Pojem „oběhové hospodářství či cirkulární ekonomika“ je v poslední době často skloňovaným výrazem jak na globální, tak lokální úrovni. Oběhové hospodářství je trendem, který je jednou z prioritních oblastí udržitelného rozvoje Evropské unie. Pochopit však jeho základní principy, které lze úspěšně aplikovat do praxe nemusí být snadné. A právě proto Fakulta technologie prostředí VŠCHT v Praze otevřela kurz nástavbového vysokoškolského studia celoživotního vzdělávaní s názvem Oběhové hospodářství. Po úspěšném prvním ročníku odstartuje 7.9.2018 další ročník, na který je možné se zapsat již nyní.  

Kurz nabídne odpovědi na otázky, co skutečně oběhové hospodářství znamená, jaké příležitosti přináší těm, kteří jeho potenciál začnou vnímat mezi prvními. Zaměří se na to, jak nastavit nové business modely tak, aby byly udržitelné, v souladu s legislativou a současně inovativní. Zároveň však poskytne účastníkům nejnovější informace z oblasti oběhového hospodářství a plány a vize z celosvětového hlediska i na lokální úrovni.

„Přechod od lineárního na oběhové hospodářství změní zaběhlé přístupy k využití zdrojů a bude mít zásadní vliv na vývoj nových postupů a technologií a celkovou zaměstnanost u nás i v EU. Podle nejnovějších odhadů by v EU přechod na oběhové hospodářství mohl k roku 2030 vytvořit až 2 miliony pracovních míst a ušetřit 600 miliard EUR. Pro úspěšnou realizaci tohoto ambiciózního plánu je ale potřeba vytvořit novou generaci manažerů, lídrů a občanů, kteří se budou schopni efektivně orientovat a využít nových možností, které koncept oběhového hospodářství nabízí,“ dodává Soňa Jonášová, ředitelka Institutu cirkulární ekonomiky. Kurz Oběhové hospodářství je určen pro manažery rozvoje, životního prostředí, CSR či podnikové ekology. Stejně tak je vhodný pro pracovníky na klíčových pozicích, kteří rozhodují o strategiích volených pro zajištění „resilience“ podniku a vyhledávání nových příležitostí.

„I v druhém ročníku kurzu celoživotního vzdělávání poskytnou akademičtí pracovníci společně s odborníky z praxe znalosti z různých oblastí, se kterými oběhové hospodářství souvisí. Budeme se věnovat odpadovému hospodářství, vodnímu hospodářství, ochraně ovzduší, alternativním zdrojům energie, předcházení vzniku odpadů, recyklačním technologiím, elektroodpadu, potravinovým odpadům, posuzování životního cyklu, CSR, certifikaci, reportingu a dalším tématům. Opět zazní výhody i nedostatky, perspektivy i limity současných nástrojů zavádění oběhového hospodářství do praxe. Náš kurz je platformou pro výměnu názorů a zkušeností v oběhovém hospodářství a je vstupenkou do komunity odborníků vnímajících podnikání v souvislostech,“ dodává Vladimír Kočí, garant kurzu a děkan Fakulty technologie ochrany prostředí VŠCHT v Praze.

Fakulta technologie ochrany prostředí VŠCHT spolupracuje v rámci tohoto kurzu také s odborníky z praxe. Ti na přednáškách poukazují na konkrétní fakta, aktivity či překážky v realizaci skutečných projektů aplikací principů oběhového hospodářství.

První ročník kurzu už přinesl první výsledky v praxi. Mezi dvaadvaceti studenty, kterými byli zejména odborníci z praxe, byla Klára Hálová ze společnosti Karlovarské minerální vody, která ke kurzu dodává: “Kurz a kontakty v něm získané mají obrovský přesah do mé práce, takže je to obohacující nejen pro mě jako člověka, ale i pro naši společnost.” Společnost Karlovarské minerální vody navíc v tomto roce oznámila zahájení výzkumných aktivit projektu Zálohujme?, jehož cílem je zjistit možnosti navýšení množství zpětně odebraných PET lahví v České republice. Výzkumná skupina, kterou tvoří společně s experty z VŠCHT a Institutu Cirkulární ekonomiky, vznikla právě na základě navázání úzké spolupráce v průběhu kurzu. “A tento projekt není jediný, začali jsme spolupracovat i s dalšími účastníky. Snažíme se, aby čerstvé informace, které na kurzu získali, mohli ihned aplikovat v praxi“ dodává Soňa Jonášová z INCIEN.

