Moderní elektronika, se kterou se setkáváme den co den, od rána do večera, patří mezi rychloobrátkové zboží. To přirozeně vyvolává vysoký tlak na zdroje a primární suroviny. Recyklace elektroodpadu tak hraje významnou roli pro minimalizaci dopadů do životního prostředí a zároveň i k nastartování principů cirkulární ekonomiky.

Statistiky jsou vždy neúprosné. V roce 2016 se celosvětově vyprodukovalo více jak 45 mil. tun elektroodpadu a prokázaná míra recyklace elektroodpadu pak, podle zprávy United Nations University, tvoří slabých 20 %. Mezi největší producenty elektroodpadu patří Asie, následuje Evropa a pak USA. Naopak nejméně elektroodpadu vyprodukuje Oceánie a africký kontinent.

Určitě není žádné tajemství, že významné množství elektroodpadu z EU končí v rozvojových zemích, jako je Afrika a Asie, kde se „recykluje“ v naprosto nevyhovujících podmínkách. Neznámy nejsou ani případy, kdy se elektroodpad rozebírá ručně, izolace se odstraňují primitivním způsobem, tedy opalováním nebo pálením. Největší zátěží pro životní prostředí a lidské zdraví je neodborné používání kyselin pro oddělení jednotlivých komponent za účelem získání byť i malých množství vzácných kovů. Kapitolou samo o sobě je rtuť, kterou obsahují LCD displeje. Jen do Ghany je z Evropy exportováno ročně přibližně 600 kontejnerů elektroodpadu, který se vykazuje jako použitá elektronika.

Jak si stojí Česko?

Podle informací CENIA, české informační agentury životního prostředí vyplývá, že elektroodpady v roce 2015 byly v největší míře (66 %) materiálově využívány a druhým nejčastějším způsobem nakládání bylo skládkování (8 %). V roce 2016 se podařilo skládkování omezit na 5 %, materiálové využívání ale v tomto roce dosáhlo nižší úrovně, a to 60 %. Dále z informací CENIA vyplývá, že v roce 2015 jsme vyvezli do zemí Evropské unie více jak 6,2 tisíc tun elektroodpadů a mimo EU 56 tun elektroodpadu. V roce 2016 došlo k nárůstu vývozu elektroodpadů jak do zemí EU, tak i mimo ní. Celkově bylo vyvezeno téměř 13 tis. tun elektroodpadu, mimo EU vzrostl vývoz na 135 „tun“.

Speciální linky na elektrozařízení

a elektromotory Jak bylo řečeno na začátku, elektrozařízení je rychloobrátkové zboží a tudíž je potřeba vyvíjet a stavět sofistikované, výkonné a moderní zařízení na jeho recyklaci. V kontextu s principy cirkulární ekonomiky je potřeba tato zařízení stavět v rámci České republiky, ne elektroodpady vyvážet. Tím získáme lokálně drahocenné materiály – železné a neželezné kovy. Nehledě na to, že Česko je z 80 % závislé na dovozu surovin!

Mezi taková zařízení patří například linka od firmy Forrec (viz obrázek 1), která dokáže zpracovat 5 tun elektrického a elektronického odpadu (OEEZ) za hodinu včetně malých a středních elektromotorů o hmotnosti do 20 kg a o průměru hřídele do 20 mm.

Firma Forrec disponuje dvacetiletou zkušeností v oboru zpracování odpadů. Její devízou je výzkum, návrh a konstrukce drtičů a mlýnů, speciálních linek na přepracování odpadu, rozmělňovačů, nebo mlýnů na zpracování ledniček a pneumatik.

Technologické složení linky je následující:

• robustní dopravník s násypkou

• dopravní pás do kladivového mlýnu

• kladivový mlýn 250 kW se zvukotěsnou

• kabinou

• vibrační dopravník

• bubnový magnet

• eddy currents a bubnový magnet pro získání čistého hliníku

• síto k rozdělení na 2 frakce k získávání

• vhodného materiálu pro linku na drcení mědi

• odsávání prachu

Datové kabely

Další specifikem dnešní doby jsou elektrokabely, a to zejména ty datové. Množství těchto odpadů nebývale roste, jak se naše společnost stále více digitalizuje a s přechodem na koncepci průmysl 4.0 poroste ještě více. Datové kabely není snadné zpracovávat, protože měděné vlásky jsou velmi tenké a těžko oddělitelné od izolace.

Zajímavé řešení nabízí drtiče kabelů s tzv. turbem od firmy GUIDETTI (obrázek 4), na jejichž výstupu jsou dvě frakce, a to drahocenná měď a plast. Recyklace v těchto strojích probíhá prostřednictvím nožového mlýnu a separačního stolu. Aby došlo k dokonalému oddělení plastů a mědi, tak materiál vstupuje ještě to tzv. „turba“. To tvoří rotační část s lopatkami, které vysokou rychlostí metají materiál na ozubený stator. Tím dochází k porušení plastové izolace kabelů a zároveň se měděné vlásky stočí do kuličky, což umožňuje dokonalou separaci a zachycení prachové mědi. Následuje vibrační stůl, který je nakloněn a je pod něj vháněn proud vzduchu. Skrze síto propadá prachová měď, dozadu putuje plastový granulát a dopředu čistá měď.

