Více času na podstatné

 


ODPADOVÉ FÓRUM

Aktuální číslo: DATA A ČÍSLA V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ

 

ALPLA slaví 70 let: Od průkopníků plastů k lídrům udržitelnosti
Redakce OF

Politici, zbystřete! Češi jasně říkají, že životní prostředí je základ spokojeného života
Redakce OF

Záchrana knih jako cirkulární byznys. A proč ne?
Redakce OF

Také nevíte, která CO2 kalkulačka je ta správná? EFRAG přináší odpověď
Redakce OF

Reporting firemního dopadu: Když fakta dávají smysl
Laura Mitroliosová

Legislativní hrátky se složením kapalných náplní do elektronických cigaret
Aneta Nezmeškalová a Sabina Fraňková

Cihly z plastu a betonu: Kanadská odpověď na přebytek odpadu i nedostatek bydlení
Redakce OF

Zatímco Rumunsko zahajuje boj proti odpadu z jednorázových tiskových kazet, v Česku se dál hromadí
Pavel Hrdlička

Data a čísla o odpadech – kolik jich skutečně potřebujeme?
Eva Horáková

Cirkulární ekonomika v ČR: Překážkový běh pro vytrvalé
Radek Hořeňovský

Zachrání nás recyklace před vlastním elektroodpadem?
Redakce OF

Životní prostředí Evropy: Trendy, hrozby a inspirace z Česka
Redakce OF

Česko v environmentálním zrcadle: Méně emisí, více obalů a rekordní déšť
Redakce OF

Souvislosti plastového znečištění: Kdo produkuje, kdo znečišťuje, kdo trpí a co uniká do oceánů?
Redakce OF

Jak se Čechům dýchalo v roce 2024?
Redakce OF

Od skládek k elektřině: Jak odpad začal vyrábět energii
Redakce OF

Jak Česko krotilo vodu v roce 2024?
Redakce OF

Ekologický potenciál přírodní gumy
Miloš Beran

Budoucnost ochrany přírody: Drony a roboty se učí likvidovat invazní rostliny
Ondřej Vild, Ondřej Veselý, Dalibor Dostál, Daniel Vejchar a Jakub Lev

Výzkum environmentálně relevantních mikroplastů pomocí technik laserové spektroskopie
Pavlína Modlitbová

 


REKLAMA

 

 

KALENDÁŘ AKCÍ

 

  ZAŘADIT AKCI  
Prosinec    
9.12. Dopady novely legislativy ochrany ovzduší na provozovatele zdrojů znečišťování ovzduší
9.12. iKURZ: Obecní systémy a sběr dat a podkladů pro hlášení o obecním systému - metodika správného vedení evidence pro ohlašování za rok 2025
Leden    
6.1.  ESG report: praktický pohled v kontextu podnikové ekologie a ISO 14001
Následné termíny: 15.11.
8.1. Obecní systémy a sběr dat a podkladů pro hlášení o obecním systému - metodika správného vedení evidence pro ohlašování za rok 2025
13.1. iKURZ: Teorie, praxe a příklady vedení průběžné evidence odpadů pro snadné ohlašování za rok 2025 - zaměřeno na provozovatele zařízení pro nakládání s odpady
13.1. ISPOP a aktuální ohlašovací povinnosti v oblasti vodního a odpadového hospodářství a ochrany ovzduší
15.1. ISPOP - hlášení za rok 2025
19.1. ISPOP 2026: Změny v ohlašování - aplikace ISPOP, IRZ, SPE, odpady, obaly, voda...
Následné termíny: 21. 1., 9. 2.
20.1. Jak zvládnout ohlašování odpadů za rok 2025 z IS ENVITA do ISPOP
Opakování: 21.01., 03.02., 04.02., 05.02., 10.02., 11.02., 12.02.2026
21.1. Konference Chemická legislativa 2026
22.1. NOVINKY V LEGISLATIVĚ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A ISPOP 2026
Následné termíny: 27.1.
22.1. iKURZ: Hlášení o odpadech za rok 2025 do ISPOP z webových formulářů - zaměřeno na původce odpadů
Následné termíny: 19.02., 26.02.2026
26.1. Evidence a ohlašování odpadů a zařízení, ISPOP, aktuální změny legislativy odpadů
Následné termíny: 4.2., 2.12.
29.1. Vodárenská biologie 2026
Únor    
10.2. Podnikový ekolog (2denní kurz)
Následné termíny: 18. - 19. 3., 23. - 24. 4., 13. - 14. 5., 17. - 18. 5., 27. - 28. 7., 14. - 15. 9., 8. - 9. 10., 14. - 15. 10., 3. - 4. 12.
12.2. OVZDUŠÍ: povinnosti, změny legislativy, ISPOP, hlášení SPE a poplatky, IRZ
Následné termíny: 11.3.
Březen    
3.3. iKURZ: Integrovaný registr znečišťování – IRZ - vznik ohlašovací povinnosti za r. 2025
12.3. Legislativa životního prostředí v kostce
Následné termíny: 16. 4., 10. 6., 7. 10., 25. 11.
13.3. Ekologická újma: hodnocení rizik po změnách legislativy + Prevence závažných havárií: posouzení objektu + hlášení do IRZ
Následné termíny: 12.11.
17.3. Práce s IS ENVITA na PC - základy používání programu
Následné termíny: 18.03., 26.5., 27.05.
24.3. iKURZ: Kovové odpady v roce 2026 - legislativa, praxe a nejčastější chyby z ročních hlášení
26.3. Chemické látky na pracovištích a ve skladech: nakládání, bezpečnost, ochrana zdraví
Duben    
1.4. iKURZ: Nakládání s asfalty – vyhláška č. 283/2023 Sb.
13.4. ADR PRO "NE"DOPRAVCE: Běžný podnik a jeho povinnosti k ADR, školení zúčastněných osob
14.4. iKURZ: Ekolog a BOZP a jejich součinnost při plnění požadavků legislativy ochrany životního prostředí v roce 2026
15.4. Environmentální management podle ISO 14001 + Audit systému managementu podle ISO 19011 
Následné termíny: 9.11
20.4.  SDO: Stavební a demoliční odpady v praxi po novelách odpadové legislativy
Následné termíny: 23.11.
21.4. Workshop o odpadech aneb odpadářské minimum pro rok 2026 - seminář pro všechny, kteří v oblasti nakládání s odpady začínají
22.4. iKURZ: Změny v povinnostech při nakládání s odpady ze zdravotnických a jim podobných zařízení v roce 2026
22.4. Odpadová legislativa pro běžnou praxi
Následné termíny: 14.11. 
24.4. iKURZ: Stavební a demoliční odpady a nakládání s nimi pro původce i provozovatele zařízení
Květen    
12.5. Vzdělávání pracovníků měřících skupin - novela zákona č. 42/2025 Sb.
13.5. iKURZ: Povinnosti při nakládání s chemickými látkami a směsmi (CHLaS)
14.5. iKURZ: Nakládání s autovraky v roce 2026 - povinnosti pro provozovatele zařízení pro sběr a zpracování vozidel s ukončenou životností
19.5. iKURZ: Práce s modulem PIO/ ZPO v IS ENVITA ve vazbě na požadavky legislativy
19.5. Optimalizace odpadových toků: moderní přístup k nakládání s odpady
20.5. Podrobný podnikový ekolog (5-denní kurz)
Následné termíny: 9. 9. - 24. 9.
23.5. Změny v legislativě životního prostředí: novinky v podnikové ekologii 2026
Následné termíny: 11. 6., 2. 11.
25.5 Nové nařízení EU 2025/40 o obalech a povinnosti ze zákona 477/2001 Sb. o obalech
27.5. Nařízení EUDR krok za krokem: jak připravit firmu na nové požadavky EU
Červen    
2.6. iKURZ: Modul ILNO v IS ENVITA v legislativních souvislostech
10.6. iKURZ: Práce s modulem OLPNO v IS ENVITA i z pohledu legislativních povinností
15.6. Konference pro praxi: Průmyslová ekologie 2026
Září    
22.9. Práce s IS ENVITA na PC - pokročilé funkce programu
Následné termíny: 23.09., 24.11., 25.11., 26.11.
Listopad    
11.11. ADR: Povinné školení osob podílejících se na přepravě

