Ministerstvo životného prostredia sa už po tretíkrát za ostatných 15 rokov rozhodlo zaviesť systém zálohovania PET fliaš (a plechoviek) na Slovensku. Po zámeroch v rokoch 2003 a 2011 si tentoraz ministerstvo životného prostredia nechalo spracovať podkladové štúdie, ktoré mali zanalyzovať ekonomické a ekologické náklady a výnosy zavedenia systému.
 O tom tom na ďalšej diskusii denníka Odpady-portal.sk hovorili: Ján Dráb z Inštitútu environmentálnej politiky MŽP SR, Miroslav Jurkovič zo združenia SLICPEN, Petra Csefalvayová z INCIEN a Michal Sebíň z organizácie zodpovednosti výrobcu NATUR-PACK. Podujatie moderoval Radovan Kazda. Druhá část audio záznamu je k dipozici ZDE.

Zdroj: Odpady-porta.sk

Nová pravidla pro používání účinné látky glyfosát zakážou předsklizňovou aplikaci všech přípravků s glyfosátem na plodiny potenciálně určené pro potravinářské účely, tedy na obiloviny a řepku. Omezení začnou platit ode dne obnovení povolení přípravků obsahujících glyfosát v České republice, tedy od 1. ledna 2019. 


Usilujeme o to, aby zemědělci využívali přednostně takové postupy, které budou obecně minimalizovat potřebu použití chemických přípravků, tedy i glyfosátu. Nová opatření se zaměří na jeho používání na plodiny s potravinářským účelem, protože to vnímáme jako nejrizikovější. Zákaz předsklizňové aplikace přípravků obsahující účinnou látku glyfosát tak zahrnuje veškeré aplikace v polních plodinách, které mohou být následně sklizeny pro potravinářské účely,“řekl ministr zemědělství Miroslav Toman.


Zákaz desikace, s ohledem na možná rizika ve vztahu k životnímu prostředí, podpořili i zástupci dotčených nevládních zemědělských organizací.

„Zákaz předsklizňové aplikace u plodin určených k potravinářským účelům je podle nás správný. Doporučujeme omezit nadužívání aplikace glyfosátu i v nevýrobních oblastech, tedy například v intravilánech obcí nebo na železničních tratích,“ uvedl prezident Agrární komory ČR Zdeněk Jandejsek.

Vzhledem k tomu, že omezení se bude týkat veškeré plochy řepky pěstované v České republice, jednání se účastnil také předseda Svazu pěstitelů a zpracovatelů olejnin Martin Volf. „Přestože se neprokázala karcinogenní škodlivost glyfosátu, dohodli jsme se z preventivních důvodů na omezení jeho použití v řepce,“ řekl Martin Volf.

Omezení začnou platit ode dne obnovení povolení přípravků obsahujících glyfosát v České republice, tedy od 1. ledna 2019 (stávající povolení končí k 31. prosinci 2018). Evropská komise 12. prosince 2017 obnovila schválení účinné látky glyfosát na období 5 let. Konec platnosti je 15. prosince 2022, a to pro veškeré užití této účinné látky.

Za posledních šest let se podařilo snížit používání pesticidů v ČR celkově o 7,1 %. Účinné látky glyfosát se v roce 2013 v ČR spotřebovalo 935 tisíc litrů, v roce 2017 to bylo 750 tisíc litrů.



 

Česká republika má v rámci Evropské unie nadprůměrné emise skleníkových plynů na obyvatele, vyplývá ze Zprávy o životním prostředí za rok 2017, kterou v úterý projedná vláda. Předloni to byly 12,3 tuny CO2 ekvivalentu, což je 46 procent nad průměrem osmadvacítky. CO2 ekvivalent je míra používaná pro srovnání emisí různých skleníkových plynů v závislosti na jejich potenciálu pro globální oteplování.

Mezi lety 2015 a 2016 vzrostly v ČR celkové emise CO2 ekvivalentu o 1,5 procenta. Nejvíce stouply v energetickém průmyslu (o 0,8 milionu tun) a dopravě (o 0,7 milionu tun). Tyto sektory jsou podle České informační agentury životního prostředí (CENIA) zdrojem více než poloviny celkových emisí v Česku. Data za rok 2017 nebyla v době uzávěrky zprávy k dispozici.