Ruční recyklace elektromotorů
Pochopitelně své zastoupení v recyklaci najde i proces ručního rozebírání například elektromotorů. V této oblasti můžeme jmenovat střihač elektrických motorů BRONNEBERG nebo Presse Bull, kde se získává měděné vinutí. Vždy se jedná o speciální „stůl“ (pracoviště), kde pracovník nejprve oddělí obal od statorového vinutí, dále stator rozpůlí a následně vytáhne smyčky mědi (obrázek 5).

Zdroj: Odpadové fórum 10/2018

V souladu s ustanovením § 16 odst. 1 vyhlášky č. 24/2011 Sb., o plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových rizik, ve znění pozdějších předpisů, se zpřístupňuje návrh časového plánu a programu prací pro zpracování plánů povodí a plánů pro zvládání povodňových rizik od 1. října 2018 po dobu 6 měsíců (do 31. března 2019) k písemným připomínkám uživatelů vody a veřejnosti na Ministerstvu zemědělství, Ministerstvu životního prostředí a na všech krajských úřadech a u všech správců povodí, a to v listinné podobě a v elektronické podobě na jejich internetových stránkách. Podrobnosti o způsobu připomínkování naleznete v přiloženém Oznámení.

Dokument ke stažení:

• Oznámení (PDF, 76 KB)

• Titulní strana (PDF, 391 KB)

• Časový plán (PDF, 324 KB)

• Časový plán v grafické podobě (PDF, 227 KB)

Výše recyklace komunálních odpadů, textilu nebo cíl pro hliníkové obaly v rámci balíčku oběhového hospodářství, který EU letos přijala, budou pro Českou republiku nové. Naopak třídění bioodpadu již v Česku známe. Jak si ČR stojí v oblasti cirkulární ekonomiky EU? Ptali jsme se Jana Maršáka z ministerstva životního prostředí, který se účastnil nedávné konference Předcházení vzniku odpadů. Více ZDE

Zdroj: EurActiv.cz

Cíle pařížské klimatické dohody z roku 2015 lze nyní naplnit již jen pomocí rychlých a dalekosáhlých změn ve všech oblastech společnosti. Uvádí to zpráva, kterou na závěr zasedání v jihokorejském Inčchonu zveřejnil Mezivládní panel OSN pro změnu klimatu (IPCC). Pařížská dohoda uzavřená v roce 2015 si za cíl klade udržet zvyšování teploty výrazně pod dvěma stupni Celsia a co nejvíce se přiblížit hodnotě 1,5 stupně v porovnání s teplotou v předindustriálním období. Vědci ve zprávě upozorňují na to, že už oteplení o 1,5 stupně by mělo závažné následky, oteplení o dva stupně by ale mohlo být v mnoha oblastech katastrofální. Evropská komise v reakci na zprávu uvedla, že bude s oteplováním bojovat a očekává to i od ostatních.

"Omezit globální oteplování na 1,5 stupně vyžaduje rychlé, dalekosáhlé a bezprecedentní změny ve všech oblastech společnosti," uvádí zpráva zveřejněná dva měsíce před klimatickým summitem v Katowicích. Aby se podařilo dosáhnout klimatických cílů pařížské dohody, museli by lidé podle zprávy IPCC začít měnit své chování mimo jiné v oblasti energetiky, průmyslu, stavebnictví či dopravy. Podle pozorovatelů je zpráva "politickým budíčkem", neboť za současného vývoje svět směřuje k oteplení o tři až čtyři stupně.

Výzkum devíti desítek vědců dospěl k závěru, že od předindustriální éry teplota stoupla o jeden stupeň a s ohledem na současnou politiku se do konce století zvýší o další dva stupně. To by značně překračovalo cíle pařížské dohody o klimatu, ve které se více než 180 zemí zavázalo, že globální oteplování udrží "výrazně pod úrovní" dvou stupňů, aniž upřesnilo, co znamená "výrazně pod", píše list Financial Times. Pokud možno by průměrná globální teplota měla podle dohody vzrůst o pouhých 1,5 stupně ve srovnání s předindustriální dobou.

"Záleží na každém malém oteplení. Oteplení o 1,5 stupně či vyšší zvyšuje riziko spojené s dlouhotrvajícími nebo nezvratnými změnami," uvedl Hans-Otto Pörtner, spolupředseda pracovní skupiny IPCC pro dopady změny klimatu.

Vědci ve zprávě varují před následky oteplení o 1,5 stupně a dodávají, že oteplení o dva stupně by mělo ještě mnohem horší dopady na planetu. Při oteplení o dva stupně by podle nich zcela zanikly korálové útesy, při 1,5 stupně by ale některé přežily. Kdyby se Země oteplila o dva a ne o 1,5 stupně Celsia, znamenalo by to podle zprávy, že by vlnám vedra bylo vystaveno o 420 milionů lidí více a o deset milionů lidí víc by bylo postiženo zvyšování hladiny světových moří.

Situace, kdy by byl Severní ledový oceán bez ledu, by v případě oteplení o 1,5 stupně nastala jednou za sto let, v případě oteplení o dva stupně ale už "nejméně jednou za desetiletí".

Aby se podařilo omezit oteplování na 1,5 stupně, musely by se podle zprávy do roku 2030 snížit emise oxidu uhličitého způsobené člověkem o 45 procent. Do roku 2050 by pak bylo nutné dosáhnout v čistém nulových emisí: Množství oxidu uhličitého vypuštěného do ovzduší člověkem by tedy nesmělo převyšovat množství, které z atmosféry sám odčerpá, nebo které z ní zmizí přírodními procesy. Docílit by toho bylo možné jen odstraněním stovek miliard tun oxidu uhličitého z atmosféry například pomocí opětovného zalesňování.

"Hromadí se důkazy, že sucho, povodně, vlny horka nastupují dřív, než se původně předpokládalo," řekl Ottmar Edenhofer, výkonný ředitel postupimského institutu pro výzkum klimatických vlivů. Ředitelka společnosti Greenpeace International Jennifer Morganová popsala vývoj klimatu jako alarmující. "Zpráva nastínila plán toho, co by svět mohl udělat - je to skutečně záchranný plán," řekla. "Zpráva vysílá politikům jasný signál: jednejte teď, neboť už je skoro pozdě," komentoval zprávu Niklas Höhne z nizozemské univerzity ve Wageningenu.

Evropská komise v reakci na zveřejnění zprávy uvedla, že bude proti klimatickým změnám bojovat a očekává to i od ostatních. "Všichni zúčastnění musí zvýšit úsilí ve vztahu k příslibům učiněným v pařížské dohodě," uvedli příslušní eurokomisaři Miguel Arias Caňete a Carlos Moedas. "Jelikož neexistuje žádná planeta B, záchrana naší planety Země by měla být prvořadou misí," dodali a připomněli, že komise hodlá v listopadu představit strategii, jejímž cílem bude snížení emisí oxidu uhličitého.

K větším ambicím v boji se změnami klimatu Evropskou komisi v reakci na zprávu OSN vyzvala ekologická organizace Climate Action Network (CAN). "Zraky všech se nyní upírají na ministry životního prostředí EU," uvedla CAN. Ministři se v úterý sejdou v Lucemburku. Jednat budou mimo jiné o nadcházejícím klimatickém summitu v Polsku.

Zpřísňování cílů v oblasti ochrany klimatu odmítá v EU například Německo. Ministryně životního prostředí Svenja Schulzeová dnes nicméně uvedla, že v boji s oteplováním Země nelze ztrácet čas. "Následující roky jsou rozhodující, aby se naše planeta nedostala z rovnováhy," uvedla.

Experti po zprávě IPCC:

Do procesu posuzování vlivů na životní prostředí dnes vtoupilo Zařízení pro energetické využívání odpadu - ZEVO Vsetín. Předmětem záměru je zbudování ZEVO (zařízení na energetické využívání odpadů) v rámci průmyslového areálu výtopny „Na Ohradě“ spadající pod provozovatele Zásobování teplem Vsetín a.s. Primární motivací je odklonění odpadu produkovaného městem Vsetín a okolními obcemi od skládkování. Kapacita energetického využití odpadu je 12 000 t/rok. Další informace najdete v systému EIA ZDE.

Ikea, Starbucks, Costa Coffee, Lidl, Fruitisimo a Česká zemědělská univerzita se dobrovolně zapojují do iniciativy Ministerstva životního prostředí #dostbyloplastu, aby svým odpovědným chováním pomohly chránit naše životní prostředí. Iniciativa tak už zapojuje 13 společností. ohody s partnery najdete zde pod odkazem FIRMY, KTERÉ SE ZAPOJILY.

Dokument ke stažení:

Prezentace z tiskové konference (PDF, 3 MB)

Provozovateli zařízení k úpravě odpadních olejů v Lípě (Zlínský kraj) ČEPRAMO, s.r.o. uložili inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v Brně podle zákona o integrované prevenci pokutu 400 tisíc korun. Porušil provozní řád zařízení a nezaslal roční zprávu o plnění podmínek integrovaného povolení za rok 2016 na Krajský úřad Zlínského kraje.

„Provozovatel nedoložil rozbory u namátkově vybraných odpadních olejů – na obsah chloru, polychlorovaných bifenylů (PCB) a mechanických nečistot. Jednalo se o 638 tun odpadních olejů, které přijal v roce 2016 ke zpracování a které spadají do kategorie nebezpečných odpadů. Nezdokladoval také, v jakém režimu pak byly upravené oleje ze zařízení v roce 2016 a 2017 expedovány. Zda jako výrobek nebo upravený olej k energetickému využití nebo olej k regeneraci. U expedovaných olejů v množství 865 tun nebyly doloženy žádné rozbory například na obsah chloru, PCB, bodu vzplanutí, obsahu vody, mechanických nečistot, popř. výhřevnost, obsah síry, arsenu, kadmia, rtuti či olova,“ řekl Tomáš Augustin, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Brně.

