České soustavy zásobování teplem jsou jednou z výhod národní ekonomiky a měly by se proto podporovat a rozvíjet, slyšel dnes ministr životního prostředí Richard Brabec v Teplárně České Budějovice, kde jednal s vedením strategické městské společnosti. Ta produkuje páru, horkou vodu, elektřinu a chlad a své služby poskytuje téměř 28.500 domácnostem a 218 institucím a podnikům. Další příležitostí k naplnění dlouhodobé koncepce podniku je i energetické využívání komunálních odpadů.

Ministr se seznámil s ekologickými projekty, včetně odsíření uhelných provozů, do nichž firma investovala i s podporou evropských dotací stovky milionů korun. Díky tomu emise oxidů síry SO2 klesly o víc než 80 %, prachu o 65 % a oxidů dusíku NOx o více než 20 %. To významně přispělo ke zlepšení ovzduší ve městě a okolí.

 „Naše zdroje vyrábí teplo i elektřinu efektivně v tzv. kogeneraci, a to bezpečně, s minimalizovanými dopady na životní prostředí,“ uvedl Václav Král, předseda představenstva teplárny. Upozornil přitom, že pod tlakem legislativy a rostoucí administrativní zátěže u nás i v Evropě se vytváří netržní, přeregulované a turbulentní prostředí, v němž se na úkor tradiční energetiky bohatě dotují tzv. obnovitelné zdroje. „Některé důležité zákony naopak chybí a směřování energetiky je nepředvídatelné. Zpřísňování ekologizace provozů nebere konce a vyvolává obrovské náklady, jejichž užitek se však stále zmenšuje,“ řekl Václav Král.

Vedení teplárny se proto prostřednictvím ministra obrátilo na českou vládu, aby přispěla ke srovnání ekonomických podmínek cen­tra­lizova­ných a decen­tra­lizova­ných zdrojů tepla při úhradě emisí a dalších externalit. V dopise, který mu předalo, pak shrnuje řadu opatření, která by pomohla k narovnání pokřiveného podnikatelského prostředí a k podpoře nových investic do rozvoje sítí a zlepšení služeb. Jde například o přesunutí dodávek tepla z centrálních zdrojů do nižší sazby DPH nebo zavedení uhlíkové daně pro zařízení nezahrnutá do systému emisního obchodování. Teplárenství by mělo také získat odpovídající podíl bezplatných emisních povolenek a podporu na výrobu kombinované elektřiny a tepla po roce 2020.

Další diskutovanou oblastí byly nekalé „obchodní“ praktiky tzv. šmejdů, kteří matou dotčené instituce a účelově přesvědčují zákazníky o výhodnosti alternativních řešení lokální výroby energií po odpojení od centrálního systému zásobování teplem.

Budoucnost českobudějovické teplárny spočívá v diverzifikaci zdrojů, rozšíření palivového mixu, postupném snižování spotřeby hnědého uhlí, využívání lokálních paliv a snižování výrobních a distribučních ztrát, resp. zvyšování účinnosti vlastní výroby energií a jejich distribuce. Jedině tak lze snížit vliv nepředvídatelných vnějších vlivů, zvýšit bezpečnost a zajistit spolehlivé dodávky energií zákazníkům a motivovat nové zaměstnance k práci v energetice.

Jako jeden z kroků vedoucí k realizaci této vize byl představen připravovaný projekt zahájení dodávek tepelné energie z horkovodu společnosti ČEZ, který do města povede z JE Temelín. Roční spotřeba hnědého uhlí tak klesne o přibližně 60 tisíc tun a tím i produkce emisí, odpadů a množství nakupovaných emisních povolenek. Kromě zlepšení životního prostředí dlouhodobý kontrakt s ČEZ přispěje i ke stabilizaci ceny tepla v krajském městě.

Další příležitostí k naplnění dlouhodobé koncepce podniku je energetické využívání komunálních odpadů od roku 2024, kdy už bude skládkování odpadu v současné podobě zakázáno. S tím souvisí i nutnost dokončení novely Zákona o odpadech a podpora využití nerecyklovatelných odpadů jako nízkoemisního paliva. 

V Jihočeském kraji kapacity umožňující ekologické spalování a následné efektivní zpracování vyrobeného tepla a elektřiny zcela chybí. České Budějovice mají ideální podmínky k využití tohoto lokálního paliva a městská teplárna bude připravena zužitkovat tento přirozený potenciál a optimalizovat tak také náklady na likvidaci odpadů.

Foto: Chomutovská teplárna

MŽP připravilo metodický návod odboru odpadů MŽP k plnění povinnosti ohlašování přepravy nebezpečných odpadů pro subjekt bez přiděleného identifikačního čísla osoby (občana) v Systému evidence přepravy nebezpečných odpadů (SEPNO).

Pokud občan odesílá svůj nebezpečný odpad (např. nebezpečný stavební odpad) do zařízení k nakládání s odpady, pak v souladu se zákonem se takováto přeprava nebezpečných odpadů neohlašuje bez ohledu na způsob, jakým je prováděna.

 Občan rovněž může předat svůj nebezpečný odpad mobilnímu zařízení ke sběru odpadů. V takovém případě uvede mobilní zařízení ke sběru v místě nakládky jako název slova „občan“ a do pole  IČO uvede tzv. „systémové identifikační číslo občana“ v podobě 90000000, které nahrazuje IČO. Toto systémové identifikační číslo občana se použije pouze při ohlašování přepravy nebezpečných odpadů mobilním zařízením ke sběru odpadů v SEPNO v případě, kdy je občan v místě nakládky.

