Ministr životního prostředí Richard Brabec dnes bilancoval více než 3,5 roku ve funkci. Brabec na tiskové konferenci vyzdvihl zachránění miliard z evropských fondů, rozběhnutí kotlíkových dotací, prosazení novely zákona o ochraně přírody a krajiny, zákona o ochraně ovzduší a čtyř novel zákona o posuzování vlivů na životní prostředí (EIA), připravu nových zákonů o odpadech a snížení kriminality v oblasti výkupu kovů. Mezi priority pro budoucí období podle ministra Brabce patří regulace vodárenství nebo nové odpadové zákony. Dále uvádíme text tiskové zprávy MŽP.

Čerpání EU fondů

Vinou nečinnosti předchozích vlád přišla Česká republika v roce 2013 o 7,5 miliardy korun z OPŽP 2007-2013 , které musela vrátit do Bruselu, a hrozila ztráta dalších až 18 miliard korun. Díky nastavení krizového řízení na Státním fondu životního prostředí ČR i na MŽP a zefektivnění administrace se podařilo novému vedení resortu tuto hrozbu odvrátit a vyčerpat za roky 2014 a 2015 neuvěřitelných 70 miliard korun a tím zachránit pro ČR všechny přidělené prostředky EU.

„Záchranu 18 miliard z evropských fondů, konkrétně z OPŽP 2007-2013, považuji za klíčovou. Intenzivně jsme se jí věnovali přes 2 roky a stálo to nemalé úsilí. Řádné postupy při dočerpávání programu navíc už potvrdilo i šest auditů, z toho byly 2 audity Evropské komise a 4 audity Evropského účetního dvora, které prováděly tyto instituce pro program OPŽP 2007–2013 v posledních třech letech,“ říká ministr životního prostředí Richard Brabec.

Rezortu se současně podařilo vyrovnat dluh, který vznikl před rokem 2014 pomalou přípravou nového programu – OPŽP 2014+, ale i opožděným schválením ze strany Evropské komise. Přispělo k tomu zejména rychlé vyhlašování výzev, zefektivnění administrace a vyhodnocování žádostí v ambiciózních lhůtách.

„Nejenom, že patříme mezi premianty v současném programovém období, ale zároveň i pokud porovnáme minulé a stávající programové období. Zhruba dva roky od schválení programu máme vyhlášeno 90 výzev v hodnotě 61,2 miliardy korun, což odpovídá 87 procentům alokace programu. V programovém období 2007–2013 v tu samou dobu to bylo sotva 31 procent,“ říká ministr životního prostředí Richard Brabec a dále pokračuje: „Daleko rychlejší je i vydávání rozhodnutí o poskytnutí dotace, které již bylo odesláno příjemcům v celkovém objemu 25 miliard korun, což je 35% alokace. Máme za sebou veliký kus práce a riziko, že bychom se dostali do podobné situace jako bývalé vedení MŽP a SFŽP ČR v roce 2013, kdy vinou nečinnosti předchozích vlád, zejména ODS a TOP 09, přišla Česká republika nenávratně o 7,5 miliardy korun na zlepšení životního prostředí, rozhodně nehrozí,“ upozorňuje Brabec.

OPŽP 2014–2020 se drží v popředí

„Ke konci září 2017 bylo z Operačního programu Životní prostředí odesláno na účty příjemců již 6,5 miliardy korun, což nás v tomto parametru řadí mezi čtyři nejlépe čerpající programy, a v kategorii čistě investičních programů jsme hned druzí za OP Doprava,“ informuje ministr Brabec. Zájem o dotace na ochranu životního prostředí je veliký a o dostatek kvalitních projektů opravdu není nouze. „Z 6 265 podaných žádostí s požadavkem na EU dotace ve výši 47,5 miliardy korun již bylo celkem 3 400 projektů s dotací v součtu za 30 miliard úspěšně schváleno. Rozhodnutí o poskytnutí dotace dostalo 2900 projektů. Ty jsou tak už ve fázi praktické realizace,“ doplňuje ministra ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman. Pod tímto číslem se skrývá řada smysluplných projektů, které budou přínosem nejen pro životní prostředí České republiky, ale znamenají i zkvalitnění života lidí a vznik nových pracovních míst. Jejich realizací bude vybudováno například 1 262 kilometrů kanalizace, více než 370 tisíc lidí bude nově zásobováno kvalitní pitnou vodou, před ničivými povodněmi bude ochráněno dalších 145 tisíc obyvatel, vzniknou zařízení pro separaci a svoz odpadů s kapacitou v součtu 137 tisíc tun za rok. Program je ve velmi dobré kondici a aktuálně mu nehrozí žádné vracení nebo nedočerpání prostředků v následujících letech.