Při stanovení výše pokuty inspektoři vzali v úvahu to, že přijaté odpadní oleje patřily do kategorie nebezpečných odpadů.

Odvolání společnosti ČEPRAMO Ministerstvo životního prostředí zamítlo jako opožděné,pokuta je v právní moci.

Inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z oddělení odpadového hospodářství v Havlíčkově Brodě uložili dvěma subjektům pokuty v celkové výši 150 tisíc korun za nelegální předávání a přebírání odpadní zeminy na Třebíčsku.

Pokutu 100 tisíc korun dostala stavební společnost COLAS CZ, a.s.. Ta v říjnu a listopadu 2017 předala téměř čtyři tisíce tun odpadní zeminy ze stavby křižovatky v Dolních Vilémovicích Zemědělskému družstvu Kožichovice, které však nebylo oprávněno k jejímu převzetí. „Původce odpadu je povinen odpady, které sám nemůže odstranit, převést do vlastnictví pouze osobě oprávněné k jejich převzetí. To zemědělské družstvo jednoznačně nebylo,“ uvedl Jan Panský, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP Havlíčkův Brod.

Za neoprávněné převzetí odpadní zeminy inspektoři uložili pokutu 50 tisíc korun také Zemědělskému družstvu Kožichovice, které materiál využilo k terénním úpravám na svém pozemku. „Uvedeným jednáním ale porušilo zákon o odpadech, protože k převzetí odpadu je ze zákona oprávněn pouze provozovatel zařízení k využití, odstranění nebo sběru a výkupu odpadu,“ vysvětlil Panský.

Podle něj se jedná o klasický a stále se opakující scénář. „Původce předává odpad osobě, která není k jeho převzetí oprávněná, ani nevlastní souhlas k provozu zařízení na zpracování odpadu. Pokud vzniklou zeminu nevyužije v místě stavby, ta se podle zákona stává odpadem, se kterým je potřeba nakládat v mezích zákona,“ doplnil Panský.

Společnost COLAS CZ se proti pokutě uložené inspektory odvolala, Ministerstvo životního prostředí však odvolání zamítlo a sankci potvrdilo. Zemědělské družstvo Kožichovice proti pokutě nepodalo odpor a sankce tak nabyla právní moci.

Pro firmu COLAS CZ je to v krátké době další pokuta za nelegální činnost na Třebíčsku. Letos dostala od inspektorů ČIŽP pokutu 800 tisíc korun za navezení velkého množství zeminy z výstavby D1 do biotopu zvláště chráněných druhů živočichů v katastru obce Čikov.

Státní zdravoní ústav (SZÚ) upozorněje na novelu nařízení CLP z října 2018, která především mění a doplňuje tabulku 3 v příloze VI nařízení - konkrétně nařízení (EU) 2018/1480.

Nařízení (EU) 2018/1480, které vyšlo v Úředním věstníku EU dne 5. 10. 2018, přizpůsobuje vědeckotechnickému pokroku a mění nařízení (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, především reaguje na nové informace ohledně nebezpečnosti některých látek.

V tabulce 3 přílohy VI nařízení, tj. v "Seznamu harmonizovaných klasifikací a označení nebezpečných látek":

• zrušuje 1 položku

• mění (resp. nahrazuje) 18 položek

• nově doplňuje 16 položek

Nové či aktualizované klasifikace se použijí ode dne 1. května 2020, nicméně látky a směsi mohou být i před 1. květnem 2020 klasifikovány, označovány a baleny v souladu s nařízením (ES) č. 1272/2008 ve znění tohoto nařízení (= ve smyslu nařízení (EU) 2018/1480).

V návaznosti na změny klasifikací je třeba, aby dodavatelé provedli přehodnocení látek a směsí, které tyto látky obsahují, a které uvádí na trh, nejpozději do 1. května 2020.

U látek/směsí, kde bude docházet ke zpřísnění klasifikace, je třeba tyto změny zároveň promítnou i do příslušných požadavků na řízení rizik (tj. ochranných opatření nebo omezení při nakládání).

Kromě toho novela částečně aktualizuje záhlaví výše uvedené tabulky (ode den 1. prosince 2019).

Dále novela provádí drobnou opravu nařízení (EU) 2017/776.

