Množství oxidu uhličitého (CO2) v atmosféře bylo v loňském roce opět rekordní. Oznámila to dnes Světová meteorologická organizace (WMO), která je agenturou OSN. Koncentrace jednoho ze skleníkových plynu dosáhla 405.5 ppm (částic na milion). V roce 2016 to bylo 403,3 ppm, v roce 2015 400 ppm. Podle WMO to přitom nevypadá, že by se měl stoupající trend v dohledné době změnit.

"Nepozorujeme známky obratu trendu, který přispívá k dlouhodobé změně klimatu, stoupání hladiny moří, okyselování moří a extrémnějšímu počasí," varovala WMO ve své výroční zprávě, kterou dnes zveřejnila v Ženevě.

Podle ní v loňském roce vzrostla také koncentrace dalších skleníkových plynů v atmosféře - metanu a oxidů dusíku.

"Bez snížení emisí CO2 a dalších skleníkových plynů bude mít změna klimatu na Zemi ničivé a nezvratné následky," varoval generální tajemník WMO Petteri Taalas. Podle něj byla takto vysoká koncentrace CO2 v ovzduší naposledy před nejméně třemi miliony let. "Šanci něco s tím udělat jsme téměř promeškali," dodal.

Odborníci z meteorologické agentury OSN dnes varovali také před látkou trichlorfluormethan, známou také pod názvem freon-11 nebo zkratkou CFC-11, která stejně jako jiné látky ze skupiny freonů poškozuje ozonovou vrstvu. Freony mají nízký bod varu a v minulosti se proto používaly v chladicích zařízeních. Používání CFC-11 je kvůli negativnímu vlivu na životní prostředí zakázané, podle WMO se ale ve východní Asii zjevně dál vyrábí. Aktuální zpráva varuje, že pokles koncentrace CFC-11 v atmosféře se od roku 2012 začal výrazně zpomalovat.

Nezvyšujte zátěž firem, vyzval vládu Svaz průmyslu a dopravy ČR na své valné hromadě. Své požadavky a priority svaz shrnul do třinácti kapitol, které se týkají například vzdělávání, trhu práce, energetiky, životního prostředí, podpory exportu, dopravy nebo výzkumu, vývoje a inovací. Níže uvádíme priority týkající se právě životního prostředí a energetiky.

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ:

• Zajistit udržitelný systém financování vodního hospodářství a potřeb adaptace na klimatickou změnu bez negativních dopadů na konkurenceschopnost českého průmyslu.

• V souvislosti s řešením problematiky sucha řešit koncepčním a udržitelným způsobem minimální zůstatkové průtoky a současně minimalizovat negativní hospodářské dopady.

• V novém programovacím období i v rámci současného období čerpání z fondů EU pro podniky jasně a efektivně nastavit umožnění čerpání podpory pro projekty řešící situaci v oblasti nakládání s vodou (sucho). Umožnit bezplatné získání vody do retenčních nádrží v dobách jejího nadbytku.

• Nejen legislativním rámcem ale i motivačními a osvětovými nástroji podpořit širší aplikaci základních principů oběhového hospodářství, zejména pak hierarchii nakládání s odpady. Vytvořit podpůrné prostředí pro rozvoj veškerých možností dalšího využití produktů či materiálů s ohledem na ekonomické faktory tak, aby nekončily na skládkách.

ENERGETIKA:

• Při projednávání a finálním schvalování právní úpravy v rámci tzv. zimního balíčku prosadit design trhu tak, že jednotlivé zdroje/subjekty budou mít rovný přístup na trh (včetně odpovědnosti za odchylku a přístupu do sítí), bez technologických omezení a že případné zavádění kapacitních mechanismů bude dočasné, podmíněné odstraněním regulatorních distorzí a přeshraniční otevřeností mechanismů.

• Aktualizovat český legislativní rámec ve světle platné evropské legislativy a obecných trendů zachycených zejména v tzv. zimním balíčku. Urychleně pokročit s přípravou malé novely energetického zákona s cílem eliminovat související infringement. Po revizi směrnice a nařízení k trhu s elektřinou přistoupit k tvorbě nového energetického zákona. Dokončit novelu zákona o podporovaných zdrojích energie a zajistit její evropskou notifikaci.

• Při nastavení metodiky regulace elektroenergetiky a plynárenství pro následující období vytvořit prostředí, které podpoří aktivity a nezbytné investice pro obnovu a rozvoj sítí a které bude respektovat nové nastupující trendy (především v oblasti decentralizace, čisté mobility atd.).

• Zajistit účinnou a urychlenou implementaci alternativního schématu energetických úspor, zejména efektivní čerpání prostředků na kvalitní projekty v oblasti energetické účinnosti z evropských strukturálních a investičních fondů, například dalším zjednodušením požadavků pro žadatele v OP PIK.

• S ohledem na plnění klimaticko-energetických cílů prosazovat odpovídající promítnutí externalit včetně ceny emisí skleníkových plynů do nákladů na využití fosilních paliv využívaných mimo zařízení EU ETS.

• V souladu se Státní energetickou koncepcí a s cílem dosáhnout odklonu od užití uhlí v konečné spotřebě v domácnostech prosazovat srovnání ekonomických podmínek účinných centralizovaných a decentralizovaných zdrojů tepla při úhradě emisí a dalších externalit.