Celý metodický návod ke stažení ZDE

Evropská komise od roku 2013 intenzivně pracuje na přípravě legislativy znovuvyužívání odpadních vod. Tlak na právní úpravu je možné sledovat jak přímo z Evropské komise, jmenovitě DG Envi, tak i ze strany zástupců některých členských států (např. Německo). Náročný konzultační proces, pokračující nepřetržitě až do roku 2017, vyústil na jaře 2018 ve vydání prvního draftu Nařízení pro znovuvyužití odpadních vod (k dispozici zde).

Tvůrci návrhu analyzovali při přípravě a vyhodnocení v rámci analýzy dopadů tři různé scénáře právní úpravy požadavků na kvalitu procesu a výstupu recyklace a to podle intenzity regulace – formu novelizace směrnice 271/91/EHS, přípravu nové a samostatné směrnice a konečně formu nařízení. Výběr padl na nařízení a to i po kontrole shody tohoto nejtvrdšího instrumentu s principy subsidiarity a proporcionality, které se uplatňují při vydávání opatření v oblasti životního prostředí.

Samotný text návrhu nařízení a dvou příloh („Kvalitativní ukazatele“ a „Analýza rizik“) je relativně strohý a dává kompetenci národním regulačním orgánům při schvalování (udělování povolení v maximální délce 5 let) i monitoringu provozu zařízení pro recyklaci odpadních vod, využívaných dále v zemědělství. Jsou určeny 4 kategorie produkovaných vod (class A-D) a také ukazatele obecného monitoringu E.Coli, BSK5, NL, zákal, legionella a střevní nematoda. Při zprovoznění, rozšíření či rekonstrukci technologie se přidává navíc kontrola účinnosti odstranění (5-6 log10) indikátorových mikroorganismů F-kolifágů, spor bakterií typu Clostridium Perfringens i E.Coli.

Co je velmi zajímavé, tak stejně jako při úpravě podmínek pro využívání zemědělských kalů, tak ani v tomto případě při používání recyklované vody, která přímo přichází do styku s potravinami (např. class A), není jakkoliv upravována přítomnost tzv. mikropolutantů, tedy látek, které patří mezi nebezpečné závadné zvlášť nebezpečné závadné či prioritní látky. Ovšem tyto látky by měly logicky být řešeny v rámci posouzení rizik, které je pro provoz jakékoliv technologie recyklace s návazným využitím v zemědělství nezbytné. Evropská komise se navíc v návrhu zavazuje provést pravidelný přezkum po 10 letech od účinnosti nařízení a je velmi pravděpodobné, že seznam povinně sledovaných látek se tak rozšíří.

SOVAK ČR vítá iniciativu Evropské komise pro stanovení minimálních standardů, která umožňuje při vhodné národní interpretaci bez vzniku dalších rozšířených omezení i postupnou realizaci opatření v rámci boje proti suchu. 

Autor: Ing. Ondřej Beneš, Ph.D., MBA, LL.M., člen představenstva SOVAK ČR a EurEau

Zdroj: SOVAK ČR

Podle tzv. oběhového balíčku, který v dubnu schválil Evropský parlament, by měla být nejpozději v roce 2025 více než polovina komunálního odpadu v jednotlivých zemích EU recyklována. Zbytek je možné buď kompostovat, nebo energeticky využít, za nejméně vhodné je považováno skládkování, které má být po roce 2035 zakázáno. V České republice se se zákazem skládkování netříděného odpadu počítá už od roku 2025. Více ZDE

Krajský soud v Plzni po šesti letech sporů zamítl žalobu ekologických aktivistů na stavební povolení na spalovnu komunálního odpadu v Chotíkově u Plzně. Sdružení Děti Země ještě může podat do poloviny června kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně. Stavební povolení z léta 2012 je pravomocné a Plzeňská teplárenská je tak velmi blízko kolaudaci zařízení téměř za 2,2 miliardy korun, které je už téměř dva roky ve zkušebním provozu.

Evropský úřad pro IPPC (EIPPCB, z angl. European Integrated Pollution Prevention and Control Bureau) uveřejnil na svých webových stránkách konečnou verzi revidovaného referenčního dokumentu o nejlepších dostupných technikách (BREF) pro výrobu velkoobjemových organických chemikálií (LVOC, z angl. Large Volume Organi).

Dokument ke stažení:

BREF LVOC (2017) [pdf, 12209 kB]

Zdroj: MPO

Zástupci hlavního města Prahy sledují aktuální vývoj odpadového hospodářství v národním i evropském kontextu a systém sběru a nakládání s komunálním odpadem v Praze se snaží neustále modernizovat, rozšiřovat a přibližovat potřebám občanů.

Systém nakládání s tříděným odpadem na území hl. m. Prahy určuje obecně závazná vyhláška č. 22/2017 Sb. hl. m. Prahy, kterou se stanoví systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů vznikajících na území hlavního města Prahy a systém nakládání se stavebním odpadem (vyhláška o odpadech).

Vyhláškou byl nově upraven zejména systém zapojení právnických osob a fyzických osob oprávněných k podnikání do systémuměsta. Dle nové úpravy je zapojení do systému města možné pouze formou poskytnutí samostatných sběrných nádob nebo formou pytlového sběru za podmínek určených smlouvou. Sběrné nádoby lze rovněž využívat sdruženě vícero právnickými osobami.

