V dubnu tohoto roku odeslalo Ministerstvo životního prostředí do mezirezortního připomínkového řízení novou odpadovou legislativu, jejímž cílem je zvýšení míry třídění a recyklace odpadů a odklon od skládkování. Zároveň ale posouvá datum konce skládkování využitelných a recyklovatelných odpadů ze současného roku 2024 na rok 2030. S tím ale nesouhlasí řada firem, odborná veřejnost i obce samotné, které na změnu legislativy jsou připravené už nyní. Proto vznikla iniciativa Konec doby skládkové, která chce pravdivě informovat o odpadovém hospodářství u nás, upozorňovat na mýty a odbourat je reálnými ukázkami dobré praxe na úrovní obcí i firem. Je posunutí data konce skládkování využitelných a recyklovatelných odpadů na rok 2030 nutné?

Před čtyřmi lety vstoupila v platnost novela zákona o odpadech, která od roku 2024 zakazuje skládkování směsného komunálního odpadu a recyklovatelných odpadů. Některé obce v České republice berou tyto chystané legislativní změny vážně a změnily svůj pohled na odpady jako takové a začaly měnit své systémy nakládání s komunálními odpady. Na jejich příkladech ukážeme, že obce by byly velice rychle schopné změnit a zefektivnit své systémy shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů vznikajících na jejich katastrálním území. Jsou to samosprávy, které realizovali změny vlastními silami, s pomocí poradenských firem, anebo se zapojili do projektu „Obce na cestě k minimálnímu odpadu“, za kterým stojí Institut Cirkulární ekonomiky (INCIEN) a společnosti JRK Česká republika s.r.o.

„Hlavní myšlenkou projektu bylo pomoci samosprávám nastartovat účinné kroky, které povedou k dlouhodobému snižování komunálních odpadů, jejich předcházení a ke zvyšování množství tříděného odpadu. Na základě realizovaných fyzických analýz víme, že ve sběrných nádobách na směsný komunální odpad a tedy na skládkách končí až 80 % odpadu, který je možné recyklovat. Vzhledem k chystaným legislativním změnám – zákazu skládkování směsného komunálního odpadu a recyklovatelných odpadů a navyšování skládkovacího poplatku, který bude konečně reflektovat skutečné negativní dopady na životní prostředí - je třeba hledat cesty ke snižování směsného komunálního odpadu (SKO). A Obce ty možnosti mají už nyní“, vysvětluje Soňa Jonášová z Institutu Cirkulární ekonomiky.  

Projekt byl odstartován v loňském roce na půdě Ministerstva životního prostředí společně se zástupci několika obcí ze všech koutů České republiky. Tyto samosprávy za celých 12 měsíců realizovaly a realizují konkrétní strategie a aktivity s cílem snížit množství vyprodukovaných odpadů. Projekt byl založen na analýze současného stavu odpadového hospodářství daných obcí a na fyzické analýze jejich směsného komunálního odpadu. Výsledky fyzické analýzy umožnily predikci možných směrů nakládání s odpady a odhalily další potenciál pro separaci odpadu. Hlavním cílem bylo jak prověřit obsah sběrných nádob na SKO, tak v druhé řadě zanalyzovat chování obyvatel a následně zvolit vhodný postup pro zefektivnění stávajícího systému nakládání s odpady. „Tyto obce už nyní dokazují, že není potřeba posouvat zákaz skládkování z důvodu nepřipravenosti samospráv. Cesty jak změnit přístup k odpadům už existují. Naopak je mohou využít jako zdroje, které jim dokážou vydělávat peníze. Už nyní je v novém zákoně myšleno na obce. Pokud budou dosahovat dobrých měr třídění, tak mohou získat "třídící slevy či bonusy", které jim zafixují současné skládkovací poplatky na dnešní úrovni. Navíc mohou vydělat na prodeji vytříděných surovin, pro které se zvýší odbyt, až se skládky zdraží. Odsun zákazu skládkování by jen prodloužil už tak neutěšující situaci se skládkami u nás, kde se bohužel už vyrovnáváme s úrovní balkánských zemí. To snad nechceme! I z tohoto důvodu jsme spustili podpisovou výzvu na podporu konce doby skládkové, kterou předložíme MŽP, aby zachovalo původní rok 2024. Skládkování uzavírá možnosti pro nové cesty využívání odpadů a je krokem zpět. Čím více hlasů získáme, tím větší máme šanci ukázat, že je to pozitivní krok vedoucí k ochraně životního prostředí. “ dodává Soňa Jonášová z INCIENU.  

Podepsat výzvu je možné na tomto odkaze https://konecdobyskladkove.cz/#vyzva. Kromě toho kampaň Konec doby skládkové obsahuje sérii edukačních videí, fotoreportáží, zpráv, infografických podkladů a zejména informací o negativních dopadech skládkování na životní prostředí. Obavy starostů ze zdražení systémů nakládání s odpadem chce kampaň odbourat reálnými ukázkami příkladů dobré praxe.

Příklady dobré praxe na obcích

Obec Straškov-Vodochody

Obec Straškov-Vodochody se v loňském roce zapojila do projektu „Obce na cestě k minimálnímu odpadu“. Během celého roku postupovala podle předem stanoveného harmonogramu a postupně měnila systém nakládání s odpady. Základní strategií změny bylo zavedení evidenčního systému odpadů ECONIT. Před jeho spuštěním byla v obci provedena fyzická analýza směsného komunálního odpadu, jejímž cílem bylo zjistit, v jakém stavu se nachází odpad v obci a kolik procent tvoří jednotlivé složky  v celkovém množství směsného komunálního odpadu.

Výsledky analýzy ukázaly, že největší podíl tvořil organický odpad, a to celých 42 %. Další složka, která byla v SKO hojně zastoupena byl plast, (8 %), dále pak papír (7,5 %) a sklo (7 %). Velkým překvapením bylo vysoké množství textilu (7 %), složeného převážně z dětského oblečení.

Z analýzy jasně vyplynulo, že až 80 % odpadu mohlo být vytříděno přímo v domácnostech a nemuselo tak zbytečně skončit v nádobách na SKO a následně na skládce.