Cirkulární ekonomika (Oběhové hospodářství) je způsob výroby a spotřeby, který díky sdílení, pronajímání, opětovnému používání, opravování, repasování nebo recyklaci zhodnocuje již existující výrobky, suroviny a materiály. Díky tomu se prodlužuje životní cyklus produktů a minimalizuje odpad.

Oběhové hospodářství je způsob výroby a spotřeby, který díky sdílení, pronajímání, opětovnému používání, opravování, repasování nebo recyklaci zhodnocuje již existující výrobky, suroviny a materiály. Díky tomu se prodlužuje životní cyklus produktů a minimalizuje odpad. Když už samotný výrobek nemůže být používán, využijí se suroviny a komponenty tak, aby z nich vznikla další hodnota pro ekonomiku (materiál, výrobek s obsahem druhotných surovin vhodný pro další výrobu).

Oběhové hospodářství představuje snahu posunout se od modelu vytěžit-vyrobit-použít-vyhodit k šetrnějšímu a efektivnějšímu zužitkování zdrojů, tzn. k prodloužení životnosti výrobků a bojovat proti jejich plánované poruchovosti a zastarávání.

Proč přecházet na oběhové hospodářství - suroviny a jejich zdroje mají své limity na planetě Zemi tzn., že nejsou nekonečné. Poptávka po nich zároveň roste, takže je v našem zájmu šetrněji nakládat s těmi, které jsme již získali (vydobyli, odebrali z přírodního prostředí). Suroviny se do Evropy většinou dováží ze třetích zemí, a když se s nimi naučíme lépe nakládat, snížíme tak naši závislost na těchto dodavatelích. Navíc získávání a zpracování přírodních surovin má negativní dopady na životní prostředí včetně emisí skleníkových plynů. Efektivnější a chytřejší využívání surovin tak může tyto dopady zmírnit.

Očekáváné přínosy
Opatření jako prevence vzniku odpadů, ekodesign a opětovné používání by mohly firmám v EU ušetřit 600 miliard eur, což je 8 % jejich ročního obratu. Očekává se, že by se díky tomu ročně snížily emise skleníkových plynů o dvě až čtyři procenta. Nový model hospodářství otevírá také prostor pro inovace a nová pracovní místa. Evropská komise odhaduje, že by jich mohlo v této souvislosti v EU vzniknout kolem půl milionu. Pro spotřebitele by odolnější a trvanlivější výrobky byly také přínosem.

Základní dokumenty k Oběhovému hospodářství (Circular Economy)

Strategické dokumenty:

• Evropská strategie pro plasty v oběhovém hospodářství COM (2018) 28 final
• Evropská strategie pro plasty- Příloha  COM (2018) 28
• Sdělení o provádění balíčku opatření týkajících se oběhového hospodářství:
• možnosti, jak řešit otázky na pomezí právních předpisů týkajících se chemických látek, výrobků a odpadů COM (2018) 32
• Sdělení o rámci pro sledování Oběhového hospodářství  COM(2018) 29 final
• Zpráva o provádění Akčního plánu pro oběhové hospodářství  COM(2017) 33 final
• Akční plán EU pro oběhové hospodářství  COM(2015) 614 final

Legislativní dokumenty ze dne 30. května 2018:

• Novela Směrnice o odpadech
• Novela Směrnice o skládkách
• Novela směrnice o vozidlech s ukončenou životností, 2006/66/ES o bateriích a akumulátorech a odpadních bateriích a akumulátorech a 2012/19/EU o odpadních elektrických a elektronických zařízeních
• Novela směrnice o obalech a obalových odpadech

Zdroj: MPO

České republice chybí legislativní rámec pro rozvoj baterií, levné solární a větrné energie. V dnešní tiskové zprávě to uvedl Svaz moderní energetiky. Programový ředitel svazu Martin Sedlák upozornil, že experti z agentury Bloomberg NEF v pondělí představili výhled, v němž předpokládají, že do poloviny 21. století dodá energie z větrných a solárních elektráren až 50 procent světové výroby elektřiny. Rozvoj podle nich umožní především očekávaný pokles cen baterií, které by do roku 2030 měly být levnější až o 66 procent.

"Experti z agentury Bloomberg opět potvrdili očekávané trendy. Budoucnost v energetice patří stále levnějším větrným a solárním elektrárnám, které doplní akumulace energie. Jde o jasný signál také pro Českou republiku, která by měla změnit svou energetickou koncepci a otevřít ji progresivním technologiím. Ty zajistí domácnostem a podnikům komfort čisté a cenově dostupné energie," uvedl dnes Sedlák.

Výhled expertů by podle něj měl být brán v potaz mimo jiné při diskuzích o novele zákona o podporovaných zdrojích energie a energetického zákona, která je v současné době v připomínkovém řízení. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) v ní mimo jiné navrhuje, aby po roce 2021 výrobci energií z obnovitelných zdrojů soutěžili o výši provozní podpory v energetických aukcích. Myšlenkou je to, že stát si určí, kolik chce mít například větrných elektráren, a výrobci budou v aukci soutěžit o to, kdo dokáže dodat do sítě daný objem elektřiny s nejnižší veřejnou podporou.

"MPO sice dalo do návrhu novely zákona o podporovaných zdrojích rámec pro aukce, ve kterých mohou získat podporu nové projekty obnovitelných zdrojů. Ale zcela nepochopitelně vyřadilo nové instalace solárních elektráren, které jsou, jak potvrzuje studie Bloomberg, cenově výhodné. Rozvoji moderní energetiky může také bránit nedostatečně ukotvené podmínky pro rozvoj baterií," uvedl dnes Sedlák. Podotkl, že zpráva Bloomberg přitom připomíná, že právě aukce jsou jedním z klíčových prvků, které pomáhají dosáhnout levné energie z obnovitelných zdrojů.