K výše uvedenému opatření přistoupilo město po neustálém zneužívání veřejných sběrných nádob živnostníky, což bylo i významným zdrojem nepořádku v okolí nádob. Na území Prahy je rozmístěno cca 18 000 sběrných nádob na využitelné složky odpadů, kterými jsou papír, sklo (barevné a čiré), plasty, nápojový karton a kovové obaly.

V Praze jsou zřizována nadzemní i podzemní stanoviště. Zřizování a určování míst k umisťování stanovišť na tříděný odpad je plně v kompetenci zástupců příslušných úřadů městských částí 1 – 57. Sběrné nádoby jsou, kromě podzemních, ve vlastnictví svozových společností. Vzhledem k výrazné barevnosti nádob na tříděný odpad osadilo město v centru Prahy stanoviště tříděných odpadů šedými nádobami, pouze s barevně rozlišenými vhozy a nálepkami s informacemi o dané komoditě (viz obr. 1). Tento typ nádob by měl v centrální části Prahy přispět, zejména z estetického hlediska, k nerušenému vnímání historické a kulturně cenné zástavby v této oblasti.

Kovové obaly

Celoplošný sběr kovových obalů byl v Praze zaveden od 1. 8. 2016, a již v prvních měsících se ukázal jako úspěšný a občany hojně využívaný. V roce 2017 bylo občany do nádob odevzdáno 143,6 tuny kovových obalů. V současné době je v ulicích města rozmístěno 635 šedých nádob na kovové obaly, včetně podzemních, a postupně se umisťují další. Prvotně navržená jednotná frekvence svozu 1x za 6 týdnů byla na základě poznatků z terénu a vytíženosti nádob velmi brzy upravena v odůvodněných případech na svoz 1x za 4 týdny a častější.

Jedlé tuky a oleje

Mezi další úspěšné projekty lze zařadit sběr jedlých tuků a olejů. Na každém sběrném dvoře jsou umístěné nádoby na použité oleje a tuky z domácností. V roce 2017 se na sběrných dvorech nasbíralo téměř 5 tun použitých potravinářských tuků a olejů, které by s velkou pravděpodobností končily v městské kanalizaci, což způsobuje zanášení a znečišťování kanalizační sítě a zvyšuje nároky na její následné čištění a údržbu. Hl. m. Praha hodnotí zavedení sběru této komodity jako velmi úspěšné a prospěšné, a to i ve světle připravovaného návrhu vyhlášky č. 321/2014 Sb., o rozsahu a způsobu zajištění odděleného soustřeďování složek komunálních odpadů, kde se počítá s povinností obcí zajistit celoročně místa pro oddělené soustřeďování jedlých olejů a tuků.

Infekční odpady

Hl. m. Praha nezapomíná ani na oblast nebezpečných odpadů a ve spolupráci s Městskou policií zajistilo prostřednictvím svozové společnosti systém nakládání s infekčním odpadem a ostrými předměty po narkomanech, které příslušníci Městské policie pravidelně nalézají při svých obchůzkách, nebo jsou přímo na místo nálezu přivoláni občany. Služební automobily policistů byly vybavenysadami pro sběr infekčního odpadu, který je následně odevzdáván v provozovně svozové společnosti a je dále likvidován dle zákonných a smluvních požadavků. Dle sdělení zástupců Městské policie hl. m. Prahy jsou policisté s poskytovanou službou nadmíru spokojeni a využívají ji i v rámci „Akce Jehla“, která se koná několikrát do roka na území celé České republiky a je zaměřená právě na sběr nebezpečných použitých jehel.

Celoplošný sběr bioodpadu a podpora domácího kompostování

Město připravuje kroky k zavedení celoplošného sběru bioodpadu. Na území MČ Praha 13 a Praha 15 probíhají pilotní projekty sběru bioodpadu. Byla vytipována lokalita se zástavbou rodinných domů a se sídlištní zástavbou. Před domy byly umístěny 240l hnědé nádoby na bioodpad, které svozová společnost vyváží 1x týdně a bioodpad je dále zpracováván na kompostárně. Směsný komunální odpad je z těchto oblastí svážen zvlášť a sleduje se, mimo jiné, zda má vysbíraný bioodpad vliv na snižování množství směsného komunálního odpadu. Dosavadní výsledky naznačují, že zavedení sběru bioodpadu v Praze je smysluplné za předpokladu, že v rámci budoucího nastavení podmínek svozových plánů bude zohledněn typ zástavby.

V průběhu roku 2019 plánuje město rozšířit službu sběru bioodpadu na celé území Prahy, ale pouze pro občany, kteří projeví o tuto službu zájem. Těm bude poté přistavena sběrná nádoba, na provozování systému se budou finančně podílet a služba by měla být zajištěna v sezónním i celoročním režimu.

V rámci podpory domácího kompostování hlavní město Praha podalo žádost o dotaci na nákup kompostérů v 68. výzvě OPŽP a žádosti bylo vyhověno. Předmětem projektu je pořízení 1 750 ks kompostérů (1 400 ks kompostérů plastových, jednokomorových o objemu cca 1000 l, a 350 ks dřevěných dvoukomorových kompostérů o objemu cca 2000 l), kterébudou zdarma zapůjčeny zájemcům. Podmínkou projektu je umístění kompostéru na vlastním či pronajatém oploceném pozemku na území hl. m. Prahy.

