; návrh předložila Belgie.

Veřejná konzultace potrvá do 18. října 2021. Komentáře mohou zainteresované subjekty předkládat v anglickém jazyce formou elektronického formuláře v tabulce Identifikace látek SVHC na internetových stránkách ECHA, kde jsou k jednotlivým látkám uvedeny další informace.

První veřejná databáze EU, která uvádí látky SVHC obsažené ve výrobcích, umožní spotřebitelům informovanější výběr při nákupu a pomůže zpracovatelům odpadů rozvíjet opakované použití předmětů a recyklaci materiálů.

Od 5. ledna 2021 musí společnosti uvádějící předměty na trh EU podávat agentuře ECHA oznámení do databáze SCIP, pokud předměty obsahují látky vzbuzující mimořádné obavy (látky SVHC) v koncentracích vyšších než 0,1 % hmotnostních. Tato povinnost vychází z rámcové směrnice EU o odpadech ve znění revidovaném v roce 2018.

Přibližně 6 000 společností v celé EU svoji novou povinnost úspěšně splnilo a databáze SCIP nyní zobrazuje více než čtyři miliony oznámení předmětů. SCIP poskytuje veškeré technické údaje, které umožňují bezpečné použití, lepší opětovné použití a recyklaci výrobku. Zahrnuje informace pro identifikaci předmětu, pokyny pro jeho bezpečné použití, název a lokalizaci látky SVHC v předmětu a druh materiálu, ve kterém je obsažena.

Podle dosud předložených informací jsou v databázi nejčastěji oznamované tyto kategorie výrobků:

• strojní zařízení a jejich části;
• měřicí přístroje a jejich části;
• elektronická zařízení a jejich části;
• vozidla a jejich části;
• výrobky z kaučuku;
• nábytek.

Nejčastěji uváděné látky SVHC v oznámeních:

• olovo (např. v kuličkových ložiscích, bateriích);
• oxid olovnatý (např. v lampách, v částech vozidel);
• titaničitan olovnatý (např. v elektrických vařičích);
• kyselina křemičitá, olovnatá sůl (např. v olovnatém křišťálovém skle, nátěrech vozidel);
• 1,6,7,8,9,14,15,16,17,17,18,18-Dodecachloropentacyclo[12.2.1.16,9.02,13.05,10]oktadeca-7,15- dien, častěji označovaný jako „Dechloran PlusTM“ (např. v barvách a lepidlech)

Údaje v databázi lze vyhledávat podle názvu předmětu nebo značky, kategorie výrobku, typu materiálu nebo chemického názvu. Spotřebitelé se mohou informovaně rozhodnout tak, že zkontrolují, zda výrobek obsahuje nebezpečné chemické látky a přečtou si pokyny pro bezpečné používání. Zpracovavatelé odpadů mohou tyto údaje využít při opakovaném použití předmětů nebo při dalším rozvoji recyklačních procesů.

V současné době databáze SCIP obsahuje přes čtyři miliony oznámení předmětů. Tento počet zahrnuje duplicitní oznámení stejného předmětu, která podalo několik subjektů v dodavatelských řetězcích EU i oznámení týkající se více než jednoho předmětu. ECHA proto nemá odhad přesného počtu různých předmětů v databázi.

ECHA rovněž vypracovala několik pokynů a nástrojů, aby s novou oznamovací povinností společnostem pomohla.

Další informace:

SCIP databáze

SCIP - základní informace

Rámcová směrnice o odpadech

Kandidátský seznam

Zdroj: MPO

Solární energetika získala možným zařazením fotovoltaiky do aukční podpory nový impuls pro svůj rozvoj v Česku. Shodli se na tom zástupci oborových svazů, které oslovila ČTK. O možném zařazení fotovoltaiky do připravovaného systému dnes rozhodli poslanci. Energetické aukce fungují v řadě evropských států, soutěží v nich výrobci energií z obnovitelných zdrojů o výši provozní podpory. Myšlenkou je to, že stát si určí, kolik chce mít například větrných elektráren, a výrobci budou v aukci soutěžit o to, kdo dokáže dodat do sítě daný objem elektřiny s nejnižší veřejnou podporou.

Svaz moderní energetiky uvedl, že fotovoltaika se zařadila mezi zdroje, které chtěla tímto mechanismem podpořit vláda - větrné elektrárny, malé vodní elektrárny a skládkový plyn. Zda stát vyhlásí aukce bude záležet na příštích vládách. "Věříme, že bude příští vláda tento mechanismus tržní podpory využívat tak, aby se podařilo naplnit potřebné snížení emisí a pomoci nahradit uhlí, které stále více zatěžuje cena emisních povolenek," řekl dnes programový ředitel svazu Martin Sedlák.

"Pokud novelu nevetuje prezident republiky, umožní v Česku rozvoj nejperspektivnějších solárních a větrných elektráren. Novela je však jen prvním, byť důležitým, krokem. Vláda musí následně konkrétní podporu i vypsat. Souběžně by se měl zvýšit český cíl pro obnovitelné zdroje v národním klimaticko-energetickém plánu a aktualizovat státní energetická koncepce způsobem, aby oba dokumenty zohlednily potenciál, který v Česku na poli obnovitelných zdrojů máme," uvedl expert na obnovitelné zdroje a komunitní energetiku ekologického Hnutí Duha Tomáš Jagoš.

Podle předsedy Solární asociace Jana Krčmáře je však pro budoucí využití energie ze Slunce zařazení fotovoltaiky do aukcí jedinou pozitivní zprávou. Kritizuje, že o přiměřenosti podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů bude rozhodovat svým nařízením vláda. Takzvané vnitřní výnosové procento (IRR), zjednodušeně výnosnost investice do obnovitelného zdroje během trvání podpory, se bude podle novely pohybovat od 8,4 procenta do 10,6 procenta.

"Do budoucna nejsou pro fotovoltaiku slibná prohlášení ministra průmyslu (Karla Havlíčka za ANO), který se opakovaně nechal slyšet, že vláda přidělí solárním elektrárnám povolenou výnosnost pouze 8,4 procenta, všechny jiné zdroje budou mít naopak maximální hranici 10,6 procenta," řekl Krčmář. Uvedl, že Solární asociace během projednávání novely opakovaně prosazovala jednotné a nediskriminační podmínky pro všechny typy podporovaných zdrojů. "Tato úprava vládní novely bohužel nenašla podporu většiny Sněmovny," dodal.

Komora obnovitelných zdrojů energie míní, že schválená novela je zásadní pro transformaci české energetiky. Uvedla, že po dekádě stagnace obnovitelných zdrojů energie (OZE) v Česku přináší rámec a stanovuje pravidla pro jejich budoucí rozvoj. "Na tahu je teď nová vláda, která by měla jasně stanovit termín pro konec využívání uhlí, přestat exportovat elektřinu na úkor zdraví a klimatu a prosadit zdanění každé tuny CO2 vypuštěné do ovzduší. To nejdůležitější ale je, začít brát obnovitelné zdroje opravdu vážně," řekl předseda komory Štěpán Chalupa.

Na podporu solárních elektráren loni v Česku podle dat Operátora trhu s elektřinou (OTE) šlo 29,1 miliardy korun. Celková roční výše poskytnutého příspěvku podporovaným zdrojům energie loni v Česku podle OTE činila 45,4 miliardy korun a stagnovala tak na podobné úrovni jako v roce 2019. Od roku 2006 bylo na podporu POZE v Česku vyplaceno přes 430 miliard korun. Stát loni na dotaci přispěl 27 miliard korun, zbytek zaplatili zákazníci ve fakturách za elektřinu.

Česká republika se musí více snažit, aby do roku 2030 splnila energetické a klimatické cíle Evropské unie (EU). Tyto přísnější cíle ji přimějí rychleji se vzdát uhlí, uvedla Mezinárodní agentura pro energii (IEA), která ve své nejnovější studii hloubkově přezkoumala českou energetickou politiku. Země by podle ní měla podpořit komunity v oblastech, které tento vývoj zasáhne. Zprávu představil šéf IEA Fatih Birol.

Loni v prosinci prošel Poslaneckou sněmovnou zákon, který jde na ruku skládkovým společnostem a zejména jednomu z nejbohatších Čechů Danielu Křetínskému. Jeho společnost totiž podle českých úřadů dlouhodobě obchází zákon o odpadech, který ji určuje platit za skládkování vysoké poplatky. Jsou to v úhrnu miliardy korun, o které by mohly být bohatší města i stát. Loňským zásahem poslanců, ale i ministerstva životního prostředí se skládkovým firmám staré dluhy odpouštějí. Případem, který nese všechny znaky politického lobbyingu, se zabývá i policie. Natáčel Dalibor Bártek. Více v pořadu Reportéři ČT - ZDE.