Po systémové změně využití akumulace dlouhodobě podle výkonného ředitele Jana Fouska volá i Asociace pro akumulaci energie a baterie AKU-BAT CZ. "Dlouhodobě se snažíme vůči MPO a dalším institucím prosadit akumulaci jako technologicky neutrální prvek. V tomto smyslu se také ponesou naše připomínky k energetickému zákonu v rámci mezirezortního připomínkového řízení," dodal dnes Fousek.

Podporu takzvaným zeleným zdrojům vyplácí v ČR od roku 2013 Operátor trhu s elektřinou (OTE) na základě cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu. Předtím ji vypláceli sami distributoři elektřiny. Výše podpory vzrostla ze zhruba miliardy korun v roce 2006 na více než 40 miliard korun v posledních čtyřech letech. Celkem bylo na podporu takzvané zelené energie od roku 2006 do konce loňského roku vyplaceno téměř 300 miliard korun. Navrhované aukce se mají týkat pouze nově postavených zdrojů, stará podpora zůstane zachována.

Návrh novely obsahuje mimo jiné také mechanismus ověření přiměřenosti podpory výroby elektřiny z podporovaných zdrojů energie, takzvané kontroly překompenzace. Princip ověření přiměřenosti podpory je založen na vyhodnocování výnosnosti u projektů uvedených do provozu v období let 2006 až 2015, a to vždy po deseti letech provozu.

Revize systému emisních povolenek a následný prudký růst jejich ceny podnítil ostrou debatu o jejich smyslu, funkčnosti systému a dopadu na průmysl a energetiku. Allforpower.cz oslovil několik odborníků z energetického sektoru a zeptali se jich na tři stejné otázky. Jaké faktory ovlivňují aktuální růst ceny povolenky? Věříte, že revize EU ETS bude funkční a splní plánované cíle? Jaký dopad bude mít revize EU ETS na energetiku a průmysl? Podrobněji jsme pak vyzpovídali Pavla Zámyslického, ředitele odboru energetiky a ochrany klimatu na Ministerstvu životního prostředí. Téma pak uvozujeme textem Josefa Zbořila, emeritního člena EHSV (Evropský hospodářský a sociální výbor) v Bruselu. Více ZDE

Celková produkce odpadů loni v České republice meziročně vzrostla o 0,8 procenta na 34,51 milionu tun, oproti roku 2009 se navýšila o sedm procent. Míra skládkování komunálních odpadů 45 procent je stále alarmující, uvedlo v dnešní tiskové zprávě ministerstvo životního prostředí. Data vyplývají ze Zprávy o životním prostředí za rok 2017, kterou dnes projednala vláda. Rostoucí trend produkce je znatelný u komunálního odpadu a obalů. Naopak dlouhodobě klesá produkce nebezpečných odpadů.

V celkovém nakládání s odpady výrazně převažuje materiálové využití. Loni byl podíl takto zužitkovaných odpadů 80,5 procenta, v předešlých dvou letech byl nepatrně vyšší. Podíl energeticky využitých odpadů byl loni 3,6 procenta, podíl odpadů odstraněných skládkováním činil 9,8 procenta.

Zásadním problémem je podle ministerstva skládkování komunálních odpadů, ačkoli v dlouhodobém horizontu se jeho podíl snižuje a loni činil 45,4 procenta, materiálově využitých bylo 37,5 procenta komunálních odpadů a energeticky 12 procent. Skládkování je ale podle České informační agentury životního prostředí (CENIA) nad evropským průměrem a recyklace naopak pod ním.

Podle ministra Richarda Brabce (ANO) je důležitá moderní prorecyklační odpadová legislativa, resort proto připravuje zákon o odpadech a zákon o výrobcích s ukončenou životností. Spolu s novelou zákona o obalech mají do české legislativy zapracovat takzvaný evropský oběhový balíček. V roce 2035 by Česko podle nových evropských cílů mělo deset procent komunálních odpadů skládkovat a 65 procent recyklovat.

"Novou legislativou podpoříme třídění díky novému zpoplatňování odpadů skrze PAYT- 'Zaplatíš tolik, kolik vyhodíš', který účtuje svoz směsného komunálního odpadu podle frekvence, hmotnosti nebo objemu. Tento systém zvýhodňuje občany, kteří co nejvíce třídí odpad," uvedl Brabec v tiskové zprávě.

Nutné je podle něj také zvýšit poplatky obcí za skládkování. "Ty jsou v ČR dlouhá léta nízké a stále stejné, zvýhodňují tím tento neekologický a nemoderní způsob nakládání s odpady a nedávají tak prostor ke zvýšení recyklace a využívání odpadů jako druhotných zdrojů," doplnil.

Pozitivní vývoj je podle pravidelné zprávy CENIA viditelný v obalech, u nichž převládá materiálové využití. "Míra recyklovaných odpadů z obalů se zvyšuje, v roce 2017 dosáhla 73,7 procenta a již nyní tedy splňuje cíl pro rok 2020. Roste tak i míra celkového využití odpadů z obalů, která v roce 2017 činila 78,6 procenta a cíl pro rok 2020 byl tedy rovněž s předstihem splněn. Míra recyklace i celkového využití odpadů z obalů v ČR je nad evropským průměrem," píše se v dokumentu, který má ČTK k dispozici.