 

  

 

Novinky

08.08.2018 16:55

Senát asi podpoří zákaz jednorázových plastových výrobků

Senát by měl podle svého výboru pro životní prostředí podpořit unijní zákaz či omezení některých jednorázových plastových výrobků. Na rozdíl od vlády výbor doporučil i zákaz plastových vatových tyčinek, u nichž lze plast nahradit upraveným papírem či bavlnou. Náměstek ministra životního prostředí Vladislav Smrž to podpořil, pokud existuje cenově dostupná alternativa.

Změnu vládního stanoviska náměstek připustil, ale neslíbil. "Nemůžu mluvit za vládu, že to změní," uvedl Smrž. Náměstek ministra průmyslu a obchodu Eduard Muřický uvedl, že navrhovaná směrnice EU je vyvážená a flexibilní. Některé cíle směrnice jsou ale podle něj "možná příliš ambiciózní" a "realita bude skromnější".

Evropská komise navrhla s cílem snížit znečištění oceánů plasty mimo jiné zákaz jednorázových plastových brček nebo nádobí, pokud pro ně existují dostupné a cenově přijatelné alternativy. Omezení by se mělo vztahovat na nádoby na potraviny a nápojové kelímky. V případě hygienických vložek, vlhčených ubrousků a balonků má být určen způsob jejich likvidace. Členské státy by podle komise měly do roku 2025 zajistit sběr 90 procent jednorázových plastových lahví od nápojů, například prostřednictvím systémů vratných záloh.

Stanovisko výboru nepodpořil pouze senátor Zdeněk Nytra z klubu ODS. Obává se, že směrnice poškodí české či evropské výrobce a pomůže asijským. Smrž k tomu řekl, že opatření by se kromě výrobců mělo vztahovat také na dovozce. Senátorka Renata Chmelová z klubu KDU-ČSL uvedla, že evropské státy vyrobí 19 procent celosvětové produkce plastových výrobků zatímco asijské zhruba polovinu.

Předseda senátorského klubu STAN Jan Horník doporučoval, aby se směrnice týkala také malých plastových balení mléka do kávy či čaje. Plastová brčka by podle Horníka mohla nahradit slaměná nebo i makaróny. Chmelová navrhovala, aby víčka z tvrdého plastu u balených nápojů byla pevně připevněna k lahvím; podle Smrže je to možné jen u nesycených nápojů. Jan Látka (ČSSD) doporučoval zálohovat také nádoby například na kapaliny do ostřikovačů.

Směrnici by chtěla komise prosadit podle Smrže ještě ve stávajícím složení, tedy do poloviny příštího roku. Až podle konečného znění návrhu směrnice ministerstvo zjistí, jaké by měla dopady na české výrobce a dovozce, uvedl náměstek. Změny by se měly promítnou do zákonů o odpadech a o výrobcích s omezenou životností, které chce ministerstvo životního prostředí poslat do připomínkového řízení na podzim.

Návrhy by podle propočtů Evropské komise měly k roku 2030 snížit znečištění nyní zakazovanými deseti plastovými výrobky v mořích o více než polovinu a ušetřit spotřebitelům asi 6,5 miliardy eur (přes 165 miliard Kč).

 

 

Zdroj: ČTK

08.08.2018 13:45

Stále mátešanci si přihlásit do kurzu Oběhového hospodářství

Pojem „oběhové hospodářství či cirkulární ekonomika“ je v poslední době často skloňovaným výrazem jak na globální, tak lokální úrovni. Oběhové hospodářství je trendem, který je jednou z prioritních oblastí udržitelného rozvoje Evropské unie. Pochopit však jeho základní principy, které lze úspěšně aplikovat do praxe nemusí být snadné. A právě proto Fakulta technologie prostředí VŠCHT v Praze otevřela kurz nástavbového vysokoškolského studia celoživotního vzdělávaní s názvem Oběhové hospodářství. Po úspěšném prvním ročníku odstartuje 7.9.2018 další ročník, na který je možné se zapsat již nyní.  

Kurz nabídne odpovědi na otázky, co skutečně oběhové hospodářství znamená, jaké příležitosti přináší těm, kteří jeho potenciál začnou vnímat mezi prvními. Zaměří se na to, jak nastavit nové business modely tak, aby byly udržitelné, v souladu s legislativou a současně inovativní. Zároveň však poskytne účastníkům nejnovější informace z oblasti oběhového hospodářství a plány a vize z celosvětového hlediska i na lokální úrovni.

„Přechod od lineárního na oběhové hospodářství změní zaběhlé přístupy k využití zdrojů a bude mít zásadní vliv na vývoj nových postupů a technologií a celkovou zaměstnanost u nás i v EU. Podle nejnovějších odhadů by v EU přechod na oběhové hospodářství mohl k roku 2030 vytvořit až 2 miliony pracovních míst a ušetřit 600 miliard EUR. Pro úspěšnou realizaci tohoto ambiciózního plánu je ale potřeba vytvořit novou generaci manažerů, lídrů a občanů, kteří se budou schopni efektivně orientovat a využít nových možností, které koncept oběhového hospodářství nabízí,“ dodává Soňa Jonášová, ředitelka Institutu cirkulární ekonomiky. Kurz Oběhové hospodářství je určen pro manažery rozvoje, životního prostředí, CSR či podnikové ekology. Stejně tak je vhodný pro pracovníky na klíčových pozicích, kteří rozhodují o strategiích volených pro zajištění „resilience“ podniku a vyhledávání nových příležitostí.

„I v druhém ročníku kurzu celoživotního vzdělávání poskytnou akademičtí pracovníci společně s odborníky z praxe znalosti z různých oblastí, se kterými oběhové hospodářství souvisí. Budeme se věnovat odpadovému hospodářství, vodnímu hospodářství, ochraně ovzduší, alternativním zdrojům energie, předcházení vzniku odpadů, recyklačním technologiím, elektroodpadu, potravinovým odpadům, posuzování životního cyklu, CSR, certifikaci, reportingu a dalším tématům. Opět zazní výhody i nedostatky, perspektivy i limity současných nástrojů zavádění oběhového hospodářství do praxe. Náš kurz je platformou pro výměnu názorů a zkušeností v oběhovém hospodářství a je vstupenkou do komunity odborníků vnímajících podnikání v souvislostech,“ dodává Vladimír Kočí, garant kurzu a děkan Fakulty technologie ochrany prostředí VŠCHT v Praze.

Fakulta technologie ochrany prostředí VŠCHT spolupracuje v rámci tohoto kurzu také s odborníky z praxe. Ti na přednáškách poukazují na konkrétní fakta, aktivity či překážky v realizaci skutečných projektů aplikací principů oběhového hospodářství.

První ročník kurzu už přinesl první výsledky v praxi. Mezi dvaadvaceti studenty, kterými byli zejména odborníci z praxe, byla Klára Hálová ze společnosti Karlovarské minerální vody, která ke kurzu dodává: “Kurz a kontakty v něm získané mají obrovský přesah do mé práce, takže je to obohacující nejen pro mě jako člověka, ale i pro naši společnost.” Společnost Karlovarské minerální vody navíc v tomto roce oznámila zahájení výzkumných aktivit projektu Zálohujme?, jehož cílem je zjistit možnosti navýšení množství zpětně odebraných PET lahví v České republice. Výzkumná skupina, kterou tvoří společně s experty z VŠCHT a Institutu Cirkulární ekonomiky, vznikla právě na základě navázání úzké spolupráce v průběhu kurzu. “A tento projekt není jediný, začali jsme spolupracovat i s dalšími účastníky. Snažíme se, aby čerstvé informace, které na kurzu získali, mohli ihned aplikovat v praxi“ dodává Soňa Jonášová z INCIEN.

Další ročník kurzu Oběhového hospodářství bude probíhat od září 2018 do května 2019. Je tvořen 11 celodenními výukovými bloky, dvoudenní exkurzí na Jižní Moravu a nebudou chybět ani exkurze do ZEVO Malešice a Ústřední čistírny odpadních vod v Praze. Absolvent kurzu bude umět vnímat souvislosti stejně dobře jako příležitosti pro rozvoj konkrétní oblastí, které se věnuje ve svém pracovním prostředí. Získá také komplexní znalosti v oblasti současného stavu rozvoje oběhového hospodářství. Odbornými partnery pro další ročník jsou Institut cirkulární ekonomiky, z.ú., SUEZ Využití zdrojů, a.s., Asociace oběhového hospodářství a Veolia Česká republika, a.s. Druhý ročník kurzu proběhne pod záštitou dvou ministerstev, Ministerstva životního prostředí a Ministerstva průmyslu a obchodu.

Na druhém ročníku kurzu zbývají stále volná místa! Praktické informace a registraci naleznete na webových stránkách: https://cv.vscht.cz/kurzy-cv/obehove-hospodarstvi. V případě jakýchkoliv dotazů neváhejte kontaktovat Markétu Šerešovou, e: marketa.seresova@vscht.cz

 

08.08.2018 08:00

E15: Z auta se stane mobil s aplikacemi, říká šéfka Škoda Auto DigiLabu Plachá

Překotný vývoj na poli technologií zastihl i automobilový průmysl v mnohém nepřipravený. Tradičním automobilkám konkurují firmy jako Google či Amazon. Mladoboleslavská Škodovka se proto snaží konkurenty předběhnout a testuje poslední inovace v elektromobilitě, autonomních autech či ve sdílených jízdách. „V digitálu je klíčová rychlost,“ říká zakladatelka Škoda Auto DigiLabu Jarmila Plachá. Více ZDE nebo níže

 

 

Dokument ke stažení:

škoda.jpg (502342)

škoda2.jpg (576245)

07.08.2018 18:54

Světu dochází další důležitý surovina, tentokrát písek. Pouštní je zatím nevhodný

Život lidí je doslova postaven na písku, který se hned po vodě stal surovinou, které se spotřebuje nejvíce. Písek totiž není jen v budovách, ale prakticky ve všem: od skla a asfaltu přes kosmetiku, zubní pasty, mikročipy a displeje chytrých telefonů až po automobily a letadla. Oxid křemičitý, který se z písku získává, se používá i ve vinařství a mnoha dalších odvětvích potravinářského průmyslu. Brzy by se však mohl stát nedostatkovým zbožím. Na pouštích je sice písku stále ohromné množství, jenže ten je pro výrobu betonu nevhodný. Více ZDE

 

Zdroj: iDNES.cz

07.08.2018 13:47

MF Dnes: Voda na příděl

Sucho nesužuje Českou republiku prvním rokem, ale už pátým v řadě. A protože se zřejmě kvůli klimatickým změnám situace nezlepší ani do budoucna, finišují ministerstva životního prostředí a zemědělství s přípravou nové legislativy, která přinese radikální změny. Určí, jak se kdo bude moci během sucha chovat a zacházet s tím nejcennějším – vodou. Nová pravidla by měla začít platit od roku 2020. Bude to velká novela vodního zákona. „Dnes máme ve vodním zákoně velmi dobře zpracováno, jak reagují jednotlivé složky v případě povodní, ale v případě sucha nic,“ řekl k tomu MF DNES ministr životního prostředí Richard Brabec.

Podle něj má být novela naprosto zásadní v tom, že přesně určí, co dělat na obecní, krajské i národní úrovni tehdy, když bude hrozit nedostatek vody. „Ve chvíli, kdy Český hydrometeorologický ústav vydá výstrahu, že hrozí nedostatek vody, podobně jako dnes upozorňuje na nebezpečí zvýšené hladiny řek u povodní, sejde se krajská komise složená z vodohospodářů, zástupců povodí a kraje a bude vyhodnocovat, jestli je potřeba omezit odběry vody. Logicky nejdříve třeba na zalévání nebo napouštění bazénů, tzn. na užívání pitné vody jako vody užitkové, a pak postupně až do úrovně omezení odběrů vody na pití,“ přiblížil ministr Brabec a hned dodal: „To je samozřejmě katastrofická situace, ale musíme na ni být připraveni i legislativně, i když voda na příděl zní hrozivě.“ Kvůli nedostatku vody si už však i dnes musí řada obcí zvykat na zásobování vodou z cisteren do obecních vodojemů. V leckterých z nich se už voda dokonce pouští jen na několik hodin denně. Sucho se do budoucna dotkne našich každodenních životů ve všech směrech. Postihne všechny oblasti, a to včetně průmyslu a výroby, energetiky, zemědělství, rozvoje měst nebo dopravy.

Počítá se dokonce s tím, že třeba obce se do budoucna budou rozvíjet podle toho, jestli budou mít dostatek vody a budou k ní moci připojit nové obyvatele. Velkou výzvou bude také vyrovnání se se suchem pro zemědělce, kteří se budou muset naučit obhospodařovat svá pole jinými způsoby než dosud. Pro příklad úspory vody nebudou už moci třeba zalévat dnešními plošnými závlahami z obrovských trubek a pomocí rotujících trysek. Kvůli nedostatku vody se budou muset vyvíjet odrůdy, jež budou schopny přežít v sušším počasí. Podle suchosti krajiny se také bude posouvat jejich výskyt. Už dneska je třeba leckde v České republice sucho na brambory, které se kdysi pěstovaly skoro všude. A vyřešit se v budoucnu bude muset i to, čím se v zimě bude krmit dobytek. Místo zelené trávy je na pastvinách už dnes spáleniště a další tráva na nich bez deště neroste. A zemědělci se již dnes bojí, že budou muset porážet tisíce krav, protože je nebudou mít čím nakrmit. Boj se suchem si vyžádá miliardové investice. Voda pro domácnosti by však kvůli tomu podražit neměla, což MF DNES potvrdil i ministr Brabec.

 

Kde je nyní situace, pokud jde o sucho, nejhorší?

Dlouhodobě je to jižní Morava, která má v podstatě už dneska v některých oblastech charakter polopouště. Když se ale podíváte na mapu půdní vlhkosti, tak ta situace je podobně špatná třeba i v některých oblastech východních Čech, ve středních Čechách a v severozápadních Čechách, respektive v Ústeckém kraji a ve střední a na severní Moravě. V tuto chvíli je až 70 procent území České republiky ve stadiu silného nebo mimořádného sucha, což je obrovské číslo a mělké vrty do třiceti metrů k vodě nedosáhnou. A to je teprve konec července.

 

Pokud bude obdobné počasí i v srpnu, co se dá očekávat?

Zřejmě něco podobného jako v roce 1993, kdy byly stovky obcí zásobovány cisternami. Ostatně to se děje i dneska, i když se o tom moc nemluví, ale pravda je, že mnoha obcím už dneska vozí vodu cisterny do obecních vodojemů. V některých obcích se už dokonce pouští voda jen několik hodin denně. Od roku 2014 prakticky zažíváme pátý suchý rok v řadě a ten srážkový deficit je v řadě míst republiky až roční.

 

Co se s tím dá dělat?

My jsme začali se suchem reálně bojovat právě v roce 2014. Rozhýbali jsme vládu, aby přijala koncepční dokumenty. Začali jsme masivně investovat do zadržování vody v krajině. To z mé strany není vychloubání. To je konstatování, protože příprava na sucho měla začít daleko dřív. To se ale na rozdíl od povodní nebralo jako problém. Sucho nikoho do té doby ani moc nepostihovalo. Na druhou stranu, povodňové zábrany jsme také začali stavět až potom, co jsme prožili katastrofické scénáře. Ale vědci už v souvislosti s povodněmi upozorňovali, že sucho je jen druhá strana jedné mince. Takže místo popírání změn klimatu měli naši předchůdci konat.

 

Co tedy teď bude vláda v boji se suchem dělat?

Ale my už děláme. Nejenže naše ministerstvo pomáhá lidem se sběrem dešťovky (dotacemi pro domácnosti, které využijí dešťovou vodu – pozn. red.), což je ale samozřejmě jen střípek v té mozaice mnoha reálných a potřebných kroků. Za minulý rok a půl jsme pomohli už takřka třem stům obcí s novými vrty nebo jsme současné vrty posílili. Teď jsme na to vypsali novou výzvu, kde máme dvakrát víc peněz (z původních 300 milionů se podpora navýšila na 600 milionů korun), a chtěli bychom jimi pomoci až pěti stům především menších obcí, kterým právě ty mělčí vrty vysychají. Současně se zaměřujeme na návrat k původnímu rázu krajiny. Napravujeme historické chyby. Sto let jsme z krajiny kvůli strachu z povodní a kvůli zemědělství odváděli vodu, narovnávali řeky a nechávali vysychat mokřady. Za posledních 80 let jsme odvodnili milion hektarů mokřadů, což je moc, když máme 3,5 milionu hektarů zemědělské půdy. Vodu do krajiny teď musíme vrátit. Největší výzva to ale bude pro zemědělství. Pole se už nebudou moci zalévat jako dnes, kdy třeba na pole se saláty stříkala voda plošně z obrovských trubek. To velmi rychle přestane a třeba pro ovocnářství nebo zelinářství bude řešením kapková závlaha, stejně jako třeba v Izraeli, který je pro nás obrovským vzorem v tom, jak nakládat s vodou.

 

Resort zemědělství s tím souhlasí?

Ano, na koncepci pracujeme společně. I když ministerstvo zemědělství teď aktuálně řeší první desítky miliard na možný převod pitné vody mezi regiony. Je také jasné, že se do budoucna budou muset vyvíjet odrůdy rostlin, které budou schopny přežít v sušším počasí. A vyřešit se také bude muset, čím v zimě krmit dobytek, protože je málo trávy. A zemědělci se bojí, že budou muset porážet krávy, protože je nebudou mít čím krmit.

 

Zmínil jste už, že ministerstvo zemědělství řeší první desítky miliard na převod vody mezi regiony. Dá se říct, kolik už boj se suchem stál a ještě stát bude?

Jenom naše ministerstvo už na boj se suchem vydalo jedenáct miliard korun. V budoucnosti to určitě naroste na stovku miliard korun. Do budoucna se obce budou rozvíjet podle toho, jestli budou mít dostatek vody.

 

Může se stát, že by došla voda?

Katastrofické sucho, že by i velká města přišla o vodu, to zatím na obzoru není. Velké přehrady zatím mají dostatek pitné vody i na několik let dopředu. Ale musíme se připravit na situaci – a ta už dneska reálně je – kdy stovky tisíc lidí po republice, hlavně v těch menších obcích, mají v letních měsících velký problém s vodou. Je to proto, že jsou zásobovány z menších a méně vydatných zdrojů. Proto připravujeme novou legislativu.

 

O co v ní jde?

Dnes máme ve vodním zákoně velmi dobře zpracováno, jak reagují jednotlivé složky v případě povodní, ale v případě sucha nic. Právě proto s ministerstvem zemědělství připravujeme velkou novelu vodního zákona, která bude naprosto zásadní. Bude obsahovat nové paragrafy týkající se sucha. Přesně určí, co dělat na obecní, krajské i národní úrovni. Cílem vždycky bude zajistit pitnou vodu pro domácnosti. Takže ve chvíli, kdy meteorologové vydají výstrahu, že hrozí nedostatek vody, sejde se krajská komise a bude vyhodnocovat, jestli je potřeba omezit odběry vody. Logicky se omezí nejdříve zalévání nebo napouštění bazénů, to znamená užívání pitné vody jako vody užitkové. Pak to postupně může dojít až do úrovně omezení odběrů vody na pití. To je katastrofická situace, ale musíme být na ni připraveni i legislativně, i když voda na příděl zní hrozivě.

 

Kdy by tato opatření měla platit?

Pravděpodobně někdy od roku 2020. Příští rok k tomu očekávám velkou debatu v parlamentu.

 

A může kvůli tomu podražit voda?

Kdybychom zdražili vodu, co bychom tím získali? Že by si bohatí klidně napouštěli bazény, protože si to mohou dovolit, zatímco ti chudší by na to dopláceli? Ne, nechceme zdražit vodu. Naopak se ji snažíme zlevnit třeba tím, že bude nově v nižší sazbě DPH. Tím se voda někde zlevní, někde vzniknou nově prostředky na obnovu vodohospodářské infrastruktury, která je zanedbaná. V Česku se pořád ztrácí v trubkách až dvacet procent vody a na to doplácí domácnosti. Problém vznikl v devadesátých letech, kdy se obce zbavily provozování infrastruktury. Uzavřely nevýhodné smlouvy na mnoho let dopředu. Výnosy z ceny vody šly do mateřských společností provozovatelů většinou v zahraničí a doma nebylo z čeho investovat do obnovy trubek.

07.08.2018 13:24

Vědci varují před spuštěním dominového efektu oteplování

Cíl pro maximální nárůst globálních teplot stanovený před třemi lety v Paříži nemusí být dostatečný pro stabilizaci světového klimatu. Dodržení limitu kolem dvou stupňů Celsia nad hodnotami z období před průmyslovou revolucí by stále nemuselo zabránit sledu procesů, který by vedl k dalšímu oteplování bez ohledu na kroky mezinárodního společenství. Přední klimatologové ve studii publikované v pondělí v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences (PNAS) varují, že spuštění různých navzájem se podporujících procesů by vedlo k růstu teplotních průměrů o čtyři až pět stupňů Celsia.

Vědci působící v Německu, Dánsku, Švédsku a Austrálii se v rámci svého výzkumu zabývali desítkou procesů, jakými jsou tání permafrostu, úbytek metan hydrátů z oceánského dna, oslabování suchozemských a oceánských rezervoárů uhlíku, úbytek ledu na hladině arktických moří či v Antarktidě. Cílem bylo najít práh teplotního nárůstu, za nímž by nezvratně přišlo další oteplování.

"Tyto rozdílové prvky mohou potenciálně fungovat jako řada dominových kostek. Jakmile jednu shodíte, posune Zemi směrem k další," vysvětlil agentuře Reuters jeden z autorů článku Johan Rockström, který je předním světovým odborníkem na klimatické mechanismy zpětné vazby oteplování, neboli způsob, jakým oteplování podporuje nové zdroje skleníkových plynů a snižuje schopnost planety absorbovat uhlík a odrážet teplo. Odhadovanou posloupnost jevů v závislosti na růstu teplotního průměru planety znázorňuje grafika britského deníku The Guardian.

Autoři nového výzkumu dospěli k závěru, že ani dodržení závazku ohledně udržení teplotního růstu "výrazně pod" dvěma stupni Celsia stanoveného na pařížské konferenci by nemuselo zabránit nástupu na cestu ke "skleníkové Zemi". Aktuálně se globální teplotní průměry pohybují o stupeň nad preindustriálními hodnotami a rostou tempem 0,17 stupně za desetiletí. Čerstvá studie zároveň zdůrazňuje, že závěry nejsou nezpochybnitelné.

"Doufám, že se pleteme, ale jakožto vědci máme povinnost prozkoumat, jestli je to reálné," řekl Rockström. Před 50 lety by podle něj podobný výzkum byl zavržen jako alarmistický, ale nyní "jsou vědci velmi znepokojeni". "Zastavit pád celé řady dominových kostek může být velmi složité, ne-li nemožné. Některá místa na Zemi se stanou neobyvatelná, jestliže se 'skleníková Země' stane skutečností," dodal ředitel výzkumného ústavu Stockholm Resilience Centre.

Řada propojených mechanismů globálního oteplování už podle Rockströma funguje, ovšem zatím jen s malým účinkem. Jako příklad uvádí jeho tým tání grónských ledovců, které by narušilo Golfský proud, což by vedlo ke zvýšení hladiny oceánu a hromadění tepla v Jižním oceánu. To by zase znamenalo rychlejší tání antarktických ledovců. Obavy z tohoto scénáře zvyšuje jiné nedávné zjištění o Golfském proudu, který je podle vědců nejslabší za posledních 1600 let.

Katherine Richardsonová z Kodaňské univerzity, která se na článku vydaném v PNAS rovněž podílela, uvedla, že odpovědí na současnou situaci není jen snižování emisí skleníkových plynů. Mezi návrhy jsou zlepšená správa lesů a půdy, ochrana biodiverzity a vývoj technologií na odstraňování oxidu uhličitého z atmosféry a jeho skladování pod zemí.

 

 

Zdroj: ČTK

07.08.2018 11:25

Vratimovské kaly se začnou likvidovat

Skládku s téměř sedmi tisíci tunami kalů, které několik let znečišťují životní prostředí a obtěžují obyvatele Vratimova, v úterý 31. července 2018 předali zástupci Moravskoslezského kraje sdružení firem SUEZ Využití zdrojů a.s. a AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o., aby ji zlikvidovaly. Do konce roku se tak město Vratimov zbaví velké ekologické zátěže.

„Nejpozději do konce října letošního roku by si mohli vratimovští občané oddechnout. Odtěžena a následně zlikvidována bude nejen samotná deponie materiálu, ale i přilehlý násep u železniční vlečky,“ uvedla náměstkyně hejtmana pro životní prostředí Jarmila Uvírová.

Veřejnou zakázku na odstranění materiálu z lagun Ostramo, který je dlouhodobě uskladněn na území města Vratimova, vyhlásil Moravskoslezský kraj loni v říjnu poté, co selhaly veškeré snahy o dohodu s  Vratimovem o jeho likvidaci. Kraj se proto rozhodl odstranit tuto ekologickou zátěž na vlastní náklady. Odtěžení, odvezení a odstranění materiálu si vyžádá téměř 40 milionů korun, z nichž větší část pokryje dotace ze Státního fondu životního prostředí České republiky, kterou se kraji podařilo získat. Přes 8 milionů korun půjde z krajského rozpočtu. Skládku bude sanovat vítěz výběrového řízení - sdružení společností SUEZ Využití zdrojů a.s. a AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o.

„Pro nás je dnešek velmi významným dnem. Po letech, kdy se o problému pouze diskutovalo, ale pro nápravu věci fakticky nic neudělalo, nastává okamžik, kdy dojde k odtěžení, odvezení a hlavně k ekologickému odstranění materiálu v zařízeních, splňujících nejpřísnější environmetální hlediska. Co je pro nás velmi podstatné, v průběhu celé akce nesmí být vytvořena žádná účelová mezideponie. Naložený materiál tak bude odvážen rovnou do zařízení, kde dojde k jejich energetickému využití,“ řekla náměstkyně hejtmana pro životní prostředí Jarmila Uvírová.

Dodala, že od předání lokality má zhotovitel maximálně 3 měsíce na odtěžení a odvezení materiálu a 10 měsíců na jeho likvidaci termickou cestou. „Odtěžený materiál, který se bude termicky zpracovávat v tlakové plynárně ve Vřesové, se bude přepravovat po železnici. Materiál směřující do spalovny v Ostravě, se na místo likvidace bude vozit nákladními automobily,“ upřesnila náměstkyně hejtmana Jarmila Uvírová s tím, že po celou dobu bude na realizaci zakázky dohlížet supervize zadavatele, tedy Moravskoslezského kraje.

„Vítáme, že se k odstranění této ekologické zátěže přistoupilo a že se našlo vhodné řešení. Odstranění vratimovské a dalších ekologických zátěží vnímáme jako důležitý krok ke zkvalitnění života v regionu, kde také žije a pracuje více než 350 našich zaměstnanců,“ uvedla Kateřina Kodadová, oddělení komunikace SUEZ Využití zdrojů a.s.

Deponie ve Vratimově vznikla v roce 2010, kdy se do areálu bývalých Vratimovských papíren naváželo palivo z lagun Ostramo, upravovalo se tu a odváželo ke koncovému využití. Úpadkem jedné ze společností, které se na této aktivitě podílely, dospěla situace do stavu, kdy se k deponii několik let nikdo nehlásil. Ztroskotaly také veškeré snahy o stanovení zodpovědnosti za vzniklou situaci. Kraj podal trestní oznámení na neznámého pachatele, policie však věc odložila.

 

Čtěte také:

Začne likvidace 7000 tun toxických kalů. Odstranění ekologické katastrofy zaplatí i stát (2.8., ČT)

07.08.2018 09:53

Nižší spotřeba vody zvýšila náklady na vodohospodářské trubky

Od roku 1989 klesla spotřeba vody o 50 procent. Výsledkem jsou vyšší fixní náklady, jež vysávají obecní kasy. Češi šetřili vodou natolik, až se prospořili k vyšším nákladům na infrastrukturu. Snížení spotřeby vody se potkalo s touhou postavit si domek kus od rušného města, což srazilo ekonomickou efektivitu vodohospodářských trubek. Více ZDE

07.08.2018 09:32

IV. výzva programu Obnovitelné zdroje energie vyhlášena!

Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo v pátek 3. srpna 2018 Výzvu IV programu podpory Obnovitelné zdroje energie. Cílem programu je podpora výroby a distribuce energie pocházející z obnovitelných zdrojů. Podporovány budou zařízení s největší efektivitou a bez negativního vlivu na elektrizační soustavu. Žádosti o podporu jsou přijímány od 3. 8. 2018 do 29. 3. 2019. Text Výzvy včetně jejích příloh je k dispozici na webových stránkách Agentury pro podnikání a inovace a na webu Ministerstva průmyslu a obchodu

06.08.2018 20:22

Analýza: Dvě třetiny plastových obalů na jídlo se v Británii nedají recyklovat

Pouze třetina obalů od jídla v plastových miskách a nádobách je recyklovatelná, uvádí britské úřady. Vyzývají proto tamní výrobce, aby přestali tento typ plastu používat. Nejčastěji je v nich zabaleno ovoce, zelenina, jogurty, margarín a jídla do mikrovlnné trouby. Zprávu přinesl deník The Guardian.

Misky na ovoce a zeleninu jsou nejčastěji vyrobeny ze tří typů polymerů, obaly mikrovlnných jídel zase z černého plastu. Tento druh umělé hmoty není snadné vytřídit. Asociace místních samospráv (LGA) proto vyzývá výrobce ke spolupráci s úřady, které chtějí vypracovat plán k zastavení používání nerecyklovatelných plastů.

Analýza anglicko-velšské Asociace místních samospráv (LGA) naznačuje, že tamní domácnosti ročně využijí až 525 tisíc tun plastových nádob, vaniček a tácků. Z toho je pouze třetina, tedy zhruba 169 tisíc tun, recyklovatelných.

Misky na ovoce a zeleninu jsou nejčastěji vyrobeny ze tří typů polymerů, obaly mikrovlnných jídel zase z černého plastu. Tento druh umělé hmoty není snadné vytřídit. LGA proto vyzývá výrobce ke spolupráci s úřady, které chtějí vypracovat plán k zastavení používání nerecyklovatelných plastů.

„Je načase, aby výrobci přestali zamořovat životní prostředí produkcí škodlivých obalů,“ říká pro Guardian Judith Blakeová, mluvčí LGA pro environmentalistiku. „I vláda by měla začít uvažovat o jejich zákazu,“ dodává.

Pokud se výrobci nebudou ani nadále zabývat výrobou materiálu, které lze recyklovat, měly by podle Blakeové přinejmenším přispívat k nákladům, které daňoví poplatníci platí za ochranu životního prostředí.

 

Nenechte si ujít!

 

 

Související článek:

Only a third of plastic food packaging can be recycled, councils say

 

 

Zdroj: Rozhlas.cz

06.08.2018 14:18

ECHA vytvoří do konce roku 2019 novou databázi o předmětech s obsahem nebezpečných chemických látek uvedených v Kandidátském seznamu

Nová databáze bude určena zejména pro podnikatelské subjekty zpracovávající odpady a recyklované materiály a pro spotřebitele.

Nová databáze bude obsahovat informace zaslané ECHA společnostmi, které vyrábí, dováží nebo prodávají předměty s obsahem látek vzbuzujících mimořádné obavy a zařazených na Kandidátský seznam.

Požadavek na vytvoření této databáze vyplývá z revidované rámcové směrnice o odpadech, která nabývá účinnosti v červenci 2018. Směrnice je také součástí EU legislativního balíčku o odpadech a příspěvkem do politiky oběhového hospodářství.

Informace budou dostupné podnikatelským subjektům nakládajícím s odpady, aby jim napomohly při jejich zpracování a recyklaci. Cílem je zlepšit řízení rizik chemických látek při zužitkování odpadů a podporovat životní cykly s netoxickými materiály.

Tento nový projekt rovněž posiluje požadavek na dobrou komunikaci mezi účastníky dodavatelského řetězce, kterou předpokládá nařízení REACH a podle kterého společnosti musí komunikovat v dodavatelském řetězci a oznamovat ECHA látky v předmětech uvedené na Kandidátském seznamu.

Databáze má také za cíl pomoci spotřebitelům, aby mohli přijímat informovaná rozhodnutí při výběru bezpečnějších výrobků. Tím se bude také zvyšovat tlak na výrobce, aby v předmětech nahrazovali látky vzbuzující mimořádné obavy.

 

 

Další informace

 
 
Zdroj: MPO
06.08.2018 10:08

Nové dotace: Do odpadů je připraveno z OPŽP dalších 1,3 miliardy korun

Dvě nové dotační výzvy z Operačního programu Životní prostředí vyhlašuje Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci se Státním fondem životního prostředí ČR. Obcím, městům, firmám a dalším zájemcům nabízí celkově 1,3 miliardy korun na projekty zaměřené na odpadové hospodářství, recyklaci a opětovné využití komunálního odpadu. Příjem žádostí v obou výzvách startuje 3. září.

Třídění, recyklace a opětovné vyžívání výrobků prospívá životnímu prostředí i ekonomice. Evropské peníze pomáhají městům a obcím zlepšit třídění a svoz komunálního odpadu, rozšířit sběrné dvory, pořídit či modernizovat třídicí linky a zařízení na energetické zpracování odpadu, například pomocí bioplynových stanic.

„Na tyto projekty máme vyčleněno 800 milionů korun. O odpadové výzvy je vždycky velký zájem, díky našim dotacím obce zásadně usnadňují svým občanům třeba třídění odpadů. Tím, že se zlepšuje kvalita primárního třídění, mohou obce s těmito selektovanými odpady lépe nakládat a získávat výhodnější podmínky pro jejich uplatnění,“ vysvětluje ministr životního prostředí Richard Brabec.

I když Česká republika patří mezi evropskými zeměmi ke špičce ve třídění obalových materiálů, je nutné separované odpady v maximální míře také zhodnotit a využít. Právě dobře vytříděné druhy odpadů mohou být následně efektivněji materiálově využity a sloužit jako adekvátní náhrada primárních surovin. „Počítáme proto i s půl miliardou na projekty zaměřené na materiálové využití odpadů,“ dodává ministr Brabec.

Cílem finančních injekcí z rezortu životního prostředí je výrazně omezit množství odpadů končícího na skládkách. Z dotace lze spolufinancovat i výrobu paliv z odpadů či technologie na odvodnění a tepelné zpracování čistírenských kalů a nakládání s nebezpečnými odpady, včetně zdravotnických odpadů.

O podporu mohou požádat zejména kraje, města a obce, ale i původci odpadu a obchodní společnosti. U 104. výzvy zaměřené na sběrné dvory a separaci odpadu potrvá příjem žádostí do 28. února 2019. V případě 114. výzvy podporující výstavbu a zvýšení kapacity zařízení na recyklaci a materiálové využívání odpadu je doba na podání žádostí prodloužena až do 2. prosince 2019.

Podle ředitele Státního fondu životního prostředí ČR Petra Valdmana je o dotace na třídění a zpracování odpadu nejen mezi starosty tradičně velký zájem. „Jen v minulé dotační výzvě, která byla otevřena v druhé polovině loňského roku, přišlo na Státní fond životního prostředí ČR 530 žádostí s požadavkem na 2,67 miliardy korun, což více než dvojnásobně převýšilo vyhrazenou částku z rozpočtu OPŽP.“

K oblibě přispívá i fakt, že dotace pomůže žadatelům uhradit až 85 procent celkových způsobilých výdajů na projekt.

V současném Operačním programu Životní prostředí 2014–2020 byly vyhlášeny již 4 výzvy na zvýšení podílu materiálového a energetického využití odpadů, v nichž Státní fond životního prostředí ČR obdržel 1 899 žádostí s požadavkem na 7,4 miliardy korun. Do dnešního dne schválil 1 156 projektů za více jak 4 miliardy korun.

 

Dokument ke stažení:

Dokumenty k 104. výzvě

Dokumenty k 114. výzvě

06.08.2018 08:30

Na jedno pivo je potřeba 148 litrů vody. Seznamte se s vodní stopou

Voda pokrývá přes 70 procent povrchu Země, takže vody je na světě přece spousta. No, je a není. Drtivou většinu z toho tvoří voda slaná. Sladké vody jsou tu jen tři procenta. A aby toho nebylo málo, 69 procent z toho je v ledovcích, dalších 30 procent v podzemí a jen necelé procento na povrchu a v atmosféře. Světová zdravotnická organizace předpovídá, že v roce 2025 bude polovina světové populace postižena nedostatkem pitné vody. O něco optimističtější OSN to očekává až o pět let později. Lidstvo musí přestat s vodou plýtvat a začít s ní nakládat chytře. Bez vody není život. Bez vody není v podstatě nic, co kolem sebe vidíme, ať už živé, nebo neživé. Ani váš smartphone. Více ZDE

 

Mohlo by vás zajímat:

 

 

Zdroj: https://www.forbes.cz

06.08.2018 07:55

Výdaje na vědu rostou, na Evropu v inovacích přesto stále více ztrácíme. Problém je v systému podpory

Nejvyšší kontrolní úřad prověřil podporu výzkumu, vývoje a inovací v České republice v letech 2014 až 2016. Kontroloři se zaměřili na systém podpory – prověřovali například jeho nastavení, způsob rozdělování peněz, ale i to, jaký mají rozdělené peníze dopad na výzkum a inovace. Kontrola se zaměřila jak na instituce, pod které výzkum a vývoj spadají – Úřad vlády a vybrané resorty, tak i na příjemce podpory v podobě vybraných vysokých škol a veřejných výzkumných institucí. Z kontroly vyplynulo, že stávající systém nevytváří vždy ideální podmínky, aby vznikaly výsledky uplatnitelné v praxi, a nepřispívá ke zvyšování konkurenceschopnosti ČR. Zároveň se nedaří vyřešit některé dlouholeté problémy, které výzkum a inovace provázejí.

Přestože výdaje na výzkum a vývoj ve veřejném sektoru od roku 2010 celkově rostly, inovační výkonnost ČR klesala. V roce 2010 byly výdaje na výzkum a vývoj v ČR přibližně o pětinu nižší, než byl průměr v zemích Evropské unie. V roce 2015 bylo množství peněz investovaných do výzkumu a vývoje už o čtvrtinu nad evropským průměrem. Inovační výkonnost ČR přitom ale ve stejných letech klesala – v porovnání s evropským průměrem z 88 % na přibližně 84 %.

Navzdory rostoucímu množství peněz stále provází výzkum a vývoj dlouhodobé problémy, které se nedaří řešit. Jde například o nízký počet nově registrovaných patentů – problém známý už minimálně 15 let – což souvisí s malým množstvím výsledků uplatnitelných v praxi. V počtu patentů ČR nedosahuje ani třetiny průměrné hodnoty zemí Evropské unie.

Dalším problémem je také velmi slabá spolupráce mezi soukromým a veřejným sektorem, která je jedním ze základních předpokladů pro využití výsledků výzkumu v praxi. Na výzkum a vývoj dal podnikatelský sektor v roce 2016 sice přibližně 48 miliard korun, na spolupráci s veřejnými vysokými školami a vládním sektorem šly z této částky ale jen necelé tři miliardy korun.

Na této bilanci se podepsalo to, jak je nastaven systém podpory. Při rozhodování o přidělení podpory pro danou instituci hrálo hlavní roli hodnocení vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace, které se opíralo hlavně o množství výsledků dané instituce – obvykle počet publikovaných článků. Kvalita institucí, jejich výsledků ani další faktory nebyly zdaleka tak podstatné. Takto nastavený systém motivoval výzkumné instituce k tomu, aby vytvářely nadměrné množství vědeckých článků, na rozdíl například od výsledků, které by mohly být uplatnitelné v praxi. Výjimku představovala Akademie věd ČR, která při rozdělování podpory příjemcům hodnotila hlavně jejich kvalitu. Možnost takto postupovat měly i ostatní. Na podporu institucí bylo jen v roce 2016 rozděleno přibližně 13,7 miliardy korun, což byla přibližně polovina peněz ze státního rozpočtu určených na vědu a výzkum.

Vedle podpory institucím se rozděluje i tzv. účelová podpora, kterou získávají příjemci na konkrétní projekty. Tato podpora se rozděluje pomocí tematicky zaměřených programů, které jsou důležité, aby byly peníze využity efektivně a směřovaly do oblastí, které je potřeba nejvíce posílit. Kontrola ale ukázala, že zaměření těchto programů bylo obecné, chyběly u nich konkrétní a měřitelné cíle, ze kterých by bylo možné vyhodnotit, jak rozdělené peníze pomáhají ke změnám ve stanovených oblastech. Vyhodnocování těchto programů pak bylo čistě formální. Na účelovou podporu se v roce 2016 rozdělilo zhruba 14,3 miliardy korun.

 

Dokument ke stažení:

Kontrolní závěr z kontrolní akce NKÚ č. 17/15 (pdf, 1175 kB)

 

03.08.2018 17:50

IPPC: Český překlad referenčního dokumentu BREF WBP

Ministerstvo průmyslu a obchodu zajišťuje překlady referenčních dokumentů o nejlepších dostupných technikách (BREF angl. Reference Document on Best Available Techniques) pro příslušné kategorie průmyslových činností na základě povinnosti vyplývající z ustanovení § 30 zákona č. 72/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci).

Aktuálně byl ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu dokončen odborný překlad anglického originálu "Best Available Techniques (BAT) Reference Document for the Production of Wood-based Panels", český překlad "Referenční dokument o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro výrobu desek na bázi dřeva" naleznete též v rámci webové prezentace v sekci Referenční dokumenty BREF.

Dokumenty BREF slouží jako porovnávací dokumenty používané příslušnými orgány členských států Evropské unie při vydávání integrovaných povolení.  Z tohoto hlediska se jeví požadavek zajištění vysoké odborné úrovně překladu jako velmi významný, neboť při stanovení závazných podmínek provozu se vychází z použití nejlepších dostupných technik (BAT), které jsou součástí dokumentů BREF.

 

 

Dokument ke stažení:

BREF pro výrobu desek na bázi dřeva - cz (2018) [pdf, 4068 kB]

 

 

Zdroj: MPO

 

03.08.2018 17:47

Změna programové dokumentace programu ENERG

Vláda schválila změnu programové dokumentace programu ENERG na podporu dosažení úspor energie v konečné spotřebě v podnikatelském sektoru. Díky schváleným změnám by čerpání zvýhodněného úvěru mělo být dostupnější a podání žádosti jednodušší.

Změny umožní flexibilně reagovat na potřeby trhu, což bude mít zásadní vliv na efektivitu čerpání prostředků. Na základě provedených změn budou moct čerpat podporu nově i velké podniky provádějící svou podnikatelskou činnost na území Prahy. Změna programové dokumentace umožní snížit administrativní zátěž pro žadatele a rozšíření uznatelných nákladů na technickou přípravu projektu.

Program ENERG je jedním z pilotních programů využívající finančních nástrojů, konkrétně zvýhodněného úvěru s finančním příspěvkem, k financování energeticky úsporných projektů v podnikatelském sektoru na území hl. m. Prahy. Zvýhodněné úvěry poskytuje Českomoravská záruční a rozvojová banka prostřednictvím své regionální sítě poboček. Celková finanční alokace programu je ve výši 129 856 463 korun.

Schválené změny se promítnou v připravované výzvě, která bude vyhlášená v průběhu srpna 2018 Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou.

Platné znění programu naleznete níže. Aktuální výzvu je možné nalézt na stránkách: Českomoravské záruční a rozvojové banky.

 

 

Zdroj: MPO

Partneři portálu:

 

WASTE

FORUM

https://d79692b041.clvaw-cdnwnd.com/3de2fa855debd16a4880c1fa3c31e1d4/200002839-c5b7cc6b1e/VYSTAVBA_1.jpg
Vodní hospodářství https://biom.cz/img/biom-ikona.gif
https://d79692b041.clvaw-cdnwnd.com/3de2fa855debd16a4880c1fa3c31e1d4/200000917-3edaa3fd4d/esipa.jpg https://d79692b041.clvaw-cdnwnd.com/3de2fa855debd16a4880c1fa3c31e1d4/200002466-86159870f6/ikonka.jpg

 

Provozovatel webu: České ekologické manažerské centrum (CEMC) je sdružením českých podniků a podnikatelů. Bylo založeno v roce 1992 pro šíření znalostí o environmentálním managementu v českém průmyslu. Posláním CEMC je podílet se na snižování nebezpečí z průmyslové a jiných činností pro životní prostředí a zároveň přispívat ke zvyšování efektivity podnikání. Další informace ZDE.

 

Inzerce na webu - podrobné informace ZDE