V období let 1990 až 2016 poklesly emise skleníkových plynů o 34,4 procenta na 129,6 milionu tun CO2 ekvivalentu. Mezi lety 2005 až 2016 pak emise poklesly o 11,8 procenta, tj. 17,4 milionu tun CO2 ekvivalentu. Cíl Politiky ochrany klimatu v ČR, kterým je pokles o 32 milionů tun do roku 2020 vůči roku 2005, tak zatím splněn není.

Emise skleníkových plynů z dopravy vzrostly v období 2000 až 2016 o 54,6 procenta. Od roku 2010 podle zprávy stouply emise také ze zemědělství o 14,9 procenta a neustále rostou emise z odpadů (o 44,3 procenta mezi lety 2000 až 2016). Zhruba na trojnásobek od roku 2005 pak vzrostly emise fluorovaných skleníkových plynů (tzv. F-plynů) z používání produktů nahrazujících freony.

Fugitivní emise z paliv mají naopak klesající trend, což je zapříčiněno mimo jiné redukcí těžby uhlí. Od roku 2000 poklesly o 43,4 procenta. Emise ze sektoru takzvané průmyslové energetiky, tedy ze spalovacích procesů ve zpracovatelském průmyslu a stavebnictví, též klesly v souvislosti se snižováním energetické náročnosti průmyslu, uvádí zpráva.

Dlouholetý předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR Mirek Topolánek se vzdal funkce, kterou vykonával od září roku 2011. „Rozhodl jsem se k dnešnímu dni z pracovních důvodů rezignovat na funkci předsedy výkonné rady Teplárenského sdružení České republiky. Bylo to sedm let práce, která měla smysl a bavila mě, ale nastal čas přijmout nové výzvy,“ uvedl Mirek Topolánek. Mirek Topolánek byl zvolen předsedou výkonné rady Teplárenského sdružení ČR poprvé v září roku 2011, následně potom na další tříletá funkční období v letech 2013 a 2016. Výkonná rada je statutárním orgánem Teplárenského sdružení ČR a jeho nejvyšším orgánem v období mezi valnými hromadami.

Circular Economy (CE) je jedinou možností, jak čelit prudkému růstu spotřeby všech zdrojů na globální úrovni. O kolik vyroste spotřeba, o tolik více se vygeneruje odpadů. Stále ale nemáme způsoby, jak odpady opravdu efektivně využít, cirkulárně se zpracovává úplné minimum odpadů. Problém CE a odpadů je extrémně komplexní a provázaný. Tzn., je nutné vytvářet úplně nové modely fungování. A ty zatím neexistují. CE není recyklace – i když recyklace je důležitou součástí. Postřehy Lenky Mynářové, která stojí za technologií Hydal, a která se v říjnu 2018 zúčastnila Světového fóra cirkulární ekonomiky čtěte ZDE

Zdroj: Zajimej.se

Senát vytvořil novou komisi, která se bude věnovat řešení problémů se suchem a nedostatkem vody. Povede ji senátor ODS a starosta Sedlčan Jiří Burian. Stálá komise Senátu VODA - SUCHO, jak zní její oficiální název, by měla být partnerem vlády při řešení problémů s nedostatkem vody. Zároveň by měla kontrolovat dodržování a přijímání příslušných opatření zejména v oblasti životního prostředí a zemědělství. Komise má navázat na práci pracovní skupiny pro vodu a sucho, která v Senátu působila v závěru minulého funkčního období.

Pravomocnou pokutu 120 tisíc korun uložili v září inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z oblastního inspektorátu v Brně Zemědělskému družstvu vlastníků Fryšták za porušení zákona o odpadech.

„Společnost v období od února do března 2018 navezla 767 tun odpadů - výkopové zeminy s příměsí stavebních a demoličních odpadů jako jsou cihly, beton, úlomky kachlí a kovových konstrukčních prvků - na lesní pozemek a na ornou půdu v katastrálním území Dolní Ves ve Zlínském kraji. Obviněný tedy nakládal s výše uvedenými odpady na místě, které nebylo schváleno Krajským úřadem Zlínského kraje,“ řekl Tomáš Augustin, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Brně.

Subjekt se neodvolal a pokuta nabyla právní moci. „Nyní zahajujeme správní řízení ve věci zjednání nápravy, které bude spočívat v odstranění odpadů z pozemků,“ doplnil Augustin.

Inspektoři z oddělení ochrany ovzduší České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v Brně uložili v říjnu 2018 pokutu 200 tisíc korun společnosti ZETOR TRACTORS a.s. se sídlem v Brně. Firma ve své lakovně traktorů používala přípravek neschválený v provozním řádu. Provozováním technologie aplikace nátěrových hmot v rozporu se závaznými technickými podmínkami povolení provozu se dopustila porušení zákona na ochranu ovzduší.

„Provozovatel používal neschválený přípravek s obsahem těkavých organických látek (ředidlo C6000) k čištění stříkacího zařízení v lakovně. Toto jednání se následně negativně projevilo v překročení limitu fugitivních emisí těkavých organických látek z provozu lakovny. Inspektoři to vyhodnotili jako porušení základních povinností provozovatele,“ řekl Tomáš Augustin, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Brně.

Subjekt se proti pokutě uložené inspektory neodvolal, sankce tak nabyla právní moci.

Český hydrometeorologický ústav vydává publikaci, která hodnotí kvalitu ovzduší v ČR za rok 2017. Dále zde najdete hodnocení smogových situací, úroveň emisí a příčiny zhoršené kvality ovzduší. Publikaci bude zdarma uvedena na portále ČHMÚ nebo lze zakoupit v tištěné formě nebo na CD.

Koncentrace některých látek znečišťujících ovzduší v roce 2017 stále překračují zákonem stanovené imisní limity pro ochranu lidského zdraví na řadě lokalit. Děje se to i navzdory klesajícímu trendu většiny imisních charakteristik látek znečišťujících ovzduší (suspendované částice, benzo[a]pyren, oxidy dusíku, přízemní ozon, benzen, těžké kovy, oxid siřičitý a oxid uhelnatý). V porovnání s mohutným snížením imisních koncentrací v 90. letech, souvisejícím s opatřeními zejména v oblasti průmyslové, energetické a legislativní, je současný pokles méně výrazný a pozornost se soustředí zejména na škodliviny pocházející z lokálních topenišť a dopravy.

„Znečištění venkovního ovzduší suspendovanými částicemi frakce PM10 a PM2,5, benzo[a]pyrenem a přízemním ozonem stále představuje hlavní problémy kvality ovzduší České republiky“ se závěry analýz seznamuje ředitel ČHMÚ Mark Rieder.  

K překračování imisních limitů dochází ve všech krajích České republiky. Nejzávažnější situace přetrvává v Moravskoslezském kraji, přičemž v aglomeraci Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek je kvalita ovzduší nejhorší.  Vysoké koncentrace suspendovaných částic a benzo[a]pyrenu zde vytváří průmyslová výroba po obou stranách hranice, hustá zástavba s lokálním vytápěním pevnými palivy a rozvinutá dopravní infrastruktura.

V aglomeracích Praha a Brno většina překročení imisních limitů souvisí s dopravním zatížením, ale i s vytápěním domácností, zejména v oblastech se zástavbou rodinných domů. „Zhoršená kvalita ovzduší však není jen problémem aglomerací a větších měst, ale i malých sídel, kde má na znečištění ovzduší velký podíl lokální vytápění.“ dodává ředitel Úseku kvality ovzduší ČHMÚ Jan Macoun.

Suspendované částice mají široké spektrum účinků na srdeční, cévní a respirační ústrojí, přičemž jejich účinek závisí na velikosti, tvaru a chemickém složení částic. Mezi hlavní zdroje emisí suspendovaných částic patří sektor Lokální vytápění domácností, který produkuje 57 % částic PM10 a 74 % částic PM2,5 (data za rok 2016).  Mezi další významné zdroje emisí PM (8,7 %) patřil sektor Polní práce. Tam  tyto emise vznikají při obdělávání půdy, sklizni a čištění zemědělských plodin. Z hlediska účinku na lidské zdraví jsou velkým rizikem emise částic o velikosti jednotek až stovek nanometrů pocházející z dopravy. Doprava produkuje cca 11 % částic PM10 resp. PM2,5. Denní imisní limit suspendovaných částic PM10 byl překročen na 8,3 % území ČR s cca 23,1 % obyvatel. Roční imisní limit PM10 byl překročen na 0,02 % území ČR s cca 0,01 % obyvatel a roční imisní limit suspendovaných částic PM2,5 byl překročen na 0,9 % území ČR s cca 4,9 % obyvatel.

Dominantním producentem emisí benzo[a]pyrenu je sektor Lokální vytápění domácností, který se na emisích karcinogenního benzo[a]pyrenu v celorepublikovém měřítku podílel více než 98 % (data za rok 2016). Imisní limit benzo[a]pyrenu byl, stejně jako v předešlých letech, překročen v řadě měst a obcí (26,0 % plochy ČR s cca 61,8 % obyvatel).

Znečištění ovzduší přízemním ozonem má odlišný charakter. Hovoříme o sekundární znečišťující látce bez vlastního emisního zdroje, která vzniká zejména v letním období za působení vysokých teplot a intenzivního slunečního záření. Přízemní ozon patří mezi dráždivé látky s negativním účinkem na oči, nosní sliznice a průdušky. Vzhledem k chemismu ozonu se jeho nejvyšší koncentrace vyskytují ve venkovských oblastech, kde není tak vysoká hustota obyvatelstva jako ve městech. Nicméně imisní limit přízemního ozonu byl překročen na 31,2 % území ČR s cca 8,6 % obyvatel (na základě legislativy hodnoceno v tříletém průměru 2015–2017); navíc je pro přízemní ozon stanoven a přesahován i imisní limit pro ochranu ekosystémů a vegetace.

Roční imisní limit oxidu dusičitého byl překročen na čtyřech lokalitách s vysokou intenzitou dopravy (po dvou stanicích v Praze a Brně). Hodinový imisní limit NO2 překročen nebyl. Imisní limit arsenu byl v roce 2017 překročen pouze na lokalitě Kladno-Švermov. Imisní limity zbývajících látek znečišťující ovzduší (benzenu, olova, niklu, kadmia a oxidu siřičitého a oxidu uhelnatého) nebyly v roce 2017 překročeny na žádné měřící stanici.

Oblasti s překročením alespoň jednoho imisního limitu (bez ozonu) pokrývaly v roce 2017 cca 26,2 % území ČR s přibližně 62 % obyvatel. V naprosté většině byly oblasti vymezeny z důvodu překročení imisních limitů benzo[a]pyrenu a suspendovaných částic PM10 a PM2,5. Oblasti s překročením imisních limitů přízemního ozonu pokrývaly cca 55 % území ČR s cca 68 % obyvatel.

V roce 2017 bylo vyhlášeno 39 smogových situací z důvodu vysokých koncentrací suspendovaných částic PM10 v celkové délce trvání 3 757 h (cca 157 dní) a 17 regulací v celkové délce 940 h (cca 39 dní). Všechny situace se vyskytly v období od 7. ledna do 17. února 2017. Dále byly v roce 2017 vyhlášeny 2 smogové situace pro přízemní ozon v celkové délce trvání 54 h. Obě smogové situace se vyskytly v období od 20. do 22. června 2017.

V meziročním srovnání 2016/2017 z hlediska kvality ovzduší došlo k mírnému zhoršení. Byl zaznamenán mírný nárůst koncentrací většiny látek znečišťujících ovzduší a potažmo došlo k navýšení plochy oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, resp. navýšení podílu obyvatel žijících v těchto oblastech. V dlouhodobějším srovnání od roku 2000 lze konstatovat, že imisní charakteristiky kvality ovzduší v roce 2017 dosahovaly průměrných hodnot.

Celá publikace je volně dostupná na: https://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/tab_roc/tab_roc_CZ.html

Česko by mělo více spolupracovat s Izraelem v oblasti životního prostředí, v plánu jsou mimo jiné pravidelná expertní setkání a semináře. Návrh dohody, který předkládají ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) a ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček (ČSSD), ve středu projedná vláda.

Podle materiálů státy nyní spolupracují v oblasti vodního, odpadového a oběhového hospodářství, dohoda má kooperaci zintenzivnit a zpřesnit. Zatímco Izrael má podle předkladatelů zkušenosti s efektivními technologiemi čištění odpadních vod a jejich recyklací, zadržováním dešťové vody nebo moderními závlahovými systémy, Česko má praxi v oblasti odpadového hospodářství.

Země by tak podle dohody měly spolupracovat zejména při řešení znečištění vod, revitalizaci vodních toků, správě povodí, ale také například při ochraně biologické rozmanitosti, včetně monitoringu stěhovavých druhů, nebo při snižování a monitoringu znečištění ovzduší. Ve výčtu oblastí spolupráce nechybí ani "chytré" zemědělství, založené mimo jiné na zavlažování a omezení pesticidů a hnojiv, nebo odpadové hospodářství včetně recyklace, energetického využití odpadů a prevence jejich vzniku.

Spolupráce může mít podle dokumentu formy výměny relevantních informací a materiálů, výměnných pobytů expertů či například společných seminářů a workshopů, které by se konaly střídavě v České republice a Izraeli. Cílem je podle předkládací zprávy také podpora subjektů obou zemí při čerpání evropských i mezinárodních peněz na projekty ochrany vod.

Města a obce začínají připravovat adaptační strategie na změnu klimatu více, než kdy dříve. Klíčovou otázkou není jen dokonale udržitelné hospodaření s vodou, která se v mnoha regionech stala v roce 2017 nedostatkovým zdrojem, ale přichází i otázka, jak města ochladit, naučit se hospodařit s odpady jako s cennými surovinami i jak stavět budovy tak, aby se v budoucnu mohly stát bankami materiálů.

Od konceptu chytrých měst se pomalu dostáváme do bodu, kdy zjišťujeme, že technologie a dokonalá správa dat jsou jen nástrojem. Lidé totiž ne vždy na vlastní kůži hned pocítí přínos otevřených dat a digitální radnice, ale mnohem zásadnější otázka přichází s neustále výraznějšími změnami klimatu. Ty české samosprávy v tomto roce postavily před otázku, jak ochladit města, zadržet v nich vodu a zajistit tak snesitelné podmínky života i v letních suchých měsících. Kromě rychlých a funkčních systémů, které však bohužel mnohdy tkví jen v kropení ulic, začínají starostové hledat funkční cesty, jak města připravit na nenadálé změny komplexně. Cestou se zdá být aplikace principů cirkulární ekonomiky. Ta nejenže snižuje celkovou ekologickou stopu, ale přináší i konkrétní systémy, které pomáhají vázat vodu ve městech v co největším množství co nejdéle.

Kromě hospodaření s vodou bude již tradičně klíčovým tématem nakládání s odpady i hledání co nejvyšší míry energetické soběstačnosti. Nebude chybět ani prezentace unikátního brněnského pilotního projektu, v rámci kterého v říjnu 2018 vyjel do ulic první autobus poháněný odpadem z čistíren odpadních vod. „Naším cílem je ukázat, že odpady v sobě mají velký a doposud nevyužitý potenciál pro získání lokální obnovitelné energie a organického hnojiva pro zemědělství. Pilotními projekty dokazujeme, že jejich využití na úrovni města je skutečně možné a reálně proveditelné,“ dodává k projektu iniciátor Petr Novotný.

Cirkulární ekonomika pro obce s pár sty obyvateli i megalopole.

Důležitým aspektem projektů, které konference představí, je i fakt, že principy cirkulární ekonomiky, které si účastníci v průběhu dvoudenní konference díky praktickým ukázkám technologií i exkurzí velmi dobře osvojí, se dají aplikovat na města i obce jakéhokoliv měřítka. Zásadní je totiž změna myšlení, které se od orientace na jednotlivé projekty mění na koncepční vnímání samosprávy jako celku, ve kterém je možné hledat cesty pro spolupráci například mezi městskými firmami i lokálními zemědělci. „Není důležité, jakou technologii si zastupitelé nakonec vyberou, ale klíčové je, aby nad řešením přemýšleli komplexně a při výběru nehleděli na cenu, ale na účel, který má systém plnit. Na naší konferenci se naučí i to, že fenomén soutěžení veřejných zakázek na cenu je již pasé a otevírají se možnosti preference kvality, druhotných surovin i garance úspor energií či zdrojů,“ dodává Soňa Jonášová z INCIEN.

Konference ODPAD ZDROJEM 2018 proběhne v prostorách energeticky soběstačného hotelu Na Farmě v Choťovicích. Akce je určena především zastupitelům, ale také zástupcům progresivních firem, které hledají správné uplatnění jejich udržitelných technologií. Program se zaměří především na hledání souladu pro nastavení dlouhodobé vize měst a obcí, která vytváří půdu pro aplikaci konkrétních, skutečně potřebných technologií pro zefektivnění celého ekosystému a hospodaření se zdroji. Jedním z hlavních pilířů konference bude efektivní odpadové hospodářství měst a obcí, které v tomto bloku naváže na úspěšné předchozí ročníky konference ODPAD ZDROJEM.

Účastníci konference se během dvou dnů konference seznámí jak s vizemi chytrých a cirkulárních měst, tak i s příklady dobré praxe správného zavedení ekoinovativních technologií. „Naším cílem je zastupitelům nabídnout ucelený pohled na zavádění inovativních řešení v jejich městě či obci tak, aby vyvolaly reálné úspory veřejných prostředků, materiálů, vody či energie,” dodává Soňa Jonášová.

Program konference ODPAD ZDROJEM 2018 nabídne prezentace konkrétních technologií i vizionářských přístupů, která mohou zlepšit městský ekosystém a hospodaření se zdroji. Akce proběhne 28. – 29. března 2018 v Hotelu na Farmě v Choťovicích (Středočeský kraj).

Více informací naleznete na webových stránkách: www.odpadzdrojem.cz

Evropský parlament dnes schválil čtyři z osmi legislativních návrhů balíčku „Čistá energie pro všechny“. Cílem balíčku bylo poskytnout Evropanům přístup k bezpečné, cenově dostupné a k životnímu prostředí šetrné energii. Byly stanoveny dva nové cíle pro EU do 2030: závazný cíl v oblasti obnovitelných zdrojů energie alespoň 32 % a cíl energetické účinnosti nejméně 32,5 %. Rada v příštích týdnech dokončí formální schválení těchto tří legislativních aktů. Poté budou texty zveřejněny v Úředním věstníku EU a nová právní úprava vstoupí v platnost 3 dny po zveřejnění.

Nizozemská společnost ESE World je přes 30 let lídrem ve využití recyklovaných plastů k výrobě nádob na odpad a recyklátů. Její pokročilé postupy při čištění, aditivování a zpracování materiálů jí umožňují vyrábět z recyklátu ve stejné kvalitě, jako by měly výrobky z prvotních surovin. Přesto doteď zůstávala nezodpovězena jedna otázka: Jak často může být HDPE drcen a opakovaně zpracováván vstřikováním bez zásadních změn struktury a vlastností?

Systematický výzkum recyklovaných materiálů je obtížný, protože u surovin na trhu lze jen vzácně prokázat původ, způsob prvotního zpracování, aditiva a použití výrobku. Výsledky ovlivňují kontaminace z předchozího zpracování, příměsi cizích polymerů a znečištění aditivy pro ochranu před UV zářením. ESE proto ve svém závodě zahájilo řízený experiment, který umožnil opakovaně použít panenský HDPE desetkrát. Po každém kroku byl materiál ve spolupráci s externími výzkumnými institucemi analyzován za použití moderních metod.

Projekt vedla specialistka ESE na plasty, badatelka z Fraunhoferova institutu Jeanett Köhnová. Zkouška vůbec poprvé prokázala, že proces vstřikování a mletí plastů v podstatě nijak nezměnil vlastnosti materiálu. Počítáme-li s životností nádob na odpad 10–20 let, tento výsledek znamená, že dostupnost plastových materiálů pro trvale udržitelnou výrobu je zabezpečena alespoň na 100–200 let. Recyklace plastů ušetří 100 % surové ropy, cca 65 % CO2, a tudíž i 88 % energie.

Zdroj: https://www.packaging-cz.cz

Oddělení analýz a datové podpory koncepcí Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) na základě statistických dat připravilo dílčí část energetické bilance státu a to za obnovitelné zdroje energie (OZE) v období mezi lety 2003-2017. Uvedená bilance plně odpovídá datům publikovaným Eurostatem. Zpráva obsahuje jak souhrnnou informaci, tak nabízí i přehled za jednotlivé nefosilní přírodní zdroje energie, tj. energie vody, větru, slunečního záření, pevné biomasy a bioplynu, energie okolního prostředí a energie kapalných biopaliv. Hodnoty v rámci energetické bilance jsou uváděny v terajoulech (TJ).

Dokument ke stažení:

Zdroj: MPO