Cíle pro loňský rok byly splněny z hlediska zpětného odběru elektrozařízení a odděleného sběru elektroodpadů (48,1 procenta) a zpětného odběru pneumatik (63,6 procenta). Hodnotou 47 procent bylo dosaženo také požadované úrovně zpětného odběru přenosných baterií a akumulátorů.

Stav životního prostředí v ČR v roce 2017 se oproti předchozím rokům výrazně nezměnil. V posledních letech je však značně ovlivněn prohlubujícími se projevy změny klimatu, zejména častějším výskytem sucha a dalších nebezpečných hydrometeorologických jevů, jako jsou povodně, přívalové srážky nebo silný vítr. Suchem jsou rovněž ovlivněny hospodářské sektory, zejména zemědělství, vodní hospodářství, průmysl a energetika.

V roce 2017 tak v důsledku kombinace klimatických vlivů a biotických činitelů (např. kůrovec) a předchozího způsobu lesního hospodaření bylo vytěženo nejvíce dřeva od roku 2000. Změna klimatu se promítá i do stavu jednotlivých druhů rostlin a živočichů, který se projevuje například úbytkem populací jednotlivých druhů ptáků. V kombinaci se změnou využití krajiny, především dlouhodobým poklesem rozlohy zemědělského půdního fondu a současným nárůstem zastavěných a ostatních ploch, dochází k poklesu početnosti populací, zejména ptáků zemědělské krajiny, jejichž počet od roku 1982 poklesl o jednu třetinu.

Vlivem výrazné finanční podpory a dalších podpůrných nástrojů klesly v roce 2017 emise znečišťujících látek do ovzduší. Kvalita ovzduší však i přesto v roce 2017 zůstává neuspokojivá. V sídlech kvalitu ovzduší ovlivňuje zejména silniční doprava a také lokální vytápění domácností, a to především v tam, kde se ještě nemohl naplno projevit efekt podpory tzv. kotlíkových dotací. Zhoršená kvalita ovzduší se vyskytuje i v průmyslových regionech.

Ekonomický růst se projevuje i v případě odpadového hospodářství. Produkce odpadů, vzhledem ke konzumnímu společenskému chování, proto dlouhodobě neklesá. Díky podpoře různých typů nástrojů ale dochází k postupné změně ve struktuře nakládání s odpady, a to především s obalovými odpady, u nichž roste míra materiálového využití. Míra skládkování komunálních odpadů však i v roce 2017 dosahovala 45,4 %.

Objem finančních prostředků vynakládaných na ochranu životního prostředí je nadprůměrný, a to rovněž díky podpoře z evropských fondů, v jejichž rámci zůstal hlavním zdrojem financování i v roce 2017 OPŽP.

2017: přehled proměn v jednotlivých oblastech

Klima:

• Rok 2017 byl na území ČR teplotně nadnormální, průměrná roční teplota 8,6 °C byla o 0,7 °C vyšší než normál v letech 1981–2010. V roce 2017 se v průměru za celou ČR vyskytlo 12 tropických dní s teplotou nad 30 °C, což bylo o 5 tropických dní více než v roce 2016.

Vodní hospodářství a jakost vody:

• Meziročně došlo k poklesu celkových odběrů vody o 4,5 mil. m3 na hodnotu 1 630,4 mil. m3¨
• Specifické množství vody fakturované domácnostem meziročně mírně vzrostlo o 0,4 l na osobu a den na celkových 88,7 l na osobu a den

• V roce 2017 bylo 94,7 % obyvatel zásobováno vodou z vodovodu, na veřejnou kanalizaci bylo připojeno 85,5 % obyvatel ČR. Meziročně došlo ke zvýšení podílu připojených obyvatel na veřejný vodovod o 0,3 % a ke zvýšení podílu připojených obyvatel na veřejnou kanalizaci o 0,8 %

• Dle základních ukazatelů sledovaných podle českých technických norem je jakost vody v tocích ČR uspokojivá, ale velká část toků zůstává hodnocena III. třídou

Příroda a krajina:

• Celková výměra zemědělského půdního fondu ČR se v období 2000–2017 snížila o 1,7 %. V roce 2017 v rámci zemědělského půdního fondu vzrostla plocha trvalých travních porostů na 12,8 % území a klesla výměra orné půdy na 37,5% území. Mezi roky 2016–2017 vzrostla rozloha trvalých travních porostů o 0,3 %, rozloha orné půdy klesla o 0,2 %

Lesy:

• Podíl listnáčů na celkové ploše lesů ČR každoročně stoupá, v roce 2017 tvořil 27,0 % z celkové plochy lesů oproti 26,7 % v roce 2016.

