Více času na podstatné

 

 


ODPADOVÉ FÓRUM

 


 

Energetické využívání odpadů

Jak to tedy je s využíváním odpadů jako zdroje, například prostřednictvím zařízení, které je schopno jej pomocí nejnovějších technologií přeměnit na energii a teplo? Opravdu je to rozumná možnost jak naložit s odpadem? A dá se spalovat jakýkoliv odpad? Je takové využívání odpadů hrozbou pro životní prostředí? Na tyto a mnohé další věci jsme se zeptali Ing. Petra Mareše, technického ředitele společnosti United Energy, a.s.

Pochopitelně se věnujeme problematice TAP, aktuální situaci, vývoji, trendům a budoucnosti energetického využití odpadů v EU, modernímu přístupu ke škvárovému hospodářství a popílkům v ZEVO v kontextu cirkulární ekonomiky ani nechybí téma cirkulární ekonomiky a plazmového zplyňování. Velkým tématem jsou pro nás skládky a tedy konec doby skládkové. K tématu přinášíme článek pod názvem Zločin za bílého dne aneb pravda o skládkách a snahách o odsun jejich konce a také pohled ČIŽP. Přehled obsahu ZDE

 

 

PŘEDPLATNÉ / INZERCE / VÍCE O ČASOPISU

 


REKLAMA

 

 


DOPORUČUJEME

 

 

 

 

 

KALENDÁŘ AKCÍ

 

  ZAŘADIT AKCI  
Září    
5.-6.9. REACH Konference 2019

10.9. Odpadové hospodářství obce – zákonné povinnosti nejen ve vztahu k průběžné evidenci odpadů ve vazbě na nový zákon o odpadech a přelomové změny, které přinese
Opakování: 11.9., 1.10., 3.10., 22.10., 23.10., 24.10.

26.9. Nový zákon o odpadech a zákon o vybraných výrobcích s ukončenou životností přelomové změny, které přinášejí

Říjen    
8.10. Workshop o odpadech aneb odpadářské minimum seminář pro ty, kteří v oblasti nakládání s odpady začínají
Opakování: 9.10.

10.10. Obalům na stopě – vydejte se labyrintem až do úspěšného cíle

22.10. Povinnosti v podnikové ekologii v praxi nejen ve vazbě na nový zákon o odpadech a VUŽ
Opakování: 23.10.

24.10. Předcházení vzniku odpadů 2019

31.10. RE flek-reflek, cyklace-recyklace … aneb ASIO dává RE
Opakování: 5.11.

Listopad    
5.11. Práce s programem EVI 8 pro provozovatele zařízení určených k ekologické likvidaci autovraků a příprava na roční hlášení
Opakování: 6.11.

27.11. Nakládání s odpadními oleji z pohledu evidence, skladování, odstraňování a dokladování

 

  

 

Novinky

13.06.2019 17:50

Startuje program Prostředí pro život, který nabídne stovky milionů na výzkum životního prostředí

Řešitelé výzkumných projektů v oblasti životního prostředí se mohou od dnešního dne ucházet o více než 429 mil. Kč. Technologická agentura ČR (TA ČR) ve středu 12. června 2019 vyhlásila první veřejnou soutěž v programu Ministerstva životního prostředí s názvem Prostředí pro život.

Řešení, která vzniknou v rámci podpořených projektů, budou mj. přispívat ke zlepšování kvality ovzduší, vod, půdy a horninového prostředí. V rámci oběhového hospodářství pomohou výsledky projektů např. snižovat produkci nerecyklovatelného odpadu, zvyšovat opravitelnost výrobků nebo jejich trvanlivost.

"Superprioritou programu Prostředí pro život je sucho a další důsledky změny klimatu, na které je vyčleněna celá polovina prostředků. Očekáváme, že program přinese nová řešení například ve využití klimatických modelů pro dlouhodobé předpovědi sucha, pro snižování emisí skleníkových plynů, pro ukládání uhlíku v půdě a biomase a další pilotní projekty pro adaptaci krajiny,“ vysvětluje ministr životního prostředí Richard Brabec.

V první veřejné soutěži je možné podat návrh projektu do dvou z celkově tří podprogramů. První podprogram „Operativní výzkum ve veřejném zájmu“ slouží především pro potřeby veřejné správy k výzkumu a inovacím zaměřeným na podporu naplňování politik, tedy na aplikovaný výzkum ve veřejném zájmu, který není možné obchodně využít. Druhý podprogram „Ekoinovace, technologie a postupy pro ochranu životního prostředí“  se zaměřuje na technologické inovace v oblasti technické ochrany životního prostředí a k tvorbě krajiny, včetně digitalizace a tzv. smart cities a smart regions. Do veřejné soutěže se mohou zapojit podniky a výzkumné organizace, které řeší projekt ve spolupráci s dalšími účastníky nebo i samostatně.

Veřejné soutěže budou vyhlašovány jedenkrát ročně až do roku 2024. Očekávané výdaje programu ze státního rozpočtu činí pro celé období programu 3,8 mld. Kč. Polovina z této částky je určena na výzkum spojený s problematikou sucha a dalších souvislostí a důsledků změny klimatu.

Možnost podání návrhů projektů je otevřená od 13. června 2019 do 19. září 2019. Výsledky soutěže budou známé a zveřejněné nejpozději 29. února 2020.

„Program Prostředí pro život přinese zásadní  řešení pro kvalitu ovzduší, odpadové hospodářství či ochranu přírodních zdrojů České republiky. Výzkumné projekty se také zaměří na socioekonomické aspekty, například na ekonomické nástroje ochrany životního prostředí nebo na vzdělávání v této oblasti,“ uvedl Petr Konvalinka, předseda TA ČR.

Podrobné informace k 1. veřejné soutěži programu Prostředí pro život získají zájemci na informačním semináři, který se uskuteční 25. června 2019 od 10 hod. v sídle TA ČR. Registrace je možná na tomto odkaze.

 

Dokument ke stažení:

Zadávací dokumentace a její přílohy

 

Související dokumentace a formuláře

 

Doplňující dokumentace

 

Příručka
Základní informace pro uchazeče

11.06.2019 21:33

Veřejná konzultace Evropské komise k vyhodnocení směrnice o průmyslových emisích

Evropská komise v roce 2019 provádí vyhodnocení efektu směrnice 2010/75/EU o průmyslových emisích ve vztahu k životnímu prostředí, veřejnosti a průmyslu. Konzultace probíhají mimo jiné i formou dotazníkového šetření pro odbornou (povolující a kontrolní orgány, provozovatelé, průmyslové organizace apod.) i širokou veřejnost (nevládní organizace, občané). Předmětný dotazník je k dispozici na níže uvedeném odkazu do 19. srpna 2019. Pro vyplnění dotazníku je z důvodu transparentnosti procesu nutné provést registraci. Více ZDE

 

Zdroj: MŽP

11.06.2019 21:29

Průzkum: Češi vyhazují jídlo, plýtvání ale považují za problém

Třetina Čechů vyhazuje i nezkažené jídlo jen proto, že ho nakoupili moc nebo na něj už nemají chuť. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd (CVVM). Většina lidí, téměř 90 procent, přitom plýtvání potravinami pokládá za problém. Důvodem pro snížení plýtvání by podle Čechů byla nejčastěji úspora peněz, ale podle většiny lidí i omezení ekologické zátěže.

Jen pětina Čechů tvrdí, že žádné potraviny nevyhazuje. Více než polovina dotázaných pak uvedla, že v koši nebo třeba jako krmivo pro zvířata v jejich domácnosti skončí až desetina potravin. Dalších 18 procent lidí řeklo, že vyhazuje desetinu až čtvrtinu jídla.