Další ročník kurzu Oběhového hospodářství bude probíhat od září 2018 do května 2019. Je tvořen 11 celodenními výukovými bloky, dvoudenní exkurzí na Jižní Moravu a nebudou chybět ani exkurze do ZEVO Malešice a Ústřední čistírny odpadních vod v Praze. Absolvent kurzu bude umět vnímat souvislosti stejně dobře jako příležitosti pro rozvoj konkrétní oblastí, které se věnuje ve svém pracovním prostředí. Získá také komplexní znalosti v oblasti současného stavu rozvoje oběhového hospodářství. Odbornými partnery pro další ročník jsou Institut cirkulární ekonomiky, z.ú., SUEZ Využití zdrojů, a.s., Asociace oběhového hospodářství a Veolia Česká republika, a.s. Druhý ročník kurzu proběhne pod záštitou dvou ministerstev, Ministerstva životního prostředí a Ministerstva průmyslu a obchodu.

Na druhém ročníku kurzu zbývají stále volná místa! Praktické informace a registraci naleznete na webových stránkách: https://cv.vscht.cz/kurzy-cv/obehove-hospodarstvi. V případě jakýchkoliv dotazů neváhejte kontaktovat Markétu Šerešovou, e: marketa.seresova@vscht.cz

Překotný vývoj na poli technologií zastihl i automobilový průmysl v mnohém nepřipravený. Tradičním automobilkám konkurují firmy jako Google či Amazon. Mladoboleslavská Škodovka se proto snaží konkurenty předběhnout a testuje poslední inovace v elektromobilitě, autonomních autech či ve sdílených jízdách. „V digitálu je klíčová rychlost,“ říká zakladatelka Škoda Auto DigiLabu Jarmila Plachá. Více ZDE nebo níže

Dokument ke stažení:

škoda.jpg (502342)

škoda2.jpg (576245)

Život lidí je doslova postaven na písku, který se hned po vodě stal surovinou, které se spotřebuje nejvíce. Písek totiž není jen v budovách, ale prakticky ve všem: od skla a asfaltu přes kosmetiku, zubní pasty, mikročipy a displeje chytrých telefonů až po automobily a letadla. Oxid křemičitý, který se z písku získává, se používá i ve vinařství a mnoha dalších odvětvích potravinářského průmyslu. Brzy by se však mohl stát nedostatkovým zbožím. Na pouštích je sice písku stále ohromné množství, jenže ten je pro výrobu betonu nevhodný. Více ZDE

Zdroj: iDNES.cz

Sucho nesužuje Českou republiku prvním rokem, ale už pátým v řadě. A protože se zřejmě kvůli klimatickým změnám situace nezlepší ani do budoucna, finišují ministerstva životního prostředí a zemědělství s přípravou nové legislativy, která přinese radikální změny. Určí, jak se kdo bude moci během sucha chovat a zacházet s tím nejcennějším – vodou. Nová pravidla by měla začít platit od roku 2020. Bude to velká novela vodního zákona. „Dnes máme ve vodním zákoně velmi dobře zpracováno, jak reagují jednotlivé složky v případě povodní, ale v případě sucha nic,“ řekl k tomu MF DNES ministr životního prostředí Richard Brabec.

Podle něj má být novela naprosto zásadní v tom, že přesně určí, co dělat na obecní, krajské i národní úrovni tehdy, když bude hrozit nedostatek vody. „Ve chvíli, kdy Český hydrometeorologický ústav vydá výstrahu, že hrozí nedostatek vody, podobně jako dnes upozorňuje na nebezpečí zvýšené hladiny řek u povodní, sejde se krajská komise složená z vodohospodářů, zástupců povodí a kraje a bude vyhodnocovat, jestli je potřeba omezit odběry vody. Logicky nejdříve třeba na zalévání nebo napouštění bazénů, tzn. na užívání pitné vody jako vody užitkové, a pak postupně až do úrovně omezení odběrů vody na pití,“ přiblížil ministr Brabec a hned dodal: „To je samozřejmě katastrofická situace, ale musíme na ni být připraveni i legislativně, i když voda na příděl zní hrozivě.“ Kvůli nedostatku vody si už však i dnes musí řada obcí zvykat na zásobování vodou z cisteren do obecních vodojemů. V leckterých z nich se už voda dokonce pouští jen na několik hodin denně. Sucho se do budoucna dotkne našich každodenních životů ve všech směrech. Postihne všechny oblasti, a to včetně průmyslu a výroby, energetiky, zemědělství, rozvoje měst nebo dopravy.

Počítá se dokonce s tím, že třeba obce se do budoucna budou rozvíjet podle toho, jestli budou mít dostatek vody a budou k ní moci připojit nové obyvatele. Velkou výzvou bude také vyrovnání se se suchem pro zemědělce, kteří se budou muset naučit obhospodařovat svá pole jinými způsoby než dosud. Pro příklad úspory vody nebudou už moci třeba zalévat dnešními plošnými závlahami z obrovských trubek a pomocí rotujících trysek. Kvůli nedostatku vody se budou muset vyvíjet odrůdy, jež budou schopny přežít v sušším počasí. Podle suchosti krajiny se také bude posouvat jejich výskyt. Už dneska je třeba leckde v České republice sucho na brambory, které se kdysi pěstovaly skoro všude. A vyřešit se v budoucnu bude muset i to, čím se v zimě bude krmit dobytek. Místo zelené trávy je na pastvinách už dnes spáleniště a další tráva na nich bez deště neroste. A zemědělci se již dnes bojí, že budou muset porážet tisíce krav, protože je nebudou mít čím nakrmit. Boj se suchem si vyžádá miliardové investice. Voda pro domácnosti by však kvůli tomu podražit neměla, což MF DNES potvrdil i ministr Brabec.

Kde je nyní situace, pokud jde o sucho, nejhorší?

Dlouhodobě je to jižní Morava, která má v podstatě už dneska v některých oblastech charakter polopouště. Když se ale podíváte na mapu půdní vlhkosti, tak ta situace je podobně špatná třeba i v některých oblastech východních Čech, ve středních Čechách a v severozápadních Čechách, respektive v Ústeckém kraji a ve střední a na severní Moravě. V tuto chvíli je až 70 procent území České republiky ve stadiu silného nebo mimořádného sucha, což je obrovské číslo a mělké vrty do třiceti metrů k vodě nedosáhnou. A to je teprve konec července.

Pokud bude obdobné počasí i v srpnu, co se dá očekávat?

Zřejmě něco podobného jako v roce 1993, kdy byly stovky obcí zásobovány cisternami. Ostatně to se děje i dneska, i když se o tom moc nemluví, ale pravda je, že mnoha obcím už dneska vozí vodu cisterny do obecních vodojemů. V některých obcích se už dokonce pouští voda jen několik hodin denně. Od roku 2014 prakticky zažíváme pátý suchý rok v řadě a ten srážkový deficit je v řadě míst republiky až roční.

Co se s tím dá dělat?

My jsme začali se suchem reálně bojovat právě v roce 2014. Rozhýbali jsme vládu, aby přijala koncepční dokumenty. Začali jsme masivně investovat do zadržování vody v krajině. To z mé strany není vychloubání. To je konstatování, protože příprava na sucho měla začít daleko dřív. To se ale na rozdíl od povodní nebralo jako problém. Sucho nikoho do té doby ani moc nepostihovalo. Na druhou stranu, povodňové zábrany jsme také začali stavět až potom, co jsme prožili katastrofické scénáře. Ale vědci už v souvislosti s povodněmi upozorňovali, že sucho je jen druhá strana jedné mince. Takže místo popírání změn klimatu měli naši předchůdci konat.

Co tedy teď bude vláda v boji se suchem dělat?

Ale my už děláme. Nejenže naše ministerstvo pomáhá lidem se sběrem dešťovky (dotacemi pro domácnosti, které využijí dešťovou vodu – pozn. red.), což je ale samozřejmě jen střípek v té mozaice mnoha reálných a potřebných kroků. Za minulý rok a půl jsme pomohli už takřka třem stům obcí s novými vrty nebo jsme současné vrty posílili. Teď jsme na to vypsali novou výzvu, kde máme dvakrát víc peněz (z původních 300 milionů se podpora navýšila na 600 milionů korun), a chtěli bychom jimi pomoci až pěti stům především menších obcí, kterým právě ty mělčí vrty vysychají. Současně se zaměřujeme na návrat k původnímu rázu krajiny. Napravujeme historické chyby. Sto let jsme z krajiny kvůli strachu z povodní a kvůli zemědělství odváděli vodu, narovnávali řeky a nechávali vysychat mokřady. Za posledních 80 let jsme odvodnili milion hektarů mokřadů, což je moc, když máme 3,5 milionu hektarů zemědělské půdy. Vodu do krajiny teď musíme vrátit. Největší výzva to ale bude pro zemědělství. Pole se už nebudou moci zalévat jako dnes, kdy třeba na pole se saláty stříkala voda plošně z obrovských trubek. To velmi rychle přestane a třeba pro ovocnářství nebo zelinářství bude řešením kapková závlaha, stejně jako třeba v Izraeli, který je pro nás obrovským vzorem v tom, jak nakládat s vodou.

Resort zemědělství s tím souhlasí?

Ano, na koncepci pracujeme společně. I když ministerstvo zemědělství teď aktuálně řeší první desítky miliard na možný převod pitné vody mezi regiony. Je také jasné, že se do budoucna budou muset vyvíjet odrůdy rostlin, které budou schopny přežít v sušším počasí. A vyřešit se také bude muset, čím v zimě krmit dobytek, protože je málo trávy. A zemědělci se bojí, že budou muset porážet krávy, protože je nebudou mít čím krmit.

Zmínil jste už, že ministerstvo zemědělství řeší první desítky miliard na převod vody mezi regiony. Dá se říct, kolik už boj se suchem stál a ještě stát bude?

Jenom naše ministerstvo už na boj se suchem vydalo jedenáct miliard korun. V budoucnosti to určitě naroste na stovku miliard korun. Do budoucna se obce budou rozvíjet podle toho, jestli budou mít dostatek vody.

Může se stát, že by došla voda?

Katastrofické sucho, že by i velká města přišla o vodu, to zatím na obzoru není. Velké přehrady zatím mají dostatek pitné vody i na několik let dopředu. Ale musíme se připravit na situaci – a ta už dneska reálně je – kdy stovky tisíc lidí po republice, hlavně v těch menších obcích, mají v letních měsících velký problém s vodou. Je to proto, že jsou zásobovány z menších a méně vydatných zdrojů. Proto připravujeme novou legislativu.

O co v ní jde?

Dnes máme ve vodním zákoně velmi dobře zpracováno, jak reagují jednotlivé složky v případě povodní, ale v případě sucha nic. Právě proto s ministerstvem zemědělství připravujeme velkou novelu vodního zákona, která bude naprosto zásadní. Bude obsahovat nové paragrafy týkající se sucha. Přesně určí, co dělat na obecní, krajské i národní úrovni. Cílem vždycky bude zajistit pitnou vodu pro domácnosti. Takže ve chvíli, kdy meteorologové vydají výstrahu, že hrozí nedostatek vody, sejde se krajská komise a bude vyhodnocovat, jestli je potřeba omezit odběry vody. Logicky se omezí nejdříve zalévání nebo napouštění bazénů, to znamená užívání pitné vody jako vody užitkové. Pak to postupně může dojít až do úrovně omezení odběrů vody na pití. To je katastrofická situace, ale musíme být na ni připraveni i legislativně, i když voda na příděl zní hrozivě.

Kdy by tato opatření měla platit?

Pravděpodobně někdy od roku 2020. Příští rok k tomu očekávám velkou debatu v parlamentu.

A může kvůli tomu podražit voda?

Kdybychom zdražili vodu, co bychom tím získali? Že by si bohatí klidně napouštěli bazény, protože si to mohou dovolit, zatímco ti chudší by na to dopláceli? Ne, nechceme zdražit vodu. Naopak se ji snažíme zlevnit třeba tím, že bude nově v nižší sazbě DPH. Tím se voda někde zlevní, někde vzniknou nově prostředky na obnovu vodohospodářské infrastruktury, která je zanedbaná. V Česku se pořád ztrácí v trubkách až dvacet procent vody a na to doplácí domácnosti. Problém vznikl v devadesátých letech, kdy se obce zbavily provozování infrastruktury. Uzavřely nevýhodné smlouvy na mnoho let dopředu. Výnosy z ceny vody šly do mateřských společností provozovatelů většinou v zahraničí a doma nebylo z čeho investovat do obnovy trubek.

Cíl pro maximální nárůst globálních teplot stanovený před třemi lety v Paříži nemusí být dostatečný pro stabilizaci světového klimatu. Dodržení limitu kolem dvou stupňů Celsia nad hodnotami z období před průmyslovou revolucí by stále nemuselo zabránit sledu procesů, který by vedl k dalšímu oteplování bez ohledu na kroky mezinárodního společenství. Přední klimatologové ve studii publikované v pondělí v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences (PNAS) varují, že spuštění různých navzájem se podporujících procesů by vedlo k růstu teplotních průměrů o čtyři až pět stupňů Celsia.

"Tyto rozdílové prvky mohou potenciálně fungovat jako řada dominových kostek. Jakmile jednu shodíte, posune Zemi směrem k další," vysvětlil agentuře Reuters jeden z autorů článku Johan Rockström, který je předním světovým odborníkem na klimatické mechanismy zpětné vazby oteplování, neboli způsob, jakým oteplování podporuje nové zdroje skleníkových plynů a snižuje schopnost planety absorbovat uhlík a odrážet teplo. Odhadovanou posloupnost jevů v závislosti na růstu teplotního průměru planety znázorňuje grafika britského deníku The Guardian.

Autoři nového výzkumu dospěli k závěru, že ani dodržení závazku ohledně udržení teplotního růstu "výrazně pod" dvěma stupni Celsia stanoveného na pařížské konferenci by nemuselo zabránit nástupu na cestu ke "skleníkové Zemi". Aktuálně se globální teplotní průměry pohybují o stupeň nad preindustriálními hodnotami a rostou tempem 0,17 stupně za desetiletí. Čerstvá studie zároveň zdůrazňuje, že závěry nejsou nezpochybnitelné.

"Doufám, že se pleteme, ale jakožto vědci máme povinnost prozkoumat, jestli je to reálné," řekl Rockström. Před 50 lety by podle něj podobný výzkum byl zavržen jako alarmistický, ale nyní "jsou vědci velmi znepokojeni". "Zastavit pád celé řady dominových kostek může být velmi složité, ne-li nemožné. Některá místa na Zemi se stanou neobyvatelná, jestliže se 'skleníková Země' stane skutečností," dodal ředitel výzkumného ústavu Stockholm Resilience Centre.

Řada propojených mechanismů globálního oteplování už podle Rockströma funguje, ovšem zatím jen s malým účinkem. Jako příklad uvádí jeho tým tání grónských ledovců, které by narušilo Golfský proud, což by vedlo ke zvýšení hladiny oceánu a hromadění tepla v Jižním oceánu. To by zase znamenalo rychlejší tání antarktických ledovců. Obavy z tohoto scénáře zvyšuje jiné nedávné zjištění o Golfském proudu, který je podle vědců nejslabší za posledních 1600 let.

Katherine Richardsonová z Kodaňské univerzity, která se na článku vydaném v PNAS rovněž podílela, uvedla, že odpovědí na současnou situaci není jen snižování emisí skleníkových plynů. Mezi návrhy jsou zlepšená správa lesů a půdy, ochrana biodiverzity a vývoj technologií na odstraňování oxidu uhličitého z atmosféry a jeho skladování pod zemí.

Zdroj: ČTK

Skládku s téměř sedmi tisíci tunami kalů, které několik let znečišťují životní prostředí a obtěžují obyvatele Vratimova, v úterý 31. července 2018 předali zástupci Moravskoslezského kraje sdružení firem SUEZ Využití zdrojů a.s. a AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o., aby ji zlikvidovaly. Do konce roku se tak město Vratimov zbaví velké ekologické zátěže.

„Nejpozději do konce října letošního roku by si mohli vratimovští občané oddechnout. Odtěžena a následně zlikvidována bude nejen samotná deponie materiálu, ale i přilehlý násep u železniční vlečky,“ uvedla náměstkyně hejtmana pro životní prostředí Jarmila Uvírová.

Veřejnou zakázku na odstranění materiálu z lagun Ostramo, který je dlouhodobě uskladněn na území města Vratimova, vyhlásil Moravskoslezský kraj loni v říjnu poté, co selhaly veškeré snahy o dohodu s  Vratimovem o jeho likvidaci. Kraj se proto rozhodl odstranit tuto ekologickou zátěž na vlastní náklady. Odtěžení, odvezení a odstranění materiálu si vyžádá téměř 40 milionů korun, z nichž větší část pokryje dotace ze Státního fondu životního prostředí České republiky, kterou se kraji podařilo získat. Přes 8 milionů korun půjde z krajského rozpočtu. Skládku bude sanovat vítěz výběrového řízení - sdružení společností SUEZ Využití zdrojů a.s. a AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o.

„Pro nás je dnešek velmi významným dnem. Po letech, kdy se o problému pouze diskutovalo, ale pro nápravu věci fakticky nic neudělalo, nastává okamžik, kdy dojde k odtěžení, odvezení a hlavně k ekologickému odstranění materiálu v zařízeních, splňujících nejpřísnější environmetální hlediska. Co je pro nás velmi podstatné, v průběhu celé akce nesmí být vytvořena žádná účelová mezideponie. Naložený materiál tak bude odvážen rovnou do zařízení, kde dojde k jejich energetickému využití,“ řekla náměstkyně hejtmana pro životní prostředí Jarmila Uvírová.

Dodala, že od předání lokality má zhotovitel maximálně 3 měsíce na odtěžení a odvezení materiálu a 10 měsíců na jeho likvidaci termickou cestou. „Odtěžený materiál, který se bude termicky zpracovávat v tlakové plynárně ve Vřesové, se bude přepravovat po železnici. Materiál směřující do spalovny v Ostravě, se na místo likvidace bude vozit nákladními automobily,“ upřesnila náměstkyně hejtmana Jarmila Uvírová s tím, že po celou dobu bude na realizaci zakázky dohlížet supervize zadavatele, tedy Moravskoslezského kraje.

„Vítáme, že se k odstranění této ekologické zátěže přistoupilo a že se našlo vhodné řešení. Odstranění vratimovské a dalších ekologických zátěží vnímáme jako důležitý krok ke zkvalitnění života v regionu, kde také žije a pracuje více než 350 našich zaměstnanců,“ uvedla Kateřina Kodadová, oddělení komunikace SUEZ Využití zdrojů a.s.

Deponie ve Vratimově vznikla v roce 2010, kdy se do areálu bývalých Vratimovských papíren naváželo palivo z lagun Ostramo, upravovalo se tu a odváželo ke koncovému využití. Úpadkem jedné ze společností, které se na této aktivitě podílely, dospěla situace do stavu, kdy se k deponii několik let nikdo nehlásil. Ztroskotaly také veškeré snahy o stanovení zodpovědnosti za vzniklou situaci. Kraj podal trestní oznámení na neznámého pachatele, policie však věc odložila.

Čtěte také:

Začne likvidace 7000 tun toxických kalů. Odstranění ekologické katastrofy zaplatí i stát (2.8., ČT)

Od roku 1989 klesla spotřeba vody o 50 procent. Výsledkem jsou vyšší fixní náklady, jež vysávají obecní kasy. Češi šetřili vodou natolik, až se prospořili k vyšším nákladům na infrastrukturu. Snížení spotřeby vody se potkalo s touhou postavit si domek kus od rušného města, což srazilo ekonomickou efektivitu vodohospodářských trubek. Více ZDE

Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo v pátek 3. srpna 2018 Výzvu IV programu podpory Obnovitelné zdroje energie. Cílem programu je podpora výroby a distribuce energie pocházející z obnovitelných zdrojů. Podporovány budou zařízení s největší efektivitou a bez negativního vlivu na elektrizační soustavu. Žádosti o podporu jsou přijímány od 3. 8. 2018 do 29. 3. 2019. Text Výzvy včetně jejích příloh je k dispozici na webových stránkách Agentury pro podnikání a inovace a na webu Ministerstva průmyslu a obchodu

Pouze třetina obalů od jídla v plastových miskách a nádobách je recyklovatelná, uvádí britské úřady. Vyzývají proto tamní výrobce, aby přestali tento typ plastu používat. Nejčastěji je v nich zabaleno ovoce, zelenina, jogurty, margarín a jídla do mikrovlnné trouby. Zprávu přinesl deník The Guardian.

Misky na ovoce a zeleninu jsou nejčastěji vyrobeny ze tří typů polymerů, obaly mikrovlnných jídel zase z černého plastu. Tento druh umělé hmoty není snadné vytřídit. Asociace místních samospráv (LGA) proto vyzývá výrobce ke spolupráci s úřady, které chtějí vypracovat plán k zastavení používání nerecyklovatelných plastů.

Analýza anglicko-velšské Asociace místních samospráv (LGA) naznačuje, že tamní domácnosti ročně využijí až 525 tisíc tun plastových nádob, vaniček a tácků. Z toho je pouze třetina, tedy zhruba 169 tisíc tun, recyklovatelných.

Misky na ovoce a zeleninu jsou nejčastěji vyrobeny ze tří typů polymerů, obaly mikrovlnných jídel zase z černého plastu. Tento druh umělé hmoty není snadné vytřídit. LGA proto vyzývá výrobce ke spolupráci s úřady, které chtějí vypracovat plán k zastavení používání nerecyklovatelných plastů.

„Je načase, aby výrobci přestali zamořovat životní prostředí produkcí škodlivých obalů,“ říká pro Guardian Judith Blakeová, mluvčí LGA pro environmentalistiku. „I vláda by měla začít uvažovat o jejich zákazu,“ dodává.

Pokud se výrobci nebudou ani nadále zabývat výrobou materiálu, které lze recyklovat, měly by podle Blakeové přinejmenším přispívat k nákladům, které daňoví poplatníci platí za ochranu životního prostředí.

Nenechte si ujít!

Související článek:

Only a third of plastic food packaging can be recycled, councils say

Zdroj: Rozhlas.cz

Nová databáze bude určena zejména pro podnikatelské subjekty zpracovávající odpady a recyklované materiály a pro spotřebitele.

Nová databáze bude obsahovat informace zaslané ECHA společnostmi, které vyrábí, dováží nebo prodávají předměty s obsahem látek vzbuzujících mimořádné obavy a zařazených na Kandidátský seznam.

Požadavek na vytvoření této databáze vyplývá z revidované rámcové směrnice o odpadech, která nabývá účinnosti v červenci 2018. Směrnice je také součástí EU legislativního balíčku o odpadech a příspěvkem do politiky oběhového hospodářství.

Informace budou dostupné podnikatelským subjektům nakládajícím s odpady, aby jim napomohly při jejich zpracování a recyklaci. Cílem je zlepšit řízení rizik chemických látek při zužitkování odpadů a podporovat životní cykly s netoxickými materiály.

Tento nový projekt rovněž posiluje požadavek na dobrou komunikaci mezi účastníky dodavatelského řetězce, kterou předpokládá nařízení REACH a podle kterého společnosti musí komunikovat v dodavatelském řetězci a oznamovat ECHA látky v předmětech uvedené na Kandidátském seznamu.

Databáze má také za cíl pomoci spotřebitelům, aby mohli přijímat informovaná rozhodnutí při výběru bezpečnějších výrobků. Tím se bude také zvyšovat tlak na výrobce, aby v předmětech nahrazovali látky vzbuzující mimořádné obavy.

Další informace

• Evropská rada: nakládání s odpady a recyklace: Rada přijímá nová pravidla [EN]

• Směrnice Evropského parlamentu a rady: změna směrnice 2008/98/EC o odpadech [PDF] [EN]

• ECHA: oznamování látek v předmětech

• Kandidátský seznam

• Jak zasílat oznámení

• Údaje o látkách z Kandidátského seznamu látek obsažených v předmětech

Dvě nové dotační výzvy z Operačního programu Životní prostředí vyhlašuje Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci se Státním fondem životního prostředí ČR. Obcím, městům, firmám a dalším zájemcům nabízí celkově 1,3 miliardy korun na projekty zaměřené na odpadové hospodářství, recyklaci a opětovné využití komunálního odpadu. Příjem žádostí v obou výzvách startuje 3. září.

Třídění, recyklace a opětovné vyžívání výrobků prospívá životnímu prostředí i ekonomice. Evropské peníze pomáhají městům a obcím zlepšit třídění a svoz komunálního odpadu, rozšířit sběrné dvory, pořídit či modernizovat třídicí linky a zařízení na energetické zpracování odpadu, například pomocí bioplynových stanic.

„Na tyto projekty máme vyčleněno 800 milionů korun. O odpadové výzvy je vždycky velký zájem, díky našim dotacím obce zásadně usnadňují svým občanům třeba třídění odpadů. Tím, že se zlepšuje kvalita primárního třídění, mohou obce s těmito selektovanými odpady lépe nakládat a získávat výhodnější podmínky pro jejich uplatnění,“ vysvětluje ministr životního prostředí Richard Brabec.

I když Česká republika patří mezi evropskými zeměmi ke špičce ve třídění obalových materiálů, je nutné separované odpady v maximální míře také zhodnotit a využít. Právě dobře vytříděné druhy odpadů mohou být následně efektivněji materiálově využity a sloužit jako adekvátní náhrada primárních surovin. „Počítáme proto i s půl miliardou na projekty zaměřené na materiálové využití odpadů,“ dodává ministr Brabec.

Cílem finančních injekcí z rezortu životního prostředí je výrazně omezit množství odpadů končícího na skládkách. Z dotace lze spolufinancovat i výrobu paliv z odpadů či technologie na odvodnění a tepelné zpracování čistírenských kalů a nakládání s nebezpečnými odpady, včetně zdravotnických odpadů.

O podporu mohou požádat zejména kraje, města a obce, ale i původci odpadu a obchodní společnosti. U 104. výzvy zaměřené na sběrné dvory a separaci odpadu potrvá příjem žádostí do 28. února 2019. V případě 114. výzvy podporující výstavbu a zvýšení kapacity zařízení na recyklaci a materiálové využívání odpadu je doba na podání žádostí prodloužena až do 2. prosince 2019.

Podle ředitele Státního fondu životního prostředí ČR Petra Valdmana je o dotace na třídění a zpracování odpadu nejen mezi starosty tradičně velký zájem. „Jen v minulé dotační výzvě, která byla otevřena v druhé polovině loňského roku, přišlo na Státní fond životního prostředí ČR 530 žádostí s požadavkem na 2,67 miliardy korun, což více než dvojnásobně převýšilo vyhrazenou částku z rozpočtu OPŽP.“

K oblibě přispívá i fakt, že dotace pomůže žadatelům uhradit až 85 procent celkových způsobilých výdajů na projekt.

V současném Operačním programu Životní prostředí 2014–2020 byly vyhlášeny již 4 výzvy na zvýšení podílu materiálového a energetického využití odpadů, v nichž Státní fond životního prostředí ČR obdržel 1 899 žádostí s požadavkem na 7,4 miliardy korun. Do dnešního dne schválil 1 156 projektů za více jak 4 miliardy korun.