EIA

Zákon o posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) v posledních 3 letech prošel čtyřmi novelami. Všechny tyto novely byly nezbytné a zásadní. První novelou se podařilo uvést české právo do souladu s tím evropským a zachránit tak pro Českou republiku stovky miliard korun z evropských fondů, jejichž odejmutí nám hrozilo kvůli ignoraci evropského práva našimi předchůdci. Další tři novely znamenaly výrazné zjednodušení přípravy staveb v České republice. To vše však při pečlivém zachování environmentálních standardů ochrany životního prostředí. „Díky poslední novele, která začne platit za pár týdnů, se proces EIA zkrátí o 45 dní. Ubude i počet záměrů, které budou muset procesem EIA projít. To jsou klíčová zjednodušení především pro stavebníky menších záměrů. Investoři větších staveb mají možnost využít tzv. koordinovaného řízení, které bylo do zákona EIA zavedeno díky novele stavebního zákona,“ bilancuje ministr Brabec. Ochrana ovzduší a kotlíková revoluce

V oblasti ochrany ovzduší se podařilo prosadit významnou novelu, která zavedla kontroly provozu kotlů přímo v domácnostech. Od doby platnosti přišlo na úřady 640 stížností, 388x úřady vyzvaly majitele kotlů k nápravě, na kontrolu pak šly v 96 případech. „Čísla dokazují, že zákon má silně preventivní charakter. Podle informací z obcí mnoho provozovatelů kotlů své jednání pouze na základě upozornění od úřadu na možnou fyzickou kontrolu samo napraví a úřady tak již k fyzické kontrole nemusí vůbec přistupovat,“ pokračuje Brabec. Ministerskému týmu se v roce 2014 také podařilo s Evropskou komisí vyjednat 9 miliard korun na kotlíkové dotace z evropských fondů. Ty vůbec poprvé směřují do českých domácností. Zcela nový program kotlíkových dotací pak MŽP spustilo v roce 2015. Peníze dává krajům, které je administrují přímo s žadateli. V první vlně přišlo 28 tisíc žádostí, přes 20 tisíc starých kotlů je v domácnostech již vyměněno. Ve druhé vlně MŽP pošle do domácností 3,4 mld. korun s cílem vyměnit až 35 tisíc kotlů. Druhá vlna odstartuje ve všech krajích nejpozději do konce října letošního roku. „Kotlíková revoluce bude mít nejenom pozitivní vliv na kvalitu ovzduší po celé České republice, ale ušetří i peněženky domácností. Provoz nových kotlů může být až o několik tisícovek ročně levnější. Věřím, že se dotace do kotlů i legislativní změny projeví už v nynější topné sezóně,“ očekává ministr.

Boj se suchem

Velkou výzvou je pro Českou republiku dlouhotrvající sucho. Ministr Brabec upozornil na problém vysychající krajiny už v roce 2014 a začal okamžitě jednat. Nasměroval evropské i prostředky SFŽP ČR prioritně do boje se suchem. Z evropských fondů je na něj určeno 13,5 mld. korun do roku 2020 a schválených je dnes přes 600 projektů s podporou EU ve výši 5 mld. Kč. Z národních zdrojů se do boje se suchem investovalo přes 1,5 mld. korun na projekty ve městech a obcích. Jen projekty na zdroje pitné vody v obcích ji zajistí pro více než 100 tis. obyvatel. Přímo pro občany pak vznikl program Dešťovka, který cílí na úspory pitné vody v domácnostech díky hospodaření s dešťovou a odpadní vodou. „Sucho patří vedle kvality ovzduší mezi největší problémy českého životního prostředí. Kvalita vody, její dostupnost a cena, to je klíčové téma i pro budoucí vládu. Je potřeba zavést silnější mechanismy na ochrany vody, její kvality a cenu pohlídat nezávislým regulátorem,“ říká ministr Brabec.