Nejčastěji lidé vyhazují jídlo proto, že se zkazilo, bylo po datu spotřeby nebo šlo o nespotřebovatelné zbytky. Z těchto důvodů alespoň občas vyhazuje jídlo polovina až téměř dvě třetiny Čechů. Více než třetina dotázaných ale řekla, že občas vyhodí i jídlo, které není zkažené, jenom už nevypadá pěkně. Podobný podíl lidí vyhazuje někdy potraviny proto, že na ně už nemá chuť, nakoupili jich zbytečně mnoho nebo si například jen naložili příliš velkou porci na talíř.

Zároveň však naprostá většina Čechů považuje plýtvání potravinami za problém. Podle téměř poloviny dotázaných jde o velký problém a podle dalších 40 procent lidí plýtvání není správné, ale existují naléhavější problémy, které je potřeba řešit.

Z účastníků průzkumu, kteří se přiznali k vyhazování části potravin, by 18 procent mohlo podle vlastních slov snížit podíl vyplýtvaného jídla skoro na nulu. Dalších 19 procent si myslí, že by mohlo objem vyhazovaných potravin snížit na polovinu. Asi dvě pětiny lidí uvedly, že by se dalo vyhnout jen menšině plýtvání v jejich domácnosti, a 15 procent dotázaných řeklo, že se vyhazování jídla vyhnout nedá.

Jako důležitý důvod pro omezení plýtvání potravinami, uváděla většina lidí - více než čtyři pětiny - úsporu peněz. Zhruba dvě třetiny Čechů míní, že omezení plýtvání je důležité také proto, aby se snížila ekologická zátěž planety.

Průzkum provádělo CVVM od 30. března do 10. dubna. Zúčastnilo se ho 1052 obyvatel republiky ve věku nad 15 let.

 

Dokument ke stažení:

or190611.pdf

11.06.2019 21:04

EU: Životní prostředí a energie v květnu 2019

EU sestavuje evropskou flotilu pro hašení lesních požárů, Rada schválila směrnici zavádějící nové předpisy o plastech na jedno použití, Rada přijala nová pravidla, která zjednodušují povinnosti podávání zpráv v oblasti životního prostředí.

 

 

 

 

Rada schválila směrnici zavádějící nové předpisy o plastech na jedno použití

 
  • Směrnice se týká 70 % plastových výrobků tvořících odpad v moři.
  • Směrnice by měla zamezit emisím 3,4 mil. tun ekvivalentu CO2 a zabránit škodám na životním prostředí, které by do roku 2030 představovaly ekvivalent 22 mld. €.
  • Podle odhadů by měla zároveň ušetřit spotřebitelům 6,5 mld. €.

Rada 21. 5. 2019 s konečnou platností schválila nové předpisy týkající se 10 nejčastějších plastových výrobků, které se nachází v mořích, na evropských plážích a na opuštěných lovných zařízeních. Dohoda vychází z návrhu předloženého Komisí v květnu 2018 (více v příspěvku „Komise navrhla omezit či úplně zakázat užívání plastů na jedno použití“, Životní prostředí v květnu 2018). EP a Rada 19. 12. 2018 dosáhly prozatímní politické dohody v prosinci 2018 (více v příspěvku „EU projednává legislativu omezující užívání plastů na jedno použití“, Životní prostředí v prosinci 2018). Coreper následně potvrdil předběžnou dohodu v lednu 2019 (více v příspěvku „Coreper potvrdil předběžnou dohodu o nových opatřeních pro řešení problematiky plastů“, Životní prostředí v lednu 2019). EP schválil zákaz jednorázových plastů v březnu 2019. Konkrétně mají být zakázány tyto produkty: plastové příbory; plastové talíře; plastová brčka; nádoby na potraviny vyrobené z expandovaného polystyrenu, jako jsou krabičky na rychlé občerstvení; nádoby na nápoje vyrobené z expandovaného polystyrenu; nápojové kelímky vyrobené z expandovaného polystyrenu a výrobky z oxo-rozložitelných plastů. Nové předpisy zavádějí také opatření ke snížení spotřeby nádob na potraviny a nápojových kelímků z plastu a zvláštní značení a označování určitých výrobků, či rozšířenou odpovědnost výrobce v oblasti nákladů na odklízení odpadků (tabákové filtry a lovná zařízení). Od roku 2025 by měl být také stanoven závazný cíl ve výši alespoň 25 % recyklovaných plastů používaných na nápojové lahve a od roku 2030 by měly být všechny plastové lahve v souladu s cílem obsahovat alespoň 30 % recyklovaného materiálu. Součástí je rovněž požadavek na tříděný sběr až 90 % plastových lahví do roku 2029 (77 % do roku 2025). Víčka by měla být navrhovaná tak, aby byla spojena s lahví. Směrnice vstoupí v platnost 20 dní po vyhlášení v Úředním věstníku. Členské státy budou mít poté 2 roky na to, aby legislativu provedly do svého vnitrostátního práva.

 

Rada přijala nová pravidla, která zjednodušují povinnosti podávání zpráv v oblasti životního prostředí

 
  • Nařízení vychází z hodnocení kontroly účelnosti, pokud jde o podávání zpráv a monitorování politiky EU v oblasti životního prostředí, které Komise dokončila v červnu 2017.
  • Nová opatření mají zefektivnit podávání zpráv v oblasti životního prostředí.

Rada 21. 5. 2019 přijala nová pravidla, která mají zjednodušit povinnosti v oblasti podávání zpráv v souvislosti s právními předpisy v oblasti životního prostředí. Nová pravidla se týkají následujících 10 legislativních aktů: o kalech z čistíren odpadních vod; o hluku ve venkovním prostředí; o Infrastruktuře pro prostorové informace v Evropském společenství (INSPIRE); o ochraně ptáků; o evropském registru úniků a přenosů znečišťujících látek (E-PRTR); o zkouškách na zvířatech; o těžbě dřeva; o prosazování práva, správě a obchodu v oblasti lesnictví (FLEGT); o Úmluvě o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES); a o odpovědnosti za životní prostředí. Cílem je zajištění větší soudržnosti a konzistentnosti a zjednodušení povinnosti podávat dané zprávy. Nové předpisy by měly také přispět snížení administrativních nákladů, zlepšení kvality dostupných údajů pro budoucí hodnocení a zvýšení transparentnosti. Nařízení vstoupí v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku.

 

EU sestavuje evropskou flotilu pro hašení lesních požárů

  • Podle údajů za rok 2018 přišlo kvůli lesním požárům, záplavám, bouřím a zemětřesením o život více než 100 lidí.

  • Flotila rescEU posiluje protipožární kapacity a přípravná a monitorovací opatření pro příští období lesních požárů.

  • Systém rescEU je dle Komise výrazem evropské solidarity v praxi.

  • Komise 21. 5. 2019 představila první flotilu hasičských letadel v rámci nového systému rescEU určeného pro boj s přírodními katastrofami.

Pozadí

Doposud byl mechanismus civilní ochrany EU založen na koordinaci dobrovolné pomoci zúčastněných států, kterou koordinovalo evropské středisko pro koordinaci odezvy na mimořádné události (ERCC). V souvislosti se zvýšením hrozeb však byly členské státy čím dál méně schopny vzájemně si pomáhat. EU navíc nedisponovala záložními kapacitami pro pomoc členským státům, které ji nutně potřebovaly. Nová hasičská flotila EU se má v počátečním přechodném období skládat ze 7 hasičských letounů a 6 vrtulníků. Komise souběžně posiluje své monitorovací a koordinační kapacity v oblasti přípravy na období lesních požárů. V minulých měsících proběhla řada cvičení v terénu zaměřených na lesní požáry za účasti odborníků a záchranných týmů z různých zemí EU.