Tyto výsledky jasně ukázaly, že obec má obrovský potenciál pro zvýšení míry třídění odpadů v domácnostech, a proto hned na začátku května byl v obci spuštěn systém elektronické evidence odpadů ECONIT. Společně s ním obec zavedla pohodlný systém sběru tříděného odpadu dům od domu, tak aby občané nemuseli chodit s tříděným odpadem do sběrných hnízd. V obci se třídí zvlášť do pytlů papír a plast, které se sváží pravidelně každých 14 dní. Pro snadnou identifikaci jsou pytle barevně rozlišeny dle druhu odpadu. Občané pravidelně získávají na obecním úřadě zdarma pytle a etikety s QR kódy, které obsahují informaci o dané domácnosti a druhu odpadu. Tyto kódy pak lepí na pytle s tříděným odpadem. V den svozu pak zaměstnanec svozové společnosti společně se sběrem odpadu načítá pomocí čtečky QR kódy do systému ECONIT. V uživatelském rozhraní ECONITu si mohou zastupitelé obce, kromě údajů o odpadech či jednotlivých svozech, vygenerovat podklady pro různé statistiky či výkazy pro ISPOP a EKO-KOM. To jim zásadně usnadňuje administrativu. Obec Straškov-Vodochody již po krátké době zavedení systému zaznamenala zvýšení množství vytříděných druhů odpadů a snížení množství SKO.

Obec Hlásná Třebaň

Dalším příkladem obce zapojené do projektu „Obce na cestě k minimálnímu odpadu“ je obec Hlásná Třebáň. Tato obec stejně jako obec Straškov-Vodochody zavedla chytrý systém elektronické evidence odpadů ECONIT a pohodlný systém sběru tříděného odpadu dům od domu. Před zavedením ECONITu proběhla v obci fyzická analýza odpadu, díky které se zmapoval reálný obsah černých nádob na směsný komunální odpad. Vzhledem k vysokému obsahu skla v SKO se obec rozhodla pro zavedení pytlového sběru i u této komodity, což v praxi nebývá tak časté. V obci se tedy třídí zvlášť do pytlů papír, plast a sklo.

Grafické znázornění výsledků vzorkování SKO (Zdroj: INCIEN)

Aby se do systému zapojilo co nejvíce domácností, provedla se osvěta mezi obyvateli - vzdělávací kampaň a beseda, kde jim byly vysvětleny, jaké změny v odpadovém hospodářství obce proběhnou a proč a jak se do systému mohou zapojit. Již po druhém kvartálu od zavedení ECONITu se v obci zvýšilo množství vytříděného plastu o 60 %, papíru o 91 %, skla o 30 % a celkové příjmy od společnosti EKO-KOM vzrostly o 40 %. Díky systému ECONIT má obec Hlásná Třebaň dokonalý přehled nad svými odpady, zvyšuje míru třídění, čímž se připravuje na zpřísnění legislativy po roce 2024 (2030), šetří obecní finance a zároveň nabízí občanům pohodlný systém třídění.

Díky systému evidence odpadů uspěla obec Hlásná Třebaň v soutěži Zlatý erb. V silné konkurenci získala druhé místo v kategorii Smart City za nejlepší elektronickou službu.

Obec Trojanovice

Dalším příkladem je obec Trojanovice, která používá systém ECONIT používá od roku 2009 a do kterého se zapojilo až 90 % domácností a stala se tak nejlépe třídící obcí Moravskoslezského kraje. Díky efektivnímu sledování a evidenci odpadu se jim daří meziročně významně snižovat množství směsného komunálního odpadu, který mezi lety 2014 a 2015 klesl o 17 %; a zvyšovat množství využitelných odpadů. Obec Trojanovice zavedla s evidenčním systémem ECONIT pytlový sběr tříděného odpadu, který však neprobíhá dům od domu, ale občané mohou naplněné pytle předat na sběrném dvoře, anebo je odložit na sběrných místech vedle barevných kontejnerů (den před svozem). Tím obec ušetří náklady na svoz pytlů dům od domu.

Obec sama navíc s vytříděnými komoditami obchoduje a tím získává další finance. Bonusy za vytříděný odpad obci ročně přinesou až půl milionu korun a dalších 400 tisíc korun vydělají prodejem vytříděného odpadu. Byl také zaveden motivační systém sbírání bodů za evidovaný pytel odpadu, pokud občané odpad dovezou sami do sběrného dvora. Za každý odevzdaný pytel s tříděným odpadem mohou lidé získat slevu až 15 Kč z ročního poplatku za komunální odpad. Na konci roku se slevy sčítají a snižují celkový poplatek za odpad v dalším roce. Díky tomu, že v této obci není stanoven minimální poplatek, nejlepší třídiči se tak mohou dostat i na nulu.

Obec Trojanovice se k odpadům staví jako ke komoditě. Cíleným tříděním a následným prodejem vytříděných komodit výraznou měrou přispívají ke zvyšování svých příjmů a jsou připravení i na legislativní změny, které obcím ukládají povinnost zvyšovat míru separace. Trojanovice jsou velmi zdárným příkladem, který může inspirovat další starosty obcí k hledání cesty, jak chytře nakládat s odpady, zapojit do systému třídění více občanů a zároveň mít své odpadové hospodářství pod kontrolou.

Obec Lány

Obec vykazuje dlouhodobě nízkou produkci směsných komunálních odpadů a vysokou úroveň separace (85 % rok 2016 a 87 % rok 2017). Tato obec je výjimečná tím, že má o produkci SKO přesná data díky vážení svozového vozidla před vjezdem a po výjezdu z obce.

V obci je velké množství kontejnerů na tříděný sběr (papír, plasty, sklo bílé, sklo barevné). V přepočtu na 1 obyvatele má obec patrně jednu z nejhustších sítí na sběr papíru, skla a plastů v ČR. Tomu odpovídá i množství vytříděných surovin a příjem obce od EKO-KOMU (přes 500 Kč/obyv/rok).

Obec Štítná nad Vláří - Popov

Obec více jak 20 let vede domácnosti k tomu, aby se starali o pěkný vzhled obce, čistý vzduch a prostředí. Ke snížení produkce směsného odpadu vedlo i vybudování komunitní kompostárny a přistavování velkoobjemových kontejnerů na svoz tohoto odpadu. V obci nevznikají černé skládky.

Třídí se tu papír, plasty, sklo, nápojové kartony, kovy, textil a bioodpady. Zajištěn je svoz nebezpečných a objemných odpadů. Třídí se jak do sběrných nádob, tak do pytlů (plasty, nápojové kartony). Bioodpady obec zpracovává na komunitní kompostárně. Směsný odpad se odváží 1x za 14 dní. Obec má velmi nízkou celkovou produkci odpadů (asi 4 x menší než je průměr ČR, nezapočten bioodpad) a velmi nízkou produkci směsného odpadu (asi 5 x nižší než je průměrná produkci obcí a měst ČR). I úroveň separace lze považovat vzhledem k produkovanému množství odpadu za velmi dobrou – více než 60 %.

Obec má dle rozpočtu lehce podprůměrné celkové náklady na nakládání s odpady.

Město Fulnek

Fulnek patří mezi města, které dlouhodobě a koncepčně rozvíjí své odpadové hospodářství. Jeho produkce směsného odpadu se dlouhodobě pohybuje kolem 100 kg/obyv/rok. To je jedna z nejnižších produkcí tohoto odpadu u měst nad 5000 obyvatel. Fulnek vytřídí a předá k recyklaci přibližně 50 % svých odpadů.

Inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v Havlíčkově Brodě uložili dvě pokuty v celkové výši 200 tisíc korun podnikateli Stanislavu Zápotočnému, který nechal v otevřeném ohništi spálit odpady vzniklé po demolici bývalého kravína v Šimanově na Jihlavsku.

Inspektorům ČIŽP bylo nahlášeno mimořádné obtěžování zápachem a vyjeli na místo. Zjistili, že na pozemku po zbouraném kravínu jsou v otevřeném ohništi páleny různé odpady po demolici. „V ohništi zrovna hořely trámy s lepenkou. Řada odpadů už byla spálena. Našli jsme například ohořelé kovové konstrukce, zbytky azbestových  a eternitových střešních krytin, stavební suť, beton, zbytky plastové folie,“ popsal spáleniště Jan Panský ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Havlíčkově Brodě.

Tímto nakládáním s odpady byl porušen jak zákon na ochranu ovzduší, tak zákon o odpadech.

„V otevřeném ohništi lze spalovat jen suché rostlinné materiály neznečištěné chemickými látkami. A s odpady lze nakládat pouze v zařízeních, která jsou k tomu určena. Není možné je tepelně zpracovávat na otevřeném ohništi. Navíc původce odpadů je povinen odpady třídit podle jednotlivých druhů. To se také nestalo, protože vedle ohniště jsme našli další až čtyři metry vysoké hromady plné všelijakých odpadů po demolici – od cihel přes beton znečištěný ropnými látkami, kanystry, sololitové lepenky až po matraci,“ dodal Panský.

Za porušení zákona na ochranu ovzduší inspektoři podnikateli uložili pokutu 100 tisíc korun a stejnou výši pokuty dostal i za porušení zákona o odpadech. Proti oběma rozhodnutím se odvolal, ale Ministerstvo životního prostředí obě odvolání zamítlo a sankce potvrdilo. Pokuty jsou pravomocné.

Provozovatel hotelu Čeladenka vypouštěl odpadní vody znečištěné několikanásobně nad povolený limit. Dostal pokutu 130 tisíc korun

Inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z oddělení ochrany vod v Ostravě uložili pokutu 130 tisíc korun společnosti KOVOTOUR PLUS s.r.o. Někdejší provozovatel horského hotelu Čeladenka v CHKO Beskydy vypouštěl z hotelové čistírny (ČOV) odpadní vody znečištěné několikanásobně nad povolený limit. Porušil tím zákon na ochranu vod.

V letech 2016 až 2018 překročil provozovatel celkem 28krát sledované ukazatele vypouštěných odpadních vod. „Například maximální povolená hodnota nerozpuštěných látek byla překročena až šestinásobně, limit pro biologickou spotřebu kyslíku více než pětinásobně a limit pro dusík více než dvojnásobně. Tato vypouštěná odpadní voda zasakovala přes půdní vrstvy do vod podzemních,“ uvedl Karel Kozubek ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP Ostrava.

Inspektoři také zjistili, že z objektu Lesních lázní, který je součástí hotelu Čeladenka, provozovatel vypouštěl odpadní vody z perličkových a vířivých koupelí do Kořetínského potoka, aniž by k tomu měl povolení vodoprávního úřadu.

„Dalším přestupkem obviněného bylo, že u vod vypouštěných z čistírny odpadních vod nesledoval zastoupení bakterií Escherichia coli a Enterokoků a také vůbec neprováděl měření objemu odpadních vod. Obě povinnosti mu přitom vodoprávní úřad stanovil,“ doplnil Kozubek.

KOVOTOUR PLUS se proti rozhodnutí ČIŽP neodvolal, sankce je pravomocná.

Vodovod nebyl provozován za účelem zisku, odběr vody nad limit způsobilo více havárií. Inspektoři ČIŽP to zohlednili při pokutě

Městys Osvětimany porušil vodní zákon. Za to mu inspektoři z oddělení ochrany vod České inspekce životního prostředí (ČIŽP), Oblastního inspektorátu Brno uložili pokutu 123 465 korun, která nabyla 28. března právní moci. Městys nakládal s podzemními vodami bez povolení k odběru podzemní vody z jímacích zářezů (Svozilova Záhumenice, Polánka, Stoklánka, Novotného louka, Gotlibka) umístěných v k. ú. Osvětimany, a to překročením ročního limitu pro odebrané množství o 8 231 m3. Vzhledem k okolnostem použili inspektoři nejnižší zákonnou sazbu za metr krychlový odebrané podzemní vody.

V říjnu loňského roku provedli inspektoři kontrolu odběru podzemních vod ze zdroje Svozilka za období roku 2017 a období od 1. 1. do 26. 10. 2018. Městys Osvětimany, který má 867 obyvatel, provozuje vodovod pro veřejnou potřebu. Napojených na něj je 770 obyvatel z Osvětiman, Újezdce a Hostějova. Voda pro veřejný vodovod je podle vydaného povolení k odběru podzemních vod odebírána ze studní a z jímacích zářezů (Svozilova Záhumenice, Polánka, Stoklánka, Novotného louka, Gotlibka). Povolené celkové množství odběru podzemní vody ze všech zdrojů je 40 000 m3/rok. Provedenou kontrolou ČIŽP zjistila, že za rok 2017 odebral městys o 8 231 m3vody více.

Podle vodního zákona lze právnické osobě za přestupek spáchaný nepovoleným odběrem podzemní vody udělit pokutu ve výši 70 Kč za 1 m3, nejvýše však 10 milionů korun. Nicméně sazbu pokuty lze snížit, jsou-li pro to důvody zvláštního zřetele hodné. Nesmí však být vyměřena v sazbě nižší, nežli 15 korun za 1 m3.

„V tomto případě jsme použili sníženou sazbu na spodní hranici 15 korun za 1 m3odebrané podzemní vody. Přihlédli jsme k tomu, že odběr nad limit byl způsoben zvýšeným počtem poruch – havárií, které v roce 2017 zvýšily ztráty ve vodovodní síti na cca dvojnásobek. Navíc účel odběru je zásobování obyvatelstva pitnou vodou a vodovod pro veřejnou potřebu evidentně nebyl provozován za účelem dosažení zisku,“ řekl Tomáš Augustin, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Brně.

Ministerstvo životního prostředí poslalo do připomínkového řízení Návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů s termínem připomínek do 16.5.2019.

Novela upravuje tzv. referenční finanční limit pro provedení kontroly technického stavu a provozu spalovacího stacionárního zdroje na pevná paliva o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 10 do 300 kW. Tento finanční limit je podle zákona rozhodný pro posouzení schopnosti výrobce zajistit odborně způsobilou osobu. V případě, že není výrobce schopen zajistit odborně způsobilou osobu ke kontrole kotle, která ji provede za cenu do výše vyhláškou stanoveného finančního limitu, může si provozovatel v souladu ustanovením § 17 odst. 1 písm. h) zákona zvolit odborně způsobilou osobu oprávněnou jiným výrobcem ke kontrolám stejného typu zdroje. Návrh dále nově upravuje v souladu se zmocněním uvedeným v § 16 odst. 10 zákona rozsah údajů spojených s provedenou kontrolou stacionárního zdroje (uvedených v dokladu o této kontrole), které odborně způsobilá osoba ohlašuje prostřednictvím integrovaného systému ohlašovacích povinností (ISPOP).

Návrh obsahuje také několik dalších dílčích změn:

• S ohledem na nové požadavky současného plnění požadavků monitorování emisí stanovených ve vyhlášce a parametrů, jež stanoví Závěry o BAT (prováděcí rozhodnutí komise (EU) 2017/1442, kterým se stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách) byla provedena úprava ustanovení o podmínkách a vyhodnocení kontinuálního měření (§ 7, § 8 a § 9).

• Jednotlivé formulační opravy a úpravy textu vycházející z aplikační praxe (např. úpravy názvu některých kategorií činností v příloze č. 8, úprava v údajích provozní evidence a souhrnné provozní evidence)

Účinnost předkládané novely je navrhována k prvnímu dni kalendářního měsíce následujícího po dni jejího vyhlášení ve Sbírce zákonů.

Dokument ke stažení:

zd_KORNBBAHVMPP.docx

ma_KORNBBAHVMPP.docx

pz_KORNBBAHVMPP.rtf

Společnost Veolia Energie ČR získala souhlasné stanovisko Ministerstva životního prostředí k plánované modernizaci Teplárny Karviná, která přinese další snížení emisí na Karvinsku. Součástí projektu je multipalivový kotel, první svého druhu v České republice, který bude umět využívat biomasu a tuhá alternativní paliva (TAP), vyrobená z vytříděných nerecyklovatelných odpadů. Po dokončení se odstaví uhelná technologie na starší Teplárně ČSA.

 „Pokračujeme v rozsáhlé modernizaci našich zdrojů a zároveň přecházíme od uhlí k čistším palivům. Karvinský projekt a souhlas státní správy je pro nás i region významným krokem nejen ke zlepšení ovzduší, ale také ke společensky odpovědnému energetickému využívání odpadů,“ uvedl Josef Novák, generální ředitel společnosti Veolia Energie ČR. Technologie za více než miliardu korun splní budoucí emisní limity pro nejlepší dostupné technologie (BAT) podle směrnice Evropského parlamentu. Zařízení bude sloužit pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny v kogeneraci s vysokou účinností.

Ministerstvo životního prostředí v závěrečném stanovisku procesu EIA konstatovalo, že rozsah vlivů záměru na životní prostředí a veřejné zdraví je přijatelný, v některých parametrech dojde ke snížení vlivů. Stanovilo k záměru 15 podmínek, které mají minimalizovat případné negativní vlivy stavby a provozu nového zařízení. „Některé připomínky občanských iniciativ v rámci procesu byly nad rámec našeho projektu, ale přesto jsme se snažili všechny vypořádat. Současně se naše společnost zavázala přednostně využívat TAP vyráběná z již nerecyklovatelných komunálních odpadů produkovaných v Moravskoslezském kraji. Stanovené podmínky plně akceptujeme, jsou pro nás splnitelné,“ shrnul proces EIA Marcel Vrátný, technický ředitel společnosti Veolia Energie ČR.  

Skupina nyní může pokračovat v návazných legislativních i organizačních krocích. „Hlavním dodavatelem bude naše dceřiná společnost AmpluServis, která už rozběhla výběrová řízení na dodávky jednotlivých částí technologie,“ doplnil technický ředitel. Zahájení stavebních prací společnost plánuje v příštím roce po ukončení topné sezóny, dokončení a zprovoznění technologie proběhne koncem roku 2022.

Po realizaci záměru v Teplárně Karviná a odstavení uhelné části Teplárny ČSA klesnou celkové emise z těchto zdrojů o další stovky tun ročně. Emise oxidu siřičitého se sníží v roce 2023 oproti roku 2017 o 76%, emise oxidů dusíku o 54 % a emise prachu o 24%. Emise skleníkových plynů budou oproti stávajícímu stavu zhruba poloviční. Podle provedeného posouzení vlivů se nezvýší dopravní zátěž ani hluk ve městě. Záměr je nebude mít vliv na zábor půdy, nové objekty budou postaveny ve stávajícím průmyslovém areálu Teplárny Karviná.

Kromě multipalivového kotle o tepelném výkonu 58 MW je součástí záměru vybudování horkovodních kotlů na zemní plyn o výkonu 40 MW pro dokrytí špičkových potřeb tepla a vytvoření zálohy. Součástí projektu je technologie odsíření spalin a také zařízení na snížení obsahu těžkých kovů v kouřových plynech. Pro odloučení prachu a suchého sorbentu ze spalin bude instalováno odlučovací zařízení - tkaninový filtr. Pro maximální ochranu okolí vyústí spaliny z multipalivového kotle do nového komína o výšce 125 m, spaliny z plynových kotlů půjdou do společného menšího komína o výšce 60 m.

Vybudováním multipalivového kotle skupina Veolia zároveň pozitivně přispěje k omezení skládkování odpadů. Nová technologie totiž může k výrobě energie využít tzv. tuhé alternativní palivo (TAP), vyrobené z vytříděných komunálních a ostatních běžných odpadů, které už nebude možné recyklovat ani ukládat na skládky, a to až do výše 50 % potřeby paliva technologie multipalivového kotle. Energetické využití tuhého alternativního paliva pomůže městům a obcím vyřešit povinnost co nejvíce smysluplně využívat komunální odpady.

Karvinské teplárny

Teplárna Karviná společně s Teplárnou ČSA zásobuje teplem a teplou vodou 50 tisíc domácností, školy, nemocnice, úřady, obchodní střediska, průmyslové podniky a další objekty v Karviné, Havířově a okolních obcích. Teplárna Karviná byla uvedena do provozu v letech 1949 až 1951, Teplárna ČSA v letech 1895 až 1966. K dnešnímu dni Teplárna Karviná provozuje 4 uhelné kotle o celkovém tepelném příkonu 291,8 MW a Teplárna ČSA provozuje 3 uhelné kotle o celkovém tepelném příkonu 198,8 MW. V Teplárně Karviná proběhla v posledních letech rozsáhlá ekologizace. Podobnou by musela projít v nejbližších letech také Teplárna ČSA (do roku 2023). Vzhledem k jejímu stáří a finanční náročnosti se rozhodla společnost Veolia Energie ČR odstavit uhelnou část technologie na této teplárně a navýšit výrobní kapacitu na druhé teplárně.

Ministerstvo průmyslu a obchodu předkládá dílčí aktualizaci Manuálu k nařízení vlády o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních.

Manuál je určen k využití všem hospodářským subjektům (výrobcům, zplnomocněným zástupcům, dovozcům a distributorům), kteří na trh uvádějí nebo dodávají elektrozařízení.

Jeho cílem je usnadnit orientaci v problematice RoHS, resp. v nařízení vlády č. 481/2012 Sb., o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních, ve znění pozdějších předpisů.

Manuál pracuje s využitím techniky rozhodovacích stromů a s praktickými příklady. Obsahuje slovníček pojmů, samozřejmostí je interaktivní obsah. Zahrnuje také kapitolu "Otázky a odpovědi", která vychází z dokumentu Evropské komise ke směrnici RoHS 2 (č. 2011/65/EU).

Kapitola „Otázky a odpovědi“ je přizpůsobena reáliím českého předpisu, do kterého byla směrnice RoHS 2 transponována a reflektuje také dotazy tuzemských hospodářských subjektů.

Poslední aktualizace (duben 2019) obsahu Manuálu se týkala kapitol 6 a 7 ve vazbě na rozšíření působnosti nařízení vlády od 22. 7. 2019.

Manuál pro MPO původně vytvořil v roce 2013 Elektrotechnický zkušební ústav, s. p.

Tato aktuální verze z dubna 2019 je v pořadí již čtvrtou aktualizací tohoto dokumentu.

Dokument ke stažení:

Aktuální Manuál k nařízení vlády o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních (RoHS) duben 2019 [pdf, 1500 kB]

Upozornění pro výrobce, zplnomocněné zástupce výrobců, dovozce, distributory elektrozařízení. Ode dne 22. července 2019 dojde k rozšíření počtu omezovaných látek a rozšíří se množství elektrozařízení, na která se dosud pravidla RoHS dosud nevztahovala.

Mínisterstvo průmyslu a obchodu upozorňuje, že ode dne 22. července 2019 dojde v agendě RoHS (omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních) k těmto změnám:

1. rozšíří se počet omezovaných látek o DEHP, BBP, DBP a DIBP v elektrozařízeních s výjimkou zdravotnických prostředků (včetně zdravotnických prostředků in vitro), monitorovacích a řídicích přístrojů (včetně průmyslových monitorovacích a řídicích přístrojů);
2. pravidla omezování některých nebezpečných látek v elektrozařízeních se rozšíří na elektrozařízení náležející do produktové skupiny („jiná elektrozařízení“);
3. pravidla omezování některých nebezpečných látek v elektrozařízeních se rozšíří na elektrozařízení, která využívala přechodné ustanovení podle zákona č. 169/2013 Sb. zohledňující změnu definice elektrozařízení (dle směrnice RoHS 1/zák. o odpadech – směrnice RoHS 2/NV 481/2012 Sb.).  

Příklady elektrozařízení pod bodem 2): zásuvky, konektory, tonerové kazety s elektronickou součástkou (např. čipem), lůžko (elektricky nastavitelné, integrované součásti); parní sprcha s elektronickými součástmi; okno s elektricky ovládanou sluneční clonou; ruční paletový vozík s elektrickou váhou; kočárky s elektronickými součástkami; kuličkové pero se světelnou nebo blikající funkcí; LED ruční sprcha (s baterií); lupa na čtení s osvětlením; vzduchové lůžko/matrace s elektrickým kompresorem; bota se svítící podrážkou.

Příklady elektrozařízení pod bodem 3): pracovní nástroje s vlastním pohonem (poháněné benzínem), např. sekačky, zametače, zahradní traktory, sněhové frézy, vertikutátory, kultivátory s elektrickou jiskrou pro zapalování; řetězové pily (s benzínovým pohonem) s elektrickou jiskrou pro zapalování; elektrické trouby (profesionální); trouby (plynová s elektrickým zapalováním); pásové brusky (profesionální/ průmyslové); kuchyňské a domácí spotřebiče obsahující elektronickou součástku (které mají jinak mechanickou funkci); plynové sporáky s elektrickým zapalováním; plynové sporáky s elektronickými komponenty (např. hodiny); žehlicí prkna se zásuvkou (a kabelem); kotle na biomasu, kotle na vodu (elektrické zapalování); malé a velké boilery (elektrické); průtokové ohřívače vody (elektrické); průtokové ohřívače vody (plynové s elektrickým zapalováním); čipové karty s baterií; VKV antény pro příjem rádia, antény pro multimediální aplikace (bez zesilovačů); prodlužovací kabely EDV (USB, PS/2 atd.); datové kabely; fitness vybavení nebo sportovní vybavení, jako je rotoped, trenažér, eliptický, krokový, veslovací trenažér, multifunkční zařízení atd. (s elektronickými součástmi, u kterých pro primární funkci není nutný elektrický proud); ruční paletové vozíky s elektronickou váhou; kreditní a debetní karty s čipem; olejová děla s elektrickým zapalováním nebo ovládáním; bezpečnostní elektronické zámky.

Inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z oddělení ochrany vod v Ostravě uložili pokutu 130 tisíc korun společnosti KOVOTOUR PLUS s.r.o. Někdejší provozovatel horského hotelu Čeladenka v CHKO Beskydy vypouštěl z hotelové čistírny (ČOV) odpadní vody znečištěné několikanásobně nad povolený limit. Porušil tím zákon na ochranu vod.

V letech 2016 až 2018 překročil provozovatel celkem 28krát sledované ukazatele vypouštěných odpadních vod. „Například maximální povolená hodnota nerozpuštěných látek byla překročena až šestinásobně, limit pro biologickou spotřebu kyslíku více než pětinásobně a limit pro dusík více než dvojnásobně. Tato vypouštěná odpadní voda zasakovala přes půdní vrstvy do vod podzemních,“ uvedl Karel Kozubek ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP Ostrava.

Inspektoři také zjistili, že z objektu Lesních lázní, který je součástí hotelu Čeladenka, provozovatel vypouštěl odpadní vody z perličkových a vířivých koupelí do Kořetínského potoka, aniž by k tomu měl povolení vodoprávního úřadu.

„Dalším přestupkem obviněného bylo, že u vod vypouštěných z čistírny odpadních vod nesledoval zastoupení bakterií Escherichia coli a Enterokoků a také vůbec neprováděl měření objemu odpadních vod. Obě povinnosti mu přitom vodoprávní úřad stanovil,“ doplnil Kozubek.

KOVOTOUR PLUS se proti rozhodnutí ČIŽP neodvolal, sankce je pravomocná.

Členské státy EU mají možnost poskytovat některým podnikům působícím v sektorech s vysokou spotřebou elektrické energie (tzv. energeticky nároční uživatelé) náhradu za část jejich vysokých nákladů na elektřinu, které jim vznikají v důsledku systému EU pro obchodování s emisemi. Tato kompenzace minimalizuje riziko úniku uhlíku, k němuž dochází v situaci, kdy se podniky EU v důsledku vysokých nákladů na emise rozhodnou přesunout svou výrobu do zemí mimo EU, které mají v oblasti opatření proti změně klimatu méně ambiciózní cíle. Pravidla umožňující kompenzaci nákladů budou aktualizována tak, aby odpovídala požadavkům nového systému obchodování s emisemi na období 2021–2030.

Cíl konzultace:

• Poskytnutí zpětné vazby zainteresovaných subjektů i zkušeností s prováděním pravidel státní podpory týkajících se systému obchodování s emisemi (ETS)

• Vyjádření se ke koncepci budoucích pokynů k ETS – zda jsou pokyny k ETS účinné, efektivní, relevantní a koherentní a zda přinášejí přidanou hodnotu EU.

• Shromáždění informací o dostupných možnostech politiky, které by řešily riziko úniku uhlíku z důvodu nákladů na nepřímé emise a přitom by v jejich rámci zůstaly zachovány pobídky systému EU ETS pro nákladově efektivní dekarbonizaci ekonomiky a minimalizovalo by se narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu.

• Komise chce především zjistit názory respondentů na kritéria způsobilosti a na proměnné, které by měly být zahrnuty do vzorce pro výpočet částky podpory.

ECHA vyzývá všechny zainteresované strany k zaslání připomínek k předloženým návrhům. Dne 1. 4. 2019 zahájila ECHA veřejnou konzultaci k návrhům harmonizované klasifikace a označování následujících chemických látek:

• 2,4,6-tri-tert-butylphenol (EC 211-989-5, CAS 732-26-3)

Tato chemická látka nemá harmonizovanou klasifikaci a označování v příloze VI nařízení CLP.

Látka se používá profesionálními pracovníky (ve formulacích nebo přebalování a v průmyslu jako meziprodukt) v palivech:

• ve vnitřních uzavřených systémech (např. chladící kapaliny v lednicích, v olejových elektrických ohřívačích) a
• venkovních systémech (např. hydraulické kapaliny v automobilových závěsech, lubrikanty v motorových olejích a brzdových kapalinách)
  Připomínky se očekávají k vybraným třídám nebezpečnosti: pro lidské zdraví

Další podrobnosti na: detaily o látce 2,4,6-tri-tert-butylphenol

• 1,4-dimethylnaphthalene (EC 209-335-9, CAS 571-58-4)

Tato chemická látka nemá harmonizovanou klasifikaci a označování v příloze VI nařízení CLP. Látka je účinnou látkou ve smyslu nařízení EP a Rady o  přípravcích na ochranu rostlin.

Připomínky se očekávají k vybraným třídám nebezpečnosti: fyzikálním, pro lidské zdraví a životní prostředí.

Další podrobnosti na: detaily o látce 1,4-dimethylnaphthalene

K  návrhu se lze vyjádřit prostřednictvím elektronického formuláře uvedeného na webových stránkách ECHA v  sekci veřejné konzultace/předchozí konzultace týkající se harmonizované klasifikace a označování – CLH konzultace

v termínu: do 31. května 2019 (do 23:59 helsinkého času)                                                                 

Připomínky budou následně publikovány na webových stránkách ECHA.

Zároveň žádáme české subjekty, které budou přispívat do veřejné konzultace, aby svá stanoviska zaslaly pro informaci MPO na adresu kozmikova@mpo.cz.

Zdroj: MPO

Využívání uhlí postupně končí. Cestou do budoucna je kombinace jaderné energetiky a obnovitelných zdrojů. Na konferenci o solární energii a akumulaci v ČR to řekl ministr životního prostředí Richard Brabec.

"Můžeme se hádat o tom, jestli podíl obnovitelných zdrojů v roce 2030 bude 20 procent nebo 24 procent. Někteří si určitě myslí, že by to mohlo být víc, někteří možná méně. Je ale nesporné, že energetický mix se mění a měnit se bude. Konec doby uhelné nastává," uvedl Brabec.

Náměstek ministryně průmyslu a obchodu pro energetiku René Neděla dodal, že kombinace jaderné energetiky a obnovitelných zdrojů je pro ČR jediná možná cesta pro splnění cílů Evropské unie v energetice, týkající se například snižování emisí oxidu uhličitého (CO2). Brabec i Neděla také podpořili rozvoj malých fotovoltaických elektráren na střechách rodinných domů.

Neděla dál řekl, že ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) v připravované legislativě nepočítá s velkými solárními zdroji. Nezařadilo je do připravovaných energetických aukcí, ve kterých mají po roce 2021 soutěžit výrobci energií z obnovitelných zdrojů o výši provozní podpory. Tento záměr MPO dlouhodobě kritizují Solární asociace a Svaz moderní energetiky.

V Česku od roku 2012 celkový instalovaný výkon solárních elektráren prakticky stagnuje. Podle dat Energetického regulačního úřadu (ERÚ) bylo na konci loňského roku v ČR instalováno asi 2050 MW zdrojů, které energii ze slunce vyrábějí. Během takzvaného solárního boomu na přelomu desetiletí se instalovaný objem solárních elektráren v ČR zvýšil za rok víc než čtyřnásobně, a to z 465 MW ke konci roku 2009 na 1959 MW v roce 2010.

Výkonná ředitelka Solární asociace Veronika Hamáčková dnes nicméně řekla, že podle údajů od distributorů bylo loni připojeno do sítě 2200 nových solárních elektráren o celkovém instalovaném výkonu 11 MW. "Což je téměř dvojnásobný nárůst proti roku 2017. V porovnání s ekonomickým potenciálem je však určitě stále co dohánět," uvedla. Poukázala přitom na loňskou studii, kterou pro asociaci zpracovala společnost EGÚ Brno. Podle ní by ČR mohla do roku 2030 mít solární elektrárny o celkovém výkonu nejméně 3,5 GW (3500 MW).

Podle předběžných dat ERÚ činila loni výroba elektřiny v ČR 88 terawatthodin, meziročně o 1,1 více. Nejvíce se na ní podílely uhelné elektrárny, které k produkci přispěly 45,1 TWh, meziročně o 0,8 procenta méně. Následovala výroba jaderných elektráren, která naopak proti předloňsku stoupla o 5,6 procenta na 29,9 TWh. Výroba z fotovoltaických elektráren vzrostla o 6,6 procenta na 2,3 TWh.

V nadcházejících letech a desetiletích má spotřeba elektřiny podle scénáře Státní energetické koncepce v Česku růst. Výroba se má pohybovat kolem 90 TWh za rok, změnit se ale má struktura. Podle nejreálnějšího scénáře má od druhé poloviny dvacátých let 21. století pocházet nejvíce elektřiny místo z uhlí z jaderných zdrojů.

Dne 13.4.2019 uspořádal Zvonečník návštěvu sporné skládky Berouna v CHKO Český kras. Vedle zpracovaných tří variant EIA lze uvažovat ještě o dalších možnostech. Překvapující je úroveň rozporů dosavadních poznatků o obsahu nebezpečných látek ve skládce a možnostech jejich prosakování v krasovém prostředí.

Skládka města Berouna začala vznikat mnohem dříve, než pan Šebela v roce 1985 zakoupil pozemky kus od ní. Na krajinný ráz a navážení odpadů na nezabezpečené skládky se tehdy nehledělo. Na přístupu města Berouna se ale nic neměnilo ani v první polovině 90. let, vrchovaté množství odpadu bylo navezeno i na soukromé pozemky proti vůli jejich majitele a s projevy arogance moci tehdejšího vedení města. Narostl význam peněz a objevují se informace i o údajném využívání skládky pro nebezpečné odpady z nemocnice, galvanizovny a z dalších podniků.

Spory v této kauze jsou dosud vedeny zejména majetkoprávní a s velkou rolí peněz. Faktory ochrany životního prostředí a veřejného zdraví bývají upozaďovány, nebo se omezují na odhady prokazatelného obsahu azbestového odpadu a nejlepší variantu se skládkou nehýbat. Je tu zájem lidí, kteří jsou spojení s působením ve vedení města Berouna a navážením odpadů v 90. letech. Vedle vlastní zodpovědnosti z minulosti jsou tu snahy strašit občany města Berouna nároky pro rozpočet města. Delší dobu se ale město Beroun odvolávalo na technické služby, které působily jako státní firma a na možnost řešení staré ekologické zátěže, případně přímo evropského projektu. V neposlední řadě jsou tu zájmy pana Šebely, který nechce své neprávem zavezené pozemky prostě prodat levně a navíc vlastní další pozemky dále v Židovské rokli. V případě velkého projektu s výhodným prodejem těchto pozemků kauza ještě může přinést obrat.

Spolek Zvonečník se seznámil se stanovisky dotčených úřadů, vedení města a postoji pana Šebely. Vyslovuje názor, že velkým problémem je zásadnější neřešení možnosti obsahu jiných nebezpečných odpadů ve skládce, než azbestu. V žádném podkladu není odkaz na rešerši množství navezeného zdokumentovaného (a zpoplatněného odpadu) – minimálně za posledních 5 let fungující skládky. Proto by tu mělo dojít k odběrům vzorků obsahu ze skládky a jejího okolního hlubinného prostředí zejména směrem k Berounce, rozborům na obsah nebezpečných látek a pan Šebela k tomuto projevuje vůli. Zhodnocena by měla být možnost průsaku také přímo do vápencového podloží skládky a podzemních vod - v minulosti se tu neřešily žádné zvláštní izolační vrstvy tělesa skládky a relativně nedaleká Berounka je přítokem Vltavy, tedy příležitostného zdroje pitné vody pro Prahu.

V krajině ČR se zřejmě nacházejí desítky podobně velkých, nezabezpečených skládek směsného průmyslového a komunálního odpadu. Každý rok zamoří ovzduší toxické zplodiny několika požárů nových skládek nebezpečného odpadu (platy, pneumatiky, textil, chemikálie). Doba skládková musí skončit! Současné generace přebírají nedobré dědictví generací předchozích na životním prostředí. Nebuďme lhostejní.

Zdroj: Zvonečník, z.s.

Inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z oddělení ochrany ovzduší v Hradci Králové uložili společnosti RONAL CR s.r.o. pokutu ve výši 170 tisíc korun za porušení zákona o integrované prevenci a zákona o ochraně ovzduší. Provozovatel se odvolal, ale odvolací orgán sankci potvrdil. Ta je od 10. 4. 2019 pravomocná.

„Společnost v roce 2017 provozovala slévárnu hliníku v Jičíně v rozporu s rozhodnutím Krajského úřadu Královéhradeckého kraje. V provozovně za rok 2017 natavila přes 39 tisíc tun materiálu, a tím překročila roční projektovanou kapacitu slévárny povolenou integrovaným povolením. V roce 2016 a 2017 překročila celkovou projektovanou spotřebu práškových plastů v práškové lakovně,“ řekl Lukáš Trávníček, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Hradci Králové. Překročení projektované kapacity nataveného kovu je zakázaným jednáním s negativním vlivem na kvalitu ovzduší.

Ve slévárně probíhá tavení hliníkových slitin a následné odlévání odlitků - automobilových kol. K tavení se používá slitina hliníku přesného chemického složení včetně návratu ze zmetkové výroby a třísek z obrábění vlastních odlitků. Roční projektovaná kapacita zařízení je v integrovaném povolení stanovena na 1,8 mil. kol při ročním množství taveného materiálu ve výši 30 tisíc tun.

Za překročení roční projektované kapacity slévárny v roce 2015 a 2016 byla provozovateli pravomocně uložena pokuta 60 tisíc korun.

„Při stanovení výše pokuty jsme přihlédli ke skutečnosti, že slévárna hliníku je významným zdrojem znečišťování ovzduší, který musí být provozován v režimu integrovaného povolení. Provozovna se také nachází v bezprostřední blízkosti obytné zóny, ve které může být kvalita ovzduší bezprostředně ovlivněna zvýšeným únikem emisí znečišťujících látek z obou stacionárních zdrojů,“ řekl Trávníček.

Firma zpracovávala kovový odpad bez povolení i o víkendu a státním svátku a překročila kapacitu zařízení. Dostala pokutu 100 tisíc

Inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z oddělení odpadového hospodářství v Ostravě uložili pokutu 100 tisíc korun společnosti SPV RECYCLING CZ a.s. Firma ve svém zařízení ke sběru, výkupu a zpracování kovových odpadů v Ostravě-Vítkovicích nerespektovala platný provozní řád schválený krajským úřadem. Překročila povolenou kapacitu zařízení a zpracovávala odpady i o sobotách a o státním svátku, což neměla povoleno.

Při kontrole v září 2018 inspektoři ČIŽP zjistili, že provozovatel zpracoval od začátku roku do data kontroly celkem 25 908 tun odpadu, povoleno však měl zpracovat pouze celkem 19 000 tun odpadu ročně. „Už v září tak byla celková roční kapacita zařízení překročena o bezmála 7000 tun, tedy o více než třetinu povoleného množství,“ uvedl Karel Kozubek, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP Ostrava.

Podle provozního deníku inspektoři také zjistili, že zařízení bylo od února do září 2018 nelegálně provozováno o 13 sobotách a jednom státním svátku 1. 5. 2018. Krajský úřad však tomuto zařízení schválil provoz jen v pracovních dnech od pondělí do pátku. „Základní povinností provozovatele je respektovat schválený provozní řád. Ten slouží k tomu, aby se minimalizovalo riziko poškození životního prostředí,“ řekl Kozubek.

Společnost SPV RECYCLING CZ se proti uložené pokutě neodvolala. Sankce je od 29. března pravomocná.

Černé skládky, tedy nelegálně uložené odpady, nacházejí lesníci nejčastěji v porostech u měst a obcí a v létě také na odpočívadlech u hlavních silničních tahů. Loni jich Lesy České republiky odstranily na 25 hektarech 632. Náklady na likvidaci dosáhly téměř jednoho a půl milionu korun. Nejvíc jich bylo ve středních Čechách, celkem 120.

Pneumatiky, suť, plasty z autovraků, starý nábytek i láhve a další odpad… Od roku 2011 podnik zaplatil za likvidaci 5720 černých skládek na 165,4 hektarech státního lesa 16,4 milionů korun. „Založení skládky či odložení odpadu mimo vyhrazená místa je přestupkem. Fyzické osobě, která se ho dopustí, hrozí až padesátitisícová sankce a právnické osobě až milionová pokuta,“ řekl Pavel Krpata, správní ředitel Lesů ČR.

Největším rizikem je vždy kontaminace půd a vodních zdrojů. Založení rozsáhlé a pro životní prostředí nebezpečné skládky může být trestným činem. „Každou nepovolenou skládku vyfotíme, odhadneme množství a určíme druh odpadu. Podklady vždy předáme policii a odpad zlikvidují buď specializované firmy, nebo sami lesníci,“ vysvětlil ředitel lesního a vodního hospodářství Lesů ČR Vladimír Krchov. Odhalený pachatel hradí likvidaci i pokutu. Černou skládku může objevit kdokoli, nejen lesník. Jak by měl postupovat? „Upozornit je třeba policii a jakýkoli obecní či městský úřad, na jehož území se odpad nachází,“ doporučil Pavel Krpata.

V posledních letech pomáhá s úklidem odpadu v lesích i veřejnost, zejména při jarní akci Ukliďme Česko: „Děkuji všem, kteří přiložili ruku k dílu a pomohli nám uklidit nepořádek z lesa v Kersku. Je až s podivem, co všechno jsou schopni lidi do lesa vyhodit,“ uvedl na svém Facebooku Miroslav Němeček, lesní správce z Nymburka.