Šestnáct evropských firem a výzkumných institucí se spojilo na poli cirkulární ekonomiky, aby společně hledaly způsoby, jak využít odpadní materiály, které vznikají během výroby fotovoltaických panelů. Jedním z výsledků, který jejich dosavadní spolupráce přinesla, je výroba solárních článků složených z 95 % z recyklovaných materiálů – skla, kovů, polovodičů a polymerů. Jejich účinnost je stejná jako u článků nových. Více ZDE

Zdroj: https://www.obnovitelne.cz

Dovolujeme si Vás pozvat na XXII. ročník konference „Nové trendy v čistírenství“, která se bude konat 13. listopadu 2018 v Kulturním domě v Soběslavi. Dopolední blok se bude věnovat opětovnému využití odpadních vod, odpolední zas průmyslovým odpadním vodám a kalům. Další informace ZDE

Obce, kraje a další subjekty mohou od října čerpat z Operačního programu Životní prostředí 350 milionů korun na dokonalejší varovné systémy před povodněmi a na zabezpečení nestabilních svahů. Lépe tak zvýší ochranu obyvatel i jejich majetku. Státní podniky a příspěvkové organizace pak mohou čerpat z 50 milionové alokace na zpracování podkladů pro stanovení záplavových území nebo na vybudování či modernizaci systémů předpovědní povodňové služby.

Nové dotace z Operačního programu Životní prostředí zajistí lepší ochranu před výkyvy počasí, přispějí k přesnějšímu předvídání povodní a pomohou předejít nebezpečným sesuvům. Ministerstvo životního prostředí dá k dispozici ve třech výzvách celkem 400 milionů korun z evropských fondů.

„Sice aktuálně řešíme sucho, povodně jsou ale jen druhá strana jedné mince, pod kterou se skrývá klimatická změna, která se projevuje extrémními výkyvy počasí. Suchem vyschlá půda, krajina i města navíc daleko hůře absorbují vodu, takže i už mírnější přívalové deště mohou způsobovat lokální povodně a citelné škody,“ říká ministr životního prostředí Richard Brabec. „Protipovodňová opatření podporujeme kontinuálně a dlouhodobě. Nové dotační výzvy jsou dalším příspěvkem do systému lepší ochrany obyvatel a jejich majetku,“ doplňuje ministr Brabec.

Lokální ochrana před povodní i sesuvy

Obce, kraje a další zájemci mohou ode dneška podat projekty zaměřené na zpracování podkladů pro vymezení území ohrožených povodní nebo přípravu digitálních povodňových plánů. Dotace získají na vybudování nebo rozšíření protipovodňových výstražných systémů na lokální úrovni. Zároveň rezort pomůže se sanací svahových nestabilit, jako jsou sesuvy půdy či řícení skal.

„Varovné systémy mohou obce a města vybudovat jen tehdy, pokud mají současně vypracovaný či aktualizovaný digitální povodňový plán. Celý systém pak funguje tak, že díky výstražnému systému obdrží starosta obce varovnou zprávu o překročení limitní hodnoty srážky či vzestupu hladiny a díky povodňovému plánu vyhodnotí nastalou situaci. Rozhlasem či sirénou poté občany upozorní na hrozící nebezpečí,“ vysvětluje ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman s tím, že k tomuto zdánlivě jednoduchému postupu je nezbytné proškolení členů povodňových komisí. Ti se musí naučit data správně vyhodnocovat, rychle pracovat s povodňovým plánem a včas podat klíčové informace v případném hlášení.

Nebezpečí pro občany představují i skalní svahy, ze kterých se vlivem přívalových dešťů mohou uvolňovat nestabilní bloky. Tuto zkušenost má například město Smržovka na Liberecku, kde skalní svah ohrožoval v blízkosti stojící mateřskou školku. „Svah byl nebezpečný nejen pro školku, ale také pro sousední nemovitost. Museli jsme to rychle řešit, a proto jsme využili dotace poskytované Ministerstvem životního prostředí. Časově to vyšlo a finance nám přišly velmi vhod,“ říká starosta Smržovky Marek Hotovec.

Povodňová prevence pro ČR

Operační program Životní prostředí pomáhá s protipovodňovou ochranou nejen na místní úrovni, ale i na té celostátní. O dotaci se v tomto případě mohou ucházet Český hydrometeorologický ústav či správci povodí. Příspěvek získají na zpracování analýz odtokových poměrů a přípravu podkladů pro stanovení záplavových území nebo map povodňového ohrožení. Podporu získají i projekty zaměřené na vybudování nebo zefektivnění výstražných či hlásných povodňových systémů řešených na celostátní úrovni.

„Všechny projekty mohou být realizovány až s 85 % dotační podporou. Výjimku tvoří pouze projekty zaměřené na vybudování varovných systémů, kde může být dotace maximálně 70 %,“ upřesňuje Petr Valdman. V případě sanace svahů je však nezbytná řádná analýza narušeného území a jeho zařazení do Registru svahových nestabilit.

Žádosti o dotace bude Státní fond životního prostředí ČR přijímat od 1. října do 20. prosince 2018.

Dokumenty k výzvám:

Výzva 101: Stabilizování a sanace svahových nestabilit

Nejvíce lidí, kteří pravidelně třídí odpad, je ve věkové skupině 54 až 65 let, naopak nejhůře jsou na tom mladí dospělí ve věku 18 až 26 let a 27 až 35 let. Největší rozdíly jsou u bioodpadu, oleje, ale i baterií nebo elektrozařízení. U běžných odpadů, jako jsou plasty, papír či sklo, nejsou rozdíly mezi věkovými skupinami tak zásadní. Vyplývá to z průzkumu neziskové organizace Ecobat.

Oleje třídí ve věkové kategorii 54 až 65 let pravidelně 58 procent respondentů, zatímco lidé ve věku 18 až 26 let jen z 35 procent a ve věku 27 až 35 let z 42 procent. Důsledné třídění bioodpadu uvedlo 59 procent lidí mezi 54 až 65 lety, 46 procent lidí ve věku 18 až 26 let a 43 procent a ve věku 27 až 35 let. U baterií, textilu, kovů či elektrozařízení jsou rozdíly v ochotě pravidelně třídit na úrovni deseti a více procent.

"Na průzkumech a statistikách vidíme, že lidé ve vyšším věku mají už dost životních zkušeností, informací i času na to, aby odpad třídili důsledně a pravidelně a byli dobrou inspirací pro mladší generace. Zajímavé je také sledovat sociální sítě. Senioři se na nich aktivně zapojují a diskutují o tématech ekologie a třídění. Sdílejí si své poznatky a tipy," uvedl Petr Kratochvíl z organizace Ecobat, která se zabývá sběrem a recyklací baterií.

Vysoké procento pravidelných třídičů je podle Ecobatu také ve skupině 36 až 44 let. "Je dobré vidět, když v rodinách jdou rodiče dětem příkladem. Pomáhá také osvěta ve školách a školkách," doplnil Kratochvíl.

Vedle věku hraje roli také velikost bydliště. "Obecně platí, že v čím menší obci lidé bydlí, tím poctivěji třídí. Naopak čím větší města, tím v nich lidé k recyklaci odevzdávají odpadu méně a větší část ho končí v popelnicích na směsný odpad," píše se ve zprávě.

Průzkum se uskutečnil v srpnu na vzorku 1050 respondentů.

Svaz průmyslu a dopravy ČR vyjádřil k návrhu novely stavebního zákona nesouhlasné stanovisko. SP ČR s maximální odborností posuzuje každý návrh na změnu stavebního zákona, jehož současnou podobu dlouhodobě vnímáme jako jednu z překážek dynamičtějšího rozvoje české ekonomiky založené na investicích. Každé dílčí zlepšení, které konstruktivním způsobem přispěje ke zkrácení neúměrně dlouhých povolovacích procesů, má naši podporu. Domníváme se ovšem, že poslanecký návrh v předložené podobě není dostatečně kvalitně uchopen, a proto nejsme přesvědčeni o jeho celkové přidané hodnotě a doporučujeme jej nepřijmout. Dle našeho názoru se totiž motivace předkladatelů shrnutá v důvodové zprávě nepotkává s navrhovanými změnami v paragrafovém znění zákona a obáváme se, že zejména v případě liniových staveb poslanecký návrh výrazně komplikuje stávající stav. Stanovisko naleznete ZDE.

Svaz také odmítá poslanecký návrh změny zákona o ochraně ovzduší. Poslanci přicházejí s návrhem na zrušení zákonné povinnosti umožnit vstup do obydlí za účelem kontroly dodržování povinností dle zákona o ochraně ovzduší. Svaz průmyslu tento návrh považuje za nekoncepční a zdůrazňuje, že úsilí o zlepšování kvality ovzduší musejí rovnoměrně vyvíjet všechny hospodářské sektory, vč. domácností. Právě domácnosti jsou dle údajů ČHMÚ hlavním původcem prachových částic v českém ovzduší. Kontroly v praxi nejsou zneužívány a často představují jediný účinný způsob, jak v dané obci disciplinovat občany, kteří nedodržují zákon. Celé stanovisko Svazu vč. odůvodnění je dostupné ZDE.




 

V připravované novele vodního zákona nepodporuje Ministerstvo zemědělství (MZe) využívání vyčištěných odpadních vod k zavlažování. Uvádí se to v odpovědi MZe na připomínku Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR) k uvedené novele.

Ministerstvo přitom vychází z izraelského dokumentu, který poukazuje na riziko používání takových vod pro zhoršení kvality půdy díky tomu, že i čištěná voda může obsahovat některé rizikové látky, jako jsou anorganické soli nebo bór. MZe ale přiznává, že řada zemí, jako je právě Izrael, ale i Kypr, Malta nebo Španělsko takové vody (jde o systém water reuse) k závlahám používají, důvodem k tomu je však nedostatek vhodných vodních zdrojů v těchto zemích. ČR se ale podle MZe v takové situaci nenachází. „Vzhledem k tomu Ministerstvo zemědělství využívání čištěných vod v zemědělství ani pro dotování podzemních vod v současné době nepodporuje. Touto problematikou se však bude i nadále zabývat, například v souvislosti s nařízením Evropského parlamentu a Rady na stanovení minimálních požadavků na kvalitu recyklované odpadní vody,“ konstatuje se v odpovědi MZe.

Zdroj: Naševoda.cz
 

Evropská komise vydala návrhy pro 14 členských států EU týkající se toho, jak docílit 50% cíle v oblasti recyklace komunálního odpadu do roku 2020. Jedná se o Bulharsko, Chorvatsko, Kypr, Estonsko, Finsko, Řecko, Maďarsko, Lotyšsko, Malta, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovensko a Španělsko. Komise vychází z dnes vydané studie zaměřené na to, jak členské státy uplatňují pravidla pro recyklaci. Komise v rámci následných opatření navštíví dané země a bude konzultovat s místními zúčastněnými stranami, jak tohoto cíle dosáhnout.

O oběhové ekonomice a jejím vlivu na životní prostředí i průmysl mluvil ve středu 26. září místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička na bruselské EU Circular Businesses Conference. Vystoupil jako úvodní řečník spolu s místopředsedou Evropské komise Jyrki Katainenem a rumunským ministrem Stefanem Radu Opreou.

„Poměrně často se stává, že si politici a úředníci myslí, že se nějaké věci udály jen díky nim. A lidi z byznysu si pak často říkají, že jsou tito chlápci a dámy jen někým, kdo jim komplikuje život. Většinou je pravda někde mezi těmito názory,“ řekl Telička v úvodu svého projevu, „ale co se týče oběhové ekonomiky, my nejsme těmi, kdo stojí za jejím rozšířením. Tady má klíčovou roli průmysl samotný.“

Telička během svého projevu upozornil přítomné rovněž na fakt, že má mnoho lidí tendenci vnímat oběhovou ekonomiku jen jako něco, co se týká čistě ochrany životního prostředí. „Ve skutečnosti má oběhová ekonomika dvě  dimenze, které jsou srovnatelně důležité. Ekologické aspekty byly možná hnací silou, ale dimenze průmyslu je absolutně klíčová k tomu, aby došlo k přechodu na tuto ekonomiku,“ vysvětlil Telička, „oběhová ekonomika není jen o ochraně životního prostředí, je rovněž důležitá pro naši konkurenceschopnost.“

Telička nevidí možné dopady přechodu na oběhovou ekonomiku jen ve změnách uvnitř již existujících průmyslových odvětví. „Já bych šel ještě dál a řekl bych, že možná uvidíme úplně nový průmyslový sektor, který vznikne právě díky oběhové ekonomice,“ řekl. V další části projevu se pak vrátil k legislativě, která byla již Evropskou unií přijata. Dle jeho názoru se ne vždy vytváří dobré předpisy. Často se musí opravovat, protože se zjistí, že určité věci zkrátka nefungují. Nicméně přijatý legislativní balíček, na jehož tvorbě se sám podílel, nastavuje dobrý rámec a přináší systémový přístup.

„Samozřejmě je zde ještě stále mnoho slabin, které však nejdou řešit na úrovni evropských institucí. Mnoho toho musí udělat i samotné členské státy, musí dojít ke změně nastavení myšlení. V České republice tohle zatím příliš nefunguje, i když tu potenciál je, a myslím, že některé jiné členské státy na tom budou podobně,“ pokračoval místopředseda Evropského parlamentu, „legislativa, kterou jsme přijali, nabízí v příloze, kterou jsem navrhl a prosadil, možné pobídky. Je jasné, že obrat k oběhové ekonomice bude něco stát, ale myslím, že bychom se této příležitosti měli chopit a podpořit ji.“

Podle Teličky již nyní existuje mnoho startupů a nových podniků. Jako příklad uvedl projekt Hydal, jenž vytváří plast z použitého kuchyňského oleje, který je rozložitelný v přírodě. „Podobným projektům musíme poskytovat nezbytnou podporu a musíme požadovat další stimuly také na národních úrovních,“ dodal Telička.
 

Energetický regulační úřad (ERÚ) vydal cenové rozhodnutí k podporovaným zdrojům energie (POZE). Zelené bonusy vyplácené těmto zdrojům příští rok klesnou. Novými sazbami se výplata podpor bude řídit od 1. ledna 2019.

Cenové rozhodnutí ERÚ č. 3/2018 k podporovaným zdrojům energie (POZE) výrazně snižuje zelené bonusy napříč spektrem obnovitelných zdrojů i kombinované výroby elektřiny a tepla. Hlavním faktorem je tržní cena silové elektřiny, která při meziročním srovnání podstatně narostla.

„Jednoduše lze snížení zelených bonusů interpretovat tak, že při rostoucích cenách silové elektřiny je i výrobce elektřiny schopen prodat svou vyrobenou elektřinu za vyšší cenu. Díky tomu je možné přenést náklady spojené s podporou POZE do tržních podmínek a nezatěžovat natolik spotřebitele a státní rozpočet. Výsledkem jsou tak vyšší tržní výnosy, a tím pádem nižší zelené bonusy," vysvětluje Kristián Titka, ředitel Odboru POZE ERÚ.

Do zelených bonusů se ceny silové elektřiny v následujícím roce promítnou snížením o necelých 400 Kč/MWh v závislosti na druhu zdroje. U výroben, které tzv. spoluspalují, vedl ke snížení zelených bonusů růst ceny emisní povolenky v prvním pololetí letošního roku, díky kterému se snížil rozdíl v nákladech mezi obnovitelným a fosilním palivem.

Úspory pro spotřebitele i státní rozpočet mohly být ještě výraznější. Brání tomu ale zákonná 2% indexace výkupní ceny, která je základem pro stanovení zelených bonusů pro POZE.

Oproti minulosti také ubylo problémů s druhy zdrojů, kterým nebyla vypsána podpora kvůli chybějící notifikaci Evropské komise. Jedinou skupinou podporovaných zdrojů, která z tohoto důvodu absentuje v cenovém rozhodnutí, zůstávají druhotné zdroje energie zprovozněné po roce 2013.

Úřad zároveň vydal Cenové rozhodnutí ERÚ č. 2/2018, které stanoví cenu za činnost povinně vykupujícího pro jednotlivé povinně vykupující obchodníky s elektřinou a ceny spojené se zárukami původu elektřiny pro rok 2019. Nejvýraznější meziroční změnou v tomto cenovém rozhodnutí je pokles cen za činnost povinně vykupujících obchodníků s elektřinou, který souvisí zejména s poklesem nákladů na odchylky povinného výkupu. Také tento pokles cen sníží náklady v oblasti POZE.

Dokument ke stažení:
20180927_TZ_CR_ERU.pdf (115 KB)
 

Státní fond životního prostředí (SFŽP) aktualizoval harmonogramy výzev OPŽP na rok 2018. Úpravy se týkají zejména termínů ukončení příjmu žádostí a výše alokací. Aktuální verzi dokumentů naleznete na webových stránkách www.opzp.cz. Z Evropských strukturálních a investičních fondů je na příští rok připraveno k čerpání 11,9 miliard korun, které budou rozdělovány v 16 nových výzvách.


Největší objem peněz (4 mld. Kč) je v příštím roce vyhrazen na energeticky úsporné renovace budov sloužících k veřejné potřebě a další plánovanou vlnu kotlíkových dotací (3 mld. Kč). I nadále budou k dispozici prostředky na hospodaření se srážkovou vodou v obcích a městech, preventivní opatření proti povodním a ochranu vodních zdrojů (2,65 mld. Kč). Více než 1 miliarda korun je připravena na ochranu krajiny a přírody a podobná alokace je vyčleněna i na projekty odpadového hospodářství.

Navíc bude v následujícím roce pokračovat dalších 11 již otevřených výzev za 8,7 mld. Kč, u nichž je příjem žádostí rozložen na delší dobu.

Žádosti o dotace přijímá Státní fond životního prostředí ČR a v případě výzev z prioritní osy 4 Agentura ochrany přírody a krajiny ČR prostřednictvím informačního systému IS KP14+.


Harmonogram výzev je průběžně aktualizován a zveřejňován na stránkách www.opzp.cz.

Dokument ke stažení:

Harmonogram výzev OPŽP na rok 2019

Harmonogram dotačních výzev pro rok 2018

Harmonogram výzev pro Integrované nástroje (CLLD, ITI)

Střednědobý harmonogram výzev do roku 2019

Vláda jím dne 26. 9. 2018 svým usnesením schválila prof. Ing. Petra Konvalinku, CSc. Petr Konvalinka tak nahradí ve funkci Petra Očka, který nyní působí jako náměstek MPO. Předsednictvo Technologické agentury ČR působí nově ve složení: prof. Ing. Petr Konvalinka, CSc. (předseda), Ing. Pavel Komárek, CSc. (místopředseda), prof. Dr. Ing. Zdeněk Kůs, Mgr. Martin Duda a Ing. Jiří Plešek, CSc.

Výroba oceli je energeticky velmi náročná. V současné době jsou uhlí nebo zemní plyn.  Švédsko zahájilo spolupráci s průmyslem na vývoji alternativy. K tomuto účelu by měl sloužit vodík. Základem procesu je využití elektrické energie z obnovitelných zdrojů pro výrobu vodíku a kyslíku z vody. Využitím obnovitelných energií se celý proces výroby oceli stává téměř bezemisním. Celá technologie má název HYBRIT (Hydrogen Breakthrough Ironmaking Technology). Více ZDE

Zdroj: https://oenergetice.cz/

S účinností od 27. září 2018 Státní fond životního prostředí (SFŽP) aktualizoval Pravidla pro žadatele a příjemce podpory v Operačním programu Životní prostředí pro období 2014-2020. Přehled provedených změn je uveden v úvodu dokumentu. Mezi nejpodstatnější změny patří zahrnutí fyzických osob nepodnikajících mezi oprávněné žadatele ve specifickém cíli 1.3 a prioritní ose 4, upravení informace k zpracování a předkládání Zpráv o realizaci / udržitelnosti, přidání mezi povinné podklady pro vydání právního aktu Prohlášení k zadání zakázek formou tzv. in house a další úpravy v souladu s nařízením Omnibus.

Dokument ke stažení:

Aktuální verze pravidel (pdf)

Při České zemědělské univerzitě (ČZU) v Praze vzniklo Centrum pro vodu, půdu a krajinu, jehož cílem je vytvořit řešení pro adaptaci krajiny na klimatickou změnu. Centrum jako hlavní směr činnosti na ochranu před suchem a povodněmi nabízí koncept Chytré krajiny, v jehož rámci začíná pracovat na třech pilotních projektech. Na tiskové konferenci to řekl rektor ČZU a hlavní koordinátor centra Petr Sklenička.

Ve dnech 11.-12.9.2018 se v Bruselu konal informační den zaměřený na aktuální výzvy pro rok 2019 v oblasti společenské výzvy 5. Prezentace z akce i záznam přednášek naleznete ZDE.

Agentura ECHA zveřejnila zprávu o přezkumu informací týkajících se používání olova ve střelných zbraních a munici mimo mokřady a také v rybářském olůvku. Ze zprávy vyplývá, že výše uvedené způsoby používání olova představují riziko pro životní prostředí a zdraví lidí.

Zpráva uvádí, že v důsledku lovu je v současné době v mokřadech v zemích EU ročně rozptýleno 5 000 tun olova. Z ostatních střeleckých aktivit, provozovaných mimo mokřady, se do životního prostředí ročně uvolní v zemích EU 14 000 tun olova, sportovní střelbou se do prostředí ročně dostává až 20 000 tun olova. Odhaduje se, že dalších 6 000 tun se ročně dostane do životního prostředí z rybářského vybavení.

Regulace by měla snížit úmrtnost ptactva v důsledku spolknutí broků a úmrtnost dravců, kteří požijí maso zvířat zasažených olověnými broky. Snížila by zdravotní rizika osob, které pravidelně konzumují zvěřinu zabitou olověným střelivem.

ECHA zjistila, že za olověné střelivo je k dispozici odpovídající náhrada z oceli, kterou lze použít ve většině loveckých zbraní a není výrazně dražší.  Náklady na změnu střeliva by byly pro jednotlivé lovce nízké.

Zpráva je odpovědí agentury ECHA na žádost Evropské komise o shromažďování informací o potenciálních rizicích použití olova pro lov v terénu mimo mokřady, terčovou střelbu mimo mokřady a pro plavidla a vybavení pro rybolov.

Původní článek naleznete na odkazu https://echa.europa.eu/cs/-/echa-identifies-risks-to-terrestrial-environment-from-lead-ammunition včetně dalších odkazů.

Zdroj: MPO