Dokument ke stažení:

Nařízení Komise (EU) 2018/1480 ze dne 4. října 2018, kterým se pro účely přizpůsobení vědeckotechnickému pokroku mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí a kterým se opravuje nařízení Komise (EU) 2017/776 ( 1 )

Při návštěvě OZO Ostrava premiér Andrej Babiš přislíbil svolat společné jednání ministerstva životního prostředí a zástupců odpadářského byznysu, kde by si všechny zúčastněné strany vyjasnily své postoje a nalezly společné realistické řešení, jak dosáhnout stanovených cílů pro využívání odpadů v České republice. Premiér se zajímal o současné i budoucí hospodaření s komunálními odpady, zejména o jejich využívání a o otázku, jak řešit zákaz skládkování neupraveného směsného komunálního odpadu po roce 2024. Prohlédl si technologie na třídění a zpracování odpadů. Další informace najdete na webu ČAOH ZDE

Pesticidy se vyskytují ve víc než polovině podzemních vod v České republice – ukázalo to pravidelné monitorování Hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Míra jejich koncentrace se ale liší: více je jich v zemědělských oblastech, zejména kvůli chemikáliím používaným při pěstování plodin. Ve více než 40 % vzorků dokonce hydrologové zaznamenali nadlimitní koncentrace. Více ZDE

Ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková v úterý vyhlásila už 3. ročník celostátní soutěže Přeměna odpadů na zdroje 2019. Soutěž potrvá do března, vyhlášení výsledků a oceňování vítězů se uskuteční v první polovině června 2019 v Senátu Parlamentu České republiky. Podle ministryně si Ministerstvo průmyslu a obchodu velmi dobře uvědomuje význam zpracování odpadů pro český průmysl, a snaží se to implementovat i do strategických dokumentů, jako je Surovinová politika a Politika druhotných surovin ČR. Cílem soutěže, kterou organizuje Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky, je nejen osvěta, ale i prezentace příkladů z praxe úspěšných českých firem, které v oběhovém hospodářství nalezly svou podnikatelskou příležitost. Z odpadních materiálů získávají suroviny pro vlastní výrobu a jsou se svými výrobky na trhu úspěšní. Další informace o soutěži ZDE

Tato vyhláška v § 7 uvádí:

§ 7

Požadavky na odběr vzorků a metody rozboru

(1) Nestanoví-li tato vyhláška jinak, postupuje se při odběru vzorku pitné nebo teplé vody podle metod obsažených v českých technických normách.⁸⁾

⁸) Například ČSN ISO 5667-5 Jakost vod. Odběr vzorků, část 5: Návod pro odběr vzorků pitné vody z úpraven vody a z vodovodních sítí. ČSN EN ISO 5667-3 Jakost vod. Odběr vzorků, část 3: Pokyny pro konzervaci vzorků a manipulaci s nimi. ČSN ISO 5667-14 Jakost vod. Odběr vzorků, část 14: Pokyny k zabezpečení jakosti odběru vzorků vod a manipulace s nimi.

(2) Odběr vzorků pitné vody pro stanovení mikrobiologických ukazatelů se provádí podle tabulky 1 ČSN EN ISO 19458 (757801) Jakost vod – Odběr vzorků pro mikrobiologickou analýzu, a to podle účelu vzorkování „b" – z kohoutku, jedná-li se o odběr u spotřebitele, nebo podle účelu vzorkování „a“ – z rozvodného potrubí, jedná-li se o odběr na výstupu z úpravny nebo v rámci distribuční sítě zejména z vodojemů a v odůvodněném případě z hydrantů. Oba odběry zahrnují odstranění všech připojených zařízení a dezinfekci kohoutku nebo výtokového ventilu, účel vzorkování „a“ navíc zahrnuje propláchnutí kohoutku před odběrem.

Při odběru vzorků pro mikrobiologickou analýzu je tedy potřeba postupovat dle tabulky 1 ČSN EN ISO 19458. Tato norma uvádí:

SOVAK ČR je přesvědčen, že:

• požadavky obou norem (ČSN ISO 5667-5 a ČSN EN ISO 19458) nejsou v rozporu;

• novější ČSN ISO 5667-5 se na starší ČSN EN ISO 19458 na několika místech odkazuje;

• při odběru vzorku pro mikrobiologickou analýzu se v praxi běžně provádí desinfekce kohoutku ostřikem desinfekčním roztokem většinou na bázi lihu, a tedy je nutné provést „krátkodobý proplach“ vzorku za účelem odstranění vlivu desinfekčního činidla v souladu s požadavkem ČSN EN ISO 19 458 (kap. 4.4.1.4);

• každá laboratoř příp. odběrová skupina si musí verifikovat časový interval, za který se odstraní používané dezinfekční činidlo.

Problematikou verifikace proplachu resp. doby nutného proplachu, aby došlo k odstranění zbytků desinfekčního prostředku, se v současné době zabývá laboratoř Pražských vodovodů a kanalizací, a.s.

Dle dosud získaných výsledků lze konstatovat, že k odstranění vlivu desinfekčního roztoku (DESPREJ) dochází po 2–3 minutách odtočení (zásadním parametrem pro vyhodnocení je parametr TOC ve vytékající vodě). Tedy se jedná o zhruba stejnou dobu odtočení, kterou uvádí ČSN ISO 5667-5 Jakost vod. Odběr vzorků, část 5: Návod pro odběr vzorků pitné vody z úpraven vody a z vodovodních sítí, odrážka 6.4 Vodovodní kohoutky.

SOVAK ČR je toho názoru, že si každá laboratoř, resp. odběrová skupina musí provést vlastní validaci, přičemž obvyklá doba odtočení bude 2–3 minuty dle místních podmínek a způsobu dezinfekce odběrového kohoutku.

SOVAK ČR konstatuje, že verifikací proplachu za účelem odstranění desinfekčního prostředku se dobereme zhruba stejného postupu, který uvádí ČSN ISO 5667-5 Jakost vod. Odběr vzorků, část 5: Návod pro odběr vzorků pitné vody z úpraven vody a z vodovodních sítí, dle které se prováděly odběry před novelou vyhlášky č. 252/2004 Sb. Výjimku budou tvořit pouze dlouhé a komplikované vnitřní rozvody, kde nedojde tímto způsobem k dostatečnému proplachu rozvodného potrubí.

Ing. Oldřich Vlasák
ředitel SOVAK ČR

V Evropě je třeba vytvořit trh s recyklovanými materiály. Přispět k tomu musí Evropská unie i národní státy jak osvětou, tak tlakem na minimalizaci skládkování či podporou používání výrobků z recyklovaných materiálů, shodli se účastníci Mezinárodního kulatého stolu k oběhovému hospodářství, který pořádal Svaz průmyslu a dopravy ČR ve spolupráci s evropskou asociací BusinessEurope na brněnském Mezinárodním strojírenském veletrhu.

Evropský Balíček oběhového hospodářství schválený letos na jaře požaduje po České republice, aby modernizovala technologickou základnu celého nakládání s odpady. Například u recyklace se potřebné investice v řadě případů vyplatí jen tehdy, když se vytvoří robustní trh s recyklovanými materiály, shodli se účastníci Mezinárodního kulatého stolu k oběhovému hospodářství, který pořádal Svaz průmyslu a dopravy ČR ve spolupráci s evropskou asociací BusinessEurope na brněnském Mezinárodním strojírenském veletrhu.

Jedním z hlavních opatření, které se v okolních státech osvědčilo, bylo omezení skládkování recyklovatelného a jinak, například energeticky, využitelného odpadu. Svaz průmyslu považuje skládkování za přežitý způsob nakládání s odpady. Plýtvá se tak cennými materiály a energiemi. Například v Nizozemsku přechod na oběhovou ekonomiku bude znamenat úsporu primárních surovin ve výši 7,3 miliard eur za rok. Nový byznys podpoří vznik 54 tisíc nových pracovních míst, zaznělo mimo jiné na kulatém stole.

„V oblasti komunálních odpadů u nás recyklační průmysl prakticky neexistuje. V oběhovém hospodářství přitom vidíme i obchodní příležitost pro tuzemské firmy. Proto by měla být co nejdříve a co nejlépe připravena příslušná legislativa, která by vytvořila vhodné investiční prostředí v této oblasti. Podporujeme proto návrh ministerstva životního prostředí na navýšení skládkovacího poplatku,“  říká  Petr Jonák, člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Zvýšit poplatky za skládkování chce také slovenská vláda. V Rakousku se na skládky už několik let neukládá žádný komunální odpad, co by neprošel předchozí úpravou. „Jak rozjet trh s recyklovanými materiály? Jedním z opatření je minimalizovat skládkování. Jsou lepší způsoby, jak využít odpady. Evropská komise a národní vlády mohou usnadnit vytvoření trhu pro oběhové hospodářství tím, že zvýší povědomí veřejnosti i firem, zlepší přístup k financování a poskytne firmám vhodné pobídky,“ dodává evropskou zkušenost Leon de Graaf z BusinessEurope.

Vláda by měla pomoci recyklačnímu průmyslu i dalšími kroky. „Recyklační byznys potřebuje odběratele recyklovaného materiálu. Stát by měl stimulovat trh s recyklovanými materiály, například daňově nebo podpůrnými programy pro využívání výrobků s podílem recyklátů,“ tvrdí Michal Stieber z Veolia Česká republika.

Klíčová budou pro Česko nová pravidla, která schválily členské státy na úrovni Evropské unie. „Oběhové hospodářství je pro Evropskou komisi priorita. Požadavky na větší opravitelnost výrobků, jejich opětovnou použitelnost a recyklovatelnost materiálů už promítáme do pravidel EcoDesignu. Trh s produkty z recyklovaných materiálů by měly podpořit i státy v systému veřejných zakázek,“ vysvětluje Hugo Schally z generálního ředitelství pro životní prostředí Evropské komise. Dobré příklady praxe z evropských zemí ukazují, že pro plnění cílů oběhového hospodářství je třeba zapojit všechny stakeholdery, včetně osvětových, vzdělávacích a inovačních aktivit.

Ministerstvo životního prostředí už pracuje na převodu unijních cílů a pravidel do tuzemských zákonů. „MŽP ještě letos předloží návrhy nového zákona o odpadech, zákona o výrobcích s ukončenou životností a novelu zákona o odpadech. Platit budou od července 2020,“ uvádí Jan Maršák z ministerstva životního prostředí.

Svaz průmyslu a dopravy ČR se dlouhodobě věnuje odpadové legislativě a podporuje moderní oběhové hospodářství s postupným omezováním skládkování. Předcházení odpadů nebo jejich ekonomicky smysluplné využití je prioritou Svazu i jeho členské základny. Dlouhodobě se ztotožňuje s principy oběhového hospodářství a podporuje smysluplné nastavení legislativního rámce. Ten by měl být v souladu s hierarchií nakládání s odpady a zároveň odpovídat reálným možnostem české ekonomiky.

Evropský parlament se vyslovil pro přísnější snížení emisí oxidu uhličitého u nových aut, než jaké navrhovala Evropská komise (EK). Europoslanci zvedli ruku pro návrh, podle kterého od roku 2030 nově vyrobená auta budou muset vypouštět o 40 procent CO2 méně, než stanoví norma pro rok 2021. EK navrhovala 30 procent. Dnešní hlasování určilo postoj europarlamentu pro vyjednávání s členskými státy EU, proto je možné, že konečná podoba limitů kvůli kompromisu ještě dozná změn.

Europoslanci se dnes nakonec rozhodli pro variantu, která u osobních aut a lehkých užitkových vozů počítá pro roky 2025 a 2030 ve srovnání s rokem 2021 se snížením o 20, respektive o 40 procent. Návrh Evropský parlament schválil poměrem hlasů 389 proti 239.

Podle současných pravidel nesmí nově vyrobené vozidlo v roce 2021 produkovat více než 95 gramů oxidu uhličitého na kilometr. Tato hodnota ještě bude podle nové metodiky přepočítána, proto návrhy EK i Evropského parlamentu neuvádějí gramy, ale procenta.

Snížení o 40 procent od roku 2030 je více, než je postoj České republiky. "Budeme sledovat českou pozici, tak jak vykrystalizovala v posledních dnech a hodinách. Ta hovoří o 35 procentech," řekl ČTK ještě před hlasováním europoslanec Pavel Poc (ČSSD).

Jeho kolega z ODS Evžen Tošenovský upozornil, že požadavky na snížení emisí ignorují situaci na trhu i technologické možnosti. "Poškodíme automobilky, které jen v České republice tvoří na 400.000 pracovních míst, a životnímu prostředí nepomůžeme," uvedl.

Kritický názor na přísnější limity má také europoslankyně Dita Charanzová (ANO). Věří, že se se státy EU podaří najít kompromis, aby byl dopad na průmysl co nejmenší.

"Stanovení limitu na emise CO2 z automobilů a dodávek musí reflektovat jak potřebu reagovat na klimatické změny, tak i možnosti automobilového sektoru, který nejen v České republice, ale i v celé EU zajišťuje tisíce pracovních míst," uvedl europoslanec Stanislav Polčák (STAN). Dodal, že potřebný je konkrétní, avšak dosažitelný cíl, který v konečném důsledku přispěje jak ke snížení škodlivých emisí, tak i k dalšímu rozvoji špičkových evropských automobilových technologií.

Podle europoslance Luďka Niedermayera (TOP 09) je třeba hledět více do budoucnosti s cílem udělat vše pro to, aby Evropa byla místem inovací a určovala trendy v moderních a ekologických technologiích. "Proto myslím, že rozumná míra ambice unijních cílů je něco, co automobilovému průmyslu v Evropě nakonec pomůže," uvedl.

Stejně jako poslanci nemají jednotný názor na limity ani členské země. Německo, které má velký automobilový průmysl, z obav před hospodářskými dopady podpořilo návrh EK. Naopak Francie vyzývá k odvážnějším cílům.

Na 9. října je v Lucemburku plánována schůzka ministrů životního prostředí, kde se bude o společném postoji jednat. Portál EURACTIV uvedl, že rakouské předsednictví EU plánuje navrhnout limit 35 procent, což se shoduje s českým názorem.

Schválený návrh europarlamentu počítá s tím, že výrobci za neplnění limitů budou do rozpočtu EU odvádět pokuty. Tyto finance poslouží k přeškolování pracovníků zasažených změnami v automobilovém sektoru. Europoslanci rovněž chtějí, aby se zvýšil podíl prodeje elektromobilů a hybridních vozů tak, aby v roce 2025 činil 20 procent a o pět let později 35 procent.

"Asi nejhorší na celém zpřísnění emisních limitů je, že jsou stanovovány arbitrárně bez hluboké a technicky podložené diskuse s odvětvím, které patří mezi ekonomické pilíře hlavních evropských ekonomik. Musíme se připravit, že za dekádu bude v Evropě úplně jiný automobilový průmysl - z pohledu velikosti, struktury a produktů," řekl ČTK automobilový expert z EY Petr Knap.

České automobilky varují, že přísnější emisní požadavky mohou v Česku podvázat ekonomický růst a konkurenceschopnost a ohrozit pracovní místa.

Zdroj: ČTK

Návštěvníci běžeckého závodu Nature Run v Liberci si v neděli budou moci poprvé vyzkoušet automat na vracení plastových lahví. Veřejnosti bude představena také nová lahev minerální vody Mattoni vyrobená s padesátiprocentním podílem recyklovaného PETu (tzv. rPET). V tiskové zprávě to uvedly Karlovarské minerální vody (KMV).

Automaty na vracení použitých PET lahví jsou běžné například v Německu. Principy a význam zálohového systému na PET lahve vysvětlí návštěvníkům na místě infografiky. Zálohovým systémem lze podle KMV získávat dostatečné množství kvalitně vytříděných použitých lahví, což je nezbytnou podmínkou pro výrobu nových lahví s podílem recyklovaného PETu.

"Nová lahev Mattoni Eco se nyní vyrábí s padesátiprocentním podílem rPETu, na její výrobu se tedy spotřebuje o 50 procent panenského PET materiálu méně a také se efektivně využije materiál vzniklý recyklací použitých PET lahví," vysvětlil generální ředitel KMV Alessandro Pasquale.

KMV ve spolupráci s Institutem cirkulární ekonomiky (INCIEN) a Fakultou technologie ochrany prostředí Vysoké školy chemicko-technologické v Praze iniciovaly v lednu založení pracovní skupiny Zálohujme. Jedním z jejích výstupů má být studie, jež navrhne právě možnosti zálohového systému.

"V třídění odpadu patří Češi k nejlepším v Evropě. Z celkového množství PET lahví uvedených na trh se jich po vytřídění a recyklaci využije různým způsobem asi 66 procent. Musíme ale posílit oběh a opětovné využití materiálu na lokální úrovni. To v praxi znamená nastavení spolupráce mezi domácími výrobci i odpadovými a recyklačními firmami tak, aby se na pultech obchodů začaly co nejdříve objevovat výrobky v obalech, které obsahují co největší podíl recyklátu, ideálně z obalů prodaných v ČR," uvedla ředitelka INCIEN Soňa Jonášová.

Zdroj: ČTK

Dne  30. 09. 2018 byly na webových stránkách https://www.irz.cz zveřejněny údaje ohlášené do Integrovaného registru znečišťování životního prostředí (IRZ). IRZ je veřejně přístupná databáze provozoven, za které je ohlašováno vyprodukované množství látek, jež překročily prahovou hodnotu.

V IRZ jsou sledovány tři druhy úniků a 2 druhy přenosů látek. Jedná se o úniky do ovzduší, do vody a do půdy, a o přenosy látek v odpadních vodách a v odpadech. Sledované látky mohou mít negativní vliv na ekosystémy a lidské zdraví a je nutné je důsledně monitorovat. Celkově je sledováno 93 látek (více na https://www1.cenia.cz/www/node/496).

Hlášení za předchozí kalendářní rok mohli ohlašovatelé zasílat do IRZ nejpozději do 31. 03. 2018. Za ohlašovací rok 2017 podalo hlášení celkem 2 823 provozoven, z toho 2 753 hlášení bylo nadlimitních, tzn., že alespoň v jednom údaji překračovala prahovou hodnotu. Nejvíce nadlimitních hlášení bylo zaznamenáno ve Středočeském kraji.

Mezi úniky do ovzduší jsou zastoupeny látky, které mají značný vliv na lidské zdraví a životní prostředí a které ohlásila většina ohlašovatelů. Jedná se o oxidy dusíku (NOx/NO2), oxidy uhlíku (CO/CO2) a amoniak (NH3).  Za oxidy dusíku byly nejvyšší hodnoty na jednotku plochy zaznamenány v okresech Most, Mělník, Teplice, Pardubice a Ostrava-město. Jejich zvýšená produkce souvisí s charakterem činností, při kterých vznikají. Jedná se především o výrobu, přenos a rozvod elektřiny a výrobu a rozvod tepla (podíl cca 70 % na celkových ohlášených únicích). V případě emisí CO je jejich hlavním zdrojem v rámci provozoven hlásících do IRZ metalurgie železa (podíl 87,6 %), u emisí skleníkového plynu CO2 se jedná, podobně jako u NOx, o spalování fosilních paliv při výrobě elektřiny a tepla. Největším zdrojem emisí amoniaku je zemědělství, konkrétně živočišná výroba (chov prasat, drůbeže a mléčného skotu), která se podílela na celkových ohlášených únicích NH3 do ovzduší 87,2 %.

Zdroj: CENIA

V novém zářijovém Věstníku MŽP najdete mj. Metodický návod odboru odpadů MŽP pro řízení vzniku stavebních a demoličních odpadů a pro nakládání s nimi nebo Sdělení odboru posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence MŽP o zveřejnění aktuálního Seznamu odborně způsobilých osob dle § 6 zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších předpisů. Přehled obsahu: