Ministerstvo životního prostředí chce do roku 2030 uvolnit 56 miliard korun na projekty na zlepšení stavu životního prostředí a ochranu biodiverzity, zlepšení kvality ovzduší a vod nebo adaptaci na změnu klimatu a zmírnění jejích dopadů. Na dotaz ČTK k národnímu investičnímu plánu to uvedla Dominika Pospíšilová z tiskového oddělení resortu. Téměř polovina částky bude vyčleněna na program Nová zelená úsporám. Celkem plán vlády zahrnuje přes 17.000 projektů za 3,45 bilionu korun na léta 2019 až 2030.

"Se 14,3 miliardy korun počítáme pro Národní program životního prostředí (národní zdroje), z něhož jdou peníze na budování zdrojů pitné vody, čistírny odpadních vod včetně domovních a technologie na eliminaci škodlivých látek nebo se z něj realizují opatření na využití srážkových a šedých vod," uvedl ministr Richard Brabec.

"Přes 27 miliard korun si vyžádá program Nová zelená úsporám na projekty snižování energetické náročnosti stávajících rodinných a bytových domů, výstavbu rodinných a bytových domů s velmi nízkou energetickou náročností a instalace obnovitelných zdrojů energie do rodinných a bytových domů," doplnil.

Z dalších programů budou vyčleněny peníze na modernizaci zařízení pro sběr, třídění a úpravu odpadů či jejich materiálové využití nebo na výstavby kanalizací a vodovodů. Část peněz bude použita na spolufinancování projektů z Operačního programu Životní prostředí či projektů se zdroji například z norských fondů.

Resort a jeho organizace také plánují realizovat konkrétní projekty, jako jsou například doplnění sítě měření povrchových vod, provedení bilance podzemních vod či vytvoření rejstříku svahových nestabilit, rekonstrukce turistických cest a chodníků v národních parcích nebo revitalizace vodního režimu v Královéhradeckém a Libereckém kraji. Investovat hodlá také do rekonstrukce rybníků, revitalizace šumavských rašelinišť či obnovy kulturních památek.

Zdroj: ČTK

Cílem programu Nízkouhlíkové technologie je podpora konkurenceschopnosti podniků a udržitelnosti české ekonomiky prostřednictvím zaváděním inovativních technologií v oblasti využití druhotných surovin. Dalším cílem je zvýšení využití efektivnějších a spolehlivějších nízkouhlíkových technologií, které se zatím v ČR běžně neuplatňují.

Výstupem projektů bude rozšiřování potenciálu pro zavádění moderních nízkouhlíkových technologií v oblasti nakládání s druhotnými surovinami a zvýšení soběstačnosti ČR v surovinových zdrojích substitucí primárních zdrojů druhotnými surovinami, čímž se zvyšuje vedle konkurenceschopnosti rovněž i celkový inovační potenciál ČR.

Žádosti o podporu jsou přijímány od 3. 12. 2018 (8:00) do 31. 5. 2019 (24:00).

Další nové výzvy v rámci programu Nízkouhlíkové technologie:

• Akumulace energie – Výzva IV, více ZDE

• Elektromobilita – Výzva IV, více ZDE

• Úprava bioplynu na biometan a jeho vtláčení do sítě – Výzva IV, více ZDE

Základní charakteristiky:

Kdo může žádat (příjemci podpory):

• malé, střední, velké podniky; žadatelem mohou být i podniky vlastněné až ze 100 % veřejným sektorem
• demonstrativní výčet typů podporovaných právních forem je stanoven v textu Výzvy

Kolik lze získat na jeden projekt (forma a výše podpory):
Míra podpory:

• je-li příjemcem malý podnik, je podpora poskytována až do výše 45 % ZV

• je-li příjemcem střední podnik, je podpora poskytována až do výše 35 % ZV

• je-li příjemcem velký podnik, je podpora poskytována až do výše 25 % ZV

Výše dotace:

• minimální výše dotace 1 mil. Kč a maximální do výše 100 mil. Kč

Na co lze získat podporu (podporované aktivity):

• zavádění inovativních technologií k získávání druhotných surovin v kvalitě vhodné pro další využití v průmyslové výrobě např. z použitého papíru, skla, kovů, pneumatik, textilu, plastů, stavebních a demoličních odpadů, vedlejších energetických produktů a řady dalších výrobků s ukončenou životností

• zavádění inovativních technologií, kterými se budou z použitých výrobků získávat efektivním způsobem cenné druhotné suroviny

• zavádění inovativních technologií na výrobu výrobků vyrobených z druhotných surovin, včetně náhrad primárních zdrojů druhotnými surovinami tam, kde je to ekonomicky výhodné

Jaké výdaje je možné podpořit (způsobilé výdaje):

• dlouhodobý hmotný majetek (dále jen DHM)

• dlouhodobý nehmotný majetek (pokud je nezbytný k řádnému provozování dlouhodobého hmotného majetku)

• DHM může být použit výlučně jen v místě realizace projektu

• DHM musí se jednat o odepisovaný majetek

• DHM musí být pořízen za tržních podmínek od třetích osob nespřízněných s kupujícím

Specifika a omezení:

• projekt musí být realizován na území ČR mimo NUTS 2 Praha

• v rámci výzvy lze na jeden ekonomický subjekt (jedno IČ) podat maximálně 10 žádostí o podporu

• podpořené projekty budou mít povinnost realizovat diseminační aktivity

• při hodnocení míry inovativnosti, respektive způsobilosti projektu do tohoto specifického cíle, bude aplikováno hodnocení Technology Readiness Level (TRL, Úroveň připravenosti technologie). Podpořeny budou projekty níže uvedených úrovní:

– TRL 5 – technologie ověřena v relevantním prostředí (průmyslově významné prostředí v případě klíčových technologií)
– TRL 6 – technologie demonstrována v daném prostředí (průmyslově významné prostředí v případě klíčových technologií)
– TRL 7 – demonstrace systémového prototypu v provozním prostředí
– TRL 8 – systém kompletní a kvalifikovaný
– TRL 9 – existující systém byl ověřen v provozním prostředí

Systém sběru žádostí:

• průběžný

Dokumenty:

V Úředním Věstníku Evropské unie (L 308) vyšlo Nařízení Komise (EU) 2018/1881 ze dne 3. prosince 2018, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH), pokud jde o přílohy I, III, VI, VII, VIII, IX, X, XI a XII, za účelem zohlednění nanoforem látek. Nařízení ka stažení ZDE.

Novým předsedou výkonné rady Teplárenského sdružení České republiky se stal předseda představenstva a generální ředitel společnosti Plzeňská teplárenská, a.s. Tomáš Drápela. V této pozici nahradil Mirka Topolánka, který odstoupil 16. listopadu.

Mirek Topolánek byl předsedou výkonné rady od září roku 2011, letos 16. listopadu na funkci rezignoval z pracovních důvodů. Funkce předsedy je nehonorovaná a podle stanov je volena sedmičlennou výkonnou radou, která je nejvyšším orgánem sdružení mezi valnými hromadami.

„Teplárenství mi v životě hodně dalo. Teď prožívá opravdu těžké chvíle, a cítím povinnost mu alespoň něco vrátit a pokusit se tento obor v Česku zachránit. Je pět minut po dvanácté,“ řekl Tomáš Drápela.

České teplárenství, které je stále z větší části založeno na využití domácího uhlí, se v posledních letech potýká s vážnými problémy. Na snižování emisí klasických znečišťujících látek musely teplárny od roku 2013 vynaložit již více než 20 miliard korun, od loňského září pak vzrostla na čtyřnásobek cena povolenek, které si teplárny musí kupovat na vypuštění emisí oxidu uhličitého. Především menší uhelné teplárny vlastněné obcemi se kvůli tomu mohou dostat do ekonomických problémů.

„Nemohu našim členům slíbit nic než krev, dřinu, slzy a pot. Teplárenství se musí vydat cestou transformace, jinak nepřežije. K tomu je ale potřeba vytvořit podmínky a o to chci zabojovat,“ uvedl Tomáš Drápela.

Teplárenské sdružení ČR aktuálně prosazuje snížení sazby DPH na teplo z 15 na 10 %, což by mělo domácnostem kompenzovat nárůst nákladů na povolenky. Situaci v oboru by také pomohlo stabilizovat zvýšení provozní podpory elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla.  Dlouhodobým řešením je narovnání zpoplatnění emisí oxidu uhličitého mezi teplárnami a lokálními zdroji, které si povolenky kupovat nemusí.

„Mám ještě jeden vzkaz - v jednotě je síla. Pokud chceme něco prosadit, pak máme šanci jen jako jeden celek. Potřebujeme zlepšit vnitřní komunikaci a výkonnou radu více otevřít členům, jsem připravený se tomu intenzivně věnovat,“ zakončil Tomáš Drápela.

Tomáš Drápela je v teplárenství respektovanou osobností. Po studiu na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze pracoval jako samostatný vědecký pracovník, programový analytik a ředitel reklamně marketingové agentury. Od roku 1996 pracoval v Plzeňské teplárenské, a. s., postupně jako samostatný ekonom a finanční ředitel. Generálním ředitelem Plzeňské teplárenské, a.s. je od roku 2002. Členem výkonné rady Teplárenského sdružení ČR je od roku 2003.

„Plzeňská teplárenská, a.s. se pod vedením Tomáše Drápely vydala na cestu náhrady uhlí biomasou již před 15 lety a dnes patří mezi nejpokročilejší. Má spoustu zkušeností, včetně výstavby ZEVO Plzeň, které se teď budou hodit,“ připomněl ředitel Teplárenského sdružení České republiky Martin Hájek.

Svaz průmyslu předložil v meziresortním připomínkovém řízení stanovisko k návrhu novely vodního zákona. V posledních letech je v souvislosti s problematikou povodní a nyní i sucha kladen stále větší důraz na řešení problematiky přizpůsobení se klimatickým změnám. To se dotýká celé společnosti, nejen firem.

K řešení této problematiky je určena adaptační strategie ČR, která definuje nezbytnost neodkladného zahájení procesu adaptace na změnu klimatu ve vodním hospodářství na národní úrovni. Adaptační opatření prováděná ve vodním hospodářství budou významně ovlivňovat možnosti přizpůsobení v ostatních sektorech. Cílem opatření je pak stabilizace vodního režimu v krajině, posilování vodních zdrojů, jejich ochrana a efektivní využívání. V neposlední řadě pak zvládání extrémních hydrologických jevů, tj. povodní a dlouhotrvajícího sucha.

Neudržitelné financování vodního hospodářství v ČR předložený návrh novely bohužel neřeší

Systém financování vodního hospodářství je ve stávající podobě neudržitelný a ve střednědobém horizontu začne kolabovat. Svaz průmyslu a dopravy ČR považuje za klíčový cíl zajistit udržitelný a dlouhodobě stabilní systém, který umožní dlouhodobé plánováni správy vodních toků a zajistí financování zvýšených požadavků na výkon správy v souvislosti s dopady vzniklými klimatickou změnou a s opatřeními k řešení mimořádných stavů – sucho, přívalové povodně atd. Jakkoliv povinnosti podniků Povodí v rámci boje proti suchu s postupem času přibývají, způsob jejich financování tuto skutečnost v návrhu novely zákona ignoruje. V souladu s principy společenské odpovědnosti investují firmy dlouhodobě do ekologizačních a dalších opatřeních snižujících nároky na spotřebu vody, u některých se plánuje v blízké budoucnosti dokonce omezení či ukončení činnosti, čímž se problém chybného nastavení financování vodního hospodářství dále prohlubuje.

Zvýšení jednotkových cen za odběr povrchových vod v důsledku opět vyvolá pokles odběrů. Při zachování stávajícího systému financování se podniky Povodí mohou propadnout do ztrát již kolem roku 2020. Nelze řešit pouze polovinu problému adaptace na klimatickou změnu bez otázky financování a je nutné, aby předkladatel doplnil návrh novely vodního zákona o nový systém financování. Jak potvrdila jednání RHSD, tak problematika "vody" patří v tuto chvíli mezi priority, neboť bez jejího řešení se budou problémy stupňovat a ohrožovat ČR v mnoha aspektech.

(Ne)účast významných odběratelů v komisích pro sucho

Podle návrhu předkladatele nemusí předseda příslušné komise pozvat žádného uživatele vody, nebo jen některé z nich, což ve svých důsledcích může vést k pochybnostem o nestranném jednání a rozhodování komise. Vzhledem k tomu, že v kritických situacích bude nezbytné hledat kompromis mezi různými společenskými, ekonomickými a ekologickými zájmy, jeví se s ohledem na znalosti toku a zejména používané výrobní technologii jako nezbytné, aby mohli významní uživatelé vody přispět svými zkušenostmi a znalostmi k diskuzi komise a participovat na hledání konsenzu. Proto požadujeme, aby významní uživatelé vody byli vždy přizváni k jednání komise.

Nevhodné řešení problematiky hydrické rekultivace či zhoršení podmínek pro fungování malých vodních elektráren (MVE)

Návrh obsahuje i řadu dalších nevhodnýchnávrhů řešení. Například u tzv. hydrické rekultivace zavádí nesystémové prvky zcela mimo hlavní záměr navrhované novelizace vodního zákona. Jedná se o nekoncepční úpravu primárně zasahující těžební společnosti, kterým by v případě přijetí návrhu zákona vznikla zcela nepřiměřená a nepředpokládaná finanční zátěž. Návrh také v předložené podobě významným způsobem ovlivní efektivitu fungování MVE, které jsou součástí vodních děl (jezů) ve vlastnictví jiné subjektu (zpravidla správce vodního toku), případně MVE ležících v blízkosti vodních děl (nádrží a přehrad), neboť již v současnosti se provoz mnoha z nich, zejm. v důsledku klimatických podmínek posledních let, pohybuje na hranici rentability. Návrh předkladatele může ohrožovat samotnou existenci stávajících MVE a rozhodně nepřispěje ke zvyšování podílu MVE na výrobě elektrické energie, a tedy k plnění cílů pro OZE.

Svaz vítá snahu řešení problematiky sucha. Na druhou stranu je potřeba zmínit, že takto předložená novela zákona obsahuje celou řadu zcela zásadních bodů, které bude nutné v rámci připomínkového řízení podrobit pečlivé diskusi. Pevně věříme, že díky konstruktivní diskusi se podaří najít optimální řešení problematiky sucha a udržitelného financování vodního hospodářství v ČR.

Celý soubor připomínek Svazu k novele zákona, včetně konkrétního vysvětlení, naleznete zde.

Společnost MEGAWASTE-EKOTERM, s.r.o., která provozuje spalovnu nebezpečného odpadu v Prostějově, dostala pokutu 350 tisíc korun. Inspektoři z Oblastního inspektorátu České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v Olomouci zjistili, že firma nedodržovala povinnosti pro zneškodňování nebezpečných odpadů stanovené v integrovaném povolení. Provozování zařízení je vázáno přísnými podmínkami a zásadami, které společnost při jeho provozu v inkriminované době nerespektovala.

 „Provozovatel spaloval odpady i v době, kdy nebylo zařízení spalovny plně funkční. Ke zneškodňování odpadů docházelo, i když teplota v reaktoru poklesla pod 850 stupňů Celsia. To je minimální hodnota daná legislativou pro zařízení, která tepelně zpracovávají odpad. V případě, že dojde k jejímu poklesu pod 850 stupňů, není kvantitativně ani kvalitativně dokončen proces oxidace organických toxických látek. Vznikají tak vysoce toxické sloučeniny nebezpečné pro životní prostředí a zdraví lidí. Společnost se tak dopustila porušení integrovaného povolení,“ řekl Radek Pallós, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP Olomouc.

Kromě nejzávažnějšího provinění popsaného výše, provozovatel také vypouštěl odpadní vody z areálu zařízení mimo jímky do kanalizace pro veřejnou potřebu města Prostějova. A to bez řádně zajištěného smluvního souhlasu k likvidaci splaškových a srážkových vod tímto způsobem.

Zařízení, které pracuje jako spalovna nebezpečných odpadů svým provozem za standardních podmínek a dodržováním technologických postupů, zejména spalovacích teplot, nepředstavuje žádnou větší hrozbu nebo riziko pro složky životního prostředí. Pokud je ale provozní režim spalování nebezpečných odpadů narušen a nejsou respektovány podmínky technologie spalování, pak se stává zcela reálným rizikem pro jednotlivé složky životního prostředí a zdraví lidí.

Stejně vysokou pokutu, tedy 350 tisíc korun, už společnost MEGAWASTE-EKOTERM dostala od ČIŽP v roce 2016. „Tehdy jsme například zjistili, že provozovatel včas nevyměnil dioxinový filtr. Přímo v době kontroly také došlo k překročení půlhodinového emisního limitu pro oxid uhelnatý,“ připomněl Pallós. Dodal, že zařízení tohoto typu je vždy velmi bedlivě sledováno příslušnými kontrolními orgány, a to zejména z důvodu potencionálních rizik, které s sebou obecně takový provoz, zejména však různé nestandardní situace, přináší.

To jsou témata posledního letošního čísla odborného časopisu Odpadové fórum. K úloze cirkulární ekonomiky se tentokrát vyjádřila ředitelka odboru ekologie MPO Pavlína Kulhánková. Tematické články se zaměřují na cirkulární ekonomiku a inovace, blíže jsme se podívali použitý fritovací olej, zpětný odběr pneumatik, využití kalů z ČOV. Představujeme také matériO Prague, místo, kde se rodí nápady. Rozhovor zaměřujeme na zavádění motivačních a evidenčních systémů do praxe. Data a čísla v odpadech za rok 2017 představuje CENIA, uvádíme i data ČSÚ, přinášíme přehled evidenčních povinností na rok 2019. V zahraničním okénku se tentokrát podíváme do Gruzie. Předplatné časopisu ZDE

Přehled obsahu:

CIRKULÁRNÍ NOVINKY

• Zprávy z domova a ze světa (Jiří Študent)

OHLASY ČTENÁŘŮ

• Problematika cirkulární ekonomiky a účinného využívání zdrojů (Pavlína Kulhánková)

REPORTÁŽ

• Dominanta Císařského ostrova II. (Jiří Študent)

• CIRKULÁRNÍ EKONOMIKA

• matériO Prague: Místo, kde se rodí nápady (Eliška Knotková)

• Cirkulární inovace v 5 krocích (Cyril Klepek)

• Použitý fritovací olej jako zdroj pro výrobu biopolymeru PHA (Vlaďka Matušková)

• Zpětný odběr pneumatik a jejich recyklace (Jiří Študent)

• Využití kalů z ČOV z pohledu cirkulární ekonomiky (Karel Prokeš)

ROZHOVOR

• Konference TVIP 2019 tentokrát v duchu cirkulární ekonomiky

• Zavádění motivačních a evidenčních systému do praxe

DATA A ČÍSLA

• Informační systémy odpadového hospodářství: Veřejné informace o produkci a nakládání s odpady (Lucie Česeneková, Markéta Sequensová)

• Data o produkci a nakládání s odpady. Co je zdrojem dat? (Petr Grusman)

• Produkce a nakládání s odpady v roce 2017 podle ISOH (Lucie Česeneková, Markéta Sequensová)

• Odpadová data za rok 2017 z pohledu ČSÚ (Jiří Študent)

• Ohlašování prostřednictvím ISPOP v roce 2019 (Petra Kubíková)

• Analýza podnětů řešených Českou inspekcí životního prostředí v oblasti odpadového hospodářství (Lukáš Kůs, Alice Pokorná)

• Vybraná hlavní zjištění ze Zprávy o životním prostředí ČR za rok 2017 (Jiří Študent)

KŘÍŽEM KRÁŽEM

• Změna rovná se zodpovědnost a domýšlet následky (Jiří Študent)

• Divoký internetový západ a jeho černí pasažéři (Petr Číhal)

SVĚT OČIMA ČTENÁŘE

• Gruzie má unikátní příležitost k reformulaci systému odpadového hospodářství (Stepan Vashkevich, Helena Škrdlíková)

Dnes odstartuje v polských Katovicích světová klimatická konference COP24. Hlavním cílem dvoutýdenního setkání zástupců 190 zemí je přijetí pravidel, která by posloužila jako návod pro úplnou realizaci cílů pařížské klimatické dohody z roku 2015 a odpověděla na varovné zprávy vědců. Hostitelské Polsko přitom patří k zemím, které se k přechodu na ekologicky šetrnější hospodářství staví poměrně vlažně.

"Bez Katovic není Paříže," prohlásil nedávno náměstek polského ministra životního prostředí Michal Kurtyka, který bude konferenci COP24 předsedat. Tři roky starou pařížskou dohodou se lídři zemí z celého světa zavázali usilovat o udržení globálního oteplování pod rozdílem 1,5 stupně Celsia oproti časům před průmyslovou revolucí. Růst teplot přitom už dosáhl hranice jednoho stupně a současné národní cíle týkající se emisí skleníkových plynů by oteplování zastavily až na hodnotě tří stupňů, napsala agentura AFP.

Pařížská dohoda zároveň loni v létě utrpěla těžkou ránu, když americký prezident Donald Trump oznámil, že USA, které jsou po Číně druhým největším producentem skleníkových plynů na světě, od paktu odstupují. Skepticky se k němu staví i Austrálie a nastupující brazilský prezident Jair Bolsonaro se tento týden nechal slyšet, že Brazílie by za určitých mohla dohodu opustit také. Překážkou pro celosvětové úsilí ekologické transformace jsou také protesty chudších zemí žádajících zvýšení finanční pomoci ze strany těch rozvinutých.

Mezivládní panel OSN pro změnu klimatu (IPCC) v říjnu zveřejnil zprávu, podle níž cíle formulované v pařížské dohodě lze nyní naplnit už jen rychlými a dalekosáhlými změnami ve všech sférách lidských aktivit. I proto budou účastníci COP24 usilovat především o vypracování jakési příručky specifikující postupy, jejichž aplikace by mezinárodní společenství ke kýženému výsledku dovedla. Tato "pravidla hry" by se podle AFP měla týkat zejména transparentnosti, neboli způsobu, jakým mají země informovat o svých opatřeních, investicích a výsledcích.

Českou republiku bude v Katovicích reprezentovat delegace v čele s ministrem životního prostředí Richardem Brabcem. Podle mandátu schváleného vládou bude podporovat kroky směřující "k účinnému provádění pařížské dohody"; spolupráci v ekologických otázkách bude probírat i při dvoustranných jednáních.

Na konferenci by chtělo Polsko předestřít také mechanismy, kterými lze dovést světové ekonomiky do stavu klimatické neutrality, tedy stavu, kdy produkci skleníkových plynů zcela vyvažují mechanismy zaměřené na odstraňování těchto problémových látek z ovzduší. Od polských hostitelů se očekávají také výzvy ke "spravedlivému přechodu" na ekologičtější hospodářství, který by bral v potaz dopady na určitá odvětví.

Polsko je zemí, jejíž energetika je výrazně závislá na uhelných elektrárnách a samotné Katovice jsou jedním z center zdejší těžby uhlí, která zaměstnává přes 80.000 Poláků. Čerstvý návrh dlouhodobé energetické strategie polské vlády uvádí, že uhlí bude i v roce 2030 pokrývat 60 procent spotřeby elektřiny v zemi.

Polská vláda strany Právo a spravedlnost se pokračujícímu využívání uhlí výrazně nebrání, přestože zdejší ovzduší patří k nejvíce znečištěným v Evropě. Ekologičtí aktivisté mají za to, že Varšava ve prospěch krátkodobých vnitropolitických cílů opomíjí práci na jakékoli skutečné strategii sledující odklon ekonomiky od uhlí.

Na špatnou kvalitu ovzduší v Polsku upozorňoval před startem COP24 protest mezinárodní skupiny aktivistů, kteří v úterý obsadili vrcholek chladírenské věže tepelné elektrárny Belchatów. Ta se nachází asi 100 kilometrů severně od Katovic a je největším samostatným znečišťovatelem ovzduší v Evropě. Paradoxně je také jedním z parterů nadcházející klimatické konference.

Ekologové svůj protest na vrcholku 108 metrů vysoké chladící věže ukončili ve středu večer. Důvodem jejich rozhodnutí bylo údajně zhoršení kvality vzduchu kvůli změně směru větru a tím i ohrožení jejich zdraví.

Čtěte také:

Ekologickou konferenci OSN sponzoruje hříšník číslo jedna. Největší tepelná elektrárna (Novinky.cz, 1.12.2018)

Zdroj: ČTK

Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí, Ministerstvem zemědělství, Českou inspekcí životního prostředí a CENIA, českou informační agenturou životního prostředí pořádalo 28. listopadu 2018 již XIX. zasedání Fóra pro výměnu informací o nejlepších technikách. Jednání se účastnili odborníci zabývající se problematikou integrované prevence a omezování znečišťování z průmyslu i z dotčených orgánů státní správy. Spolupráce všech zúčastněných velmi napomáhá naplňovat proces výměny informací o nejlepších dostupných technikách.

V roce 2018 pokračovaly práce na revizích dokumentů o nejlepších dostupných technikách (BAT). V současné době je v revizi 5 referenčních dokumentů o BAT. Intenzivně se pracuje na novém referenčním dokumentu „Čištění odpadních plynů z chemického průmyslu“ a na revizi referenčního dokumentu týkajícího se textilního průmyslu. Rozhodnutím Evropské komise bylo vydáno k dnešnímu dni celkem 14 Závěrů o BAT při celkovém počtu 34 referenčních dokumentů o nejlepších dostupných technikách.

V polovině letošního roku byly schváleny závěry o BAT pro zpracování odpadu a zároveň byla zveřejněna konečná verze referenčního dokumentu o BAT pro zpracování odpadu. Další informace o tomto dokumentu BREF připravili zástupci agentury CENIA ve své prezentaci. 

V současnosti také probíhá závěrečná fáze revidovaného dokumentu „Povrchové úpravy s obsahem organického rozpouštědla“ před „final meetingem“, který se významně týká nejen zejména automobilového průmyslu, ale i výroby plechovek, lakovaných plechů, tiskařských závodů, ale i impregnace dřeva nebo textilií. Na základě připomínek k prvnímu návrhu revidovaného dokumentu BREF byly navrženy změny týkající se přísnější emisních limitů, což by mohlo mít nepříznivý vliv pro provozovatele v ČR. Případné dopady na dotčené provozovatele v této oblasti jsme se dozvěděli z příspěvku zástupce automobilky ŠKODA AUTO, a.s.

Kolegové z Ministerstva zemědělství se zmínili o pokračující práci na revizi dokumentu, který se týká potravinářského průmyslu.

Dokument ke stažení:

SFŽP ČR aktualizoval s platností od 28. 11. 2018 harmonogramů dotačních výzev z Operačního programu Životní prostředí 2014+. Jedná se o 2. verzi harmonogramu výzev OPŽP na rok 2019, 6. verzi harmonogramu OPŽP pro CLLD a ITI a 25. verzi střednědobého harmonogramu. Úpravy se týkají zejména prodloužení termínů ukončení příjmu žádostí a přidání nových výzev.

Dokument ke stažení:

• Harmonogram dotačních výzev na rok 2019

• Harmonogram výzev pro Integrované nástroje (CLLD, ITI)

• Střednědobý harmonogram výzev do roku 2019

Z pohledu zákona o vodách č. 254/2001 Sb. je jeho současná změna zákonem č. 113/2018 Sb. po dlouhé době zase jednou z těch zásadních. Za celou dobu jeho platnosti se jedná o čtvrtou takto důležitou změnu. Co tedy novela zákona o vodách účinná dnem 1. 1. 2019 přináší?

Uvádíme stručně v bodech:

• odlehčovací komory, jejich provoz bez souhlasu VÚ k nakládání s vodami [§ 8 odst. 3 písm. g), § 89b]

• úprava § 16 (prioritní nebezpečné látky)

• souhlas ke geologickým pracím s následným využitím průzkumného díla k jímání vody nebo využití energetického potenciálu [§ 17 odst. 1 písm. i)]

• posouzení zhoršení stavu vodního útvaru a udělení výjimky
  • [§ 17 odst. 5, 54 odst. 4, 104 odst. 9, 115 odst. 21, 23a odst. 8 – 10, 107 odst. 1 písm. f)]
  • Posouzení se nese celým zněním zákona, především s odkazem na vydání souhlasu k nakládání s vodami
• změny § 38 (povinnost odvozu odpadní vody z jímky na ČOV; možnost povolit zasakování odp. vod z několika staveb pro bydlení)

• zřizování stanových táborů v aktivní zóně záplavového území [§ 67 odst. 2 písm. d)]

• převod poplatkové agendy z ČIŽP na SFŽP a úprava povinností zpoplatněných subjektů

Od 1. 1. 2021 budeme muset řešit i předávání odpadních vod v rámci odvozu na ČOV s platným dokladem a jeho formátem (uvedení povinných údajů) [§ 38 odst. 8]. Jiná možnost odstranění odpadních vod již nebude (hnojná zálivka apod.).

• „Ten, kdo provede odvoz, je povinen tomu, kdo akumuluje odpadní vody v bezodtokové jímce, vydat doklad, ze kterého bude patrno jméno toho, kdo akumuluje odpadní vody v bezodtokové jímce, lokalizace jímky, množství odvezených odpadních vod, datum odvozu, název osoby, která odpadní vodu odvezla, a název čistírny odpadních vod, na které budou odpadní vody zneškodněny.“

Nejzásadnější z výše uvedených změn jsou změny ve správě poplatků, resp. ve výběru zálohových plateb. A zde výklad zákona není zcela jednoznačný. Proto jsem se po diskuzi na jednotlivých úrovních státní správy a vodoprávních úřadů obrátil přímo na stávajícího správce poplatku, tedy Českou inspekci životního prostředí (ČIŽP), který mi poskytl následující jednoznačné stanovisko k ohlašovací povinnosti.

Do konce roku 2018 platí povinnost odvádět vyměřenou zálohu správci poplatku (ČIŽP) s tím, že tyto poplatky jsou hrazeny za

• vypouštění odpadních vod

• za odběr podzemních vod

S účinností od 1. 1. 2019 tedy nebudou vybírány zálohy za vypouštění odpadních vod a nebudou vybírány ani zálohy za odběr podzemních vod. A to je to, co není ze zákona zcela jasné. Proto MŽP spolu s ČIŽP přikročilo k vydání metodiky pro platbu záloh, která bude obsahovat i informaci celní správy o postupu pro případ, že dojde k její úhradě. Metodiku však obdrží pouze ti, kteří v roce 2018 podávali poplatkové hlášení, a byl jim vyměřen poplatek. To znamená, že ti, kteří byli dosud povinni zálohy hradit, ale jejich výše se meziročně neměnila (nepodali poplatkové hlášení v roce 2018), si musí potřebné informace obstarat sami. Výše zmíněná metodika totiž zatím není veřejně dostupná.

Autor: Ing. Václav Kuncl, INISOFT s.r.o.

Až 4300 hektolitrů vody znečištěné těžbou uranu denně vyčistí nová Neutralizační a dekontaminační stanice NDS 6 ve státním podniku Diamo ve Stráži pod Ralskem. Zařízení za 866 milionů korun patří k technologiím, jež pomáhají likvidovat znečištění po chemické těžbě uranu.

Technologie NDS 6 je od roku 2001 součástí komplexu vzájemně propojených sanačních technologií, kde má nezastupitelné místo. Její význam spočívá především ve schopnosti zpracovávat kontaminované roztoky s nižšími koncentracemi kontaminantů. Těchto roztoků bude s pokračující sanací postupně přibývat.

Vzhledem k významnému opotřebení a působení agresivního prostředí bylo zařízení technologie NDS 6, které bylo uvedeno do provozu v roce 1985 pro zajištění likvidace kyselých důlních vod čerpaných v rámci provozu hlubinného Dolu Hamr I, technicky i technologicky zastaralé a nesplňovalo bezpečnostní a hygienické požadavky pro další bezpečný provoz. Proto bylo přistoupeno k úplné rekonstrukci, která přinese navýšení kapacity zpracování zbytkových technologických roztoků a tím výrazné zkrácení procesu sanace. Provoz rekonstruované technologie bude zajištěn do snížení kontaminace podzemních vod na úroveň, která zaručí trvalou využitelnost zásob pitných podzemních vod v severních Čechách na Českolipsku. Očekává se, že tohoto stavu bude dosaženo kolem roku 2037.

Hlavní technologické parametry technologie NDS 6 po rekonstrukci:

Zpracovávaný objem roztoků činí 330-430 m3/hod., koncentrace kontaminantů (rozpuštěných látek) ve vstupních roztocích cca 11 g/l. Technologie umožňuje zpracovat a následně do vodoteče vypustit až 3 153 000 m3 vyčištěných vod za rok. Produkce filtračního koláče činí 90 000 m3/rok a množství vyvedených kontaminantů cca 23 000 tun/rok, od roku 2018 do roku 2037 tedy celkem cca 400 tis. tun.

Odstraňování následků chemické těžby v oblasti Stráže pod Ralskem

V důsledku těžby uranu vznikla v oblasti Stráže pod Ralskem řada ekologických zátěží, z nichž nejzásadnější tvoří kontaminované podzemní vody zasažené chemickou těžbou uranu, jejichž objem přesahoval 390 mil. m3 v ploše 27 km2. S využitím rozsáhlých výzkumných a ověřovacích prací byl stanoven a v navazujících usneseních vlády schválen postup sanace horninového prostředí spočívající ve vyvedení podstatné části kontaminovaných zbytkových technologických roztoků z podzemí na povrch a následném odstranění kontaminantů pomocí komplexu unikátních sanačních technologií. Tento komplex tvoří na sebe navazující tři principiálně odlišné způsoby odstraňování kontaminantů. Jedná se o technologii využívající záchytu sloučenin uranu na iontoměničích, dále se jedná o technologii tepelného zahušťování roztoků v odparkách a třetím typem je neutralizační a dekontaminační stanice, v níž je odstraňovaná kontaminace přepracována na odbytovatelné produkty nebo nerozpustné kaly, které jsou ekologicky ukládány do odkaliště.

Předseda rady Energetického regulačního úřadu Vratislav Košťál se rozhodl k dnešnímu dni odstoupit z funkce. Vyzval k tomu i další radní, což by mělo umožnit vznik zcela nové rady. Důvodem jsou podle něj spory v radě.

Rada úřadu je pětičlenná a podle Košťála tři členové nerespektují jeho vedoucí pozici. Důsledkem je podle něj pasivita úřadu a neplnění vizí úřadu jako instituce, která stojí za spotřebiteli s cílem dosáhnout optimálních cen energií. Košťál s dalším členem rady Rostislavem Krejcarem proto nepodepsali rozhodnutí, jež stanovuje ceny v elektroenergetice na příští rok. Podle analytiků mohou některým lidem náklady na energie vzrůst až o několik tisíc korun ročně.

Košťál nechce v radě pokračovat ani jako řadový člen. „Nemohu a nechci již dále přihlížet nevstřícnosti a bojkotu většiny tří členů rady,“ uvedl Košťál.

Členy rady jmenuje ministerstvo průmyslu. „MPO se bude snažit radu doplnit,“ uvedl mluvčí rezortu Milan Řepka.

Průměrná globální teplota by se mohla do roku 2100 zvýšit o tři až pět stupňů, varuje OSN. Letošek byl čtvrtým nejteplejším rokem od začátku měření v polovině 19. století a 20 nejteplejších roků bylo zaznamenáno během posledních 22 let. V roční zprávě o stavu klimatu to dnes uvedla Světová meteorologická organizace (WMO), která je agenturou OSN.

WMO upozornila, že odhadovaná míra oteplování výrazně překračuje vytyčené cíle.

Pařížská dohoda z roku 2015 si za cíl klade udržet zvyšování teploty výrazně pod dvěma stupni Celsia a co nejvíce se přiblížit hodnotě 1,5 stupně v porovnání s teplotou v předindustriálním období. Upozorňuje na to, že už oteplení o 1,5 stupně by mělo závažné následky.

"Koncentrace skleníkových plynů jsou znovu na rekordních úrovních a pokud bude stávající trend pokračovat, budeme možná svědky zvýšení teploty o tři až pět stupňů Celsia do konce století," řekl generální tajemník WMO Petteri Taalas. "Pokud vytěžíme všechny známé zdroje fosilních paliv, nárůst teploty bude o hodně vyšší," varoval Taalas.

Uplynulé čtyři roky byly podle IMO nejteplejší od začátku záznamů v polovině 19. století. Letošek pak má být podle předběžných analýz čtvrtým nejteplejším zaznamenaným rokem.

WMO kromě toho odhaduje, že během příštích tří měsíců s pravděpodobností 75 až 80 procent nastane meteorologický jev El Nino. Ten vždy po několika letech vyvolává sucha v tropech a mimo jiné snižuje kapacitu lesů vstřebávat skleníkový plyn oxid uhličitý (CO2). Pokud El Nino nastane, bude rok 2019 ještě teplejší než tento, upozorňuje WMO.

Zdroj: ČTK