ECHA vyzývá všechny zainteresované strany k zaslání připomínek k předloženému návrhu. Dne 10. 12. 2018 zahájila ECHA veřejnou konzultaci k návrhům harmonizované klasifikace a označování chemických látek, kyselina boritá a různé boritany:

• boric acid [1] (EC 233-139-2 [1], CAS 10043-35-3 [1]) and boric acid [2] (EC 234-343-4 [2], CAS 11113-50-1 [2]);

• diboron trioxide; boric oxide (EC 215-125-8, CAS 1303-86-2);¨
• disodium tetraborate, anhydrous; boric acid, disodium salt [1] (EC 215-540-4 [1], CAS 1330-43-4 [1]); tetraboron disodium heptaoxide, hydrate [2] (EC 235-541-3 [2], CAS 12267-73-1 [2]); orthoboric acid, sodium salt [3] (EC 237-560-2 [3], CAS 13840-56-7 [3]);

• disodium tetraborate decahydrate; borax decahydrate (EC 215-540-4, CAS 1303-96-4); a

• disodium tetraborate pentahydrate; borax pentahydrate (EC 215-540-4, CAS  12179- 04- 3).

Uvedené chemické látky se používají v chemickém průmyslu jako meziprodukty k výrobě dalších chemikálií s obsahem bóru nebo v jiných průmyslových odvětvích např. při výrobě skla, kovů, cementu, maziv, mazadel/tuků, barviv a čisticích prostředků. Některé sloučeniny bóru jsou účinnými látkami v biocidních přípravcích, kde se používají jako antimikrobiální a konzervační přípravky na ochranu dřeva.

Tyto chemické látky již mají v současné době harmonizovanou klasifikaci sledovaných nebezpečných vlastností (příloha VI nařízení CLP), avšak mají rozdílné specifické koncentrační limity (SCL).

Navrhuje se proto změna/odstranění platných různých specifických koncentračních limitů pro kyselinu boritou a boritany a jejich harmonizace na obecný koncentrační limit (common generic concentration limit).

K  návrhu se lze vyjádřit prostřednictvím elektronického formuláře uvedeného na webových stránkách ECHA v tabulce (sloupci detaily) sekce veřejné konzultace (předchozí konzultace týkající se harmonizované klasifikace a označování (formulář) v termínu: do 22. února 2019.

Připomínky budou následně publikovány na webových stránkách ECHA.

Účelem dokumentu je podrobněji rozpracovat možnosti postupu provozovatelů a povolujících orgánů při implementaci závěrů o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro velká spalovací zařízení. Jedná se o postup v případech, kdy se uplatní ustanovení § 14 odst. 5 zákona o integrované prevenci . Tímto se doplňuje materiál k metodickému dokumentu k problematice ekonomického hodnocení dosažení úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami a odborného posouzení, který byl publikován prostřednictvím informačního systému integrované prevence 15.04.2014. Tento materiál i metodika z roku 2014 by měly usnadnit zpracování žádosti a hodnocení podle příloh 1 a 3 vyhlášky č. 288/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o integrované prevenci.

S ohledem na charakter dotčeného odvětví se tento materiál týká pouze stávajících zařízení ve smyslu definice závěrů o BAT pro velká spalovací zařízení.

Dokument je primárně aplikovatelný na SO2, NOx a prach (TZL). Pro ostatní polutanty (např. Hg) má pouze informativní a podpůrný charakter, zejména s ohledem na absenci relevantních sektorových dat, aplikovatelných na národní úrovni, ve vlastním materiálu.

Dokumenty:

• 2018_12_19 Metodika výjimky z BAT (LCP Modul) PUB.pdf (1.04 MB)

• Split_Views_assessment_LCP_UPDATED.pdf (2.40 MB)

Po čtyřech letech trvalého srážkového deficitu se hydrologické a zemědělské sucho v Česku proměnilo i v sucho socioekonomické. Označuje se tak stav, kdy nedostatek vody zasahuje do produktivity a stability systému. Podle Českého hydrometeorologického ústavu na velké části republiky chybí od ledna 2015 do září 2018 proti průměru přes 500 milimetrů srážek, někde dokonce 700 milimetrů, řekl dnes na konferenci v Brně jeden z tvůrců projektu pro zemědělce InterSucho Miroslav Trnka. Vědcům zabývajícím se změnou klimatu v ČR vycházejí modely ohledně růstu teplot. Od roku 2015 ale nevychází předpoklad mírného růstu srážek.

"Jen při pohledu na mapy lze konstatovat, že frekvence sucha se statisticky významně zvyšuje," řekl Trnka. Modely ukazují, že to tak bude dál a vědci odhadují, že příští rok by mohla být globální teplota tak vysoká jako v roce 2016, který byl dosud nejteplejší v historii.

"Křivka produkce oxidu uhličitého posledních 150 let exponenciálně roste, proto lze očekávat, že dále bude růst i teplota. Už nikdo nepochybuje, že se nás změna klimatu netýká," řekl Trnka.

Zemědělce letos nepostihlo sucho jen v Česku, ale prakticky v celé západní a střední Evropě. V Polsku se škody v tomto roce odhadují na 11 miliard korun, v Belgii na 6,75 miliardy, v Německu na 17 miliard.

"V Rakousku úhrn škod neznáme, ale výrazně byl zasažen sever a západ Rakouska. Přitom Rakousko je nám dáváno za příklad správného hospodaření a péče o krajinu, ale také musí vyplácet kompenzace," řekl další z tvůrců InterSucha Petr Hlavinka.

Kompenzace dostanou i čeští zemědělci. Další z tvůrců InterSucha Zdeněk Žalud však zemědělce varoval, že brzy na kompenzace pravděpodobně nedosáhnou, protože limitem je propad alespoň o 30 procent proti tříletému průměru a ten se vlivem stále častějšího sucha snižuje. "Evropa platí kompenzace za postižení náhodnými jevy. Sucho se však stává pravidlem. A kompenzace sucho nevyřeší. Řešením je pouze adaptace hospodaření a krajiny, aby dokázala zadržet více vody. Sucho bude, to je jisté," řekl Žalud.

Teploty v ČR rostou dle předpokladů, srážky od roku 2015 nikoliv

Vědci zabývající se změnou klimatu v Česku dlouhodobě předpovídají, že zatímco průměrné teploty porostou, což se v posledních letech potvrzuje, má se mírně zvyšovat roční úhrn srážek. Tato prognóza se však od roku 2015 nepotvrzuje a úhrny jsou podprůměrné, řekl dnes na brněnské konferenci o suchu v zemědělství klimatolog Pavel Zahradníček, jenž se podílí na projektu InterSucho. V některých oblastech země chybí od té doby dodnes až přes 700 milimetrů srážek, což lze v daných postižených oblastech přirovnat ke třem čtvrtím roku bez srážek.

Pro klimatology jde však zatím o tak krátké období, že je nemožné říct, zda jde o trend, nebo jen o suchou epizodu, jakých zná minulost více.

"Deficit srážek narůstá víceméně od roku 2011 a velmi se zvýraznil v roce 2015 a letos. Bude dlouho trvat, než se stav vod vrátí k normálu a je k tomu potřeba především zima bohatá na sníh," řekl Zahradníček. Sezonní předpovědi pro letošní zimy však nejsou příliš příznivé. V loňské zimě chyběl sníh výrazně, napadlo ho jen 67 procent průměru a v oblastech, kde bylo ve vegetační sezoně sucho nejvýraznější, ho bylo třeba jen 35 procent průměru. "Čím dál častěji se kloníme k názoru, že podoba zimy ovlivňuje sezonu sucha v dalších měsících," řekl Zahradníček.

Zatímco po loňské zimě začaly být problémy se suchem v květnu a červnu, letos mohou při slabé sněhové pokrývce přijít ještě dřív, což by bylo pro zemědělce velmi problematické.

Modely vývoje klimatu v Česku do roku 2100 předpokládají růst teplot a mírné zvyšování ročního úhrnu srážek. "Sice se předpokládá, že se prodlouží suchá období během roku, ale srážky by měly přijít v intenzivnějších deštích a bouřkách. To se však čtyři roky nedělo. Narostl počet bezdešťových dnů a klesl i počet dnů s intenzivními srážkami. Proto mapa sucha vypadá tak děsivě," uvedl Zahradníček.

Zmínil také, že i pesimistické modely pro vývoj klimatu v Česku pro konec století už se srovnávají s aktuálním klimatem. "Optimistické modely hovoří o 20 tropických dnech za rok v roce 2100. Pesimistické o 40. Letos jich přitom bylo přes 30, více než v roce 2015. Letošek bude pravděpodobně nejteplejší v historii měření v ČR, tedy za více než 200 let. A vysoké teploty krajinu dále vysušují," řekl Zahradníček.

Zástupci Evropské komise, Evropského parlamentu a Rady Evropské unie, složené ze zástupců vlád členských zemí Evropské unie, se po měsících intenzivních jednání dohodli na znění směrnice na omezení jednorázových plastů. Pokud dohodu zítra podepíší zástupci členských zemí EU a koncem ledna 2019 Evropský parlament, bude směrnice obsahovat tyto hlavní body:

• Celoevropský zákaz jednorázových plastových brček, příborů, talířů, míchadel na nápoje, čistítek do uší, tyček na balónky, oxo-degradabilních plastů a krabic na odnos jídla a kelímků z pěnového polystyrenu od roku 2021.

• Výrobci budou finančně zodpovědni za čištění životního prostředí od svých výrobků. V případě rybářského vybavení si samy členské země EU určí cíl pro jejich sběr.

• Pouze 77% nápojových lahví má být vysbíráno do roku 2025, respektive 90% lahví do roku 2030. Nápojové lahve mají od roku 2030 obsahovat minimálně 30% recyklátu a od roku 2024 musí být víčka lahví jejich neoddělitelnou součástí.

• Členské státy mají snížit používání jednorázových kelímků a plastových krabic na odnos jídla, ale není stanoven žádný konkrétní cíl.

Evropská unie dosáhla kompromisu v otázce, jak výrazně snížit emise oxidu uhličitého u aut. Do roku 2030 tak škodlivé emise v případně osobních automobilů bude nutné snížit o 37,5 %, v případně užitkových vozů o 31 %. Oznámila to včera Evropská komise (EK). Za základ k výpočtu snížení emisí se považuje rok 2021. Evropské sdružení výrobců automobilů (ACEA) v prohlášení vyslovilo vážné pochybnosti nad závazkem, který bude mít dopad na pracovní místa v automobilovém průmyslu.

Bude se směsný komunální odpad ze středních Čech likvidovat spalováním? Zatím to vypadá, že k naplnění tohoto cíle vše směřuje. Naposledy to před týdnem na setkání vedení kraje se starosty veřejně naznačil náměstek hejtmanky Miloš Petera (ČSSD), k jehož kompetencím patří oblasti životního prostředí a zemědělství. Více ZDE

Zdroj: https://melnicky.denik.cz/

ECHA zahájila veřejnou konzultaci k návrhu stanoviska Výboru pro socioekonomickou analýzu (SEAC) k navrhovanému omezení nebezpečných látek obsažených v tetovacích barvách a permanentním make-upu (zveřejněno ECHA 12. 12. 2018).

Veřejná konzultace se zaměřuje na technickou proveditelnost při koncentracích látek v rozsahu navrhovaného omezení a na potřebu výjimky týkající se látek Pigment Blue 15:3 a Pigment Green 7.

Veřejná  konzultace potrvá do 11. února 2019. Komentáře mohou zainteresované subjekty předkládat v anglickém jazyce formou elektronického formuláře v  tabulce (Posuzovaná předložená omezení) na internetových stránkách ECHA.

Zdroj: MPO

Agentura ECHA připravila návrh doporučení na aktualizaci přílohy XIV nařízení REACH (seznam látek podléhajících povolení) přidáním vlastnosti endokrinního disruptoru pro lidské zdraví u čtyř ftalátů (zveřejněno ECHA 12. 12. 2018).

Změna v příloze XIV nařízení REACH se týká úpravy záznamů u následujících čtyř ftalátů:

• bis(2-ethylhexyl) phthalate (DEHP) EC 204-211-0, CAS 117-81-7;
• dibutyl phthalate (DBP) EC 201-557-4, CAS 84-74-2;
• benzyl butyl phthalate (BBP) – EC 201-622-7, CAS 85-68-7;
• diisobutyl phthalate (DIBP) – EC 201-553-2, CAS 84-69-5.

Tyto ftaláty byly identifikovány nejprve jako látky vzbuzující mimořádné obavy (SVHC) vzhledem ke klasifikaci jako látky toxické pro reprodukci a následně byly zařazeny na seznam látek podléhajících povolení.

Později byly identifikovány také jako látky s vlastnostmi narušujícími endokrinní činnost s účinky na lidské zdraví a v případě DEHP také na životní prostředí (aktualizace Kandidátského seznamu).

Tato aktualizace by měla být promítnuta rovněž do přílohy XIV nařízení REACH a bude znamenat, že některá použití ftalátů, která byla doposud osvobozena od povolení, mohou pak povolení vyžadovat např.:

• použití 4 ftalátů ve směsích v koncentracích rovnajících se nebo vyšších než 0,1 % hm. (doposud 0,3 % hm.);
• některá použití DEHP (např. materiály přicházející do styku s potravinami a zdravotnické prostředky).

Komentáře k návrhu doporučení na změnu záznamů v příloze XIV nařízení REACH mohou zainteresované subjekty předkládat do 12. března 2019 v anglickém jazyce formou elektronického formuláře v tabulce (Public consultation on a draft recommendation for amendment of Authorisation List entries) na internetových stránkách ECHA.

ECHA upozorňuje, že od června do srpna 2018 proběhla veřejná konzultace zaměřená na odvětví, kterých se uvedená změna týká. Komentáře získané během této předcházející konzultace budou zveřejněny na stránkách Evropské komise a ECHA je rovněž zohlední ve svém konečném doporučení ke změně v příloze XIV.

Města a obce mají novou šanci výhodně pořídit auta na alternativní pohony. Již potřetí nabízí Ministerstvo životního prostředí prostřednictvím Státního fondu životního prostředí ČR dotace na vozidla s nízkými nebo nulovými emisemi. Spolu s eko-vozidly podpoří resort nově i dobíjecí stanice a zároveň rozšíří okruh příjemců. Připraveno má celkem 100 milionů korun.

Podpora udržitelné dopravy ve veřejném sektoru je jedním z mnoha opatření, kterými resort přispívá ke snižování množství vypouštěných emisí z dopravy. Právě vyhlášená výzva je již třetí v pořadí.

„Chceme tak přispět nejen k ochraně klimatu, ale především ke zlepšení kvality ovzduší, kterou zejména ve městech emise z dopravy zásadně ovlivňují. Výsledky dvou předešlých výzev jasně ukazují, že zájem obcí o vozy na alternativní pohon roste. Díky dosud schváleným dotacím ve výši 113 milionů korun přibude na našich silnicích 563 nových ekologických vozidel a téměř tři čtvrtiny z nich jsou elektromobily. Starostové si evidentně uvědomují, že i přes vyšší vstupní náklady jsou pro ně ekologická vozidla přínosem a dlouhodobě i úsporou,“ shrnuje ministr životního prostředí Richard Brabec. Současně dodává, že další tři stovky eko-vozidel by mohla přidat nová dotační výzva.

Zelenou mají elektromobily, resort podpoří i dobíjecí stanice

V nové dotační výzvě je připraveno z rozpočtu Státního fondu životního prostředí ČR 100 milionů korun stejně jako v loňské výzvě, kdy se pro velký zájem prostředky vyčerpaly ještě o měsíc dříve a výzva musela být předčasně ukončena.

„Až 90 procent z vyhrazených 100 milionů korun jsme se rozhodli poslat na podporu elektromobilů a plug-in hybridů, u nichž jsou emise do ovzduší nejnižší a přínos pro životní prostředí tudíž nejvyšší. Současně byl o ně i největší zájem. Zároveň jsme rozšířili okruh možných žadatelů o státní příspěvkové organizace a veřejné výzkumné organizace. Úplnou novinkou je dotace na nástěnné dobíjecí stanice tzv. smart wallboxy. Na ně obdrží zájemci současně s dotací na elektromobil nebo plug-in hybrid až 20 tisíc korun,“ vypočítává hlavní novinky ministr Richard Brabec.

Vedle vozidel na elektro pohon a plug-in hybrid s elektromotorem program přispějeme ale i na další dvě alternativy – plně hybridní pohon s elektromotorem a CNG s alespoň jednou pohonnou jednotkou na zemní plyn. Vyjmuty jsou pouze ty alternativní pohony, které využívají hlavní baterii na bázi nebezpečných těžkých kovů (olova a kadmia).

Ekologická auta vyjdou až o milion levněji

Dotace nabízené rezortem životního prostředí pokryjí městům, obcím a dalším žadatelům jak nákup vozidla a dobíjecí stanice, tak úhradu operativního leasingu. Výše příspěvku je stanovena fixní částkou a pohybuje se podle konkrétního typu pohonu a kategorie vozidla od 20 tisíc až do 1 milionu korun.

„Například u nejvíce pořizovaných malých nákladních aut do 3,5 tuny na elektropohon je dotace nově stanovena na půl milionu korun, v případě plug-in hybridu 200 tisíc a u CNG 100 tisíc korun. Na osobní elektromobil přispíváme 250 tisíc korunami a na pořízení minibusu do 7,5 tuny dokonce až 1 milionem korun. O podporu mohou požádat ale i zájemci o malé užitkové vozy, nákladní auta do 12 tun či motocykly na alternativní pohon,“ vypočítává k výši dotací ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman.

O příspěvek si mohou říci i státní a výzkumné organizace

Prostředky rozdělované v dotační výzvě číslo 11/2018 z Národního programu Životní prostředí jsou primárně určeny pro potřeby územně samosprávných celků. Vedle obcí, krajů, pražských městských částí, příspěvkových organizací a společností s majoritním podílem obcí mohou ale o dotaci požádat i státní příspěvkové organizace a veřejné výzkumné organizace.

Žádostí přijímá Státní fond životního prostředí ČR v průběžné jednokolové výzvě od 2. ledna do 30. září 2019 nebo do vyčerpání alokace. Vozidla pak musí být pořízena nejpozději do konce roku 2020.

Dokumenty k výzvě 11/2018: https://www.narodniprogramzp.cz/nabidka-dotaci/detail-vyzvy/?id=64

Zástupci téměř 200 států se po dvoutýdenním jednání v Polsku shodli na pravidlech uplatňování pařížské dohody o klimatu z roku 2015, informovaly tiskové agentury. Světová konference o klimatu COP24 měla původně skončit už v pátek, kvůli rozporům byla ale prodloužena. Přesné detaily dohody zatím nejsou známy.

Podle agentury Reuters několik unavených vyjednavačů dnes brzy ráno opustilo konferenční prostory v Katovicích, aby si alespoň na několik hodin odpočinuli. Někteří z přítomných ministrů údajně pracovali na odstranění sporů celou noc. Eurokomisař pro energetiku a ochranu klimatu Miguel Arias Caňete zůstával i ráno optimistický. "Jednání o změně klimatu se protáhnou... Dokument, který učiní pařížskou dohodu o klimatu akceschopnou, je ale na dosah ruky," napsal na twitteru.

Mezivládní panel OSN pro změnu klimatu (IPCC) v říjnu uvedl, že růst oteplování lze udržet na úrovni 1,5 stupně Celsia v porovnání s teplotou v předindustriálním období, ale vyžadovalo by to rychlé a bezprecedentní změny v lidském chování. Schválení zprávy IPCC se o minulém víkendu stalo na katovické konferenci jablkem sváru. Spojené státy, Rusko, Saúdská Arábie a Kuvajt, tedy velcí producenti fosilních paliv, se postavily proti tomuto kroku.

Hlavním cílem 24. konference OSN o změnách klimatu (COP24) je přijetí pravidel, která by umožnila úplnou realizaci cílů pařížské klimatické dohody z roku 2015. Tou se vůdci zemí z celého světa zavázali udržet zvyšování teploty "výrazně pod dvěma stupni Celsia a co nejvíce se přiblížit hodnotě 1,5 stupně" v porovnání s teplotou v předindustriálním období, respektive proti období 1850-1900.

Růst teplot přitom už dosáhl hranice jednoho stupně a současné národní cíle týkající se emisí skleníkových plynů by podle odborníků oteplování zastavily až na hodnotě tří stupňů.

Konference, jíž se účastní téměř dvě stovky zemí včetně České republiky, začala v neděli 2. prosince plenárním zasedáním. Českou delegaci na COP24 vedl ministr životního prostředí Richard Brabec.

Hlavní závěry konference:

• všechny státy mají příští dva roky na to, aby upravily své závazky ve snižování emisí pro období 2020 až 2030; v případě Evropské unie to znamená, že by měla emise snížit alespoň o 55 % namísto dosud platných 40 %
• účinná pravidla pro dodržování Pařížské dohody (stejné požadavky na vykazování emisí, kontrolu dodržování závazků a jejich revizi pro všechny státy), která bude třeba ještě částečně dopracovat v příštím roce (pravidla pro fungování mezinárodního emisního obchodování se v Katovicích nepodařilo dojednat)
• finanční pomoc ohroženým zemím zatím slíbilo zdvojnásobit pouze Německo, jiné státy žádné nové příspěvky do Zeleného klimatického fondu neohlásily. V roce 2020 začnou jednání o zvýšení finanční pomoci potřebným zemím, aby celková částka byla vyšší než 100 miliard USD ročně.

Ministerstvo životního prostředí vydalo Sdělení odboru legislativního a odboru ochrany vod Ministerstva životního prostředí ve věci záloh na poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových a za odebrané množství podzemní vody pro rok 2019:

Ministerstvo životního prostředí k problematice záloh na poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových a za odebrané množství podzemní vody pro rok 2019 sděluje po projednání a v dohodě s Generálním ředitelstvím cel následující:

Povinnost platit zálohy na poplatek za vypouštění odpadních vod do vod povrchových a zálohy na poplatek za odebrané množství podzemní vody s účinností od 1. ledna 2019 ex lege zaniká.

Zrušení povinnosti platit zálohy ve výše uvedeném smyslu vyplývá z novely vodního zákona (zákon č. 113/2018 Sb.1), která vstoupila v platnost dne 15. června 2018. Novela vodního zákona nabude účinnosti dne 1. ledna 2019, s výjimkou přechodného ustanovení čl. II bodu 4, které ruší institut záloh na poplatek za vypouštění odpadních vod do vod povrchových s účinností ke dni vyhlášení novely vodního zákona ve Sbírce zákonů (15. Června 2018).

Pro zálohy na poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových a za odebrané množství podzemní vody se v roce 2019 uplatní následující:

Zálohy na poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových:

V případě poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových znečišťovatelé v roce 2018 již nepodávají poplatkové hlášení pro rok 2019 a Česká inspekce životního prostředí nevydává zálohový výměr (čl. II bod 4. přechodných ustanovení k zákonu č. 113/2018 Sb.).

Zálohy na poplatky za odebrané množství podzemní vody:

V případě poplatku za odebrané množství podzemní vody novela vodního zákona (zákon č. 113/2018 Sb.) ruší s účinností k 1. lednu 2019 institut záloh na poplatek za odebrané množství podzemní vody a všem odběratelům bez rozdílu s účinností od 1. ledna 2019 ex lege zaniká povinnost platit zálohy na poplatky za odebrané množství podzemní vody. Z tohoto důvodu:

Odběratelům, kteří v roce 2018 za podmínek stanovených zákonem (§ 88 odst. 5 vodního zákona ve znění účinném do 31. prosince 2018) podávají poplatkové hlášení, již nevydává Česká inspekce životního prostředí rozhodnutí o stanovení zálohového výměru.

Ostatním odběratelům, kteří mají vydán platný zálohový výměr a zároveň u nich nedošlo v roce 2018 ke změně povolení k odběru podzemní vody (nemají proto v roce 2018 povinnost podávat poplatkové hlášení podle § 88 odst. 5 vodního zákona ve znění účinném do 31. prosince 2018) v důsledku novely vodního zákona zaniká ex lege od 1. Ledna 2019 povinnost platit zálohy stanovené tímto zálohovým výměrem a všechna rozhodnutí o zálohových výměrech vydaná do 31. prosince 2018 pozbývají pro placení záloh na období od 1. ledna 2019 účinků.

V případě, že by byla platba zálohy na bankovní účet celního úřadu zaslána, může odběratel v souladu s § 155 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“), požádat o vrácení uhrazené zálohy (žádost o vrácení přeplatku). Podmínkou vrácení je, že odběratel nemá u celního úřadu nebo u jiného správce daně nedoplatek.

Nebude-li požádáno o vrácení zálohy, bude záloha použita na úhradu ročního poplatkového přiznání za rok 2019, které je odběratel povinen podat do 15. února 2020. Pokud by však odběratel měl u celního úřadu nebo u jiného správce daně nedoplatek s dřívějším datem splatnosti než je splatnost ročního poplatkového přiznání, může být platba, v souladu s § 154 daňového řádu, použita na úhradu tohoto nedoplatku. O použití platby na úhradu nedoplatku bude odběratel celním úřadem vyrozuměn (§ 154 odst. 5 daňového řádu).

1) Zákon č. 113/2018 Sb., kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

JUDr. Libor Dvořák, Ph.D, ředitel odboru legislativního, Mgr. Lukáš Záruba, ředitel odboru ochrany vod. Dokument ke stažení: Sdělení (PDF, 36 kB)

AVÍZO Vrcholí klimatická konference OSN v polských Katovicích. Během dvou týdnů se zástupci sto devadesáti šesti států nedokázali dohodnout, jak uvést do praxe pařížskou klimatickou dohodu z roku 2015. Jejím cílem je omezit oteplování planety. Jak se toto téma týká Česka? Snižování emisí, využívání více alternativních zdrojů nebo jiné varianty? Dozvíte se dnes večer v 90´na ČT24.

Hromada plastových obalů, které se hrnou v Česku na trh, každoročně roste. Aktuálně jich na osobu připadá 21 kilogramů za rok. Během příštích několika let by se to mohlo změnit. Problémem je plastový odpad, který se donedávna ve velkém vozil do Číny. Ta už jej však nechce a na skládky brzy uložit nepůjde. Více ZDE

Zdroj: iDNES.cz

Po velmi komplikovaných jednáním o návrhu nařízení EU k novým pravidlům EU týkajících se hnojiv, které bylo navrženo již v roce 2016 jako první balíček opatření k naplňování akčního plánu Circular Economy, dosáhly instituce EU v rámci tzv. Trialogue mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí předběžné politické dohody. Dohoda byla 12. prosince potvrzena zástupci členských států a je nyní předmětem formálního schválení Evropským parlamentem a Radou. Nařízení bude poté přímo použitelná ve všech členských státech a bude povinná v roce 2022.

Nová pravidla usnadní přístup hnojiv na bázi organických látek a odpadů na jednotný trh EU. Nařízení také zavádí limity pro kadmium a další kontaminující látky ve fosfátových hnojivech. Cílem nařízení je snížit množství odpadu, spotřebu energie a poškození životního prostředí, stejně jako omezit zdravotní rizika. Nařízení obsahuje možnost nepovinné národní harmonizace. Výrobce, který nechce označovat výrobek CE, se může rozhodnout pro splnění národních norem a prodávat produkt dalším státům EU na základě zásady vzájemné uznání.

Podle současných pravidel se používají pouze konvenční minerální hnojiva, vyrobená chemickými procesy a tyto mohou být volně obchodovány v celé EU. Inovativní hnojivé produkty vyrobené z organických materiálů jsou mimo rámec stávajícího nařízení o hnojivech. Jejich přístup k jednotnému EU trhu je proto závislý na vzájemném uznávání mezi členskými státy, což je často obtížné kvůli odlišným vnitrostátním předpisům. Takové výrobky mají tedy konkurenční nevýhodu, která zpomaluje inovace a investice do cirkulární ekonomiky. Podle odhadů by zvýšením recyklace biologického odpadu mohla být nahrazena významná část neekologických chemických hnojiv. V současné době EU dováží asi 6 milionů tun fosfátů ročně, ale může nahradit do 30 % této hodnoty extrakcí fosforu z kalů z odpadních vod, biologicky rozložitelných odpadů a dalších zdrojů.

Ing. Miroslav Kos, CSc., MBA

SMP CZ, a.s.