Právě zveřejněné studie pracovní skupiny Zálohujme? potvrdily výhodnost zavedení zálohového systému v České republice. Materiál analyzuje možnosti zavedení vratných záloh na PET lahve a plechovky. Studie počítá s výší zálohy 3 Kč. Po počáteční investici by byl systém plně finančně soběstačný. Vedl by též k zásadnímu omezení množství odhozených lahví v přírodě či okolo dopravních cest. Systém umožní České republice splnit cíle Evropské unie v oblasti třídění a recyklace.

Zvýšení třídění a recyklace PET lahví, snížení množství odpadků odhozených v přírodě či podpora oběhového hospodářství, to jsou palčivá témata, kterými se zabývá nejen Evropská unie, ale také pracovní skupina Zálohujme? Tu tvoří zástupci Institutu Cirkulární Ekonomiky (INCIEN), společnosti Karlovarské minerální vody (KMV) a Vysoké školy chemicko-technologické (VŠCHT). V loňském roce skupina zpracovala analýzu možností zavedení zálohového systému na PET lahve a plechovky v ČR, jejíž výsledky představila v lednu veřejnosti.

“Současný systém třídění není zdaleka tak efektivní, jak si někdy myslíme. Nemotivuje nás k prevenci a není ani zárukou recyklace. Pokud se rozhodneme zavést systém záloh, musí lidi motivovat k eliminaci jednorázových plastů a k vrácení lahví,” shrnul přínos zálohového systému europoslanec Pavel Poc.

Provedená analýza ekonomických výnosů a nákladů prokázala finanční soběstačnost celého systému. Systém nepočítá s financováním z veřejných prostředků. Po počáteční investici budou náklady na provoz systému ve výši 1,42 miliardy Kč plně kryty jeho ročními příjmy. Systém generuje zásadní přínosy pro životní prostředí zejména v podobě snížení tzv. litteringu, tedy odpadu pohozeného v přírodě, ve finančním vyčíslení o téměř dvě miliardy Kč ročně.

“Karlovarské minerální vody vyznávají principy oběhového hospodářství. Udržitelné využití cenného PET materiálu, tedy kvalitní recyklaci z lahve do lahve, nám nyní umožní pouze zavedení zálohového systému,“ komentuje Alessandro Pasquale, generální ředitel Karlovarských minerálních vod. „Jsme česká firma a věříme, že širší přijetí principů oběhového hospodářství by Českou republiku posunulo na přední místo mezi evropskými zeměmi.“

Ze studie dopadů na životní prostředí vypracované VŠCHT vyplynulo, že zavedením zálohového systému by došlo k snížení dopadů výroby, spotřeby a recyklace nápojových obalů o cca 28 %.

"Klíčovým bodem snížení environmentálních dopadů systému balení nápojů je snížení materiálové náročnosti obalů či zvýšení podílu recyklovaného materiálu ve výrobě lahví. Environmentální dopady související se sběrem a dopravou zálohovaných lahví i odpadních materiálů nehrají v systému podstatnou roli,“ dodává Vladimír Kočí, děkan Fakulty technologie ochrany prostředí VŠCHT.

Studie materiálových toků, kterou zpracoval INCIEN, zjistila, že se v České republice k recyklaci odešle 57,5 % PET lahví uvedených na trh.

„Z naší studie vyplývá, že ročně přicházíme o 24 000 tun materiálu z PET lahví, který je cennou surovinou. Z hlediska cirkulární ekonomiky je tento stav nedostatečný. Je třeba zkoumat cesty, jak PET lahve recyklovat v maximální míře, lokálně a bez ztráty na kvalitě,“ podotýká Soňa Jonášová, ředitelka Institutu Cirkulární Ekonomiky. „I přes nejasnosti v oficiálně uváděných datech se nám díky použité výzkumné metodě podařilo zajistit spolehlivé výsledky,“ dodává Jonášová.

