Petr Valdman má pod placem obří Modernizační fond, díky němuž do Česka přitečou stovky miliard z EU. Mluvili jsme o tom, jak smysluplně využít peníze, které slouží k růstu ekologického byznysu. „Musíme si uvědomit, že se nám sem z Evropy hrnou poměrně velké prostředky na financování prakticky jakýchkoli zelených opatření,“ říká Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí. V předešlých měsících připravoval spuštění Modernizačního fondu, který v Česku v příštích deseti letech přidělí 120 až 150 miliard korun velkým energetickým hráčům, ale i drobným investorům. Ale nakonec to může být i dvakrát tolik. No a podnikatelé v „zelené energetice“ už se o peníze z fondu začali hlásit. A podle Petra Valdmana jsou jich desetitisíce. „Takový zájem jsme nečekali,“ říká o nedávno skončených předregistračních výzvách. Více ZDE

Dle údajů Ministerstva životního prostředí stoupá v Česku dlouhodobě podíl ekologické zemědělské výroby. V tuzemsku se ale stejně od roku 2001 zdesetinásobilo množství výrobců biopotravin, které pocházejí z ekologického zemědělství. Jednou z takových firem je i Biopekárna Zemanka, která od roku 2006 vyrábí sladké sušenky i slané krekry v bio kvalitě a své recepty v posledních letech inovuje také o zbytkové suroviny z výroby společností, jakými jsou například Plzeňský Prazdroj. Dle údajů společnosti zájem Čechů o biopotraviny dlouhodobě stoupá a během pandemie se jejich zákazníci začali více zajímat také o bezobalové výrobky.

Pandemie Covidu-19 se zatím zásadním způsobem neprojevila na produkci ani prodeji biopotravin. „Je pravda, že několik menších prodejen biopotravin ukončilo svoji činnost. Mnohé z nich se ale rychle přizpůsobily situaci a prošly do online prodeje přes e-shop. U některých partnerských prodejen se zaměřením na bio a farmářské potraviny – například skrze platformu Scuk, se nám dokonce kolem Vánoc zvýšily odběry o 42 %. U Čechů tedy i nadále stoupá zájem o kvalitní potraviny,” komentuje prodej biosušenek během loňského roku Jan Zeman, výkonný ředitel a majitel společnosti Biopekárna Zemanka.

Stoupá také zájem koncových zákazníků objednávat si přímo od výrobce. „Češi se obecně v roce 2020 naučili ještě ve větší míře kupovat zboží online a byl jsem překvapen, že tento trend jsme pozorovali i v našem odvětví. Výrazně se nám zvýšily prodeje skrze náš vlastní e-shop. Lidé nakupovali sušenky zejména přes léto a před Vánoci – v druhém pololetí stouply tržby dokonce o 32 % oproti prvnímu pololetí roku 2020. U koncových zákazníků vidíme velký zájem o naše bezobalové produkty, je pravděpodobné, že v karanténě lidé přemýšlí také o vlastní ekologické stopě,” doplňuje Jan Zeman.

Právě z důvodu, že u Čechů i v pandemii stoupá zájem o ekologické produkty a bezobalové nakupování, plánuje i Biopekárna Zemanka rozšířit svoji nabídku v tomto segmentu. „Za rok 2020 jsme i pandemii navzdory zaznamenali růst v bezobalovém segmentu v partnerských prodejnách. Zde máme v plánu spolupráci se společností MIWA, která vyrábí bezobalové automaty. Kvůli pandemii jsme naše plány museli odložit, ale věřím tomu, že letos projekt s MIWA úspěšně spustíme. Bezobalový prodej považuji za trend, který bude i nadále růst a v nejbližších letech očekávám i zájem o bezobal ze strany velkých řetězců. V Zemance na to proto chceme být připraveni,” říká Jan Zeman.

Pozitivní zprávou pro koncové zákazníky, kteří upřednostňují biopotraviny, je také to, že pandemie se zatím výrazně neprojeví v ceně výrobků. „S našimi dodavateli uzavíráme roční kontrakty na ceny, které jsou ve velké míře stabilní. Každoročně se objeví někteří dodavatelé, kteří z různých důvodů mírně upravují ceny. Letos to jsou třeba výrobky z jablek, na konečnou cenu našich sušenek by to ale zatím nemělo mít zásadní dopad,” komentuje situaci v dodavatelském řetězci Biopekárny Zemanka Jan Zeman. „V Zemance pro nás bude vždy prvořadé zabezpečit kvalitní suroviny z ekologického zemědělství pro naše produkty. Někdy se stane, že náš stabilní dodavatel nemá dostatečné množství dané suroviny, v tom případě hledáme náhradní dodavatele. Pandemie koronaviru ale na tuto situaci neměla vliv, je to poměrně běžný jev,” uzavírá situaci ohledně dodavatelů biosurovin Jan Zeman.

O Biopekárně Zemanka

Biopekárna Zemanka je český výrobce sladkých bio sušenek a slaných bio krekrů. Byla založena v roce 2006 v malé obci Oříkov u Sedlčan ve středních Čechách. Všechny produkty pečeme podle našich vlastních originálních receptur a s nadšením je připravujeme tak, aby měly nejen vysokou kvalitu, ale i skvělou chuť. Výrobu na počátku řídila Věra Zemanová, profesionální cukrářka a gastronom s více jak 40letou praxí. Jan Zeman vede celou pekárnu a řídí provoz spolu s týmem nadšených kolegů.

Lego bude balit stavebnice do papíru, nahradí jím plastové obaly. V Kladně začal pilotní projekt. Udržitelné materiály hodlá firma využívat globálně, už dříve se zavázala, že do roku 2025 začne celosvětově balit stavebnice do udržitelných materiálů, sdělila mluvčí kladenského závodu Markéta Vaňková.

Na zavádění nového typu balení a s tím souvisejících inovací bude po celém světě spolupracovat právě kladenský závod, který je inovačním centrem celé Lego Group. "Přechod na udržitelné materiály je jedním z klíčových cílů v rámci našeho závazku vůči planetě," uvedla viceprezidentka pro výrobu v kladenské továrně Michaela Horáková.

Nový materiál v Kladně pracovníci testovali na výrobních linkách, zkoušeli řadu prototypů a technických řešení. "V tuhle chvíli pilotujeme výrobu prvních tří typů stavebnic s pytlíčky z recyklovatelného papíru, které již brzy zamíří přímo k dětem," doplnila Horáková.

Kladenský závod Lega funguje od roku 2000, stavebnice se zde dekorují, balí a kompletují se menší díly. Další výrobní podniky má firma v Dánsku, Maďarsku, Mexiku a Číně.

Evropská unie plánuje vytvořit nový systém hodnocení letů a letadel podle jejich uhlíkové stopy. Letadla i lety by tak měly mít svou ekoznačku podobnou té, jakou mají třeba televizory nebo pračky. Informuje o tom německý týdeník Welt am Sonntag. Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA) podle informací týdeníku vypsala výběrové řízení na vypracování klasifikačního systému.

Cílem projektu je poskytnout zákazníkům "spolehlivé, srovnatelné a ověřitelné informace", které jim pomohou činit udržitelná rozhodnutí, cituje list dokumenty s informacemi o novém systému, které má k dispozici. Než ale první letadlo nebo letecká společnost obdrží ekologické hodnocení, bude to ještě chvíli trvat. Technické podrobnosti k udělování značek mají být stanoveny do konce roku 2022. Termín, od kdy bude hodnocení k dispozici cestujícím, zatím stanoven nebyl.

Výrobce letadel Airbus má za cíl uvést do roku 2035 letadlo bez emisí, jako palivo bude místo kerosinu používat vodík. Plány EU jdou ale mnohem dál. Ekologická značka by měla zohledňovat řadu dalších věcí, které ohrožují klima, nejen emise oxidu uhličitého z motorů. Hodnocení by tak mělo zahrnovat i životní cyklus letadel, hluk nebo emise oxidů dusíku.

Některá letiště už počítají poplatky za vzlet a přistání podle hluku a množství oxidů dusíku a CO₂, které vypouštění motory letadel. Také odborníci už delší dobu říkají, že pro ekologickou rovnováhu nejsou rozhodující pouze emise CO₂ z letadel.

Podle mezinárodní studie, na které pracovalo německé centrum pro letectví a kosmonautiku, přispívá letecký provoz ke globálnímu oteplování zhruba 3,5 procenta. Třetina z toho je způsobena emisemi CO₂.

Odpady, produkce surovin a nakládání s odpadem, mají výraznou uhlíkovou stopu. Až 85 % je spojeno s jejich produkcí. Proto je nejdůležitější vzniku odpadů předcházet. Každý den jich můžeme produkovat méně.

Klimatická změna a její projevy, jako důsledek emisí fosilních skleníkových plynů, patří v současnosti k nejvíce sledovaným tématům. Rozhodnout, co s tím, již řadu let ovlivňuje dění na celé planetě. V přepočtu na 1 obyvatele ČR produkuje asi 12 tun CO₂.

V tomto článku se budeme věnovat tomu, jaký vliv na emise skleníkových plynů má produkce a nakládání s komunálními odpady. Vliv není vůbec zanedbatelný. Analyzovali jsme situaci v Praze, kde se odpad energeticky využívá, a přes to zde na 1 obyvatel připadá uhlíková stopa produkce a nakládání s odpady 1200 kg CO2. Domácnosti se na této hodnotě podílí 750 kg.

Hlavním důvodem vysoké uhlíkové stopy souvisí s vysokou produkcí komunálních odpadů, až 85 % uvedené uhlíkové stopy souvisí s jeho produkcí, současně však i s tím, že ho málo recyklujeme.

Komunální odpad je směs různých materiálů, každý z nich má jinou uhlíkovou stopu a u každého z nich se liší dopady, v závislosti na tom, jak s nimi nakládáme. Výpočet ovlivňuje i používaná metodika. Jde hlavně o to, že do vykazovaných emisí se nezapočítávají emise CO2 biologického původu, protože u nich se předpokládá jejich trvalý koloběh v životním prostředí.

Přehledně udáváme orientační hodnoty příspěvku jednotlivých materiálů v následující tabulce. Celkový příspěvek je součtem produkce a toho, jak je s daným materiálem naloženo (součet hodnot ve sloupci produkce + recyklace, spalovna či skládka).

Tabulka: Uhlíková stopa pro vybrané materiálové toky odpadů

U papíru je nejhorší jeho skládkování, recyklace i jeho energetické využití emise snižuje. Třídit ho ale má smysl, protože tím snižujeme tlak na lesy, což nám umožňuje v nich šetrněji hospodařit a vázat v nich více uhlíku.

U plastů vidíme, že kromě produkce má vysoký dopad i jejich energetické využití (plasty se podílí na výhřevnosti komunálních odpadů z 50 až 60 %). Uvolníme tak fosilní uhlík. A nezáleží na tom, zda ve spalovně či cementárně. Klíčové je spotřebu plastů snížit. Recyklace přináší úsporu především tehdy, když dochází k náhradě primárních surovin.

U skla má největší význam jeho recyklace. Sníží se tím jeho dopad na polovinu. Nízký dopad mají vratné skleněné obaly. Jednorázové obaly mají naopak dopad vyšší než plasty.

O vysoké uhlíkové stopě hliníku už asi většina lidí slyšela. Omezení produkce tohoto materiálu by mohlo ušetřit hodně energie (recyklací masivních kusů hliníku lze ušetřit až 90-95 % vložené energie, u tenkostěnného hliníku (plechovky) to však je jen 75 %. Výhodou hliníku je, že jde dobře recyklovat.

Velmi vysokou uhlíkovou stopu má produkce textilu. Nejde jen o vstupní suroviny, náročně je i zpracování vláken a celý výrobní proces. Když uvážíte, že i v EU za posledních 10 let spotřeba textilu vzrostla asi o 40 %, je to na pováženou. Jen část textilu lze znovupoužít.

Hodnota uhlíkové stopy produkce směsného odpadu je odvozena od jeho složení a uhlíkové stopy jednotlivých materiálů, který směsný odpad obsahuje. S časem se vyvíjí. Nejdůležitější je odpadům předcházet.

Další podrobnosti naleznete v publikaci „Moje uhlíková stopa“, kde vydal spolek Arnika (https://arnika.org/moje-uhlikova-stopa).

Zdroj: ARNIKA

Evropská komise dnes představila pracovní program Evropské rady pro výzkum na rok 2021, který je první v rámci nového rámcového programu pro výzkum a inovace Horizont Evropa. Program obsahuje tři hlavní výzvy k předkládání návrhů na projekty v oblasti hraničního výzkumu v hodnotě 1,9 mld. euro. Výzvy se zaměřují na podporu začínajících i pokročilých vědců, či špičkových vědců, kteří si chtějí založit nový vědecký tým. Na období 2021-2027 je rozpočet Rady 16 mld. euro, což je o 22 % více oproti předchozímu programu Horizont 2020.

Nové programové období Operačního programu Životní prostředí se naplno rozjede začátkem příštího roku. Už nyní ale rezort MŽP nabízí obcím, městům a dalším žadatelům 100 milionů na kompletní projektovou přípravu opatření, která jim pomůžou lépe se adaptovat na změny klimatu, efektivně zadržovat vodu v krajině a předcházet rozlévání vodních toků a vzniku povodní. Předem nachystané projekty zajistí rychlejší čerpání evropských dotací a žadatelům usnadní vlastní podání žádosti do OPŽP. Žádosti je možné podávat do konce března. 

Finance na projektovou přípravu mohou zájemci čerpat z Národního programu Životní prostředí. Dotace jsou určené na zpracování kompletní dokumentace, díky které pak žadatel získá peníze na samotnou realizaci z evropských fondů. Výzva cílí především na obce, které tak mohou začít pracovat na lepším hospodaření se srážkovou vodou, obnovu ekostabilizačních funkcí vodních a na vodu vázaných ekosystémů a realizaci přírodě blízkých opatření cílených na zpomalení povrchového odtoku vody a protierozní ochranu.

Dotace umožní obcím využít čas a nachystat projekty, díky čemuž pak mohou rychleji čerpat evropské peníze. Do projektové přípravy, na kterou se podpora vztahuje, je možné zahrnout kompletní dokumentaci, tzn. počáteční podkladové studie a analýzy, projektovou i zadávací dokumentaci. „Dotace žadatelům pokryjeme až 90 % výdajů a přijít si můžou až na 5 milionů korun. Peníze navíc poskytneme zálohově a teprve po doložení skutečných výdajů provedeme vyúčtování dotace,“ říká ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman.

Základním předpokladem získání dotace na projektovou přípravu je následné podání žádosti do výzvy v Operačního programu Životní prostředí 2021-2027. Příjemce má rovněž povinnost nám předkládat dílčí výstupy projektové přípravy, abychom mohli průběžně posuzovat, že je chystaný projekt v souladu s připravovanými podmínkami přijatelnosti v OPŽP 2021+.

Žádosti o peníze na projektovou přípravu je možné elektronicky podávat do 31. března 2021 prostřednictvím systému AIS Státního fondu životního prostředí ČR.

Dokumentace zde.

Publikace přináší inspiraci, jak lze přistupovat k pořizování nábytku s ohledem na sociální a ekologické dopady se zapojením i aspektů cirkulární ekonomiky. Odpovědný přístup zadavatel může uplatnit z pohledu prodloužení životnosti nábytku, nákupem se specifickými požadavky na použitý materiál, či upřednostnění pronájmu před nákupem. Tento přístup pořizování nábytku se specifickými požadavky otevírá prostor pro využití nástrojů na podporu zapojení malých a středních podniků, znevýhodněných osob na trhu práce, či dalších nástrojů na podporu místní ekonomiky.

Publikace vznikla ve spolupráci Ministerstva práce a sociálních věcí (v rámci projektu Odpovědný přístup k veřejným nákupům – Strategické zadávání veřejných zakázek OP Zaměstnanost) a Institutu Cirkulární Ekonomiky, z. ú.,  (v rámci fondu evropského programu Erasmus+ při realizaci projektu InCEPPP - „Innovative method of circular economy in public and private procurement”).

Dokument ke stažení:

ODPOVĚDNÉ VEŘEJNÉ ZADÁVÁNÍ A CIRKULÁRNÍ EKONOMIKA – NÁBYTEK

Poslanci Evropského parlamentu vyzvali Evropskou komisi i členské státy k akci v nové zprávě schválené minulý týden. EU by podle nich měla výrazně snížit svou materiálovou a spotřební stopu, a to již do roku 2030. Konkrétní hodnotu sice nestanovili, přijít by s ní ale měla Evropská komise. Zpráva navazuje na akční plán k oběhové ekonomice, který Evropská komise zveřejnila loni v březnu.

Dokument ke stažení:

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. února 2021 o novém akčním plánu pro oběhové hospodářství

Po dokončení plánu pro látky vzbuzující mimořádné obavy (látky SVHC) do roku 2020 zveřejnila ECHA brožuru, která shrnuje výsledky provádění plánu.

Látky SVHC jsou chemické látky, které jsou klasifikovány jako karcinogenní, mutagenní nebo toxické pro reprodukci (CMR), perzistentní, bioakumulativní a toxické (PBT) nebo velmi perzistentní a vysoce bioakumulativní (vPvB) a chemické látky, které vzbuzují stejné obavy: endokrinní disruptory (ED) a senzibilizátory. Tyto látky jsou postupně zařazovány na Kandidátský seznam, který v současnosti obsahuje 211 látek.

Cílem plánu pro látky SVHC 2020, který v roce 2013 navrhla Rada EU, bylo zajistit, aby do roku 2020 byly identifikovány a do Kandidátského seznamu zahrnuty všechny relevantní a v současnosti známé látky SVHC. Bylo potřeba zavést konzistentní, transparentní a účinný přístup k identifikaci a řešení látek vzbuzujících obavy. Na identifikaci nebezpečných chemických látek spolupracovaly ECHA, orgány členských států a Evropská komise s cílem řešit zjištěné obavy a zavést příslušná opatření k řízení rizik.

Plán byl zaměřen na účinnou identifikaci dalších chemických látek vzbuzujících obavy. Členské státy EU a ECHA systematicky prověřovaly informace o registrovaných látkách. Do konce roku 2020 členské státy provedly analýzu možností regulačního řízení (RMOA) u přibližně 220 chemických látek, které by mohly vzbuzovat obavy. Bylo zjištěno, že u přibližně 80 % z nich budou potřeba další regulační opatření.

U velkého podílu prověřovaných chemických látek bude nutné získat od registrantů další informace. Jakmile budou na základě hodnocení látky nebo dokumentace informace dostupné, tak látky, u nichž jsou očekávány nebezpečné vlastnosti, budou řešeny pomocí nejlepšího regulačního nástroje (např. povolení, omezení nebo jiných právních předpisů).

Proces identifikace chemických látek vzbuzujících obavy byl urychlen, protože se ECHA a členské státy začaly zaměřovat na skupiny strukturálně podobných chemických látek. Prostřednictvím nástroje pro koordinaci veřejných činností (PACT) poskytla ECHA představu o práci orgánů v oblasti chemických látek vzbuzujících obavy.

Pokrok v oblasti integrované regulační strategie je zachycen ve výročních zprávách, z nichž další bude zveřejněna v dubnu 2021.

V současné době probíhá další veřejná konzultace k návrhům harmonizované klasifikace a označování (CLH) v termínu do 9. dubna 2021 a to pro následující chemické látky:

• hexyl salicylate (EC 228-408-6, CAS 6259-76-3), návrh předložila Francie;

• 2,2'-[[3-methyl-4-[(4-nitrophenyl)azo]phenyl]imino]bisethanol (EC 221-665-5, CAS 3179-89-3), návrh předložilo Německo;

• 4-methylimidazole (EC 212-497-3, CAS 822-36-6), návrh předložilo Norsko;

• benthiavalicarb-isopropyl (ISO); isopropyl [(S)-1-{[(R)-1-(6-fluoro-1,3-benzothiazol-2-yl)ethyl]carbamoyl}-2-methylpropyl]carbamate (CAS 177406-68-7), návrh předložilo Polsko;

• 3,3,4,4,5,5,6,6,7,7,8,8,8-tridecafluorooctan-1-ol (EC 211-477-1, CAS 647-42-7), návrh předložilo Německo.

Komentáře k těmto návrhům mohou zainteresované subjekty předkládat do 9. dubna 2021 v anglickém jazyce formou elektronického formuláře v tabulce konzultace CLH na stránkách ECHA.

Zdroj: MPO

Kvalita ovzduší i kvalita povrchových vod se v ČR zlepšují. Rok 2019 je evidovaný jako druhý nejteplejší na území ČR za historii měření. Stav životního prostředí a ekosystémů stále více ovlivňují projevy změny klimatu, zejména na poklesu druhové rozmanitosti a zhoršování stavu lesů. Hovoří o tom hodnotící Zpráva o životním prostředí za rok 2019 ve zkrácené verzi (plná vychází od r. 2018 jednou za dva roky) zpracovaná agenturou CENIA, s níž se seznámila vláda. Výběr z hlavních zjištění Zprávy:

Klimatický systém

• Rok 2019 byl na území ČR teplotně mimořádně nadnormální (průměrná roční teplota 9,5 °C byla o 1,6 °C vyšší než normál 1981–2010) a srážkově normální (napršelo 92 % ročního srážkového normálu 1981–2010).

• Ve srovnání s dlouhodobým průměrem byly v polovině léta 2019 hodnoty dostupné zásoby vody v půdě na velké části území ČR pod 25 % dlouhodobého normálu 1961–2010, jednalo se tedy o silně podnormální stav. Hydrologické bylo zaznamenáno po dobu déle než 100 dnů (na více než 30 profilech, z celkově sledovaných 217).

• Emise skleníkových plynů poklesly v období 1990–2018 o 35,6 % a o 1,3 % v meziročním srovnání (hodnoty 2019 budu známy později).

Ovzduší

• Meziročně došlo k poklesu emisí všech základních znečišťujících látek, největší zaznamenaly emise SO2 o 17,2 %.

• Stále dochází k překračování některých imisních limitů, meziročně se ale snížil podíl obyvatel i území, kde byl překročen denní imisní limit pro suspendované částice PM10, roční imisní limit pro benzo(a)pyren i PM2,5. Limit pro roční průměrnou koncentraci PM10 nebyl překročen vůbec.

• V roce 2019 nedošlo k překročení imisních limitů pro ochranu zdraví stanovených pro arsen, kadmium, olovo, nikl, oxid siřičitý, oxid uhelnatý a benzen.

Vodní hospodářství a jakost vody

• Za období let 2000–2019 se ve vodních tocích ČR podařilo zredukovat znečištění amoniakálním dusíkem (pokles průměrné koncentrace o 66,7 %) a fosforem. (pokles o 38,9 %).

• Vodou z veřejných vodovodů bylo zásobováno 94,6 % obyvatel ČR.

• Výrazně roste počet ČOV s terciárním stupněm čištění, jejich počet dosáhl 1 538, tj. o 1 038 ČOV více oproti roku 2002.

Příroda a krajina

• Dlouhodobě ubývá zemědělské půdy, v období 2000–2019 poklesla její rozloha o 1,8 %. V rámci zemědělské půdy však vzrostla plocha trvalých travních porostů o 5,9 %. Přibývá zastavěných ploch, od roku 2000 o 1,8 %, ostatní plochy vzrostly o 4,4 %.

• Od roku 1982 setrvale klesá početnost ptačích populací v ČR. Zatímco početnost populací běžných druhů ptáků mezi lety 1982–2019 se výrazně nemění, u lesních druhů ptáků poklesla o 13,4 % a u ptáků zemědělské krajiny klesla dokonce o 42,3 %.

Lesy

• V posledních letech dochází ke zhoršování zdravotního stavu lesů, které je způsobeno především poškozením stromů suchem a hmyzími škůdci. Objem evidované těžby dřeva překonal dosavadní rekord z roku 2018 a činil 32,6 mil. m3 (bez kůry). Podíl kalamitní těžby na celkové těžbě činil 95,0 %.

• V roce 2019 bylo v lesích poprvé v historii vysazeno více listnáčů (14,7 tis. ha) než jehličnanů (14,0 tis. ha), nejčastěji vysazovanou dřevinou byl stále smrk (8,7 tis. ha).

• Za poslední rok se zdvojnásobila plocha certifikovaná dle systému FSC. Ke konci roku 2019 bylo v ČR certifikováno dle FSC 4,0 % lesních pozemků.

Půda a zemědělství

• Spotřeba minerálních hnojiv meziročně poklesla (o 4,9 % na 116,8 kg.ha-1 čistých živin).

• Meziročně stoupla spotřeba rodenticidů v důsledku přemnožení populace hraboše polního.

• Celková spotřeba vápenatých hnojiv se ve srovnání s rokem 2018 zvýšila o 18,2 % na 402,0 tis. t a dosáhla tak nejvyšší hodnoty od roku 2000.

Průmysl a energetika

• Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů byla historicky nejvyšší. V roce 2019 bylo z OZE vyrobeno 10,1 TWh, což po 5 letech relativní stagnace znamená výraznější meziroční nárůst o 6,9 %. Podíl výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů na celkové výrobě elektrické energie tak v roce 2019 činil 11,6 %.

• Za období 2010–2019 byly při splnění podmínek nápravných opatření ukončeny sanace 590 lokalit starých ekologických zátěží, přičemž v roce 2019 byly ukončeny sanace 221 lokalit.

Doprava

• Výkon osobní dopravy vzrostl v období 2000–2019 o 31,1 %, v meziročním srovnání o 2,3 %. Podíl veřejné dopravy na přepravním výkonu osobní dopravy stagnuje (33,0 % v roce 2019), z druhů veřejné dopravy roste zejména výkon environmentálně příznivé železniční dopravy. V nákladní dopravě zajišťuje zhruba dvě třetiny přepravního výkonu doprava silniční s výrazným vlivem na kvalitu ovzduší a hlukovou zátěž obyvatel.

• Emise znečišťujících látek NOx, VOC, CO a PM z dopravy klesají. Trend emisí PAU a CO2 je však kvůli růstu spotřeby paliv v dopravě rostoucí.

Materiálové toky

• Domácí materiálová spotřeba v ČR po roce 2000 kolísá bez výraznějšího trendu, v roce 2019 v meziročním srovnání DMC mírně vzrostla o 0,4 %.Ve struktuře domácí materiálové spotřeby klesá podíl fosilních paliv.

• Materiálová náročnost hospodářství ČR dlouhodobě klesá, v období 2000–2019 se snížila o 44,2 %..

Odpady

• Celková produkce odpadů od roku 2009 vzrostla zejména v souvislosti s rozvojem stavební činnosti na 37 362,3 tis. t v roce 2019.

• Míra skládkování komunálních odpadů je stále vysoká (45,9 % v roce 2019), a to i přesto, že se snižuje ve prospěch jejich materiálového využití (41,0 % v roce 2019) a také energetického využití (11,7 % v roce 2019).

Financování

• Objem veřejných výdajů na ochranu životního prostředí z centrálních zdrojů (tj. zejména ze státního rozpočtu a státních fondů) v roce 2019 meziročně vzrostl o 15,8 % na 52,6 mld. Kč.

• V rámci OPŽP pro programové období 2014–2020 bylo v roce 2019 vyhlášeno celkem 20 nových výzev ve výši 17,2 mld. Kč a pokračovalo se ve financování tzv. kotlíkových dotací. V roce 2019 to bylo vyhlášení 3. výzvy pro jednotlivé kraje s alokací cca 3,8 mld. Kč, v předchozích dvou výzvách bylo vyměněno 60 tisíc kotlů na pevná paliva v celkovém objemu 6,5 mld. Kč.

• Investice na ochranu životního prostředí vzhledem k HDP jsou v ČR dlouhodobě nad průměrem EU28.

• Zpráva o životním prostředí 2019 (PDF, 4 MB)

Ceny emisních povolenek v Evropské unii minulý týden poprvé vzrostly nad 40 eur (1030 Kč) za tunu. Během středy ceny stouply až na 40,12 eura za tunu, což bylo nejvýše za 16 let fungování tohoto systému. Později však cena klesla pod 39 eur za tunu, uvedla agentura Reuters. Růst na rekord zřejmě způsobili spekulanti, včetně některých hedgeových fondů, a částečně zájem některých podniků veřejných služeb kvůli současnému chladnému počasí, uvedli obchodníci a analytici.

Chladnější počasí zvyšuje poptávku po elektřině a vytápění. Roste tak produkce znečišťujících elektráren, což zvyšuje poptávku po emisních povolenkách. Na trhu je však podle analytiků také množství nových peněz, zřejmě od spekulantů.

Dlouhodobě je největší silou zvyšující se ceny povolenek ambiciózní plán boje proti změnám klimatu 27 zemí EU. Ceny rostou od loňského roku, kdy se země EU dohodly na větším omezení emisí skleníkových plynů do roku 2030. Očekává se, že Brusel v nadcházejících letech sníží nabídku povolenek na trhu, aby přiměl znečišťovatele k rychlejšímu omezení emisí. To je zřejmě důvodem, proč někteří investoři považují povolenky za atraktivní aktivum.

Evropský systém obchodování s emisemi ETS je hlavním nástrojem pro snížení emisí skleníkových plynů. Stanovuje limity celkového množství skleníkových plynů, které mohou vypouštět sektory v jeho působnosti, a zároveň umožňuje podnikům získat nebo zakoupit emisní povolenky, s nimiž lze podle potřeby obchodovat. Když se jejich cena zvyšuje, roste také motivace společností snažit se snižovat emise.

Evropská komise má v červnu představit návrhy na dosažení nových klimatických cílů, včetně reformy trhu s emisními povolenkami. Cílem je přidat do systému emise z lodní a další dopravy či výstavby.

Odborníci na větrnou energii z Cornell University zveřejnili nový celosvětový atlas větru. Cílem je pomoci rozvoji udržitelné větrné energie tím, že poskytne důležité informace všem, kdo o výstavbě větrných turbín uvažují. První veřejně dostupný atlas větru je zdarma k dispozici a obsahuje informace o rychlostech větru v různých nadmořských výškách na pevnině i na moři (až 200 km od pobřeží). Kromě mnoha jiných nástrojů nabízí uživatelům možnost vytvořit různé modelové situace a pomoci jim vypočítat množství energie, které by v daném místě potenciálně mohli získat. Uživatelé se také mohou podívat na informace o větru v dané lokalitě v průběhu roku a případně všechny mapy postahovat ve velkém rozlišení.

Zdroj: Ekolist.cz

Ministerstvo životního prostředí vydalo letošní Zprávu o naplňování Agendy 2030 pro udržitelný rozvoj v ČR a Zprávu o kvalitě života a její udržitelnosti. Obě zprávy byly na konci ledna schváleny vládou ČR. Zprávy informují o pokroku, který Česká republika dosáhla při naplňování cílů SDGs, a naopak zmiňují i oblasti, ve kterých ČR dosud vykazuje rezervy. Na přípravě zpráv se podílela rovněž CENIA, česká informační agentura životního prostředí, která pro oba výstupy v rámci projektu Mechanismy prosazování principů udržitelného rozvoje ve státní správě připravila řadu infografik. Infografiky jsou dostupné zde.

Česko by podle komise pro životní prostředí Akademie věd ČR mělo odstoupit od uhlí do roku 2033. Pro nejrychlejší ze scénářů, o kterých v prosinci rozhodovala Uhelná komise, vědci uvedli několik doporučení. Vyplývá to ze stanoviska komise, které ČTK zaslala Akademie věd ČR. Uhelná komise vládě doporučila scénář, který počítá s koncem uhlí v roce 2038. Volila mezi roky 2033, 2038 a 2043. Vláda dosud nerozhodla.

Rychlý útlum uhlí je podle akademické komise hlavním opatřením, aby se Česko vešlo do svého "uhlíkového rozpočtu" a dostálo závazkům Pařížské dohody. Cílem dohody je udržení růstu globální teploty kolem 1,5 stupně oproti předindustriálnímu období.

Vědci uvádějí, že vývoj ekonomiky i studie hodnocení dopadů naznačují, že spalování uhlí přestane být konkurenceschopné ve výrobě energie v Česku kolem roku 2030. Odkazují na studii společnosti Bloomberg New Energy Finance, podle níž zvýšení evropského cíle pro snížení emisí skleníkových plynů ze 40 na 55 procent oproti roku 1990 zvedne cenu emisní povolenky do roku 2030 na 80 eur. "Ekonomicky optimální proto bude odstavit uhelné zdroje v České republice do roku 2030, většinu již do roku 2025," píše se ve stanovisku.

Komise uvedla několik doporučení. Žádá vznik harmonogramu pro rychlé odstavování uhelných zdrojů podle možností redukce vývozu a následného nahrazování novými zdroji a úsporami energie. Komise požaduje postupné odstavení jednotlivých uhelných zdrojů podle kritérií emisní intenzity - nejdříve mají končit zdroje s největší produkcí emisí na jednotku dodané energie. Vědci apelují i na "podstatné zvýšení" zdanění čistých výnosů z těžeb uhlí, podle stanoviska jsou pro vlastníky těžebních práv nezaslouženým výnosem.

Podle vědců jsou také nutná včasná opatření pro podporu oblastí dotčených útlumem. Doporučili i přijmout pozměňovací návrhy senátního Podvýboru pro regiony v transformaci k novele horního zákona, které zařadí mezi příjemce z úhrad za nerost krajské samosprávy. Komise je poradní orgán Akademické rady AV. Má 22 členů - odborníků z ústavů AV i mimo instituci. Předsedá jí genetik a ekotoxikolog Radim Šrám.

Materiál s doporučením Uhelné komise ukončit využívání uhlí pro výrobu tepla a elektřiny v roce 2038 byl v únoru stažen z jednání vlády. Resorty ho budou připomínkovat. Komise podmiňuje útlum včasnou náhradou uhelných zdrojů jinými a zajištěním energetické bezpečnosti. Zmínila dostavbu nových jaderných zdrojů podle stávajícího harmonogramu či úspěšné transformaci teplárenství. Vláda by pak měla každých pět let přezkoumat rozhodnutí. Do Moravskoslezského, Ústeckého a Karlovarského kraje by také mělo v příštích letech jít téměř 100 miliard korun.

Nejrychlejší scénář konce uhlí žádají ekologické organizace. Jako technicky možný ho vidí i ministr životního prostředí a jeden z předsedů Uhelné komise Richard Brabec (ANO), byť by podle něj byl asi o 150 miliard dražší. Pro rok 2033 jsou ministři za sociální demokracii, podobně se vyjádřil ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Podle druhého předsedy komise, ministra průmyslu a obchodu a dopravy Karla Havlíčka (za ANO), by neschválením doporučeného scénáře vláda popřela činnost komise.

Čtěte také:

Připomínky: Průběžné výstupy a doporučení Uhelné komise