Z průzkumu společnosti Médea Research pro Zálohujme.cz vyplývá, že drtivá většina populace (98 %) souhlasí s tím, že bychom měli více využívat odpad jako zdroj k výrobě nových výrobků. Pojmům, které s tímto přístupem souvisí – cirkulární ekonomika nebo oběhové hospodářství, ale většina lidí příliš nerozumí. O téma ekologie a udržitelnosti se přitom Češi nebývale zajímají.

Pojmy cirkulární ekonomika či oběhové hospodářství, zaznívají ve veřejném prostoru častěji. O cirkularitě mluví stále více firem a na vládní úrovni vzniká strategický rámec cirkulární ekonomiky České republiky. Z průzkumu se ale zdá, že pro většinu lidí jsou to zatím abstraktní pojmy, pod kterými si toho neumí moc představit. 60 % lidí dokonce pojmy cirkulární ekonomika nebo oběhové hospodářství dosud nikdy neslyšelo. 21 % lidí si pod tímto termínem nepředstaví nic. V otevřených otázkách pak ale zazněly i nečekaně fundované odpovědi a vzkazy, které svědčí o tom, že je to pro lidi důležité téma. Poté, co respondenti dostali na výběr, správnou definici cirkulární ekonomiky zvolilo 90 % lidí.

Cirkularita je více než recyklace

„Cirkulární ekonomika je koncept, ve kterém je téměř eliminován odpad. Namísto toho jsou materiály opakovaně využívány k výrobě produktů a ty jsou dále recyklovány. Recyklací nedochází u materiálů ke ztrátě kvality (nebo jen minimální). Vzniká tak nekonečná smyčka cirkulujícího materiálu,“ uvádí Andrea Brožová, mluvčí iniciativy Zálohujme.cz. Průzkum ukázal, že Češi často považují pojem cirkularita a recyklace za synonyma. Přitom recyklace je jen jedním z bodů celé cirkulární smyčky

Češi tleskají PET lahvím z PET lahví

Ačkoli jsou odborné pojmy občas poněkud nečitelné, Češi samotný princip cirkularity podporují. Devět z deseti dotázaných ocenilo aktivitu výrobců, kteří přišli s PET lahvemi, na jejichž výrobu používají recyklovaný materiál z použitých PET lahví. „Pro to, aby v Česku mohli všichni výrobci vyrábět nové PET lahve z těch již použitých, zatím bohužel nemáme dostatek materiálu. PET lahve ze žlutých kontejnerů jsou v současnosti v drtivé většině recyklovány na textilní vlákna nebo směsné plasty. Problém je v tom, že takto vzniklé výrobky už znova recyklovat nelze. Ale když z PET lahve vyrobíte opět PET lahev, tak tento proces můžete opakovat téměř donekonečna,“ vysvětluje Andrea Brožová, mluvčí iniciativy Zálohujme.cz.

Nápojový průmysl – chybí zálohový systém

Samotný nápojový průmysl je k plně cirkulárnímu principu výroby velmi blízko. V současnosti je schopen splnit dvě ze tří podmínek pro to, aby nápojové obaly mohly cirkulovat stále dokola a netvořil se tak zbytečný odpad.

Ke splnění třetí podmínky (efektivní a transparentní sběr použitých obalů pomocí zálohového systému) je potřeba legislativních změn.

Plošný zálohový systém, do kterého se zapojí všichni výrobci, je jednou ze tří nezbytných podmínek pro to, aby byl nápojový průmysl plně cirkulární. Jeho zavedení podporují dvě třetiny respondentů.

„Výrobci musí začít již u ekodesignu, tedy vyrábět takové obaly, které jsou snadno recyklovatelné, navázat transparentním a účinným zpětným odběrem použitých výrobků – ideálně pomocí zálohového systému, a smyčku uzavřít recyklací z lahve do lahve,“ upřesňuje Andrea Brožová a dodává, že uzavřením cirkulární smyčky bychom uměli vrátit do oběhu až 90 % všech prodaných PET lahví a plechovek a snížit dopad výroby a spotřeby nápojových obalů skoro o 30 %.

