V loňském roce Češi odevzdali k recyklaci 1 696 tun použitých baterií, což je nejvyšší číslo v historii. Je to o 3 % vice než loni a 4krát tolik, než tomu bylo před 10 lety. Zvyšuje se i účinnost sběru baterií, ta dosahuje 46 %. Na recyklaci tedy končí necelá polovina baterií, které byly dány do oběhu. Klíčovým tématem se stávají lithiové baterie. Jejich využívání razantně roste především v oblasti e-mobility a nových aplikací. Tyto nové typy baterií kladou zvýšené nároky na bezpečnost, problematická je také jejich efektivní recyklace.

Nejvíce baterií k recyklaci lidé odevzdali do sběrných nádob v obchodech (31 %), na druhém místě je sběr prostřednictvím firem (29 %). Největší posun však zaznamenalo využívání sběrných nádob v obcích – meziročně jde o nárůst o 14 % a na celkovém sběru se podílí již z 28 %. V obcích jde zejména o sběr do červených kontejnerů a prostřednictvím sběrných dvorů. Potěšující také je, že stále více měst a obcí zřizuje pro své občany sběrná místa přímo v prostorách městských či obecních úřadů. „Pokud města a obce vytvoří lidem dobré podmínky, zvýší dostupnost sběrných míst a dokážou lidi motivovat prostřednictvím kvalitní osvěty, na výsledcích se to projeví. A jsem rád, že takových městských a obecních úřadů přibývá. Podporu mají i ve většině krajských úřadů,“ dodává Petr Kratochvíl, jednatel neziskové společnosti ECOBAT, která v České republice zajišťuje sběr a recyklaci baterií. 

Mezi kraji jsou ve sběru baterií velké rozdíly. Pokud bychom výsledky přepočetli na počet obyvatel, průměrný Čech by v roce 2019 vytřídil 159 gramů baterií. Nejlepší kraje vytřídily v přepočtu na obyvatele přes 250 gramů. Na prvním místě je Kraj Vysočina s 271 gramy, který v čele tabulky vystřídal Jihomoravský kraj. Ten skončil s 261 gramy druhý. Třetí bylo Hl. m. Praha s 212 gramy. Na opačném konci je Moravskoslezský kraj se 70 gramy a Karlovarský kraj s 72 gramy na obyvatele.

Z hlediska prodeje baterií je mírným překvapením stagnace poměru využívání akumulátorů vs. jednorázových alkalických baterií. Trendy z minulých let přitom naznačovaly, že preference využívat více akumulátory, tedy nabíjecí baterie, bude u spotřebitelů narůstat.

Bezpečnost a efektivní recyklace – velké výzvy u lithiových baterií

Jednoznačně největším tématem u baterií je v současnosti razantní nárůst využívání lithiových baterií. S rozvojem e-mobility se na trhu uplatňují nové typy baterií a akumulátorů. Začínají dominovat lithium-iontové, lithium-polymerové a primární baterie s obsahem kovového lithia, které se vyznačuje mimořádnou reaktivitou při styku s kyslíkem. Zvyšuje se riziko incidentů, především vznícení, požárů a explozí, a s tím i nároky na požární bezpečnost při manipulaci, skladování a zpracování baterií. Tyto problémy se týkají míst, kde se vyskytuje větší množství lithiových baterií, tedy zejména ve sběrných a zpracovatelských areálech. V běžných sběrných nádobách na veřejných místech podobná rizika nehrozí – množství lithiových baterií k recyklaci je v nich nevýznamné.

„Lithiové baterie začínají dominovat a s rozvojem elektro-mobility se začneme setkávat s těmito nepříliš bezpečnými výrobky třeba v tunelech nebo podzemních garážích. Legislativní regulace této problematiky je v nedohlednu, a proto nám nezbývá v následujících letech nic jiného než postavit protipožární opatření jako nejvyšší prioritu při sběru a recyklaci použitých baterií,“ dodává k tomu Petr Kratochvíl z ECOBATu a dodává: „Další velkou výzvu vidím v recyklaci lithiových baterií, která je zatím velmi neefektivní, jak z hlediska ekonomiky, tak i kvality recyklací získaných druhotných surovin.“

ECOBAT s.r.o., je nezisková organizace, která od roku 2002 zajišťuje zpětný odběr a recyklaci přenosných baterií v České republice. V roce 2019 zpětně odebrala 1 696 tun baterií, což představuje 46 % baterií dodaných na trh. ECOBAT provozuje více než 22 000 míst zpětného odběru.

Češi odevzdali k recyklaci 706 tun světelných zdrojů, v nichž bylo zhruba 24 kilogramů rtuti, která by mohla teoreticky znečistit vodu v objemu dvou slapských přehrad. V přepočtu na obyvatele lidé sesbírali nejvíce světelných zdrojů v krajích Královéhradeckém a Praze, nejméně ve Středočeském. Kompaktní zářivky nerecykluje 32 procent spotřebitelů: vyhodí je do směsného odpadu, nejvíce lidé z krajů Plzeňského, Prahy a Ústeckého.

Domácnosti a firmy v loňském roce sebraly a předaly k recyklaci 706 tun světelných zdrojů. „To představuje zhruba pět milionů kompaktních a lineárních zářivek, výbojek a LED světelných zdrojů,“ bilancuje loňské výsledky sběru Zuzana Adamcová, zástupkyně kolektivního systému EKOLAMP, který zajišťuje zpětný odběr a recyklaci vysloužilých světelných zdrojů a svítidel.

