Aliance pro plasty v oběhovém hospodářství, což je iniciativa založená Evropskou komisí v roce 2018, oznámila, že rozšiřuje portfolio kategorií recyklovatelných výrobků o dalších 26. Jedná se o plasty využívané v obalovém průmyslu, stavebnictví, zemědělství a u domácích spotřebičů. Celkem je těchto 26 výrobků zodpovědných za 60 % recyklovatelného plastového odpadu v EU. Cílem aliance je do roku 2025 recyklovat alespoň 10 milionů tun plastu, přičemž do iniciativy se již zapojilo více než 100 subjektů ze soukromého i veřejného sektoru.

Pokyny pomohou společnostem a národním autoritám porozumět, jak je potřeba klasifikovat a označovat směsi obsahující oxid titaničitý (TiO2), pokud jsou klasifikovány jako karcinogenní při vdechování.

V únoru 2020 se podle nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/2017 změnily požadavky na klasifikaci a označování oxidu titaničitého (TiO2), které vstupují v platnost od 1. října 2021.

Oxid titaničitý musí být klasifikován jako karcinogen kategorie 2 při vdechování - Carc. 2, H351 (vdechování), je-li dodáván samostatně nebo ve směsích, pokud látka nebo směs obsahuje 1 % nebo více částic TiO2, který je ve formě částic o aerodynamickém průměru ≤ 10 μm (tzv. respirabilní částice s nízkou rozpustností). Pevné směsi obsahující TiO2 musí na štítku obsahovat upozornění „Při použití se může vytvářet nebezpečný respirabilní prach. Nevdechujte prach“ (EUH212).

Rovněž neklasifikované pevné směsi, které obsahují alespoň 1 % TiO2 bez ohledu na formu nebo velikost částic, musí mít na štítku doplňující údaj EUH212.

Kapalné směsi obsahující TiO2 nemusí být klasifikovány jako Carc. 2. Pokud však obsahují alespoň 1 % částic TiO2 o aerodynamickém průměru ≤ 10 μm, musí být na štítku upozornění „Při postřiku se mohou vytvářet nebezpečné respirabilní kapičky. Nevdechujte aerosoly nebo mlhu“ (EUH211).

Nové pokyny byly vypracovány ve spolupráci s německou kompetentní autoritou (BAuA), Evropskou komisí a sítí národních kontaktních míst (HelpNet) jako reakce na velké množství dotazů na helpdesku ze strany průmyslu i úřadů.

Další informace:

• Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/217

Aquila, Hanácká kyselka, Dobrá voda a Poděbradka během příštích měsíců postupně přejdou do čirých (bezbarvých) PET lahví. Ač může být změna pro spotřebitele překvapivá, firma vychází vstříc současně nastaveným podmínkám tříděného sběru. Současně věří, že se v budoucnu podaří zavést systém plošných záloh, který by nastartoval cirkulární recyklaci „z lahve do lahve“ i při zachování omezeného počtu barev PETu na trhu a plně využil cennou surovinu, kterou použité PET lahve jsou.

Mattoni 1873 začala sjednocovat barvy používaných PET lahví již v roce 2019. Původní rozmanitá paleta barev se postupně sjednocuje a převládají odstíny modré, zelené a čiré. V současné době se do skupiny používající čiré PET lahve přidají značky Aquila, Dobrá voda, Poděbradka a Hanácká kyselka.

„Zásadním cílem pro nás je uzavření cirkulární smyčky PETu v Česku, tedy recyklace ‚z lahve do lahve’, abychom mohli co nejvíce a opakovaně využívat lokálně dostupnou surovinu. K tomu je potřeba efektivní sběr použitých lahví – tedy plošný zálohový systém – a také plně recyklovatelné lahve – tzn. lahve v omezené škále barev. Věříme, že spotřebitelé přijmou změnu barev lahví s pochopením, coby vstřícný krok k lepšímu životnímu prostředí,“ říká Andrea Brožová, tisková mluvčí Mattoni 1873.

Jak nižší počet používaných barev usnadňuje recyklaci PET lahví?

Použité PET lahve se momentálně třídí na třídicích linkách podle barev a odděleně se odesílají k dalšímu zpracování. Nejhojněji zastoupené barvy PET lahví, které jsou i nejčastěji recyklované, jsou čirá, modrá a zelená. Z pohledu recyklace je proto žádoucí, aby výrobci nápojů používali některou z nich. Krátkodobě to přinese efektivnější zpracování i využití vytříděných lahví, z dlouhodobého pohledu pak usnadní recyklaci zpět do lahví konkrétních barev. Recyklace – společně s ekodesignem PET lahví (sladěním barevností) a dostatečně účinným sběrem použitých lahví, který může prokazatelně zajistit jen zálohový systém – uzavře materiálovou smyčku PETu v ČR a zásadně tak omezí příliv nového PETu na trh.