Podrobné výsledky byly představeny 22. ledna na konferenci zástupcům veřejné správy, místní samosprávy, byznysu, profesních i neziskových organizací. Plné znění studií včetně shrnutí je ke stažení na webu pracovní skupiny: www.zalohujme.cz

Pracovní skupina Zálohujme? svou práci nekončí. Její členové věří, že zveřejněním výsledků nastartují celospolečenskou debatu o možnostech zavedení systému záloh a obecněji o posílení principů oběhového hospodářství v českém prostoru.

Využívání vybraných kritických nerostných surovin shrnují krátké popularizační filmy natočené v rámci projektu CEEMIR. Na jejich přípravě se podíleli Michal Poňavič, Jaromír Starý, Bohdan Kříbek a Patrik Fiferna. Filmy jsou ke zhlédnutí na Geology TV, tj. účtu ČGS na kanále YouTube - viz přiložené odkazy.

Video:

• Těžba kaolinu na ložisku Božičany - Osmosa-jih

• Těžba živcové suroviny

• Těžba grafitu

• Povrchová těžba lithia

• Důlní těžba lithia

Nová studie zveřejněná v recenzovaném časopise Science Advances je první globální analýzou všech plastů, které kdy byly vyrobeny, a navíc se zabývá jejich dalším osudem. Množství 8,3 miliard tun plastových předmětů se proměnilo v 6,3 miliard tun plastového odpadu. Z toho bylo pouhých 9 % recyklováno. Převážná většina, tedy 79 %, se hromadí na skládkách nebo se válí v přírodě jako smetí. Více ZDE

Zdroj: www.national-geographic.cz

Ministerstvo životního prostředí předkládá do meziresortního připomínkového řízení návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 189/2013 Sb., o ochraně dřevin a povolování jejich kácení, ve znění vyhlášky č. 222/2014 Sb.

Hlavním důvodem změny vyhlášky č. 189/2013 Sb. je zjednodušení náležitostí žádostí o vydání povolení/závazného stanoviska ke kácení dřevin podávaných v souvislosti s realizací záměrů, pro něž je stanoven zákonem účel vyvlastnění. Žadatel o vydání povolení/závazného stanoviska ke kácení, který není vlastníkem pozemku, na němž se nacházejí předmětné dřeviny, již nebude povinen v případě, kdy bude následovat vyvlastňovací řízení, doložit souhlas vlastníka pozemku s kácením dřevin. Navrhovaná změna koresponduje s ustanovením § 184a odst. 3 stavebního zákona, vloženého do stavebního zákona novelou č. 225/2017 Sb., podle něhož se souhlas vlastníka, který není vlastníkem stavebního pozemku, nedokládá, je-li pro získání potřebných práv k pozemku nebo stavbě pro požadovaný stavební záměr nebo opatření stanoven účel vyvlastnění zákonem.

Dalším cílem návrhu vyhlášky je zajištění ochrany dřevin, které byly vysazeny jako náhradní výsadba ke kompenzaci ekologické újmy vzniklé kácením dřevin, a dále vyloučení možnosti kácet bez povolení orgánu ochrany přírody ovocné dřeviny rostoucí v zastavěném území obce na druhu pozemku ostatní plocha se způsobem využití zeleň, kde ovocné dřeviny často plní důležité ekologické funkce. Návrhem vyhlášky je rovněž upřesňována definice zapojeného porostu dřevin.

V neposlední řadě dochází v navrhované vyhlášce ke změně definice stromořadí, resp. plantáže dřevin. Cílem navrhované změny je zamezení účelového obcházení povinnosti žádat o povolení podle § 8 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. při kácení dřevin na zemědělských pozemcích vedených v katastru nemovitostí ve způsobu využití jako plantáž dřevin v případech, kdy konkrétní porosty ve skutečnosti charakter plantáží nemají.

V návrhu vyhlášky jsou dále obsaženy změny formálního charakteru (upřesnění textu, které si vyžádala aplikační praxe) a dále změny odrážející aktuální znění § 8 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění zákona č. 225/2017 Sb. (doplnění, že náležitosti žádosti o povolení platí identicky i pro závazné stanovisko ke kácení, což vyplývá z § 8 odst. 6 věta poslední ZOPK, a dále doplnění kácení dřevin v ochranném pásmu pro rozvod tepelné energie mezi tituly, u nichž není třeba při oznamování kácení dokládat vlastnické právo resp. souhlas vlastníka s kácením dřevin).

Dokument ke stažení:

ma_KORNB8JCXY0E.doc

pz_KORNB8JCXY0E.docx

zd_KORNB8JCXY0E.docx

Svaz průmyslu a dopravy ČR bude spolupracovat s ministerstvem průmyslu a obchodu na úpravách Vnitrostátního plánu České republiky v oblasti energetiky a klimatu. V něm Česká republika stanoví nástroje a opatření, kterými se bude podílet na plnění klimaticko-energetických cílů Evropské unie.

Shodli jsme se, že u tak zásadního dokumentu, který určí směřování energetiky na následujících minimálně deset let a vyžádá si investice v řádu stovek miliard korun, nelze vyřešit v rámci krátké doby v připomínkovém řízení. Materiál předložený MPO je pracovní návrh, jehož finalizace bude opřena o konkrétní analýzy a konzultace.

Svaz průmyslu oceňuje, že MPO chce letošní rok věnovat kvalitní přípravě plánu. Přislíbilo, že zpracuje systematickou analýzu dopadů plánu na českou ekonomiku. Vypořádání připomínek je jen prvním krokem k dopracování plánu tak, aby odpovídal reálným možnostem české ekonomiky.

Ve Vnitrostátním plánu by MPO mělo zohlednit klíčovou roli jaderné energetiky při snižování emisí oxidu uhličitého a zajištění energetické bezpečnosti České republiky. Svaz průmyslu rovněž požaduje, aby finální rozhodnutí o skladbě mixu obnovitelných zdrojů bylo učiněno na základě zhodnocení nákladovosti jednotlivých druhů obnovitelných zdrojů energie v podmínkách ČR.

Náklady na plnění národního cíle pro energetické úspory vyčíslily Ministerstvo průmyslu a obchodu i Svaz průmyslu na stovky miliard korun. Nyní budou společně diskutovat, jak naplnit národní cíle s minimálními dopady na průmysl a spotřebitele.

Dokument ke stažení:

Stanovisko Svazu průmyslu k  návrhu národního energetického plánu

Cílem konference MEMPUR, která se uskuteční ve dnech 27. až 30.5.2019 v Pradubicích (Fakulta chemicko - technologická, Univerzita Pardubice) je přiblížit účastníkům problematiku membránových procesů od základního přes aplikovaný výzkum, až do fáze realizace membránových aplikací uplatňujících se téměř ve všech oblastech lidských aktivit a průmyslových odvětvích.

Membránové procesy v současné době nacházejí uplatnění v průmyslu chemickém, petrochemickém, potravinářském, vodárenském, elektrotechnickém, automobilovém, ve zdravotnictví, energetice, ochraně životního prostředí a mnoha dalších oblastech našeho běžného života. Jsou to technologie 21. století a patří mezi technologie, jejichž rozvojem je podmíněn rozvojem jiného průmyslového odvětví, a proto ačkoliv teoretické základy řady membránových procesů byly známy již v 19. století, praktického využití se dočkaly až v polovině minulého století a to především díky rozvoji makromolekulární chemie. Mezi nejznámější membránové procesy patří hemodialýza využívaná ve zdravotnictví pod názvem „umělá ledvina“. Procesy membránového dělení plynů jsou uplatňovány při úpravě zemního plynu, získávání dusíku ze vzduchu, zachycování spalin ke splnění emisních limitů nebo při výrobě biomethanu z bioplynu. Elektrodialýza umožňuje získávání pitné vody odsolováním mořské vody a je využívaná nejen státy v Africe a na Blízkém východě, ale i dalšími státy na celém světě. Významně jsou elektromembránové procesy uplatňovány také při výrobě základních chemických látek, např. elektroforéza se využívá při nanášení laků v automobilovém průmyslu, výrobě radiátorů apod.

Navzdory potenciálu, který membránové procesy mají, nejsou znalosti o těchto dělících procesech dostatečné, a i proto je jedním z cílů konference MEMPUR zvýšení povědomí o možnostech těchto technologií.

Konference MEMPUR vytvoří platformu pro sdílení zkušeností, poznatků a možností využití technologií membránových procesů při řešení problémů, se kterými se potýká mnoho společností v ČR, ať už se jedná o čištění odpadních vod, přípravě čistých vod pro výrobní procesy a jiné.

Univerzita Pardubice se problematice membránových procesů věnuje již řadu let v rámci programu Chemické a procesní inženýrství. První ročník konference se konal v prostorách fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice a přinesl oboustranně přínosnou spolupráci a prezentaci fakulty jako jednoho z organizátorů úspěšné akce. Věříme, že druhý ročník naváže na úspěch prvního ročníku, kterého se zúčastnilo 120 odborníků a studentů z celé ČR, a účastníci konference se seznámí s aktualitami z oblasti membránových procesů. Vzhledem k tomu, že významnou cílovou skupinou konference jsou studenti VŠ, budou mít možnost seznámit se s nabídkou Univerzity Pardubice, jediné vysoké školy v Pardubickém kraji.

Další informace: https://www.mempur.cz/

Plasty na jedno použití ničí celou naši planetu, tedy i nás. Přitom je možné je znovu používat. Třídění odpadu už bohužel nestačí. A tak by se u nás stejně jako např. v Německu a Holandsku už brzy mohly zálohovat PET láhve, aby se většina z nich vrátila a znovu použila. Z výsledků studie už víme, že se dnes v Česku k recyklaci použije 5,7 PET lahví z 10, zbytek končí v přírodě nebo ve směsném komunálním odpadu. Celkem tak přicházíme o 24 000 tun cenného materiálu každý rok. Video ZDE. Podrobné informace budou zveřejněny již zítra na tiskové konfenci.

Čtěte také:

Jedna PETka navěky. Brusel zavádí kvóty na podíl recyklátu v plastových lahvích

Způsob, jakým lidstvo vyrábí a konzumuje potravu, se musí radikálně změnit. Jinak nezabráníme milionům úmrtí a katastrofálnímu poškození planety, varují vědci v rozsáhlé studii. Klíčem k tomu, aby se podařilo nasytit lidstvo a zabránilo poškození planety, je podle vědců změna lidského jídelníčku. Musí být ale dramatická: lidé by měli v budoucnu jíst přibližně polovinu červeného masa a cukrů než dnes, naopak mají zdvojnásobit příjem ovoce, zeleniny a ořechů. Více ZDE

Zdroj: ČT24

Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) v rámci boje proti znečištění životního prostředí navrhla zakázat záměrné přidávání mikroplastů do produktů, jako je kosmetika, detergenty a zemědělská hnojiva. Drobné části plastů, které znečišťují vodní cesty a oceány, stále více vyvolávají obavy vědců z jejich vlivu na mořské ekosystémy, domnívá se agentura Reuters.

O stanovisko agenturu požádala Evropská komise (EK), návrhy ECHA se mají stát součástí její strategie v oblasti plastů. Podle odhadů EK se do životního prostředí každým rokem dostane 70.000 až 200.000 tun mikroplastů. “Cílem návrhu ECHA je snížit tento objem o 30.000 tun ročně,” uvedl mluvčí agentury Matti Vainio na konferenci v Helsinkách.

Místopředseda EK odpovědný za pracovní místa, růst, investice a konkurenceschopnost Jyrki Katainen na konferenci uvedl, že zákaz EU by mohl stanovit standard pro průmyslová odvětví po celém světě. “Evropská unie je na světě první, kdo v oblasti plastů zahájil komplexní strategii, která se zaměřuje také na snížení mikroplastů,” chválil se Katainen.

ECHA předloží oficiální návrh během jednoho roku a podle Katainena by ho EK mohla schválit do konce roku 2020.
Vainio varoval, že bez zákazu se bude používání mikroplastů prudce zvyšovat. Agenturu překvapilo, že největším uživatelem mikroplastů je zemědělství. Široce totiž využívá technologii zapouzdření zemědělských hnojiv do malých plastových obalů, z nichž se do půdy pomalu uvolňují a mikroplasty v zemi zůstávají.

Navrhovaný zákaz se nemá týkat některých výrobků, jako jsou léky a barvy.

Zprávy o životním prostředí v krajích České republiky slouží jako doplnění Zprávy o životním prostředí ČR a Statistické ročenky životního prostředí ČR a zabývají se detailněji charakteristikou stavu životního prostředí v jednotlivých krajích ČR. Každá Krajská zpráva za rok 2017 obsahuje celkem 8 tematických celků, a to Ovzduší; Voda; Příroda a krajina; Lesy; Zemědělství; Průmysl a energetika; Doprava a Odpady, které jsou členěny do dílčích indikátorů hodnotících jednotlivé složky životního prostředí. Tyto indikátory jsou doplněny o informace o dalších aktivitách a problémech řešených v rámci jednotlivých krajů a o úvodní informaci o každém kraji. Souhrn a vzájemné srovnání 14 Krajských zpráv představuje Souhrnná zpráva o životním prostředí v krajích ČR 2017.

Dokument ke stažení:

• Souhrnná zpráva (PDF, 15 MB)

• Hlavní město Praha (PDF, 7 MB)

• Jihočeský kraj (PDF, 13 MB)

• Jihomoravský kraj (PDF, 13 MB)

• Karlovarský kraj (PDF, 10 MB)

• Kraj Vysočina (PDF, 13 MB)

• Královehradecký kraj (PDF, 16 MB)

• Liberecký kraj (PDF, 10 MB)

• Moravskoslezský kraj (PDF, 11 MB)

• Olomoucký kraj (PDF, 11 MB)

• Pardubický kraj (PDF, 11 MB)

• Plzeňský kraj (PDF, 13 MB)

• Středočeský kraj (PDF, 15 MB)

• Ústecký kraj (PDF, 12 MB)

• Zlínský kraj (PDF, 10 MB)

V důsledku revize evropské legislativy, která zásadně posílila rezervu tržní stability, vyletěly loni ceny povolenek na emise skleníkových plynů dramaticky vzhůru. Jak se s tím vyrovnat a jaká opatření musí udělat stát, aby teplárenství pomohl v transformaci? To budou témata Dnů teplárenství a energetiky v Hradci Králové 24. a 25. dubna 2019.

Teplárny se potýkají s dramatickým nárůstem ceny povolenky, která se během roku 2018 zvýšila více než trojnásobně. Paradoxně jsou tak na trhu nejvíce zdaněné teplárny, které chce stát podle svých strategických dokumentů podporovat.

„Zejména menší a střední teplárny na uhlí se kvůli vysoké ceně povolenky dostávají do existenčních potíží. Chceme společně hledat cesty, jak jim stát pomůže s transformací. Na konci loňského roku se podařily některé dílčí kroky, ale k vyřešení stále rostoucí ceny povolenky to nestačí. Peníze z povolenek se musí do teplárenství vrátit,“ uvedl Tomáš Drápela, který se stal v prosinci loňského roku předsedou výkonné rady Teplárenského sdružení ČR.

Stát by měl podle Drápely vytvořit zvláštní fond pro transformaci teplárenství, kam by šla část výnosu z povolenek a teplárny by z něj mohly získat prostředky pro transformační projekty řešící zvyšování energetické účinnosti a postupný odchod od uhlí. Je potřeba řešit také srovnání podmínek a srovnatelné zatížení spotřeby paliv mimo zařízení zahrnutá do systému emisního obchodování.

Ministerstvo životního prostředí předložilo na konci listopadu návrh novely zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, který je přípravou na čtvrté obchodovací období od roku 2021.

„Uvidíme, jak se Ministerstvo životního prostředí postaví k našim připomínkám k zákonu. Legislativní proces bude každopádně ještě dlouhý a bude potřeba začít řešit i řadu navazujících kroků, aby Česká republika efektivně využila nástroje, které jí legislativa EU dává,“ řekl ředitel Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek.

Letošní Dny teplárenství a energetiky budou podle Hájka zaměřené hlavně na menší a střední teplárny, které musí aktuálně řešit svou budoucnost v kontextu rychle rostoucí ceny povolenky, ale také očekávaného snižování těžby uhlí.

„Chceme poskytnout inspiraci a ukázat škálu možností, které připadají v úvahu jako náhrada uhlí v menších teplárnách. Samozřejmě podmínky jsou v každé teplárně jiné a každý si nakonec musí najít to svoje optimální řešení na míru,“ uzavírá Martin Hájek.

25. ročník Dnů teplárenství a energetiky se tradičně uskuteční v Kongresovém, výstavním a společenském centru ALDIS v Hradci Králové ve dnech 24.–25. dubna 2019. Účastníci konference se opět mohou seznámit s novinkami, inovacemi a řadou atraktivních témat, o která nebude s přihlédnutím k turbulentnímu vývoji nejen v české, ale též evropské energetice nouze.

To vše se uskuteční za účasti zástupců tepláren, technologických firem, samospráv, bytových družstev i společenství vlastníků. Pořadatelem je Teplárenské sdružení ČR, konferenci organizuje společnost Exponex.

DNY TEPLÁRENSTVÍ A ENERGETIKY

Kdy: út 24.4. – st 25.4. 2019

Pořadatel: Teplárenské sdružení ČR

Kde: Kongresové, výstavní a společenské centrum ALDIS, Hradec Králové

https://www.dny-teplarenstvi-a-energetiky.cz/

Předkládaná statistická zpráva obsahuje finální data o hrubé výrobě elektřiny a dodávkách tepla podle jednotlivých paliv a bilanci dodávek elektřiny a tepla do jednotlivých sektorů národního hospodářství v letech 2010–2017. Zdrojem dat jsou statistiky Ministerstva průmyslu a obchodu, Energetického regulačního úřadu a Českého statistického úřadu.

Dokument ke stažení:

Vývoj hrubé výroby elektřiny a tepla k prodeji v letech 2010-2017 [pdf, 1215 kB]

Ministerstvo životního prostředí aktualizuje Národní program snižování emisí ČR (NPSE). Jde o strategický dokument, který určuje postup státu při snižování množství vybraných znečišťujících látek vypouštěných do ovzduší. Mezi tyto látky patří oxid siřičitý, oxidy dusíku, amoniak, těkavé organické látky a prachové částice. Ministerstvo životního prostředí nabízí nyní široké veřejnosti možnost zapojit se se svými podněty do přípravy aktualizace tohoto dokumentu.

Současná aktualizace Národního programu snižování emisí ČR souvisí zejména s nutností zajistit splnění národních závazků ke snížení emisí stanovených k roku 2025 a 2030. Prognóza vývoje množství emisí znečišťujících látek neukazuje, že by ke splnění závazků ČR mohla dojít bez zavedení dalších opatření po roce 2020. Navržení takových dodatečných opatření je hlavním cílem současné aktualizace Národního programu snižování emisí ČR. Omezením množství vypouštěných znečišťujících látek do ovzduší dojde ke zlepšení kvality ovzduší v České republice.

Jak zaslat podnět

Na podkladu aktualizované analytické části může odborná i laická veřejnost v termínu do 31. ledna 2019 na e-mailovou adresu npse@mzp.cz podávat podněty a návrhy do nové návrhové části dokumentu, na dodatečná opatření vedoucí ke snížení emisí k roku 2030. Pro zaslání těchto podnětů použijte formulář na odkazu (viz níže). Upozorňujeme, že nebudeme odesílat odpovědi na jednotlivé e-mailové zprávy a náměty nebudou jednotlivě vypořádány. Souhrn všech obdržených příspěvků a okomentovaný výsledek veřejné konzultace bude zveřejněn současně s výsledným návrhem dokumentu na webových stránkách MŽP. Aktualizovaný Národní program snižování emisí ČR bude dle požadavků národní legislativy následně posouzen v řádném procesu SEA. Během tohoto procesu bude mít veřejnost rovněž možnost se k dokumentu vyjádřit.

Dokument ke stažení:

• Formulář pro podání námětů (PDF, 51 kB)

• Národní program snižování emisí (PDF, 3 MB)

• Aktualizovaná analytická část NPSE ČR (PDF, 4 MB)

ECHA zařadila na Kandidátský seznam 5 nových látek a 1 látku, která byla identifikována jako SVHC v roce 2016, přidala na seznam Evropská komise. Kandidátský seznam nyní obsahuje 197 látek (zveřejněno ECHA 15. 1. 2019).

Kandidátský seznam (dále KS) obsahuje látky, které mohou mít vážný dopad na lidské zdraví nebo na životní prostředí. Látky nově zařazené na KS, jejich vlastnosti a příklady použití:

• 2,2-bis(4'-hydroxyphenyl)-4-methylpentane (EC 401-720-1; CAS 6807-17-6). látka je toxická pro reprodukci; není registrována podle nařízení REACH;

• Benzo[k]fluoranthene (EC 205-916-6; CAS 207-08-9): látka je karcinogenní, PBT a vPvB; není registrována podle nařízení REACH;

• Fluoranthene (EC 205-912-4; CAS 206-44-0): látka je PBT a vPvB; není registrována podle nařízení REACH;

• Phenanthrene (EC 201-581-5; CAS 85-01-8): látka je vPvB. Látka není registrována podle nařízení REACH. Obvykle není vyráběna záměrně, ale vyskytuje se jako složka nebo nečistota v jiných látkách;

• Pyrene (EC 204-927-3; CAS 129-00-0): látka je PBT a vPvB; používá se jako meziprodukt pro výrobu čistých chemických látek;

• 1,7,7-trimethyl-3-(phenylmethylene)bicyclo[2.2.1]heptan-2-one (EC 239-139-9; CAS 15087-24-8): látka je endokrinní disruptor pro životní prostředí; není registrována podle nařízení REACH.

Během jednání MSC se předkladatel dokumentace (německý příslušný orgán) rozhodl stáhnout svůj návrh na identifikaci látky undecafluorohexanoic acid (PFHxA) a její amonné soli (APFHx) jako SVHC.

V současné době obsahuje Kandidátský seznam 197 SVHC látek, z nichž 43 látek již bylo zařazeno do přílohy XIV nařízení REACH tj. na seznam látek podléhajících povolení.

Po zařazení látky do KS vyplývají společnostem zákonné povinnosti, které se mohou vztahovat na látky samotné, ve směsích nebo v předmětech. Každý dodavatel předmětů obsahujících látku z KS v koncentraci vyšší než 0,1% hm. musí poskytnout dostatek informací příjemcům předmětu a spotřebitelům. Kromě toho, dodavatelé a výrobci předmětů obsahujících látku z KS musí do 6 měsíců po jejím zařazení podat oznámení agentuře ECHA.

Další informace:

Kandidátský seznam

Souhrn povinností vyplývajících ze zařazení do KS

Návrhy na identifikaci SVHC odsouhlasené MSC

Jak oznámit látky v předmětech

Zdroj: MPO

Plzeňský Prazdroj s pekaři vyrobil zkušební sérii sušenek z mláta, tedy ze zbytku ze sladu používaného při výrobě piva. Jsou ve sladké a slané variantě a cílem bylo zkusit z odpadních surovin vyrobit plnohodnotnou a zdravější variantu obvyklých sušenek, řekla Jitka Němečková, mluvčí pivovaru, v němž se nápad zrodil. Firma zatím nepočítá s výrobou ve velkém.

Sušenky vyrobila začátkem roku Biopekárna Zemanka. Využila příznivých vlastností mláta, které vzniká jako odpad z ječmenného sladu. "Mláto má oproti obvyklým moukám vyšší obsah bílkovin a vlákniny a méně sacharidů. Těchto vlastností využívá několik start-upů v USA a vyrábí z něj speciální mouku a zdravé tyčinky," řekla Tereza Kamal z Prazdroje. Z experimentu vzešly sladká sušenka s medem, ovesnými vločkami a rozinkami a slaná varianta, která se hodí i k pivu.

"Sušenky z mláta jsou zatím jen jednorázový experiment. Výsledek nás velmi mile překvapil. V tuto chvíli je ale předčasné hovořit o dalších plánech," uvedla Kamal. Pokud by se pivovar po důkladné analýze s Biopekárnou Zemanka dohodl na standardní výrobě a učinili veškeré kroky, které jsou k tomu potřeba, jsou možnosti distribuce různé, a to jak přímé dodávky do restaurací a kaváren, tak i prodej prostřednictvím maloobchodu. To ukáže až budoucnost, dodala.

Prazdroj dosud mláto dodával zemědělcům, kteří jej používají jako krmivo pro hospodářská zvířata. Zemědělci podle Kamal o mláto ani v budoucnu nepřijdou. "Naší ambicí, aspoň prozatím, není výroba pečiva ve velkém. A i kdybychom se v budoucnu vydali cestou pravidelné výroby sušenek, budeme používat jen malý zlomek mláta," uvedla. Podle Jana Zemana z Biopekárny to byla pro firmu zajímavá výzva. "I my jsme se vydali cestou udržitelné výroby a rádi jsme se podíleli na tomto projektu. Ukázali jsme, že výrobu pořád můžeme posouvat ekologičtějším směrem," řekl.

Prazdroj podle Kamal trvale snižuje ekologické dopady podnikání a patří mezi nejzodpovědnější pivovary. "Recyklujeme nebo znovu využijeme 98,5 procenta odpadu z výroby," uvedla. Mláto, kvasnice a sladovnický odpad dodává zemědělcům jako krmivo, čistírenské kaly se používají jako hnojivo. Odpadní filtrační křemelina se zaorává, což přispívá ke zlehčování půdy pro rekultivovaná území. Zbytek třídíme, dodala.

Pivovarský mlátem se označují tuhé zbytky vzniklé při výrobě piva po filtraci sladiny - sladkého meziproduktu obsahujícího cukry, bílkoviny a další látky, ale bez chmele.

Inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v Hradci Králové uložili pokutu 120 tisíc korun společnosti Cihelna Časy s.r.o. Firma na pozemku v obci Časy na Pardubicku nakládala s odpadní výkopovou zeminou, i když neměla platné povolení Krajského úřadu Pardubického kraje k provozu zařízení k využívání odpadů. Sankce je pravomocná.

„Při kontrole v červenci 2018 jsme zjistili, že na pozemku bylo navezeno 1064 tun odpadní výkopové zeminy bez povolení. To jsme vyhodnotili jako velké množství. Firma nedisponovala žádnými doklady o kvalitě naváženého materiálu. Nerespektovala územní rozhodnutí a nakládala s odpady bez platného povolení krajského úřadu,“ uvedl Lukáš Trávníček, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Hradci Králové.

Nešlo o první porušení zákona, kterého se společnost Cihelna Časy dopustila. Už v roce 2017 jí inspektoři ČIŽP uložili pravomocnou pokutu 80 tisíc korun za stejné pochybení – tedy nakládání s odpady bez platného povolení Krajského úřadu Pardubického kraje. „Přesto subjekt v činnosti bez patřičného povolení pokračoval. Výsledkem je druhá pokuta,“ doplnil Trávníček.