ECHA společně s průmyslem zmapovaly řadu chemických látek vyráběných ve vysokých objemech, které se používají jako aditiva do plastů. Získané informace použije ECHA k identifikaci látek prioritních pro další hodnocení (ECHA 21. 2. 2019).

Na internetových stránkách agentury ECHA najdete informace o více než 400 látkách používaných v EU jako aditiva do plastů. Látky jsou v seznamu rozděleny podle funkcí, pro které byly do plastů přidány a další údaje poskytli výrobci nebo dovozci látek v množství nad 100 tun ročně. Seznam zahrnuje látky používané jako antioxidanty, antistatika, zpomalovače hoření, nukleační činidla, změkčovadla, pigmenty, tepelné stabilizátory a stabilizátory UV záření. Jsou zde informace o typech polymerů, ve kterých jsou aditiva nejčastěji obsažena a předpokládaná koncentrační rozmezí v plastech.

Práce zahrnovala vývoj metodiky pro porovnávání možných aditiv uvolňovaných z plastových výrobků během jejich používání. Informace o možném nebezpečí, používání a uvolňování aditiv použije ECHA a Výbor členských států pro prioritizaci skupin látek k důkladnému posouzení podle nařízení REACH.

Projekt může pomoci průmyslu zjistit, které informace týkající se použití a expozice jsou důležité k určení bezpečného použití látek obsažených v předmětech. Tyto informace by měly být zahrnuty v registračních dokumentacích a sdělovány ve směru dodavatelského řetězce. Porovnávání uvolňování možných aditiv se stejnou funkcí může pomoci při nahrazování nebezpečných látek bezpečnějšími alternativami.

Projekt byl zahájen v roce 2016, uskutečnil se ve spolupráci s 21 průmyslovými odvětvími zahrnujícími výrobce aditiv i následné uživatele a přispěje k cílům Světového summitu o udržitelném rozvoji v roce 2020 a k EU strategii pro plasty v oběhovém hospodářství.

Další informace:

Iniciativa týkající se aditiv v plastech

Mapování a přehled používaných aditiv

Newsletter ECHA 1/2019

Zdroj: MPO

Aktualizace nástrojové sady QSAR začleňuje data z registrací podle nařízení REACH do listopadu 2018, včetně údajů z posledního termínu registrace, která se týkala látek vyráběných v nízkých objemech (zveřejněno ECHA 18. 2. 2019).

Nová verze 4.3 nástrojové sady QSAR organizace OECD obsahuje údaje z registrací získaných do listopadu 2018. Nyní je k dispozici 668 041 vybraných experimentálních údajů pro 11 735 chemických látek, včetně údajů z posledního termínu registrace podle nařízení REACH 2018.

V současné době je dostupných více údajů, především o toxicitě pro vodní organismy, senzibilizaci, dráždivém a žíravém účinku, což může pomoci průmyslu a zainteresovaným stranám při doplňování chybějících údajů při posuzování chemických rizik.

Základním prvkem této činnosti je sdružování chemických látek do kategorií. Nyní je k dispozici více nástrojů, které podporují analogy a definují chemické kategorie:

• databáze adsorpčních, distribučních, metabolických a vylučovacích vlastností (modely ADME) a souvisejících programů podporujících vývoj kategorie hypotéz;
•     159 nových typů (Q)SAR;
•     (Q)SAR editor, který umožňuje editovat, importovat a vytvářet vlastní programy a zákaznické modely (Q)SAR propojením s externí výpočetní platformou.

Díky přidání programu pro aplikační rozhraní (API) mohou nyní tvůrci softwaru vytvořit k nástrojové sadě své vlastní rozšíření nebo integrovat funkce do vlastního softwaru. Spolu s novou verzí byly přepracovány také internetové stránky QSAR.

Co je nástrojová sada QSAR?

Nástrojová sada QSAR je volně přístupná softwarová aplikace, která podporuje reprodukovatelné a transparentní hodnocení nebezpečnosti chemických látek. Jedná se o způsob získávání experimentálních údajů, simulaci metabolismu a analýzu vlastností chemických látek. Informace lze použít k nalezení analogů se stejnými strukturálními vlastnostmi, mechanismem účinku a chemických kategorií, což slouží k doplňování chybějících údajů o (eko)toxicitě chemických látek metodou read-across.

Další informace

• Nástrojová sada QSAR-přepracovaná webová stránka

• QSAR nástrojová sada

Zdroj: MPO

Inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z oddělení ochrany vod v Brně uložili pokutu 350 tisíc korun společnosti Metaldyne Oslavany spol. s r.o. Firma ve svém výrobním závodě v Oslavanech na Brněnsku neprováděla odběry ani analýzy vzorků odpadních vod vypouštěných z neutralizačních stanic do řeky Oslavy. Dopustila se tak porušení zákona o integrované prevenci.

„Při kontrole jsme zjistili, že společnost v roce 2017 neprovedla ani jeden odběr vzorků odpadních vod, ačkoli je měla dělat jednou měsíčně, a tedy dvanáctkrát ročně. Porušila tak své základní povinnosti dané integrovaným povolením, které vydal Krajský úřad Jihomoravského kraje,“ řekl Tomáš Augustin, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Brně.

V roce 2018 pochybení firmy pokračovala. Odběry vzorků vypouštěných odpadních vod provedla pouze v lednu, únoru, březnu a dubnu. Po zbytek roku je opět neprováděla, čímž dále porušovala své povinnosti. „Navíc se na základě rozborů, které byly provedeny od ledna do dubna, ukázalo, že společnost třikrát překročila maximální povolené limity ve vypouštěných odpadních vodách. U ukazatele rozpuštěné látky překročila limit o 48 procent, u ukazatele nerozpuštěné látky až o 11 procent. Tím došlo ke zvýšenému zatížení řeky Oslavy,“ uvedl Augustin.

Zvýšeným podílem nerozpuštěných látek v odpadní vodě může docházet k postupnému usazování těchto látek ve vodním toku a následně k jeho zanášení, což může snížit jeho průtočnost. Snížení průtočnosti řeky pak v létě může způsobit prohřívání, což je spojeno s úbytkem kyslíku pro ryby a vodní organizmy. V zimě zase může snížená průtočnost způsobit promrzání vodního toku. Nedostatečná průchodnost toku může v době záplav  způsobit značný rozliv vody mimo koryto řeky a tím i škody nejen na životním prostředí.

Proti pokutě uložené inspektory ČIŽP se společnost Metaldyne neodvolala, sankce je pravomocná.

Před čtyřmi roky vstoupila v České republice v platnost novela zákona o odpadech, která od roku 2024 zakazuje skládkování směsného komunálního odpadu. V rámci omezení nárůstu skládek je zároveň plánováno navýšení skládkovacího poplatku, který by měl motivovat ke snížení odpadu a zvýšení míry recyklace, resp. nastartování recyklačního průmyslu.

Silné tlaky tzv. skládkařských lobby, zvyšující i nejistotu plnění cílů ze strany obcí, však chtějí legislativní nařízení posunout až na rok 2030, s čímž ale nesouhlasí řada firem i odborná veřejnost. Proto Institut Cirkulární Ekonomiky ve spolupráci s platformou PRO PLANETU spustili kampaň Konec doby skládkové, která bude pravdivě informovat o odpadovém hospodářství u nás, upozorňovat na mýty a šířit osvětu o výhodách třídění a následné recyklace.

„Odsun konce skládkování a povolování tlaku skládkařů, kteří tvrdí, že netřeba zdražovat skládkování, neboť se jedná o velmi efektivní systém, už nechceme tolerovat. Díky levným skládkám jsme v České republice v recyklační krizi, kdy polovina plastů končí na skládkách, a starostové žijí v neustálých obavách, že jim odpadové firmy budou zdražovat odpady. Rozhodli jsme se tedy zhodnotit čtyři roky naší práce v terénu a šířit skutečná, reálná čísla a fakta o odpadech,“ vysvětluje důvody startu kampaně Soňa Jonášová, ředitelka Institutu Cirkulární Ekonomiky (INCIEN) a iniciátorka kampaně. Podle zkušeností INCIEN i dalších neziskových organizací a inovativních odpadových firem se odpady mohou naopak měnit na zdroje a obcím vydělávat peníze. 

Českou republiku čeká výrazná změna a transformace celého odpadového hospodářství. Nové cíle jsou zaměřeny na reálnou recyklaci, která je u nás zatím nedostatečná. Právě v legislativním balíčku o cirkulární ekonomice, který bude muset ČR do dvou let implementovat, se totiž již cíle netýkají jen třídění, ale recyklace. U komunálních odpadů je třeba se postupně dostat z 55 % v roce 2025 na 65 % v roce 2035. Dnes se recykluje asi třetina. „S koncem skládkování se rozjede recyklační průmysl a suroviny budou mít konečně reálnou hodnotu. Obce na tom velmi dobře vydělají, protože už nebude levnější vytříděné suroviny v mnoha případech vozit na skládky, ale naopak je budou moci prodávat. Ekonomická bilance odpadového hospodářství se zcela otočí. Odpady se přemění na zdroje. Skládky přestanou být tikající bombou v naší krajině a přírodě,“ doplňuje Soňa Jonášová.

Skládky výrazně zatěžují životní prostředí a vytváří v krajině tzv. „mrtvá území“. Emitují i metan, jehož klimatický vliv je řádově větší než u CO₂. Představují nebezpečí kontaminace podzemních vod a půdy, zapáchají a ohrožují zvěř. Problémem je také obsah azbestových materiálů, jejichž vdechnutelná vlákna představují riziko vzniku rakoviny. Neupravený odpad podléhá řadě chemických procesů, díky čemuž ročně vzniknou stovky požárů, v roce 2017 bylo evidováno 840 ohlášených požárů skládek s následným únikem často toxických plynů do ovzduší či podzemních vod. Ekonomickou zátěží je následná likvidace nebezpečných ekologických rizik, které stojí Ministerstvo životního prostředí ročně stamiliony.

Kampaň Konec doby skládkové bude obsahovat sérii edukačních videí, fotoreportáží, zpráv, infografických podkladů a zejména informací o negativních dopadech skládkování na životní prostředí. Obavy starostů ze zdražení systémů nakládání s odpadem chce kampaň odbourat reálnými ukázkami příkladů dobré praxe a vytvořením tzv. "skládkovací kalkulačky", díky níž si budou moci obce vypočítat, zda dosáhnou na třídící bonusy, které jim zafixují skládkovací poplatky na stávající míře nebo jakou část z částky za svoz a likvidaci jedné tuny odpadů činí právě skládkovací poplatek. Kampaň také představí inovativní firmy a projekty, které pro snižování množství odpadů ukládaného na skládky dělají důležité kroky už dnes. „Naším cílem je vysvětlit starostům a jejich asociacím, kteří se stávají druhými největšími propagátory odsunu konce skládkování, že v novém zákoně je na ně myšleno a v případě, že budou dosahovat dobrých měr třídění, tak mohou získat "třídící slevy či bonusy", které jim zafixují současné skládkovací poplatky na dnešní míře. Navíc vydělají na prodeji vytříděných surovin, pro které se zvýší odbyt, až se skládky zdraží. Hlavním cílem je ale ukázat veřejnosti, že je to zejména pozitivní krok vedoucí k ochraně životního prostředí,“ dodává Nikol Hurychová z platformy PRO PLANETU. 

O možnostech podpory kampaně, ať finančním či nefinančním způsobem, se dočtete na portále: https://www.proplanetu.cz/konec-doby-skladkove

Komise včera oznámila, že vyčlení na investice do nízkouhlíkových technologií více než 10 miliard eur. Inovační fond by měl podpořit nízkouhlíkové technologie v několika odvětvích s cílem zvýšit globální konkurenceschopnost EU. Konkrétně se jedná o vytváření lokálních ekologicky zaměřených pracovních míst, energeticky efektivní domy se sníženým účtem za energii, čistší vzduch, efektivnější systémy veřejné dopravy ve městech a bezpečné dodávky energie a dalších zdrojů. Komise plánuje zahájit první výzvu k předkládání návrhů v rámci Inovačního fondu již v roce 2020, po níž budou následovat pravidelné výzvy do roku 2030.

Inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z oddělení ochrany ovzduší v Plzni uložili pokutu 100 tisíc korun společnosti EUROVIA Kamenolomy, a.s. Firma ve svém kamenolomu Litice porušovala podmínky provozu, které stanovil Krajský úřad Plzeňského kraje.

Při kontrole na základě podnětu v srpnu 2018 inspektoři na místě zjistili, že práce nebyly prováděny se všemi instalovanými zařízeními k ochraně ovzduší. Při suchém a větrném počasí to způsobovalo zvýšenou prašnost. „Pod výsypkou filtru odsávání byl například uvolněn jeden krycí plech. Dále provozovatel překračoval maximální výšku volného pádu kameniva na sypný kužel. Povolená výška byla dva metry, v době kontroly však docházelo k sypání až ze šesti metrů. Způsobovalo to zvýšené emise prachových částic do ovzduší,“ uvedla Petra Horčicová, ředitelka Oblastního inspektorátu ČIŽP Plzeň.

Inspektoři také zjistili, že v objektu pro drcení a třídění kameniva byla rozbitá některá okna. Podle provozního řádu ale měla být za provozu všechna okna zavřená. Tím mohlo docházet k dalším únikům prachu.

„Při stanovování výše pokuty inspektoři přihlédli k tomu, že firma všechny zjištěné závady neprodleně odstranila,“ dodala Horčicová.

Inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v Českých Budějovicích uložili pokutu 150 tisíc korun společnosti VISHAY ELECTRONIC spol. s r.o. Firma se ve svém závodě na výrobu kondenzátorů v Blatné na Strakonicku dopustila několikerého porušení zákona na ochranu ovzduší.

„V lakovně kondenzátorů inspektoři zjistili výduch, který nebyl zaústěn do zařízení ke snižování emisí, ale přímo do vnějšího ovzduší. To bylo v rozporu s povolením vydaným Krajským úřadem Jihočeského kraje. Nepovolený výduch byl provozován více než tři roky. Značná část emisí těkavých organických látek tak šla do venkovního prostření. Dle bilančního výpočtu se mohlo jednat o několik tun za rok,“ uvedl Vladimír Jiráček, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Českých Budějovicích. Doplnil, že další zdroj těkavých organických látek s názvem „Zkoušení těsnosti“ firma provozovala po stejnou dobu zcela bez povolení. „Tato porušení zákona hodnotíme jako závažná. Provoz zdroje znečišťování ovzduší bez povolení nebo v rozporu s ním znamená ohrožení životního prostředí.“

Dalším pochybením provozovatele bylo, že v letech 2015 až 2017 neprovedl jednorázového měření emisí na jednom z výduchu lakovny. Tato měření měl dělat ve stanoveném intervalu jedenkrát za rok. Firma také za roky 2016 a 2017 neohlásila údaje do souhrnné provozní evidence.

Společnost VISHAY ELECTRONIC se proti pokutě uložené inspektory ČIŽP neodvolala. Sankce je pravomocná.

První průvodce je nový a týká se povinností oznamování změn právní subjektivity registrantů do ECHA. Druhý průvodce je aktualizovaný a týká se hodnocení registrační dokumentace agenturou ECHA (kontrola správnosti registrační dokumentace).

ECHA uvedla na svých webových stránkách 2 „Praktické průvodce“:

1. Jak oznamovat změny právní subjektivity registrantů podle nařízení REACH a nařízení CLP (verze 02)

Následně po registraci chemických látek mají registranti za povinnost informovat:

• agenturu ECHA bezodkladně o změnách v identitě registranta, která zahrnuje jeho změny právní subjektivity (fúze sloučením, rozdělení, vyčlenění a prodej majetku, změny týkající se výhradního zástupce výrobce z třetí země). Tyto změny je třeba ECHA oznámit prostřednictvím REACH-IT;

• o administrativních změnách, jako jsou změny v kontaktních údajích (jména, adresy apod.);

Praktický průvodce je v současné době dostupný pouze v anglickém jazyce. Později bude přeložen do jazyků členských států.

2. Jak postupovat při hodnocení předložené registrační dokumentace (verze 1.0)

Praktický průvodce se zaměřuje na hodnocení registrační dokumentace, hlavně na kontrolu souladu s požadavky nařízení REACH, vč. ověření testů požadovaných ke stanovení sledovaných vlastností registrované chemické látky.

Vysvětluje, jak ECHA kontroluje registrační dokumentace a jak by měli registranti postupovat po obdržení (návrhu) rozhodnutí kontroly souladu. Průvodce také vysvětluje praxi ECHA od 01. 01. 2019, kdy jsou rozhodnutí kontroly souladu zasílána všem registrantům látky, kteří při kontrole nevyhověli požadavkům nařízení REACH. Obdobně ECHA zasílá všem registrantům svá rozhodnutí k návrhům dalších testů registrovaných chemických látek.

Průvodce dále zdůrazňuje možnosti a povinnosti registrantů ujistit se, že jejich registrační dokumentace je v souladu s nařízením REACH. Lze zde také nalézt upozornění na další povinnosti registranta, jako jsou: povinnost sdílet údaje, ujistit se, že informace jsou vygenerovány přiměřeným způsobem a prokazují bezpečné používání zaregistrované chemické látky.

Praktický průvodce je v současné době dostupný pouze v anglickém jazyce.

Další informace:

• Praktický průvodce: Jak oznamovat změny právní subjektivity registrantů podle nařízení REACH a CLP [EN]

• Praktický průvodce: Jak postupovat při hodnocení předložené registrační dokumentace [EN]

• Zpráva ECHA [EN]

MŽP zahájilo v roce 2019 práce na přípravě nové verze Státní politiky životního prostředí ČR. Tento dokument je národní strategií s dlouhodobým plánem a konkrétními kroky k efektivní ochraně životního prostředí. Platnost stávající Státní politiky končí v roce 2020, proto zahájilo ministerstvo přípravu návrhu její nové verze.

Aktualizovaná Státní politika životního prostředí s platností do roku 2030 bude předložena ke schválení Vládě ČR do konce roku 2020. V rámci přípravy podkladových materiálů pro aktualizaci Státní politiky MŽP uvítá podněty z řad odborné i laické veřejnosti zaslané formou krátkého dotazníku, který naleznete na tomto odkazu. Formulář je možné vyplnit do 31. 3. 2019. MŽP nebude odesílat odpovědi na jednotlivé podněty, ale okomentovaný souhrn obdržených příspěvků a podnětů zveřejní na webu MŽP v červenci 2019.

První verze Státní politiky je z roku 2001, aktuální dokument platí od roku 2012 do roku 2020. Státní politika životního prostředí formuluje hlavní priority i konkrétní cíle, které pomáhají zajistit zdravé životní prostředí pro občany žijící v České republice, výrazně přispět k efektivnímu využívání veškerých zdrojů a minimalizovat negativní dopady lidské činnosti na životní prostředí, včetně dopadů přesahujících hranice státu a přispět tak ke zlepšování kvality života i v Evropě.

Státní politika životního prostředí se zaměřuje zejména na oblast ochrany a udržitelného využívání zdrojů, ochranu klimatu a zlepšení kvality ovzduší, ochranu přírody a krajiny a bezpečné prostředí.

Více informací o Státní politice životního prostředí ČR, včetně harmonogramu přípravy nového dokumentu, naleznete na webových stránkách MŽP.

Dne 12. 2. 2019 byla pod záštitou MPO ustanovena Technická pracovní skupina (TPS) pro revizi dokumentu BREF „Kovárny a slévárny“(BREF SF). Původní dokument BREF pro tato průmyslová zařízení je z roku 2005. Revidovaný dokument BREF se bude v České republice řádově týkat asi sta provozů s Integrovaným povolením pro tavení a slévání železných i neželezných kovů. V současnosti tato TPS připravuje pro evropskou kancelář IPPC v Seville (EIPPCB) prvé podklady, které se týkají zmapování slévárenského průmyslu v České republice jako celku. Celková doba trvání revize je plánována ze strany EIPPCB do roku 2023. Podrobnější informace je možno získat na adrese drastakova@mpo.cz.

Americké ministerstvo energetiky schválilo projekt v hodnotě 15 miliard dolarů (340 miliard korun) na výzkum a vývoj recyklace lithium-iontových baterií. Odůvodňuje to národní bezpečností, zejména kvůli sporům s Čínou, jež je ve výrobě a druhotném zpracování akumulátorů napřed. Spojené státy chtějí touto iniciativou snížit závislost země na dovozu lithia, kobaltu, niklu a grafitu. Více ZDE

Zdroj: EURO

Stále více firem hledá cesty jak při potravinářské výrobě zpracovat všechny zbytky. To co dříve někteří považovali za odpad, se dnes snaží maximálně využít. Ze zbytků při výrobě vína tak vzniká za pomoci technologických postupů zpracovaných vědci z Mendelovy univerzity v Brně například hroznová mouka, z které se pak pečou sušenky. Odborníci hledají i možnosti zpracování pivovarského mláta.

„Pivovarské mláto obsahuje velké množství vlákniny a další důležité látky, takže ho lze využít i jinak než jako krmení hospodářských zvířat, což je stále způsob, který převažuje," uvedla Viera Šottníková z Ústavu technologie potravin (AF) Mendelovy univerzity v Brně. Odborníci z univerzity se v rámci projektu Centra kompetence TAČR v současné době zabývají otázkou možného využití mláta v potravinářství. Mláto jsou tuhé zbytky po filtraci sladiny. Při uvaření 100 litrů piva vznikne asi 20 kg mláta. Pivovarské mláto představuje 85 % vedlejších produktů z pivovarnického průmyslu.

„Mláto je velmi vhodnou variantou k obohacení potravin o minerální látky zinek, měď, selen, hořčík, vlákninu, bílkoviny včetně esenciálních aminokyselin, které si lidský organismus nedokáže sám vytvořit. Vláknina je nestravitelná část rostlinné potravy, která pomáhá pohybu potravy trávicí soustavou, vstřebává vodu a váže na sebe některé látky z potravy, jako například cholesterol," uvedla Šottníková, podle které je význam vlákniny stále podceňován. Její nedostatek v lidském těle přitom může být poměrně nebezpečný. Naopak pravidelným a dostatečným příjmem vlákniny je šance snížit riziko některých závažných onemocnění. Vědci z Mendelovy univerzity v Brně chtějí namleté mláto přidávat do pšeničné mouky a péci z něj sušenky a rohlíky nebo ho přidávat do jogurtů.

Podle Šottníkové se původními odpady při potravinářské výrobě zabývá stále více firem. Mláto se vozilo například na pole jako hnojivo, což souviselo s obecným poklesem chovů hospodářských zvířat. „Situace se mění v posledních letech, kdy do firem přichází mladí lidé s novým myšlením. Tuto generaci více zajímá sepjetí s přírodou," uvedla Šottníková. Tento postoj ve stylu „zero waste" je ale podle ní náročný a vyžaduje i investice.

Jednou z firem, která jde tímto směrem a využívá i užitných vzorů zpracovaných vědci Mendelovy univerzity v Brně, je Víno Sýkora z Čejkovic na Hodonínsku. „Naše spolupráce začala projektem kalifornských žížal, které dokážou rostlinné zbytky přeměnit na velmi kvalitní humus, kterým vznikají další pozitivní složky pro ochranu révy vinné před parazity a plísněmi," uvedl generální ředitel společnosti Víno Sýkora Michal Bureš. Firma následně začala vyrábět ze zbytků z vinice olej a z této produkce zbyl další přebytek, konkrétně pokrutina jako odpad z lisování.

„Zvažovali jsme, že by pokrutinu dostávala zvířata, ale po rozboru vzorků jsme došli k závěru, že by to byla věčná škoda," uvedl Bureš. Z rozemleté pokrutiny firma díky užitnému vzoru univerzity, dělá mouku, která je bezlepková a obsahuje velké množství vlákniny. Výsledkem jsou sušenky a tyčinky k vínu. „Prakticky všechno z vinařské produkce se dá v potravinářství ještě dál upotřebit, jedinou výjimkou jsou třapiny," dodala Šottníková.

Domácnosti a firmy v loňském roce sebraly a předaly k recyklaci 719 tun světelných zdrojů. „Sebrané množství představuje téměř pět milionů kompaktních a lineárních zářivek, výbojek a LED světelných zdrojů,“ bilancuje loňské výsledky sběru Zuzana Adamcová, zástupkyně kolektivního systému EKOLAMP, který zajišťuje zpětný odběr a recyklaci vysloužilých světelných zdrojů a svítidel. 

V sebraných 719 tunách světelných zdrojů je odhadem 24 kilogramů rtuti. „Takové množství by teoreticky mohlo ve volné přírodě znečistit vodu v objemu téměř dvou slapských přehrad či 76 Máchových jezer,“ dodává Zuzana Adamcová.

Přesto, že lidé o nutnosti recyklace úsporek vědí, v loňském průzkumu se 33 procent respondentů přiznalo, že vyhodí vysloužilé kompaktní zářivky či LED žárovky do popelnice s ostatním odpadem.

Zejména kompaktní zářivky nepatří do běžného odpadu, protože obsahují malé množství rtuti, která musí být bezpečně odebrána. „Většinu dalších surovin, jako například kovy, sklo a plasty, lze znovu využít. Recyklací je totiž možné využít až 95 % materiálu obsaženého ve světelných zdrojích,“ shrnuje Zuzana Adamcová.

V domácnostech je 68 milionů světelných zdrojů

Světelných zdrojů v domácnostech přibývá. V jedné domácnosti jich je v průměru 16 kusů. Celkem mají lidé doma téměř 68,4 milionu světelných zdrojů, což je o více než čtvrt milionu větší počet než loni (viz graf vlevo). Vyplývá to z průzkumu společnosti EKOLAMP*.

Největší dynamiku růstu každoročně o více než 10 procent zaznamenávají LED světelné zdroje, které technologicky dozrály a jejichž ceny jsou pro domácnosti mnohem dostupnější.

Nově by měly domácnosti recyklovat i svítidla, tedy například vysloužilé lampy a lustry

Novinkou letošního roku je povinnost domácností odevzdávat k recyklaci nejen vyřazené úsporné světelné zdroje, ale také svítidla. „Svítidlo je elektrický spotřebič, který upevňuje a napájí světelný zdroj. Svítidlo může mít podobu stolní lampy, lustru nebo závěsného či nástěnného svítidla,“ vysvětluje Zuzana Adamcová.

Povinnost ekologicky likvidovat svítidla měly doposud jen firmy. „Do konce minulého roku se k recyklaci odevzdávala jen svítidla z průmyslu a dalších komerčních prostor. To se však od letošního roku změnilo. Nyní je potřeba odnést na sběrné místo i všechna vysloužilá svítidla z domácností. Pokud doslouží, měla by se odevzdat na sběrný dvůr mezi elektroodpad,“ dodává Zuzana Adamcová.

Sběrná místa jsou přístupná všem, je jich přes 4400

Předat světelné zdroje k recyklaci je možné prostřednictvím více než 4400 sběrných míst. „Vysloužilé kompaktní zářivky lze odevzdat ve sběrných dvorech, obchodech s elektrem či u prodejců světelných zdrojů. Malé sběrné nádoby jsou také rozmístěny velmi často v supermarketech i nákupních centrech, na obecních a městských úřadech,“ shrnuje Zuzana Adamcová. Nejbližší sběrné místo je možné dohledat na www.ekolamp.cz.

Spotřebitelé mohou zjistit nejbližší sběrné místo také pomocí aplikace „Kam s ní?“, kterou si mohou zdarma stáhnout do mobilního telefonu nebo tabletu. Kromě mapy sběrných míst aplikace navíc obsahuje popis jednotlivých druhů světelných zdrojů a kvíz na procvičení znalostí. Aplikace je dostupná pro zařízení s operačním systémem Android a iOS.

POZNÁMKA: Výzkum letos pro společnost EKOLAMP provedla výzkumná agentura Markent formou interview mezi 1241 respondenty ve věku od 18 do 64 let z celé České republiky

Každý den brázdí dálnice a silnice kamiony – ať už prázdné, nebo naložené různým zbožím určeným pro spotřebitele. Počet těchto jízd mezi výrobci, jejich distributory a supermarkety by se mohl omezit, kdyby více firem využívalo pronájem přepravních palet. „V současnosti ujedou kamiony nejméně 30 procent kilometrů naprázdno, což je velmi neefektivní,“ řekl v rozhovoru s HN Juan José Freijo, globální ředitel udržitelnosti v mezinárodní logistické společnosti Brambles.

Naráží tím na takzvaný paletový pooling – pronájem palet, který šetří výrobcům a dalším firmám z dodavatelského řetězce náklady spojené s nákupem palet a jejich správou. Díky systému jejich sdílení je možné zredukovat množství kilometrů najetých kamiony. Výrobci, kteří si palety kupují, musí přepravní firmě obvykle zaplatit nejen za cestu k zákazníkovi, ale i nazpět. U pronajaté palety platí jen jednu cestu a dál se už o palety nestarají. Palety tak neputují dlouhé vzdálenosti zpět k výrobcům.

Brambles zaměstnává na pěti kontinentech 12 tisíc lidí. V Česku pronájem palet nabízí prostřednictvím své dceřiné firmy CHEP. Její modrou barvou natřené dřevěné palety si půjčují nadnárodní koncerny jako Nestlé a Henkel, ale i české společnosti Budějovický Budvar nebo Kofola.

Pronájem palet je v logistice nezpochybnitelným trendem. Roste o něj zájem i v České republice, kde podleodhadůtvoří15procentvšech distribučních toků v oblasti maloobchodního zboží. V západní Evropě je to podle Freija více než 50 procentaondoufá,žesetentopodíl v budoucnu zvýší na 80 až 90 procent. Pro rozšíření pronájmu palet jenutnádobrádopravníinfrastruktura. Do systému se musí zapojit všechny účastníci – výrobci, dodavatelé a řetězce, což je podle Freija nejtěžší zkoordinovat.

V praxi to funguje tak, že CHEP zajišťuje přepravu palet se zbožím mezi obchodníky a jejich dodavateli. Firma se stará i o údržbu palet, a když je nějaká poškozená, tak ji opraví. Její palety by měly vydržet déle než ty běžné, které výrobci, poté co doslouží, vyhodí.

Vlastnictví palet je podle Freija neefektivní například pro firmy, které produkují sezonní zboží, jako je zmrzlina nebo hračky. Špičku v přepravě mají v létě a před Vánocemi, po zbývající část roku je pro palety malé využití.

Španěl Freijo vystoupil na nedávném Retail Summitu v Praze s příspěvkem, že udržitelnost už dávno není jen o recyklaci, ale že se do popředí dostává cirkulární ekonomika. „Patříme mezi úspěšný obchodní model cirkulární ekonomiky, který funguje globálně,“ říká Freijo.

Podstatou oběhového hospodářství je hospodárnější nakládání se zdroji, a tím pádem minimalizace odpadu. Dochází tím i ke snížení závislosti na primárních surovinách. Podle Freija sice evropská legislativa pomáhá přechodu k oběhovému hospodářství, řada firem už ale v tomto směru podniká kroky sama od sebe.

Potvrzuje to i průzkum z loňského října mezi více než 300 top manažery z celého světa, který minulý měsíc zveřejnil časopis Newsweek. Třicet procent z oslovených manažerů uvedlo, že jejich společnost má strategii cirkulární ekonomiky, a více než tři čtvrtiny z nich plánují přijmout opatření, aby se jejich výrobky, procesy nebo obchodní modely staly v příštích pěti letech více cirkulární.

„V minulosti byla udržitelnost vnímána jako něco idealistického, co šlo proti byznysu, to už ale dnes neplatí,“ říká Freijo s tím, že už i investoři vidí potenciál větších zisků ve firmách, které programy udržitelnosti zavádějí. Sdílené podnikání není jen o společnostech, jako je Uber. Obrovský potenciál je v sektoru rychloobrátkového zboží, které se často přepravuje.

Vedle ekonomických přínosů má pronájem palet pozitivní vliv na životní prostředí. Společnost Brambles uvádí, že její sdílené palety, bedny a kontejnery ušetřily ve fiskálním roce 2018 celkem 1,7 milionu stromů, 2,6 milionu tun emisí CO2 a 1,4 milionu tun pevného odpadu.

Zdroj: Hospodářské noviny