Klíčové a sporné body

  • Pro přechodnou flotilu rescEU na rok 2019 dalo k dispozici své letouny a helikoptéry celkem 5 členských států, které byly v posledních letech často postiženy lesními požáry.
  • Konkrétně se flotila skládá ze 2 letounů z Chorvatska, 1 letounu z Francie, 2 letounů z Itálie, 2 letounů ze Španělska a 6 vrtulníků ze Švédska.
  • ERCC bude v létě posíleno o podpůrný tým pro boj proti lesním požárům tvořený odborníky z členských států.
  • ERCC bude také pořádat pravidelné videokonference s členskými státy za účelem sdílení informací o riziku požáru v celé Evropě.
  • K zmapování mimořádného rizika výskytu lesních požárů poslouží satelitní systém EU Copernicus.

Předpokládaný další vývoj

Dlouhodobým cílem je doplnit další kapacity a prostředky a vybudovat silnější zálohy rescEU.

Odkazy

 

Balík Čistá energie pro všechny legislativně dokončen

 
  • Více práv pro spotřebitele, větší hospodářská soutěž na trhu s elektřinou nebo větší výhody pro nízkoemisní výrobce elektřiny v rámci tzv. kapacitních mechanismů, to má přinést právě schválený energetický balík EU.

  • Další opatření mají posílit připravenost na elektroenergetické krize či systém obchodování s ohledem na výrobu elektřiny z OZE.

Rada 22. 5. 2019 schválila poslední legislativní návrhy, které byly neformálně dojednány v prosinci 2018, konkrétně nařízení a směrnici o elektřině, nařízení týkající se rizikové připravenosti v odvětví elektřiny a nařízení o agentuře ACER (více v příspěvku „Jednání o zimním energetickém balíku byla dokončena“, Energie v prosinci 2018). Došlo tak k uzavření celého legislativního procesu schvalování zimního energetického balíku z listopadu 2016 (více v příspěvku „Komise zveřejnila balík opatření pro transformaci ekonomiky směrem k čisté energii“, Energie v listopadu 2016), jehož cílem je vytvořit rámec pro klimaticko-energetickou politiku EU po roce 2030. Již dříve byly odsouhlaseny návrhy týkající se podpory obnovitelných zdrojů, energetické účinnosti, či o správě energetické unie (více v příspěvku „EP schválil 3 akty v rámci balíku Čistá energie pro všechny Evropany“, Energie v listopadu 2018). Poslední schválené legislativní předpisy vstoupí v platnost 20 dní po zveřejnění v Úředním věstníku EU.

 

11.06.2019 20:59

Třetí ročník celostátní soutěže Ministerstva průmyslu a obchodu „Přeměna odpadů na zdroje“ zná již své vítěze

Slavnostní atmosféra ve Valdštejnském paláci Senátu Parlamentu ČR byla plná napětí a očekávání, kdo z nominovaných bude stát na stupních vítězů? Pozvání na tuto významnou akci dostali všichni vítězové a nominovaní účastníci.  Sešlo se zde více jak 150 účastníků, mezi které patřili především vítězové a nominovaní soutěže Ministerstva průmyslu a obchodu „Přeměna odpadů na zdroje“, mediální a odborní partneři a sponzoři této soutěže.

V historických prostorách Valdštejnského paláce uvítal účastníky akce senátor Ladislav Kos, místopředseda Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu Senátu PČR. V úvodu hlavní části programu, kterou bylo předávání cen vítězům, vystoupil místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček „Oběhové hospodářství má značný potenciál v souvislosti s exponenciálním rozvojem digitálních technologií, které mohou přinést významný pokrok v udržitelném využívání zdrojů s pozitivním vlivem na životní prostředí a tím i na kvalitu našeho života. A tímto směrem se chceme vydat.“ Na závěr svého vystoupení pak dodal „ Jsem proto velmi rád, že se nám podařilo oslovit tolik podnikatelů, starostů, učitelů a mladých lidí i dětí, kteří svými projekty a díly dokázali, že synergie techniky, kreativity a citu pro přírodu kolem nás přináší užitek, krásu a radost. Mé upřímné poděkování patří sponzorům, kteří pochopili význam podpory této soutěže, neboť velmi dobře vědí, že investují do budoucnosti naší země. Vyjadřuji svůj obdiv všem vám, účastníkům soutěže, za inovativní a kreativní nápady a řešení. Svými projekty a díly jste vytvořili soubor skvělých příkladů pro efektivní a inovativní nakládání se zdroji. To je ten nejlepší způsob, kterým můžete v rámci svých možností přispět k přechodu naší země na oběhové hospodářství. A to je náš společný cíl.“

 

Přehled udílených cen v soutěži Přeměna odpadů na zdroje 2019

Kategorie 1 –   pro Výrobní podniky – výrobek z druhotných surovin

1. místo            ARP Bohemia s.r.o., Libčice nad Vltavou

                           za produkt „Pryžová deska ARPTEX z odpadních pryží a pneumatik“

 2. místo            Manetech, a. s. Praha

                         za „Přeměnu tekutých odpadů na organický substrát či rekultivační kompost

                        technologií MANETECH“

3. místo           Transform a. s. Lázně Bohdaneč

za „Výrobky z materiálu TRAPLAST - získaný recyklací plastových komunálních odpadů“ 

 

Kategorie 2 – pro Stavební společnosti - využití druhotných surovin ve stavebnictví

1. místo          Panattoni Europe, Praha

                       za projekt „Panattoni Park Ostrov North - rekordní využití druhotných surovin

           při revitalizaci brownfieldu“

2. místo             AZS 98 s.r.o. Plzeň

                        za projekt „Zahradní jezírko s využitím 100 % recyklovaných materiálů“

3. místo             EKO servis Zábřeh s.r.o.

              za projekt „Recyklace v praxi - výstavba BMX dráhy Zábřeh s využitím recyklátů“

 

Kategorie 3 -    pro Veřejnou správu - využití druhotných surovin v projektech veřejné správy

1. místo          Obec Kněžice, okr. Nymburk

                       za projekt „ESO Kněžice – energetické a materiálové využití odpadů“

2. místo             Městys Pozořice,  okr. Brno venkov

             za projekt „REUSE POZOŘICE - podpora opětovného využití spotřebního zboží“

3. místo          Obec Otice, okr. Opava

za projekt „Náhrada pitné vody přečištěnou odpadní vodou s využitím výrobku s ukončenou životností“

 

Kategorie 4 -  pro Vysoké školy – Projekty studentů vysokých škol

1. místo          Ing. Zdeněk Prošek, ČVUT v Praze

           za projekt „Stavební nízkonákladový systém s vysokým obsahem odpadních surovin“

2. místo          Ing. Lucia Bulíková, VŠB TU Ostrava

za projekt „Silniční pojivo pro úpravu zemin s vysokým podílem druhotných produktů“

3. místo          Bc. Marcel Havrda, ČZU v Praze

           za projekt „Využití pivovarských kvasnic jako přídavek do ekologicky šetrných hnojiv

            pro vyšší výnos rostlin“

 

Kategorie 5 -  pro Střední školy - projekty a díla studentů VOŠ, SŠ, SOU

1. místo          Střední uměleckoprůmyslová škola hudebních nástrojů a nábytku Hradec Králové

                       za projekt „Kolekce YATE – užitné a dekorativní předměty z odpadních plastů“

2. místo          Střední uměleckoprůmyslová škola Jihlava - Helenín

          za projekt „Readytomake! – užitné předměty z různých výrobků s ukončenou životností“

3. místo          Integrovaná střední škola živnostenské Plzeň

          za projekt „Obývák – přeměna učebny ve společenský prostor recyklovaným nábytkem a bytovými doplňky s využitím starých džínů“

 

Kategorie 6 - pro Základní školy - projekty a díla žáků ZŠ

1. místo          Speciální Základní škola Králíky

          za projekt „Nový život odpadových nádob“

2. místo          Základní škola Partyzánská, Česká Lípa

          za projekt „Hmyzí hotel z druhotných surovin"

3. místo          Základní škola a Mateřská škola Chýně

           za projekt „Dřevěná stavebnice z odpadního dřeva“

 

Kategorie 7 -  Videoprojekty ZŠ a SŠ

1. místo          Základní škola a Mateřská škola Masarykova, Hnojník

         za videoprojekt „Přeměna odpadů na učební pomůcky“

2. místo          Základní škola Velehrad

          za videoprojekt „Vermikompostování“

3. místo          Základní škola a Mateřská škola Kladno

                        za videoprojekt „Příběh věcí, které chtějí být dál užitečné“

 

Podrobnosti o jednotlivých projektech včetně fotodokumentace jsou k dispozici v Katalogu 3. ročníku soutěž MPO přeměna odpadů na zdroje 2019, který najdete v příloze, v tištěné formě lze Katalog získat v recepci budovy MPO, Na Františku 32, Praha 1.