Pro zpracování bioodpadu se městu povedlo v roce 2017 vybudovat, a ve spolupráci s městskou organizací Lesy hl. m. Prahy i zahájit provoz kompostárny v Praze-Slivenci s maximální roční kapacitou až 7 000 tun bioodpadu za rok. Kompostárna by měla sloužit primárně pro potřeby města a občanů. Občanům je umožněno zde odložit bioodpady bezplatně, ale v případě nevyužité volné kapacity i právnickým osobám za úplatu. Záměrem města je nalézt další vhodné pozemky na území Prahy pro výstavbu kompostárny/kompostáren, aby byly dostatečně pokryty zpracovatelské kapacity pro potřeby města vzhledem k plánovaným aktivitám na podporu sběru biologicky rozložitelného komunálního odpadu.

Re-use centrum

Novinkou v oblasti odpadového hospodářství hl. m. Prahy je záměr realizace tzv. Re-use centra. Rada hl. m. Prahy schválila umístění Re-use centra v Holešovické tržnici na území městské části Praha 7. Otevření centra je v této prvotní fázi naplánováno na rok 2021, nicméně budova musí projít kompletní rekonstrukcí za dohledu odboru Památkové péče a dalších zúčastněných subjektů, tudíž průběh úprav lze takto dopředujen obtížně predikovat. Výsledný prostor by měl poté sloužit pro potřeby Re-use centra, ale i jako edukační ekologické centrum pro mládež a potažmo širokou veřejnost.

Komplexní přehled stanovišť tříděného odpadu

Pro podporu chodu oddělení Odpadů, odboru Ochrany prostředí Magistrátu hl. m. Prahy, které zajišťuje systém nakládání s komunálními odpady, ale i pro snadnější orientaci samotných občanů, slouží webová aplikace „Komplexní systém nakládání s komunálním odpadem“ doplněná mapovým rozhraním, kde jsou zanesena veškerá stanoviště tříděného odpadu včetně výčtu komodit, typu nádob a frekvence svozu; místa a data umístění mobilních sběrných dvorů, velkoobjemových kontejnerů na objemnýodpad a na biologicky rozložitelný odpad rostlinného původu. Aplikace je průběžně aktualizována, dále rozvíjena a doplňována o další funkcionality. V nejbližší době je plánovaný rozvoj i směrem k systému nakládání s nebezpečným odpadem pocházejícím z domácností, konkrétně by měly být do mapy zaneseny trasy a zastávky s termíny mobilního sběru nebezpečných odpadů.

Kampaň „Popelnice nejsou černá díra“

Aby se docílilo vyšší informovanosti občanů v oblasti odpadového hospodářství, zahájilo město informační kampaň zaměřenou na udržování čistoty v okolí sběrných nádob a informování občanů o správném nakládání s odpady. Společně se složenkami s poplatkem za směsný komunální odpad byl vlastníkům nemovitostí zaslán informační leták s mottem „Popelnice nejsou černá díra“ a s jednoduchým popisem možností odkládání odpadu v Praze.

Tato první vlna kampaně byla podpořena i vizuálně na rolling boardech a city light vitrínách umístěných v ulicích města. Další připravovaná vlna kampan bude zaměřena na nepořádek v okolí nádob na tříděný odpad, přičemž kromě již výše zmíněných komunikačních kanálů, bychom rádi využili i prostředky MHD. V informovanosti obyvatel chceme pokračovat i nadále, abychom trvale apelovali na zvýšení ekologického chování a cítění našich spoluobčanů.

Autor: Ing. Pavla Ochecová, Ing. Radim Polák, Magistrát Hlavního Města Prahy

Zdroj: Odpadové fórum 5_2018

Tuto expertní skupinu ustanovilo Shromáždění OSN pro životní prostředí (UNEA). Jejím úkolem je identifikovat a přezkoumat bariéry i možnosti boje proti mořskému plastovému odpadu a mikroplastům ze všech zdrojů, včetně odpadů vznikajících na pevnině. První setkání odborníků se konalo na konci května (29. – 31. května 2018) v keňské Nairobi.

Plastové znečištění vyžaduje globální řešení vzhledem k jeho přeshraniční povaze a že je třeba přijmout opatření na národní, regionální a mezinárodní úrovni. Účastníci setkání proto zdůraznili nutnost úzké spolupráce napříč průmyslem, oběhového hospodářství a potřebu zaměřit se na změny výrobních procesů, designu výrobků, jejich složení, velikosti a produkce odpadů.

Členské státy OSN se také shodly na tom, že společnosti uvádějící výrobky na trh by měly respektovat principy rozšířené odpovědnosti výrobce a pravidlo „znečišťovatel platí“. Ke zlepšení označování výrobků z plastů s chemickými přísadami by mohlo přispět lepší pochopení důsledků jejich vlivu na lidské zdraví, potřeba zvýšení jejich bezpečnosti, recyklovatelnosti a mezinárodní obchodovatelnosti např. v surovinových tocích z odpadů. Odpadoví odborníci mj. zdůraznili, že na mezinárodní úrovni je nezbytné efektivně využívat existujících legislativních rámců a jejich synergie, např. Basilejské úmluvy o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňování, strategie pro nakládání s chemickými látkami, platných omezení Mezinárodní námořní organizace nebo regionálních úmluv o moři.

