Šéfové dvanácti významných mezinárodních firem z osmi různých oborů se ve společném memorandu Driving Sustainability naléhavě vyslovili pro přechod k udržitelnému hospodářství. Podniky se zavazují k podnikatelské činnosti, která snižuje emise CO2, šetří přírodní zdroje a usiluje o co možná nejrozsáhlejší zavádění principů cirkulární ekonomiky. Signatáři dále vyzývají českou vládu, aby cíle v oblasti udržitelnosti co nejrychleji zapracovala do strategických dokumentů České republiky a aktivně podporovala jejich prosazování, například při veřejných výběrových řízeních.

Pod záštitou Česko-německé obchodní a průmyslové komory memorandum zveřejnily ve středu na konferenci „German Czech Economic Forum“ členské firmy platformy #PartnersForSustainability.

Memorandum „Driving Sustainability“ společně vypracovaly a podepsaly přední firmy z osmi odvětví: Škoda Auto, Siemens, Bosch, Vodafone, E.ON, Kaufland, Brose, Borgers, Hochtief CZ, ING, Schunk a Univerzitní centrum energeticky efektivních budov ČVUT v Praze (UCEEB). Ty všechny chtějí směrem k politické reprezentaci, veřejnosti a podnikatelským subjektům vyslat signál o tom, že – i přes enormní zátěž firem, kterou způsobila současná pandemie – jsou připraveny převzít vedoucí úlohu při přechodu k udržitelnému hospodářství. To samé požadují od české vlády.

Publikace ke stažení: Nový Plus 2020/4 UDRŽITELNOST (klikněte na obrázek)

„Hospodářský růst sám o sobě nepředstavuje trvalou hodnotu,“ konstatují významné firmy v dokumentu. V memorandu je dále uvedeno, že udržitelnost „je nedílnou součástí našich podnikatelských aktivit“ a je „nezbytná pro fungování všech oblastí společnosti“. Týká se to ochrany klimatu a zdrojů prostřednictvím zavádění principů cirkulární ekonomiky, využívání obnovitelných energií a technologií šetrných k životnímu prostředí v oblasti mobility, snižování emisí CO2, efektivního hospodaření s vodou nebo také digitalizace a lidských zdrojů.

Signatáři vyzývají českou vládu, aby zaujala jasné stanovisko a směrem k veřejnosti a byznysu vyslala „jednotný signál” pro udržitelnou politiku. Zelená dohoda pro Evropu i cíle udržitelného rozvoje OSN (SDGs) by měly být „implementovány do strategických dokumentů ČR”. Jedná se mimo jiné o „zrychlené úpravy a závazné lhůty v legislativě, jež se bezprostředně dotýkají recyklace, opětovného využívání surovin a výrobků, jakož i prevence vzniku odpadů“ nebo „rozvíjení digitalizace procesů a obecného využívání inovací digitalizace v privátním a veřejném sektoru “.

„Naše chápání udržitelnosti je na míle vzdálené ideologickým rozepřím, o to blíže je však opravdové podnikové praxi,“ prohlásil Bernard Bauer, výkonný člen představenstva ČNOPK. Signatáři se zavazují, že budou šířit osvětu mezi zaměstnanci, dodavateli a zákazníky, zapojí se do vzájemné strategické výměny vizí a budou tak usilovat o to, aby se „udržitelné podnikání a udržitelná spotřeba staly v ČR celospolečenským trendem a samozřejmostí“.

Partnerské firmy a signatáři memoranda:

Borgers CS, Bosch, Brose CZ, E.ON Česká republika, Hochtief CZ, ING Česká republika, Kaufland Česká republika, Schunk Carbon Technology, Siemens, Škoda Auto, Univerzitní centrum energeticky efektivních budov ČVUT v Praze, Vodafone Czech Republic

Vyjádření partnerů:

„Zastáváme pozici technologické neutrality, a to nejen v mobilitě, ale i v ostatních oblastech ovlivňujících životní prostředí. Snažíme se hledat nejvhodnější řešení na základě faktů z celého životního cyklu výrobku nebo činnosti, od surovin až po recyklaci. Od roku 2020 jsme první celosvětově CO2 neutrální průmyslovou společností. Dále chceme do roku 2030 snížit emise napříč hodnotovým řetězcem o 15 %.“

Ing. Milan Šlachta │ reprezentant Bosch Group v České republice a na Slovensku

„Uvedené aktivity a témata adresována v tomto memorandu jsou součástí dlouhodobé strategie společnosti Brose CZ a jejích zaměstnanců. Pevně věříme, že tato výzva významně zlepší orientaci, kam směřovat podporu a spolupráci ze strany Vlády České republiky, regionálních zástupců a zodpovědných organizací. Brose CZ oceňuje a děkuje za profesionální koordinaci celého projektu ze strany ČNOPK.“

Petr Skoček │ vedoucí lokace a personální ředitel, Brose CZ

„Společnost HOCHTIEF CZ se připojila k memorandu #PartnersForSustainability, protože udržitelnost vnímáme jako důležitou součást odpovědného podnikání. Stavební sektor ve velkém rozsahu využívá přírodní zdroje, spotřebovává nemalé množství energie a má přesah do dalších průmyslových aktivit. Je proto nezbytné, aby byly podporovány a rozvíjeny principy udržitelného stavění. S ohledem na omezené množství přírodních surovin je patrné, že budoucnost stavební výroby je v uplatnění recyklovaných materiálů."

Tomáš Koranda │ předseda představenstva, HOCHTIEF CZ

„Tak komplexní výzvu, jakou je ochrana klimatu, nevyřeší jedna samotná banka, nezisková organizace ani vláda. Proto navazujeme partnerství. Jen tak můžeme dosáhnout smysluplného pozitivního dopadu.“

Erik Fortgens │ ředitel korporátního bankovnictví v ING Česká republika

„Trvalou udržitelnost a šetrný přístup k životnímu prostředí vnímáme coby přední obchodní řetězec jako závazek a samozřejmou součást naší společenské odpovědnosti. Klademe důraz na efektivní využívání zdrojů, recyklaci, předcházení plýtvání, minimalizaci odpadu i kontinuální snižování množství plastů. Všechna témata z Memoranda jsou součástí naší dlouhodobé strategie jak v obchodě, tak ve výrobě.“

Stefan Hoppe │ CEO, Kaufland Česká republika v.o.s.

„Naše aktivity i chování by měly být motivovány snahou o to, abychom svým dětem zanechali svět alespoň o trochu lepší, než jsme do něj vstoupili my. Svět lepší v mnoha rovinách – ekologické, finanční, sociální, ale i morální... Proto jsme se k iniciativě #PartnersForSustainability rádi připojili.“

Michal Zahrádka │ Managing Director, Schunk Carbon Technology, Central Eastern Europe

„Rok 2020 byl nejen rokem, kdy propukla epidemie covid, ale také rokem, který byl globálně druhým nejteplejším v dějinách měření. Česká republika, stejně jako celý svět, dnes musí řešit nejen aktuální epidemickou situaci, ale i dlouhodobou existenci. Jako technologická firma se snažíme co nejvíce zapojit do řešení nejzávažnějších otázek dnešního světa a přínos společnosti Siemens vidíme především v propojení digitalizace a udržitelnosti. Poskytujeme technologie zvyšující čistotu výroby, řešení pro energeticky efektivnější infrastrukturu, přístup k čisté energii a dopravu, která je pro planetu zdravější. Jsme přesvědčeni, že budoucnost je digitální a udržitelná.“

Eduard Palíšek │ CEO Siemens Česká republika

„Udržitelný rozvoj a etické jednání patří k hlavním pilířům filozofie společnosti ŠKODA AUTO. Sledujeme rozmanité přístupy k projektům, které jsou ohleduplné vůči klimatu a šetrné vůči zdrojům. V naší výrobě tak již dnes nevzniká žádný skládkovaný odpad a náš závod na výrobu komponentů ve Vrchlabí je od konce roku 2020 uhlíkově neutrální. Společnost ŠKODA AUTO vyrábí automobily s vysokým podílem recyklovaných a recyklovatelných materiálů a prostřednictvím modelu ŠKODA ENYAQ iV úspěšně vstoupila do věku elektromobility. Hlásíme se k obsahu memoranda a jsme přesvědčeni o tom, že výměna názorů mezi námi všemi bude dále povzbuzovat iniciativu a může být inspirací pro třetí subjekty.“

Klaus-Dieter Schürmann │ člen představenstva společnosti ŠKODA AUTO za oblast financí a IT

„ČVUT je nejstarší technická univerzita v ČR a UCEEB bylo založeno, aby spolupracovalo s průmyslem při realizaci jeho cesty za trvale udržitelným rozvojem. Proto jsme se rádi zapojili do aktivity #PartnersForSustainability a chceme našim partnerům i nadále pomáhat realizovat jejich společenské závazky.“

doc. Ing. Lukáš Ferkl, Ph.D. | ředitel Univerzitního centra energeticky efektivních budov České vysoké učení technické v Praze

„Že je nejvyšší čas jednat, je více než jasné. Ve Vodafonu jednáme, máme jasné cíle a činíme kroky vedoucí k uhlíkové neutralitě v našem vlastním provozu, např. využíváme pouze energii z obnovitelných zdrojů, snižujeme množství elektroodpadu. Nejsou nám lhostejní ani naši dodavatelé a pomocí řešení Internetu věcí pomáháme k větší udržitelnosti i našim zákazníkům. Ale jen ve spojení s dalšími firmami a vládními institucemi budeme schopni dosáhnout skutečné změny. Proto je platforma #PartnersForSustainability tak důležitá.“

Petr Dvořák │ CEO Vodafone Czech Republic

#PartnersForSustainability je platforma Česko-německé obchodní a průmyslové komory, partnerských firem a institucí, která pomáhá skloubit ekonomickou konkurenceschopnost s ekologickou a sociální odpovědností a spoluutváří tak přechod do udržitelné budoucnosti. Partneři jsou přesvědčeni, že restart po pandemii může smysluplně proběhnout pouze tehdy, pokud dojde k transformaci k udržitelné ekonomice. Platforma pořádá pravidelné setkání Think Tanku a Best Practice Tour do firem, zveřejní memorandum a 10. února 2021 organizuje konferenci Driving Sustainability – Czech-German Economic Forum.

Supporting Partners:
Institut cirkulární ekonomiky, E15, Nuremberg Campus of Technology

O ČNOPK: ČNOPK je se svými 700 členy největší bilaterální hospodářskou komorou v ČR. Jejím posláním je prostřednictvím rozsáhlých služeb podporovat česko-německý byznys. Sleduje trendy a těm s největším potenciálem pro česko-německou ekonomickou spolupráci se věnuje intenzivně. Dlouhodobě se zasazuje o zavedení prvků duálního vzdělávání do českého systému školství. V roce 2015 komora v ČR rozpoutala diskuzi k tématu průmysl 4.0. Letos své aktivity rozšířila o platformu #PartnersForSustainability ČNOPK je součástí celosvětové sítě německých bilaterálních zahraničních hospodářských komor

Větrné elektrárny postavené na přelomu tisíciletí jsou nahrazovány novějšími, výkonnějšími i efektivnějšími typy. Jak naložit s materiálem, který zbyde po starých elektrárnách? Hmotnost větrné elektrárny včetně nezbytných základů tvoří ze 60–65 % beton, 30–35 % ocel (armování základů, tubus věže, soustrojí s převodovkou, generátorem a hlavní hřídelí), dřevo kolem 5 %, elektronická zařízení včetně kabeláže a dalšího spojovacího materiálu (měď, hliník) 2–3 %. Kompozitní materiál křídel tvoří kolem 3 % celkové hmotnosti větrné elektrárny. Větrné elektrárny neobsahují po odčerpání provozních kapalin (mazadla, olejové náplně převodovek, hydraulický olej) žádné nebezpečné odpady. Více ZDE

V návaznosti na nabytí účinnosti zákona č. 542/2020 Sb., o výrobcích s ukončenou životností dnem 1. ledna 2021 vydává odbor odpadů MŽP toto metodické sdělení, které má za cíl vyjasnit některé otázky týkající se plnění povinností výrobců baterií a akumulátorů, elektrozařízení, pneumatik a vozidel.

Dokument ke stažení:

Metodický pokyn (PDF, 241 kB)

Pařížský správní soud minulý týden v přelomovém rozsudku rozhodl, že francouzský stát je spoluodpovědný za pochybení v rámci boje proti globálnímu oteplování. Soud dospěl k závěru, že stát ve věci ochrany klimatu nekoná dostatečně, a uložil mu do dvou měsíců navrhnout nápravu. Francouzská vláda tak v reakci představila zákon na ochranu klimatu, na němž se svými návrhy spolupodíleli občané země. Zahrnuje opatření, která by zakázala pronájem špatně izolovaných domů či letecké spoje na krátké vzdálenosti, k nimž existuje vlaková alternativa. Více ZDE

Tato nová publikace shrnuje jak nástroje, které již byly dříve využity, tak i nové, při jejichž výběru byla vodítkem evropská praxe. Pro zadavatele, kteří se v oblasti odpovědného veřejného zadávání nepohybují dlouho anebo nemají větší kapacity, obsahuje publikace řadu jednoduchých kroků, které lze aplikovat okamžitě. Pro zkušenější zadavatele jsou nabídnuta i složitější řešení, například širší využití hodnocení dle kritérií kvality, která současně přinášejí větší pozitivní efekt. Všechny nástroje nicméně stojí na dosavadní praxi a tuzemských či zahraničních zkušenostech. Publikace MŠMT stahujte ZDE.

Evropský parlament (EP) přijal rozsáhlá politická doporučení, jak dosáhnout v EU nejpozději do roku 2050 bezuhlíkové, udržitelné, netoxické a uzavřené oběhové ekonomiky. Toto stanovisko bylo přijato 574 hlasy pro, 22 proti, 95 se zdrželo. Z pozice EP jde o odpověď na Akční plán pro oběhové hospodářství z pera Evropské komise (EK).

Europoslanci zdůraznili, že je nutné přijmout závazné evropské cíle už pro rok 2030, aby bylo možné výrazně snížit materiálovou a spotřební stopu, jíž zanechává současný způsob hospodaření v unii. Je nezbytné dostat pod kontrolu všechny produkty celkového výrobního cyklu, jež se dostávají na unijní trh, podtrhli poslanci. Po Evropské komisi mimo jiné žádají, aby vypracovala závazná pravidla pro jednotlivá odvětví, týkající se procentního podílu recyklace.

Ještě v tomto roce má komise podle názoru EP předložit návrh nové směrnice, která rozšíří platnost dosavadního nařízení pro tzv. ekologický design EU, a to o výrobky, jež nemají přímou vazbu na spotřebu energie. Opatření má mířit na konkrétní produkty, s cílem zajistit jejich dobré užitné vlastnosti, dlouhou životnost, opětovnou použitelnost, snadnou opravitelnost, netoxičnost, modernost a recyklovatelnost. Co se posledně jmenovaného požadavku týče, myslí se tím, aby výrobky sestávaly z recyklovatelných dílů kvůli ochraně životního prostředí a energetických zdrojů.

Na únorovém plenárním zasedání poslanci rovněž připomněli, že dosažení cílů evropského „Green Deal” se stane skutečností jen tehdy, když se celá EU přenastaví na oběhovou ekonomiku schopnou vytvořit nová pracovní místa a obchodní příležitosti. Členové EP v této souvislosti apelovali na důsledné dodržování platné směrnice o odpadech a vyslovili se pro další kroky vůči klíčovým segmentům, jako jsou textilní průmysl, plasty, obaly a elektronika.

Akční plán pro oběhové hospodářství předložila EK loni v březnu. V říjnu se jí zabýval Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin EP. Momentálně „pokrývá” tento záměr 80 % ekologických dopadů všech produktů v EU. Předpokládá se, že se celosvětová spotřeba materiálů v příštích 40 letech zdvojnásobí, což bude mít za následek 70procentní nárůst odpadů do roku 2050. Globálně má tento vývoj, znamenající úbytek a změny v rovnováze zdrojů, na svědomí zánik 90 % živočišných a rostlinných druhů, 90 % nedostatku pitné vody a 50 % dopadů na změny klimatu.

Stavebnictví se stále řadí mezi konzervativní sektor, i proto inovace a zavádění nových standardů trvá oproti jiným odvětvím déle. Požadavky na změnu se ale objevují, a to i ze strany Evropské unie. Ta přichází s hodnocením staveb podle nových kritérií, takzvaného systému Levels, který klade důraz na udržitelnost staveb. Podporují tak plány na zavádění principů cirkulární ekonomiky a lepší zacházení s materiály, jež má mezi svými cíli Zelená dohoda pro Evropu. Pařížská dohoda navíc deklaruje dekarbonizaci stavebního sektoru do roku 2050.

Tendence na zavádění prvků cirkulární ekonomiky a udržitelnosti se do stavebního sektoru dostávají pozvolna. Postupně ale bude nutné tyto požadavky začít skutečně naplňovat, protože k tomu firmy donutí konkrétní legislativa plynoucí z cílů Evropské unie. “Všichni dodavatelé ve stavebním řetězci pak budou muset začít dodržovat přísná kritéria. Už teď je standardem certifikovat administrativní budovy, a to systémy jako je LEED, BREEM, WELL nebo nově také Levels. Ten se zaměřuje na konkrétní indikátory, jako jsou emise uhlíku, spotřeba materiálů, ale i na náklady budovy s ohledem na životní cyklus a vliv na zdraví a pohodlí. Neměli bychom se na tato opatření ovšem dívat jako na nutné zlo nebo greenwashing, já osobně zde vnímám velký potenciál,” vysvětluje Karel Goláň z ateliéru crea-tura, který je odborným spolupracovníkem CIRA Advisory a zabývá se cirkulárním stavebnictvím.

Budovy jako materiálové banky

Systém Levels zohledňuje celkový cyklus budov, to znamená od fáze návrhu až po konec její životnosti. Požaduje tedy od firem zavádění základních prvků cirkulární ekonomiky. Podle těchto standardů by měly být stavby navrhované tak, aby se vybrané materiály použily udržitelně, životnost stavby byla co nejdelší, konstrukční prvky se případně daly recyklovat a po uplynutí životnosti mohla být budova v souladu s cirkulárními principy zbourána. Realita je dnes ale taková, že dvě třetiny odpadů vzniknou ze stavebnictví. Jedná se tak o důležitý zdroj druhotných surovin, u kterých je velký potenciál pro změnu s jejich nakládáním.

“Pro samotnou stavbu se velmi dobře dá využít i odpad z jiných sektorů, například vysloužilý textil a podobně. Problémem je často ostych takové materiály používat, protože nejsou “ready to use”. Současně musí být dobře deklarováno, jaké má materiál vlastnosti atd. Zatím je problémem i to, že v Česku neexistuje legislativa, která by konkrétně toto upravovala či zvýhodňovala. Cirkulární pohled v tomto ohledu zatím chybí,” doplňuje Laura Mitroliosová, jednatelka CIRA Advisory. Faktem také zůstává, že materiály využívané ve stavebnictví pomalu docházejí, je tedy třeba k odpadu ze staveb přistupovat jinak. A to ne jako k upravenému odpadu, ale jako k recyklovanému materiálu, který má ve stavebnictví své místo.

CIRA Advisory s.r.o. je poradenská a konzultační společnost zaměřující se na oblast cirkulární ekonomiky napříč všemi ekonomickými segmenty od zemědělství či odpadového hospodářství až po inovativní cesty zahrnující výhody digitálních technologií. Jejím cílem je pomoci firmám, obcím a dalším institucím přejít z lineárního principu fungování na cirkulární. Vytváří cesty, které propojují byznys s přírodou. CIRAA pomáhá vkládat do podnikání firem cirkulární a udržitelné principy, je průvodcem jak pro malé firmy, tak velké nadnárodní společnosti. Současně nastavuje efektivní komunikační strategii jak uvnitř firmy, tak směrem k široké i odborné veřejnosti a vytváří účinný „networking“. Více informací najdete na www.ciraa.eu

Rádi bychom Vás pozvali na konferenci BIOEKONOMIKA a CIRKULÁRNÍ EKONOMIKA, která se uskuteční dne 16.3.2021. Na konferenci budou představeny současné trendy bioekonomiky a cirkulární ekonomiky v České republice a v regionu střední Evropy. Konference je určena vědeckým výzkumníkům, národním i regionálním institucím a všem zainteresovaným aktérům v oblasti bioekonomiky, cirkulární ekonomiky nebo úspor energií. Registrace: https://bit.ly/bioeconomy2021

Program ke stažení:

ETA konference_03_2021.pdf

Ve Sbírce předpisů ČR vyšla Vyhláška č. 44/2021 Sb., kterou se mění vyhláška č. 49/2011 Sb., o vymezení útvarů povrchových vod. Důvodová zpráva k novele vyhlášky uvádí, že cílem novely je změna způsobu vymezení útvarů povrchových vod v souladu s aktuálními poznatky; změna umožní konkrétnější určení hydromorfologických charakteristik útvarů povrchových vod.