 

Dokument ke stažení:

11.06.2019 20:33

OZO Ostrava: Pilotní projekt Bartovice je v poločase

Výsledky se zatím zdají více než uspokojivé - Více než dvojnásobek plastů oproti obvyklému měsíčnímu průměru, 82% nárůst množství vytříděného papíru a zároveň pokles objemu směsného komunálního odpadu o 32 %.

Testovaný systém je pozitivní i po ekonomické stránce. I když měsíční cena svozu separovaných složek výrazně vzrostla, zvýšené náklady se podařilo vykompenzovat snížením četnosti svozu směsného odpadu. „Tyto pozitivní výsledky však ještě nejsou zcela směrodatné,“ komentuje projekt technický náměstek společnosti OZO Ostrava Petr Bielan. „Musíme počkat na výsledky v delším časovém horizontu, protože tvorba odpadů v domácnostech se v průběhu kalendářního roku proměňuje. Finální závěry tak budeme mít až koncem tohoto roku.“

Projekt, který potrvá do konce roku 2019, je nyní ve své polovině. A při této příležitosti se zástupci města, městského obvodu a společnosti OZO Ostrava v pondělí 10. června setkali s občany Radvanic a Bartovic, aby společně probrali jeho přínos i případné slabiny. „Cílem setkání bylo zjistit názory občanů na nový způsob třídění odpadu a znovu je co nejvíce motivovat a nabídnout jim i určitou osvětu a podporu,“ uvedl jednatel společnosti OZO Ostrava Karel Belda s tím, že po ukončení tohoto pilotního projektu budou jeho výsledky porovnány s dalšími systémy sběru a svozu separovaného odpadu. „Z tohoto srovnání by mělo vzejít doporučení pro nejen pro Ostravu, ale i pro další obce, s nimiž společnost OZO Ostrava spolupracuje, jak vytřídit více využitelného odpadu. Už teď se však ukazuje, že forma sběru separovaných složek odpadu přímo u rodinných domů může být jednou z cest, jak zvýšit míru využití komunálních odpadů,“ konstatuje Karel Belda.

OZO Ostrava se při hodnocení výsledků nezaměřuje jen na množství odpadu, ale sleduje také čistotu vytříděných odpadů a složení odpadu směsného. V tom i nadále zůstává relativně velké procento využitelných složek: až 12 procent plastů, 11 procent papíru a v menší míře také plechovky, tetrapak a sklo. A naopak v modro-žlutých popelnicích končí třeba textilní odpady, skleněné lahve nebo elektrospotřebiče, tedy odpady, které mají své místo ve velkých sběrných nádobách na stanovištích v obci nebo ve sběrném dvoře.

11.06.2019 20:28

Projekt zmapuje přes 30 tisíc kontaminovaných míst v Česku, mezi nimi i černé skládky

Přes 33 tisíc potenciálně kontaminovaných lokalit v Česku zmapuje CENIA, česká informační agentura životního prostředí. Vytvoří databázi s informacemi o těchto místech, například míře jejich kontaminace či riziku. Lokality, které mají některé charaktistiky kontaminovaných míst, vytipovali odborníci především z leteckých a satelitních snímků.  Mezi další vytipovaná místa patří například staré továrny, bývalá Jednotná zemědělská družstva (JZD) nebo areály po sovětské armádě, v nichž se nachází nafta, hnojiva, kovy a chemikálie, které ohrožují půdu nebo spodní vody. Více ZDE

06.06.2019 21:43

Za nelegální přijetí odpadní hliníkové strusky z Bosny a Hercegoviny dostala firma pokutu 140 tisíc korun

Za několikeré porušení zákona o odpadech dostala pokutu 140 tisíc korun společnost ZE-KOV METAL s.r.o. Inspektoři z Oblastního inspektorátu České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v Praze zjistili, že firma do své provozovny ke sběru a výkupu odpadů v Městci Králové na Nymbursku přijala více než 23 tun hliníkové odpadní strusky, což byl odpad, k jehož převzetí neměla povolení. Odpad pocházel z Bosny a Hercegoviny a do Česka byl přeshraničně přepraven. Společnost strusku z ciziny do svého zařízení přijala v roce 2016, ačkoli pro ni neměla zajištěno využití, což odporuje odpadové legislativě.

„Předem nebylo smluvně zajištěno využití přeshraničně přepraveného odpadu. Společnost ZE-KOV METAL se tak jako příjemce účastnila nedovolené přeshraniční přepravy,“ řekl Václav Beroušek, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP Praha.

Při kontrole v provozovně inspektoři dále zjistili, že ve skladu nebezpečných odpadů byl neuzavřený 200 litrový kontejner do jedné čtvrtiny zaplněný sorbentem, textiliemi a rukavicemi znečištěnými nebezpečnými látkami. „Tento nebezpečný odpad nebyl řádně označen názvem ani příslušným výstražným grafickým symbolem,“  uvedl Beroušek.

Dalším pochybením bylo, že provozovna společnosti nebyla řádně označena dle provozního řádu. Na informační tabuli chyběly například druhy odpadů, které byla oprávněna přijímat a jméno odpovědné osoby.

Vzorky odpadní hliníkové strusky společnost ZE-KOV METAL poskytovala svým obchodním partnerům. Oslovené společnosti si však tento materiál nekoupily a tak nechala firma většinu nelegálně přijaté strusky odvézt v lednu 2018 zpět do Bosny a Hercegoviny. „To inspektoři při stanovení výše pokuty zohlednili kladně,“ dodal Beroušek.

Proti pokutě uložené inspektory ČIŽP se společnost odvolala, sankce po zhodnocení odvolacím orgánem (Ministerstvo životního prostředí) činí 140 tisíc korun.

06.06.2019 21:36

Veřejná konzultace k návrhu harmonizované klasifikace a označování a dodatečná cílená konzultace

ECHA zahájila veřejnou konzultaci k návrhu harmonizované klasifikace a označování pro následující chemické látky:

 

 

  • A group entry for 2-ethylhexanoic acid  and its salts  s výjimkou solí, které jsou uvedeny v jiné části dokumentace. Cílem je doplnit příslušné soli do stávající položky v příloze VI nařízení CLP pro 2-ethylhexanoic acid (EC 205-743-6, CAS 149-57-5), ze stávajícího záznamu odstranit čísla EC a CAS kyseliny a přiřadit klasifikaci pro reprodukční toxicitu ke skupinovému záznamu.
    Soli uvedené kyseliny se používají jako meziprodukty při výrobě jiných látek a k formulaci směsí. Jsou přítomné v nátěrových hmotách, tiskařských barvách, lepidlech, těsnících hmotách, prostředcích proti zamrzání, mazivech, hydraulických kapalinách, používají se při výrobě plastů, kaučuku a epoxidových pryskyřic, při rafinaci surové ropy i jako katalyzátory.
  • Isoflucypram; N-(5-chloro-2-isopropylbenzyl)-N-cyclopropyl-3-(difluoromethyl)-5-fluoro-1-methyl-1H-pyrazole-4-carboxamide (EC -, CAS 1255734-28-1). Látka nemá harmonizovanou klasifikaci v příloze VI nařízení CLP. Isolflucypram je nový širokospektrální fungicid, který se používá proti houbovým chorobám obilí.
    Komentáře k těmto dvěma návrhům mohou zainteresované subjekty předkládat do 26. července 2019 v anglickém jazyce formou elektronického formuláře v tabulce CLH konzultace na stránkách ECHA.