Návrh programového dokumentu Operačního programu Životní prostředí 2021-2027 dnes schválila vláda. Do měst a obcí na zkvalitňování životního prostředí tak poputuje v následujících letech zhruba 61 miliard korun z evropských fondů. Nově z nich budou pokryty samostatné kapitoly snižování emisí skleníkových plynů a adaptace na změnu klimatu přibližně polovinou plánovaných výdajů. Administrace dotací v novém programovém období bude díky změnám na evropské úrovni jednodušší. Evropská komise by měla nový OPŽP projednat a schválit již v průběhu října.

Rozdělení celkové zhruba 61 miliardové alokace OPŽP 2021 – 2027:

• Podpora opatření v oblasti energetické účinnosti a snižování emisí skleníkových plynů - 12,2 mld. korun

• Podpora energie z obnovitelných zdrojů v souladu se směrnicí (EU) 2018/2001, včetně kritérií udržitelnosti stanovených v uvedené směrnici - 7,0 mld. korun

• Podpora přizpůsobení se změně klimatu, prevence rizika katastrof a odolnosti vůči nim s přihlédnutím k ekosystémovým přístupům - 10,2 mld. korun

• Podpora přístupu k vodě a udržitelného hospodaření s vodou - 14,1 mld. korun

• Podpora přechodu na oběhové hospodářství účinně využívající zdroje - 7,1 mld. korun

• Posilování ochrany a zachování přírody, biologické rozmanitosti a zelené infrastruktury, a to i v městských oblastech, a snižování všech forem znečištění - 10,6 mld. korun

Dále vláda schválila Operační program Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (Programový dokument Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost na období 2021-2027). Cílem OP TAK je zvýšit přidanou hodnotu a produktivitu zejména malých a středních podniků a také rozvoj nových inovativních firem či usnadnění přechodu k udržitelné a digitální ekonomice. Na jednotlivé aktivity je připraveno celkem 81,5 mld. Kč. Žádat o podporu z programu budou moci firmy z celé ČR s výjimkou projektů realizovaných na území hl. m. Prahy.
 

Ani na druhý pokus neschválili varnsdorfští zastupitelé memorandum s místní teplárnou o likvidaci odpadu. Tedy o vybudování spalovny. Na základě memoranda přitom měla být zadána studie proveditelnosti, která by kromě jiného měla říct, zda je podobné zařízení ve Varnsdorfu ekonomické a zda by mělo dost paliva. Záznam z veřejná diskuze na téma ZEVO - ZDE.
 

Úsek kvality ovzduší ČHMÚ zveřejňil publikaci „Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2020”. Jedná se o finální zprávu, kde hodnocení vychází z verifikovaných dat. Rok 2020 byl z hlediska kvality ovzduší výjimečně příznivý. V roce 2020 byly, s výjimkou benzenu, naměřeny nejnižší imisní koncentrace všech látek znečišťujících ovzduší a to za hodnocené období 2010–2020. Suspendované částice a oxidy dusíku dosáhly minim na většině měřicích stanic, někde i za celou historii měření. V roce 2020 nebyly vyhlášeny žádné smogové situace ani regulace, resp. varování pro jakoukoliv ze sledovaných látek. Jedná se o první takový rok od začátku fungování smogového a varovného regulačního systému v 80. letech 20. století. Hlavním důvodem situace v roce 2020 byly příznivé meteorologické a rozptylové podmínky částečně podpořené snižováním emisí. Publikace ZDE

Související:

Koncentrace škodlivin v ovzduší České republiky dál významně klesaly, ale zásluhu má spíše klima, než chování lidí

Již XVII. ročník mezinárodní konference „Účetnictví a reporting udržitelného rozvoje“ se koná ve dnech 6. a 7. října 2021 v Brně na výstavišti. Z programu lze doporučit například informaci o připravovaných změnách směrnice EK k nefinančnímu reportingu a rozšíření této povinnosti na další podniky. Dále zde bude podána informace zástupci MŽP k taxonomii pro udržitelné investice a k Národnímu plánu obnovy. Vystoupí i zástupci Ministerstva financí k zákonu o účetnictví. Dále zde zazní výsledky studií zaměřených na hospodaření s vodou a odpady a další. V rámci konference se uskuteční i diskuse na téma lesní bioekonomika. Podrobnosti ZDE.