• Zvýšila se plocha lesních porostů, které jsou certifikované podle zásad trvale udržitelného hospodaření v lesích (PEFC a FSC) na 70,6 %

Půda a zemědělství:

• Na území ČR je potenciálně ohroženo 56,7 % zemědělské půdy vodní erozí, větrnou erozí je ohroženo 18,4 % zemědělské půdy

• Celková výměra ekologicky obhospodařované půdy roste. Vloni bylo takto obhospodařováno 520 075 ha, tj. 12,4 % z celkové výměry zemědělského půdního fondu (ZPF), oproti 506 106 ha a 12,0 % podílu z celkové výměry ZPF v roce 2016>

Průmysl a energetika:

• Průmyslová produkce v roce 2017 meziročně vzrostla o 6,5 %

• Energetická náročnost hospodářství ČR klesá, od roku 2010 nastal její celkový pokles o 17,5 %

• Výroba elektřiny v roce 2017 se meziročně zvýšila o 4,5 %

• V roce 2017 bylo vyrobeno 9 616 GWh elektřiny z obnovitelných zdrojů, což znamená meziroční nárůst 2,6 %. Podíl OZE na celkové výrobě elektřiny v roce 2017 činil 11,0 %

Doprava:

• Podíl veřejné dopravy na celkovém přepravním výkonu osobní dopravy v roce 2017 činil 33,9 %

• Emise NOx, VOC, CO a suspendovaných částic z dopravy v období 2000–2017 poklesly

• Pozitivně stoupá spotřeba CNG, za posledních 10 hodnocených let (období 2008–2017) se zvýšila na desetinásobek

Odpady:

• Celková produkce odpadů mezi lety 2016–2017 vzrostla o 0,8 % na 34 512,6 tis. t. Zvýšila se rovněž produkce komunálních odpadů (celkem 5 690,6 tis. t) a obalových odpadů (celkem 1 195,4 tis. t). Naopak k poklesu dlouhodobě dochází u produkce nebezpečných odpadů (celkem 1 507,7 tis. t)

• V nakládání s komunálními odpady nadále převažuje skládkování, jehož podíl (45,4 %) se snižuje ve prospěch materiálového využití (37,5 %) a také energetického využití (12,0 %)

• V nakládání s obalovými odpady roste míra recyklovaných odpadů z obalů (73,7 %), a tím i míra celkového využití odpadů z obalů (78,6 %)

Zpráva o životním prostředí za rok 2017 vychází ve zkrácené podobě. Ve shodě MŽP, CENIA a výbory Poslanecké sněmovny a Senátu Parlamentu ČR došlo k úpravě konceptu zpráv o životním prostředí. Zpráva v loňském rozsahu bude zpracována jednou za dva roky. V mezidobí bude zpracováno shrnutí nejdůležitějších informací o stavu a vývoji životního prostředí.

Zdroj: MŽP, CENIA

ECHA při průběžném vyhodnocování dosud předložených registračních dokumentací zavedených chemických látek zjistila řadu nedostatků a návazně přijala příslušné opatření: po kontrolách úplnosti registračních dokumentací prováděných po 1. lednu 2019 obdrží jednotliví registranti, jejichž dokumentace nebyla v souladu s  nařízením REACH, rozhodnutí s požadavky na její doplnění v předepsaném termínu (podrobněji viz zde). Je proto důležité aktualizovat registrační dokumentace ještě před 1. lednem 2019.

Podle nařízení REACH není registrace zavedené chemické látky jednorázová záležitost. Registrační dokumentace musí odrážet nejnovější, aktuální poznatky o tom, jak používat látku bezpečně v místě výroby, v celém dodavatelském řetězci i konečným uživatelem.

Jakmile jsou dostupné nové informace o:

• zaregistrované zavedené chemické látce (např. o složení látky, o jejích vlastnostech, o tom, jak ji zákazníci používají nebo o potřebných zvláštních opatřeních k řízení rizik apod.);

• registrantovi (např. významné změny objemů výroby nebo dovozu, změny informací o společnosti, změny ve vlastnictví, změna adresy atd.) anebo

• tom, když se ke společnému předložení chtějí připojit nové společnosti

je proto nezbytné registrační dokumentaci zaktualizovat.

Praktické pokyny, jak při spravování registrace postupovat, jsou k dispozici ve 23 jazycích EU na internetových stránkách agentury ECHA.

Další informace:

• Údaje o chemických látkách se musí zlepšit [EN]

• Registranti, účastníci společných registrací obdrží rozhodnutí ECHA z hodnocení registrační dokumentace v roce 2019 [EN]

a podpora:

• REACH 2018 webináře [EN]

• Manuály k přípravě REACH registrační dokumentace [EN]

• Helpdesky

• ECHA Informační zpravodaj – REACH [EN]

• Tisková zpráva: Dbejte na to, aby vaše registrace byla aktuální [CS]

• Jak vypracovat kvalitnější dokumentaci [CS]

• Jak postupovat při aktualizaci dokumentací [CS]

• Svoji registrační dokumentaci průběžně aktualizujte [CS]

Dne 12. 11. 2018 zahájila ECHA veřejnou konzultaci k návrhům harmonizované klasifikace a označování 2 chemických látek, které dosud nemají harmonizovanou klasifikaci nebezpečných vlastností:

• 4-methylpentan-2-one; isobutyl methyl ketone (EN 203-550-1; CAS 108-10-1)

• methyl salicylate (EN 204-317-7; CAS 119-36-8)

K jednotlivým návrhům se lze vyjádřit prostřednictvím elektronického formuláře uvedeného na webových stránkách ECHA v tabulce (sloupci detaily) sekce veřejné konzultace/předchozí konzultace týkající se harmonizované klasifikace a označování (zde) v termínu:

do 25. ledna 2018.

Připomínky budou následně publikovány na webových stránkách ECHA.