Současně probíhá dodatečná veřejná konzultace k návrhu harmonizované klasifikace a označování látky clomazone (ISO); 2-(2-chlorobenzyl)-4,4-dimethyl-1,2-oxazolidin-3-one (EC 617-258-0, CAS 81777-89-1), který předložilo Dánsko. Během hlavní konzultace ukončené 8. 2. 2019 byly průmyslem poskytnuty informace o nových studiích, které by mohly ovlivnit původní návrh klasifikace látky (toxická pro reprodukci). ECHA proto vyzývá všechny zúčastněné strany, aby do 10. 6. 2019 předložily své komentáře v tabulce cílené konzultace CLH.

Zároveň žádáme české subjekty, které budou přispívat do veřejné konzultace, aby svá stanoviska zaslaly pro informaci MPO na adresu kozmikova@mpo.cz.

 

Zdroj: MPO

06.06.2019 20:23

Bioplyn může nahradit zemní plyn ve čtvrtině domácností a rovněž o čtvrtinu zvýšit podíl organické hmoty v půdě

Do roku 2030 se očekává, že asi 150 až 200 bioplynových stanic bude z bioplynu vyrábět asi 500 miliónů kubíků biometanu ročně. To odpovídá víc než čtvrtině roční spotřeby zemního plynu v domácnostech ČR. Biometan je plnohodnotná, obnovitelná náhrada zemního plynu. Může být uplatněn všude, kde se používá zemní plyn, včetně dopravy, kde ve stlačené formě pomůže snížit znečištění (bioCNG). Jde o první masově již dnes dostupné biopalivo tzv. pokročilé generace.

O čtvrtinu může do roku 2030 stoupnout množství organické hmoty v půdě díky digestátu, vedlejšímu produktu bioplynových stanic. CZ Biom a Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy dnes zveřejnily novou mapu, jak může tento objem stoupnout v jednotlivých okresech v Česku.

Do roku by mohlo zhruba 150 - 200 bioplynových stanic přejít na výrobu biometanu. Ten obsahuje nejméně 96 % metanu a má podobné kvality jako zemní plyn, ovšem bez neblahých souvislostí těžby a dopravy fosilního zdroje z cizích zemí. Na konci příští dekády by ho konvertované i nově postavené bioplynové stanice vyráběly zhruba 500 až 600 miliónů kubíků biometanu ročně, shodují se analýzy CZ Biomu a Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). To je zhruba tolik, kolik zemního plynu v Česku spotřebuje čtvrtina [1] domácností. MPO ale pro budoucí rozvoj ve vládních materiálech navrhuje zhruba poloviční hodnotu. [2]

“Biometan nabízí novou možnost, jak efektivně využívat bioplyn a v budoucnu bychom touto  technologií rádi nahradili část výroby elektřiny z bioplynu. A to zejména tam, kde se při výrobě elektřiny a tepla nedaří teplo efektivně využít. Stát tak může získat více vyrobené energie za stejné náklady,” uvedl Jan Habart z asociace CZ Biom, která v Česku sdružuje asi tři čtvrtiny provozovatelů zemědělských a odpadářských bioplynek a zdroje na biomasu.

“Návrh MPO vítáme, zvyšování efektivity bioplynek jejich konverzí na výrobu biometanu je krok správným směrem. Pokud se to podaří, bude to velký úspěch, ale cíl to není lehký. V saldu českého zahraničního obchodu by půl miliarda kubíků biometanu ušetřila asi tři  miliardy korun za nákup zemního plynu z dovozu,” dodal Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.

Při výrobě biometanu se z bioplynu odstraňuje oxid uhličitý a další příměsi. Biometan by mělo vyrábět i několik nově vybudovaných stanic. Vyrobený biometan lze použít všude tam, kde zemní plyn. Lze ho s plynem i míchat. či distribuovat prostřednictvím plynárenské soustavy k dalšímu využití nebo po stlačení přímo plnit do vozidel na CNG (a hovoříme o tzv. bioCNG).

Biometan je ale navíc obnovitelný zdroj, který se vyrábí z domácích bioodpadů nebo zemědělské produkce. V Česku jsou přitom pro využití biometanu téměř ideální podmínky: rozsáhlá síť existujících bioplynových stanic v blízkosti plynárenského potrubí, možnost okamžitě využívat stávající plynárenskou infrastrukturu a v neposlední řadě poptávka státu i veřejnosti po snižování emisí skleníkových plynů a škodlivin v dopravě.

Bioplynová stanice je cennou součástí energetického systému, protože její výroba jde dobře a rychle řídit. Může produkovat elektřinu s proměnným výkonem dle potřeby v průběhu dne i během roku. Bioplyn nevyužitý k výrobě elektřiny a tepla může být upraven na biometan a uskladněn v plynařských zásobnících pro pozdější využití nebo použit v dopravě (bioCNG). Výroba biometanu je tak jedním z možných nástrojů pro regulaci a akumulaci energie z obnovitelných zdrojů.  Bioplynové stanice tak mohou „krýt záda” větrným parkům nebo solárním elektrárnám a stejně jako paroplynové elektrárny přispívat k flexibilnější energetice založené na obnovitelných zdrojích.

Podle statistik Evropské bioplynové asociace [3] bylo v roce 2011 v Evropě 187 bioplynových stanic, které nějakým způsobem upravovaly bioplyn na biometan. Na začátku roku 2018 to už bylo 540 takovýchto biometanových zařízení. Nejvíce jich je v sousedním Německu (195), Spojeném království (92) a Švédsku (70). V sousedním Rakousku je takových zařízení 31.

 

Digestát z bioplynek pomáhá zlepšovat kvalitu půdy

Výpočty připravené experty CZ Biomu uvádějí, že v roce 2030 mohou bioplynové stanice zvýšit množství organické hmoty aplikované na půdu o asi čtvrtinu. Jde o celorepublikový průměr, rozpad na jednotlivé okresy je přiložen k tiskové zprávě (mapy i excelový soubor).

Úbytek organické hmoty v půdě (tzv. dehumifikace) je společně s erozí, utužením půdy nebo jejím záborem jednou z hlavních výzev pro ochranu půd v Česku. [4] Organická hmota v půdě plní řadu nezastupitelných funkcí a ovlivňuje řadu procesů, které v ní probíhají. Obsah humusu a jeho kvalita má přímý vliv na zemědělskou produkci, na diverzitu půdních organismů, koloběh živin a vody v půdě, stabilitu půdy a její struktury. Zlepšuje zadržování a vsakování vody a odolnost vůči erozi.

K úbytku organické hmoty v půdě dochází v souvislosti se snižujícími se stavy hospodářských zvířat, nedostatečnou produkcí statkových hnojiv (hnůj, kejda) a celkově převažující orientací českého zemědělství na rostlinnou výrobu. Dalším rizikem je vodní a větrná eroze. Jevy spolu přitom souvisí: půda bohatá na organickou hmotu je odolnější vůči působení vnějších sil jako je voda nebo vítr.

Část organické hmoty v půdě zůstává zaoráním posklizňových zbytků, ale z části by ji měla tvořit také organické hmota jako je hnůj, kejda nebo digestát. Z toho důvodu je také podporován chov hospodářských zvířat. Obdobný přínos však mohou mít také bioplynové stanice díky produkci digestátu.