„Již dnes dochází v řadě zemí na národní i lokální úrovni k zavádění opatření vedoucím ke snížení znečištění pocházejícího z odpadů a obalů a tedy ke zlepšení odpadového hospodářství. Česká republika, jako vnitrozemská země, se snaží pomoci snižovat znečištění moří plasty, mikroplasty a odpadem legislativními nástroji, odpadovou strategií i dobrovolnými dohodami. Povinné zpoplatnění odnosných plastových tašek v obchodech v Česku, třídění komunálních odpadů do minimálně 5 barevných kontejnerů (papír, plasty, sklo, kovy a bioodpady) nebo nová iniciativa ministra Richarda Brabce „DostByloPlastu“ přispívají bezpochyby ke snížení zatížení životního prostředí odpady, jednorázovými plasty především a prevenci vzniku odpadů,“ komentuje situaci v ČR člen expertní skupiny a ředitel odboru odpadů MŽP Jaromír Manhart.

Ministerstvo proto bude důsledně prosazovat odklon odpadů ze skládek na úkor třídění odpadů, jejich zpracování a využití jako zdroje v návaznosti na schválený evropský balíček k oběhovému hospodářství. Na něj následně naváže nová česká odpadová legislativa a strategický rámec oběhového hospodářství.

Více o aktivitách UNEA směrem ke světovému plastovému znečištění na #beatplasticpollution.

Evropsky blízký rozměr jednání podtrhovala přirozená blízkost. Maroš Šefčovič se narodil na Slovensku a Praha byla jeho prvním pracovním působištěm. Za klíčové výzvy Evropské unie ve vztahu k členským státům včetně České republiky v současné době považuje vytvoření finanční platformy pro energetickou účinnost, evropský fond pro vědu a výzkum Horizont2020, spolupráci v oblasti energeticko-klimatického plánu a společnou podporu uhelných regionů.

„Je třeba klást větší důraz na vícezdrojové financování a lépe využívat Evropskou investiční banku. Stejně tak fond pro vědu a výzkum Horizont,“ říká místopředseda Evropské komise a komisař pro energetickou unii Maroš Šefčovič a dodává: „Rovněž bychom měli v rámci celé Evropy umět lépe převádět nevyčerpané finance tam, kde je o ně zájem, víc řešit energetickou účinnost včetně ohleduplnosti k životnímu prostředí. Zde stojí za to připomenout systém emisních povolenek, tzv. ETS, který s sebou nese i finanční zdroje.“

Výsledky studií podle Šefčoviče ukazují, že se jedno euro investované do výzkumu, vývoje a start-upů se sedm až dvanáct krát vrátí. A že zabývat se klimatem a energetikou současně je nezbytné a logické.

Klimatické změny reálně přicházejí i do České republiky, a to s překvapivou razancí a rychlostí. Podívejte se, jaký je dnes den v kalendáři a jaké počasí máme,“ říká místopředseda vlády a ministr životního prostředí Richard Brabec a dodává: „I v této souvislosti velmi oceňuji, že spolupráce s Evropskou komisí dlouhodobě funguje a připomínám, že energeticko-klimatická politika nemohou existovat jedna bez druhé. Nyní se připravují Národní klimaticko-energetické plány, v kterých musí členské země nastavit opatření pro splnění stanovených cílů v oblasti dekarbonizace včetně obnovitelných zdrojů, energetické účinnosti, vnitřního trhu s energií, energetické bezpečnosti a vědě, výzkumu a inovacích. “

„Česká republika také aktuálně řeší ubývající energetické zdroje a s nimi související dostavbu jaderných elektráren jako zdroje, který by nám zaručil energetickou soběstačnost a bezpečnost. V této souvislosti vítám doporučení eurokomisaře pro energetiku ohledně možného postupu i kontaktů v Evropě v souvislosti s jádrem,“ říká ministr průmyslu a obchodu Tomáš Hüner a dodává: „Další potřebné kroky podniknu už příští pondělí a úterý, kdy se zúčastním 13. ročníku Evropského jaderného fóra v Bratislavě, které pořádá společně Slovensko, Česká republika a Evropská komise. Na evropské úrovni rovněž řešíme podporu uhelných regionů.“

„Z úrovně Evropské komise by se měly reálně podpořit i tuzemské uhelné regiony, které významně ovlivnila těžba a které nyní procházejí restrukturalizací. Jde o Karlovarský, Ústecký a Moravskoslezský kraj,“ říká ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová a dodává: „Tato podpora je tak logicky propojena s vládním programem RE:START. Což je příznačné, stejně jako velmi dobré načasování návštěvy místopředsedy Evropské komise a komisaře pro energetickou unii, protože právě příští středu chceme vládě předložit související akční plán. RE:STARTU se navíc bude věnovat speciální konference, která se uskuteční už příští čtvrtek, tedy 7. června.“

V souvislosti s podporou uhelných regionů do České republiky v brzké době přijede také speciální tým místopředsedy Evropské komise a komisaře pro energetickou unii Maroše Šefčoviče. Bude mít za cíl pomoct vše rozumně nastavit a hlavně úspěšně realizovat.

Zdroj: MŽP

Evropská komise vydává politiky týkající se strategie potravin do roku 2030: FOOD 2030. FIT4FOOD2030 zkoumá současné trendy a příklady dobré praxe a případné průlomové objevy ve výzkumu a inovacích, které by mohly vytvářet dostupné, zdravé a udržitelné potraviny pro všechny. Aby mohla Evropská komise projednávat všechny současné trendy, vytvořila veřejný dotazník pro všechny zájmové skupiny. Výsledky se promítnou projektových zpráv ohledně investic do výzkumu a inovací na tomto poli. Dotazník naleznete ZDE. K dispozici bude do 30. června 2018. Jakékoliv dotazy ohledně dotazníku zodpoví Bettina SCHELKLE na emailové adrese: bschelkle@ilsieurope.be

Členské země by v budoucnu mohly do unijní kasy platit za nerecyklované plastové obalové odpady. Pomůže to ale v přechodu na oběhové hospodářství, které cílí na minimalizaci odpadu? EU kvůli němu přijala celý velký legislativní balíček. Jak těžké bude naplnit evropské cíle? Více ZDE

Nový dotační podprogram byl vytvořen v souvislosti s usnesením vlády č. 184 z 21. března 2018 k návrhu opatření k řešení dopadů plánovaného rozšíření těžby polského hnědouhelného dolu.

Sekce vodního hospodářství Ministerstva zemědělství v návaznosti na usnesení vlády ČR č. 184 z 21. března 2018 k návrhu opatření k řešení dopadů plánovaného rozšíření těžby polského hnědouhelného rozšířila stávající dotační Programu 129 300 o nový podprogram 129 304 určený k podpoře projektové a inženýrské přípravy navržených opatření pro zajištění nových zdrojů pitné vody pro obyvatele České republiky v území, která by musela být učiněna v případě dalšího ovlivnění podzemních i povrchových vod oblastí Frýdlantska a Chrastavy činností dolu Turów.

Ministerstvo zemědělství je připraveno uvedená opatření podpořit v letech 2018-2021 částkou až 60 mil. Kč.

Podrobnosti ohledně dotačního programu jsou zde.

Ministerstvo dopravy podpoří v rámci již běžícího programu na podporu infrastruktury pro alternativní paliva také výstavbu plnicích stanic na vodík. Za tímto účelem je v rámci Operačního programu Doprava (OPD) vyčleněno z evropských prostředků 150 miliónů korun.

Ministerstvo dopravy vyhlašuje příslušnou výzvu 30. května. Konečný termín pro předložení žádostí bude 17. října 2018. O dotaci se mohou ucházet žadatelé, kteří provozují ekonomickou činnost v oblastech: rozvod plynných paliv prostřednictvím sítí, obchod s plynem prostřednictvím sítí, výzkum a vývoj v oblasti přírodních a technických věd, výroba plynu, výroba technických plynů, elektrické instalace, obchod s elektřinou nebo rozvod elektřiny a kteří předloží projekt na vybudování vodíkových plnicích stanic na území České republiky. Rozsah projektu závisí na uvážení žadatele. Maximální míra podpory ze způsobilých výdajů může v této výzvě dosáhnout až 85 %. Předložené žádosti o podporu budou hodnoceny zejména z hlediska hospodárnosti, připravenosti a relevance projektu.

"Z této první výzvy na vodíkové plnící stanice bychom chtěli z vyčleněných finančních prostředků podpořit výstavbu alespoň čtyř až pěti stanic. Tím bychom rádi položili základy pro rozvoj vodíkové mobility v České republice", říká k tomu ministr dopravy Dan Ťok.

Na základě zadání Ministerstva dopravy byla v roce 2017 vypracována studie „Využití vodíku v dopravě“. K hlavním závěrům této studie také patří, že k rozvoji vodíkové mobility je zapotřebí minimálně 12 vodíkových stanic do roku 2025 a dále že při tomto stavu lze očekávat provozování cca 70 vodíkových autobusů a 12,5 tisíc osobních vozidel na vodík. I z těchto důvodů byla již v roce 2017 navýšena alokace pro podporu vodíkových stanic z původně uvažovaných 100 mil. Kč na 200 mil. Kč. Druhou výzvu na podporu vodíkových stanic (alokace 50 mil. Kč) plánuje Ministerstvo dopravy vyhlásit v 1. čtvrtletí 2019.

Národní akční plán čisté mobility, který byl schválen vládou již v listopadu 2015, hovoří o podpoře rozvoje infrastruktury dobíjecích stanic, CNG, LNG a vodíkových plnících stanic. Celkem má Ministerstvo dopravy na program pro podporu infrastruktury pro alternativní paliva v rámci OPD vyčleněno 1,2 mld. korun.

Bližší informace o podmínkách podpory jsou součástí podrobné dokumentace výzvy, která je zveřejněna na webu Řídicího orgánu OPD: https://web.opd.cz/vyzva-39 

Tato výzva pro podporu rozvoje infrastruktury vodíkových plnicích stanic navazuje na výzvy, které jsou zaměřeny na podporu výstavby páteřní sítě rychlodobíjecích stanic, doplňkové sítě běžných dobíjecích stanic pro elektromobily a CNG, LNG plnicích stanic.
Více zde: https://www.opd.cz/

Ke spokojenému životu neodmyslitelně patří bezpečný domov. S ním souvisí jak moderní technologie, které jsou ekonomicky, environmentálně a energeticky efektivní, ale také bezpečnost dat a klasické zabezpečení majetku a osob. Jak dosáhnout chytrého a bezpečného domova? To ukáže mezinárodní stavební veletrh FOR ARCH ve dnech 18. až 22. září v PVA EXPO PRAHA.

K otázce bezpečnosti chytré domácnosti bude v rámci veletrhu směřovat informační brožura a seminář Jak bezpečněji bydlet v úterý 18. září, který pořádá E-STAV. Jak je téma aktuální, ukázal loňský výzkum veřejného mínění k prevenci kriminality a bezpečnosti, kdy sice 57 % občanů hodnotí bezpečnostní situaci jako stabilní, nicméně vloupáním do bytu se cítí ohroženo 43 % a vandalismem 39 % respondentů. Již na loňské konferenci Jak bezpečněji bydlet zaznělo, že lidé by se v prvé řadě měli více rozhlížet kolem sebe a zajímat se o prostředí, ve kterém žijí. Městské části by se pak při plánování a úpravách prostředí měly snažit minimalizovat anonymitu prostoru, udržovat jej ve vyhovujícím stavu a změny v něm dělat i s ohledem na bezpečnost ve spolupráci s architekty a urbanisty.

Ve středu 19. září se připravuje konference Bezpečná škola – základ bezpečné obce. Ministerstvo vnitra ČR zve zástupce municipality na odpolední blok s názvem Bezpečná škola jako základ bezpečí v obci, který je určen pracovníkům Policie České republiky, Ministerstva vnitra ČR, Cechu mechanických zámkových systémů ČR a zájemcům z řad zástupců škol a školských zařízení a jejich zřizovatelům, kteří by měli být schopni držet krok s novými trendy v oblasti ochrany osob a majetku, a to se zvláštním zaměřením na problematiku bezpečných škol.

„Při hodnocení celkové bezpečnosti školských objektů patří největší podíl na dodržování režimových opatření včetně základních zásad zabezpečení, tedy aplikaci mechanických zábranných prostředků vše ve smyslu platné ČSN 73 4400. Základním bezpečnostním kritériem je, aby se nepovolaná osoba nedostala bez vědomí do objektu škol. Proto je základem zpracování bezpečnostního auditu,“ rekapituluje rizika JUDr. Tomáš Koníček z odboru prevence kriminality MV ČR.

Ve čtvrtek 20. září se koná již 3. ročník konference Požární bezpečnost staveb, kterou pořádá portál TZB-info. Zaměřen bude na požární bezpečnost výškových budov a bytových domů. „Vedle jistě atraktivní přednášky o unikátní konstrukci nových věží Světového obchodního centra v New Yorku a analýzy závěrečné zprávy požáru bytového domu Grenfell Tower v Londýně nabídne konference přednášky a diskuze k požární bezpečnosti bytových domů v ČR, a to zejména se zaměřením na panelové soustavy,“ zve Ing. Petr Bohuslávek, odborný garant konference. Jak je patrné ze statistiky za zhruba posledních deset let, požáry v bytových domech mají jednoznačně závažnější dopady, než tomu bylo v předchozích letech. Takže i když dochází k poklesu celkového počtu požárů, jejich následky jsou v bytových domech stále závažnější. Více info na: www.forarch.cz.

Generálním partnerem veletrhu je Skupina ČEZ.

Slovenští vědci vyrobili nový druh biologicky rozložitelných plastů, na jejichž výrobu slouží použitý fritovací olej. Tým výzkumníků ze Slovenské technické univerzity (STU), který již požádal o udělení patentu na tento plast, na projektu spolupracuje s brněnským Vysokým učením technickým. Tým STU spolupracuje s firmami i univerzitami na možnostech využití vynálezu v praxi. Za příklad možného použití bioplastů univerzita označila výrobu příborů, plastových nádob, obalových folií či mulčovacích fólií, které se používají v zemědělství. Kromě toho by se bioplasty mohly využívat ve zdravotnictví jako dočasné implantáty při řešení komplikovaných zlomenin.

„Keď hovoríme o  bioplastoch, rozumieme buď plast vyrobený z obnoviteľných zdrojov surovín alebo biologicky rozložiteľné plasty. Pre prírodu sú, samozrejme, najpriaznivejšie tie, ktoré sú aj z obnoviteľných surovín aj biologicky rozložiteľné, teda nepretrvávajú v prírode ako odpad desiatky rokov. A také sú naše bioplasty,“ vysvetľuje profesor Pavel Alexy z Fakulty chemickej a potravinárskej technológie Slovenskej technickej univerzity v Bratislave.

Základom prvej generácie bioplastov sú dve zložky – kyselina polymliečna, ktorá sa vyrába zo škrobu a  polyhydroxybutyrát – rovnako biomateriál, produkovaný baktériami. Stačí baktériám poskytnúť ako živinu cukor. Trebárs z cukrovej trstiny či zo srvátky – odpadu, ktorý vzniká pri výrobe mliečnych produktov a nemá praktické využitie. Tento bioplast je chránený ako úžitkový vzor v SR, je podaná patentová prihláška a patent už získal v Európe a v niekoľkých ázijských krajinách. Nesie značku „nonoilen“, čo značí, že nie je vyrobený z ropy. Teraz však na patentové úrady mieri nová prihláška – na bioplast druhej generácie.

„Bioplast druhej generácie má z hľadiska ekológie ďalšie bonusy. Ako zdroj polyhydroxybutyrátu môže slúžiť použitý fritovací olej, ktorý je dnes nebezpečným odpadom, produkovaným vo svete vo veľkých množstvách. Navyše sa tento bioplast už nerozkladá len v  podmienkach priemyselného kompostu, teda pri teplote 50 a viac stupňov, ale aj v podmienkach domáceho kompostu pri teplote  20 - 30 stupňov a testujeme rozloženie v bežnej pôde a v morskej vode, kde, zdá sa, tiež dokáže degradovať. To môže byť veľkým prínosom, keďže vieme, ako sú naše moria plné plastového odpadu,“ hovorí profesor Alexy.

Tím STU intenzívne spolupracuje s firmami a univerzitami aj pri hľadaní možností ako vynález využiť v praxi. Jednou z ciest je masové komerčné využitie v spolupráci s výrobcami plastových nádob, príborov, obalových fólií či mučovacích fólií, ktoré sa v poľnohospodárstve kladú na polia, aby udržiavali vlhko a bránili rastu buriny. Druhou cestou sú originálne aplikácie v oblasti dizajnu a módy. Chemici tu spolupracujú s dizajnérmi z crafting plastics! studio. Ich nápad využiť bioplasty pri tvorbe rámov slnečných okuliarov získal už Národnú cenu za dizajn 2017 v kategórií Dizajn s pridanou hodnotou. Bol nominovaný za nemeckú cenu za dizajn. Aktuálne je vystavený na Bienále dizajnu a architektúry v Benátkach. Mladým dizajnérom sa podarilo získať podporu pre projekt aj cez crowdfundingový portál Kickstarter.com.

„Už na škole ma zaujímala práca s udržateľným materiálom. Keď sme spojili s profesorom Alexym, umožnil nám s bioplastom experimentovať. Dovtedy sme o bioplastoch vedeli to, čo je všeobecne známe – že ide o biodegradovateľný materiál a tak sa v našej predstave spočiatku spájal s jednorazovými produktmi.  Rozhodli sme sa vyskúšať, do akých aplikácií s dlhšou životnosťou by sa dal použiť. Začali sme s fashion doplnkami, keďže módny priemysel sa považuje za druhý najznečisťujúcejší po ropnom. Skúšali sme výrobu pršiplášťov, potom sme sa zamerali na rámy okuliarov. Teraz pracujeme na prototypoch nábytku, najmä stoličiek a interiérových doplnkov, termopohárov na kávu na viac použití, zubných kefiek, ktorých tiež vyhodíme mnoho, ale aj ďalších módnych doplnkov, ako sú tašky či textílie,“ hovorí Vlasta Kubušová z crafting plastics! studio. Vlasta Kubušová študovala dizajn na Fakulte architektúry STU a ako prvá Slovenka absolvovala prestížnu berlínsku Universität der Künste.

Treťou cestou pre využitie sú medicínske aplikácie. Tu tím STU spolupracuje s Lekárskou fakultou UK a špičkovými odborníkmi na vývoj implantátov z Technickej univerzity v Košiciach. Z bioplastov môžu byť dočasné implantáty pri riešení komplikovaných zlomenín. Výskum prebieha aj v oblasti tkaninového inžinierstva, v laboratóriách by mohli rásť celé náhradné orgány na biopodklade, ktorý sa postupne rozloží.

Kvůli chystanému zákazu skládkování, který má začít platit v roce 2024, musí Česko vyřešit, jak naložit s až dvěma miliony tun odpadu ročně, které zatím končí na skládkách. Už do roku 2020 musí kvůli skládkové směrnici putovat ročně na skládky o 800.000 tun směsného komunálního odpadu méně.

Podle evropských cílů pro oběhové hospodářství musí dále Česko v roce 2025 využít materiálově o milion tun surovin více, než tomu bylo v roce 2016. Uvedli to odborníci na odpady na dnešním semináři v Senátu, který pořádal výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí.

Jak uvedl Vojtěch Pilnáček z ministerstva životního prostředí (MŽP), pro zákaz skládkování v roce 2024 se připravuje nová legislativa, která řeší užití odpadů jako paliva. Poplatek za skládkování, který platí obce, se zvýší na 2000 korun za tunu. Zvýšení má motivovat obce k většímu předcházení odpadům a třídění. "Výše poplatku je nyní 500 korun, od roku 2009 se nezvýšila," řekl zástupce MŽP. Podle kritiků, například z České asociace odpadového hospodářství, nevedou taková opatření ke zvýšení recyklace, ale k přesměrování odpadů ze skládek do spaloven.

Odpadový expert spolku Arnika Milan Havel uvedl, že se dosud málo řeší prevence vzniku odpadů. Pokud se to nezmění, stanovené cíle podle něj budou jen obtížně dosažitelné. Velké rezervy jsou podle něj u odpadů z firem. Mezi obcemi jsou velké rozdíly, některé už dokázaly produkci směsných odpadů na obyvatele velmi snížit. Rezervy mají obce hlavně u kompostovatelného odpadu. Podle Pilnáčka analýzy ukazují, že bioodpady tvoří až 40 procent směsného komunálního odpadu. Situace se začíná mírně zlepšovat, starostové si uvědomují, že biodpad množství odpadu zvyšuje zbytečně. "V této oblasti byly vyhlášeny dvě výzvy, podpořeno více než 300 projektů. Většina z nich je na kompostéry," řekl Tomáš Prokop ze Státního fondu životního prostředí.

Vedle posílení třídění chce ministerstvo podpořit zařízení pro materiálové využití odpadu, tedy pro recyklaci, a pro energetické využití odpadů, což znamená spalování a získávání tepla, případně i elektřiny. Z minulého operačního programu EU pro životní prostředí OPŽP 2007-2013 šlo do Česka na nakládání s odpady téměř 13 miliard korun.