Průzkum společnosti Médea Research, k.s.  probíhal od 21. 7. do 29. 7. 2021. Sběr dat probíhal formou online dotazování za pomoci respondenty samostatně vyplněného online dotazníku (metoda CAWI – Computer Assisted Web Interviewing). Dotazování bylo provedeno prostřednictvím online panelu respondentů společnosti MÉDEA RESEARCH. Vzorek 500 respondentů.

O iniciativě Zálohujme.cz:

Iniciativa usiluje o celospolečenskou debatu o možnostech zavedení systému vratných záloh na nápojové PET lahve a plechovky v Česku. Došlo by tak k posílení principů oběhového hospodářství. Hledá možnosti, jak zlepšit sběr nápojových PET lahví a plechovek, aby se po použití nestávaly bezcenným odpadem, ale plnohodnotnou surovinou umožňující recyklaci „z lahve do lahve“. Více na: www.zalohujme.cz

Ve Sbírce předpisů ČR vychází Nařízení vlády č. 145/2021 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 481/2012 Sb., o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních, ve znění pozdějších předpisů. Cílem je zavedení výjimek ze zákazu nadlimitního obsahu některých nebezpečných látek (sloučeniny olova, šestimocný chrom a rtuť) v elektrických a elektronických zařízeních.

Kamila Boudová se řadí mezi přední propagátorky udržitelné módy. Je zakladatelkou eventu Slou Days, kde najdete přes padesát značek, které vyrábějí oblečení a kosmetiku s respektem k planetě a společnosti, a který oslavuje pomalý životní styl. Mimo to také vyučuje v Paříži na vysokých školách a má v plánu otevřít továrnu na recyklaci textilu. Více ZDE

Evropská komise přijala rámec pro zelené dluhopisy, který by měl umožnit jejich brzké vydání. První dluhopisy by se k zájemcům měly dostat již v říjnu a jejich hodnota by měla být 250 mld. euro, což je 30 % očekávaného celkového objemu chystaného pro program NextGenerationEU. Dluhopisy budou vázané na ekologické projekty, o kterých Komise bude vydávat zprávy týkající se jejich dopadu na životní prostředí.

Mohlo by vás zajímat:

Komise vydala zprávu o strategickém výhledu 2021 - Evropská komise vydala zprávu o strategickém výhledu 2021 s názvem „Schopnost a svoboda EU jednat“, která se zaměřuje na pozici EU v globálním řádu a hodnotí možnosti EU z hlediska dosažení strategické autonomie. Podle studie budou schopnost EU jednat ovlivňovat 4 globální trendy, mezi které patří změna klimatu a další výzvy v oblasti životního prostředí, digitální hyperkonektivita a technologická transformace, tlak na demokracii a hodnoty, a změny ve světovém řádu a demografii. Kromě toho zpráva obsahuje 10 klíčových oblastí, které nabízejí EU možnost získat světové postavení. Jedná se například o zajištění udržitelných a odolných zdravotnických a potravinových systémů, zajištění dostupné a dekarbonizované energie, posílení kapacity v oblasti umělé inteligence, správě dat a špičkových technologiích, zajištění dostupnosti surovin nebo vybudování vůdčí pozice v oblasti standardů.

Snížit negativní dopad hudebních festivalů na životní prostředí a podpořit správné nakládání s odpady je cílem projektu vědců z České zemědělské univerzity v Praze (ČZU). Odborníci chtějí připravit manuál pro pořadatele podobných akcí. V souvislosti s tím budou zkoumat chování festivalových návštěvníků a působit na jejich návyky. Podle univerzity běžný open air hudební festival s více než 10 000 návštěvníky vyprodukuje až 100 tun odpadu.

"Open-air festivaly jsou ideálním prostředím, kde je možné zkoumat spotřební vzorce chování účastníků a efekty různých doporučení nebo zásad, vedoucích k zodpovědnému přístupu k produkci odpadů," uvedla Lenka Wimmerová z Fakulty životního prostředí ČZU. "Festivaly nakládají se svými odpady řízeně na daném místě, v daný čas a oslovují dobře definovanou skupinu populace. Proto je zde možné sledovat a vyhodnocovat posun v přístupu každého jednotlivce a přijetí osobní odpovědnosti za produkci odpadů," dodala.

V projektu chtějí odborníci působit na účastníky tanečního festivalu Let It Roll, který se koná v Milovicích na Nymbursku, během tří po sobě jdoucích ročníků. Zaváděná opatření budou postupně vylepšována tak, aby každoročně snižovala dopad festivalu na přírodu.