Témata vycházející ze SPŽP 2030 (1. Životní prostředí a zdraví, 2. Klimaticky neutrální a oběhové hospodářství, 3. Příroda a krajina) jsou ve Zprávě zarámována dalšími tématy, která jsou stěžejní pro stav a vývoj životního prostředí (Planetární meze, Projevy změny klimatu na území Česka, Financování ochrany životního prostředí, Názory a postoje české veřejnosti). S ohledem na harmonogram přípravy Zprávy nejsou některá data, z důvodu metodiky jejich vykazování a zpracování, v době předložení publikace do meziresortního připomínkového řízení k dispozici. Aktualizace dat proběhne v rámci meziresortního připomínkového řízení, nejpozději však do doby předložení Zprávy vládě ČR.

Dokument ke stažení:

Ve Sbírce předpisů ČR vychází Vyhláška č. 345/2021 Sb. o podrobnostech nakládání s vozidly s ukončenou životností. Nová vyhláška nahrazuje stávající vyhlášku č. 352/2008 Sb. Vyhláška upravuje:

• obsah provozního řádu zařízení ke sběru vozidel s ukončenou životností a zařízení ke zpracování vozidel s ukončenou životností,
• náležitosti potvrzení o převzetí vozidla s ukončenou životností do zařízení ke sběru vozidel s ukončenou životností,
• technické požadavky na zařízení ke sběru vozidel s ukončenou životností a na soustřeďování vozidel s ukončenou životností,
• způsob vedení průběžné evidence a ohlašování vozidel s ukončenou životností a jiných odpadů provozovatelem zařízení ke sběru vozidel s ukončenou životností a zpracovatelem vozidel s ukončenou životností,
• technické požadavky na zpracování vozidel s ukončenou životností a na zařízení ke zpracování vozidel s ukončenou životností,
• části vozidel s ukončenou životností, které musejí být před jejich dalším zpracováním demontovány,
• způsob demontáže nebezpečných částí vozidel s ukončenou životností a způsob odčerpání provozních kapalin z vozidel s ukončenou životností,
• rozsah a způsob vedení evidence materiálů a částí k opětovnému použití zpracovatelem vozidel s ukončenou životností,
• způsob výpočtu úrovně opětovného použití a recyklace nebo jiného využití vybraných vozidel s ukončenou životností a jejich částí,
• podmínky přípravy k opětovnému použití opětovně použitelných dílů a jejich skladování,
• rozsah údajů vedených v Informačním systému pro vedení informací o vozidlech s ukončenou životností (dále jen „Informační systém“) a
• náležitosti dokladu o opravitelnosti vozidla a o funkčnosti části vozidla.

EU se v sobotu 18. září dohodla se Spojenými státy ohledně závazku v oblasti metanu. Jedná se o iniciativu, jejímž cílem je snížit celosvětové emise této látky a která má být oficiálně spuštěna v listopadu tohoto roku na jednání COP 26 v Glasgow. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen a americký prezident Joe Biden vyzvali další účastníky COP 26, aby se k iniciativě přidali. Podle Mezivládního panelu pro změnu klimatu je metan zodpovědný za polovinu nárůstu celosvětové průměrné teploty o 1,0 °C a je tedy potřeba se zaměřit na jeho snižování stejně jako na emise oxidu uhličitého. Země, které se k iniciativě připojí, se zavážou snížit emise metanu do roku 2030 alespoň o 30 % ve srovnání s rokem 2020. Kromě EU a USA vyjádřily zájem o zapojení do iniciativy také Argentina, Ghana, Indonésie, Irák, Itálie, Mexiko a Velká Británie.

Souhrnná zpráva Obnovitelné zdroje energie v roce 2020 obsahuje komplexní národní statistiku obnovitelných zdrojů energie. Hrubá výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů se v roce 2020 podílela na celkové hrubé výrobě elektřiny 12,7 %.

Dokument ke stažení:

Obnovitelné zdroje energie v roce 2020 [pdf, 3840 kB]

Britský velvyslanec v Praze a organizace CI2 představili inovovanou kalkulačku osobní uhlíkové stopy. Nový nástroj, který vznikl díky podpoře britského velvyslanectví v Praze, je určen k tomu, aby si mohl kdokoliv jednoduše spočítat vlastní příspěvek ke globální klimatické změně. Pro vládu Spojeného království je řešení změny klimatu jednou z priorit, a to i s ohledem na rychle se blížící klimatickou konferenci COP26 ve skotském Glasgow. Uhlíková stopa je měřítkem dopadu lidské činnosti na měnící se klima – jedná se o nepřímý ukazatel spotřeby energií, výrobků a služeb a měří množství skleníkových plynů, které odpovídají určité aktivitě. Uhlíkovou stopu je možné stanovit na různých úrovních – národní, městské, individuální či na úrovni podniku a výrobku. Osobní uhlíková kalkulačka je dostupná ZDE

Rozšíření programu na bytové domy po celé ČR, sloučení s programem Dešťovka a bonusy za kombinaci více opatření nebo s kotlíkovými dotacemi, tak by se daly shrnout stěžejní novinky nové etapy programu Nová zelená úsporám, kterou vyhlásilo ministerstvo životního prostředí. V prvních výzvách bude na energeticky úsporné renovace a stavby domů a zcela nově také na jejich adaptaci na měnící se klima k dispozici 11 miliard korun z Národního plánu obnovy. Příjem žádostí bude zahájen 12. října a plynule naváže na program stávající, kde příjem žádostí skončí den před tím. Už nyní ale mají zájemci o dotace k dispozici kompletní podmínky a mohou chystat projekty.

Dokument ke stažení:

• Závazné pokyny pro žadatele v programu NZÚ

• Nabídka dotací pro rodinné domy (schémátko s oblastmi podpory)

• Nabídka dotací pro bytové domy (schémátko s oblastmi podpory)

Většina zemí Evropské unie dál překračuje limity koncentrace škodlivých látek v ovzduší, i když situaci dočasně zlepšila opatření proti pandemii covidu-19, díky nimž se mnohde kvalita vzduchu zvýšila. Ve své zprávě to uvedla Evropská agentura pro životní prostředí (EEA), která v ní prezentuje výsledky měření z roku 2019 a také předběžná data z loňského roku. Česko podle ní patří k zemím, které předloni překročily limity u většiny sledovaných látek včetně oxidu dusičitého (NO2), prachových částic, přízemního ozonu či benzoapyrenu.

Alespoň jeden z limitů pro škodlivé látky loni nedodržela většina zemí EU. Osm států se v roce 2020 nevešlo do ročních limitů pro emise oxidu dusičitého, což byl ale značný pokrok oproti roku 2019, kdy je nesplnilo 18 zemí včetně Česka. Značné zlepšení nastalo i u denních koncentrací polétavého prachu, ty byly loni nad stanoveným limitem v osmi zemích, v roce 2019 to bylo v 16 zemích.

Podle EEA bojují s vysokým množstvím prachu ve vzduchu zejména země ve střední a východní Evropě, kde řada domácností používá k vytápění pevná paliva. Přízemní ozon je zase větší problém v zemích jižní Evropy, protože vzniká kvůli slunečnímu záření a vyšším teplotám. Loni limity pro přízemní ozon překročilo 17 zemí EU.

EEA už loni upozornila na to, že karanténní opatření kvůli covidu v Evropě zlepšila ovzduší, protože v mnoha zemích se kvůli restrikcím významně snížily emise z dopravy a průmyslu.

Znečištění ovzduší je podle Evropské komise nejzásadnějším ekologickým rizikem pro zdraví obyvatel evropského bloku. EEA uvádí, že špatná kvalita ovzduší má v unii každoročně na svědomí kolem 400.000 předčasných úmrtí.

Sněmovní komise k vyšetřování otravy řeky Bečvy schválila v pátek ráno téměř jednomyslně závěrečnou zprávu a požádala předsedu Sněmovny Radka Vondráčka o svolání mimořádné schůze. Novinářům to řekla předsedkyně komise Marie Pěnčíková. Podle ní komise zprávu uvolní v pondělí po korekturách. Závěry nechce prezentovat předtím, než dokument dostanou poslanci. Mimořádná schůze by se podle členů komise měla sejít do konce září.

Pokus vědců a rybářů se solným roztokem na řece Bečvě nebyl podle odboru životního prostředí a zemědělství Zlínského kraje porušením vodního zákona. Co se organizátorům letního pokusu podařilo jejich experimentem prokázat? Vladimír Kroc se ptal přírodovědce Jakuba Hrušky, který se na zmíněném pokusu podílel. Více ZDE