Evropská komise dnes spustila dvě veřejné konzultace, které se týkají cílů EU v oblasti snižování emisí skleníkových plynů do roku 2030. Konzultace se týkají směrnice o energetické účinnosti a směrnice o obnovitelných zdrojích energie, jejichž revize by měly být zveřejněny v červnu 2021 a měla by reflektovat navýšení cíle pro snížení emisí na 55 %. Obě konzultace budou otevřené na 12 týdnů.

Nemocnice a další zařízení, které pečují o nemocné covidem, produkují podle ministerstva životního prostředí o třetinu více infekčního odpadu co do váhy a co do objemu dokonce o polovinu. Ministerstvo počítá s tím, že v říjnu a listopadu bude tohoto specifického odpadu ještě víc. Vládě pro informaci předložilo materiál, jak zajistit, aby problémy s likvidací odpadu nezasáhly provoz nemocnic. Navrhuje dočasnou legislativní změnu i posouzení dalších možností likvidace infekčních odpadů.

Infekční odpady ze zdravotnictví jsou odstraňovány v síti schválených zařízení, zejména spaloven nebezpečných odpadů, kterých je celkově v Česku 20. Spalovny zdravotnických odpadů jsou provozovány buď přímo v rámci některých nemocnic, případně se tento druh odpadů sváží do spaloven nebezpečných odpadů. Zařízení se nyní podle ministerstva dostávají na "únosnou mez svého zatížení".

Ministerstvo proto v materiálu, který má ČTK k dispozici, na dobu nouzového stavu navrhuje přijmout legislativní úpravu, které umožní zejména zachování plynulého svozu infekčních odpadů ze zdravotnických zařízení a následně jejich odstranění ve schválených zařízeních. "Není přijatelné, aby docházelo k hromadění infekčních odpadů ve zdravotnických zařízeních," konstatuje. Pokud by došlo k přeplnění spaloven, navrhuje úřad také prověřit další možnosti dočasného odstraňování nebezpečných infekčních odpadů.

Provoz zařízení pro nakládání s infekčními zdravotnickými odpady povolují krajské úřady, kontrolu provádí Česká inspekce životního prostředí a krajské úřady. Spolu s hygienickými stanicemi podle materiálu požadují, aby vláda nalezla řešení na celostátní úrovni.

Nebezpečný odpad ze zdravotnictví smí být podle předpisů soustřeďován mimo chladící prostor maximálně tři dny. Déle soustřeďovat a to maximálně do doby jednoho měsíce ho lze pouze při teplotách pod osm stupňů Celsia.

Úsek kvality ovzduší Českého hydro-meteorologického ústavu (ČHMÚ) zveřejňuje publikaci „Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2019”, jedná se o finální zprávu, kde je hodnocení prováděno z verifikovaných dat.

V roce 2019 byly naměřeny nejnižší imisní koncentrace látek znečišťujících ovzduší za posledních 11 let, tj. v období 2009–2019. Výjimku tvoří jen přízemní ozon, benzen a kadmium. Za poklesem koncentrací jednotlivých látek stojí více faktorů, hlavně však nižší množství emisí a také příznivé meteorologické a rozptylové podmínky roku 2019. Pokles imisních koncentrací můžeme přisoudit také již realizovaným opatřením pro zlepšení kvality ovzduší (např. výměny kotlů, postupující obnova vozového parku a technické realizace pro snižování emisí některých zdrojů).

Nicméně koncentrace některých znečišťujících látek se závažnými dopady na lidské zdraví každoročně překračují své imisní limity na řadě lokalit České republiky. Oblasti s překročením imisních limitů bez zahrnutí ozonu pokrývaly v roce 2019 cca 8,4 % území ČR, kde žije cca 27,5 % obyvatel. Tyto oblasti byly vymezeny z důvodu překročení imisních limitů benzo[a]pyrenu a suspendovaných částic PM₁₀ a PM_2,5. Oblasti s překročením imisních limitů se zahrnutím přízemního ozonu pokrývaly v roce 2019 cca 77,1 % území ČR s cca 75,6% obyvatel.