Veronika Jirků za organizátory festivalu uvedla, že návštěvníci budou mít "co nejvíce" míst, kde mohou odpad třídit. Zároveň jsou v plánu, mimo jiné, i workshopy motivující lidi k zodpovědnému chování a minimalizaci ekologické stopy. Podle vědců dojde i na osvětovou kampaň, tým se zaměří také na technické aspekty zpracování odpadu. Projekt má za cíl také vyhodnotit, do jaké míry jsou návštěvníci schopni převést si nové návyky do každodenního života.

"Ekologicky šetrná řešení, která se již zavádějí, je třeba zhodnotit v celém kontextu tak, aby využití určité konkrétní ekoinovace nepřineslo na druhou stranu jiný negativní dopad na životní prostředí. Příkladem může být mytí kelímku na opakované použití v mycích linkách, kdy je třeba zohlednit vzdálenost dopravy do této myčky, protože pak naopak vzniká uhlíková stopa související s dopravou nádobí na mytí," dodala pak k dalším aspektům výzkumu Wimmerová.

Cílem projektu je podle ČZU vytvořit metodiku, která pomůže organizátorům festivalů "uchopit" otázku společenské odpovědnosti a snížit negativní vliv těchto akcí na životní prostředí.

Na projektu s ČZU a festivalem Let It Roll spolupracují Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy a firma Augiášův chlév.

Firma Celio uložila na své skládce u severočeského Litvínova tisíce sudů s hořlavou látkou styren. Zahrnula je zeminou a dalším odpadem. Česká inspekce životního prostředí ji podezírá, že se tímto způsobem chtěla nebezpečného odpadu zbavit. Firma tvrdí, že si takto sudy jen na čas odložila, aby je mohla z hromady vytahovat, styren průběžně zpracovávat a pálit v cementárně. Ta ale podle zjištění Radiožurnálu příjem paliva ze styrenu už v dubnu zastavila. Kdy ho obnoví, není jasné. Celio, které provozuje jeden z největších skládkových areálů v Česku, je podle informací Radiožurnálu úzce spojené s kontroverzním podnikatelem Tomášem Pitrem. Více ZDE

 

Dále nečišťování pitné vody, ovzduší a oceánů a pronikání škodlivých látek z okolí do rostlin a živočichů. Jako vůbec nejpalčivější globální problémy se jeví hromadění odpadů a znečišťování pitné vody, které jako „velmi závažný“ či „dosti závažný“ problém označilo více než devět z deseti dotázaných (shodně 92 %). Hodnocení závažnosti globálních problémů souvisí se zájmem o stav životního prostředí v ČR. V porovnání s předchozím šetřením z roku 2020 nedošlo k žádným statisticky významným změnám, pouze provoz jaderných elektráren považuje za velmi nebo dosti závažný problém o 5 procentní body více respondentů. Podrobnosti ZDE

Zelené, odpovědné či udržitelné veřejné zakázky, ať už na zboží, služby či stavební práce, znamenají, že při jejich zadávání, hodnocení a výběru dodavatele nebude zohledněna jen cena, ale také environmentální a sociální či inovativní aspekty. Může se jednat o nákup energeticky účinné elektroniky či nákup nábytku vyrobeného ze dřeva pocházejícího ze šetrně obhospodařovaného lesa. Může se jednat také o výběr zboží s minimem nebezpečných látek či s vyšším obsahem recyklátu, které navíc nemuselo putovat přes půl světa, ale bylo vyrobeno v místě jeho zužitkování či spotřeby. Nejnovějším trendem je tzv. cirkulární zadávání, které myslí nejen na samotnou výrobu produktu, ale i na jeho případnou likvidaci či další využití. Více ZDE

Nejen na tuto otázku přinese odpovědi multioborová online konference cirkulář chytré recyklace již 23. září 2021.

Pořadateli konference „Cirkulář Chytré recyklace aneb V odpadech musíme vidět souvislosti a hledat cirkulární příležitosti“ jsou Asociace Informačních Technologií a Telekomunikací (AITAT) společně s kolektivními systémy REMA. Úvodní ročník přiblíží zájemcům o udržitelný způsob života a podnikání z řad široké i odborné veřejnosti oblast praktického nakládání s odpady, recyklačního průmyslu a principů cirkulární ekonomiky. To vše prostřednictvím příspěvků a panelové diskuse za účasti profesionálů z oboru. Online konference se uskuteční ve čtvrtek 23. září 2021 od 9 do 16 hodin. Registraci lze provést zdarma na stránkách www.chytrarecyklace.cz/konference, kde je k dispozici také program konference a profily jednotlivých řečníků.

