Peníze z evropských fondů bude v období 2021–2027 čerpat osm národních operačních programů, jejichž cílem je konkurenceschopná ekonomika, adaptace na změny klimatu či zvýšení kvality života. Definitivní scénář čerpání má být hotov za rok, ale hodně bude záležet na tom, jak dopadnou další jednání s Bruselem. více ZDE

Nikoli plastová brčka a obaly, ale vytápění, spotřeba elektřiny, a poněkud překvapivě i složení jídelníčku jsou hlavními „hříchy“ průměrného Čecha směrem k životnímu prostředí. Vyplývá to ze studie Fakulty technologie ochrany prostředí Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, která byla publikována v minulých dnech.

Záměrem autorů bylo zmapovat dopady činnosti průměrného Čecha na životní prostředí. Unikátnost studie tkví ve skutečnosti, že nebyl zkoumán jen vybraný vzorek populace, ale východiskem byly ověřené statistické údaje o milionech obyvatel České republiky. Autoři analyzovali data Českého statistického úřadu o spotřebě, nákupním chování, cestování za prací nebo vzděláním, nárocích na energie atd.

Výsledkem je zjištění, že průměrný občan České republiky nejvíce zatěžuje životní prostředí spotřebou energií pro vytápění, klimatizaci a obecně chod domácnosti. „Spotřeba je vysoká a elektrická i tepelná energie se ve velké míře získává z fosilních zdrojů. Zejména získávání energie z uhlí je vůči prostředí velmi bezohledné, neboť se jeho spalováním do prostředí uvolňuje množství škodlivých látek,“ upřesňuje docent Vladimír Kočí, jeden z autorů studie a zároveň děkan Fakulty technologie ochrany prostředí VŠCHT Praha.

Druhou nejvýznamnější oblastí znečištění je spotřeba potravin, kde se potkává několik nepříznivých faktorů. Češi například dávají tradičně ve velkém přednost vepřovému masu, jehož chov je energeticky velmi náročný, protože samo prase spotřebuje mnoho potravy, než dojde k jeho porážce. Chov hovězího dobytka je sice ještě náročnější, ale tím, že se nedostává na tuzemské talíře tak často, je dopad jeho konzumace na životní prostředí v úhrnu menší. „Podstatnou roli hraje také enormní plýtvání. Třetina potravinové produkce se vůbec nedostane ke zpracování, druhá třetina se vyhodí při výrobě konečných produktů nebo ji vyhodí sami spotřebitelé,“ vysvětluje Kočí. „Svérázným problémem jsou pak biopaliva první generace – tedy řepka v české krajině. Zde se potkává energetika s produkcí potravin. Pěstování řepky jednak poškozuje krajinu, kde by se mohly pěstovat potraviny, a za druhé její přínos v energetice je rovněž problematický,“ dodává.

Podle Vladimíra Kočího ale není cílem autorů radit ostatním, aby jedli méně vepřového masa nebo mrzli ve svých obývacích pokojích. „Chtěli jsme hlavně zmapovat a na základě velkého množství dostupných dat určit hlavní ekologické škody, které obyvatelé ČR mají na svědomí, a vypíchnout oblasti, na které by bylo vhodné se aktuálně zaměřit a zlepšit je,“ odhaluje motivaci vědeckého týmu.

Z výsledků studie, publikované v mezinárodním odborném časopise Science of the Total Environment, mimo jiné také vyplývá, že odpadové hospodářství v českém kontextu není takovým problémem, jak by se ze zpráv zaplavujících veřejný prostor mohlo zdát. „Čímž neříkáme, aby lidé přestali třídit odpady nebo se snažili snižovat jejich množství, to bude mít smysl vždycky, stejně jako předcházení vzniků odpadů tím, že se zbytečné věci nebudou vůbec kupovat. Říkáme jen, že jsou tu důležitější oblasti, které mají na životní prostředí výrazně větší dopady,“ říká Kočí.

V budoucnu by vědci z fakulty rádi připravili podobnou analýzu pro celou Evropu.
 

Metodu, jak z rýžových slupek získat přírodní oxid křemičitý, vyvinuli vědci z Technické univerzity v Liberci (TUL). Látku, která se používá v různých odvětvích průmyslu od potravinářství až po výrobu automobilových pneumatik, dokážou získat úsporněji a také ekologičtěji, než to umí klasická výroba technického oxidu křemičitého. Více ZDE

Zdroj: čt24

Šedě zbarvené kontejnery se v ulicích metropole poprvé objevily v roce 2013. Zhruba rok trvající pilotní projekt byl zaměřen pouze na sběr nápojových plechovek. Projekt recyklace kovových obalů odstartoval v polovině roku 2016. Za tu dobu se jich sesbíralo přes 427 tun.