Dokument ke stažení:

Souhrn - dokument pdf

Evropská komise zveřejnila k připomínkování počáteční posouzení dopadů (Inception Impact Assessments) k Změně klimatu – aktualizaci systému EU pro obchodování s emisemi (ETS). K iniciativě bude později následovat veřejná konzultace v podobě dotazníku. Komise navrhuje zvýšit svůj cíl snížení emisí skleníkových do roku 2030 na alespoň 55 % hodnot z roku 1990. S ohledem na tento cíl přezkoumá Komise všechny příslušné politiky EU, včetně systému obchodování s emisemi ETS, a navrhne jeho rozšíření na nová hospodářská odvětví. Přezkum bude proveden i u rezervy tržní stability v rámci systému EU ETS, a to konkrétně u otázky nakládání s nevyužitými emisními povolenkami po 3 letech od zavedení.

Dokument ke stažení:

EU 43_20 EK Počáteční posouzení dopadů - Ares(2020)6081850

Komise zveřejnila strategii týkající se renovací, která je součástí Zelené dohody pro Evropu, Komise přijala novou strategii pro chemické látky, V rámci Zelené dohody pro Evropu přijala Komise strategii pro methan, Poslanci chtějí zvýšit cíl redukce emisí do roku 2030 na 60 %, Komise zveřejnila hodnocení stavu přírody v EU, Rada dosáhla z velké části dohody týkající se rámce pro klima, Rada přijala závěry o strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030, Rada přijala přísné minimální normy jakosti vod, Přírodu sužují rekordní požáry. Více ZDE

Senát odmítl novelu, která má stanovit minimální počet sběrných míst na obaly. Podle kritiků by předloha fakticky zachovala monopol jedné z obalových společností. Vláda by to měla vyřešit v další připravované úpravě. Novelu nicméně ještě předtím znovu projedná Sněmovna, která má možnost veto Senátu přehlasovat.

Novela počítá s tím, že sběrná místa na obaly zřejmě budou muset být ze zákona v 90 procentech obcí. Mají to zajistit výrobci nebo prodejci obalů. Novela jim podle předsedy senátorů ODS a TOP 09 Zdeňka Nytry ukládá uzavřít smlouvy s minimálně 25 procenty obcí, což fakticky znemožní konkurenci vůči obalové společnosti EKO-KOM.

Novela v návaznosti na unijní předpisy stanovuje kromě minimální hustoty sítě sběrných míst také povinnosti autorizovaných obalových společností, které budou povinny provádět takzvanou ekomodulaci. Znamená to, že budou finančně zohledňovat opakovanou použitelnost obalů a zvýhodňovat je před nerecyklovatelnými obaly. Cílem je zvýhodnit výrobky, jejichž používání či likvidace představují menší ekologickou zátěž.

Návrh také rozšiřuje povinnost autorizovaných obalových společností podrobit své hospodaření a vykazované údaje o zpětném odběru a zpracování odpadu z obalů povinným auditům, aby byla zajištěna vyšší kontrola jejich finančního řízení a transparentnost vykazovaných výdajů.

Ministerstvo životního prostředí chce ekonomicky zvýhodnit způsoby balení, které jsou šetrnější k životnímu prostředí, tedy budou lépe využitelné nebo budou mít delší životnost. Mezi tyto výrobky by podle ministra Richarda Brabce (ANO) mohla patřit průhledná PET lahev.

Zálohování PET lahví prosazovala iniciativa Zálohujme. Podle ní se v roce 2018 o dva procentní body snížila míra třídění plastů, přičemž produkce plastů se za poslední desetiletí zvýšila o 40.000 tun. Ministerstvo naopak argumentovalo tím, že předloni se zpětně vybralo 81 procent PET lahví. Proti zavedení zálohování na PET lahve se už dříve postavil například Svaz pivovarů a sladoven ČR či někteří prodejci.

Senát posunul přes nesouhlas ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) účinnost nového odpadového zákona z ledna 2021 o rok. Spolu s dalšími pozměňovacími návrhy změnu termínu posoudí Sněmovna. Podle členů horní komory nejsou dostatečně připraveny prováděcí předpisy, což by mohlo způsobit chaos v nakládání s odpady po Novém roce. Více ZDE

Evropská komise zveřejnila k připomínkování počáteční posouzení dopadů (Inception Impact Assessments) Integrovaného hospodaření s vodou – revidovaných seznamů látek znečišťujících povrchové a podzemní vody. K iniciativě bude později následovat veřejná konzultace v podobě dotazníku.

Nedávná kontrola účelnosti (hodnocení) dospěla k závěru, že právní předpisy EU týkající se vodohospodářství obecně plní svůj účel. Některé aspekty je však třeba zlepšit – například investice, prováděcí pravidla, začlenění cílů týkajících se vodohospodářství do jiných politik, rizika chemického znečištění, zjednodušení administrativy a digitalizaci.

Tato iniciativa se zabývá zjištěními týkajícími se rizik chemického znečištění a právní povinnosti pravidelně přezkoumávat seznamy prioritních látek a látek znečišťujících podzemní vody.

Dokument ke stažení:

EU 41_20 EK Počáteční posouzení dopadů - Ares(2020)5809213

Evropská komise zveřejnila k připomínkování počáteční posouzení dopadů (Inception Impact Assessments) Revizi předpisů EU o vozidlech s ukončenou životností. K iniciativě bude později následovat veřejná konzultace v podobě dotazníku.

Předpisy EU v oblasti životního prostředí se snaží zajistit, aby vozidla s ukončenou životností byla vyřazena z provozu udržitelným způsobem. Musí být odstraněny nebezpečné látky z těchto automobilů a většina součástek a materiálů musí být opětovně použita nebo recyklována.

Účelem této iniciativy je vylepšit shromažďování, zpracování a recyklaci vozidel s ukončenou životností. Chce totiž zajistit soulad s cíli tzv. Zelené dohody pro Evropu a vést automobilový průmysl k tomu, aby zavedl udržitelný model navrhování a výroby automobilů.

Dokument ke stažení:

Nahrazení stávající vyhlášky č. 352/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady z autovraků, vybraných autovraků, o způsobu vedení jejich evidence a evidence odpadů vznikajících v zařízeních ke sběru a zpracování autovraků a o informačním systému sledování toků vybraných autovraků.

Dokument ke stažení:

• Materiál

• Důvodová zpráva

• Předkládací zpráva

• Srovnávací tabulka 1

• Srovnávací tabulka 2

• Rozdílová tabulka RIA

Společnost Tesco se zavázala k odstranění všech těžko recyklovatelných materiálů z obalů vlastní značky do konce roku 2020. Rok a půl od prohlášení odstranilo Tesco ve střední Evropě 454 tun těžko recyklovatelných plastů a je odhodláno pokračovat ve svém úsilí navzdory obtížným podmínkám způsobeným epidemií koronaviru.

Během posledních 18 měsíců společnost Tesco spolupracovala se svými dodavateli na přepracování obalů výrobků, tvořených materiály, které se považují za těžko recyklovatelné a zároveň k nim existují životaschopné alternativy. V důsledku úprav výrobních technologií se povedlo ve čtyřech zemích střední Evropy, kde společnost Tesco působí (Česká republika, Maďarsko, Polsko a Slovensko), odstranit 454 tun plastů nevhodných k recyklaci. To je více než 88 % všech těžko recyklovatelných materiálů identifikovaných ve vlastních značkových řadách. Jedná se o důležitý krok společnosti ke splnění vlastního cíle 100% recyklovatelných obalů do roku 2025.

Největší změnu lze zaznamenat na baleném ovoci a zelenině, kde Tesco a jeho dodavatelé nahradili těžko recyklovatelný polystyren a PVC široce recyklovanými materiály jako jsou PET, PP a polyethylen. Tato změna vedla k výměně více než 64 tun nerecyklovatelného materiálu ročně. Např. u energetických nápojů se změna PVC fólie na LDPE promítla do odstranění 5 tun materiálu, který by po použití jinak skončil v koši. Podobné změny byly provedeny v mlékárenských, pekárenských a cukrářských kategoriích. Celkem bylo nahrazeno 143 tun plastů, které se těžko recyklují.

“V roce 2019 jsme sestavili seznam materiálů běžně používaných v obalech výrobků a rozdělili jsme je do kategorií podle recyklovatelnosti a dostupných alternativ. Úzce jsme spolupracovali s dodavateli na odstranění všech materiálů, které se v místních podmínkách považují za těžko recyklovatelné tak, aby se zvýšila udržitelnost našich výrobků. Udělali jsme tak důležitý krok směrem k našemu závazku a se vstupem do roku 2021 očekáváme jeho splnění,” uvedl Matt Simister, generální ředitel společnosti Tesco pro střední Evropu.

V České republice Tesco odstranilo 130 tun těžko recyklovatelných materiálů, což je 82 % z celkového množství.

Vedle snazší recyklovatelnosti je Tesco odhodláno snížit váhu obalů výrobků vlastní značky na absolutní minimum. Mnoho z těchto výrobků nyní přichází na pulty obchodů v lehčích obalech nebo prochází novou výrobní technologií, která umožňuje odstranit nebo vyměnit vybrané části obalu. Snížení hmotnosti obalů má pozitivní dopad nejen na spotřebu materiálu, ale lehčí obaly také znamenají méně energie spotřebované na přepravu produktů, a tudíž méně emisí uhlíku. Celkově vedlo přepracování výrobků ke snížení hmotnosti použitého plastu o více než 64 tun.

Změny představené během posledních 18 měsíců jsou součástí závazku společnosti Tesco zvýšit udržitelnost obalů. Společnost konstatuje velkou spokojenost s dosavadním pokrokem, i s ohledem na obtížné okolnosti způsobené Covidem-19. Za dlouhodobý cíl si Tesco klade zajistit, aby všechny obaly výrobků vlastní značky byly do roku 2025 plně recyklovatelné nebo znovu použitelné.
 

Soudní dvůr Evropské unie dnes zveřejnil rozsudek, ve kterém odsoudil Itálii za porušování evropských pravidel proti znečištění ovzduší. Podle soudu v letech 2008 až 2017 na rozsáhlé části italského území byly soustavně a trvale překračovány povolené hodnoty koncentrace jemných částic PM10. Soud navíc konstatoval, že povolené hodnoty jsou překračovány i v současnosti. Více ZDE
 

Návrh novely vyhlášky reaguje na aktuálně projednávanou novelu zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon). Dochází ke změně příslušných ustanovení vyhlášky, a to s ohledem na změny vodního zákona, v rámci nichž je navrženo, že zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod zahrnuje zejména zřízení, vedení a aktualizace evidence vodních toků a ostatních vodních linií povrchové nebo podzemní vody, které nejsou vodními toky, a objektů na nich, hydrologických povodí vodních toků, hydrologických rajonů a vodních nádrží.

Dokument ke stažení:

• Materiál 

• Důvodová zpráva

• Předkládací zpráva

• Platné znění

Návrh novely vyhlášky reaguje na aktuálně projednávanou novelu zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon). Dochází ke změně příslušných ustanovení vyhlášky, a to s ohledem na změny vodního zákona, v rámci nichž se ve vodním zákoně upřesňují postupy při provádění technickobezpečnostního dohledu a při vedení evidence technickobezpečnostního dohledu u vodních děl I. až III. kategorie. Nově se také stanoví vedení evidence technickobezpečnostního dohledu u vodních děl IV. kategorie.

Dokument ke stažení:

Materiál

Důvodová zpráva

Předkládací zpráva

Platné znění

Evropská komise dnes vydala výsledky studie, která se zaměřuje na to, jak snížit spotřebu energie cloudových služeb a datových center. Studie uvádí, že momentálně se datová centra podílí 2,7 % na celkové spotřebě energie v EU, přičemž do roku 2030 by to mělo být již 3,2 %. Jako možnost, jak snížit environmentální dopad datových center studie uvádí např. zavedení účinnějších chladicích systémů, opětovné využití vyprodukovaného tepla, využívání obnovitelné energie nebo výstavbu datových center v regionech s chladnějším počasím. Kromě toho studie doporučuje, aby členské státy více využívaly tzv. zelené veřejné zakázky a vybíraly ekologické služby.

Future Now (FTRNW) je platforma zaměřená na budování inovativního ekosystému ve střední a východní Evropě, který pomáhá růstu začínajících startupů, jejich propojením s klíčovými investory, hráči z oboru, vládami, nevládními organizacemi a dalšími podnikateli. Nově navržený digitální program bude probíhat mezi 23. listopadem a 11. prosincem 2020. Přihlášené společnosti budou mít možnost pracovat s nejlepšími mentory, partnery a investory v regionu. Více ZDE