Národní parky

Po více než třech letech příprav a projednávání ve Sněmovně se ministrovi Brabcovi podařilo prosadit novelu zákona o ochraně přírody a krajiny, která se týkala výhradně národních parků. „Do našich národních parků jsme vnesli, pevně věřím, jistotu pro jejich další směřování. Zákon přinese parkům nejenom stabilitu v podobě 15letého moratoria na změnu zonace, ale také zvýší jejich atraktivitu tím, že plošné omezení vstupu mimo vyhrazené cesty v 1. zónách nahradí klidovými územími, a tak otevře dosud skrytá místa turistům a zájemcům o poznávání přírody. Posílili jsme i roli obcí v rozhodování o národních parcích. Mým cílem bylo najít kompromis mezi požadavky na ochranu naší nejcennější přírody a požadavky obcí i krajů na udržitelný rozvoj. A to se, jak doufám, podařilo,“ pokračuje Richard Brabec.

Odpady

V oblasti odpadů MŽP prosadilo klíčovou novelu už v roce 2014. Novela zákona o odpadech zavedla povinnost třídění biologicky rozložitelných odpadů a kovů a také zákaz skládkování recyklovatelného, využitelného a směsného komunálního odpadu od roku 2024. Na tento zákaz se ČR musí dobře připravit a MŽP tak současně zpracovalo 2 nové zákony o odpadech. Ty jsou nyní přichystány ke schválení budoucí vládou a k případným úpravám v návaznosti na novou evropskou legislativu. Od 1. ledna 2018 začne platit také povinné zpoplatnění plastových tašek vydávaných v obchodech. Od roku 2014 vynaložilo MŽP na odpadové projekty 7,9 miliardy Kč z evropských fondů. Prostředky směřovaly na 3 833 projektů, zejména na pořízení kontejnerů na recyklovaný odpad a bioodpad, vznik sběrných dvorů, nové svozové systémy v obcích či na vznik třídíren odpadů. Prosazením tzv. bezhotovostní vyhlášky se ministru Brabcovi podařilo snížit kriminalitu v oblasti výkupu kovů. Počet trestných činů před platností vyhlášky spadl na historické minimum. V roce 2017 je kriminalita obecně o 72% nižší a na železnicích podle SŽDC dokonce o 90%. „Vyhláška tak chrání nejenom soukromý majetek, ale co víc, životy a zdraví našich občanů,“ uzavírá bilanci Brabec.

Priority pro budoucí období podle ministra Brabce

• Regulace vodárenství a veřejný zájem na vodě a její ochraně, boj se suchem

• EU fondy – čerpání a přechod na inovativní finanční nástroje

• Nová Politika ochrany ŽP po roce 2020 a nová dotační politika po roce 2020

• Ovzduší – kotlíkové dotace a finanční zdroje na případné další výměny

• Invazní druhy – velká novela zákona o ochraně přírody a krajiny

• Odpady – 2 nové zákony (o odpadech a o výrobcích s ukončenou životností) a jejich dopracování s ohledem na nové evropské závazky

Dokument ke stažení:

Kompletní přehled čísel a detaily k jednotlivých oblastem i prioritám najdete v prezentaci z tiskové konference ZDE (PDF, 288 kB)

Zdroj: MŽP

Česká a evropská legislativa, kontroly ČIŽP i ekologie v podniku očima špičkových praktiků, to je II. ročník úspěšné konference Povinnosti v podnikové ekologii, který se uskuteční 20. listopadu 2017 v pražském hotelu Grandior.

Povinnosti v podnikové ekologii v roce 2018

20. listopadu 2017

Hotel Grandior Prague

Odborný garant a moderátor konference:

Ing. Petr Šulc - nezávislý poradce v oblasti životního prostředí, člen Evropské sítě environmentálních expertů ENEP, výkonný ředitel Svazu průmyslu druhotných surovin ČR, člen Rady odpadového hospodářství při MŽP

Program konference:

Více informací získáte zde: Konference Povinnosti v podnikové ekologii

Výbor pro hodnocení rizik (The Committee for Risk Assessment – RAC) učinil závěry k 10 návrhům harmonizované klasifikace a označování. Závěrečná stanoviska Výboru pro hodnocení rizik při ECHA se týkají těchto chemických látek:

• Ethylene oxide, oxirane
• Ethanol, 2,2’-iminobis-, N-(C13-15-branched and linear alkyl)derivatives
• Acid Black 210 Na
• Cobalt metal
• Metaldehyde (ISO)
• Halosulfuron-methyl (ISO)
• Nickel (II) sulphide [1]; nickel sulphide [2]; millerite [3] and
• nickel bis(sulfamidate)
• Dodecyl methacrylate
• Titanium dioxide

Stručné údaje ze závěrečných stanovisek k jednotlivým chemickým látkám jsou uvedeny v příloze.

Závěrečná stanoviska RAC budou v nejbližší době dostupná na webových stránkách ECHA.

Další informace:

• Příloha k vydané zprávě ECHA (27. září 2017) [EN] 

^{ECHA – The European Chemicals Agency/Evropská agentura pro chemické látky}

Zdroj: MPO (ECHA webové stránky)

První zájemci se mohli hlásit o příspěvek v Karlovarském kraji, následoval kraj Moravskoslezský. Novinkou je možnost podat žádost elektronicky a nejen na kotle na uhlí nebo kombinované s ručním přikládáním. Celkem půjde na výměny kotlů 3,4 miliardy korun z evropských fondů, domácnost může dostat až 127 500 KČ. Jaké jsou zkušenosti z první vlny kotlíkových dotací? Jak velký vliv na životní prostředí můžeme od projektu očekávat? A co úspory? Jsou? Kde a jaké? Záznam pořadu ZDE

Rada Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka, veřejná výzkumná organizace vypsala veřejné výběrové řízení na obsazení pozice ředitele/ředitelky ústavu s předpokládaným nejbližším nástupem od 1.12.2017. Vybraní uchazeči budou písemně pozváni k osobnímu pohovoru. Dne 21.11.2017 přednesou svoji představu o výkonu funkce, o níž se ucházejí, záměrech, které by v jejím rámci chtěli realizovat, a prokáží své jazykové znalosti. Ředitele jmenuje na návrh Rady ministr životního prostředí na funkční období 5 let. Podrobnosti k výběrovému řízení najdete ZDE

ROZHOVOR Sucho je palčivý problém, ale nic si nenalhávejme, je to také slušný byznys, říká v rozhovoru pro www.tyden.cz hydrogeolog Lukáš Trakal z České zemědělské univerzity v Praze. Vody je podle něho dost, chybí ale ta kvalitní. Viníkem je nešetrné zemědělství. Rozhovor čtěte ZDE

Zdroj: www.tyden.cz

Právě letos uběhlo 65 let od vzniku Muzea pražského vodárenství a dvacet let od otevření nové expozice v historické budově Podolské vodárny. Při této příležitosti otevře o víkendu 7. a 8. října své brány a nabídne prohlídku unikátních exponátů. „Zájemci mohou přijít od půl desáté do půl páté, vstup je zdarma,“ sdělil tiskový mluvčí společnosti Tomáš Mrázek.

Historie sbírek Muzea pražského vodárenství začíná již na sklonku 19. století. Exponáty použité v expozici pražského vodárenství na Jubilejní výstavě konané v roce 1891 byly po skončení výstavy uloženy v depozitáři a vodárenští technici pokračovali v dalším shromažďování vodárenských památek.

Po přestěhování ředitelství Pražských vodáren do budovy na Národní třídě 13, byly pro již stálou vodárenskou expozici adaptovány suterénní prostory. Expozice byla otevřena v roce1952. V roce 1992 začala generální rekonstrukce budovy filtrů vodárny v Podolí, kde vznikl prostor pro novou expozici Muzea pražského vodárenství, která byla otevřena před 20 lety dne 19. 10. 1997. Sbírky muzea se daří neustále rozšiřovat o nové exponáty a i stálá expozice prochází postupně obměnou, takže návštěvník každý rok uvidí nějakou novinku.

Muzeum nabízí skutečné skvosty – vodovodní potrubí z antického období, část hradního vodovodu z doby Rudolfa II. či model čerpacího soustrojí z rukou českého vynálezce Josefa Božka. Zároveň myslí i na současnost, například pro děti jsou připraveny interaktivní hry na moderních dotykových obrazovkách. Muzeum v loňském roce navštívilo dvanáct a půl tisíce návštěvníků z České republiky i ze zahraniční mimo jiné z Francie, Německa, Slovenska, Velké Británie nebo USA.

Program konference Předcházení vzniku odpadů 12. a 13. října přinese příklady implementace principů oběhového hospodářství a udržitelnosti do praxe výrobních procesů. Česká asociace oběhového hospodářství, z.s. představí příklady průmyslových podniků, které při svých výrobních postupech myslí na snižování dopadů na životní prostředí. Společnost IKEA přispěje do programu se svým projektem Druhý život nábytku.

Program organizátoři z Českého ekologického manažerského centra (CEMC) a redakce časopisu Odpadové fórum skládají v duchu motta „Předcházej, Neplýtvej a Sdílej“. Konference je rozdělena do dvou dnů 12. a 13. října. První den konference bude zaměřen především na novinky z české a evropské legislativy v oblasti odpadového hospodářství a ukázky dobrých příkladů implementace principů cirkulární ekonomiky a opětovného použití odpadů v podnikatelské praxi. Následující den bude věnován problematice potravinového odpadu a nové povinnosti velkých obchodních řetězců darovat neprodejné jídlo potravinovým bankám.

ČAObH ukazuje oběhové hospodářství v praxi

Česká asociace oběhového hospodářství, z.s. (zkráceně ČAObH) prosazuje šetření primárních zdrojů, snižování nákladů v průmyslových podnicích a snižování negativních dopadů na životní prostředí a lidské zdraví prostřednictvím snižování množství odpadu. Upozorňuje na to, že Česká republika bohužel stále nevysílá jasný signál, který by říkal: Skládkování nepodporujeme, podporujeme recyklaci a využití odpadů. Vysílá bohužel signál opačný, a to zvýhodňováním skládkování jednou z nejnižších cen za uložení tuny odpadu na skládku v EU. Recyklace a využití odpadů pak nemají oproti skládkování šanci. Naštěstí s příklady dobré, a tedy opačné praxe, které Asociace vyhledává a ukazuje, proaktivně přicházejí průmyslové podniky, které myslí na životní prostředí. Zcela konkrétním příkladem je tento: ŠKODA AUTO a.s. ve výběrovém řízení pro nakládání s odpadem vznikajícím v lakovnách stanovila pro dodavatele služeb v odpadovém hospodářství podmínku, že tento odpad musí být využit. Díky nalezenému řešení se tak ročně recykluje 190 tun rozpouštědel. Tento a další příklady dobré praxe představí ve svém příspěvku zástupci České asociace oběhového hospodářství, hlavní partner konference.

IKEA myslí na předcházení vzniku odpadů

Švédská společnost IKEA je známá svým aktivním přístupem v oblasti implementace principů udržitelnosti a předcházení vzniku odpadů do svých výrobních postupů a provozů. Letošní spolupráce s IKEA je založena na pilotním projektu Druhý život nábytku, který IKEA spustila v lednu 2017 v Praze na Zličíně a od října bude služba dostupná ve všech obchodních domech. Umožňuje zákazníkům prodat jejich nevyužitý či již nepotřebný nábytek IKEA a dát mu tím druhý život. Cílem služby je maximálně prodloužit životnost nábytku a rozšířit mezi zákazníky a širokou veřejnosti povědomí o principech oběhové ekonomiky. O celý proces se stará oddělení Recovery, které dokáže opravit a znovu uvést do prodeje až 90 % nábytku, který jím projde a pouze 10 % jde na recyklaci.

Již dlouhou řadu let se společnost IKEA snaží využívat odpad jako nový zdroj surovin, vyhledávat a využívat nové zdroje materiálů tak, aby přitom chránila přírodní zdroje a postupovala odpovědně vůči životnímu prostředí i lidem. Druhý život nábytku je jedním z řady kroků, kterým IKEA předchází vzniku odpadu.

V rámci letošní konference budou moci účastníci poprvé využít služby Sharing pointu. Díky naši dlouhodobé zkušenosti v organizaci konferencí jsme zjistili, že právě reklamní předměty jako propisky, tužky, bloky a reklamní brožury tvoří podstatný podíl konferenčního odpadu. Tímto bylo motivováno naše rozhodnutí organizovat stánek určený ke sdílení nejen kancelářských potřeb a jiných užitečných drobností, ale i kontaktů a nápadů. Ke vzniku sharing pointu přispěla IKEA tím, že nám zapůjčila nábytek pro zařízení stánku.

Pro více informací kontaktujte:

Jana Drábková, koordinátorka programu konference  

drabkova@cemc.cz

+420 739 927 166

Instalovaný výkon větrných elektráren v Evropě by se do roku 2030 mohl více než zdvojnásobit. Za 239 miliard eur je šance postavit 323 tisíc megawattů nových větrných parků. Z nich více než tři čtvrtiny by vyrostly na souši, zatímco necelá čtvrtina by vyrostla na moři. Tak vypadá umírněný scénář rozvoje větrné energetiky, který představila evropská asociace větrné energetiky Wind Europe. V Česku by měla kapacita vzrůst sedminásobně. Více ZDE

Zdroj: E15

Lithium získávané z ložiska Cínovec by se mělo zpracovávat do finální podoby v Česku. Řekl to ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček, který dnes podepsal v Ústí nad Labem se společností European Metals Holdings (EMH) memorandum o porozumění. S těžbou lithia, které se využívá při výrobě baterií, by mohl australský investor začít v Krušných horách v roce 2022. Plánuje dobýt za 21 let 37 milionů tun rudy.

"Společnost se přihlásila k našemu záměru, a to prioritně zpracovávat vytěženou rudu na území České republiky, což je jeden z hlavních cílů ministerstva průmyslu a obchodu a nové surovinové politiky České republiky," uvedl Havlíček.

Australský investor má průzkumné licence od ministerstva životního prostředí a podle Havlíčka je pravděpodobné, že právě tato firma bude rudu těžit. Hotová je předběžná studie proveditelnosti.

V Česku jsou podle odhadů asi tři procenta světových zásob lithia - většina na Cínovci a malé ložisko ve Slavkovském lese. Hlubinou těžbu plánuje společnost Geomet, kterou vlastní EMH. Otevřít chce pro tuto těžbu historický důl na cín. "Na základě předběžné studie proveditelnosti jsme došli k částce 656 milionů tun rudy v ložisku Cínovec. V našem jednadvacetiletém plánu dobývání počítáme s těžbou 1,8 milionu tun ročně, což dělá dohromady za tuto dobu 37 milionů tun rudy celkově," uvedl jednatel Geometu Richard Pavlík.

Zpracováním vytěžené rudy je možné získat ročně 21.000 tun karbonátu lithia, což je meziprodukt, který se používá v navazujícím průmyslu. "Je to tak 450.000 tun karbonátu lithia za 21 let. Roční produkce může posloužit k výrobě baterií pro 420.000 výkonných elektromobilů nebo až 600.000 těchto vozů s menším výkonem," uvedl Pavlík. Ložisko na Cínovci je podle něj významné z hlediska objemu rudy, ale je v ní menší obsah lithia než jinde. "Těžař musí vytěžit větší množství rudy, aby získal stejné množství finálního produktu, podle předběžné studie proveditelnosti to rentabilní je," řekl. Zhruba za rok bude hotova kompletní studie proveditelnosti. Geomet navázal předběžnou spolupráci s firmou HE3DA, která v Horní Suché u Havířova začne v polovině října stavět továrnu na výrobu baterií mj. pro elektromobily či energetické banky.

Generální ředitel EMH Keith Coughlan novinářům řekl, že při těžbě by mohlo vzniknout asi 1000 pracovních míst a až 1600 v přidružených odvětvích. "Do téhle chvíle jsme investovali 12 milionů australských dolarů (téměř 210 milionů korun) a pokud začne těžba, bude to až 400 milionů amerických dolarů (8,8 miliardy korun)," doplnil Coughlan.

Využití ložiska na Cínovci podpořil i Petr Pípal, starosta města Dubí, pod něž Cínovec spadá. "Naší snahou je, aby při využití ložiska byl zohledněn co nejmenší dopad na životní prostředí a život obyvatel města a městské části Cínovec, a samozřejmě, aby veškerá přidaná hodnota při procesu zpracování rudy až po finální výrobky zůstala na území českého státu," uvedl Pípal.

Povrchově chce těžit lithium u Cínovce společnost Cínovecká deponie, kterou ovládá investiční skupina RSJ kolem miliardáře Karla Janečka. Firma má už všechna povolení k těžbě.

V Krušných horách jsou dvě třetiny zásob lithia na české straně, třetina na německé. Také v Německu se připravuje těžba a vzhledem k jednodušším schvalovacím podmínkám začne podle Pavlíka zřejmě dříve než v Česku.

Státní fond životního prostředí ČR (SFŽP ČR) připravil ve spolupráci s odborníky sdruženými v Asociaci pro vodu ČR metodickou příručku, která upozorňuje na důležité technické náležitosti projektů vodohospodářské infrastruktury.

Příručka upozorňuje na vybrané skutečnosti, které by měl žadatel (stavebník) zohlednit při přípravě jak investičního záměru, tak žádosti o dotaci z Operačního programu Životní prostředí (OPŽP) týkající se vodohospodářské infrastruktury. Žadatelům příručka pomůže například s výběrem nejvhodnější technické varianty řešení a se zdůvodněním účelu projektu. Poslouží rovněž jako praktické vodítko pro kontrolu rozsahu a obsahu projektové dokumentace či ověření kroků obce při přípravě investice.

Přestože Pravidla pro žadatele a příjemce podpory z OPŽP stanovují minimální rozsah podkladů pro podání žádosti, je často ze strany SFŽP ČR vyžadováno doplnění žádosti, které se nejčastěji týká zdůvodnění přijatelnosti a cílů projektu. Metodika upozorňuje na aspekty, které by měly být v podávané žádosti zapracovány a měly by být z žádosti zřejmé.

Příručka vznikla na základě zkušeností z předchozích výzev a jejím hlavním smyslem je poskytnout žadatelům podporu při přípravě jimi předkládaných projektů. Cílem je zvýšit technickou úroveň projektů ve všech fázích přípravy a realizace, aby byla zaručena jejich funkčnost a udržitelnost po celou dobu životnosti.

Dokument ke stažení:

Příručka pro vodohospodářské projekty (pdf)

Zdroj: SFŽP

Ministerstvo životního prostředí spolu se Státním fondem životního prostředí ČR vyhlašují tři nové výzvy k podávání žádostí o dotace z EU fondů. Miliarda korun je nachystána pro města a obce na efektivnější hospodaření s dešťovou vodou a na protipovodňovou ochranu, finanční pomoc směřuje i na sanaci kontaminovaných lokalit. Jde o poslední dotační výzvy z Operačního programu Životní prostředí 2014–2020, které rezort v tomto roce otvírá. Další jsou naplánovány na příští rok. O dotace na efektivní hospodaření se srážkovou vodou a ochranu před povodněmi se mohou ucházet města a obce či příspěvkové organizace od 16. října, o podporu na odstranění ekologických zátěží lze žádat od 1. listopadu.

74. výzva - dotace na efektivní hospodaření s vodou v obcích

Kromě „Dešťovky pro veřejné budovy“ podpoří ministerstvo v rámci nové výzvy č. 74 i celou škálu dalších opatření. Konkrétně se jedná například o zelené střechy veřejných objektů, výměnu nepropustných zpevněných povrchů za vodou propustné plochy či odvodnění parkovišť do zasakovacích pásů, výstavbu či rekonstrukci vodních děl sloužících protipovodňové ochraně (bezpečnostních přelivů hrází, suchých a polosuchých poldrů, vsakovacích či retenčních nádrží). Čtvrtinu z alokovaných 400 milionů vyhradil rezort na sanaci nebezpečných sesuvů půdy a zpevnění svahů. Dokumenty k 74. Výzvě najdete zde.

66. výzva - protipovodňové varovné systémy

Druhá z nově vyhlašovaných dotačních výzev se zaměřuje na prevenci. Pro žadatele je v ní připraveno 200 milionů korun na projekty varovných, hlásných, předpovědních a výstražných systémů proti povodním. Ty umožňují včas upozornit na hrozící povodně, aby bylo možné neprodleně přistoupit k opatření na ochranu majetku a lidských životů. I tentokrát je možné žádat o příspěvek na digitalizaci povodňových plánů, nebo na analýzy odtokových poměrů a návrhy protipovodňových opatření. O dotaci se mohou v případě 74. i 66. výzvy hlásit kraje, města, obce, příspěvkové, neziskové organizace a další instituce veřejné sféry od 16. října 2017 do 15. ledna 2018. Dokumenty k 66. Výzvě najdete zde.

75. výzva – odstranění ekologických zátěží

Poslední z trojice nových výzev pomůže snížit počet nebezpečných starých ekologických zátěží, které se nachází na území České republiky. Pro žadatele je připraveno 400 milionů korun na projekty analýzy rizik ekologických zátěží a především pak na jejich sanaci. Žádosti o dotace mohou od 1. listopadu 2017 do 1. února 2018 podávat subjekty zajišťující likvidaci ekologických zátěží, ale i obce, kraje nebo obecně prospěšné společnosti. Za staré ekologické zátěže jsou považována kontaminovaná místa, kde byl závadný stav způsoben před rokem 1989. Naopak za starou ekologickou zátěž nelze označit černou skládku. Prostřednictvím výzvy bude možné zajistit sanaci nejvážněji zasažených lokalit, u nichž analýza rizik prokázala kontaminaci s rizikem neakceptovatelným pro lidské zdraví i životní prostředí. Jde například o skládky pesticidů na pozemcích nebo areálech bez majitele či o lokality kontaminované polychlorovanými bifenyly. Součástí projektů musí být i závazné stanovisko Ministerstva životního prostředí. Podklady pro jeho vydání je nutné na ministerstvo předložit nejpozději do 2. ledna 2018.  V případě projektů týkajících se realizace průzkumných a doprůzkumných prací a zpracování analýz rizik musí být  podklady předloženy do 1. září letošního roku. Dotace u všech podporovaných opatření může dosáhnout až 85 % uznatelných nákladů, přičemž mezi uznatelné náklady nelze zahrnout analýzy rizik kontaminovaných lokalit, pokud se jejich realizace aktivně neúčastnil odbor environmentálních rizik a ekologických škod Ministerstva životního prostředí. Dokumenty k 75. Výzvě najdete zde.

Koncem XX. století se motorová paliva na bázi obnovitelných zdrojů energie začínají znovu dostávat na scénu, kde byla na začátku tisíciletí. Dá se však hovořit o postupné inovaci motorových paliv, nebo se jedná o vynucené, často netržními aspekty nebo důvody vyvolané zásahy do tržního prostředí? Jaké jsou vlastně metody výpočtu jejich ekonomiky a návratnosti? Jsou tyto metodiky totožné s metodikami běžných investic v ropném, petrochemickém nebo chemickém průmyslu? A pokud si od těchto znovuobjevených prvků či členů energetického mixu slibujeme něco více, jako je úspora emisí skleníkových plynů, jakou cenu za tyto efekty musíme zaplatit? Cíle v oblasti snižování emisí v dopravě striktně vycházejí z celoevropské snahy o snížení celkových emisí. Veškerá aktivita státních orgánů je průběžně namířena k dosažení tzv. závazného cíle Evropské unie (EU) v této oblasti, tj. snížit emise v dopravě o 6 % ve srovnání se základnou v r. 2010. Jednotlivé členské státy EU zvolily různě ambiciózní strategie. Více se dočtete v novém vydání CHEMAGAZÍNu ZDE (strana č. 39).

Zdroj: CHEMAGAZÍN

Tématem posledního konzultačního dne je práce s novinkou agentury ECHA IUCLID6 CLOUD a klasickým IUCLID6 při přípravě registrační dokumentace pro malé a střední podniky. Konzultační den se bude konat 8. 11. 2017 v sídle ReachSpektrum, s.r.o., Rubeška 393/7, Praha 9 Vysočany. Přihlásit se můžete elektronicky vyplněním formuláře na stránkách ReachSpektrum, kde se dozvíte další podrobnější informace.Účastníci získají následující informace:

• Co je IUCLID6 CLOUD a jak funguje, pro koho je vhodný;

• Jak používat IUCLID6 CLOUD;

• Kdy je lepší klasická verze IUCLID6;

• Ukázka práce v IUCLID6 CLOUD;

• Konzultace k individuálním registračním dokumentacím připravovaným v IUCLID pro poslední registrační lhůtu.

Cílem projektu REACH MSP 2018 je pomoci především malým a středním podnikům v přípravách na registraci vyráběných a dovážených chemických látek v posledním registračním termínu v roce 2018. Účast na konzultačním dnu je pro zájemce zdarma.

Projekt na podporu malých a středních podniků vznikl ve spolupráci Ministerstva průmyslu a obchodu a společnosti ReachSpektrum, s.r.o.