Zatímco v roce 2017 Pražané vytřídili 143, 5 tuny kovových obalů, loni to bylo bezmála 262 tun. Průběžně roste i počet separačních nádob. „Aktuálně se v ulicích hlavního města nachází velkých 844 nádob o kapacitě 1100 litrů, 49 menších 240litrových popelnic a 8 podzemních kontejnerů s kapacitou 3000 litrů. Oproti březnu 2017 jich je přibližně třikrát tolik,“ přibližuje konkrétní čísla tiskový mluvčí Pražských služeb Radim Mana.

Rekordní závěr roku

V uplynulých letech se šedé kontejnery nejvíce plnily během letních měsíců, což platilo i loni, ale jednoznačně nejvytíženějším byl závěr roku. V prosinci se v metropoli svezlo celkem 27, 6 tuny kovových obalů. Pražské svozové společnosti, mezi které patří Pražské služby, AVE CZ, IPODEC a Komwag podle toho upravují a posilují svozy. „Velké kontejnery standardně svážíme jednou za šest týdnů, nicméně na exponovaných místech svážíme jednou za čtyři, výjimečně za tři týdny. To samé platí i v případě menších nádob,“ pokračuje Mana.

Kontejner je určen zejména pro sběr prázdných nápojových plechovek, ale je možné do něj odložit i prázdné konzervy, tuby, kovové uzávěry nebo víčka. „Do separačních nádob naopak nepatří tlakové obaly od deodorantů ve spreji, neboť hrozí jejich vznícení,“ varuje mluvčí společnosti.

Zákaz platí i pro nádoby a obaly od motorových olejů, benzinu, barev a dalších chemických nebo nebezpečných látek. Ty jsou považovány za nebezpečný odpad a měly by být likvidován podle pokynů výrobce uvedených na obale. Alternativně je lze odevzdat v jednom z pražských sběrných dvorů.

Pilotní projekt zaměřený na sběr plechovek odstartoval v květnu 2013 za účasti Prahy 1, Prahy 4, Prahy 17 a v Praze – Klánovicích. Do května 2014 se sesbíralo 1, 2 tuny plechovek. Plošný sběr kovových obalů odstartoval v polovině roku 2016.

Množství vytříděných kovových obalů:

• 2016: 21 tun (od srpna 2016)

• 2017: 143, 56

• 2018: 261, 81 

Z použité plastové lahve od coly či mattonky se stává s nadsázkou řečeno cennost. Zatímco Evropa se snaží omezovat plastový odpad, v pozadí začíná boj o to, kdo získá materiál pro recyklaci. Nové cíle Evropské unie totiž stanoví, že do roku 2025 se má v lahvích používat 25 procent takzvaného rPET a do budoucna ještě víc. Více ZDE

Dne 21. 1. 2019 zahájila ECHA veřejnou konzultaci k návrhům harmonizované klasifikace a označování následujících chemických látek:

• cypermethrin (ISO); α-cyano-3-phenoxybenzyl 3-(2,2-dichlorovinyl)-2,2-dimethylcyclopropanecarboxylate; cypermethrin cis/trans +/- 40/60 (EC 257-842-9; CAS  52315-07-8). Tato chemická látka (dále látka) má harmonizovanou klasifikaci a označování v příloze VI nařízení CLP. Látka se používá se jako široko spektrální insekticid. Připomínky se očekávají k třídám nebezpečnosti: akutní toxicita, toxicita pro specificky cílené orgány – opakovaná expozice a třídám nebezpečnosti pro životní prostředí; doplňkové informace;

• acetamiprid (ISO); (1E)-N-[(6-chloropyridin-3-yl)methyl]-N'-cyano-N-methylethanimidamide; (E)-N1-[(6-chloro-3-pyridyl)methyl]-N2-cyano-N1-methylacetamidine (EC -; CAS 135410-20-7; 160430-64-8). Tato látka má harmonizovanou klasifikaci a označování v příloze VI nařízení CLP. Látka se používá jako insekticid. Připomínky se očekávají k třídám nebezpečnosti: akutní toxicita, karcinogenita, toxicita pro reprodukci a třídám nebezpečnosti pro životní prostředí.

• thiamethoxam (ISO); 3-(2-chloro-thiazol-5- ylmethyl)-5- methyl[1,3,5]oxadiazi nan-4-ylidene-N-nitroamine (EC 428-650-4; CAS 153719-23-4). Tato chemická látka (dále látka) má harmonizovanou klasifikaci a označování v příloze VI nařízení CLP. Látka se používá jako účinná látka v přípravcích na ochranu rostlin působících jako insekticid. Připomínky se očekávají k třídám nebezpečnosti: fyzikální nebezpečnost – hořlavá tuhá látka, akutní toxicita, toxicita pro reprodukci a třídám nebezpečnosti pro životní prostředí.

• tetrafluoroethylene (EC 204-126-9; CAS 116-14-3). Tato látka nemá schválenou harmonizovanou klasifikaci a označování v příloze VI nařízení CLP. Látka se používá hlavně při výrobě polymerů. Připomínky se očekávají k třídě nebezpečnosti: karcinogenita.

• (3aS,5S,6R,7aR,7bS,9aS,10R,12aS,12bS)-10-[(2S,3R,4R,5R)-3,4-dihydroxy-5,6-dimethylheptan-2-yl]-5,6-dihydroxy-7a,9a-dimethylhexadecahydro-3H-benzo[c]indeno[5,4-e]oxepin-3-one; 24-epibrassinolide (EC -; CAS 78821-43-9).

Tato látka nemá schválenou harmonizovanou klasifikaci a označování v příloze VI nařízení CLP. Látka se hlavně používá jako účinná látka v přípravcích na ochranu rostlin. Připomínky se očekávají k: vybraným fyzikálním nebezpečnostem, vybraným nebezpečnostem pro lidské zdraví včetně akutní toxicity, žíravosti/dráždivosti pro kůži, vážného poškození očí, senzibilizace kůže, toxicity pro specifické cílové orgány – opakovaná a jednorázová expozice, mutagenity v zárodečných buňkách, karcinogenity a toxicity pro reprodukci, i nebezpečnosti pro vodní prostředí.

Další informace lze nalézt v návrhu zprávy o hodnocení, která je předložena k veřejné konzultaci na webových stránkách EFSA.

• carbendazim (ISO); methyl benzimidazol-2-ylcarbamate (EC 234-232-0; CAS 10605-21-7).

Tato látka má harmonizovanou klasifikaci a označování v příloze VI nařízení CLP. Látka se používá jako účinná látka v přípravcích na ochranu rostlin a biocidních přípravcích. Připomínky se očekávají k: vybraným fyzikálním nebezpečnostem, senzibilizaci kůže a nebezpečnostem pro životní prostředí.

K  návrhu se lze vyjádřit prostřednictvím elektronického formuláře (formulář/formuláře) uvedeného na webových stránkách ECHA v  sekci veřejné konzultace/předchozí konzultace týkající se harmonizované klasifikace a označování v termínu:

do 22. března 2019 (do 23:59 helsinkého času)

Připomínky budou následně publikovány na webových stránkách ECHA.

Zároveň MPO žádá české subjekty, které budou přispívat do veřejné konzultace, aby svá stanoviska zaslaly pro informaci MPO na adresu: kozmikova@mpo.cz.

Zdroj: MPO

Veletrh AMPER je největším B2B veletrhem v oblasti elektrotechniky, elektroniky, automatizace, komunikace, osvětlení a zabezpečení v ČR i na Slovensku. Pravidelně se jej účastní více než šest stovek vystavovatelů z tuzemska i zahraničí a navštíví jej až 40 tisíc odborníků i nadšenců. Veletrh AMPER pořádaný společností TERINVEST, který proběhne ve dnech 19. – 22. 3. 2019 na brněnském výstavišti, bude zahájen soutěží o nejpřínosnější exponát – ZLATÝ AMPER.

Aktuální trendy z oblasti Průmyslu 4.0, řešení pro inteligentí domy i města

V posledních několika letech sledujeme na veletrhu nástup novinek z oblasti Průmyslu 4.0 a IoT (Internet věcí), Smart Grids (inteligentní sítě), které umožňují regulovat výrobu a spotřebu elektrické energie v reálném čase a Smart City (chytrá města). Moderní technologie a řešení využitelná pro tato chytrá města, ve kterých jsou stavěny chytré budovy pro bydlení i práci, jsou na veletrhu AMPER vystavovateli prezentovány již mnoho let. Digitalizace průmyslu či Průmysl 4.0 bude na AMPER 2019 skloňován téměř na každém stánku. Společnosti RITTAL a EPLAN ENGINEERING pravidelně na společném stánku v hale P představují možnost vývoje rozváděčů od návrhu až po výrobu dle konceptu Průmyslu 4.0. Těšíme se také na představení novinek celosvětového lídra ve svém oboru - společnost ABB, která je předním dodavatelem v oblasti elektrotechnických výrobků, robotiky a pohonů, průmyslové automatizace i energetiky. Jejich řešení pro inteligentní domy i města jsou pravidelně prezentovány nejen na jejich expozici v hale P, ale i diskutovány v rámci odborných konferencí veletrhu. Efektivním ovládáním domácností se na veletrhu AMPER bude zabývat také například společnost Legrand, HDL Automation, ENIKA.CZ, Teco či Jablotron Alarms. Významné výročí na veletrhu oslaví významný dodavatel výrobků pro elektrotechnickou infrastrukturu, společnost OBO BETTERMANN. Novinky v oblasti vývoje a výroby ochran před přepětím předvede společnost SALTEK. Komponenty pro automatizaci a elektroinstalace budou na významné výstavní ploše v hale P prezentovány společnosti SCHMACHTL CZ. V osvětlovací technice se představí opět lídři jako jsou Ledvance, Osmont, EMOS, B.E.G. Brück Electronic, McLED, AMAKO, Solight Holding a nově také PROLED v zastoupení firmy CIITY ILLUMINATIONS.

Prezentace novinek i diskuze s odborníky

Návštěvníci veletrhu mají jedinečnou možnost získat na jednom místě praktické informace od vystavovatelů těchto chytrých řešení a současně o nich diskutovat na celé řadě odborných konferencí. Především zástupci municipalit mohou uvítat jedinečný koncept odborné konference „Smart city v praxi IV“, která proběhne v úterý 19. března. Seminář mapující úskalí změn elektrotechnických norem osloví projektanty, montéry a revizní techniky. Ve středu 20. března se bude konat celodenní konference pod záštitou Elektrotechnické asociace ČR – JAK NA ROBOTA. Ve čtvrtek 21. 3. se bude konat diskuze na nejvyšší odborné úrovni bude probíhat také v rámci FÓRA AUTOMATIZACE či ENERGETIKY. V rámci veletrhu AMPER proběhne i 34. Celostátní setkání elektrotechniků. Na stánku KNX národní skupiny pro ČR návštěvníci získají nejen ucelenou prezentaci mezinárodní sběrnice KNX, ale i odborné poradenství. Přímo na veletrhu budou vyhlášeni výherci soutěže o nejlepší KNX instalace. Po celou dobu konání veletrhu bude také pro návštěvníky otevřeno Fórum automatizace 2019, jehož hlavním nosným tématem jsou Perspektivy a úskalí digitalizace.

Osobností letošního ročníku je prof. Tomáš Jungwirth, Ph.D., který se svým týmem vyvinul prototyp mikročipu z antiferomagnetu, jenž dokáže ukládat data tisíckrát rychleji než dnes běžně používané počítačové paměti.

Získejte náskok díky poznání a přijďte se inspirovat.

Více informací o veletrhu naleznete na www.amper.cz

Podíl obnovitelné energie na hrubé konečné spotřebě energie v Evropské unii v roce 2017 vzrostl na 17,5 procenta. Meziročně se zvýšil o půl procentního bodu a ve srovnání s rokem 2004, z něhož jsou k dispozici první data, je více než dvojnásobný. Oznámil to dnes evropský statistický úřad Eurostat. Jedenácti členským státům včetně České republiky se už dokonce podařilo dosáhnout svých energetických cílů na rok 2020.

Dokument ke stažení:

Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) zveřejnila třetí aktualizovanou hodnotící zprávu o indikátorech životního prostředí – na podporu monitoringu 7. akčního programu EU pro životní prostředí (7EAP). 7EAP vytváří zastřešující rámec pro všechny politiky EU v oblasti životního prostředí od roku 2014 do roku 2020. Zpráva přináší přehled o pokroku při dosahování 29 cílů evropské environmentální politiky, které jsou stěžejní pro naplnění 3 klíčových priorit 7EAP.

Tři hlavní klíčové priority, na které se zpráva zaměřuje:

1. Chránit, zachovávat a rozvíjet přírodní bohatství Unie

2. Změnit Unii v zelené a konkurenceschopné nízkouhlíkové hospodářství účinně využívající zdroje

3. Chránit občany Unie před environmentálními tlaky a riziky ovlivňujícími jejich zdraví a dobré životní podmínky

Stejně jako v případě prvních dvou vydání zpráva prostřednictvím 29 indikátorů hodnotí, zda Evropská Unie je či není na správné cestě k dosažení tří klíčových priorit do roku 2020.

Klíčová zjištění:

Chránit přírodu a posílit ekologickou odolnost: Negativní dopad na přírodní bohatství EU přetrvává až do takové míry, že EU nesplní do roku 2020 téměř žádné stanovené cíle. Například populace ptačích druhů – jež jsou klíčovým indikátorem biologické rozmanitosti – stále vykazují klesající trend. Velkým problémem zůstává i nadále nadměrný rybolov.

Posílit udržitelný a efektivní růst s nízkými emisemi uhlíku: EU je na dobré cestě ke splnění cílů týkajících se klimatu a obnovitelné energie do roku 2020, ale zatím není jisté, zda EU dosáhne svých cílů v oblasti energetické účinnosti. Produkce odpadů se zvýšila, zatímco snižování dopadu spotřeby a výroby na životní prostředí je pro oblast bydlení nejisté a velmi nepravděpodobné v oblastech spotřeby potravin a mobility.

Účinně řešit hrozby související s blahobytem a zdravím lidí: V posledním desetiletí došlo k výraznému snížení emisí látek znečišťující ovzduší a vodu, ale přetrvávající klíčovou obavou zůstává kvalita ovzduší a hladina hluku v městských oblastech a dále emise amoniaku, které vznikají především ze zemědělské výroby a za poslední 3 roky se stále zvyšují. Dalším přetrvávajícím rizikem jsou chronické účinky chemických látek.

Tabulka: Přehled 29 indikátorů dle tří klíčových priorit 7. akčního programu životního prostředí (podrobnější informace k jednotlivým indikátorům jsou dostupné ZDE.

Zdroj: CENIA (EEA)

Inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v Havlíčkově Brodě uložili pokutu 238 tisíc korun společnosti PROJEKT MISSION s.r.o. za ohrožení životního prostředí v lesích. Firma nezalesnila tři holiny na Žďársku o celkové výměře 2,38 hektaru.

V červnu loňského roku inspektoři z oddělení ochrany lesa při kontrolách zjistili, že na lesních pozemcích ve vlastnictví této firmy nebyla provedena obnova vytěžených ploch v zákonné dvouleté lhůtě. První nezalesněná holina byla o celkové velikosti 1,23 hektaru v katastrálním území Velká Bíteš, druhá o velikosti 1,02 hektaru v katastrálním území Hrdá Ves a třetí o velikosti 0,13 hektaru v katastrálním území Věžná. „Lhůta pro zalesnění po úmyslné mýtní těžbě skončila nejpozději v květnu 2018. Společnost PROJEKT MISSION ve stanovené lhůtě opětovné zalesnění pozemků neprovedla, čímž vytvořila podmínky pro působení škodlivých činitelů, kdy v důsledku absence lesních dřevin dochází k ohrožení stability a stavu lesního ekosystému a omezení plnění celospolečenských funkcí lesa. Čím delší dobu trvá odlesnění, tím větší je negativní dopad na lesní ekosystém,“ uvedl Jan Panský, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP Havlíčkův Brod.

Jednání firmy nebyla pouze nedbalost, ale vědomé účelové jednání. Inspektoři ČIŽP totiž společnost PROJEKT MISSION už v červnu 2017 písemně upozorňovali na povinnost zalesnit. Přesto to firma ignorovala.

Odlesnění lesních pozemků sebou vždy přináší zásadní změny lesního ekosystému a to nejen v nadzemní porostní složce, ale také fyzikální, chemické a biologické změny. K významným změnám patří degradace půdy, spočívají v úbytku humusové vrstvy a změny pórovitosti. Následkem těchto změn je mimo jiné snížená retenční schopnost půdy a zvýšení povrchového odtoku a vyšší eroze půdy. Mezi škodlivé činitele na odlesněných pozemcích patří i sluneční záření, které působí i změnu mikroklimatu a rozvoj buřeně, která následně odebírá živiny z půdy. K významným faktorům patří i působení větru, který holé plochy podstatně více vysouší, snižuje půdní vlhkost a může docházet i ke vzdušné erozi.

„Jako přitěžující okolnost inspektoři vyhodnotili, že společnost s inspekcí nekomunikuje, neúčastnila se kontroly a ani se neomluvila,“ doplnil Panský.

Proti pokutě se společnost PROJEKT MISSION neodvolala. Sankce je pravomocná.

Inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v Hradci Králové uložili pokutu 140 tisíc korun společnosti BASF Stavební hmoty Česká republika s.r.o. Firma z Chrudimi vyrábí a dodává stavební hmoty na český trh. Nezajistila však správnou klasifikaci nebezpečných chemických směsí, které míchala. Správná klasifikace nebezpečných vlastností je přitom předpokladem, že se ke spotřebiteli dostane výrobek zabalený do bezpečných obalů a označený tak, aby se předešlo ohrožení lidí při zacházení s ním.

Firma se dopustila porušení chemické legislativy. „Například klasifikace lepicí a armovací stěrkové hmoty pro zateplovací systémy (PCI Multicret SUPER, balení o hmotnosti 25 kilo) neodpovídala skutečné nebezpečnosti směsi. Od června 2015 do května 2018 uvedla firma na český trh přes 260 tisíc kusů tohoto výrobku. Období trvání přestupku považujeme za velmi dlouhé a množství směsi za velmi vysoké. Správná klasifikace produktu byla základní povinností firmy.“ uvedl Lukáš Trávníček, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Hradci Králové. Široká veřejnost tak podle něj nebyla náležitě obeznámena se skutečnou nebezpečností výrobku. V případě průmyslového a profesionálního použití má pak podhodnocená klasifikace vliv na celou řadu povinností v oblasti bezpečnosti práce.

Inspektoři také zjistili, že označení dalších nebezpečných chemických směsí neodpovídalo chemické legislativě. Například u epoxidového lepidla (MasterBrace ADH 400, balení o hmotnosti 6,5 kila) chyběla informace pro bezpečné zacházení při jeho odstraňování.

Některé z kontrolovaných nebezpečných chemických směsí nebyly firmou při jejich prvním uvedení na trh ohlášeny do registru chemických látek a přípravků Ministerstva zdravotnictví. „Ten slouží jako databáze základních informací o vlastnostech nebezpečných chemických směsí, například při ošetřování úrazů, které jsou jimi způsobeny. Třeba u jednoho výrobku neexistovala v této databází žádná informace více než čtyři roky,“ řekl Trávníček.

Společnost BASF Stavební hmoty Česká republika dlouhodobě působí v oblasti výroby chemických přípravků určených pro stavební průmysl, proto by podle ČIŽP měla znát a dodržovat právní předpisy v daném oboru. „Výrobky, u nichž byly zjištěné nedostatky, byly zdraví škodlivé, žíravé a toxické pro některé orgány,“ doplnil Trávníček.

Inspektoři při stanovování výše pokuty zohlednili, že firma bezodkladně po kontrole doplnila klasifikaci směsi o chybějící nebezpečnost, oznámila změny Ministerstvu zdravotnictví a provedla revizi označování směsí i organizační systémové změny.

Pražský magistrát uvažuje o přípravě vyhlášky, která by omezovala topení tuhými palivy. Jak vyplývá z dokumentu, který dnes obdrželi pražští radní, spalování tuhých paliv v domácnostech vede k překračování limitů škodlivých látek. Lidé podle úředníků magistrátu nejeví velký zájem o výměnu kotlů, ačkoli na to mohou získat dotaci. Vyhláška by mohla omezit kotle s nejhoršími parametry. Mohla by se vztahovat i na krby či kamna buď celoročně, nebo v době vyhlášení smogové situace.

Podle materiálu, který zpracovalo magistrátní oddělení ochrany ovzduší, se při vytápění domácností nedaří snižovat emise. "Důvodem je malý zájem veřejnosti o výměnu nevyhovující kotelní techniky v domácnostech," píše se v dokumentu. Lidé mohou na výměnu kotlů čerpat tzv. kotlíkové dotace, které z evropských peněz rozdělují všechny kraje.

Právě domácnosti jsou podle magistrátu zdrojem drtivé většiny karcinogenní látky zvané benzo(a)pyren, jejíž koncentrace v ovzduší metropole dlouhodobě překračuje limity. Škodlivá látka vzniká spalováním pevných paliv, zejména uhlí, v kotlích staršího typu. Dále pak také spalováním dřeva v krbech a krbových kamnech, které jsou mezi lidmi čím dál populárnější.

V úvahu proto podle magistrátních úředníků připadá i regulace, která by mohla výrazně zlepšit ovzduší v metropoli. Od září 2022 bude zákonem o ochraně ovzduší zakázáno topit kotli spadajícími do nejnižších dvou z pěti emisních tříd. Město nicméně může k podobnému zákazu přistoupit i před tímto termínem, stejně jako může omezit další zdroje tepla v domácnostech s vysokou zátěží pro životní prostředí. Parametry vyhlášky by záležely na dalším projednání. Omezení by mohlo platit celoročně či pouze v případě, že Český hydrometeorologický ústav vyhlásí na území města smogovou situaci.

Praha je po Ostravě druhým nejvíce znečištěným městem. Zatímco v Ostravě je smog dán především výrobou, v metropoli drtivou většinu zplodin produkuje doprava.

Coreper potvrdil předběžnou dohodu o nových opatřeních pro řešení problematiky plastů, Plán Komise na vytvoření udržitelné Evropy do roku 2030 zveřejněn. Rada schválila dohodu s EP o pravidlech trhu s elektřinou, ČR žalována kvůli energetickým štítkům budov.

Coreper potvrdil předběžnou dohodu o nových opatřeních pro řešení problematiky plastů.  Členské státy potvrdily zavedení přísnějších pravidel pro užívání určitých plastových výrobků na jedno použití.    Směrnice bude moci být předložena EP ke schválení.

Coreper 18. 1. 2019 potvrdil předběžnou dohodu z prosince 2019 týkající se zákazu plastů na jedno použití. Dohoda vychází z návrhu předloženého Komisí v květnu 2018. Komise se zaměřila na 10 plastových produktů, které se nejčastěji nacházejí na plážích, a na opuštěná lovná zařízení. Nová pravidla by měla přispět k úsilí o přeměnu EU na „udržitelnější, oběhové hospodářství, kde jsou zdroje využívány udržitelnějším způsobem“, jak bylo vyjádřeno v akčním plánu pro oběhové hospodářství přijatém v prosinci 2015. Rada i EP schválily svá stanoviska v říjnu 2018. Nyní bude směrnice předložena EP k formálnímu schválení a poté opět Radě ke konečnému přijetí.

Plán Komise na vytvoření udržitelné Evropy do roku 2030 zveřejněn

EU se snaží být průkopníkem v otázce udržitelnosti.  Dokument předkládá 3 scénáře, které mají podnítit diskusi o tom, jak cíle udržitelného rozvoje v rámci EU plnit. Pozornost je věnována přechodu k oběhovému hospodářství, odstranění nerovnováhy v potravinovém systému a zajištění energetických zdrojů, bydlení a mobility do budoucna.

Komise 30. 1. 2019 zveřejnila diskuzní dokument, který by měl nastiňovat možná řešení, jak dosáhnout udržitelné Evropy do roku 2030.  Zveřejněný dokument navazuje na Junckerův projev o stavu Unie v roce 2017 a zdůrazňuje závazek EU splnit cíle udržitelného rozvoje OSN a závazky Pařížské dohody o změně klimatu. Komise v dokumentu zdůrazňuje nutnost přechodu od lineárního k oběhovému hospodářství, odstranění nerovnováhy v potravinovém systému a zajištění energetických zdrojů, bydlení a mobility i do budoucnosti. Rovněž je podle ní v rámci udržitelného rozvoje nutné podporovat vzdělávání, vědu, technologie, výzkum, inovace, digitalizaci, finance, cenovou politiku, daně, hospodářskou soutěž, odpovědné obchodní chování, sociální odpovědnost podniků, nové obchodní modely, otevřený obchod založený na pravidlech a na řízení a soudržnost politik na všech úrovních. Neméně důležité je dle Komise podporovat udržitelný rozvoj po celém světě, aby se předešlo přijímání protichůdných opatření. Dokument konkrétně nabízí k diskuzi 3 možné scénáře, jak cíle udržitelného rozvoje v rámci EU plnit: (1) počítá s vytvořením zastřešující celoevropské strategie, která by sloužila EU a členským státům jako návod, jak svojí činností přispívat k naplnění cílů udržitelného rozvoje; (2) předpokládá začlenění těchto cílů do všech příslušných unijních politických opatření, aniž by byla prosazována na úrovni členských států; (3) podporuje provádění vnější činnosti, kdy celounijní ambice v oblasti udržitelnosti mají mít širší dopad navenek.

Rada schválila dohodu s EP o pravidlech trhu s elektřinou

Reforma trhu s elektřinou se blíží k finálnímu přijetí. Členské státy potvrdily kompromis o kapacitních mechanismech omezujících uhelné elektrárny.

Coreper 18. 1. 2019 potvrdil dohodu uzavřenou v prosinci 2018 se zástupci EP o nové podobě pravidel trhu s elektřinou (více v příspěvku „Jednání o zimním energetickém balíku byla dokončena“, Energie v prosinci 2018). Výsledkem dohody nad podobou nařízení a směrnice jsou větší práva spotřebitelů jakožto aktivních účastníků trhu, ustanovení o stanovování cen a vlastnictví zařízení pro skladování energie. K nejspornějším bodům patřilo nastavení kapacitních mechanismů pro vyrovnání volatility způsobené obnovitelnými zdroji energie, protože se diskutovalo o výši limitů emisí elektráren, které ovlivňují logicky zejména uhelné elektrárny. Ty nakonec mají vyjednánu výjimku, pokud uzavřou (včetně těch českých) během krátké doby (do konce roku 2019) požadované kontrakty na kapacitní mechanismy. Plénum EP se bude formálním schválením aktů zabývat v březnu 2019.

Zdroj: Euroskop     

Úspora primárních zdrojů, důsledná recyklace odpadu a jeho opětovné využití, důraz na kvalitu servisu a prodloužení životnosti opravami. Oběhové hospodářství je do budoucna ekonomickou i ekologickou nezbytností a už dnes patří k prioritám udržitelného rozvoje Evropské unie. Českému průmyslu tento princip a s ním spojené obchodní příležitosti představí veletrh ENVITECH 2019.

Od 7. do 11. října se v Brně koná již 61. mezinárodní strojírenský veletrh a spolu s ním také třetí ročník mezinárodního veletrh technologií pro ochranu životního prostředí ENVITECH. Jeho novinkou a hlavním tématem bude cirkulární ekonomika neboli oběhové hospodářství – trend, který je základním principem udržitelného průmyslu a otevírá firmám nové příležitosti. Evropská komise odhaduje, že do roku 2030 vzniknou v EU díky oběhovému hospodářství dva miliony nových pracovních míst. Přijetí principů cirkulární ekonomiky má do roku 2030  vygenerovat v Evropě roční úspory v hodnotě 1,8 bilionu eur a výnosy ve výši 600 miliard eur. Firmy, které tímto způsobem začnou uvažovat ještě dříve, než to nařídí legislativa, získají před ostatními náskok.

Místo lineárního růstu hospodárnost

Přechod od lineární ekonomiky na cirkulární je podle odborníků  nezbytný, protože jde o jediný způsob řešení enormního nárůstu spotřeby. Už v roce 2009 světová poptávka po komoditách dosáhla 1,5 násobku množství, které je planeta schopna zajistit a obnovit udržitelným tempem. Konkrétně Evropa dnes dováží osmkrát více primárních surovin, než kolik jich vyváží, což při zvyšování globální nestability ohrožuje její soběstačnost a bezpečnost. Je jisté, že přírodních zdrojů bude dále ubývat, jejich cena poroste a navíc zřejmě bude jejich použití zatíženo vyšší daní. Proto je pro firmy výhodné připravit se na tuto situaci už v předstihu, vnímat odpady jako zdroje a zavádět úsporné technologie včetně využití druhotných surovin.

Nové technologie i odborné poradenství

Jak začít odpovědně nakládat se zdroji, chce ukázat právě veletrh ENVITECH. Obor oběhové hospodářství představí nové technologie pro třídění, recyklaci a nové využití odpadových materiálů. K aktuálním tématům zde patří také recirkulace a recyklace vod, energeticky soběstačné systémy pro domácnosti nebo systémy pro repasování a opravy. V cirkulární ekonomice totiž nejde jen o odpadové hospodářství, nýbrž o komplexní ekonomický a obchodní model, který se vrací k tradiční šetrnosti a hospodárnosti. Masovou výrobu levného zboží s krátkou životností má nahradit důraz na kvalitní a trvanlivé výrobky a konec umělého zkracování jejich životnost. Ekodesign výrobků počítá s jejich opravami, trendem je také pronájem nebo sdílení zboží místo jeho nákupu.

Pro úspěšný přechod na ekologičtější ekonomiku musí firmy optimalizovat výrobní procesy a investovat do nich. Mohou přitom využít veřejnou podporu, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR má programy zaměřené na podporu inovativních technologií pro získávání, zpracování a využívání druhotných surovin. Také o tom bude podrobně informovat veletrh ENVITECH a jeho doprovodný program, na jehož přípravě se podílí mj. Institut cirkulární ekonomiky a  Česká asociace oběhového hospodářství.

Obsahem lednového čísla, první částky je například Metodický výklad odboru posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence MŽP vybraných bodů přílohy č. 1 k zákonu o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivu na životní prostředí), Metodické doporučení odboru posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence MŽP pro posuzování vlivů obecných koncepcí na životní prostředí či Seznam platných právních předpisů v gesci MŽP ve znění všech novel.

Dokument ke stažení:

• Věstník

• Příloha č. 1: Metodický výklad vybraných bodů přílohy č. 1 k zákonu o posuzování vlivů na životní prostředí a souvisejících ustanovení

• Příloha č. 2: Metodické doporučení pro posuzování vlivů obecných koncepcí na životní prostředí

Sociální demokraté by chtěli zahájit diskusi o ústavní ochraně vody. Návrh hodlá vypracovat ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD) a inspirovat se chce třeba na Slovensku. Tam úprava například znamená, že se nebalená voda nesmí vyvážet. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) by byl pro, experti z Legislativní rady vlády však prý tvrdí, že vodu stačí „chránit“ obyčejným zákonem. Více ZDE

Zdroj: www.novinky.cz