Dokument ke stažení:

Dokumenty k 104. výzvě

Dokumenty k 114. výzvě

Voda pokrývá přes 70 procent povrchu Země, takže vody je na světě přece spousta. No, je a není. Drtivou většinu z toho tvoří voda slaná. Sladké vody jsou tu jen tři procenta. A aby toho nebylo málo, 69 procent z toho je v ledovcích, dalších 30 procent v podzemí a jen necelé procento na povrchu a v atmosféře. Světová zdravotnická organizace předpovídá, že v roce 2025 bude polovina světové populace postižena nedostatkem pitné vody. O něco optimističtější OSN to očekává až o pět let později. Lidstvo musí přestat s vodou plýtvat a začít s ní nakládat chytře. Bez vody není život. Bez vody není v podstatě nic, co kolem sebe vidíme, ať už živé, nebo neživé. Ani váš smartphone. Více ZDE

Mohlo by vás zajímat:

• Česko je skoro na suchu. Díky za to! (3.8.2018, Zajimej.se)

• Extrémy počasí se budou opakovat. Horší jsou ale lány řepky a mizení druhů, varuje biolog (3.8.2018, ČT)

• Česká suchá republika by měla zvlhnout. Vládní strategie slibuje zajistit vodu v řekách i pod zemí (3.8.2018, ČT)

Zdroj: https://www.forbes.cz

Nejvyšší kontrolní úřad prověřil podporu výzkumu, vývoje a inovací v České republice v letech 2014 až 2016. Kontroloři se zaměřili na systém podpory – prověřovali například jeho nastavení, způsob rozdělování peněz, ale i to, jaký mají rozdělené peníze dopad na výzkum a inovace. Kontrola se zaměřila jak na instituce, pod které výzkum a vývoj spadají – Úřad vlády a vybrané resorty, tak i na příjemce podpory v podobě vybraných vysokých škol a veřejných výzkumných institucí. Z kontroly vyplynulo, že stávající systém nevytváří vždy ideální podmínky, aby vznikaly výsledky uplatnitelné v praxi, a nepřispívá ke zvyšování konkurenceschopnosti ČR. Zároveň se nedaří vyřešit některé dlouholeté problémy, které výzkum a inovace provázejí.

Přestože výdaje na výzkum a vývoj ve veřejném sektoru od roku 2010 celkově rostly, inovační výkonnost ČR klesala. V roce 2010 byly výdaje na výzkum a vývoj v ČR přibližně o pětinu nižší, než byl průměr v zemích Evropské unie. V roce 2015 bylo množství peněz investovaných do výzkumu a vývoje už o čtvrtinu nad evropským průměrem. Inovační výkonnost ČR přitom ale ve stejných letech klesala – v porovnání s evropským průměrem z 88 % na přibližně 84 %.

Navzdory rostoucímu množství peněz stále provází výzkum a vývoj dlouhodobé problémy, které se nedaří řešit. Jde například o nízký počet nově registrovaných patentů – problém známý už minimálně 15 let – což souvisí s malým množstvím výsledků uplatnitelných v praxi. V počtu patentů ČR nedosahuje ani třetiny průměrné hodnoty zemí Evropské unie.

Dalším problémem je také velmi slabá spolupráce mezi soukromým a veřejným sektorem, která je jedním ze základních předpokladů pro využití výsledků výzkumu v praxi. Na výzkum a vývoj dal podnikatelský sektor v roce 2016 sice přibližně 48 miliard korun, na spolupráci s veřejnými vysokými školami a vládním sektorem šly z této částky ale jen necelé tři miliardy korun.

Ministerstvo průmyslu a obchodu zajišťuje překlady referenčních dokumentů o nejlepších dostupných technikách (BREF angl. Reference Document on Best Available Techniques) pro příslušné kategorie průmyslových činností na základě povinnosti vyplývající z ustanovení § 30 zákona č. 72/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci).

Aktuálně byl ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu dokončen odborný překlad anglického originálu "Best Available Techniques (BAT) Reference Document for the Production of Wood-based Panels", český překlad "Referenční dokument o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro výrobu desek na bázi dřeva" naleznete též v rámci webové prezentace v sekci Referenční dokumenty BREF.

Dokumenty BREF slouží jako porovnávací dokumenty používané příslušnými orgány členských států Evropské unie při vydávání integrovaných povolení.  Z tohoto hlediska se jeví požadavek zajištění vysoké odborné úrovně překladu jako velmi významný, neboť při stanovení závazných podmínek provozu se vychází z použití nejlepších dostupných technik (BAT), které jsou součástí dokumentů BREF.

Dokument ke stažení: