Agrobiolog a vědecký výzkumník Dr. Albrecht Glatzle, autor více než 100 vědeckých prací a dvou učebnic, publikoval nový výzkum, který ukazuje, že emise metanu z chovu hospodářských zvířat nemají žádný prokazatelný vliv na klima Země. Neexistují podle něj pro to žádné vědecké důkazy. Ve svém výzkumu uvádí, že hospodářská zvířata nepředstavují riziko pro klima a že oteplovací potenciál antropogenních emisí skleníkových plynů (GHG) je zveličován. Uvedl to ve své studii nazvané Domestic Livestock and Its Alleged Role in Climate Change, která je ke stažení zde (pdf soubor v AJ). Hlavní závěry z jeho výzkumu shrnuje následující článek. Více ZDE

http://www.agris.cz/

ECHA důrazně vyzývá registranty chemických látek uváděných na trh v nanoformách, aby se důkladně seznámili s posledními legislativními změnami příloh nařízení REACH.

Nařízením Komise (EU) 2018/1881 (zveřejněno v Úředním věstníku EU částce L 308 dne 4. 12. 2018) byla provedena specifická revize nařízení REACH, týkající se informačních požadavků pro nanomateriály. Provedené změny vyjasňují, které informace musí společnosti uvádějící na trh EU chemické látky v nanoformách poskytnout ve svých registračních dokumentacích k  1.  1.  2020.

Nové požadavky na informace usnadní jak společnostem/podnikatelům, tak příslušným orgánům systematicky hodnotit nebezpečné vlastnosti nanomateriálů, zdali jsou používány bezpečně a jaká rizika mohou představovat pro zdraví lidí a životní prostředí. Tyto informace pomohou příslušným orgánům identifikovat, zdali jsou potřebná další opatření pro řízení rizik.

Společnosti/podnikatelé musí zhodnotit, zdali nové požadavky na informace se vztahují na jejich chemické látky. Změny provedené v přílohách nařízení REACH jsou významné pro společnosti vyrábějící nebo dovážející chemické látky v nanoformách, které spadají do oblasti působnosti nařízení. Za nanoformu chemické látky se považuje forma látky, která splňuje požadavky doporučení Komise pro definici nanomateriálu.

ECHA důrazně doporučuje registrantům chemických látek v nanoformách, aby se podrobně seznámili s novými legislativními změnami a vyhodnotili si, jaké kroky musí podniknout, aby vyhověli těmto legislativním změnám.

ECHA v současné době vyhodnocuje potřebu aktualizace stávajících pokynů ev. zpracování nových pokynů tak, aby pomohla registrantům vyhovět novým legislativním požadavkům.

Základní informace

Nanomateriály jsou chemické látky v určité formě se zvláštními charakteristikami v nanoměřítku mezi 1 nm a 100 nm. Mohou být použity různým způsobem např. v katalyzátorech, elektronice, solárních panelech a bateriích a v materiálech používaných při vědeckých a biolékařských aplikacích.

Některé nanomateriály jsou nebezpečné. Z vědeckých poznatků vyplývá, že toxicita nanoforem chemické látky i jejich vliv na životní prostředí se odlišují od konvenčních forem chemické látky.

Observatoř Evropské unie pro nanomateriály (EUON) poskytuje informace o bezpečnosti, inovacích výzkumu a použitích nanomateriálů na trhu Evropské unie. Observatoř je financována Evropskou komisí a ECHA je jejím hostitelem a správcem.

Další informace

• Evropská komise: definice nanomateriálů

• ECHA aktivity k nanomateriálům

• ECHA Newsletter: jsou pro vás důležité nové informační požadavky na nanomateriály podle nařízení REACH?

• Praktický průvodce: Jak připravit registrační dokumentaci, která se týká nanoforem [PDF][EN]

• Praktický průvodce: Jak připravit registrační dokumentaci, která se týká nanoforem [PDF][CS]

• Pokyny k seskupování a read-across mezi nanoformami [PDF][EN]

• Nano specifické přílohy k pokynům ohledně požadavků na informace a pro posouzení chemické bezpečnosti

• Observatoř Evropské unie pro nanomateriály (EUON)

Evropská komise dnes spustila alianci klíčových zúčastněných stran pokrývajících celý hodnotový řetězec výroby plastu, která se zaměří na snížení plastového odpadu, zvýšení podílu recyklovaného plastu na trhu a podporu inovací. Mezi hlavní aktivity aliance bude patřit podpora koordinovaných aktivit například v oblasti sběru odpadu nebo podpora investic do zařízení na recyklaci, informování o překážkách, které brání zúčastněným stranám dosáhnout cílů pro rok 2025 a sledování pokroku v oblasti recyklace plastů. Komise zároveň vyzvala zúčastněné strany k zapojení se do činnosti aliance. Více ZDE

Článek popisuje aktuální přístup legislativy ČR ke spalování odpadů v domácnostech, dále popisuje vznik a princip metody pro odhalování spalování nebo spoluspalování odpadů. V závěru článku je uvedeno, jaký je následný postup při prokázání spalování odpadu a jaké sankce hrozí majiteli dotčeného spalovacího zařízení. Více ZDE

Zdroj: tzbinfo.cz

Ve Sbírce předpisů pod číslem 281/2018 Sb. vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 429/2009 Sb., o stanovení náležitostí plánu pro nakládání s těžebním odpadem včetně hodnocení jeho vlastností a některých dalších podrobností k provedení zákona o nakládání s těžebním odpadem. Cílem novely je specifikace náležitostí plánu pro nakládání s těžebním odpadem, a to s ohledem na činnosti prováděné při nakládání s těžebním odpadem a vedení projektové a provozní dokumentace v souladu s požadavky předpisů k zajištění bezpečnosti práce a provozu. Dále je novelou doplněn způsob hodnocení vlastností těžebního odpadu o vyhodnocení oxidačních vlastností a možností geochemických alterací v tělese odvalu a doplnění potenciálního ohrožení života o faktor možného narušení konstrukce odvalů vznikem kaverny v tělese odvalu. Vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2019.

Dokument ke stažení:

ma_ALBSB77DCJYT.doc

Dne 3. 12. 2018 zahájila ECHA veřejnou konzultaci k návrhům harmonizované klasifikace a označování 3 chemických látek. Všechny 3 chemické látky již harmonizovanou klasifikaci a označování nebezpečných vlastností mají a těmito návrhy se o další nebezpečné vlastnosti doplňují:

• desmedipham (ISO); ethyl 3-phenylcarbamoyloxyphenylcarbamate (EC 237-198-5; CAS 13684-56-5); používá se hlavně jako účinná látka v prostředcích na ochranu rostlin (používaných jako nesystémové herbicidy);
• phenmedipham (ISO);methyl 3-(3-methylcarbaniloyloxy)carbanilate (EC 237-199-0; CAS 13684-63-4); používá se hlavně jako účinná látka v prostředcích na ochranu rostlin (používaných jako herbicidy);
• triticonazole (ISO); (RS)-(E)-5-(4-chlorobenzylidene)-2,2-dimethyl-1-(1H-1,2,4-triazol-1-methyl)cyclopentanol (EC: -; CAS: 138182-18-0); používá se hlavně jako účinná látka v prostředcích na ochranu rostlin (používaných jako fungicidy);

K jednotlivým návrhům se lze vyjádřit prostřednictvím elektronického formuláře uvedeného na webových stránkách ECHA v tabulce (sloupci detaily) sekce veřejné konzultace (předchozí konzultace týkající se harmonizované klasifikace a označování) v termínu: do 15. února 2019.

Připomínky budou následně publikovány na webových stránkách ECHA.

Zdroj: MPO

Inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z oddělení odpadového hospodářství v Brně uložili pokutu 600 tisíc korun společnosti Autodoprava Matějka, s. r. o. Firma porušovala provozní řády svých zařízení k nakládání s odpady v Sokolnicích na Brněnsku. Kromě toho také bez povolení ukládala demoliční odpady v areálu bývalého dolu Jindřich II ve Zbýšově u Oslavan. Proti pokutě se odvolala, Ministerstvo životního prostředí odvolání zamítlo a sankce je pravomocná.

Společnost provozuje čtyři zařízení pro nakládání s odpady. „V prvním jsme zjistili nakládání s odpady nepovolenými v provozním řádu. Šlo o 61 tun slévárenských písků a 24 tun pecní strusky. Stavební a demoliční odpady, které sice byly v tomto zařízení povolené, ležely na hromadě o výšce pěti metrů. Provozní řád ale povoluje maximálně tři metry. Navíc byly dohromady smíchané cihly, zemina, betony, tvárnice a keramické tašky. Tyto odpady mají být ale shromažďovány odděleně,“ řekl Tomáš Augustin, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Brně.

Ve druhém zařízení – určeném pro přípravu alternativního paliva – bylo odpadní dřevo soustřeďováno mimo povolené místo na hromadě o rozměrech 10 x 10 x 2 metry.

Do třetího zařízení firmy, mobilního drtiče demoličních odpadů, byly v roce 2017 a 2018 přijaty nepovolené odpady – například 6400 tun slévárenských písků, 3000 tun kalů z čistíren odpadních vod a 850 tun pecní strusky.

„U všech čtyř zařízení k nakládání s odpady provozovaných touto firmou jsme navíc zjistili chybné vedení evidence o odpadech za rok 2017. Nebylo zaevidováno předávání 3600 tun demoličních odpadů mezi jednotlivými zařízeními,“ doplnil Augustin.

Kromě pochybení zjištěných v Sokolnicích inspektoři do výše pokuty zahrnuli také nelegální jednání, kterého se společnost Autodoprava Matějka dopustila ve Zbýšově u Oslavan. „Do areálu bývalého dolu Jindřich II opětovně navezla demoliční odpady, ačkoli jsme jí za stejný skutek letos už jednou pokutovali. Nyní tam uložila 250 tun odpadů, předtím to bylo přes 23 tisíc tun. Dříve za to dostala pokutu 300 tisíc korun,“ uvedl Augustin.

Dne 3. prosince 2018 se konal seminář s názvem Trendy v nakládání s odpady. Na semináři zazněly příspěvky akademiků z VŠCHT Praha, VUT Brno i pracovníků Ústavu makromolekulární chemie AV ČR a Ústavu chemických procesů AV ČR. Kromě oběhového hospodářství se prezentace zaměřily na vliv skladovacího poplatku, na tok odpadů, na právní úpravu v EU nebo na problematiku bioplastů. Klíčovým bodem k diskuzi bylo i energetické využívání odpadů. Zásadní komentář k tomuto tématu Ing. Michala Šyce, Ph.D., Vedoucího vědeckého oddělení environmentálního inženýrství Ústavu chemických procesů AV ČR, čtěte ZDE. Na odkazu najdete také odkaz na prezentace a zvukový záznam ze semináře.

Zdroj: INCIEN

Upřesňujeme Vám informace o povinnosti platby záloh na poplatky: za vypouštění odpadních vod do vod povrchových a za odebrané množství podzemní vody (původní článek ZDE).

Od konce listopadu 2018 odesílají oblastní inspektoráty České inspekce životního prostředí do datových schránek subjektům, které podaly v roce 2018 poplatkové hlášení typu F_VOD_PV, nebo F_VOD OV a byly jim vyměřeny zálohy, informaci o vydaném sdělení odboru legislativního a odboru ochrany vod MŽP.

V datových schránkách tak naleznou jak informaci od ČIŽP o vydaném sdělení, včetně odkazu na webové stránky MŽP se sdělením, tak i jeho plné znění v samostatném dokumentu.

Sdělení MŽP je vyvěšeno na internetové adrese: https://www.mzp.cz/cz/poplatky_povrchove_vody. Jeho plné znění:

Sdělení odboru legislativního a odboru ochrany vod Ministerstva životního prostředí ve věci záloh na poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových a za odebrané množství podzemní vody pro rok 2019:

Ministerstvo životního prostředí k problematice záloh na poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových a za odebrané množství podzemní vody pro rok 2019 sděluje po projednání a v dohodě s Generálním ředitelstvím cel následující:

Povinnost platit zálohy na poplatek za vypouštění odpadních vod do vod povrchových a zálohy na poplatek za odebrané množství podzemní vody s účinností od 1. ledna 2019 ex lege zaniká.

Zrušení povinnosti platit zálohy ve výše uvedeném smyslu vyplývá z novely vodního zákona (zákon č. 113/2018 Sb.1), která vstoupila v platnost dne 15. června 2018. Novela vodního zákona nabude účinnosti dne 1. ledna 2019, s výjimkou přechodného ustanovení čl. II bodu 4, které ruší institut záloh na poplatek za vypouštění odpadních vod do vod povrchových s účinností ke dni vyhlášení novely vodního zákona ve Sbírce zákonů (15. Června 2018).

Pro zálohy na poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových a za odebrané množství podzemní vody se v roce 2019 uplatní následující:

Zálohy na poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových:

V případě poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových znečišťovatelé v roce 2018 již nepodávají poplatkové hlášení pro rok 2019 a Česká inspekce životního prostředí nevydává zálohový výměr (čl. II bod 4. přechodných ustanovení k zákonu č. 113/2018 Sb.).

Zálohy na poplatky za odebrané množství podzemní vody:

V případě poplatku za odebrané množství podzemní vody novela vodního zákona (zákon č. 113/2018 Sb.) ruší s účinností k 1. lednu 2019 institut záloh na poplatek za odebrané množství podzemní vody a všem odběratelům bez rozdílu s účinností od 1. ledna 2019 ex lege zaniká povinnost platit zálohy na poplatky za odebrané množství podzemní vody. Z tohoto důvodu:

Odběratelům, kteří v roce 2018 za podmínek stanovených zákonem (§ 88 odst. 5 vodního zákona ve znění účinném do 31. prosince 2018) podávají poplatkové hlášení, již nevydává Česká inspekce životního prostředí rozhodnutí o stanovení zálohového výměru.

Ostatním odběratelům, kteří mají vydán platný zálohový výměr a zároveň u nich nedošlo v roce 2018 ke změně povolení k odběru podzemní vody (nemají proto v roce 2018 povinnost podávat poplatkové hlášení podle § 88 odst. 5 vodního zákona ve znění účinném do 31. prosince 2018) v důsledku novely vodního zákona zaniká ex lege od 1. Ledna 2019 povinnost platit zálohy stanovené tímto zálohovým výměrem a všechna rozhodnutí o zálohových výměrech vydaná do 31. prosince 2018 pozbývají pro placení záloh na období od 1. ledna 2019 účinků.

V případě, že by byla platba zálohy na bankovní účet celního úřadu zaslána, může odběratel v souladu s § 155 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“), požádat o vrácení uhrazené zálohy (žádost o vrácení přeplatku). Podmínkou vrácení je, že odběratel nemá u celního úřadu nebo u jiného správce daně nedoplatek.

Nebude-li požádáno o vrácení zálohy, bude záloha použita na úhradu ročního poplatkového přiznání za rok 2019, které je odběratel povinen podat do 15. února 2020. Pokud by však odběratel měl u celního úřadu nebo u jiného správce daně nedoplatek s dřívějším datem splatnosti než je splatnost ročního poplatkového přiznání, může být platba, v souladu s § 154 daňového řádu, použita na úhradu tohoto nedoplatku. O použití platby na úhradu nedoplatku bude odběratel celním úřadem vyrozuměn (§ 154 odst. 5 daňového řádu).

1) Zákon č. 113/2018 Sb., kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

JUDr. Libor Dvořák, Ph.D.

ředitel odboru legislativního

Mgr. Lukáš Záruba

ředitel odboru ochrany vod

Originál sdělení (pdf):  OOV_zalohy_poplatky_20181123

Od ledna začne platit novela vodního zákona, která má změnit ledabylé nakládání s odpadní vodou. Majitelé domů budou muset prokázat, kolik odpadu z jejich žumpy fekální vůz odvezl. Pokud objem nebude odpovídat spotřebě domácnosti, bude jim vodoprávní úřad moci uložit pokutu až do výše sta tisíc korun. Zpřísňují se i pravidla pro použití odpadní vody na zalévání zahrady. V tomto případě bez odkladu, hned od Nového roku. Více ZDE


Zdroj: iDNES.cz

Produkce odpadů je součástí lidské činnosti. I přesto, že se pomocí různých nástrojů, opatření (např. Plán odpadového hospodářství, zákon o odpadech atd.) a iniciativ (např. #dostbyloplastu) rozvíjí snaha o její snižování, do celkových konečných čísel se tyto aktivity vzhledem k ekonomickému růstu, nastavení ekonomiky a konzumnímu způsobu života každého z nás příliš nepromítají.

V roce 2017 bylo v ČR vyprodukováno celkem 34 512,6 tis. tun odpadu. Meziročně, tedy od roku 2016, se produkce odpadu zvýšila o 0,8 %, od roku 2009 dokonce o 7,0 %. Za nárůstem celkové produkce odpadů stojí hlavně rozvoj stavební činnosti, především v oblasti dopravní infrastruktury.

Produkce komunálního odpadu, která je úzce spjata s místem pobytu původců, také nepatrně vzrůstá, přičemž v roce 2017 činila 5 690,6 tis. tun. V přepočtu na obyvatele tak dosáhla hodnoty 537 kg/obyv. Meziročně se produkce komunálních odpadů zvýšila o 1,4 %, od roku 2009 o celých 6,9 %. Nárůst produkce komunálních odpadů v posledních dvou letech je způsoben zejména zvýšením produkce biologicky rozložitelného odpadu.

Na produkci nebezpečných odpadů a její změny má vliv převážně průmysl a také sanace starých ekologických zátěží. To lze pozorovat i v případě jednotlivých krajů. Např. vysoká produkce nebezpečných odpadů v Moravskoslezském kraji je způsobena průmyslovou orientací a průběžně probíhajícími sanačními pracemi (převážně v oblasti lagun Ostramo). Vývoj produkce nebezpečných odpadů je však na rozdíl od výše uvedených příkladů pozitivní, v období mezi lety 2009 a 2017 klesla jejich produkce o téměř třetinu (30,2 %) na 1 507,7 tis. tun.

Podrobnější data k celkové produkci odpadů, stejně jako k produkci komunálních a nebezpečných odpadů v územním členění na kraje včetně mapového zobrazení jsou přehledně znázorněna v nové aplikaci CENIA, dále na webu Informačního systému statistiky a reportingu, sytému VISOH, data a hodnocení jsou také publikována v pravidelných výstupech CENIA a MŽP.

Zdroj: CENIA

Politika definuje 5 strategických cílů a 19 nových úkolů pro 4leté období. Strategické cíle jsou zaměřeny obecně na podporu oběhového hospodářství, konkrétně pak na podporu soběstačnosti České republiky v surovinových zdrojích, na rozvoj zpracovatelského průmyslu, na podporu infrastruktury na získávání, zpracování a využívání druhotných surovin, na podporu osvěty a vzdělávání v oblasti oběhového hospodářství a též na monitoring a statistické sledování využívání druhotných surovin a přechodu České republiky na oběhové hospodářství.

Dokument ke stažení:

Příloha

Materiál

ECHA vyzývá všechny zainteresované strany k zaslání připomínek k navrženým třídám nebezpečnosti. Dne 26 11. 2018 zahájila ECHA veřejnou konzultaci k návrhům harmonizované klasifikace a označování 2 chemických látek, které dosud harmonizovanou klasifikaci a označování nebezpečných vlastností nemají:

• Citric acid (EC 201-069-1; CAS 77-92-9)
• Clomazone (ISO); 2-(2-chlorobenzyl)-4,4-dimethyl-1,2-oxazolidin-3-one (EC -; CAS 81777-89-1) /Upozornění ECHA: pro tuto látku běží souběžná konzultace k the Renewal Assessment Report (RAR) na konzultační webové stránce EFSA./

K jednotlivým návrhům se lze vyjádřit prostřednictvím elektronického formuláře uvedeného na webových stránkách ECHA v tabulce (sloupci detaily) sekce veřejné konzultace/předchozí konzultace týkající se harmonizované klasifikace a označování (echa.europa.eu/cs/harmonised-classification-and-labelling-consultation) v termínu: do 8. února 2019.

Připomínky budou následně publikovány na webových stránkách ECHA.

Zdroj: MPO

Výrobci a dovozci musí agentuře ECHA podat oznámení o látkách, které jsou uvedeny v Kandidátském seznamu a jsou obsaženy v předmětech (zveřejněno ECHA 28. 11. 2018).

ECHA připomíná, že do 27. prosince 2018 je nutné podat oznámení deseti látek vzbuzujících mimořádné obavy (SVHC) obsažených v předmětech, které byly na Kandidátský seznam zařazeny v červnu 2018. Jedná se o tyto látky s příklady nejčastějšího použití:

Octamethylcyclotetrasiloxane (D4) - EC 209-136-7, CAS 556-67-2: podlahový materiál, nábytek, hračky, stavební materiály, záclony, obuv, kožené výrobky a elektronická zařízení, kombinace s papírovým materiálem (např. ubrousky, výrobky pro osobní hygienu, pleny, knihy, časopisy, tapety);

• Decamethylcyclopentasiloxane (D5) - EC 208-764-9, CAS 541-02: pneumatiky, upravené výrobky ze dřeva, textilie a tkaniny,  brzdové destičky do automobilů;

• Dodecamethylcyclohexasiloxane (D6) - EC 208-762-8, CAS 540-97-6:  předměty vyrobené z polysiloxanových polymerů a pryskyřic (používané např. ve stavebnictví, letectví a automobilovém průmyslu);

• Lead - EC 231-100-4, CAS 7439-92-1: baterie, olověné plechy, žárově pozinkovaná ocel, olověná pájka, olověné střelivo (nevojenské), povrchová úprava kabelů a kovové předměty;

• Disodium octaborate - EC 234-541-0, CAS 12008-41-2: frity, celulózová izolace a stavební materiály, tokové směsi a žáruvzdorné směsi (včetně kamene, sádry, cementu, skla a keramických předmětů) a výrobky ze dřeva;

• Benzo[ghi]perylene - EC 205-883-8, CAS 191-24-2: látka nebyla registrována podle nařízení REACH, obvykle se nevyrábí záměrně, většinou jako složka nebo nečistota v jiných látkách. Může se vyskytovat ve vulkanizačních činidlech, lepidlech, pojivech a vodivých činidlech;

• Terphenyl hydrogenated - EC 262-967-7, CAS 61788-32-7: nátěry, inkousty, lepidla, tmely a výrobky z plastů;

• Ethylenediamine (EDA) - EC 203-468-6, CAS 107-15-3: lepidla, tmely, výrobky s povrchovou úpravou, plniva, tmely, omítky a modelovací hlíny;

• Benzene-1,2,4-tricarboxylic acid 1,2 anhydride (trimellitic anhydride) (TMA) - EC 209-008-0, CAS 552-30-7: používá se při výrobě esterů a polymerů.

• Dicyclohexyl phthalate (DCHP) - EC 201-545-9, CAS 84-61-7: používá se do plastisolu, PVC, pryžových a plastových výrobků.

Tento výčet předmětů a materiálů, které mohou obsahovat uvedené látky, není vyčerpávající.

Společnosti si musí ověřit, zda jejich výrobky splňují podmínky pro oznamovací povinnost podle článku 7 nařízení REACH.

Oznámení látky v předmětu lze předložit prostřednictvím systému REACH-IT pomocí IUCLID nebo pomocí webového formuláře po vytvoření účtu na portálu REACH-IT.

Další informace:

• Oznamování látek obsažených v předmětech

• Kandidátský seznam

• Předložení oznámení

Základním principem poslanecké novelizace Zákona (ST346) je tedy přesnější realizace požadavků Směrnice EU a jejich implementace do českého právního řádu. Návrh novely Zákona rovněž odstraňuje existující textační nejasnosti Zákona s ohledem na stanovení některých lhůt a odstraňuje v příloze č. 1 zákona technické chyby v popisu použití tabulek a nepřesností v pravidlech pro zařazení Objektů do skupiny A nebo B. Návrh byl zaslán vládě k vyjádření stanoviska.

Dokument ke stažení:

Návrh zákona včetně důvodové zprávy

Platné znění s vyznačením změn

V chystané třetí vlně kotlíkových dotací už stát nebude přispívat na kombinovaná zařízení, která umí spalovat kromě biomasy i uhlí. Změnu schválil výbor, který řeší unijní dotace pro životní prostředí. Podpora kotlů na uhlí se nelíbila Evropské komisi, zájem o ně navíc klesal. Více ZDE

S odpadem se dá dělat spousta věcí. Může se odvézt na skládku, recyklovat nebo spálit ve spalovně. Ve stínu kokořínských lesů, v areálu bývalé mlékárny v Dubé u České Lípy testují, jak ho nechat „zmizet“ pomocí plazmových hořáků. Více ZDE

Zdroj: iDNES.cz

Ministerstvo životního prostředí chce do roku 2030 uvolnit 56 miliard korun na projekty na zlepšení stavu životního prostředí a ochranu biodiverzity, zlepšení kvality ovzduší a vod nebo adaptaci na změnu klimatu a zmírnění jejích dopadů. Na dotaz ČTK k národnímu investičnímu plánu to uvedla Dominika Pospíšilová z tiskového oddělení resortu. Téměř polovina částky bude vyčleněna na program Nová zelená úsporám. Celkem plán vlády zahrnuje přes 17.000 projektů za 3,45 bilionu korun na léta 2019 až 2030.

"Se 14,3 miliardy korun počítáme pro Národní program životního prostředí (národní zdroje), z něhož jdou peníze na budování zdrojů pitné vody, čistírny odpadních vod včetně domovních a technologie na eliminaci škodlivých látek nebo se z něj realizují opatření na využití srážkových a šedých vod," uvedl ministr Richard Brabec.

"Přes 27 miliard korun si vyžádá program Nová zelená úsporám na projekty snižování energetické náročnosti stávajících rodinných a bytových domů, výstavbu rodinných a bytových domů s velmi nízkou energetickou náročností a instalace obnovitelných zdrojů energie do rodinných a bytových domů," doplnil.

Z dalších programů budou vyčleněny peníze na modernizaci zařízení pro sběr, třídění a úpravu odpadů či jejich materiálové využití nebo na výstavby kanalizací a vodovodů. Část peněz bude použita na spolufinancování projektů z Operačního programu Životní prostředí či projektů se zdroji například z norských fondů.

Resort a jeho organizace také plánují realizovat konkrétní projekty, jako jsou například doplnění sítě měření povrchových vod, provedení bilance podzemních vod či vytvoření rejstříku svahových nestabilit, rekonstrukce turistických cest a chodníků v národních parcích nebo revitalizace vodního režimu v Královéhradeckém a Libereckém kraji. Investovat hodlá také do rekonstrukce rybníků, revitalizace šumavských rašelinišť či obnovy kulturních památek.

Zdroj: ČTK