Novela především upravuje popisné charakteristiky kategorie „řeka“ a kategorie „jezero“ v Příloze č. 1. V případě popisných charakteristik kategorie „řeka“ došlo k vyjmutí charakteristiky „velikost povodí v km2“, ostatní charakteristiky zůstávají beze změny. V případě popisných charakteristik kategorie „jezero“ došlo k podstatné změně charakteristik, které tuto kategorii útvarů povrchových vod charakterizují z hlediska účelu hodnocení stavu vod přesněji.

Novela dále zavádí novou Přílohu č. 2 obsahující Seznam útvarů povrchových vod včetně umělých a silně ovlivněných útvarů povrchových vod. Seznam obsahuje název útvaru, jeho jednoznačný identifikační kód, zařazení do kategorie (řeka, jezero) a určení hydromorfologického charakteru (přirozený, silně ovlivněný, umělý).

V pořadí druhý webinář na téma nové odpadové legislativy pořádaný ve spolupráci s digitálním odpadovým tržištěm Cyrkl se uskuteční ve čtvrtek 11. února od 9:30 do 12:30. 

Hosty budou Mgr. et Ing. Ladislav Trylč, vedoucí oddělení zpětného odběru MŽP a autor velké části zákona, a Ing. Petr Bažil z oddělení zpětného odběru MŽP, expert na obalový zákon a spoluautor velké části novely. 

Řečníci představí nejdůležitějším změny nové legislativy v oblasti obalů a výrobků s ukončenou životností, rozeberou konkrétní vyhlášky či části s upravenými povinnostmi zasahujícími především do práce podnikových ekologů. 

Kromě vlastní přednášky budou velkou část webináře odpovídat na dotazy zúčastněných.

V případě zájmu o účast je možné se zaregistrovat na tomto odkazu, podrobnosti budou účastníkům zaslány několik dnů před konáním samotného webináře. 

Byznysová iniciativa Změna k lepšímu představila deset kroků, které Česku pomohou k udržitelnému restartu ekonomiky. Inspirativní speakeři, mezi kterými se představil například inovativní právník Jiří Helán z KROUPAHELÁN, hybatelka cirkulární ekonomiky Soňa Jonášová z INCIEN nebo zakladatel oceňovaného start-upu Cyrkl Cyril Klepek, prezentovali konkrétní opatření snadno využitelná v mnoha českých firmách. Navrhované kroky se soustředí na okruhy jako je energetika a význam fotovoltaiky, cirkulární zakázky či neskládkování vlastního odpadu a další. Iniciativa věří, že díky těmto bodům bude Česko schopné současnou koronavirovou a klimatickou krizi obrátit ve svůj prospěch.

Koronavirová krize ovlivňuje fungování celého světa už téměř rok. „Od počátku ale vedle pesimistických zpráv vidíme i nadějné příběhy týkající se technologických inovací, kdy se české firmy i dobrovolníci dokázali zapojit a přijít s originálními řešeními současné situace. S touto vizí na jaře loňského roku vznikla také platforma firem a expertů Změna k lepšímu, která má nyní téměř 200 podporovatelů a během roku dala dohromady konkrétní tematické pracovní skupiny zaměřené na krajinu a sucho, cirkulární ekonomiku a energetiku a dopravu,” říká Jiří Helán, předseda správní rady Změny k lepšímu. Výsledkem jejich práce je 30 návrhů, jak českou ekonomiku udržitelně restartovat. Následně vybrali hlavních deset, které iniciativa včera oficiálně poprvé představila.

"Našich deset opatření jsme připravili tak, aby na nich každá firma mohla začít pracovat skutečně hned a zároveň byl vidět okamžitý dopad. Víme, že změna začíná u jednotlivců a firem, proto jsme se na ně zaměřili. Už nyní máme zpětnou vazbu z byznysového prostředí, kde lidé skutečně věří, že těchto 10 bodů pomůže české ekonomice, HDP, zájmům samotných firem, ale také planetě a naší společnosti. Samozřejmě jsou zde i kroky, u kterých je třeba, aby s nimi začal stát. Jsme připraveni vést s ním potřebný dialog,” vysvětluje Petr Vítek, předseda dozorčí rady Změny k lepšímu a zakladatel Impact Hubu.

Každé z opatření je podrobněji rozpracované a iniciativa k nim dává konkrétní doporučení a cíle. Jednou z oblastí, na které by se firmy měly zaměřit, je neskládkování vlastního odpadu. Ze strany státu bude legislativně platit povinnost neskládkovat využitelný odpad od roku 2030, ovšem iniciativa přišla s vlastní výzvou, kdy firmy přestanou skládkovat od roku 2025. Pokud se podle propočtů v následujících třech letech zapojí alespoň 30 firem s obratem vyšším než 250 milionů korun za rok a 500 firem s obratem více než 50 milionů za rok, množství odpadu na skládkách se sníží o 1 milion tun. Tím současně firmy ušetří až 600 tun CO2 a dosáhnou finanční úspory 15 až 45 %.

Českou republiku čeká mnoho výzev také v oblasti energetiky. Je třeba vyřešit postupnou náhradu uhlí a podle Změny k lepšímu bude v tomto ohledu hrát fotovoltaika jednu z hlavních rolí.

Autoři návrhu jsou přesvědčení, že fotovoltaika představuje bezemisní variantu, má dlouhou životnost, je škálovatelná a klesající ceny panelů ji aktuálně staví k nejlevnějším na trhu. Využití solární energie v místě spotřeby z ní navíc dělá nejdostupnějším řešením, jak může firma snížit svoji uhlíkovou stopu. Návratnost investic do fotovoltaiky je navíc s dotacemi pouhých pět let, bez dotací deset. Životnost panelů se přitom pohybuje od 30 do 40 let.

V kontextu cirkulární ekonomiky je pak v opatřeních kladen důraz také na zvyšování poptávky po recyklovaných výrobcích, druhotných surovinách a lokálních zdrojích a produktech. V současné době i EU prostřednictvím Zelené dohody poukazuje na důležitost cirkularity ve veřejných i soukromých zakázkách, děje se to ale stále na bázi dobrovolnosti. Cílem je tak během tří let dostat do praxe tyto principy, kdy by minimálně 10 % veřejných zakázek mělo naplňovat kritéria zeleného zadávání. Opatření Změny k lepšímu neopomíjí ani udržitelnost podnikového stravování a potraviny s nízkou ekologickou stopou, udržitelnou mobilitu, péči o půdu a krajinu v dodavatelských řetězcích či podporu malých a středních podniků prostřednictvím klimatických voucherů. Ty se mohou stát jednoduchou podporou při růstu těchto firem.

10 opatření pro udržitelný restart:

1. Zdvojnásobme výkon fotovoltaických elektráren v ČR do roku 2030 na min. 5 000 MW.
2. Investujme do energetické soběstačnosti. Osaďme své budovy FV elektrárnou a/nebo zorganizujme hromadnou objednávku FV elektráren s kolegy a zamětnanci.
3. Přejděme na zelenou elektřinu. Nakupujme přímo od výrobce pomocí PPA a/nebo si sjednejte dodávku od některého z dodavatelů.
4. Chtějme po svých dodavatelích odpovědný přístup k půdě a krajině.
5. Požadujme lokální a odpovědně vypěstované potraviny ve školních a firemních jídelnách.
6. Navrhujme a realizujme kvalitní zelené střechy a další přírodní prvky ve veřejném prostoru.
7. Přestaňme skládkovat využitelný odpad dřív, než to nařídí stát.
8. Začněme nakupovat produkty a služby dle principů cirkulárního nákupu a zadávání.
9. Vydávejme zelené dluhopisy. Zapojme do přechodu na bezemisní svět odpovědné investory.
10. Zaveďme klimatické vouchery. Podpořme propojení malých a středních podniků s experty.

Další informace:

• záznamu eventu - ZDE

• detail informace k opatřením: https://www.klepsimu.cz/nas-plan

Města a obce od začátku letošního roku řeší, kam s plasty nevhodnými pro další recyklaci. V platnost totiž vešlo ustanovení zákona o odpadech, které znemožňuje některé z dosavadních možností, jak nakládat s určitými frakcemi z třídění plastů. V tiskové zprávě to uvedl Svaz měst a obcí ČR (SMO ČR). Podle něj hrozí kolaps celého systému třídění plastů v obcích.

Svaz uvedl, že na třídicích linkách se v současné době podle nové odpadové legislativy neuplatní jiné plasty než PET láhve, tvrdé obaly na drogistické zboží a fólie. Ostatní plasty zvané plastové výměty již třídicí linky nevezmou, podle legislativy se ale nedají odvézt ani na skládky, upozornil SMO ČR.

"Pokud třídicí linky nebudou moci podle nového zákona odbavovat všechny své výstupy, pak hrozí, že od obcí budou přijímat jen plasty obsahující výhradně zaručeně obchodovatelné složky," řekl dnes místopředseda Svazu měst a obcí ČR a starosta Velkého Oseka na Kolínsku Pavel Drahovzal.

Drahovzal uvedl, že svaz o problému jedná se všemi zainteresovanými skupinami. Minulý týden jednali zástupci SMO ČR s ministerstvem životního prostředí. Rozhovory vede svaz také se společností EKO-KOM a spolupracuje s Českou asociací odpadového hospodářství.

"Nemůžeme občanům říkat, že teď mají třídit například jen PET lahve a za měsíc jen kelímky od jogurtu. Z velké části obcí by totiž pak mohly zmizet žluté kontejnery. A dlouhodobým neřešením této situace hrozí demotivace občanů pro třídění odpadů, což jednoznačně nelze připustit," podotkl Drahovzal.

Na začátku letošního roku nabyl účinnosti nový odpadový zákon. Mimo jiné stanoví konec skládkování na rok 2030, posouvá ho tak o šest roků. Zároveň zavádí zvyšování poplatků za ukládání odpadu. Ohledně data zákazu ukládání komunálního odpadu na skládky byl spor, Parlament však návrhy na dřívější termíny ukončení skládkování zamítl. Senátu se také nepodařilo prosadit roční odklad účinnosti zákona.

Obce by lidem měly nabízet jiné způsoby třídění, třeba systém PAYT. Při něm by se svoz účtoval podle množství odpadu, jeho hmotnosti, objemu či kombinaci uvedeného. K recyklovatelným materiálům vedle papíru a lepenky nyní patří třeba i buničina.

Odklad účinnosti zákona chtěli senátoři prosadit kvůli tomu, že podle nich nejsou dostatečně připraveny prováděcí předpisy. Poukazovali na nebezpečí chaosu v nakládání s odpady. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) však řekl, že kolaps nehrozí. Prosazení balíku nové odpadové legislativy označil za největší úspěch loňského roku.

Svaz měst a obcí ČR je celostátní, dobrovolnou, nepolitickou a nevládní organizací. Jeho členy je více než 2700 měst a obcí. Mezi hlavní cíle organizace patří obhajoba práv měst a obcí a vytváření příznivých podmínek pro jejich rozvoj, podpora samosprávné demokracie ve veřejné správě a spolupráce na přípravě zákonů a dalších opatření, které mají dopad na místní samosprávu.

Zdroj: ČTK

Evropská komise spustila veřejnou konzultaci související s revizí směrnice o trestněprávní ochraně životního prostředí z roku 2008. Ta ukládá členským státům sankcionovat nelegální praktiky související s porušením legislativy v oblasti životního prostředí, jako například nelegální skladování odpadu nebo obchod s látkami poškozujícími ozonovou vrstvu. V loňském roce byly zveřejněný výsledky průzkumu, který ukázal, že v rámci směrnice je prostor pro další zlepšení, zejména co se týče koordinace s dalšími environmentálními iniciativami. Na základě konzultace Komise představí návrh, který by měl být zveřejněn do konce tohoto roku. Konzultace je otevřená do 4. května 2021.

Soudní dvůr Evropské unie (Tribunál třetího rozšířeného senátu) rozsudkem ze dne 27. ledna 2021 ve věci T‑699/17 (Polská republika proti Evropské komisi) rozhodl o zrušení prováděcího rozhodnutí Komise (EU) 2017/1442 ze dne 31. července 2017, kterým se stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU pro velká spalovací zařízení. Nicméně účinky zrušeného rozhodnutí jsou zachovány až do doby, než bude v přiměřené lhůtě, která nesmí přesáhnout dvanáct měsíců ode dne vyhlášení tohoto rozsudku, přijat nový právní akt, který ho má nahradit.

Aktuálně běží lhůta dvou měsíců od oznámení napadeného rozhodnutí, kdy mohou vymezené subjekty podat opravný prostředek k Soudnímu dvoru Evropské unie.

V bodu 63 rozsudku je stanoveno následující: „S ohledem na skutečnost, že BAT-AEL úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami zavedené napadeným rozhodnutím slouží (…) jako základ pro stanovení podmínek povolení k provozu VSZ velká spalovací zařízení vnitrostátními orgány, zrušení napadeného rozhodnutí s okamžitým účinkem by mohlo ohrozit jednotné podmínky povolování pro tento druh zařízení v Unii a vyvolat právní nejistotu zúčastněných stran, zejména provozovatelů VSZ, až do vstupu nového rozhodnutí o závěrech o BAT v platnost.“

Na základě výše uvedeného Ministerstvo životního prostředí jako metodický orgán podle § 29 písm. j) zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a o omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších předpisů vydává doporučení pokračovat v probíhajících povolovacích řízeních, navázaných na zrušené závěry o BAT, standardním způsobem. Rovněž již platná rozhodnutí související se zrušenými závěry o BAT nejsou v tomto okamžiku nijak dotčena.

Postup povolujících orgánů a provozovatelů poté, co bude zrušení výše uvedených závěrů o BAT účinné, je předmětem interních debat a komunikace s dalšími členskými státy a Evropskou komisí. Příslušné orgány i provozovatelé budou následně ve věci vyrozuměni a instruování.

Další infromace:

• Text rozsudku v českém jazyce je dostupný - ZDE

• BAT-AEL - úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami; VSZ - velká spalovací zařízení

Český statistický úřad (ČSÚ) v pátek zveřejnil publikaci s odpadovými daty za rok 2019. Vykazovaná data se výrazně přiblížila údajům, které sestavuje Ministerstvo životního prostředí (MŽP). Problém dvojích dat, který odpadovou problematiku doprovází a zatěžuje ČR mnoho let, je tak na dobré cestě k dořešení.

