Pokutu 120 tisíc korun za několikeré porušení zákona o odpadech uložili inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z Oblastního inspektorátu v Praze firmě LUPA Demolice s.r.o. Provozovatel mobilního zařízení ke sběru a výkupu odpadů nelegálně nakládal s více než 25 tisíci tunami odpadů různých druhů na pozemcích v k. ú. Sedlec, které k tomu ale nebyly určeny. Společnost své zařízení navíc provozovala v rozporu s provozním řádem, poskytla nepravdivé hlášení o produkci a nakládání s odpady za rok 2018 a u mobilního zařízení nevedla průběžnou evidenci o odpadech a o způsobech jejich nakládání.

Inspektoři ČIŽP na základě místního šetření provedli v březnu 2019 kontrolu provozu mobilního zařízení a deponie stavebních odpadů na pozemcích v k. ú. Sedlec. „Zjistili jsme, že je na pozemcích skladováno téměř 20 tisíc tun zeminy a kamení a přes pět tisíc tun dalšího odpadu - směsi a oddělené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobků. Celý rok 2017 až do září 2018 tyto odpady firma soustřeďovala v deponii, na kterou neměla stavební povolení. Dlouhodobě tak porušovala zákona o odpadech,“ řekl Václav Beroušek, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Praze.

Firma také nedodržela způsob nakládání s odpadem, když v roce 2017 předala téměř 13 tisíc tun jinému provozovateli mobilního zařízení, společnosti AVE CZ odpadové hospodářství. Zákon o odpadech přitom neumožňuje předání odpadu od provozovatele mobilního řízení jinému provozovateli. Je povinností předat odpady pouze do zařízení na zpracování odpadů, které je následně využije nebo odstraní.

Dále inspektoři ČIŽP zjistili, že LUPA Demolice s.r.o. nepodala do systému IPSOS  pravdivé hlášení o produkci a nakládání s odpady u mobilního zařízení ke sběru a výkupu odpadu za rok 2018, přestože odpady přijímala.  V roce 2018 také nevedla průběžnou evidenci o odpadech a o způsobech nakládání a s nimi. 

„Za nejzávažnější porušení zákona považujeme  nakládání s odpady na místech, která k tomu nebyla určená. Takové jednání představuje ohrožení životního prostředí, což se následně může projevit na lidském zdraví,“ uzavřel Beroušek.

Společnost se proti rozhodnutí o pokutě neodvolala, sankce 19. února 2020 nabyla právní moci.

Zemědělská firma porušila vodní zákon, inspektoři ČIŽP jí dali pokutu 150 tisíc korun. Společnost AGROKLAS Staré Sedliště a.s. zacházela v uceleném provozním území Úšava ve větším rozsahu s nebezpečnými závadnými látkami. Konkrétně s chlévskou mrvou, hnojem a močůvkou bez schváleného havarijního plánu, nepoužívala při skladování nebezpečných závadných látek jen taková zařízení a způsoby při zacházení s nimi, která jsou vhodná i z hlediska ochrany jakosti vod a neučinila přiměřena opatření,  aby neohrozily prostředí vod. Porušila tak vodní zákon a inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z Plzně jí za to uložili pokutu 150 tisíc korun. Ta je od 26. února 2020 pravomocná.

Společnost zacházela s nebezpečnými závadnými látkami na území Úšava, kde trvale provozuje objekt kravína pro celoroční volné ustájení jalovic na hluboké podestýlce s přístupem do pastevního areálu, bez havarijního plánu. Průměrně vyprodukuje sto tun chlévské mrvy/hnoje (max. 150 tun) vyhrnovaných 2x ročně. „Porušila vodní zákon, když při skladování chlévské mrvy, hnoje, konzervované píce, při zacházení s jejími šťávami a výluhy a jimi kontaminovanými srážkovými vodami nepoužívala jen taková zařízení, které jsou vhodná z hlediska ochrany jakosti vod,“ řekla Petra Horčicová, ředitelka Oblastního inspektorátu ČIŽP v Plzni. V důsledku toho byly v září 2019 na dně i v okolí dvou zemních jam, užívaných od roku 1992 pro skladování konzervované píce, zjištěny nesouvislé kaluže vzniklé vyluhováním naskladněné kukuřičné siláže. Kaluže měly hnědé až tmavohnědé zabarvení a typický zápach silážních šťáv, které se pozvolna vsakovaly do půdy.

