Uzitecneseminare.cz si vás dovolují pozvat na seminář VODNÍ PRÁVO - AKTUÁLNÍ STAV A ZMĚNY, který se uskuteční 21. dubna v Praze a následně 28. dubna v Olomouci.

Vodoprávní praxe je v posledních letech ovlivněna stále častějšími změnami podnebí a s tím souvisejícími střídajícími se obdobími sucha a povodní. A vodoprávní legislativa se na to snaží reagovat.
V současné době je v politickém projednávání návrh ústavního zákona na ochranu vody, který si klade za cíl zakotvit ochranu vody na ústavní úrovni.

V projednávání v Poslanecké sněmovně je vládní novela vodního zákona, tzv. „suchá“ novela, jejímž cílem je zvládání sucha a souvisejícího nedostatku vody pomocí koncepčních a operativních nástrojů.

U toho to však nekončí a v Poslanecké sněmovně jsou dále projednávány krátké poslanecké novely vodního zákona mající za cíl zlepšení hospodaření s vodou a její znovu využívání.

K 1. únoru 2020 je dále účinná novela stavebního a vodního zákona č. 312/2019 Sb., která zjednodušuje povolovací procesy pro vodní nádrže a terénní úpravy sloužící k zadržování vody v krajině do plochy 20000 m2.

A velké změny i ve vodním hospodářství jsou očekávány v souvislosti s rekodifikací veřejného stavebního práva s novým stavebním zákonem, u něhož se předpokládá přijetí na konci roku 2020

Seminář tak bude věnován aktuálnímu znění vodního zákona a připravovaným legislativním změnám majícím dopad do jeho znění.

!!JE POŽÁDÁNO O AKREDITACI SEMINÁŘE PRO ÚŘEDNÍKY Z ÚZEMNĚ SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ VEŘEJNÉ SPRÁVY!!

Témata přednášek:

• AKTUÁLNÍ ZNĚNÍ VODNÍHO ZÁKONA (VE ZNĚNÍ POSLEDNÍCH NOVEL ZEJMÉNA ZÁKONA Č. 312/2019 SB.)

• NÁVRH ÚSTAVNÍHO ZÁKONA NA OCHRANU VODY

• NÁVRH SUCHÉ NOVELA VODNÍHO ZÁKONA

• DALŠÍ PŘIPRAVOVANÉ NOVELY VODNÍHO ZÁKONA

• NÁVRH NOVÉHO STAVEBNÍHO ZÁKONA

Seminář je určen pro:

• vodohospodáře

• vodoprávní úřady

• vlastníky a provozovatele vodních děl

• pracovníky vodáren, vodních zdrojů, čistíren odpadních vod

• Českou inspekci životního prostředí

• podnikové ekology a pracovníky firem odpovědné za sledování aktuální legislativy a její plnění v oblasti životního prostředí

• pracovníky v investiční výstavbě

• dotčené orgány státní správy (stavební úřady, orgány ochrany přírody, apod.) 

Další informace:

Celkem 537 tun stavebních odpadů uložila v květnu 2019 firma SBS group s.r.o. ze Kdyně, na obecní pozemek v k. ú. Česká Kubice, aniž by znala jejich složení. Odpad vznikl při stavební činnosti společnosti v místě bývalé celnice - hraničního přechodu Folmava. Konkrétně se jednalo o návoz zeminy s kamením a příměsemi, které tvořily betonové bloky, velké železo-betonové bloky, kusy i celé díly zámkové dlažby, obrubníků a zatravňovacích dlaždic. Dále pak cihly, kousky izolace tvořené minerální vlnou, plasty, pařezy, větve a kořeny, malé kousky asfaltů a další. Společnost tak porušila zákon o odpadech a inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v Plzni jí za to uložili pokutu sto tisíc korun.

„Firma uvedla, že původcem zeminy s příměsemi je obec Česká Kubice, jelikož vlastní pozemek. Vlastnictví ale není podle zákona rozhodné. Obec, která si nechala odpady ze stavby, dle dohody zeminu, od obviněného na pozemek navést, není k převzetí do svého vlastnictví oprávněna a není ani provozovatelem zařízení k využití nebo odstranění odpadu,“ řekla Petra Horčicová, ředitelka Oblastního inspektorátu ČIŽP v Plzni.

Původce odpadů je podle zákona o odpadech zodpovědný za jím vzniklé odpady až do doby jejich převedení oprávněné osobě a je povinen zjistit, aby tato osoba byla k jejich převzetí oprávněna. Je také povinen nakládat s odpady a zbavovat se jich pouze způsobem stanoveným zákonem, tedy pouze v zařízeních, která jsou k tomu určena. „Pokud by obviněný nakládal s předmětným odpadem v souladu se zákonem, měl ho předat do zařízení k jeho využití či odstranění. Poplatek za uložení tuny zeminy a kamení bez příměsí činí v průměru cca 230 korun za tunu. V tomto případě se ale jedná o zeminu a kamení s příměsí, kde by za jednu tunu zaplatil  více jak 800 korun,“ uvedla Horčicová.

Firma SBS group s.r.o. se proti rozhodnutí o pokutě neodvolala, ta nabyla 4. ledna 2020 právní moci.

Inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z Oblastního inspektorátu v Ostravě uložili firmě SEPETNÁ v. o. s., která provozuje restaurační a ubytovací zařízení v obci Ostravice v Moravskoslezském kraji pokutu 240 310 korun. Společnost v letech 2016 až 2018 odebrala ze studny celkem 3 433 m3 podzemních vod nad povolený limit. Tím porušila vodní zákon. 

Kontroloři ČIŽP se zaměřili na nakládání s vodami v rekreačním centru Sepetná, a to v hotelu, bungalovech a relax centrum, v penzionu Sluníčko a chatě Měsíček. „Společnost měla rozhodnutím Městského úřadu Frýdlant nad Ostravicí povoleno odebrat ze studny, která je umístěná na pozemku v katastrálním území Staré Hamry, maximálně 5 880 m3 podzemních vod ročně. V letech 2016, 2017 a 2018 tento roční limit překročila a za tříleté období tak odčerpala navíc 3 433 m3 podzemních vod,“ řekl Karel Kozubek, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Ostravě. 

Při určení výše pokuty využili kontroloři zákonnou sazbu 70 korun za jeden metr krychlový. Přihlédli ke skutečnosti, že se společnost přestupku dopouštěla opakovaně. Nepovolené odběry podzemních vod sloužily k provozu rekreačního a ubytovacího zařízení, a tudíž k podnikatelské činnosti. 

Firma SEPETNÁ v. o. s. se proti rozhodnutí o pokutě odvolala, Ministerstvo životního prostředí však odvolání zamítlo a pokutu potvrdilo. Ta 15. ledna 2020 nabyla právní moci.

Podle nejnovějších výsledků zveřejněných Evropským statistickým úřadem Eurostat dosáhla v roce 2018 primární spotřeba energie v EU 1376 milionů tun ropného ekvivalentu, což je o 4,9 % více oproti cíli stanovenému do roku 2020 a o 22,0 % více, než stanovený cíl pro rok 2020. Konečná spotřeba energie dosáhla 990 milionů tun ropného ekvivalentu, což je o 3,2 % více, než stanovuje cíl do roku 2020. Oproti roku 2017 se v roce 2018 primární spotřeba energie nejvíce zvýšila v Estonsku (+9 %), Lotyšsku (+5 %) a Lucembursku (+4 %), konečná spotřeba pak na Maltě (+6 %), v Irsku (+5 %), Lotyšsku a Lucembursku (obě země +4 %).

Velká Dešťovka se vrací. Podle posledních odhadů meteorologů bude i rok 2020 patřit k suchým letům, které posledních pět let sužují ČR. Důvodem ke skepsi je letošní mírná zima se skoupou sněhovou nadílkou. Ministerstvo životního prostředí proto opět finančně pomáhá, aby zmírnilo dopady sucha a pomohlo obcím a městům lépe se adaptovat na změny klimatu. Z Operačního programu Životní prostředí nyní uvolňuje jednu miliardu korun na opatření, která v urbanizovaných částech měst a obcí zefektivní vsakování dešťových srážek a podpoří jejich zachytávání pro další využití.

Boj se suchem a adaptace na změnu klimatu je jednou z hlavních priorit Ministerstva životního prostředí, které se této problematice intenzivně věnuje šestým rokem a do řešení investuje nemalé prostředky z různých fondů. Na podporu zasakování a udržení vody jak ve volné krajině, tak na zastavěných územích měst a obcí rozdělil rezort od roku 2014 více než 10 miliard korun. Zájem o dotační podporu na boj se suchem v poslední době rapidně stoupá.