Pro vyjádření obsahu organické složky v půdě tento účel je pro zjednodušení používán ukazatel Velká dobytčí jednotka (VDJ).

Mezi lety 1990 a 2018 klesl v Česku stav skotu o víc než polovinu a stav prasat o asi dvě třetiny. [5] Při přepočtu na takzvané velké dobytčí jednotky (VDJ) tak dnes připadá na jeden hektar (ha) obdělávané zemědělské půdy 0,48 hospodářských zvířat (neboli VDJ), zatímco v roce 1990 to bylo 0,82 VDJ/ha zemědělské půdy. Jedna velká dobytčí jednotka (VDJ) představuje 500 kg živé hmotnosti hospodářských zvířat.

Podle Ministerstva životního prostředí (MŽP) by pro zajištění dostatečného množství organické hmoty v půdě bylo potřeba více než zdvojnásobit stavy hospodářských zvířat oproti současnosti. V přepočtu na takzvané velké dobytčí jednotky by byla potřeba jedné až dvou “krav” na hektar (1 - 2 VDJ/ha). [6] V roce 2018 to přitom v celostátním průměru ČR bylo jen 0,48 VDJ/ha.

Podobnou roli jako statková hnojiva může hrát také digestát, zbytek po anaerobní digesci vstupních materiálů při výrobě bioplynu v bioplynové stanici. “Bioplynové stanice jsou nepostradatelnou součástí českého zemědělství v situaci, kdy dlouhodobě klesají stavy hospodářských zvířat a s tím také produkce statkových hnojiv. Praxe potvrzuje, že pravidelná aplikace digestátu půdu zlepšuje a zemědělským podnikům šetří peníze za minerální hnojiva,” dodal Jan Habart z CZ BIOM.

Z hlediska produkce organické hmoty ve formě digestátu a v přepočtu na veškerou obhospodařovanou půdu nabízí bioplynové stanice dle výpočtů CZ Biom ekvivalent 0,05 VDJ/ha (v přiložených mapových podkladech také jako BPJ - bioplynová jednotka; pozn. autora). “Je to poměrně malý příspěvek z hlediska celkový potřeb zemědělství, ale vypočítali jsme, že v roce 2030 by to mělo být již 0,12 VDJ/ha, to je o čtvrtinu víc, než kolik je organiky v půdě dnes. A pokud se podíváte na jednotlivé farmy, tak u těch, na které jsou bioplynky navázány, je přínos pro půdu již dnes značný. Dvojnásob to platí pro regiony, kde nejsou téměř žádné chovy hospodářských zvířat”, dodal Habart.

“Bioplynové stanice také výrazně pomáhají ekonomice i provozu živočišné výroby. Kejdu zbavují zápachu, poskytují teplo a elektřinu pro provoz a stabilizují příjmy podniku,” řekl Martin Novák, zemědělec a provozovatel bioplynové stanice Obora u Tábora.

Význam bioplynových stanic a odpadního digestátu pro kvalitu půdy podtrhuje i odpadová legislativa Evropské unie, které považuje bioplynové stanice za nástroj pro recyklaci biologicky rozložitelné hmoty, nikoliv za zařízení na zpracování odpadu. Recyklace nebo také materiálové využití, kam patří také kompostování a anaerobní digesce, má v hierarchii způsobů nakládání s odpady přednost před energetickým využitím. “Označovat zpracování odpadní biomasy v bioplynkách za energetické využití je velmi zúžený a matoucí popis,” dodal Habart.

 

Z čeho se bioplyn v ČR vyrábí?

K výrobě bioplynu se v Česku nejčastěji používají kejda skotu a prasat a hnůj (46 %). Kontroverzní kukuřice se využívá ve formě (kukuřičné) siláže a představuje zhruba 31 % všech vstupních surovin. Zbylých 26 % tvoří senáž, bioodpady, obilí, brambory a další. [7] „Úloha kukuřice jako vstupního substrátu pro bioplynky postupně klesá. Ať už kvůli jejímu zdražování, riziku neúrody nebo potřebě chránit půdu proti erozi. Naopak roste význam biologicky rozložitelných odpadů,” popisuje Jan Habart.

Přísnější odpadová legislativa a zákaz skládkování bioodpadů v příštím desetiletí totiž otevírají bioplynu nový obzor v podobě zpracování komunálních bioodpadů. “Trend je to jednoznačný i v případě, že by se oddálil zákaz skládkování, který je aktuálně plánovaný k roku 2024. Tlak na rozumnější nakládání s bioodpady v rámci komunálních odpadů nestojí jen na tomto zákazu,” uvedl Štěpán Chalupa z Komory obnovitelných zdrojů energie. Návrh novely Zákona o odpadech připravuje Ministerstvo životního prostředí a předpokládá, že pro obce budou platit přísnější recyklační cíle a porostou také poplatky za svoz komunálních odpadů, které mají motivovat k předcházení vzniku odpadů a jejich recyklaci.

Zajímavý příklad zpracování bioodpadů mají v Jarošovicích u Týna nad Vltavou. V jednom areálu s bioplynovou stanicí stojí kompostárna, která umožňuje zpracovávat i odpady z přípravy jídla v restauracích a jídelnách (gastroodpady) nebo prošlé potraviny.

Další slibnou surovinou pro výrobu bioplynu je vojtěška a další bobovité rostliny. Ty jsou navíc dobrou příležitostí pro zlepšení kvality půdy a zdroj pylu pro včely. Zemědělci na jihu Čech se společně s vědci z České zemědělské univerzity pokouší využít schopnosti vojtěšky vázat dusík z atmosféry a vyrábět tak organické hnojivo s vyšším zastoupením dusíku. “Záměrem projektu je fermentovat vojtěškovou senáž v bioplynové stanici, kde z ní vyrobí energii. Digestát má zhruba dvojnásobný podíl dusíku, což snižuje požadavky na aplikaci minerálních hnojiv,” řekl Jindřich Černý z České zemědělské univerzity.

 

Bioplyn v Česku (základní data)

V roce 2017 stálo v Česku 404 zemědělských bioplynových stanic s instalovaným výkonem 318,2 MW. Po odečtení bioplynek na čistírnách odpadních vod (ČOV) činila jejich výroba 2 445 867 MWh elektrické energie, což představovalo 26,06% podíl na elektřině z obnovitelných zdrojů (OZE) a 2,81% podíl na výrobě elektřiny při zahrnutí všech zdrojů. Bioplynové stanice také vyrobily 3 704 793 GJ tepla (4,03 % podíl v rámci všech OZE). [8]

V případě vhodného nastavení legislativy a podpory, která bude příznivá pro využití dostupného potenciálu, může instalovaný výkon v roce 2030 dosáhnout 372 MW v bioplynových stanicích (s možným navýšením o 166 MW pro služby regulace) a 100 MW v biometanových stanicích. “To se projeví nejen ve vyšším příspěvku bioplynu pro výrobu obnovitelné energie, ať již jde o elektřinu, teplo nebo biometan, ale také ve vyšší produkci organických hnojiv z digestátu,” uvedl Jan Habart.

 

Prameny

[1] Spotřeba zemního plynu domácnosti činila v roce 2018 2 275 642 tis. m3 (2,3 miliardy m3). Výroba biometanu v roce 2030 na úrovni zhruba 0,5 až 0,6 miliardy m3 představuje 22 až 26 %. Pro srovnání: celková spotřeba zemního plynu v ČR činila 8,2 miliard m3. Energetický regulační úřad 2019 (zde; domácnosti viz str. 29).

[2] Podkladový materiál pro návrh Vnitrostátního plánu. Ministerstvo průmyslu a obchodu 2018 (zde, biometan str. 46-47).

[3] Evropská biomasová asociace. Podrobněji zde. Otevřená data rádi dodáme na vyžádání.

[4] Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy. Podrobněji zde

[5] Český statistický úřad. Otevřená data rádi dodáme na vyžádání.

[6] Ministerstvo životního prostředí 2019. Podrobněji zde.

[7] Data za rok 2017. Šetření CZ BIOM bylo provedeno na reprezentativním vzorku jedné čtvrtiny zemědělských a odpadářských bioplynových stanic v ČR.

[8] Ministerstvo průmyslu a obchodu. Podrobněji zde.

06.06.2019 18:28

Výsledky Cirkulárního skenu pro Prahu zveřejněny! Projektu, který vytvořil vizi města, jak udržitelně nakládat s vodou a odpady

V loňském roce odstartoval projekt Cirkulární sken Praha, který měl za úkol podrobně zanalyzovat materiálové toky hlavního města a najít řešení, která posílí soběstačnost města a zároveň naplní vizi přechodu města na cirkulární ekonomiku. Dnes dopoledne členové projektového týmu společně se svými holandskými partnery Circle Economy a Magistrátem hl. m. Prahy poprvé představili výsledky skenu odborné veřejnosti včetně plánovaných záměrů do budoucnosti. Cirkulární sken je součástí projektu “ODPAD ZDROJEM”, jehož realizátorem je BIC Brno ve spolupráci s Institutem Cirkulární Ekonomiky a je spolufinancován se státní podporou Technologické agentury ČR v rámci Programu ÉTA.

Sken nejdříve identifikoval důležité oblasti Prahy z hlediska ekonomických a environmentálních dopadů. Následně byla provedena analýza materiálových toků ve vybraných sektorech a bylo navrženo více než 20 „cirkulárních strategií“, z níž byly vybrány tři nejzajímavější pilotní projekty. Ty hlavní město zahrnulo do svých plánů a začne aktivně pracovat na jejich realizaci.

První klíčový projekt se zaměřuje na organický odpad Pražanů. Ten z větší části končí ve spalovně, na skládce či dokonce v městských kanalizacích. Rada hlavního města Prahy proto schválila záměr prozkoumat možnost vybudování vlastní bioplynové stanice, která by z odpadu produkovala ekologické palivo BioCNG, na které by mohlo jezdit všech 720 vozů Pražských služeb. V bioplynové stanici by ročně mohlo končit až 100 000 tun organických odpadů. „Praha v současnosti nemá zařízení na efektivní využití biologicky rozložitelných odpadů, které tvoří významné množství produkovaného odpadu na území Prahy. Proto chceme v Praze bioplynovou stanici. Pokud budou popelářské vozy nebo autobusy v Praze jezdit na naše vlastní bioCNG, snížíme zátěž pro životní prostředí a zvýšíme energetickou bezpečnost celého města. Tento záměr plně zapadá do konceptu cirkulární ekonomiky, ve kterém město pracuje s odpady jako se zdrojem“, říká náměstek primátora Petr Hlubuček.

Kromě záměru bioplynové stanice, počítá město Praha také s realizací tzv. REUSE center, které by měly sloužit občanům jako místa pro opravu, či výměnu použitých, ale funkčních příslušenství pro domácnost, jako například nábytek nebo použité spotřebiče, apod. “ Tento koncept už velmi úspěšně funguje v zahraničí a věříme, že i u našich občanů najde ohlas. Zjistili jsme, že domácnosti vyhodí na sběrné dvory 40 000 tun nábytku ročně, z něhož by však šlo 70% znovu použít, ale dnes se tak neděje. REUSE centra by mohla pomoct to změnit“, doplňuje náměstek primátora Petr Hlubuček.

Analýza materiálových toků také ukázala, že zdaleka největší spotřebu materiálů a produkci odpadu v porovnání s ostatními oblastmi má stavebnictví. Ročně se spotřebuje až 13 milionu tun materiálu na rozvoj výstavby, přičemž následný stavební odpad tvoří 65% veškerého městského odpadu. Pouze 5-10% recyklovaných materiálů je využíváno na nové stavby. Jako prostor pro řešení je zavedení principů cirkulárních ekonomiky a ekologických aspektů již při zadávání veřejných zakázek města.

V rámci celosvětového trendu přechodu měst na cirkulární ekonomiku, budou hrát projekty tohoto typu velmi významnou roli. Více než 50 % světové populace nyní žije ve městech. Města jsou zodpovědná za více než 2/3 světové energetické spotřeby, 70 % emisí skleníkových plynů a produkují 1,3 miliardy tun odpadu ročně. Avšak rostoucí urbanizace vyvolává potřebu většího počtu pracovních míst, míst pro bydlení, dopravu, energii, vodu a potraviny, což situaci nijak nepřidává. Tyto skutečnosti dělají města ideálním místem pro inovace a změnu.

„Plán do budoucna je pracovat na podobných skenech i v dalších městech a krajích v Česku a na Slovensku. Dává to smysl – kromě jasné vize a přehledu o materiálových tocích získá město, kraj nebo region to nejdůležitější. Pochopení, co jim cirkulární ekonomika může přinést vč. rozpracování několika ambiciózních pilotních projektů, které mohou zapojit občany, místní soukromou i neziskovou sféru, a vytvořit zcela nové podnikatelské příležitosti", uzavírá Vojtěch Vosecký z Institutu Cirkulární Ekonomiky.

Kompletní studie projektu Cirkulární Sken Praha je ke stažení zde.

04.06.2019 16:16

Společnost dostala další pokutu za porušení zákona o obalech

Společnost PIZZA DEL MONTE s.r.o., zabývající se prodejem na místě vyráběných potravin (pizza, gyros, zeleninové saláty, teplá jídla) a nápojů porušila zákon o obalech. Za to jí inspektoři z České inspekce životního prostředí, Oblastního inspektorátu České Budějovice uložili pokutu 90 tisíc korun, která nabyla právní moci 10. května 2019.

„V listopadu 2018 jsme provedli předem neohlášenou kontrolu nakládání s obaly a obalovými odpady ve společnosti PIZZA DEL MONTE s.r.o., konkrétně na provozovně Novohradská v Českých Budějovicích. Společnost od července 2017 do listopadu 2018 nesplnila zákonnou povinnost, když jako osoba, která uvádí na trh nebo do oběhu obaly nebo balené výrobky, nezajišťovala jejich zpětný odběr, využití a recyklaci. Nepodala také návrh na zápis do Seznamu osob, které mají povinnosti zpětného odběru nebo recyklace, vedeného Ministerstvem životního prostředí,“ řekl Vladimír Jiráček, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP České Budějovice.

Při prodeji zákazníkům balí firma jídla a nápoje do několika druhů obalových prostředků. Jedná se o jednorázové obaly - papírové krabice na pizzu, papírové sáčky, tácky na pizzu s povrchovou vrstvou LDPE, polystyrenové krabičky na teplá jídla a saláty, papírové kelímky na kávu. Součtem hmotností obalů podle jednotlivých materiálových druhů inspektoři zjistili, že v kontrolovaném období (tj. v průběhu cca 16 měsíců) uvedla společnost PIZZA DEL MONTE s.r.o., na trh v rámci všech jí provozovaných prodejen[1] celkem cca 11,6 tun papírových a cca 0,13 tun plastových (polystyrénových) obalů.

Za závažné považuje ČIŽP skutečnost, že obviněnému byla za zcela totožné delikty už jednou uložena pokuta 60 tisíc korun (duben 2018), a přesto nezjednala nápravu a své povinnosti z obalového zákona i nadále neplnila.

Popsaným deliktním jednáním získala firma také neoprávněný majetkový prospěch. Pokud by totiž zajišťovala své povinnosti zpětného odběru a materiálového využití k tomuto obalovému odpadu prostřednictvím autorizované obalové společnosti, musela by za kontrolované období (tj. cca 16 měsíců) zaplatit cca 40 tisíc korun.

04.06.2019 12:20

Zprávy o plnění nástrojů Státní energetické koncepce ČR

Hlavním účelem těchto zpráv je předložit informace o stavu plnění nástrojů Státní energetické koncepce ČR v souladu s jejím hlavním posláním, kterým je zajistit spolehlivou, bezpečnou a k životnímu prostředí šetrnou dodávku energie pro potřeby obyvatelstva a ekonomiky ČR. Státní energetická koncepce ČR je vrcholovým strategickým dokumentem vyjadřujícím cíle státu v energetickém hospodářství v souladu s potřebami hospodářského a společenského rozvoje, včetně ochrany životního prostředí.

 

 

Dokument:

 

04.06.2019 11:43

Bez zvýšení skládkovacího poplatku se ČR nepohne, varují firmy

ČR patří ve skládkování komunálních odpadů mezi zaostalé země. Skládkuje 45 % odpadů, průměr EU je přitom 26%. Základním předpokladem pro dosažení většího materiálového a energetického využívání odpadů je zvýšení poplatku za ukládání odpadů na skládku, což se osvědčilo v mnoha zemích, včetně sousedního Polska. V ČR se však už 10 let nezvýšil a patří k nejnižším v Evropě. Musí se zvýšit poplatek alespoň na trojnásobek a celkově motivace pro investice do potřebné infrastruktury, takový je závěr 2. česko-polské konference na téma využití komunálního odpadu.

„Zkušenosti z Polska jsou jasným důkazem, že zvýšení skládkovacího poplatku 2x během tří let nikoho nepoložilo, naopak v kombinaci s dotacemi bylo motivující pro vznik třídících linek a navazujících zařízení pro materiálové a energetické využití odpadů. Na skládkách tak končí méně komunálních odpadů, jsou více využívány v kompostárnách, recyklačních procesech apod. V ČR však chybí dlouhodobá strategie a legislativní jistota v oblasti nakládání s odpady,“ uvedl Michal Kříž ze společnosti AQUATEST, která konferenci v Olomouci organizovala.

Odborníci a významné subjekty v odpadovém hospodářství se na konferenci shodli na tom, že dobře nastartovaný systém třídění a recyklace se v ČR prakticky zastavil v roce 2009. Ekonomické nástroje státu namířené ve prospěch životního prostředí a vycházející z principů dobrého hospodáře se zabrzdily. Investice se nevyplácí, odpadové hospodářství proto stagnuje. Pokud se nezmění stávající systém, evropský cíl skládkovat jen 10% komunálních odpadů Česko nedosáhne.

 „Když je skládkování nejlevnějším způsobem likvidace odpadů, nemotivuje to města, obce a podnikatelské subjekty k jiným směrům a nerozvíjí se moderní technologie a infrastruktura ve využívání odpadů. Máme v Polsku také problémy, musíme například dotáhnout energetické využívání odpadů, ale diskusi o zvýšení poplatků máme už několik let za sebou,“ doplnil Andrzej Krzyśków z polské firmy ProGeo.

V ČR je poplatek za ukládání odpadů na skládku stále 500 Kč za tunu (cca 20 Eur), podobně nízký má např. Rumunsko a Litva (cca 27 Eur), v Polsku je 64 Eur, v Rakousku 87 Eur. Poplatek ale není jediným nástrojem, motivující faktory a legislativa se může v jednotlivých zemích lišit.

Není pochyb, že vybudování chybějící odpadové infrastruktury v ČR bude stát miliardy korun. Jedná se o velké investice s dlouhodobou návratností a rizika jsou zatím příliš velká, protože nastavení pravidel nakládání s odpady není jasné a chybí nový zákon o odpadech. Nových projektů je naprosté minimum, vliv na to má i často neoprávněný odpor veřejnosti. Jedním ze závěrů konference je tedy nutnost systému a předvídatelné legislativy, která nebude omezovat jednotlivé způsoby a technologie nakládání s odpady ani tržní principy. Nová zařízení musí být ekonomicky smysluplná, aby firmy i obce neměly obavy pouštět se do moderních technologií.

„My jsme se rozhodli postavit multipalivové zařízení v Karviné a Přerově, které bude umět energeticky využít část nerecyklovatelných odpadů (TAP). Musíme potvrdit, že se jedná o technologie za více než miliardu korun a není zatím jasné, jak bude trh fungovat. Ale my nemůžeme čekat, potřebujeme modernizovat naše zdroje a tuto cestu považujeme za společensky odpovědnou. Proto naše zařízení budou multipalivová, kromě TAP budou umět spalovat také biomasu, případně uhlí,“ potvrzuje Marcel Vrátný, technický ředitel společnosti Veolia energie ČR.

Také zástupce SFŽP na konferenci potvrdil, že mezi záměry podpořenými z Operačního programu Životní prostředí převažují projekty na sběr a třídění odpadů a nedaří se prosadit tzv. koncovky, tedy zařízení na energetické nebo materiálové využití odpadů. Za posledních deset let bylo vybudováno pouze jedno moderní zařízení na energetické využívání odpadů (ZEVO) a to v Chotíkově u Plzně. Stávající kapacita čtyř ZEVO v ČR tak aktuálně představuje jen 13,5 % z celkové produkce komunálních odpadů v ČR. Přičemž cílem ČR, jak uvedl zástupce Ministerstva životního prostředí, je energeticky využívat 25% odpadů.

Pod průměrem EU je ČR v energetickém využívání, tak v recyklaci odpadů. „Do roku 2025 bychom měli zvýšit úroveň recyklace komunálních odpadů ze současných 38% na nejméně na 55 % a v roce 2035 na 65% celkové hmotnosti komunálních odpadů, tyto cíle jsou zařazeny také do návrhu nového zákona o odpadech, který se teď projednává,“ připomněl Jan Maršák z Ministerstva životního prostředí. Na konferenci také zaznělo, že bychom neměli zklamat všechny ty obyvatele ČR, kteří poctivě doma třídí odpady a snaží se chovat zodpovědně. Naší morální povinností je dotáhnout nakládání s odpady do smysluplného, fungujícího a ekonomicky přijatelného systému.

Na konferenci vystoupily i další významné subjekty v odpadovém hospodářství a energetice z ČR, Polska a nově také Slovenska, např. slovenská asociace APOH a firmy EKO-KOM, OZO Ostrava, SAKO Brno, SGS ČR, Sutco Polska, Fortum, EC Zabrze a další. Nechyběli ani zástupci měst a obcí, svůj pohled na odpadovou problematiku představilo například město Olomouc a polské město Bialsko-Biala. Cílem konference byla především výměna zkušeností a dobrých praktik při řešení problematiky nakládání s komunálními odpady, a to s ohledem na naplňování cílů EU. Součástí konference byly ve druhém dni exkurze v Polsku a České republice, zaměřené na moderní zařízení pro nakládání s komunálními odpady.

Partneři portálu:

 

WASTE

FORUM

https://tretiruka.cz/_files/200002839-c5b7cc6b1e/VYSTAVBA_1.jpg
Vodní hospodářství https://biom.cz/img/biom-ikona.gif
https://tretiruka.cz/_files/system_preview_small_200000917-3edaa3fd4d/esipa.jpg https://tretiruka.cz/_files/200002466-86159870f6/ikonka.jpg

 

Provozovatel webu: České ekologické manažerské centrum (CEMC) je sdružením českých podniků a podnikatelů. Bylo založeno v roce 1992 pro šíření znalostí o environmentálním managementu v českém průmyslu. Posláním CEMC je podílet se na snižování nebezpečí z průmyslové a jiných činností pro životní prostředí a zároveň přispívat ke zvyšování efektivity podnikání. Další informace ZDE.

 

Inzerce na webu - podrobné informace ZDE