Český statistický úřad v posledním roce na doporučení evropského Eurostatu upravil metodiku výpočtu komunálního odpadu a nově využívá také informace z registru ISPOP Ministerstva životního prostředí, do kterého ze zákona reportují subjekty nakládající s odpady podle zákona o odpadech. Rozšířil se tak soubor respondentů, se kterými ČSÚ pracuje, a současně se výrazně snížila administrativní zátěž podnikatelů o 63 %. Po dohodě s Eurostatem použil ČSÚ pro své statistiky nejnovější definici komunálního odpadu podle směrnice o odpadech a odpad, který je svým charakterem podobný odpadu z domácností, zahrnul do komunálního odpadu.

ČSÚ v publikaci mimo jiné uvedl, že “celková produkce odpadů dosáhla v České republice v roce 2019 hodnoty 37,0 mil. tun.” Podle dat MŽP, zveřejněných na podzim minulého roku “bylo v roce 2019 v ČR vyprodukováno 37,4 mil. tun všech odpadů.” Úřad oznámil, že přepočítal data zpětně i za roky 2017 a 2018. Ta se rovněž významně přiblížila hodnotám o komunálním odpadu zveřejňovaným MŽP. ČSÚ za rok 2019 vykázal hodnotu 5,3 mil. tun a MŽP hodnotu 5,9 mil. tun.

"Jsem rád, že problém dvojích dat směřuje k vyřešení a těší mne, že tomu napomohla otevřená komunikace ze strany MŽP, zejména poskytnutí administrativních záznamů ze systému ISPOP k analýzám na straně ČSÚ. Na ministerstvu se tato problematika řeší od roku 2011, jen za mého působení posledních sedm let, což se dokonce snažily některé subjekty i politizovat. Ale hlavní je, že se statistiky ČSÚ díky změnám na evropské úrovni a Eurostatem potvrzených jsou velmi blízko tomu, co vykazuje Ministerstvo životního prostředí. Věřím, že v poměrně krátké době dokážeme dosáhnout plné shody. Už současný stav je zásadní pro nastavování cílů v různých strategických dokumentech, ale především, nás neomezuje při nastavování dotací z evropských fondů," vyjádřil se dnes ministr životního prostředí Richard Brabec.

ČSÚ a MŽP plánují v letošním roce uzavřít memorandum o spolupráci, které by mělo nastavit rámec budoucí spolupráce mezi oběma institucemi.

Související článek:

ČSÚ: Česko v roce 2019 vyprodukovalo 37 mil. tun odpadu

 

ECHA předkládá návrh na další celoevropská omezení používání olova ve střelivu pro lov, venkovní sportovní střelbu a při rybolovu. Cílem je omezení rizik a ochrana zdraví lidí, volně žijících živočichů a životního prostředí. Na žádost Evropské komise vyhodnotila agentura ECHA zdravotní a environmentální rizika, která představuje používání olověných střel při lovu a venkovní sportovní střelbě, jakož i olova používaného v rybářských olůvcích a návnadách. Agentura ECHA navrhuje následující opatření:

1. Olovo prodávané a používané při lovu, sportovní střelbě a jiné venkovní střelbě:

• zákaz prodeje a používání olověných střel (s pětiletým přechodným obdobím). Jelikož současná olympijská pravidla specifikují použití olověného střeliva pro určité disciplíny, agentura ECHA také zvážila volitelnou výjimku pro použití olověných střel pro sportovní střelbu pouze za přísných podmínek, tj. pokud jsou minimalizovány úniky do životního prostředí,
• zákaz používání olova ve střelách a jiných projektilech (malý kalibr: pětileté; velký kalibr: 18měsíční přechodné období). S výjimkami pro další používání, pokud jsou minimalizovány úniky do prostředí, tj. pokud jsou sportovní střelnice vybaveny lapači střel.

2. Olovo prodávané a používané při rybolovu:

• zákaz prodeje a používání olůvek a olověných návnad (s přechodnými obdobími v závislosti na hmotnosti: ≤ 50 g tři roky;> 50 g pět let),
• okamžitý zákaz používání olůvek, pokud se jedná o tzv. drop off techniku rybolovu.

Použití olověného střeliva pro vojenské účely spolu s jiným necivilním použitím olověného střeliva, například policií, bezpečnostními a celními složkami nespadá do rozsahu návrhu. Do rozsahu omezení nespadá rovněž použití olověného střeliva ve vnitřních prostorách.

Návrh je založen na informacích, které měla agentura ECHA k dispozici v době přípravy, a lze jej aktualizovat, pokud vyjdou najevo informace odůvodňující změny.

Všechny zúčastněné strany mají možnost předložit své argumenty podložené důkazy během šestiměsíční konzultace, která má začít 24. března 2021. Agentura ECHA plánuje uspořádat online seminář, ve kterém vysvětlí proces omezení a zúčastněným stranám ukáže, jak se účastnit konzultací.

Návrh agentury ECHA na další omezení používání olova navazuje na dřívější návrh týkající se olova ve střelných zbraních pro lov a sportovní střelbu v mokřadech nebo v jejich okolí. Evropská komise přijala toto omezení nařízením Komise (EU) 2021/57 ze dne 25. ledna 2021. Bude platit ve všech zemích EU od 15. února 2023.

Další informace:
Text článku v anglickém jazyce
Návrh na omezení olova ve střelivu a rybářském náčiní mimo mokřady
Příloha návrhu na omezení
Olovo v brocích, kulkách rybářském náčiní

Zdroj: MPO