Další únik nebezpečných závadných látek zjistili inspektoři u objektu bývalého polního letiště,  kde společnost dlouhodobě, z hlediska ochrany jakosti vod na nevhodné asfaltové ploše, skladuje chlévskou mrvu a hnůj. Hnojůvka a její kontaminované srážkové vody z asfaltové plochy odtékaly na zemědělsky obhospodařovaný terén v okolí, kde se pozvolna vsakovaly do půdy. Ani u polního hnojiště „U Mchova“ neučinila firma přiměřená opatření, aby nebezpečné závadné látky nevnikly do povrchových či podzemních vod a neohrozily jejich prostředí.

„Společnost AGROKLAS Staré Sedliště a.s. jako osoba dlouhodobě působící v zemědělství si musela být vědoma, že se při přípravě konzervované píce, zejména siláže, v důsledku kvasného procesu uvolňují šťávy obsahující velký podíl organických látek, které už v malém množství znehodnocují pitnou vodu. I přesto skladovala konzervovanou píci, od roku 2017 kukuřičnou siláž, z hlediska ochrany jakosti vod ve zcela nevhodných zemních jámách bez jakéhokoliv zabezpečení proti vsakování uvolněných šťáv a výluhů. Je ale nutné říci, že firma velmi aktivně spolupracovala při odstraňování zjištěných nedostatků a přijala okamžitě opatření vedoucí k nápravě stavu,“ uvedla Horčicová.

Tzv. únik uhlíku může nastat v některých odvětvích výroby, pokud náklady na elektřinu průmyslovým subjektům vzrostou vlivem rostoucí ceny povolenek na emise skleníkových plynů do té míry, že jejich provoz bude na území členského státu EU ukončen a výroba se přesune do zemí s nižšími provozními náklady, tedy do zemí kladoucích menší důraz na snižování emisí. V důsledku tohoto vývoje pak dojde ke zvýšení globálních emisí skleníkových plynů. Účelem vyplácení finančních kompenzací průmyslovým subjektům v odvětvích, která jsou energeticky náročná, je předejít tomuto riziku. Možnost členských států poskytovat státní podporu odvětvím ohroženým rizikem úniku uhlíku je upravena v čl. 10a odst. směrnice 2003/87/ES o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii a o změně směrnice Rady 96/61/ES.

Konkrétní kritéria, která stanoví předkládaný návrh nařízení vlády pro určování výše kompenzace v jednotlivých případech, vycházejí z Evropskou komisí vydaných Pokynů k některým opatřením státní podpory v souvislosti se systémem obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů po roce 2012.

Navrhovaná právní úprava splňuje definiční znaky veřejné podpory ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU, proto bude souběžně s připomínkovým řízením postupováno v souladu se zákonem č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje, ve znění pozdějších předpisů.

Dokument ke stažení:

Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s CENIA, českou informační agenturou životního prostředí a příslušnou technickou pracovní skupinou zajistilo český překlad Referenčního dokument o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro společné systémy čištění odpadních vod a odpadních plynů a nakládání s nimi v odvětví chemického průmyslu (BREF CWW).

Dokument ke stažení:

2016_BREF CWW.pdf (16.53 MB)

Evropská komise dnes představila dvě strategie, které jsou součástí Zelené dohody pro EU. Jedná se o strategii v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 a strategii „od zemědělce ke spotřebiteli“ (Farm to Fork), která se zaměřuje na zlepšení potravinového systému. Strategie v oblasti biologické rozmanitosti si klade za cíl zastavit úbytek biologické rozmanitosti a zapojit toto téma do strategií na podporu hospodářského růstu. Strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ chce mimo jiné snížit environmentální stopu potravinového systému EU a posílit jeho odolnost, snížit používání pesticidů či hnojiv a zlepšit označování zdravých potravin.

Bez aktivního přístupu může Česko přijít o evropské peníze na podporu nových obnovitelných zdrojů energie (OZE). Na dnešní on-line tiskové konferenci se na tom shodli zástupci oborových asociací - Svazu moderní energetiky, Solární asociace a Aliance pro energetickou soběstačnost (AliES). Uvedli, že právě podpora OZE, renovace budov nebo čisté mobility jsou hlavní body návrhu evropského "zeleného plánu" pro oživení ekonomiky po pandemii koronaviru. Evropská unie uvažuje o impulzu pro rozvoj zejména solárních a větrných elektráren ve výši téměř jednoho bilionu korun, podotkli.

"Evropa chce vsadit na růst obnovitelných zdrojů jako ekonomicky efektivního řešení pro dekarbonizaci energetiky. Krize spojená s covidem-19 potvrdila, že právě solární nebo větrné elektrárny umí zajistit dostatek energie bez negativního vlivu na životní prostředí. Podle dostupných dat Mezinárodní energetické agentury to jsou právě obnovitelné zdroje, které zvýšily svůj podíl i přes zastavení globální ekonomiky," řekl dnes programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák.

Asociace uvedly, že zelený plán pro oživení EU zvažuje v následujících dvou letech podporu pro 7,5 gigawattu solárních a větrných projektů v rámci aukcí ve výši 25 miliard eur (680 miliard korun). Další impulz z EU pro rozvoj obnovitelných zdrojů v členských státech podle nich pak bude ve výši deset miliard eur (272 miliard korun) ve formě spolufinancování Evropskou investiční bankou (EIB). Kroky, které v oblasti zatím podniká česká vláda, jsou podle oborových svazů zatím jen polovičaté a vlažné, a část z nich dokonce ohrožuje existenci už realizovaných projektů OZE.

Zmíněné asociace dlouhodobě kritizují například to, že MPO v nedávno vládou přijaté novele zákona nezařadilo do plánovaných energetických aukcí velké solární zdroje. "Aukce se s úspěchem osvědčily v řadě evropských zemí. V Německu snížila soutěž zájemců o výstavbu solárních parků za pět let ceny sluneční elektřiny o polovinu. S úspěchem fungují také v Polsku, zavedly je rovněž Maďarsko a Slovensko. Česko je tak poslední stát V4, který rozvoj obnovitelných zdrojů brzdí," uvedl dnes analytik AliES Martin Madej. Nové projekty by podle něj přitom pomohly při transformaci uhelných regionů, ale také v boji proti suchu.

MPO krok dlouhodobě hájí. "Zůstalo to, nedáváme aukce na velké soláry, myslíme si, že se dá realizovat prostřednictvím investiční dotace," řekl ČTK na konci dubna náměstek MPO pro oblast energetiky René Neděla. Ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO) opakovaně uvedl, že nejvýznamnějšími energetickými zdroji budou do budoucna v ČR jaderné a obnovitelné zdroje, uhlí čeká útlum. Vláda se ale striktně vymezuje k výplatě podpory fotovoltaickým elektrárnám postavených během takzvaného solárního boomu před deseti lety.

Takzvané zelené zdroje energie dostávají v ČR ročně finanční podporu v řádech desítek miliard korun. Celkové náklady v posledních letech každoročně činí přes 40 miliard korun, předloni jim bylo vyplaceno 46,1 miliardy korun. Na konci dubna kabinet schválil snížení podpory pro solární elektrárny na minimální úroveň v rozpětí stanoveném Evropskou komisí. Havlíček tehdy uvedl, že očekává, že změna podpory pro obnovitelné zdroje povede k roční úspoře na podpoře mezi sedmi a deseti miliardami korun. Vyplácení podpory pro solární elektrárny dlouhodobě kritizuje prezident Miloš Zeman.

Instalovaný výkon solárních elektráren od roku 2012 v Česku stagnuje nebo roste jen mírně. Podle dat Energetického regulačního úřadu bylo na konci loňského roku v ČR instalováno asi 2045 megawattů (MW) zdrojů, které energii ze slunce vyrábějí. Podle vládou schváleného energeticko-klimatického plánu by však mohl do roku 2030 vzrůst instalovaný výkon fotovoltaických elektráren v ČR až o 1900 MW.

Technologická agentura České republiky vyhlásila ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí dne 20. května 2020 třetí veřejnou soutěž na podporu aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací v oblasti životního prostředí – Prostředí pro život, podprogram 1 –   Operativní výzkum ve veřejném zájmu.

Cílem tohoto podprogramu je zjednodušit a zefektivnit veřejnou správu a zkvalitnit řízení a regulaci v oblasti životního prostředí. Ve třetí veřejné soutěži Ministerstvo životního prostředí upřesnilo témata v 41 prioritních výzkumných cílech. Desítka z nich je přímo zaměřena na sucho a další problematiku změny klimatu a další desítka pak nepřímo na dílčí technické a společenské problémy jak adaptace, tak mitigace, tj. omezování příspěvku člověka ke změně klimatu.

Výsledky podpořených projektů mají pomoci získat nové poznatky nejen Ministerstvu životního prostředí, ale i dalším orgánům ochrany životního prostředí na celostátní, krajské i obecní úrovni.

Obcím a krajům, resp. obecním a městským úřadům, magistrátům a krajským úřadům stačí jen potvrdit, že mají o výsledky konkrétního projektu zájem, a že je budou využívat při výkonu veřejné správy v oblasti životního prostředí, případně se mohou do řešení přímo zapojit.

Soutěžní lhůta začíná dnem 21. května 2020 v 9:00 hodin a končí dnem 22. července 2020.

DOKUMENTY SPOJENÉ S 3. VEŘEJNOU SOUTĚŽÍ

Zadávací dokumentace

Zadávací dokumentace
Příloha č. 1 – Prioritní výzkumné cíle

Související dokumentace a formuláře

Všeobecné podmínky
Smlouva o poskytnutí podpory
Rozhodnutí o poskytnutí podpory
Čestné prohlášení uchazeče / Sworn statement of the applicant
Formulář pro druh výsledku NmetS

Doplňující dokumentace

Program na podporu aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací v oblasti životního prostředí – Prostředí pro život
Struktura cílů NPOV
Struktura oborů CEP
Struktura oborů FORD
Pravidla pro publicitu

Příručky

Příručka pro hodnotitele
Obecná příručka pro hodnotitele

Výroční zpráva je oficiální a komplexní dokument shrnující reálná fakta o veřejných zakázkách. Popisuje vývoj celkového trhu veřejných zakázek v roce 2019 a podává statistické informace o zakázkách evidovaných v Informačním systému.Výroční zpráva je oficiální a komplexní dokument shrnující reálná fakta o veřejných zakázkách. Popisuje vývoj celkového trhu veřejných zakázek v roce 2019 a podává statistické informace o zakázkách evidovaných v Informačním systému.

Dokument ke stažení:

Česká republika se v závěrech Evropské rady z prosince 2019 zavázala přispět k cíli klimaticky neutrální Evropy do roku 2050. V rámci Národního investičního plánu ČR 2020–2050 byl jako prostředek k dosažení těchto cílů zvolen rozvoj bezemisní energie – obnovitelných zdrojů energie a jaderné energie. Rozvoj jaderné energetiky také naplňuje strategický zájem definovaný Bezpečnostní strategií ČR.

Právní úprava pro podporu jaderných zdrojů v zájmu ochrany klimatu doposud neexistuje a je tímto návrhem zaváděna.

Návrh se váže k zákonu č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, určující podmínky podnikání v energetických odvětvích včetně předmětu podnikání výroby elektřiny. Předkládaný návrh zákona energetický zákon novelizuje. Dále má vztah k zákonu č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů. Typem podporovaného zdroje se váže k zákonu č. 263/2016 Sb., atomový zákon, ve znění zákona č. 183/2017 Sb., a k zákonu č. 18/1997 Sb., zákon o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů.

Zákon ukotvuje právo státu, zastoupeného MPO jako příslušnou organizační složkou státu, uzavřít s oprávněným investorem smlouvu o výkupu elektřiny z nízkouhlíkové výrobny uzavřenou za účelem výstavby a provozu nových jaderných zdrojů v ČR. Oprávněným investorem je osoba, která vyrábí nebo do doby stanovené ve smlouvě o příjmové jistotě bude vyrábět na území ČR elektřinu z nízkouhlíkové výrobny. Pro účely tohoto zákona je nízkouhlíková výrobna definována jako výrobna elektřiny s jaderným reaktorem připojená do elektrizační soustavy s instalovanou kapacitou o minimálním elektrickém výkonu 100 MW po roce 2030.

Vláda usnesením č. 478 ze dne 27. dubna 2020 vzala na vědomí principy připravovaného zákona a uložila MPO v bodě II. b) předložit vládě do 30. června 2020 návrh tohoto zákona.

Dokument ke stažení:

Důvodová zpráva

Materiál

Předkládací zpráva

RIA

Evropská komise dnes zahájila veřejnou konzultaci zaměřenou na aktualizaci pravidel EU týkajících se transevropské energetické infrastruktury. Konzultace bude otevřená do 13. července a získané vstupy přispějí k revizi nařízení, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě z roku 2013, jež bude výrazně přispívat k plněné cílů Zelené dohody pro Evropu. Samotný návrh nařízení by měl být vydán do konce tohoto roku. V rámci konzultace se také uskuteční 4 webináře pro zúčastněné strany, které proběhnou mezi 2. a 11. červnem.

Ve druhé zprávě o integrované regulační strategii podává ECHA přehled o pokroku v řešení problematických látek a „mapování chemického vesmíru“. Je zde doporučení úřadům a průmyslu ohledně řízení rizik chemických látek (zveřejněno ECHA 13. 5. 2020).

V roce 2019 ECHA při hodnocení přešla z přístupu založeného na jednotlivých látkách na přístup, ve kterém jsou strukturálně podobné chemické látky zařazovány do skupin. Cílem je urychlit identifikaci a řízení rizik nebezpečných chemických látek.

Společnosti dosud zaregistrovaly více než 21 000 látek podle nařízení REACH a informace o těchto látkách předložily agentuře ECHA. ECHA vytvořila nástroj s názvem chemický vesmír mapující všechny registrované látky, kde bude každá látka přiřazena k určité skupině z hlediska regulačních opatření.

V loňském roce ECHA spolu s členskými státy přezkoumala přibližně 220 látek registrovaných nad 100 tun ročně a přiřadila je k různým skupinám chemického vesmíru podle příslušných regulačních opatření. U 56 % těchto látek bylo zapotřebí více údajů pro objasnění potřeby dalšího řízení rizik, u 22 % látek nebyly navrženy žádné další kroky a 7 % bylo zvažováno jako vysoce prioritních pro regulaci řízení rizika v EU. Cílem ECHA je do konce roku 2020 takto zařadit všechny látky registrované nad 100 tun ročně.

Skupinový přístup umožnil agentuře ECHA prozkoumat také více než 300 látek, které byly v roce 2019 vyráběny v nízkých objemech.

Chemický vesmír s více než 21 000 registrovanými látkami (vysoko i nízkoobjemové) obsahuje přibližně:

• 330 látek, u kterých je zvažována regulace řízení rizik;

• 1 550 látek je ve fázi tvorby dat;

• 390 látek, které již mají regulaci řízení rizik;

• 700 látek, u kterých v současné době nejsou po přezkumech autoritami navržena žádná další opatření.

Klíčovým prvkem integrované regulační strategie je mapování chemických látek a jejich přiřazování k dalšímu postupu. Úplný přehled o všech registrovaných látkách plánuje ECHA do roku 2027.

Zpráva agentury ECHA k integrované regulační strategii zahrnuje přehled předregulačních kroků (prověřování skupin látek agenturou ECHA nebo členskými státy, posouzení skupinami expertů a analýzy možnosti řízení regulace), procesy hodnocení a činnosti v oblasti regulace řízení rizik podle nařízení REACH a CLP.

Ve zprávě jsou zmíněna následující doporučení:

• Mapování skupin látek, tvorba a hodnocení údajů by měly být dále optimalizovány k zajištění, aby u látek byla neprodleně prosazena regulace řízení rizik;

• Harmonizovaná klasifikace a označování by měly být prioritou, protože mají přímý dopad na řízení rizik v podniku, často jsou krokem před přijetím omezení, povolení nebo dalších opatření podle jiných právních předpisů;

• Priorita a náležitosti již zjištěných, ale dosud nezavedených následných opatření by měly být přezkoumány a u látek, které vyžadují další regulaci řízení rizik, by měly být neprodleně prosazeny;

• Je potřeba zlepšit soulad registračních údajů především u látek s vysokým potenciálem expozice, u kterých dosud chybí příslušné údaje o nebezpečnosti;

• Soulad dokumentací, jejich systematický přezkum a aktualizace registrací na základě nových informací zůstává na odpovědnosti průmyslu. ECHA vítá iniciativu průmyslových asociací při vývoji programů v oblasti přezkumu, které registrantům pomohou přezkoumat údaje o chemické bezpečnosti;

• Dále zlepšovat spolupráci a koordinaci mezi orgány.

Další informace

• Integrovaná regulační strategie Výroční zpráva 2019 [PDF] [EN]

• Integrovaná regulační strategie Výroční zpráva 2018 [PDF] [EN]

• Řešení látek vzbuzujících obavy

• Vesmír registrovaných látek

• Mapování chemického vesmíru: Seznam látek podle zveřejněných regulačních opatření (tisková zpráva, 4 prosinec 2019)

Nastupující ekonomická recese způsobená epidemií COVID-19 nabízí příležitost pro rozvoj města na principu cirkulární ekonomiky, ve kterém jsou odpady vnímány jako zdroj pro další využití. Město nyní zadá vypracování Strategie pro přechod hlavního města Prahy na cirkulární ekonomiku, která navrhne opatření a ověří závazné a měřitelné cíle, jež může město svou činností podpořit a naplnit.

Cirkulární ekonomika je založena na principu, že odpad je zdroj a suroviny kolují v dlouhotrvajících cyklech. Díky těmto principům mohou města snížit produkci odpadů a uhlíkovou stopu, ale i vytvářet nová pracovní místa a obchodní příležitosti.

„Tuto krizi nelze znovu zasypat uhlím. Je potřeba se dívat po nových zdrojích a nových technologiích, které nám umožní dlouhodobě udržitelný růst a rozvoj. Nastupující ekonomickou krizi vnímáme jako příležitost k objevování nových cest a nastavení nových procesů, které nám umožní dlouhodobě udržitelnou a k planetě šetrnou ekonomickou prosperitu a blahobyt,“ uvedl náměstek primátora pro oblast životního prostředí Petr Hlubuček.

Cirkulární ekonomika je koncept, který umí lépe pracovat nejen s cennými materiály, ale využívá také sdílených služeb a nových modelů spotřeby, které snižují tlak na primární zdroje. Praha má v plánu se tímto způsobem zaměřit např. na vodní a odpadové hospodářství či na místní zemědělství. Jedná se o obsáhlý soubor opatření zasahující do organizační struktury města, jeho hospodaření a sociálního systému.

Praha a její městské organizace již před přijetím tohoto usnesení zpracovaly celou řadu koncepčních dokumentů a realizovaly mnoho projektových aktivit přispívajících k posunu města směrem k cirkulárnímu nakládání se zdroji. Příkladem je nedávno odsouhlasená podpora ekologického zemědělství na půdě vlastněné Prahou, zavedení celoměstského svozu bioodpadu a pilotní projekt svozu kuchyňského odpadu, podpora re-use projektů či omezení jednorázových plastů na městských akcích a v úřadech.

Současně se připravuje aktualizace krajského i obecního plánu odpadového hospodářství se záměrem nově definovat cíle a opatření směřující mimo jiné snížit celkovou produkci směsného komunálního odpadu v Praze nejméně o polovinu do roku 2030 a přispět tak ke snížení množství a objemu veškerého odpadu vznikajícího na území města.

Metropole, mezi které Praha patří, jsou ekonomickými, technologickými a inovačními centry svých regionů. Představují tedy nejen zátěž pro životní prostředí ale také potenciál pro řešení globálních problémů spojených s vyčerpáváním přírodních zdrojů a produkcí odpadu. Strategie pro cirkulární ekonomiku má potenciál jak pro tvorbu nových zelených pracovních míst a přidané ekonomické hodnoty bez negativních externalit, tak pro snižování emisí oxidu uhličitého, a tedy i pro celkové zlepšení kvality života všech obyvatel hlavního města.

Strategie je součástí pražského klimatického závazku: „Zhruba 45 procent světových emisí CO2 pochází z výroby a spotřeby produktů a ze zemědělství. Vedle udržitelné energetiky a dopravy tak představují tato odvětví největší prostor pro zmírnění klimatické změny a jejích dopadů.  Včetně prvního implementačního plánu bychom měli mít strategii hotovou na jaře příštího roku,“ doplnil náměstek Petr Hlubuček.