Program konference je velmi pestrý a jeho součástí je více než desítka odborných přednášek za účasti zástupců státní a obecní sféry, firem i neziskových organizací. Mezi probíranými tématy nebude chybět například téma odpovědné spotřeby a šetrného přístupu ke stávajícím zdrojům, příklady dobré praxe, environmentální vzdělávání, oblast ekologického nakládání s elektroodpadem, problematika recyklace plastů, efektivita zpracování gastroodpadů, nebo přiblížení fungování Reuse center a chráněných dílen. Konference se bude také věnovat nejaktuálnějším legislativním změnám v oblasti odpadového hospodářství a přínosům podnikání v souladu s principy společenské odpovědnosti.

Na konferenci vystoupí tito řečníci:

• Ing. David Vandrovec, MBA – generální ředitel společnosti REMA a předseda představenstva asociace AITAT, Odpovědnost vlastního bytí

• Ing. et Ing. Tomáš Hlavenka, MBA – spoluzakladatel ve společnosti ASHPA oběhová hospodářství, Cirkulární náboženství a ekonomická metastáze

• Ing. Martin Zemek, Ph.D. – vedoucí oddělení odpadového hospodářství na ředitelství ČIŽP, Kontrolní činnost ČIŽP v oblasti odpadového hospodářství a zpětného odběru výrobků

• Ing. Lucie Zrnovská – vedoucí oddělení obchodu / business leader ve společnosti PRAKTIK system, Elektroodpad jako hodnotný zdroj surovin a nejvíce rostoucí tok odpadu na celém světě

• Ing. Patrik Luxemburk – jednatel ve společnosti Stabilplastik, Chytrá paleta – řešení pro udržitelnou logistiku

• Mgr. Vladimíra Karasová – vedoucí útvaru propagace a ekologické výchovy, tisková mluvčí OZO Ostrava, Reuse centrum Ostrava jako příklad dobré praxe cirkulární ekonomiky

• Pavlína Sporková, DiS. – vedoucí oddělení komunikace a marketingu společnosti REMA a koordinátorka projektu Chytrá recyklace, Environmentální vzdělávání jako klíč k lepší budoucnosti

• Ing. Tomáš Schaffartzik – manažer sekce chráněného zaměstnávání, zástupce ředitele Charity Opava, Sociální podnik a cirkulární ekonomika

• Jan Mára, DiS. – obchodní ředitel ARMOR Print Solutions pro CZ+SK, Bezodpadový kancelářský tisk? Jde to.

• Ing. Katarina Kajánková – poradkyně pro ekologii ve společnosti SUEZ CZ, Cirkulární gastroodpady

• Ing. Mgr. Vanda Dušková – senior specialista pro IMS a ochranu životního prostředí ve společnosti O2 Czech Republic, Kde technologie pomáhají

• Ing. Jan Chovanec – provozně technický manažer ve Spalovně nebezpečného a průmyslového odpadu Ekotermex, Spalovna nebezpečného odpadu jako podpora odpadového a oběhového hospodářství

Součástí programu bude i odborná panelová diskuze na téma „Je současný tlak na uhlíkovou neutralitu příležitostí, jak konečně najít v odpadech opravdové cirkulární příležitosti?“. Jejími účastníky budou zástupci Ministerstva životního prostředí, kolektivních systémů REMA, odpadových svazů, výrobců i zpracovatelů.

„Podtitul konference V odpadech musíme vidět souvislosti a hledat cirkulární příležitosti jsme nezvolili náhodou. Problematika odpadů je nejen v České republice velmi důležitým a přesto stále nedostatečně diskutovaným tématem. Velmi si vážíme zájmu odborníků přispět svými zkušenostmi a vizemi k další edukaci nejen odborné, ale i laické veřejnosti,“ dodává koordinátorka projektu Chytrá recyklace Pavlína Sporková.

Konferencí budou provázet výrazná tvář zpravodajství ČT Michala Hergetová a šéfredaktor ekonomického zpravodajského deníku E15 Nikita Poljakov.