Zdroj: MPO

Ministerstvo životného prostredia sa už po tretíkrát za ostatných 15 rokov rozhodlo zaviesť systém zálohovania PET fliaš (a plechoviek) na Slovensku. Po zámeroch v rokoch 2003 a 2011 si tentoraz ministerstvo životného prostredia nechalo spracovať podkladové štúdie, ktoré mali zanalyzovať ekonomické a ekologické náklady a výnosy zavedenia systému.
 O tom tom na ďalšej diskusii denníka Odpady-portal.sk hovorili: Ján Dráb z Inštitútu environmentálnej politiky MŽP SR, Miroslav Jurkovič zo združenia SLICPEN, Petra Csefalvayová z INCIEN a Michal Sebíň z organizácie zodpovednosti výrobcu NATUR-PACK. Podujatie moderoval Radovan Kazda. Druhá část audio záznamu je k dipozici ZDE.

Zdroj: Odpady-porta.sk

Nová pravidla pro používání účinné látky glyfosát zakážou předsklizňovou aplikaci všech přípravků s glyfosátem na plodiny potenciálně určené pro potravinářské účely, tedy na obiloviny a řepku. Omezení začnou platit ode dne obnovení povolení přípravků obsahujících glyfosát v České republice, tedy od 1. ledna 2019. 


Usilujeme o to, aby zemědělci využívali přednostně takové postupy, které budou obecně minimalizovat potřebu použití chemických přípravků, tedy i glyfosátu. Nová opatření se zaměří na jeho používání na plodiny s potravinářským účelem, protože to vnímáme jako nejrizikovější. Zákaz předsklizňové aplikace přípravků obsahující účinnou látku glyfosát tak zahrnuje veškeré aplikace v polních plodinách, které mohou být následně sklizeny pro potravinářské účely,“řekl ministr zemědělství Miroslav Toman.


Zákaz desikace, s ohledem na možná rizika ve vztahu k životnímu prostředí, podpořili i zástupci dotčených nevládních zemědělských organizací.

„Zákaz předsklizňové aplikace u plodin určených k potravinářským účelům je podle nás správný. Doporučujeme omezit nadužívání aplikace glyfosátu i v nevýrobních oblastech, tedy například v intravilánech obcí nebo na železničních tratích,“ uvedl prezident Agrární komory ČR Zdeněk Jandejsek.

Vzhledem k tomu, že omezení se bude týkat veškeré plochy řepky pěstované v České republice, jednání se účastnil také předseda Svazu pěstitelů a zpracovatelů olejnin Martin Volf. „Přestože se neprokázala karcinogenní škodlivost glyfosátu, dohodli jsme se z preventivních důvodů na omezení jeho použití v řepce,“ řekl Martin Volf.

Omezení začnou platit ode dne obnovení povolení přípravků obsahujících glyfosát v České republice, tedy od 1. ledna 2019 (stávající povolení končí k 31. prosinci 2018). Evropská komise 12. prosince 2017 obnovila schválení účinné látky glyfosát na období 5 let. Konec platnosti je 15. prosince 2022, a to pro veškeré užití této účinné látky.

Za posledních šest let se podařilo snížit používání pesticidů v ČR celkově o 7,1 %. Účinné látky glyfosát se v roce 2013 v ČR spotřebovalo 935 tisíc litrů, v roce 2017 to bylo 750 tisíc litrů.



 

Česká republika má v rámci Evropské unie nadprůměrné emise skleníkových plynů na obyvatele, vyplývá ze Zprávy o životním prostředí za rok 2017, kterou v úterý projedná vláda. Předloni to byly 12,3 tuny CO2 ekvivalentu, což je 46 procent nad průměrem osmadvacítky. CO2 ekvivalent je míra používaná pro srovnání emisí různých skleníkových plynů v závislosti na jejich potenciálu pro globální oteplování.

Mezi lety 2015 a 2016 vzrostly v ČR celkové emise CO2 ekvivalentu o 1,5 procenta. Nejvíce stouply v energetickém průmyslu (o 0,8 milionu tun) a dopravě (o 0,7 milionu tun). Tyto sektory jsou podle České informační agentury životního prostředí (CENIA) zdrojem více než poloviny celkových emisí v Česku. Data za rok 2017 nebyla v době uzávěrky zprávy k dispozici.

V období let 1990 až 2016 poklesly emise skleníkových plynů o 34,4 procenta na 129,6 milionu tun CO2 ekvivalentu. Mezi lety 2005 až 2016 pak emise poklesly o 11,8 procenta, tj. 17,4 milionu tun CO2 ekvivalentu. Cíl Politiky ochrany klimatu v ČR, kterým je pokles o 32 milionů tun do roku 2020 vůči roku 2005, tak zatím splněn není.

Emise skleníkových plynů z dopravy vzrostly v období 2000 až 2016 o 54,6 procenta. Od roku 2010 podle zprávy stouply emise také ze zemědělství o 14,9 procenta a neustále rostou emise z odpadů (o 44,3 procenta mezi lety 2000 až 2016). Zhruba na trojnásobek od roku 2005 pak vzrostly emise fluorovaných skleníkových plynů (tzv. F-plynů) z používání produktů nahrazujících freony.

Fugitivní emise z paliv mají naopak klesající trend, což je zapříčiněno mimo jiné redukcí těžby uhlí. Od roku 2000 poklesly o 43,4 procenta. Emise ze sektoru takzvané průmyslové energetiky, tedy ze spalovacích procesů ve zpracovatelském průmyslu a stavebnictví, též klesly v souvislosti se snižováním energetické náročnosti průmyslu, uvádí zpráva.

Dlouholetý předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR Mirek Topolánek se vzdal funkce, kterou vykonával od září roku 2011. „Rozhodl jsem se k dnešnímu dni z pracovních důvodů rezignovat na funkci předsedy výkonné rady Teplárenského sdružení České republiky. Bylo to sedm let práce, která měla smysl a bavila mě, ale nastal čas přijmout nové výzvy,“ uvedl Mirek Topolánek. Mirek Topolánek byl zvolen předsedou výkonné rady Teplárenského sdružení ČR poprvé v září roku 2011, následně potom na další tříletá funkční období v letech 2013 a 2016. Výkonná rada je statutárním orgánem Teplárenského sdružení ČR a jeho nejvyšším orgánem v období mezi valnými hromadami.

Circular Economy (CE) je jedinou možností, jak čelit prudkému růstu spotřeby všech zdrojů na globální úrovni. O kolik vyroste spotřeba, o tolik více se vygeneruje odpadů. Stále ale nemáme způsoby, jak odpady opravdu efektivně využít, cirkulárně se zpracovává úplné minimum odpadů. Problém CE a odpadů je extrémně komplexní a provázaný. Tzn., je nutné vytvářet úplně nové modely fungování. A ty zatím neexistují. CE není recyklace – i když recyklace je důležitou součástí. Postřehy Lenky Mynářové, která stojí za technologií Hydal, a která se v říjnu 2018 zúčastnila Světového fóra cirkulární ekonomiky čtěte ZDE

Zdroj: Zajimej.se

Senát vytvořil novou komisi, která se bude věnovat řešení problémů se suchem a nedostatkem vody. Povede ji senátor ODS a starosta Sedlčan Jiří Burian. Stálá komise Senátu VODA - SUCHO, jak zní její oficiální název, by měla být partnerem vlády při řešení problémů s nedostatkem vody. Zároveň by měla kontrolovat dodržování a přijímání příslušných opatření zejména v oblasti životního prostředí a zemědělství. Komise má navázat na práci pracovní skupiny pro vodu a sucho, která v Senátu působila v závěru minulého funkčního období.

Pravomocnou pokutu 120 tisíc korun uložili v září inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z oblastního inspektorátu v Brně Zemědělskému družstvu vlastníků Fryšták za porušení zákona o odpadech.

„Společnost v období od února do března 2018 navezla 767 tun odpadů - výkopové zeminy s příměsí stavebních a demoličních odpadů jako jsou cihly, beton, úlomky kachlí a kovových konstrukčních prvků - na lesní pozemek a na ornou půdu v katastrálním území Dolní Ves ve Zlínském kraji. Obviněný tedy nakládal s výše uvedenými odpady na místě, které nebylo schváleno Krajským úřadem Zlínského kraje,“ řekl Tomáš Augustin, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Brně.

Subjekt se neodvolal a pokuta nabyla právní moci. „Nyní zahajujeme správní řízení ve věci zjednání nápravy, které bude spočívat v odstranění odpadů z pozemků,“ doplnil Augustin.

Inspektoři z oddělení ochrany ovzduší České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v Brně uložili v říjnu 2018 pokutu 200 tisíc korun společnosti ZETOR TRACTORS a.s. se sídlem v Brně. Firma ve své lakovně traktorů používala přípravek neschválený v provozním řádu. Provozováním technologie aplikace nátěrových hmot v rozporu se závaznými technickými podmínkami povolení provozu se dopustila porušení zákona na ochranu ovzduší.

„Provozovatel používal neschválený přípravek s obsahem těkavých organických látek (ředidlo C6000) k čištění stříkacího zařízení v lakovně. Toto jednání se následně negativně projevilo v překročení limitu fugitivních emisí těkavých organických látek z provozu lakovny. Inspektoři to vyhodnotili jako porušení základních povinností provozovatele,“ řekl Tomáš Augustin, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Brně.

Subjekt se proti pokutě uložené inspektory neodvolal, sankce tak nabyla právní moci.

Český hydrometeorologický ústav vydává publikaci, která hodnotí kvalitu ovzduší v ČR za rok 2017. Dále zde najdete hodnocení smogových situací, úroveň emisí a příčiny zhoršené kvality ovzduší. Publikaci bude zdarma uvedena na portále ČHMÚ nebo lze zakoupit v tištěné formě nebo na CD.

Koncentrace některých látek znečišťujících ovzduší v roce 2017 stále překračují zákonem stanovené imisní limity pro ochranu lidského zdraví na řadě lokalit. Děje se to i navzdory klesajícímu trendu většiny imisních charakteristik látek znečišťujících ovzduší (suspendované částice, benzo[a]pyren, oxidy dusíku, přízemní ozon, benzen, těžké kovy, oxid siřičitý a oxid uhelnatý). V porovnání s mohutným snížením imisních koncentrací v 90. letech, souvisejícím s opatřeními zejména v oblasti průmyslové, energetické a legislativní, je současný pokles méně výrazný a pozornost se soustředí zejména na škodliviny pocházející z lokálních topenišť a dopravy.

„Znečištění venkovního ovzduší suspendovanými částicemi frakce PM10 a PM2,5, benzo[a]pyrenem a přízemním ozonem stále představuje hlavní problémy kvality ovzduší České republiky“ se závěry analýz seznamuje ředitel ČHMÚ Mark Rieder.  

K překračování imisních limitů dochází ve všech krajích České republiky. Nejzávažnější situace přetrvává v Moravskoslezském kraji, přičemž v aglomeraci Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek je kvalita ovzduší nejhorší.  Vysoké koncentrace suspendovaných částic a benzo[a]pyrenu zde vytváří průmyslová výroba po obou stranách hranice, hustá zástavba s lokálním vytápěním pevnými palivy a rozvinutá dopravní infrastruktura.

V aglomeracích Praha a Brno většina překročení imisních limitů souvisí s dopravním zatížením, ale i s vytápěním domácností, zejména v oblastech se zástavbou rodinných domů. „Zhoršená kvalita ovzduší však není jen problémem aglomerací a větších měst, ale i malých sídel, kde má na znečištění ovzduší velký podíl lokální vytápění.“ dodává ředitel Úseku kvality ovzduší ČHMÚ Jan Macoun.

Suspendované částice mají široké spektrum účinků na srdeční, cévní a respirační ústrojí, přičemž jejich účinek závisí na velikosti, tvaru a chemickém složení částic. Mezi hlavní zdroje emisí suspendovaných částic patří sektor Lokální vytápění domácností, který produkuje 57 % částic PM10 a 74 % částic PM2,5 (data za rok 2016).  Mezi další významné zdroje emisí PM (8,7 %) patřil sektor Polní práce. Tam  tyto emise vznikají při obdělávání půdy, sklizni a čištění zemědělských plodin. Z hlediska účinku na lidské zdraví jsou velkým rizikem emise částic o velikosti jednotek až stovek nanometrů pocházející z dopravy. Doprava produkuje cca 11 % částic PM10 resp. PM2,5. Denní imisní limit suspendovaných částic PM10 byl překročen na 8,3 % území ČR s cca 23,1 % obyvatel. Roční imisní limit PM10 byl překročen na 0,02 % území ČR s cca 0,01 % obyvatel a roční imisní limit suspendovaných částic PM2,5 byl překročen na 0,9 % území ČR s cca 4,9 % obyvatel.

Dominantním producentem emisí benzo[a]pyrenu je sektor Lokální vytápění domácností, který se na emisích karcinogenního benzo[a]pyrenu v celorepublikovém měřítku podílel více než 98 % (data za rok 2016). Imisní limit benzo[a]pyrenu byl, stejně jako v předešlých letech, překročen v řadě měst a obcí (26,0 % plochy ČR s cca 61,8 % obyvatel).

Znečištění ovzduší přízemním ozonem má odlišný charakter. Hovoříme o sekundární znečišťující látce bez vlastního emisního zdroje, která vzniká zejména v letním období za působení vysokých teplot a intenzivního slunečního záření. Přízemní ozon patří mezi dráždivé látky s negativním účinkem na oči, nosní sliznice a průdušky. Vzhledem k chemismu ozonu se jeho nejvyšší koncentrace vyskytují ve venkovských oblastech, kde není tak vysoká hustota obyvatelstva jako ve městech. Nicméně imisní limit přízemního ozonu byl překročen na 31,2 % území ČR s cca 8,6 % obyvatel (na základě legislativy hodnoceno v tříletém průměru 2015–2017); navíc je pro přízemní ozon stanoven a přesahován i imisní limit pro ochranu ekosystémů a vegetace.

Roční imisní limit oxidu dusičitého byl překročen na čtyřech lokalitách s vysokou intenzitou dopravy (po dvou stanicích v Praze a Brně). Hodinový imisní limit NO2 překročen nebyl. Imisní limit arsenu byl v roce 2017 překročen pouze na lokalitě Kladno-Švermov. Imisní limity zbývajících látek znečišťující ovzduší (benzenu, olova, niklu, kadmia a oxidu siřičitého a oxidu uhelnatého) nebyly v roce 2017 překročeny na žádné měřící stanici.

Oblasti s překročením alespoň jednoho imisního limitu (bez ozonu) pokrývaly v roce 2017 cca 26,2 % území ČR s přibližně 62 % obyvatel. V naprosté většině byly oblasti vymezeny z důvodu překročení imisních limitů benzo[a]pyrenu a suspendovaných částic PM10 a PM2,5. Oblasti s překročením imisních limitů přízemního ozonu pokrývaly cca 55 % území ČR s cca 68 % obyvatel.

V roce 2017 bylo vyhlášeno 39 smogových situací z důvodu vysokých koncentrací suspendovaných částic PM10 v celkové délce trvání 3 757 h (cca 157 dní) a 17 regulací v celkové délce 940 h (cca 39 dní). Všechny situace se vyskytly v období od 7. ledna do 17. února 2017. Dále byly v roce 2017 vyhlášeny 2 smogové situace pro přízemní ozon v celkové délce trvání 54 h. Obě smogové situace se vyskytly v období od 20. do 22. června 2017.

V meziročním srovnání 2016/2017 z hlediska kvality ovzduší došlo k mírnému zhoršení. Byl zaznamenán mírný nárůst koncentrací většiny látek znečišťujících ovzduší a potažmo došlo k navýšení plochy oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, resp. navýšení podílu obyvatel žijících v těchto oblastech. V dlouhodobějším srovnání od roku 2000 lze konstatovat, že imisní charakteristiky kvality ovzduší v roce 2017 dosahovaly průměrných hodnot.

Celá publikace je volně dostupná na: https://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/tab_roc/tab_roc_CZ.html