„Zájem o řešení sucha ze strany měst a obcí se rok od roku zvyšuje. Třeba na využití srážkových vod ve městech jen v loňském roce přišlo 108 žádostí v souhrnné výši za více než půl miliardy korun. To je několikanásobný nárůst oproti letům předchozím. Rekordní zájem jsme loni zaznamenali také o dotace na udržení vody ve volné krajině. Na vybudování tůní, mokřadů, travních pásů a jiných opatření proti suchu v krajině se loni sešlo 339 žádostí s požadavkem na téměř 2 miliardy korun,“ bilancuje zájem o adaptační opatření ministr životního prostředí Richard Brabec.

Na hospodaření s vodou putuje další miliarda

„Jsem rád, že starostové postupně zjišťují, že přírodní zdroj, jakým je dešťová voda, je ideální alternativou pitné vody a nabízí obrovské rezervy. Pro letošek jsme proto nachystali jednu miliardu korun, díky ní budou moci starostové efektivněji využívat vodu srážkovou, přispějí k řešení problému sucha a zároveň uspoří energie i finance z obecních rozpočtů,“ uvádí ministr Richard Brabec k čerstvě vyhlášené dotační výzvě z Operačního programu Životní prostředí.

Obce budou moci například zachytit dešťovou vodu do podzemních nádrží a použít ji k zavlažování obecní zeleně, k chlazení ulic v době letních veder nebo ke splachování ve školách, úřadech a jiných veřejných budovách. Místo odvedení veškeré dešťové vody do kanalizace bude pro obec také efektivnější nechat ji volně zasakovat do půdy, a tím dotovat zásoby podzemní vody. Vedle podzemních akumulačních nádrží a různých vsakovací zařízení se příspěvek vztahuje i na výstavbu zelených střech, výměnu nepropustných povrchů u parkovišť či jiných veřejných ploch za propustné. V neposlední řadě rezort podpoří výstavbu suchých a polosuchých poldrů, bezpečnostních přelivů hrází a jiná protipovodňová opatření.

„Vzhledem k tomu, že letošek je posledním rokem stávajícího programového období, jedná se o poslední prostředky z evropských fondů, které půjdou na podporu využívání srážkové vody v urbanizovaném území. Téma adaptace sídel na změnu klimatu však bude prioritou i v následujícím období 2021–2027, proto projekty mohou obce a města připravovat průběžně s reálným očekáváním finanční podpory i v budoucnosti,“ ujišťuje ministr.

„Částka, kterou lze z evropských fondů na projekty nad 200 tisíc korun získat, dosahuje až 85 procent z celkových výdajů. U projektů na zvýšení retenční kapacity řek a potoků a zlepšení přirozených rozlivů či například vybudování povodňového parku je spoluúčast žadatelů ještě nižší, dotace jim uhradí dokonce až 95 procent celkových způsobilých výdajů projektu,“ vypočítává ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman, jehož úřad dotační program administruje.

Své projekty mohou obce a města podávat do výzvy s číslem 144. Jedná se o výzvu nesoutěžní, dotaci tedy získají do vyčerpání alokace všechny projekty, které splní podmínky pro získání podpory. Přestože příjem žádostí běží od 3. února až do 11. ledna 2021, došlé projekty budou vyhodnocovány a schvalovány průběžně.

Odkaz na výzvu zde

ECHA brzy ověří velikost podniků MSP, které registrovaly látky podle nařízení REACH a využívaly snížené poplatky. Zkontrolujte, zda jste správně uvedli velikost svého podniku a nahráli dokumenty do systému REACH-IT.

Pokud jste své látky v letech 2016 – 2018 registrovali jako mikropodnik nebo malý a střední podnik (MSP), měli byste zkontrolovat, zda jste v době registrace nebo její aktualizace uvedli správně velikost podniku a zda jsou v systému REACH-IT nahrané požadované doklady o velikosti podniku.

Pokud se ukáže, že uvedená velikost podniku není správná, měla by o tom být ECHA informována do 11. února 2020 prostřednictvím e-mailu  sme-verification@echa.europa.eu a vaše informace by měly být aktualizovány v nástroji REACH-IT.

Deklarací a opravou velikosti ještě před tím, než ECHA zahájí kontrolu ověřením, budete moci využít úplného zproštění správního poplatku a zaplatit pouze částku zbývající do plné výše správného poplatku.

Pokud později během ověřování ECHA zjistí, že uvedená velikost není správná, budete muset zaplatit zůstatek správného poplatku a správní poplatek až do výše 19 900 EUR.

Postup k určení a deklarování správné velikosti společnosti je k dispozici na webových stránkách agentury ECHA.

Je rovněž důležité pravidelně kontrolovat, zda vaše účty v REACH-IT neobsahují zprávy a úkoly od ECHA, aktualizovat vaše kontaktní údaje a reagovat na požadavky ECHA.

Další informace:

• Malé a střední podniky (MSP)

• Poplatky pro MSP podle nařízení REACH a CLP

• Jak stanovit velikostní kategorii společnosti

Program je rozdělen do dvou hlavních částí, kdy ta úvodní – analytická, v první kapitole shrnuje hlavní současné hrozby a tlaky na přírodu a krajinu, tak druhá kapitola popisuje stávající legislativní nástroje ochrany přírody a krajiny, míru jejich využití včetně identifikace aplikačních nedostatků, a rovněž stávající ekonomické nástroje pro zajištění financování ochrany přírody a krajiny. Druhá – návrhová část Programu definuje konkrétní cíle a opatření jak ve vztahu k ochraně přírodně cenných území a druhů, tak ve vztahu k udržitelnému využívání jednotlivých typů ekosystémů.

Dokument ke stažení:

Obsahem lednového čísla je jednak společné sdělení sekce státní správy a sekce ochrany přírody a krajiny MŽP ke vztahu § 15a a § 15b zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) a zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.

Dle novely vodního zákona nyní postačí ke stavbě vodních nádrží do plochy 2 ha a výšky hráze 2,5 m místo povolení pouze ohlášení vodoprávnímu úřadu, ke kterému není třeba přikládat závazné stanoviska orgánu ochrany přírody. Nicméně v případech, kdy dochází k dotčení zájmů chráněných ZOPK, si musí ten, kdo takový záměr zamýšlí, závazné stanovisko orgánu ochrany přírody opatřit (typicky např. k zásahu do významného krajinného prvku vodní tok či údolní niva).

A dále aktualizovaná metodická instrukce odboru obecné ochrany přírody a krajiny a odboru legislativního MŽP k aplikaci § 8 a § 9 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, upravujících povolení ke kácení dřevin rostoucích mimo les a náhradní výsadbu a odvody

Dokument ke stažení:

Věstník (PDF, 532 kB)
 

ECHA Submission portal je online nástroj který umožňuje průmyslu připravit a předložit dokumentaci pro oznámení toxikologickým centrům (PCN).

Nejvýznamnější vylepšení portálu pro oznámení toxikologickým střediskům je zjednodušený způsob zadávání informací o klasifikaci v oznámení. Dále je zde funkce „vypočítat“, která automaticky vyplní oddíl označování na základě informací uvedených v oddílu klasifikace.

Mezi další oblasti patří zlepšení pojmenování dokumentů IUCLID, což uživatelům umožní snadno rozpoznat, které informace jsou vstupní. Další nová funkce usnadní spravovat informace při aktualizaci dřívějších oznámení.

Do této aktualizace nejsou zahrnuty nedávné změny týkající se oznamování některých požadavků na informace. V budoucnu bude možné zadaných informací využít rovněž při přípravě oznámení do databáze SCIP.

Další verze Portálu oznámení toxikologickým střediskům bude k dispozici v dubnu 2020.

Další informace:

• Text zprávy v anglickém jazyce

• Portál oznámení toxikologickým střediskům

Sněmovna přes výhrady opozice podpořila novelu, která má konec skládkování odpadu odložit z původně plánovaného roku 2024 na rok 2030 spolu s razantním zvýšením poplatku za ukládání odpadu. Sněmovna podpořila i přesnější pravidla pro zpětný odběr a využití výrobků s ukončenou životností. Týkají se eletrozařízení, baterií nebo pneumatik. Sněmovnu čeká boj o zálohování plastových obalů lahví. Novelou se budou nyní zabývat výbory pro životní prostředí, hospodářství a pro veřejnou správu. Dostaly na to 80 dní, tedy o 20 víc než je běžné.

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) ocenil, že novela nebyla odmítnuta. "Není možné v této oblasti dosáhnout nějaké komplexní shody se všemi. Nikdo nebyl příliš nadšen, nikdo nebyl příliš zklamán," uvedl k obsahu předlohy.

Brabec poukázal na to, že ČR energeticky využívá jen 12 procent odpadu, což je pod evropským průměrem, který činí 28 procent. Zákon o odpadech má zvýšit recyklaci a opětovné využití komunálního odpadu až na 65 procent v roce 2035. Na skládkách skončí deset procent nevyužitelného odpadu, dodal ministr.

Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová ohlásila, že bude prosazovat zachování konce skládkování komunálního odpadu v roce 2024. Stejnou ambici mají Piráti. Předsedkyni výboru pro životní prostředí Daně Balcarové (Piráti) ve vládním návrhu chybí poplatky za spalování odpadů, které by motivovalo k recyklaci. Brabec uvedl, nyní se v Česku recykluje 39 procent komunálního odpadu. "Musíme se dostat na 55 procent v roce 2025 a to nebude žádná sranda," řekl.

Poslankyně a starostka Jana Černochová (ODS) se pozastavila nad tím, proč chce vláda zvýšit poplatek za ukládání odpadu z 500 korun na 1850 korun za tunu. Podle poslankyně by stačilo 1200 korun za tunu. Podle ministra je poplatek postaven tak, aby v kombinaci se slevou za třídění odpadu nezatížil obyvatele.

Novela má zavést motivační nástroje pro obce, které budou plnit průběžné požadavky na míru třídění komunálních odpadů. Pokud budou schopny vytřídit postupně až 75 procent svého komunálního odpadu, budou za zbytek odpadu, který by případně ukládaly na skládku, platit nižší částky - do roku 2025 až 500 korun, později až 800 korun v roce 2029.

V současném systému mohou obce účtovat paušálně za černé popelnice maximálně 1000 Kč za rok, nový maximální poplatek by se zvýšil o 200 Kč na 1200 Kč. Průměrné výdaje obcí v roce 2017 na nakládání s odpady činily asi 980 Kč na občana a rok. V Praze a Ústeckém kraji dosahovaly 1200 Kč za občana a rok. Zákon nově navrhuje, aby obce nabízely občanům i jiné způsoby třídění, například systém zvaný PAYT. Svoz by se účtoval podle množství odpadu, podle jeho hmotnosti nebo objemu nebo jejich kombinace.

Sněmovna podpořila pravidla pro výrobky s ukončenou životností

Sněmovna podpořila přesnější pravidla pro zpětný odběr a využití výrobků s ukončenou životností. Týkají se eletrozařízení, baterií nebo pneumatik. Vládní předlohu, která je součástí nové odpadové legislativy, nyní projednají výbory pro životní prostředí, hospodářství a pro veřejnou správu. Mají na to zhruba tři měsíce.

K novinkám zákona patří zavedení principů takzvané ekomodulace. Znamenají, že výrobky by byly zatíženy recyklačním příspěvkem podle míry svého dopadu na životní prostředí. Cílem je ekonomicky zvýhodnit výrobky, jejichž používání či likvidace představují menší ekologickou zátěž.

Příspěvky za zpětný odběr elektroodpadu, jeho opětovné použití, recyklaci a osvětu platí jednotliví výrobci takzvaným kolektivním systémům. Jde o neziskové organizace, které zajišťují sběr a recyklaci.

Výše recyklačního příspěvku už v současnosti závisí na náročnosti zpracování daného elektrospotřebiče, jiná je u pračky či mobilního telefonu podle možnosti jeho využití. Nově má podle vládní předlohy odrážet náročnost recyklace i u jednotlivých druhů výrobků.

Sněmovnu zřejmě čeká spor o zálohování PET lahví

Sněmovnu čeká v rámci novely o obalech, kterou dnes poslanci v prvním kole projednávání podpořili, spor o možné zálohování PET lahví. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) povinné zálohování odmítl. Podle Pirátů pak ale Česko nesplní unijní limit pro třídění plastů. Novelou se budou před dalším schvalováním zabývat sněmovní výbory. Dolní komora jim na to dala zhruba tři měsíce.

"Nezakazujeme zálohování obalů, jenom ho nechceme povinně přikazovat všem," řekl poslancům Brabec. Současný systém sběru plastových obalů je podle něj funkční a díky němu země evropské cíle plní. MŽP chce ekonomicky zvýhodnit způsoby balení, které jsou šetrnější k životnímu prostředí - budou lépe využitelné nebo budou mít delší životnost. Mezi tyto výrobky by podle ministra mohla patřit průhledná PET lahev.

Pirátský poslanec František Elfmark namítl, že bez zálohování nebude možné splnit do roku 2029 unijní závazek dosáhnout 90procentní míry třídění plastových obalů. Česko se tak vystaví sankcím ze strany EU.

Zálohování PET lahví prosazuje iniciativa Zálohujme. V otevřeném dopise, který nedávno poslala MŽP, upozorňuje na zjištění Eko-komu, že se v roce 2018 o dva procentní body snížila míra třídění plastů. Naopak produkce plastů se podle ní za poslední desetiletí zvýšila o 40.000 tun. Ministerstvo naopak argumentuje tím, že předloni se zpětně vybralo 81 procent PET lahví. Proti zavedení zálohování na PET lahve se již dříve postavil například Svaz pivovarů a sladoven ČR či někteří prodejci.

Elfmark se také pozastavil nad tím, že Brabcovo ministerstvo chce až další úpravou zakázat používání některých druhů jednorázových plastových výrobků. Platit to má pro jednorázové plastové příbory, talíře, úchyty k nafukovacím balónkům, polystyrenové obaly na potraviny a nebo kelímky na nápoje určené k okamžité spotřebě. Podle plánů ministerstva by měl zákaz platit od května 2021.

Aktuální novela rovněž upravuje povinnosti autorizovaných obalových společností, stanovuje minimální hustotu sběrné sítě a další závazky, které vyplývají z evropské směrnice.

Společnost Veolia Energie ČR dokončila další etapu ekologizace ostravské Elektrárny Třebovice, která patří mezi největší energetické zdroje na Moravě a ve Slezsku. Ekologizace parního kotle K13 začala v roce 2017 a stála 537 milionů. Emise díky této investici klesnou o stovky tun ročně. Kompletně ekologizované jsou tak už dva ze tří hlavních kotlů, přičemž na třetím byla ekologizace zahájena loni.

„Kotel K13 nyní splňuje nejpřísnější ekologické limity stanovené českou a evropskou legislativou  i krajskými předpisy. Množství vypouštěných škodlivin jsme snížili o stovky tun ročně, což významně přispěje ke zlepšení kvality ovzduší na Ostravsku,“ uvedl Josef Novák, generální ředitel společnosti Veolia Energie ČR.

Množství oxidů dusíku a oxidu siřičitého vypouštěných do ovzduší z kotle K13 klesne díky investicím o více než 70 procent a množství prachu (TZL) o třetinu. V tunách to znamená ročně o 840 tun oxidů dusíku, o 680 tun oxidu siřičitého a o 12 tun prachu méně než před rokem 2017 (před zahájením projektu).

Kolel K13 o jmenovitém parním výkonu 220 t/h je jedním ze tří hlavních kotlů v Třebovicích. Jeho ekologizace započala v roce 2017 a její součástí byla denitrifikace kotle spojená s rekonstrukcí spalovací komory z tavicí na granulační, realizace suchého odvodu škváry, výstavba odsiřovací jednotky včetně instalace tkaninového filtru a vyvložkování stávajícího komínu keramickou vyzdívkou.

„Ekologizace kotle K13 proběhla za plného provozu elektrárny při zajištění veškerých nasmlouvaných dodávek tepelné a elektrické energie. Naši zaměstnanci prokázali, zvláště v závěrečné fázi při dokončení a zprovoznění odsiřovací jednotky, vysokou profesionální úroveň a odbornou kvalitu,“ doplnil Marcel Vrátný, technický ředitel společnosti Veolia Energie ČR.
Veolia každoročně investuje stovky milionů korun do modernizace svých zdrojů a opatření pro snížení dopadu výroby tepla a elektřiny na životní prostředí. Ekologizace Elektrárny Třebovice, která dnes slouží především jako teplárna, je jedním z největších projektů skupiny Veolia.

Elektrárna Třebovice se začala stavět v roce 1931 a patřila tehdy mezi největší elektrárny ve střední Evropě. První elektřinu dodala do rozvodné sítě v roce 1933 se třemi kotly o výkonu 3 x 65 t/h a dvěma turbogenerátory o výkonu 2 x 21 MWe. V roce 1950 byl nainstalován další turbogenerátor o výkonu 40 MWe, v roce 1954 pak další tři kotle s výkonem 3 x 220 t/h a tři turbogenerátory 3 x 50 MWe. Byla to největší Československá elektrárna. Po roce 1960 zahájila dodávku tepla do ostravské části Poruba a z elektrárny se stala teplárna. Hlavním palivem je zde černé uhlí.

Veolia Energie ČR patří mezi největší energetické firmy v ČR. Dodává tepelnou energii přímo nebo prostřednictvím distribučních společností do 256 tisíc domácností, škol, nemocnic, institucí a podniků. Působí hlavně v Moravskoslezském a Olomouckém kraji, v Praze a na dalších místech v Čechách. Zaměstnává 1600 lidí.

 

Inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v Praze uložili pokutu 200 tisíc korun obci Velká Dobrá ve Středočeském kraji. Ta v průběhu roku 2018 překročila maximální povolené emisní limity obsažené v přečištěných odpadních vodách, které vypouštěla ze své čistírny odpadních vod (ČOV) do Rozdělovského potoka. Dále v září a říjnu 2018 neprovedla odběr a rozbor vzorku na přítoku a odtoku podle pravidel uvedených v povolení. Obec svým jednáním ohrozila jakost povrchových vod a spáchala tak přestupek proti vodnímu zákonu.  Proti rozhodnutí o pokutě se neodvolala, sankce 19. prosince 2019 nabyla právní moci.

Na základě dvou podnětů provedli inspektoři ČIŽP v únoru 2019 kontrolu vypouštění přečištěných odpadních vod z ČOV obce Velká Dobrá do Rozdělovského potoka. Laboratoř prokázala překročení maximálních povolených limitů ve všech odebraných vzorcích. Nejzávažnější pochybení bylo zjištěno u nerozpuštěných látek. „Vlivem nadlimitního vypouštění nerozpuštěných látek dochází k jejich usazování v korytě vodního toku a k jeho následnému zanášení. To negativně ovlivňuje jakost povrchových vod,“ řekl Václav Beroušek, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Praze.

Povodí Vltavy se na ČIŽP obrátilo i v dubnu 2019, kdy zaznamenalo nedovolené vypouštění z ČOV Velká Dobrá do Rozdělovského potoka. Příčinou bylo přetrvávající vyšší hydraulické zatížení ČOV, a to i po provedených opravách. Důvodem byla nedbalost obsluhy, která zařízení neobsluhovala, jak měla. „Tento prohřešek považujeme za zvláště závažný, protože Rozdělovský potok ústí skrze Hrázský potok až do vodního toku Loděnice. Konkrétně do úseku Loděnice horní, která je tzv. kaprovou vodou,“ dodal Beroušek.

Kritice opoziční ODS čelil včera ve Sněmovně vládní návrh zákona o nakládání s odpady, který mimo jiné předpokládá konec skládkování v roce 2030. Dolní komora úvodní kolo projednávání předlohy nedokončila, debata bude pokračovat nejdřív v pátek. Návrh je součástí čtveřice norem nové odpadové legislativy.

Ke slovu se zatím v debatě dostala pouze občanská demokratka Jana Černochová, podle níž odpadový zákon není srozumitelný ani přehledný a přinese pouze administrativu. Zpochybnila to, že se podaří dosáhnout navrhované cíle recyklace i sankce pro obce, které je nesplní. "Obce se mají motivovat, nikoli trestat," řekla Černochová. Plánovaná zvýhodnění nejsou podle ní dostatečná.

Ministr životního prostředí Richard Brabec zdůraznil, že předloha reaguje na evropské předpisy. Vychází podle něho z ekonomického nástroje "zaplať podle toho, co vyhodíš". Termín zákazu ukládat na skládky recyklovatelné a jinak využitelné odpady v roce 2030 označil za kompromis. Evropské přepisy to ukládají nejpozději od roku 2035, ekologické organizace prosazovaly už rok 2024. Zpravodaj Jan Schiller soudí, že návrh odpovídá českým ekonomickým možnostem.

Zákon a jeho přílohy mají zvýšit cíl recyklace a opětovného využití komunálního odpadu nejméně na 65 procent v roce 2035. Klíčovým opatřením má být postupný růst poplatku za ukládání směsného komunálního odpadu na skládky ze současných 500 korun až na 1850 korun za tunu v roce 2030. Pokud budou obce plnit recyklační cíle, mají platit méně.

Odpadový balíček dále zahrnuje zákon o výrobcích s ukončenou životností, zákon o obalech a takzvaný změnový zákon, který obsahuje novely souvisejících předpisů. Rovněž k jejich projednání by se poslanci mohli dostat v pátek.

Audio záznam z PSP ČR:

• (od 7:35 minuty) https://www.psp.cz/eknih/2017ps/audio/2020/01/29/2020012918181832.mp3

• https://www.psp.cz/eknih/2017ps/audio/2020/01/29/2020012918281842.mp3

• https://www.psp.cz/eknih/2017ps/audio/2020/01/29/2020012918381852.mp3

• https://www.psp.cz/eknih/2017ps/audio/2020/01/29/2020012918481902.mp3

Pražské svozové společnosti v loňském roce svezly více než 266 tisíc tun směsného komunálního odpadu. Pražané do kontejnerů na tříděný odpad vyhodili přes 60 tisíc tun skla, plastových obalů, papíru a dalších recyklovatelných komodit. Od letošního ledna mohou navíc separovat i bioodpad.

Množství svezeného směsného komunálního odpadu roste od roku 2015, kdy Pražané do černých popelnic vyhodili 256 tisíc tun odpadu. „Naprostá většina odpadu vyhozeného do nádob a kontejnerů putuje do Zařízení na energetické využití odpadu v Malešicích. Za rok 2019 zde z 277943,36 tun vyrobili 826 TJ tepla a 26 000 MWh elektřiny pro pražské domácnosti,“ říká tiskový mluvčí Pražských služeb Radim Mana. Zařízení přitom prochází rozsáhlou modernizací a postupnou výměnou všech čtyř kotlů.
 
Třídění jako samozřejmost

Pražané do barevných kontejnerů vyseparovali 24 702 tun papíru, 15 676 tun plastových obalů 18 428 tun skla. Podle Radima Many toto číslo setrvale roste od roku 2005. Nápojových kartonů a kovových obalů bylo dohromady odevzdáno 1502 tun. Pražské služby na jaře plánují spustit informační kampaň zaměřenou na předcházení vzniku odpadu. Na toto téma se společnost bude soustředit během celého roku.

S novým rokem se možnosti separace v hlavním městě rozšiřují o plošný svoz bioodpadu. Ten tvoří zhruba čtyřicet procent obsahu popelnic na komunální odpad. „Zpracování bioodpadu v kompostárně a jeho další využití naplňuje jeden z hlavních pilířů cirkulární ekonomiky. Další novinkou v městském odpadovém hospodářství je pilotní projekt svozu gastroodpadu,“ pokračuje náměstek primátora Petr Hlubuček.

Partnerem pilotního projektu na svoz gastroodpadu jsou Pražské služby. Test probíhá na území městských částí Praha 5, 6 a 7. „Pro účely tohoto zkušebního provozu byly na sběr gastroodpadů zvoleny speciální hnědé nádoby s oranžovým víkem opatřeným gumovým lemem a západkou,“ říká mluvčí společnosti Mana a dodává: “Prozatím se uskutečnilo sedm svozů a podařilo se sebírat více než čtyři tuny kuchyňského odpadu, což považujeme za velmi solidní výsledek.“

Naftu vytlačují CNG a elektřina
Pražské služby provozují největší flotilu vozů na CNG. Aktuálně jich mají 141 a jejich počet se průběžně rozšiřuje spolu s postupnou obměnou vozového parku. Vedle toho byla na vybraných místech metropole nasazena bateriemi poháněná komunální technika. Nejpočetněji jsou mezi bezemisními stroji zastoupeny vysavače Glutton využívané k úklidu chodníků, následují tři elektrické zametací stroje. Od loňského podzimu jsou pracovníky Pražských služeb ke kontrole čistoty v centru a okolí využívána elektrická kola a elektromobil. Motivací k jejich nákupu bylo snížení hluku a lokálních emisí.

 

V České republice se v roce 2020 bude průměrná výše plateb za vodné a stočné pohybovat v 90–92 Kč za m3. Vyplývá to z údajů členů Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR, z.s., (SOVAK ČR). Z podrobné analýzy stanovených cen pro letošní rok z 13 krajských a více než 30 okresních měst lze konstatovat, že průměrné navýšení oproti roku 2019 činí 3,6 %.

Za hlavní faktor tohoto meziročního navýšení lze označit inflaci, která se podle údajů České národní banky v roce 2019 pohybovala na úrovni 2,8 % Mezi další a každoročně se projevující faktory působící na výši plateb za vodné a stočné patří především neustálé navyšování cen energií, růst cen chemikálií a provozního materiálu nutného k zajištění řádné funkce vodohospodářské infrastruktury. Nelze opomenout ani aktuální situaci na trhu práce, kde stejně jako v jiných odvětvích, vodárenské společnosti musely přistoupit k navýšení mzdových prostředků pro udržení svých zaměstnanců a bezproblémové zajištění dodávek pitné vody a odvádění a čištění odpadních vod.

I přes tyto objektivní faktory ovlivňující cenu vody pro letošní rok v některých lokalitách došlo jen k nepatrnému navýšení plateb za vodné a stočné, v některých lokalitách se cena nezvýšila vůbec. Stejnou cenu jako v roce 2018 zaplatí za vodu obyvatelé Rychnova nad Kněžnou. Jen k nepatrnému navýšení dochází pak v Krnově, Svitavách, Českých Budějovicích nebo Karlových Varech. Více ZDE

Zdroj: SOVAK ČR

A to s nástupem od 1. března 2020. Posuzovány  budou  žádosti o  přijetí  do  služebního  poměru  a jmenování na  služební  místo podané ve lhůtě do 7. února 2020. Další podrobnosti najdete ZDE.