V přepočtu na obyvatele se sesbíralo nejvíce světelných zdrojů v krajích Královéhradeckém a Praze. Naopak nejméně v krajích Středočeském a Jihomoravském (viz graf).

V sebraných 706 tunách světelných zdrojů bylo odhadem 24 kilogramů rtuti. „Takové množství by teoreticky mohlo ve volné přírodě znečistit vodu v objemu téměř dvou slapských přehrad či 76 Máchových jezer,“ dodává Zuzana Adamcová. Rtuť se během recyklace ze světelných zdrojů vyjme, chemicky stabilizuje a uloží ve speciálním úložišti nebezpečného odpadu.

Prostřednictvím kolektivního systému EKOLAMP bylo dále sebráno 587 tun malých elektrozařízení a 1586 tun velkého elektra.

„Díky ekologickému zpracování se podařilo opětovně využít přes 95 % materiálů ze světelných zdrojů a více než 90 % materiálů z malých a velkých elektrozařízení. Limity dané zákonem se tak společnosti EKOLAMP daří plnit na výbornou,“ dodává Zuzana Adamcová.

Třetina obyvatel zbytečně ohrožuje životní prostředí

Kvůli toxické rtuti a druhotným surovinám světelné zdroje do obyčejného koše nepatří. Přesto v nedávném průzkumu 32 procent respondentů přiznalo, že kompaktní zářivku nerecykluje a vyhodí ji do popelnice s ostatním odpadem.

„V regionálním srovnání vyhazují zářivky do popelnice nejčastěji lidé z krajů Plzeňského, Prahy a Ústeckého,“ doplňuje Zuzana Adamcová.

Další chybou je, že lidé úsporné žárovky vyhazují do kontejneru na běžný elektroodpad. „To je opět špatně. Patří výhradně do sběrné nádoby na světelné zdroje. Důvodem je jejich křehkost: mezi ostatním elektroodpadem by se mohly rozbít a tím uvolnit rtuť do okolí,“ varuje Zuzana Adamcová.

K recyklaci se dávají všechny druhy úsporných žárovek – kompaktní a lineární zářivky, výbojky a LED žárovky. „Pokud si lidé nejsou jistí, jestli žárovku recyklovat, mají ji i tak dát do recyklační nádoby na světelné zdroje. Recyklační firma se již postará o roztřídění a správné zpracování,“ doporučuje Zuzana Adamcová.

Sběrná místa jsou přístupná všem, je jich přes 4500

Vysloužilé světelné zdroje je možné k recyklaci předat prostřednictvím více než 4500 sběrných míst. „Najdete je ve sběrných dvorech, obchodech s elektrem či u prodejců světelných zdrojů. Malé sběrné nádoby jsou také velmi často rozmístěny v supermarketech i nákupních centrech nebo na obecních a městských úřadech,“ shrnuje Zuzana Adamcová.

Nejbližší sběrné místo je možné dohledat na www.ekolamp.cz. Spotřebitelé mohou zjistit nejbližší sběrné místo také pomocí aplikace „Kam s ní?“, kterou si mohou zdarma stáhnout do mobilního telefonu nebo tabletu. Kromě mapy sběrných míst aplikace navíc obsahuje popis jednotlivých druhů světelných zdrojů a kvíz na procvičení znalostí. Aplikace je dostupná pro zařízení s operačním systémem Android a iOS.

POZNÁMKA: Výzkum letos pro společnost EKOLAMP provedla výzkumná agentura Markent formou interview mezi 1223 respondenty ve věku od 18 do 64 let z celé České republiky.

Během nouzového stavu kvůli šíření viru COVID-19 je potřeba upravit i rutiny nakládání s domácím odpadem. Domácnosti s osobami v karanténě či prokázaným onemocněním by neměly třídit odpad, ten navíc musí i do směsného kontejneru řádně zabezpečit proti potenciálnímu šíření nákazy kontaktem s odpadky. Speciální postup vyžaduje i likvidace ochranných pomůcek, a to od všech občanů, varuje Státní zdravotní ústav (SZÚ). Odvoz materiálu na sběrné dvory je nutné odložit na později. Co s odpadem v době koronavirové pandemie radí leták MŽP.

Aby bylo možné udržet základní občanské služby jako svoz a likvidace odpadů, je potřeba chránit popeláře před kontaktem s nákazou. Běžný domácí odpad, který nepočká, musíte zabezpečit a až poté odložit do černé popelnice nebo kontejneru, odpady na sběrný dvůr ale odvezte až po ukončení mimořádných opatření. Pro domácnosti v karanténě také platí, že v době koronavirové pandemie nesmí třídit odpad do barevných kontejnerů.

Jak při likvidaci odpadů přesně postupovat radí leták MŽP (PDF, 506 kB). Ten seznamuje s doporučeními SZÚ pro domácnosti, ve kterých se vyskytují osoby v povinně nařízené karanténě nebo osoby s prokázaným onemocněním COVID-19, ale také pro všechny, kteří se při nezbytném pohybu venku chrání ochrannými pomůckami jako jsou roušky a rukavice. Upřesňuje také možnosti likvidace odpadu pro obce, které by se ocitly v plošné karanténě.

Více než obvykle je teď důležitá i základní poučka pro manipulaci s odpadky - řádně si umyjte ruce. A teď nejen po odnosu odpadků, ale i před ním.

Ve Sbíce předpisů ČR vychází Nařízení vlády č. 121/2020 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 481/2012 Sb., o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních, ve znění pozdějších předpisů. Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. května 2020. Cílem právní úpravy je zavedení nových výjimek ze zákazu nadlimitního obsahu některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních, jmenovitě bis(2-ethylhexyl)-ftalátu (DEHP) a olova, a to v konkrétních aplikacích a na přesně stanovenou dobu.

Aktualizováná stanoviska v souvislosti s COVID-19 Národního referenčního centra pro hygienu půdy a odpadů stahujte níže:

Dokument ke stažení:

Veškerý odpad (včetně roušek a kapesníků) od osob v karanténě, u kterých není prokázáno onemocnění COVID-19, by měl být uložen v plastovém pytli na odpady. Plastové pytle by měly mít minimální tloušťku 0,2 mm. Po naplnění pytel by měl být pevně zavázán a na povrchu ošetřen dezinfekčním prostředkem. Jsou-li použity pytle z tenčího materiálu, je třeba takové obaly zdvojit. Plastový pytel by pak měl být vložen do druhého pytle a zavázán. Povrch vnějšího pytle by měl být ošetřen dezinfekčním prostředkem a zavázaný pytel až poté dán do běžného kontejneru na odpad.

V případě, že osoba s potvrzeným onemocněním COVID-19 je v domácí karanténě, nakládání s odpadem je stejné jako v předchozím odstavci (balení, dezinfekce). Ukládání odpadu do sběrné nádoby, svoz odpadu a jeho konečné odstranění by však mělo vycházet z lokálních možností bezpečného odstraňování nebezpečného odpadu a minimalizace rizika pro pracovníky, kteří nakládají s odpady, ale i pro ostatní občany. Způsob by měl stanovit místně příslušný úřad po konzultaci s orgánem ochrany veřejného zdravé (OOVZ). Jde např. o omezení přístupu ke sběrným nádobám za účelem nežádoucí manipulace s odloženým odpadem jako je vybírání odpadu z popelnic jinými osobami, přebírání odpadu apod. V případě zvýšeného výskytu kontaminovaného odpadu v jedné lokalitě je možno přijmout další opatření jako je např. oddělený sběr a svoz apod. WHO doporučuje přijmout taková opatření, která by zajistila, že tento odpad nebude odstraněn uložením na skládku.

Další informace:

Doporučení pro nakládání s použitými osobními ochrannými pomůckami

Zdroj: Stanovisko Národního referenčního centra pro hygienu půdy a odpadů.

Příspěvky na vyřazená vozidla, která byla ekologicky zlikvidovaná v letech 2018 a 2019, jsou vyčerpány. Provozovatelé autovrakovišť si letos od ledna do poloviny března řekli o posledních 15 milionů korun a dotační výzva číslo 22/2017 byla uzavřena. Další možnost na podporu separace druhotných surovin z autovraků budou mít od 4. ledna příštího roku.

Státní fond životního prostředí ČR podporuje ekologické zpracování autovraků jedenáctým rokem. Pro sběrny to znamená rozebrat vyřazená vozidla a vytřídit komodity jako pneumatiky, sklo, textilie a plasty k dalšímu zpracování. Příspěvky se vyplácí zpětně, požádat mohou zpracovatelé vždy od ledna do března za vozidla zlikvidovaná v předchozím kalendářním roce. Výzva č. 22/2017 probíhala dva roky, během nichž autovrakoviště vyčerpala dohromady 40 milionů korun.

Pro příští dva roky je aktuálně otevřena nová dotační výzva s číslem 13/2019. K dispozici je tentokrát více peněz, celkem 50 milionů korun. Z této alokace mohou zpracovatelé čerpat příspěvek až 750 korun na jedno vozidlo zpětně za rok 2020 a 2021.

Další příjem žádostí o příspěvky odstartuje 4. ledna 2021. Potrvá do 31. března 2021 a vztahuje se na vozidla ekologicky zlikvidovaná v roce 2020. Obdobně pak bude možné požádat o finanční podporu na autovraky zpracované v roce 2021, a to od 3. ledna 2022 do 31. března 2022.

Cílem programu je přispět ke zvýšení míry materiálového a energetického využití odpadů vzniklých při zpracování autovraků, udržitelný rozvoj společnosti a přiblížení se oběhovému hospodářství.

Dokument ke stažení:

Podrobnosti a dokumenty k výzvě 13/2019

Státní zdravotní ústav vydal doporučení pro nakládání s použitými ochrannými pomůckami v době koronavirové pandemie.
 

Jak nakládat s rouškami v domácnostech bez potvrzených nakažených nemocí COVID-19

1. Použité roušky vložte do plastového pytle s tloušťkou minimálně 0,2 mm, zavažte a povrch pytle dezinfikujte. Pokud použijete tenčí materiál, je potřeba dát dva pytle a dezinfikovat vnější.
2. Přesvědčte se, že pytle jsou skutečně dobře zavázané.
3. Takto zabezpečený odpad vhoďte pouze a jen do černé popelnice (na směsný komunální odpad).
4. V žádném případě neodkládejte tyto zavázané pytle mimo kontejnery, abyste neohrozili zdraví pracovníků svozových společností.
5. Po manipulaci s odpady je vždy nutné umývat si ruce mýdlem a vodou.

Nakládání s odpady a rouškami v domácnostech s potvrzenou nemocí COVID-19

V případě, že onemocnění osob bylo potvrzeno, nemocná osoba nakládá se svým odpadem stejně, jako je uvedeno v předchozím odstavci.

Místně příslušný úřad by měl ve spolupráci s odpadovou společností stanovit způsob popř. místo, kam takový odpad ukládat, jak ho svážet a bezpečně odstraňovat s ohledem na minimalizaci rizika pro pracovníky, kteří nakládají s odpady, ale i s ohledem na ostatní občany. Ukládání odpadu do sběrné nádoby, svoz odpadu a jeho konečné odstranění by mělo vycházet z místních možností bezpečného odstraňování odpadu.

Dokument ke stažení:

Stanovisko NRC k ochraně pracovniků, kteří nakládají s infekčními odpady

Cílem nitrátové směrnice EU je snížit znečištění vod způsobované dusičnany ze zemědělských zdrojů a předcházet dalšímu takovému znečišťování.

Dokumenty ke stažení:

• Platné znění

• Odůvodnění

• Materiál

• Předkládací zpráva

• Srovnávací tabulka

• Rozdílová tabulka

Ohlašovací povinnosti se pro soukromou i veřejnou sféru odkládají o 3 měsíce, MŽP s ohledem na nouzový stav žádá o pardon instituce, které ze zákona vymáhají sankce).

Blíží se termíny, do nichž má mnoho soukromých i veřejných subjektů povinnost ohlašovat příslušným úřadům některé skutečnosti týkající se životního prostředí, například roční zprávy o plnění povinností zpětného odběru elektroodpadu, baterií a pneumatik a další souhrnné údaje podle zákona o odpadech či množství některých specifických znečišťujících látek vypuštěných do ovzduší atp. (tzv. ohlašovací povinnost).

„Uvědomujeme si, že v současné situaci nejsou mnohé subjekty, ať ze soukromé, či veřejné sféry, schopny z objektivních důvodů splnit řadu administrativních povinností v zákonem stanoveném termínu. Proto jsme instruovali Českou inspekci životního prostředí, aby za nesplnění ohlašovacích povinností, které dopadají na subjekty v měsících březen a duben 2020, neukládala až do 30. června letošního roku žádné sankce. V praxi to znamená, že subjekty (typicky průmyslové provozy, živnostenské provozovny, ale i školy nebo obce) mají na splnění ohlašovací povinnosti tři měsíce navíc. Obdobně jako finanční úřady v případě povinné registrace k EET pak bude ČIŽP v tomto období ve vztahu k povinným subjektům plnit poradní funkci,“ uvedl dnes ministr životního prostředí Richard Brabec. 

Ministerstvo životního prostředí nemá žádné právní možnosti, jak zákonné termíny všech ohlašovacích povinností odložit plošně, proto přistoupilo k řešení skrze instrukci směrem k České inspekci životního prostředí, která má ve většině případů kompetenci ke kontrole a uložení sankce.

Ministerstvo životního prostředí rovněž žádá krajské úřady a obecní úřady obcí s rozšířenou působností, které mají rovněž některé kompetence k uložení pokuty za nesplnění ohlašovací povinnosti, aby v uvedených případech zaujaly obdobný přístup.

Plošné odložení termínu na úrovni krajů lze však uskutečnit u specifické povinnosti podat poplatkové přiznání podle zákona o ochraně ovzduší, rovněž s řádným termínem do 31. března. To se týká provozovatelů vybraných stacionárních zdrojů, například jako jsou spalovny, teplárny, železárny a mnoho dalších. Poplatkové přiznání se podává na krajské úřady. Ministerstvo životního prostředí bude proto dnes instruovat kraje, aby prodloužily lhůtu na podání tohoto přiznání. Ministerstvo krajům pošle metodický pokyn, jehož přílohou bude vzor rozhodnutí doručovaného veřejnou vyhláškou, kterým bude možné lhůtu pro plnění této povinnosti prodloužit. Upozorňujeme ale, že to neznamená, že budou znečišťovatelé životního prostředí své povinnosti platit poplatky za znečišťování ovzduší za rok 2019 zproštěni. Pouze jim bude prodloužen termín pro podání poplatkového přiznání na základě rozhodnutí krajského úřadu.

Laboratoř dálkového průzkumu CENIA, české informační agentury životního prostředí v rámci své výzkumné činnosti vyvinula a pro širokou veřejnost zpřístupnila informační systém Archiv družicových dat. Aplikace je dostupná na webu Laboratoře dálkového průzkumu na https://dpz.cenia.cz/archiv.

Archiv svým uživatelům zpřístupňuje data Sentinel 2 pro území České republiky od roku 2016 do současnosti, vždy v době vegetační sezóny od 1. dubna do 31. října. Stejné území je nasnímáno cca jednou za tři dny.

Vyhledávání družicových scén je velmi jednoduché, stačí z mapy vybrat list kladu družicových scén, zadat požadovaný časový rozsah a maximální přípustnou úroveň oblačnosti. Systém pak nabídne snímky splňující zadaná kritéria a zobrazí jejich náhledy.

Vyhledávání a zobrazení výsledků je dostupné volně, stažení produktů je umožněno po přihlášení.

Dostupné jsou snímky po výpočtu atmosférických korekcí v úrovni zpracování L2A a několik produktů z nich odvozených, vytvářených nástroji Archivu. Datové vrstvy (rastry) generované Archivem jsou ukládány ve formátu GeoTIFF, který obsahuje informace o souřadnicovém systému a souřadnice rohů rastrů. Rastry mohou být rovnou použity v GIS software, ale zároveň je možné je prohlížet i běžným grafickým editorem. Nabízí se scény obsahující vegetační index NDVI v původním souřadnicovém systému UTM i po transformaci do S-JTSK pro jednodušší použití s ostatními datovými zdroji pořizovanými v ČR. Stejně tak je v S-JTSK dostupná i RGB scéna – snímek v pravých barvách – použitelný i pro vizuální interpretaci, popř. temporální analýzu vývoje území bez nutnosti jakéhokoli specializovaného programového vybavení (např. postup staveních prací apod.).

V letošním roce budou pokračovat práce na zpřístupňování dat dalších družicových systémů prostřednictvím Archivu družicových dat.

Zdroj: CENIA

V souvislosti s epidemií onemocnění COVID-19 způsobeného novým typem koronaviru (SARS-CoV-2) Ministerstvo zdravotnictví poskytlo SOVAK ČR následující Doporučení MZ pro provádění odběrů vzorků pitné vody v době nouzového stavu. Zde je k dispozici dopis a dokument Ministerstva zdravotnictví - znění dopisu, znění dokumentu.

Centrum inovativních materiálů matériO Prague připravuje cyklus seminářů Towards New Materiality. Čtyři tematické okruhy podávají přehled o přelomových trendech a inovacích ve světě materiálů. První seminář No More Waste zaměřený na omezení odpadového materiálu proběhne 26. března ve formě Live stream.

Přednášky se opírají o konkrétní projekty a případové studie, prezentují fyzické vzorky materiálů a vše zasazují do současného kontextu. „Inspirujete se projekty na pomezí nových technologií a tradičních řemesel a dozvíte se, jak mohou přírodní systémy podnítit vývoj a inovace,“ láká Eliška Knotková, konzultantka matériO.

„Stejně tak, jako se proměňuje svět kolem nás, postupují i možnosti, jak se s těmito změnami vyrovnávat. Je třeba uvažovat v globálním kontextu a propojovat znalosti z nejrůznějších oborů,“ nastiňuje Knotková práci matériO. Letošní ročník seminářů materiO Prague se zaměřuje především na problematiku ztenčujících se zásob neobnovitelných surovin, narůstajícího množství odpadu a proměny hodnot a životního stylu spotřebitelů. V nových či modifikovaných materiálech a technologiích nachází potenciální řešení těchto zásadních otázek.

NO MORE WASTE
26. 3. 2020 - Live stream od 9:30 do 11:30

Odpadu neustále přibývá. Objevují se však nové možnosti a strategie jeho zpracování. Seminář No More Waste se zaměří na materiály, které odpad přeměňují na cenné suroviny. Na města a skládky se podívá z perspektivy potenciálního zdroje těchto surovin. Přednášející se zaměří také na délku životního cyklu produktu ve vztahu k jeho účelu a materiálovému složení.

V pondělí 23.3. ubdrží účasníci email s odkazem na live stream. Před připojením je potřeba počítat s krátkou registrací. Během live streamu bude možné pokládat přednášejícím dotazy pomocí online chatu, přednášející na ně budou v průběhu prezentace reagovat a odpovídat. V případě dotazů týkajících se změny formátu semináře nám pište na email info@materio.cz nebo volejte na +420 739 471 317.

BIO-SOLUTIONS
26. 5. 2020

Druhý seminář pod názvem Bio-solution reflektuje biotechnologie jako prostředek pro snižování environmentálních dopadů při výrobě, zpracování i likvidaci produktů. Zaměří se na biomateriály z odpadních a obnovitelných zdrojů a mikroorganismy umožňující customizaci a programovatelnost produktů. Na konkrétních příkladech inovací inspirovaných přírodními principy představí potenciál přístupu biomimikry.

DIGITAL CRAFT
1. 10. 2020

Digitální a smart materiály hrají v technologickém i společenském vývoji stále důležitější roli. Seminář Digital Craft se zaměří na propojení tradičních řemesel a digitálních technologií. Prozkoumá jejich vzájemné vztahy, hranice a budoucí potenciál a nabídne možnosti zpracování a využití lokálních surovin za použití moderních technologií. Umělou inteligenci či virtuální realitu pojme jako možnost nového přístupu či extenze fyzického prostředí.

SENSORY EXPERIENCE
26. 11. 2020

Rozvoj a přijetí digitálních technologií zásadně proměnilo vnímání a distribuci obrazových materiálů. Vizuální vjemy z velké části nahradily haptická poznání. Člověk se zkrátka naučil věřit více oku než ruce. Jak společnost blízké budoucnosti ovlivní přehlcení vizuálními vjemy a nedostatek haptických podnětů? A kudy vede cesta k renesanci doteku? Čtvrtý seminář pod názvem Sensory Experience se zaměří na taktilně atraktivní materiály, inovativní pigmenty a textury. Světlo a zvuk představí jako důležité nástroje současného designéra a na konkrétních příkladech designérských projektů podporujících prožitky a interakci nabídne řešení položených otázek.

matériO Prague

Centrum inovativních materiálů matériO Prague dlouhodobě sleduje aktuální tendence v oblasti vývoje, výroby, aplikací i udržitelnosti materiálů napříč odvětvími. Nabyté zkušenosti propojuje, kategorizuje a vytváří tematické okruhy reflektující nejnovější přínosy technologického a materiálového vývoje.

Semináře proběhnou vždy ve čtvrtek od 9:30 do 12:00. Jejich součástí je přednáška, coffee break a prohlídka showroomu matériO Prague. Kapacita semináře je 20 osob. Zapsat se můžete na celý cyklus čtyř seminářů v ceně 10 500 kč nebo na samostatný seminář za 3 500 Kč. V případě zájmu o soukromou přednášku pro vaši firmu či uzavřenou skupinu lidí je možné připravit nabídku na míru.

Více informací zde: www.materio.cz

Mobilní telefon, počítač nebo fotoaparát. Ani jeden z přístrojů by nemohl fungovat bez využití vzácných kovů. Zásoby surovin jsou přitom omezené. Badatelé z celého světa se proto snaží získat tyto prvky z dalších zdrojů. A to pokud možno bez zátěže na životní prostředí. Týmu vědců z Centra ALGATECH Akademie věd ČR se tak ve spolupráci s rakouskými kolegy podařilo recyklovat vzácné kovy z elektronického odpadu. Využili k tomu jednoduchého a přitom neobyčejně odolného pomocníka – červenou řasu.

„Prvky vzácných zemin jsou vyčerpatelný zdroj. Navíc přes devadesát procent produkce drží Čína, která si diktuje cenu prodeje a těžbu provádí z ekologického hlediska v naprosto katastrofálních podmínkách. Proto se snažíme najít sekundární zdroje. Mezi ně patří například i elektronický odpad," popisuje motivaci k projektu vedoucí výzkumného týmu Milada Vítová.

Řasa krmená kovy

Důležitým činitelem při recyklaci je sama příroda. Exponované červené řasy do sebe absorbují prvky vzácných kovů. Ty si vytáhnou z luminoforu, tedy z rozemletého prášku elektronického odpadu, jako jsou monitory, mobily, zářivky nebo spořicí žárovky. Výsledným produktem je biomasa obsahující vzácné kovy. Tu lze využít jako vydatné hnojivo, popřípadě jejím spálením získat přímo samotné kovy.

Rozemletý prášek elektronického odpadu

Když nastoupí Iron Man

Během výzkumu narazili vědci na celou řadu překážek. Jednou z nich byl i zákal, který vznikl přidáním rozemletého prášku. Organismům tak chybělo světlo potřebné pro získání energie. Řešením je extra odolná řasa Galdieria rostoucí heterotrofně, tedy bez potřeby světla. „Nejenže nepotřebuje světlo, ale nevadí ji ani vysoké teploty a kyselé prostředí. Vydrží toho opravdu hodně, naši studenti ji proto přezdívají Iron Man,“ zmiňuje vlastnosti klíčového pomocníka Milada Vítová.

Kultivační zařízení (fotobioreaktor) na pěstování řas v tekutém živném roztoku

Daleko od Prahy

Celý objev je výsledkem dlouhodobé regionální spolupráce českých a rakouských vědců. Zatímco IMC Fachhochshule Krems a Centrum ALGATECH zajišťují, aby na sebe řasy navázaly prvky vzácných zemin z elektronického odpadu, kremžská Donau-Universität má na starosti následné oddělení jednotlivých složek. Projekt se podařilo financovat prostřednictvím regionálního programu Evropské Unie Interreg. Jihočeským výzkumníkům v tomto případě nahrála i poloha jejich centra. „Z Třeboně to máme mnohem blíž do rakouské Kremže než do Prahy. Díky tomu jsme požádali o podporu přeshraniční spolupráce, což například pražští kolegové nemůžou," popisuje výhody detašovaného pracoviště Mikrobiologického ústavu AV ČR Milada Vítová.

Nadějný červený kal

Elektronický odpad není jediným zdrojem vzácných kovů, který chtějí vědci využít. Velkou naději vkládají i do takzvaného červeného kalu. „Jedná se o vedlejší produkt výroby hliníku, který se tvoří v obrovském množství a skladuje se v nádržích. Ukládá se do něj i velké množství vzácných zemin. Rádi bychom proto červený kal využili jako sekundární zdroj, odkud můžeme tyto suroviny získávat," nastiňuje další plány třeboňských výzkumníků Milada Vítová.

Připravil: Martin Ocknecht, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: archiv Centra ALGATECH AV ČR

Středočeský krajský úřad uložil společnosti AVE CZ odpadové hospodářství doplatit přes 128 milionů korun za ukládání odpadu na čáslavskou skládku. Nepravomocným rozhodnutím tak vyhověl požadavku města, které tvrdí, že dostává na poplatcích méně peněz, než mu náleží. Novinářům to minulý čtvrtek řekl starosta Vlastislav Málek (Čáslav pro všechny). Firma s rozhodnutím krajského úřadu nesouhlasí a odvolá se k ministerstvu životního prostředí.

AVE CZ odpadové hospodářství, která je majitelem a provozovatelem čáslavské skládky, podle radnice firmám vozícím odpad na skládku část poplatků nevyměřuje a získává tím proti jiným provozovatelům konkurenční výhodu. Desetitisícová Čáslav kvůli tomu údajně přichází o značnou část příjmů a požádala krajský úřad, aby chybějící částky doměřil. Úředníci minulý týden rozhodli, že AVE CZ má zaplatit za rok 2018 dlužný poplatek 128,2 milionu korun. Podle Málka je to precedentní rozhodnutí pro další podobná řízení.

Jednatel AVE CZ Roman Mužík tvrdí, že si Čáslav vykládá zákon o odpadech po svém a že jde o zpolitizovanou kauzu. "Nejjednodušší politické body se získávají tím, že budete střílet do skládky nebo budete střílet do nové spalovny," prohlásil minulý čtvrtek Mužík na adresu vedení města. Málek to odmítl.

Radnice přišla na problém při kontrole při daňovém řízení. Za rok 2018 podle něj město na poplatcích dostalo 13,8 milionu korun, přitom by to podle starosty mělo být mnohonásobně více. Za období 2016 až 2018 by podle Málka město mělo podle vlastního výpočtu dostat v součtu 616 milionů korun a Státní fond životního prostředí přes 800 milionů Kč. Krajský úřad nyní vede s původci odpadu více než 330 správních řízení.

Každý původce odpadu by měl hradit poplatky vyměřené provozovatelem skládky. Sazebník je daný zákonem, menší část z poplatku připadá městům a větší Státnímu fondu životního prostředí. U pětiny z celkového objemu odpadu provozovatel poplatky vyměřovat nemusí a toto množství může být použito na takzvané technické zabezpečení skládky. Provozovatel skládky podle radnice tento podíl překračuje. Ve výkazech používá pojem konstrukční prvky, který ale podle Málka zákon nezná.

Zástupci AVE CZ jsou přesvědčeni o tom, že postupují v souladu se zákonem. "Město tvrdí, že využívání odpadu na skládce není možné. My tvrdíme, že využívání odpadu na skládce možné je a že to zákon o opadech umožňuje," shrnul rozdílné postoje obou stran Mužík.

Pravomocnou pokutu 120 tisíc korun uložili inspektoři z České inspekce životního prostředí v Hradci Králové společnosti GRASS EU s.r.o. za porušení chemického zákona a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES), nařízení REACH. Firma dovážela a uváděla na trh v ČR výrobky z Volgogradu, konkrétně čisticí přípravky pro speciální použití (odstraňovač skvrn, čistič motorů) určené pro širokou veřejnost, jejichž označení nebylo v souladu s předloženými bezpečnostními listy. Jednalo se o nebezpečné chemické směsi, které byly současně i detergenty.

Kontrola dodavatele prokázala, že se společnost GRASS EU s.r.o. v roli dovozce chemických látek a směsí, výrobce detergentů a dodavatele nebezpečných chemických směsí dopustila několika správních deliktů. Neplnila registrační povinnosti podle nařízení REACH, neoznámila klasifikaci dovezených nebezpečných látek agentuře ECHA podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) - (nařízení CLP) a nedostatky měla i u bezpečnostních listů.

„U kontrolovaných směsí nebyly správně klasifikované nebezpečnosti pro zdraví a správně nebyly označené ani jejich obaly. Firmě jsme uložili pokutu za neplnění registračních povinností chemických látek, které byly obsaženy v dovážených směsích a byly dovezeny do EU ve větším množství, než je jedna tuna za rok. Přihlédli jsme ale i k ostatním správním deliktům. Jedná se totiž o základní povinnost výrobce nebo dovozce chemické látky ať už samotné nebo obsažené v jedné či více směsích,“ řekl Lukáš Trávníček, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Hradci Králové.

Společnost GRASS EU s.r.o. se proti rozhodnutí ČIŽP neodvolala a pokuta 120 tisíc korun nabyla 13. února právní moci.

Předkládaná statistická zpráva představuje souhrnná data o zásobách a těžbě uhlí v České republice za jednotlivé roky 2010–2018 a dále obsahuje zjednodušené energetické bilance s informacemi o zahraničním obchodě a o využití jednotlivých uhelných paliv, údaje o výrobě elektřiny a tepla a mezinárodní srovnání, pro které byly vybrány sousední země: Německo a Polsko.

Dokument ke stažení:

Expertní rada pro vědu evropských akademií (EASAC – European Academies Science Advisory Council) varuje, že dosavadní snahy vyřešit krizi související s používáním plastových obalů jsou neúčinné a nesprávné. Politikové a výrobci se musejí zaměřit na problémy s plasty v celém systému, od jejich výroby přes využívání až likvidaci. Jen tak se dají zpomalit a napravit škody, které způsobují na životním prostředí, biodiverzitě, a tím potenciálně i na lidském zdraví.

EASAC ve své zprávě zveřejněné 10. března a nazvané Plastové obaly v oběhovém hospodářství (Packaging Plastics in a Circular Economy) připomíná, že výroba plastů se v celosvětovém měřítku zvýšila od šedesátých let 20. století do dneška z 1,5 milionu na zhruba 400 milionů tun ročně. Podle Michaela Nortona, ředitele programu EASAC pro životní prostředí, narážejí snahy zredukovat pronikání milionů tun plastového odpadu do přírodního prostředí na stále rostoucí využívání plastů.

Jak podpořit oběhové hospodářství

Na rozdíl od tradiční lineární ekonomiky založené na principu „vyrobit, použít a vyhodit“ souvisí myšlenka oběhového hospodářství neboli cirkulární ekonomiky s udržitelným rozvojem. Cílem tohoto systému je zlepšovat kvalitu životního prostředí i lidského života zvyšováním efektivity produkce, odstraněním plýtvání a vyhazování a nepřetržitým využíváním odpadů. V cirkulární ekonomice by se mj. veškeré odpady z jednoho procesu měly stát zdrojem vstupujícím do procesů dalších, ať už průmyslových, nebo zemědělských. Cirkulární systémy zahrnují recyklaci, opětovné použití produktů a látek, přepracovávání, renovaci, modernizaci a další postupy tak, aby vznikla uzavřená smyčka, do níž by vstupovalo minimum nových zdrojů a zároveň se minimalizoval vznik odpadu, znečišťujících látek a emisí oxidu uhličitého. Právě tyto principy se odrážejí i v nejnovější zprávě EASAC.

„Bylo již na čase, aby v Evropě vznikl dostupný dokument založený na objektivních informacích vycházejících z relevantních odborných studií,“ říká ředitel Ústavu makromolekulární chemie AV ČR Jiří Kotek, který se na vzniku zprávy podílel. „Při přehodnocování našeho přístupu k plastovým obalům si však musíme uvědomit, že plast v současné době nemá v řadě aplikací jinou rovnocennou alternativu. Základem by proto mělo být jejich efektivní využívání a zdokonalení recyklačních technik včetně rozkladu pomocí pyrolýzy, která probíhá za zvýšené teploty bez přístupu kyslíku.“

Pyrolýzní produkty lze podle Jiřího Kotka následně využít pro další výrobu plastů. „Pokud plastový odpad nelze žádným způsobem recyklovat, určitě nepatří na skládku. V takovém případě je na místě z něj získat alespoň energii spalováním v zařízeních na energetické využití odpadů.“

Recyklace na prvním místě

„Makroplasty i mikroplasty jsou dnes všudypřítomné na souši, v oceánech a dokonce v ovzduší,“ vysvětluje Michael Norton. Pro mnoho živočišných druhů jsou smrtící, přenášejí se i potravním řetězcem. EASAC nezpochybňuje zásadní roli plastů v našem životě, přináší však varování opírající se o vědecké poznatky. „Evropští zákonodárci by měli přijmout směrnice a pobídky, které by urychlily postup směrem k ekonomice založené na oběhu plastového odpadu. Musíme opětovně využívat plastové zboží a obaly, dramaticky zlepšit recyklaci a především zajistit, aby se žádný odpad nedostával do životního prostředí,“ dodává Michael Norton v tiskové zprávě EASAC (v angličtině).

Dokument upozorňuje, že z ekologického hlediska a z pohledu zdrojů není řešením sázet na stále větší využívání tzv. biomateriálů, protože by to u spotřebitelů mohlo vyvolat falešný dojem udržitelnosti a prodloužit současný životní styl založený na plýtvání a vyhazování těchto materiálů.

Jak změnit systém nakládání s plasty

Přední vědci z národních akademií věd 28 evropských zemí vůbec poprvé spojili síly a do hloubky prozkoumali celý řetězec činností spojených s nakládáním s plasty. Na základě jejich poznatků vydává EASAC sedm doporučení politikům Evropské unie, jak celý systém transformovat.

Stručný výtah ze sedmi doporučení zákonodárcům EU:

• Zakázat vývoz plastového odpadu: Podle EASAC se v současnosti většina plastového odpadu z EU nerecykluje v Evropě, ale obrovské množství kontaminovaného a obtížně recyklovatelného odpadu se vyváží mimo kontinent, kde často končí v ilegálních továrnách a uniká do životního prostředí.

• Stanovit za cíl nulové skládkování plastového odpadu, minimalizovat spotřebu plastů a používání jednorázových výrobků z nich: Jako jedno z řady důležitých opatření ke snížení jednorázově používaných plastů vědci doporučují rozšířit sběr vratných nápojových obalů o další typy.

• Rozšířit zodpovědnost výrobců: EASAC žádá, aby i výrobci plastů a prodejci platili poplatky za znečištění životního prostředí, např. za velkoobjemové plastové obaly, a aby se snížily poplatky za recyklované plasty. Výše poplatků by měla také zohledňovat výrobní charakteristiky plastů, spojené s finálním nakládáním s nimi a s jejich dopadem na životní prostředí, včetně toxicity, trvanlivosti, recyklovatelnosti atp.

• Skoncovat se zavádějící orientací na bio-alternativy: Biologicky rozložitelné plasty mají podle vědců v současnosti pouze značně omezený potenciál. Střetávají se u nich totiž dva protichůdné požadavky, které jsou zatím obtížně dosažitelné: na jedné straně potřeba jejich delší trvanlivosti jakožto obalů potravin či spotřebního zboží, na druhé straně jejich schopnost se přirozenou cestou rychle rozkládat ve vodě či v půdě. „Bio“ také nemusí vždy znamenat menší dopad na životní prostředí z hlediska emisí skleníkových plynů či využití půdy.

• Pokročilé technologie recyklování a přepracovávání: Vědci EASAC upozorňují, že účinná recyklace většiny plastového odpadu, zejména smíšeného, je velmi obtížná. Je proto třeba vyvinout integrované recyklační systémy, které by si poradily s veškerým plastovým odpadem, aby se nemusel skládkovat či vyvážet mimo Evropu.

• Omezení aditiv a používaných druhů plastů k usnadnění recyklace: Recyklace by byla po technické a ekonomické stránce daleko schůdnější, kdyby se omezilo používání určitých aditiv a snížil se počet druhů plastů, které lze použít pro konkrétní aplikace. Nejnovější technologický pokrok například už dovoluje nahradit dokonce i vícevrstvéobaly sestávající z několika různých materiálů, kvůli čemuž se dají jen obtížně recyklovat, a zaměnit je materiály s více vrstvami založenými pouze na jednom druhu plastů. 

• Regulace cen a kvóty na recyklovaný obsah: Cena je velmi účinným prostředkem k dosažení změny v chování spotřebitelů. EASAC však má za to, že nestačí jen ovlivnit motivaci jednotlivců. Politikové by zároveň měli urychleně vytvořit odpovídající regulační a finanční rámec, který by odrážel environmentální dopad výroby a využívání plastů. Zpráva EASAC tak podporuje opatření, o nichž se už diskutuje v EU a některých evropských státech, zahrnující například daň z plastů nebo požadovaný minimální objem recyklovaných plastů.

EASAC: EASAC tvoří zástupci národních akademií věd členských států Evropské unie, Norska a Švýcarska a slouží jako poradní orgán politickým činitelům EU. Představuje těleso, díky němuž je evropská věda slyšet. Úkolem zástupců národních akademií je poskytovat nezávislé, expertní a na důkazech založené poradenství k vědeckým aspektům evropských politik všem, kteří vytvářejí nebo mají vliv na politiku institucí Evropské unie.

Připravila: Jana Olivová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, ve spolupráci se Zuzanou Plecitou, Ústav makromolekulární chemie AV ČR