Studenti společenských věd, kteří do letošního září obhájili či obhájí bakalářskou nebo diplomovou práci zaměřenou na životní prostředí, mají šanci zabodovat i v prvním ročníku soutěže Czech Envi Thesis. Ta si klade za cíl zvýšit povědomí veřejnosti o výsledcích vědecké činnosti studentů vysokých škol v ČR zabývajících se problematikou životního prostředí z pohledu společenských věd. Soutěž pořádá Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku při Univerzitě J. E. Purkyně v Ústí nad Labem.

Životní prostředí a jeho vývoj je tématem současnosti, věnují mu pozornost nejen vědci, ale i politici. Své místo má každodenně i v médiích. Část společnosti tuto potřebu reflektuje a aktivně se zapojuje do řady iniciativ, jako je Ukliďme Česko, sleduje více dopady svého chování, šetrně hospodaří s dešťovou vodou apod. Požadavek na kvalitu životního prostředí se odráží nejen ve výkonu veřejné a státní správy, rozvojových aktivitách soukromých firem, ale i ve vědecké činnosti studentů veřejných a soukromých vysokých škol. I přes vysokou kvalitu této činnosti však výsledky vědeckého bádání nejsou mediálně známé a často zůstanou jen v databázích a odborných knihovnách vysokých škol.

„Jsem skutečně rád za každého studenta humanitních věd, který se věnuje detailnímu studiu vztahů lidské společnosti a životního prostředí. Vždyť kvalitu životního prostředí stále více i celospolečensky vnímáme jako základ kvality našeho života. Projekt jsme podpořili záštitou Ministerstva životního prostředí a jak pevně doufám, vyprovokuje větší zájem o vědecká témata dnešních absolventů,“ říká ministr životního prostředí Richard Brabec.

Společenskovědní obory poskytují vysvětlení celé řady společenských fenoménů (prostorová rozložení environmentální zátěže, dopady nárůstu populace, rozdílné preference lidí, determinanty chování), pomáhají hledat přijatelná, společensky optimální řešení, či navrhují, jak správně nastavit způsoby komunikace environmentálních témat.

Studentské práce ocení odborná porota sestavená z předních českých odborníků napříč univerzitami a jinými vědeckými pracovišti v České republice. Pět nejlepších prací bude vybráno do finálového kola, v němž autoři své práce představí. Na ty nejlepší z nich čeká odměna ve výši 30 tisíc korun, 20 tisíc korun a 10 tisíc korun. Prostředky na odměny darovaly společnosti Vodafone, Metrostav a Severočeské vodovody a kanalizace, a.s.

Životní prostředí v sobě zahrnuje široké spektrum témat. Jak uvádí Dr. Jan Slavík, jeden z pořadatelů soutěže z Univerzity J. E. Purkyně, lze očekávat práce na zcela odlišné problémy, jako jsou povodně, sucho, lokální topeniště, podpora obnovitelných zdrojů, adaptace měst na změnu klimatu, problematika pitné a odpadní vody, městské zahradničení apod. Kromě ocenění tak získají studenti nové zkušenosti z jiných oblastí a zpětnou vazbu na svou práci od předních odborníků.

Organizátoři soutěže již oslovili 24 fakult vysokých škol, kde studuje více jak 57 tisíc studentů zaměřující se na různé společenskovědní aspekty životního prostředí. Ze zaslaných prací bude vybráno 5 prací do finálového kola, které se uskuteční koncem letošního roku. Finálové kolo proběhne formou konference, což umožňuje sdílet své názory a poznatky zabývající se ochranou životního prostředí se společenskovědním důrazem. Do soutěže je možné se přihlašovat prostřednictvím webových stránek https://czechenvithesis.cz, a to až do konce letošního září.

Nestlé představilo převratnou inovaci. Tyčinku YES! nabídne v novém plně recyklovatelném papírovém obalu. Poprvé se podařilo použít papír ve vysokorychlostní balící technologii pro balení cukrovinkových tyčinek. Přestože papír je v porovnání s plastovým obalem mnohem křehčí, linka dokáže zabalit až 300 kusů tyčinek za minutu.

Tato inovace otevírá možnosti na široké využití recyklovatelného papíru na balení v segmentu cukrovinek. Dosud bylo možné používat ve vysokorychlostní výrobě trvanlivých tyčinek pouze plastové nebo kombinované (laminátové) materiály. Technologická novinka od Nestlé znamená, že uvedené materiály mohou být nahrazeny papírem, který je recyklovatelný, splňuje všechny kvalitativní, hygienické, bezpečnostní standardy a zabezpečí čerstvost výrobku po celou dobu trvanlivosti.

Představené papírové obaly jsou dalším krokem společnosti Nestlé v naplňování závazku přejít do roku 2025 na recyklovatelné nebo znovu použitelné obaly. Papír pochází z udržitelného pěstování, které certifikují Forest Stewardship Council (FSC) a The Program for the Endorsement of Forest Certification.

Společnost ELT Management Company Czech Republic (Eltma) v těchto dnech vydává Výroční shrnutí. Autorizovaný kolektivní systém Eltma sdružuje a plní zákonné povinnosti výrobců a dovozců pneumatik, kteří mají zájem o životní prostředí a svou účastí se podílí na úžasných výsledcích. Od roku 2016, kdy nezisková společnost Eltma získala autorizaci, již vysbírala přes 124 tis. tun opotřebovaných pneumatik. „V roce 2018 jsme v rámci zpětného odběru, tedy z pneuservisů a od prodejců pneumatik, vysbírali a finálně zpracovali 47 100 tun pneumatik. Postarali jsme se o 89% pneumatik, které naši účastníci – výrobci a dovozci – uvedli na trh. Vzhledem k tomu, že pneumatika používáním ztrácí na váze a to cca 20%, je to dokonce i více než 100% původní váhy nových výrobků.“ říká jednatel společnosti Ing. Radim Filák.

Významnou změnou, kterou velmi vítáme, je navýšení minimální zákonné úrovně zpětného odběru pro výrobce a dovozce na 65% od 1.1.2020. Tuto hranici kolektivní systém Eltma překonal již v roce zahájení své činnosti 71% v roce 2016 resp. 80% v roce 2017. V roce 2018 pomocí téměř 2900 sběrných míst, kteří v mnohdy nelehkých podmínkách pomáhají snižovat výskyt pneumatik na černých skládkách, hranice dosáhla 89%. Bylo vysbíráno množství, které odpovídá prvovýbavě na téměř 1 700 000 osobních automobilů.

Z čísel jasně vyplývá, že o zpětný odběr pneumatik je stále zvyšující se zájem. Kolektivní systém Eltma prokazatelným a transparentním sběrem a zpracováním pneumatik umožňuje obcím a městům pneumatiky na sběrných dvorech nesbírat. Velkou roli hraje i dostupnost sběrných míst, která u kolektivního systému je od malých obcí až po velká města. „Věřím, že navýšení minimální povinné hranice na 65% napomůže snížení výskytu pneumatik v režimu odpadu a naopak bude docházet k dalšímu rozšiřování sběrné sítě jak u nás tak i u individuálně plnících povinných osob, což přispěje k větší rovnováze mezi všemi subjekty v oblasti nakládání s odpadními pneumatikami“ uvádí Ing. Filák.

Nezisková společnost s ručením omezeným ELT Management Company Czech Republic (Eltma) v návaznosti na oprávnění od Ministerstva životního prostředí ČR provozuje kolektivní systém, který výrobcům a dovozcům pneumatik umožňuje plnění povinností zpětného odběru pneumatik. Je členem ELT fóra Evropské asociace výrobců pneumatik a zpracovatelů pryže ETRMA.

Dokument ke stažení:

Vyrocni_shrnuti_2018.pdf (5567518)

Teplárny se již v současné době významně podílejí na poskytování podpůrných služeb pro stabilizaci elektrizační soustavy. Akumulační schopnosti soustav zásobování teplem představují potenciál pro stabilizaci elektrické sítě a do budoucna by měla být jejich role dále posílena. Počítá s tím i návrh Národního akčního plánu pro chytré sítě.

Ministerstvo průmyslu a obchodu zaslalo do meziresortního připomínkového řízení návrh Národního akčního plánu pro chytré sítě 2019 – 2030. Budování a využívání prostředí chytrých sítí bude nezbytné pro další rozvoj trhu s elektřinou a pro jeho využívání aktivními spotřebiteli, a také spotřebiteli-výrobci. Nedílnou součástí je také rozvoj technologií pro ukládání elektřiny, které umožní bezpečné provozování elektrizační soustavy s rostoucím podílem elektřiny z obnovitelných zdrojů s nestabilní výrobou, v případě České republiky zejména z fotovoltaických elektráren.

Teplárny by mohly do budoucna fungovat jako virtuální baterie s velkou flexibilitou. V době přebytku elektřiny ji mohou přeměňovat na teplo, které se uloží pro pozdější využití, naopak v době nedostatku elektřiny mohou v odběrových turbínách zvýšit její výrobu na úkor výroby tepla. Přitom využijí značnou akumulační schopnost tepelných sítí, kterou mohou posílit i zásobníky tepla.

„Jsme rádi, že Ministerstvo průmyslu a obchodu počítá s využitím značného potenciálu tepláren pro udržování stability elektrizační soustavy a jsme připraveni se do tohoto projektu aktivně zapojit,“ uvedl předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR Tomáš Drápela.

V současné době jsou v České republice zařízení pro přeměnu elektřiny na teplo instalována v 5 teplárnách a jejich celkový výkon činí 68 MW. Není to však jediná možnost, jak mohou teplárny ke stabilizaci elektrických sítí přispět. Možnosti pro vyrovnávání výkyvů v elektrizační soustavě jsou s ohledem na akumulační schopnost soustav zásobování teplem podstatně širší a bylo by možné je relativně levně dále zvýšit vybudováním akumulátorů tepla.

„Ukládání tepla patří mezi nejlevnější způsoby akumulace energie, navíc k němu můžeme využít stávající funkční infrastrukturu soustav zásobování teplem, která nevyžaduje zásadní investice. Při úvahách o možnostech stabilizace elektrizační soustavy s rostoucím podílem elektřiny z obnovitelných zdrojů je třeba brát v úvahu všechny možnosti a hledat nákladové optimum,“ upozornil ředitel Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek.

Chytré sítě (Smart Grids) jsou elektrické sítě s využitím digitálních technologií, které jsou schopny efektivně propojit chování a akce všech uživatelů k nim připojených (výrobce, spotřebitele, spotřebitele s vlastní výrobou). Slouží k zajištění ekonomicky udržitelné energetické soustavy, provozované s nízkými ztrátami a vysokou mírou spolehlivosti a bezpečnosti dodávek elektřiny.

K zajištění fungování chytrých sítí bude třeba vytvořit legislativní, tarifní a regulační podmínky pro integraci očekávaného rozvoje decentralizovaných (zejména obnovitelných) zdrojů elektřiny, akumulace, spotřeby vč. elektromobility do elektrizační soustavy ČR a pro využívání a poskytování nových druhů služeb zákazníky a dalšími účastníky trhu s elektřinou.

V půlce června se v Ďáblicích mělo v rámci veřejného projednání diskutovat o tom, co si místní obyvatelé myslí o znovuotevření již zrekultivované části skládky. Výsledek? Oznamovatel, firma FCC se na jednání nedostavila. Respektive dostavila, ale změnu místa dostala oznámené dopředu ne 5, ale 4 pracovní dny. A to se přeci nedělá, že. A tak se celá akce ukončila dříve, než byla zahájena a to i přesto, že oznamovatel i jeho projektový tým dorazil. Jen možná vymysleli nějaký chytrý mezikrok, který je lepší si promyslet před tím, než se vystaví veřejnému puči. Co si budeme povídat. O znovuotevření kromě oznamovatele nikdo nestojí. Více ZDE

Další informace:

Nové projednání se uskuteční 24. července 2019, od 16hod, pozvánka ZDE

I díky dotacím vznikla spousta kompostáren a nyní máme papírově kapacitu zajištěnou a dostatečnou. Faktem však je, že ne všechny provozy jsou ekonomicky funkční, a tak po uplynutí doby udržitelnosti zkrátka provoz uzavřou a nakoupenou techniku využijí jinak a jinde nebo ji prodají. Co bude pak? Zasloužilo by si kompostování vlastní oborovou asociaci? Proč podpořit domácí kompostování a jaká je praxe na Praze 12? A mnoho dalšího k tématu bioodpadů najdete v aktuální čísle časopisu Odpadové fórum.

Zemědělství je nedílnou a zásadní součástí naší společnosti zabezpečující základní lidskou potřebu – potravu. Bohužel se zemědělskou činností související také negativní dopady na životní prostředí, jako je nadužívání průmyslových hnojiv a pesticidů, eroze půdy, neschopnost zadržovat vodu v krajině nebo narušení biodiverzity. O správnou zemědělskou praxi se snaží už osmnáct let sedlák Daniel Pitek, který tak vrací krajině původní ráz, zakládá nové ovocné sady, na pastvinách nechává růst solitérní stromy a hloubí tůňky, aby přírodě vrátil schopnost zadržovat vodu.

O čem píšeme dále? Například o agropeletách vznikající z přebytků zemědělské prvovýroby představují nedílnou součást cirkulární ekonomiky a zároveň potenciál podporu rozvoje venkova. Nebo o bioplastech. V současnosti probíhá poměrně ostrá diskuze týkající se náhrady konvenčních plastů tzv. bioplasty. Podívejme se tedy na ně zblízka. Jsou bioplasty řešení nebo hrozba?

K přednostem aplikace čistírenských kalů na zemědělskou půdu patří přísun organické hmoty a živin v nich obsažených. Pomohou žížaly odstranit mikropolutanty z čistírenských kalů? A jak to je z pohledu využití kalů z čistíren odpadních vod z pohledu aktuální legislativy?

Přehled obsahu:

ROZHOVOR

• Sedlák pod Milešovkou bojuje proti suchu (Eva Vejdělková)

BIOODPADY

• Kompostování by si zasloužilo oborovou asociaci (Martin Šmída)

• Proč podpořit domácí kompostování (Redakce OF)

• Agropelety jako nedílná součást cirkulární ekonomiky a podpory rozvoje venkova ( Redakce OF)

• Vracíme půdě život. Přidáte se? (Zuzana Fišerová, Zdeněk Šichan)

• Potřebujete velkou hromadu (Hana Doležalová)

• Praha 12 kompostuje (Eva Tylová, Redakce OF)

• Bioplasty – řešení nebo hrozba? (Radek Přikryl, Jiří Kučerík)

KALY

• Pomohou žížaly odstranit mikropolutanty z čistírenských kalů? ( Aleš Hanč, Pavel Švehla, Tereza Hnátková, Petra Innemanová, Tomáš Cajthaml)

• Využití kalů z čistíren odpadních vod jako hnojiva a související legislativa (Veronika Jarolímová)

• Nakládání s kaly z ČOV a jejich ohlašování (Jitka Lochovská)

CIRKULÁRNÍ EKONOMIKA

• Odpady představují nekonečné možnosti (Redakce OF)

ENERGETICKÉ VYUŽÍVÁNÍ ODPADU

• Výroba cementu, výpal slínku a trvale udržitelný dostupný palivový mix s obsahem biomasy (Jan Gemrich, Milan Maciga)

EVIDENCE V KOSTCE

• Evidence oprávněných osob – mobilní zařízení (Lucie Česeneková, Markéta Sequensová)

• Evidence a ohlašování odpadů u mobilních zařízení v praxi (Petr Grusman)

Dvě skupiny poslanců předložily Poslanecké sněmovně návrhy zákona na vydání ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů mění Čl. 7., který v platném znění stanovuje: Stát dbá o šetrné využívání přírodních zdrojů a ochranu přírodního bohatství. Níže uvádí odkaz na příslušní tisky a navrhované

A) Sněmovní tisk 508 Novela ústav. z. - Ústava ČR

 „Čl. 7

(1) Voda, jakož i ostatní přírodní zdroje a přírodní bohatství je ve vlastnictví České republiky. Česká republika chrání a zvelebuje toto bohatství a je povinna zajistit ochranu a šetrné využívání vody jako základní životní potřeby i ostatních přírodních zdrojů a přírodního bohatství ve prospěch svých občanů a následujících generací.

(2) Způsob využívání a ochrany stanoví zákon.“

Stanovisko SOVAK ČR k návrhu - ZDE

B) Sněmovní tisk 526 Novela ústav. z. - Ústava ČR

Čl. 7

„Stát dbá o šetrné využívání přírodních zdrojů, zejména vodních zdrojů a půdy, a ochranu

1. přírodního bohatství.“

Dlouho očekávané nové nařízení EU o hnojivech bylo dne 25. června 2019 zveřejněno v Úředním věstníku EU ve všech úředních jazycích, viz ZDE. Tím se otevře evropský trh s recyklovanými hnojivy, recyklačními technologiemi a organickými a organicko-minerálními hnojivy, biostimulanty, komposty, digestáty…

Zpráva JRC, která navrhuje kritéria pro materiály „STRUBIAS“ (biochar, pyrolytické materiály, struvit, znovuzískané obnovené fosfátové soli, produkty na bázi popela), která bude součástí nařízení, bude dokončena pravděpodobně koncem roku 2019 / začátkem roku 2020 a poté doplněna do přílohy tohoto nařízení.

Nařízení zakazuje použití jako vstupní materiál mj. organické  části  směsného  komunálního  odpadu  z domácností  oddělené  mechanickou,  fyzikálně-chemickou, biologickou  a/nebo  manuální  cestou a  čistírenských kalů pro kategorii certifikovaných hnojiv KSM  3:  KOMPOST.     

Očekává se také, že změna nařízení REACH o vynětí „digestátů“ z registrace bude zveřejněna v úředním věstníku v létě 2019.

Toto  nařízení  vstupuje  v platnost  dvacátým  dnem  po  vyhlášení  v Úředním  věstníku  Evropské  unie (tzn. 15.července 2019) a použije se  ode  dne  16. července  2022.

Dokument ke stažení:

EU Fertilizer Regulatin CZ.pdf (4630025)

Zdroj / autor: Miroslav Kos, SMP CZ, a.s.

Inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z oddělení odpadového hospodářství v Ostravě uložili pokutu 500 tisíc korun společnosti Flambium s.r.o. za nesplnění opatření k nápravě. Firma neodvezla odpady nelegálně uložené na pozemku v Sedlnici na Novojičínsku.

V roce 2017ČIŽP firmu pokutovala částkou 100 tisíc korun za nelegální ukládání desítek tisíc tun stavebních a demoličních odpadů na tomto pozemku. Zároveň obviněnému svým rozhodnutím nařídila, aby odpad z místa odvezl, předal ho osobě oprávněné k nakládání s odpady a pozemek uvedl do původního stavu. Lhůta pro splnění nápravného opatření uplynula 26. 7. 2018.

„Inspektoři se tedy v září 2018 vydali na místo, aby provedení opatření k nápravě zkontrolovali. Zjistili, že odpady byly shrnuty stavební technikou do rohu pozemku a nebyly odvezeny. Opatření tedy nebylo splněno a následovala sankce, která je úměrná zjištěnému porušení zákona. Jednalo se totiž o desítky tisíc tun odpadů navezené na pozemek, který nebyl k nakládání s odpady určen,“ uvedl Karel Kozubek, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Ostravě.

Skutečnost, že firma již dlouhodobě provozuje činnost spočívající v nakládání s odpady, aniž by plnila základní zákonné povinnosti, hodnotí ČIŽP jako vysoce společensky nebezpečnou. Nakládat s odpady lze pouze v zařízeních, která jsou k tomu podle zákona určena.

Firma Flambium se proti pokutě neodvolala, sankce nabyla v červnu 2019 právní moci.

Dne 25. června 2019 v sídle Technologické agentury ČR (TA ČR) proběhl streamovaný seminář k 1. veřejné soutěži Programu Prostředí pro život - podprogram 1 a 2. Videozáznam ze semináře ke shlédnutí ZDE. Prezentace ze semináře ke stažení ZDE

Řešíte problém, jak ekologicky zlikvidovat biologicky rozložitelný odpad (BRO) nebo biologicky rozložitelný komunální odpad (BRKO)? Co s kaly z čistírny odpadních vod? Jak naložit s digestáty z bioplynových stanic či s gastro odpady? Z toho všeho můžete vyrobit organické hnojivo.

Koloběh života

Koloběh života je něco, co by k našemu životu mělo neodmyslitelně patřit. Bohužel tomu tak v mnoha oblastech našeho života není. Pořád se učíme, že bioodpady lze ekologicky zpracovat kompostováním a vrátit je zpět do koloběhu.

Při použití mikrobiálních přípravků můžete kompostování urychlit, potlačit hnilobné procesy, zbavit se nežádoucích bakterií a významně zredukovat nepříjemný zápach z odpadů. Výsledkem je pak organické hnojivo, které vrací do půdy život. Zvyšuje množství humusu v půdě, obnovuje půdní mikroflóru a v neposlední řadě také zvyšuje schopnost půdy zadržet vodu.

Tato schopnost je hlavně v posledních letech, kdy byl nedostatek srážek, velmi důležitá. V průběhu kompostování dochází k přeměně amoniakálního dusíku a jeho navázání do organických komplexů, což vede k minimálním ztrátám živin a jejich maximálnímu využití. Bakterie kořenového systému rostlin dusík následně transformují zpět do podoby, kterou rostlina umí zpracovat, a to jen v dávkách, které rostlina potřebuje.

Pokud bude výsledné hnojivo použito pro pěstování plodin, sníží se v nich obsah dusičnanů, což ocení nejen velkopěstitelé, ale i drobní zahrádkáři, kteří si pěstují své ovoce a zeleninu právě z důvodů, že ho chtějí mít zdravější.

Přeměňme biologicky rozložitelné odpady na organické hnojivo a vracejme tím půdě život.

Až deset litrů čistírenských kalů na jeden kilogram BRO

Zní to až neuvěřitelně, ale je to tak! Na jeden kilogram pevného nosiče, jako je například sláma, BRO nebo BRKO, můžeme díky přípravku PROBIO-K2 dávkovat až 10 litrů kapalných odpadů. Toto množství kapalných odpadů je ovšem třeba na pevný nosič dávkovat v několika krocích.

Následné smíchání s přípravkem PROBIO-K2 (činidlem na polysacharidové bázi) a mikrobiálním přípravkem Ekobakter vám navíc přinese významné urychlení celého procesu kompostování.

Výsledné organické hnojivo můžete mít hotové již za dva až čtyři měsíce.

Ekologická likvidace bioodpadů

Likvidace odpadů je pro obce i další subjekty, které tento problém řeší, velkým problémem. V poslední době se v odpadovém hospodářství klade stále větší důraz na ekologický aspekt.

My vám ukážeme jednoduché řešení, jak můžete ekologicky likvidovat biologicky rozložitelný odpad. Nejenže se zbavíte odpadu, ale navíc ho přeměníte na organické hnojivo, které můžete využít na rekultivaci obecních ploch nebo ho můžete registrovat a jeho prodejem získat zajímavé výnosy.

Blíží se doba, kdy bude zcela zakázáno skládkování biologicky rozložitelného odpadu.

Důvod je prostý – redukce skleníkových plynů. BRO se totiž na skládkách rozkládá, a protože se to neděje v optimálních podmínkách, vznikají přitom skládkové plyny, které obsahují vysoký podíl metanu a oxidu uhličitého. Ty patří do skupiny tzv. skleníkových plynů. Metan pro porovnání přispívá dvacetkrát více ke skleníkovému efektu než oxid uhličitý.

Přeměna BRO na organické hnojivo je tedy tou nejekologičtější a nejlogičtější cestou, protože nijak nezatěžuje životní prostředí. Naopak vrací do půdy potřebné živiny, zlepšuje strukturu půdy a zvyšuje schopnost půdy zadržet vodu.

Postup zpracování

Při zpracování tekutých odpadů je třeba nejprve důkladně promíchat tekuté odpady (například čistírenské kaly) s přípravkem PROBIO-K2, aby došlo ke změně vlastností tekutiny a lépe ulpívala na pevném nosiči.

V další fázi dochází k promíchání všech komponent – pevného nosiče, tekutých odpadů upravených přípravkem PROBIO-K2 a mikrobiálního přípravku Ekobakter.

Při zpracování tuhých organických odpadů je možné promíchání s přípravky PROBIO-K2 a Ekobakter v jednom kroku. Díky mikroorganismům dodaným mikrobiálním přípravkem je možné kompostovat též při nízkých teplotách okolo 0° C.

Zpracování vstupů pro kompostování je možné provést například běžně dostupnou manipulační technikou nebo pomocí speciálních mísicích zařízení. Takovým speciálním mísicím zařízením je tzv. solidifikační linka. Solidifikační linku je možné si objednat buď jen jako službu a využít ji třeba jednorázově, nebo ji zakoupit.

V dnešní době je možné získat na tyto speciální mísicí zařízení dotace k pokrytí až 85 % nákladů na zakoupení a instalaci. U každého města a obce záleží samozřejmě na objemu biologicky rozložitelného odpadu, zda se vyplatí využít současné dotace a pořídit si vlastní solidifikační linku či jinou technologii na zpracování BRO.

Nákup je možné řešit i dohodou v rámci několika obcí, které budou participovat na vstupních i provozních nákladech. Existují totiž mobilní solidifikační linky vyráběné na rámu pro natažení na přepravník Abroll-kontejneru, které jsou lehce přemístitelné.

Organické hnojivo

Kvalita výsledného organického hnojiva či rekultivačního kompostu závisí na vhodně zvolených druzích biologicky rozložitelných odpadů, jejich struktuře a vlhkosti. Dále je ovlivněna i dodržením celé kompostovací technologie.

Opakované hnojení průmyslovými hnojivy bez dodání organické hmoty do půdy, spolu s používáním stále těžší mechanizace, vede k utužení půdy a narušení její přirozené schopnosti vázat vodu a k větší náchylnosti k vodní i větrné erozi. Při hnojení půdy klasickými průmyslovými hnojivy je jejich účinnost pouze kolem 50 %, zbytek živin je rostlinami nevyužitý a je z půdy vyplavován do podzemních vod. Naproti tomu v organických hnojivech jsou živiny vázány v organických komplexech. Tyto živiny jsou uvolňovány postupně, nedochází k jejich vyplavování a úroveň jejich využití se pohybuje nad 90 %.

Organické hnojivo je takovým půdním stabilizátorem, který významně zlepšuje strukturu půdy, obnovuje množství humusu, zvyšuje schopnost zadržet v půdě vodu a chrání ji proti erozi. Proto právě aplikací organických hnojiv do půdy můžeme významně přispět k obnově její kvality.

Pro více informací o zpracování organických odpadů, výhodách použití přírodních prostředků v procesu kompostování a výrobě organického hnojiva kontaktujte společnost Manetech (www.manetech.cz).

Projekt Přeměna tekutých odpadů na organický substrát či rekultivační kompost technologií MANETECH získal 2. místo v soutěži MPO Přeměna odpadů na zdroje 2019 v kategorii Výrobní podniky – výrobek z druhotných surovin.

Autor: Zuzana Fišerová, Zdeněk Šichan, MANETECH a. s.

Na jednání Rady pro životní prostředí se dnes ministři členských států EU dohodli na společné pozici k návrhu nařízení o minimálních požadavcích pro opětovné používání vody v zemědělství. Ministři životního prostředí dále diskutovali o účinném provádění právních předpisů a přijali společné vyjádření k budoucí chemické politice EU.

Návrh nařízení o minimálních požadavcích pro opětovné používání vody v zemědělství předložila Evropská komise v květnu 2018, jeho snahou je sjednotit pravidla pro opětovné využívání odpadní vody pro zemědělské závlahy, a tím přispět k řešení problémů nedostatku vodních zdrojů i adaptace na změnu klimatu. Stanovení minimálních požadavků má zaručit, že voda recyklovaná v souladu s novými pravidly bude bezpečná k zavlažování jak z hlediska ochrany složek životního prostředí, tak z hlediska lidského zdraví.

Každému použití recyklované vody na závlahu bude předcházet analýza rizik, která vyloučí přítomnost látek rizikových pro lidské zdraví či životní prostředí, a v recyklované vodě budou pravidelně monitorována především mikrobiologická rizika. Zemědělská produkce koluje volně v rámci evropského vnitřního trhu, ovšem vyčištěná odpadní voda, jež je k zavlažování plodin používána, v sobě nese rizika, proto je nezbytné stanovit společná evropská pravidla.

„ČR s využitím recyklované odpadní vody na závlahu zemědělských plodin zatím nemá zkušenosti. I proto bychom s dávkou předběžné opatrnosti především kvůli hygieně a ochraně zdraví uvítali, kdyby se minimální požadavky nastavily ještě přísněji a použití vyčištěné odpadní vody na zavlažování v zemědělství mělo své jasné limity. ČR nakonec podpořila kompromisní návrh, který má podporu naprosté většiny států. Klademe však důraz na to, aby byly minimální požadavky výhledově posouzeny a v závislosti na vědeckém poznání případně zpřísněny,“ uvedl náměstek ministra životního prostředí Vladislav Smrž, který Českou republiku na jednání zastupoval.

Ministerstvo životního prostředí je pro to, aby se nastavila kritéria pro recyklovanou vodu tak, aby se předešlo kontaminaci složek životního prostředí, zejména půdy, a také rostlinné produkce. „Projevy změny klimatu, které byly ještě nedávno hlavně předmětem vědeckých diskuzí, dnes čím dál více pociťujeme na vlastní kůži. V nadcházejících letech ve střední Evropě hrozí častější sucha a my se musíme již dnes připravit na situaci, že vody nebude vždy dostatek,“ doplnil náměstek Smrž.

V současnosti se v ČR recyklovaná voda k zavlažování zatím nepoužívá, se sílícími projevy sucha lze však očekávat, že tento způsob bude relevantní např. pro jižní Moravu či v Polabí. Na národní úrovni je před námi brzká diskuze k tomu, jak budeme v zemědělství pracovat s vodou dešťovou i recyklovanou odpadní. Zároveň je však nutno eliminovat všechna rizika pro životní prostředí a zdraví obyvatel, jež mohou být s využitím recyklované odpadní vody spojena.

Ministři se dále zabývali nedostatky v provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí, a to v souvislosti s nedávno zveřejněným druhým kolem zpráv v rámci přezkumu provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí (Environmental Implementation Review; dále jen "EIR") [1]. Iniciativa EIR má za cíl zlepšení implementace legislativy EU v oblasti životního prostředí. Jde o periodickou aktivitu s dvouletým cyklem, v jejímž rámci Evropská komise hodnotí situaci v jednotlivých státech s cílem identifikovat mezery a nedostatky v implementaci právních předpisů a politik EU v oblasti životního prostředí a současně vyhodnocuje, ve kterých oblastech jsou členské státy v implementaci úspěšné a mohou sloužit jako příklad ostatním.

Na jednání se dnes podařilo také schválit závěry Rady ke strategii pro chemické látky. „Především je nutné, aby se zlepšil proces hodnocení látek a aby stavěl na kvalitních vědeckých informacích, ať už se to týká informací k řešení problematiky nanomateriálů, léčivých přípravků, nastavení kritérií endokrinních disruptorů, nacházení bezpečných alternativ či informací o kombinovaných účincích chemických látek,“ uvedl za ČR náměstek Smrž.

Poznámky: [1] Sdělení Evropské komise „Přezkum provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí 2019: Evropa, které chrání své občany a zlepšuje kvalitu jejich života“

Společnost PARADOX STEEL s.r.o. jako původce odpadů shromažďovala na venkovních plochách kolem výrobní haly v areálu své provozovny v Ostravě – Kunčicích odpady, které nebyly utříděné podle jednotlivých druhů a kategorií. Firma nevedla průběžnou evidenci a nezabezpečila odpady před nežádoucím znehodnocením, odcizením nebo únikem. Porušila tak povinnost danou zákonem o odpadech. Inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP), Oblastního inspektorátu Ostrava, jí uložili pokutu 200 tisíc korun. Ta nabyla právní moci 18. června.

Inspektoři ČIŽP provedli v září 2018 v areálu uvedené provozovny předem neohlášenou kontrolu. V době šetření nebyl nikdo přítomen. Následovala kontrola v listopadu 2018, kdy byl v areálu pouze jednatel a neprobíhal zde žádný provoz. Na venkovní ploše v areálu se nacházely například směsné stavební a demoliční odpady, dveře, okap, prázdné plastové kanystry a sudy, ale také lednice, kancelářský nábytek a vybavení, karton, kabely, prázdné znečištěné obaly. Ležely zde také obaly obsahující zbytky nebezpečných látek, izolační materiály, upotřebené brusné nástroje a brusné materiály, piliny a třísky železných kovů, zemina a kamení.

„Na zpevněné ploše za provozní halou bylo v době kontroly 16 kovových sudů o objemu 200 litrů. Některé byly cca z 1/3 naplněny kapalinou olejového zápachu. Odpady na venkovních plochách nebyly v době šetření v uzavíratelných nádobách, byly volně na ploše bez zamezení působení povětrnostních vlivů,“ řekl Karel Kozubek, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Ostravě.

Shromažďovat odpady podle jednotlivých druhů a kategorií ukládá zákon, je tedy nutné, aby firma, jakožto původce odpadů, tuto povinnost plnila. „Nejednalo se o ojedinělý stav, neutříděné shromažďování odpadů jsme zjistili na více plochách kolem provozní haly a administrativní budovy. Nezabezpečení nebezpečných odpadů před nežádoucím únikem považujeme za závažný a pro životní prostředí ohrožující přestupek. Ponechání nebezpečných odpadů působení povětrnostních vlivů bez jakéhokoliv zabezpečení může způsobit nekontrolovatelné úniky těchto nebezpečných odpadů do životního prostředí a tím jej přímo ohrožuje,“ uvedl Kozubek.

Společnost SAKO ve spolupráci s brněnskou Mendelovou univerzitou a se společností Green Solution na začátku června spustila výzkumný projekt sledující potravinový odpad v černých popelnicích. Jeho cílem je zjistit, jaký je ve vybraných lokalitách podíl vyhozených potravin ve směsném komunálním odpadu a jaký vliv má na tento podíl zapojení různých osvětových nástrojů.

Páteří projektu je intervenční experiment sledující chování brněnských domácností, který je rozdělen do tří etap. V první fázi bude probíhat sběr vstupních dat a jejich vyhodnocení. Druhá etapa bude o poznání aktivnější – zapojí se workshopy, přednášky, informační materiály nebo třeba nálepky na popelnice a bude sledován vliv na skutečné chování občanů. Na závěr potom s odstupem dojde k vyhodnocení, jestli efekty aktivního působení přetrvávají i po jeho skončení.

„Plýtvání potravinami si lidé často sami neuvědomují a mnohdy ani netuší, kolik jídla každý měsíc vyhodí mezi odpadky. My chceme zjistit, jestli cílená osvěta může jejich chování výrazněji ovlivnit, a proto je budeme na tento fakt i jeho environmentální i ekonomické dopady různými způsoby upozorňovat. Následně porovnáme, jak se to projeví ve skladbě odpadu,“ vysvětlil Filip Leder a dodal, že je rád, že na výzkumu SAKO spolupracuje právě s brněnskou univerzitou a společností, která má s tvorbou statistik změn ve složení komunálního odpadu mnohaleté zkušenosti.

Analýza vzorků odpadu z černých popelnic bude probíhat čtyřikrát ročně a to tak, aby vybrané lokality zahrnovaly jak sídlištní zástavbu, tak i tu vilovou a venkovní. Každý typ zástavby bude monitorován zvlášť, jelikož se vzhledem k odlišnému stylu života v jednotlivých lokalitách předpokládá i jiné složení produkovaného odpadu. Současně se budou odděleně sledovat i místa, ve kterých proběhne cílená informační kampaň, a místa, ve kterých žádná osvěta probíhat nebude. Projekt je plánován celkem na tři roky.

Podle Organizace pro zemědělství a výživu (FAO) se každoročně vyhodí nebo zkazí jedna třetina vyrobeného jídla. Celosvětově to dělá 1,3 miliardy tun potravin, což je množství, které by dokázalo nasytit až tři miliardy lidí.