Nejvíce lidí, kteří pravidelně třídí odpad, je ve věkové skupině 54 až 65 let, naopak nejhůře jsou na tom mladí dospělí ve věku 18 až 26 let a 27 až 35 let. Největší rozdíly jsou u bioodpadu, oleje, ale i baterií nebo elektrozařízení. U běžných odpadů, jako jsou plasty, papír či sklo, nejsou rozdíly mezi věkovými skupinami tak zásadní. Vyplývá to z průzkumu neziskové organizace Ecobat.

Oleje třídí ve věkové kategorii 54 až 65 let pravidelně 58 procent respondentů, zatímco lidé ve věku 18 až 26 let jen z 35 procent a ve věku 27 až 35 let z 42 procent. Důsledné třídění bioodpadu uvedlo 59 procent lidí mezi 54 až 65 lety, 46 procent lidí ve věku 18 až 26 let a 43 procent a ve věku 27 až 35 let. U baterií, textilu, kovů či elektrozařízení jsou rozdíly v ochotě pravidelně třídit na úrovni deseti a více procent.

"Na průzkumech a statistikách vidíme, že lidé ve vyšším věku mají už dost životních zkušeností, informací i času na to, aby odpad třídili důsledně a pravidelně a byli dobrou inspirací pro mladší generace. Zajímavé je také sledovat sociální sítě. Senioři se na nich aktivně zapojují a diskutují o tématech ekologie a třídění. Sdílejí si své poznatky a tipy," uvedl Petr Kratochvíl z organizace Ecobat, která se zabývá sběrem a recyklací baterií.

Vysoké procento pravidelných třídičů je podle Ecobatu také ve skupině 36 až 44 let. "Je dobré vidět, když v rodinách jdou rodiče dětem příkladem. Pomáhá také osvěta ve školách a školkách," doplnil Kratochvíl.

Vedle věku hraje roli také velikost bydliště. "Obecně platí, že v čím menší obci lidé bydlí, tím poctivěji třídí. Naopak čím větší města, tím v nich lidé k recyklaci odevzdávají odpadu méně a větší část ho končí v popelnicích na směsný odpad," píše se ve zprávě.

Průzkum se uskutečnil v srpnu na vzorku 1050 respondentů.

Svaz průmyslu a dopravy ČR vyjádřil k návrhu novely stavebního zákona nesouhlasné stanovisko. SP ČR s maximální odborností posuzuje každý návrh na změnu stavebního zákona, jehož současnou podobu dlouhodobě vnímáme jako jednu z překážek dynamičtějšího rozvoje české ekonomiky založené na investicích. Každé dílčí zlepšení, které konstruktivním způsobem přispěje ke zkrácení neúměrně dlouhých povolovacích procesů, má naši podporu. Domníváme se ovšem, že poslanecký návrh v předložené podobě není dostatečně kvalitně uchopen, a proto nejsme přesvědčeni o jeho celkové přidané hodnotě a doporučujeme jej nepřijmout. Dle našeho názoru se totiž motivace předkladatelů shrnutá v důvodové zprávě nepotkává s navrhovanými změnami v paragrafovém znění zákona a obáváme se, že zejména v případě liniových staveb poslanecký návrh výrazně komplikuje stávající stav. Stanovisko naleznete ZDE.

Svaz také odmítá poslanecký návrh změny zákona o ochraně ovzduší. Poslanci přicházejí s návrhem na zrušení zákonné povinnosti umožnit vstup do obydlí za účelem kontroly dodržování povinností dle zákona o ochraně ovzduší. Svaz průmyslu tento návrh považuje za nekoncepční a zdůrazňuje, že úsilí o zlepšování kvality ovzduší musejí rovnoměrně vyvíjet všechny hospodářské sektory, vč. domácností. Právě domácnosti jsou dle údajů ČHMÚ hlavním původcem prachových částic v českém ovzduší. Kontroly v praxi nejsou zneužívány a často představují jediný účinný způsob, jak v dané obci disciplinovat občany, kteří nedodržují zákon. Celé stanovisko Svazu vč. odůvodnění je dostupné ZDE.




 

V připravované novele vodního zákona nepodporuje Ministerstvo zemědělství (MZe) využívání vyčištěných odpadních vod k zavlažování. Uvádí se to v odpovědi MZe na připomínku Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR) k uvedené novele.

Ministerstvo přitom vychází z izraelského dokumentu, který poukazuje na riziko používání takových vod pro zhoršení kvality půdy díky tomu, že i čištěná voda může obsahovat některé rizikové látky, jako jsou anorganické soli nebo bór. MZe ale přiznává, že řada zemí, jako je právě Izrael, ale i Kypr, Malta nebo Španělsko takové vody (jde o systém water reuse) k závlahám používají, důvodem k tomu je však nedostatek vhodných vodních zdrojů v těchto zemích. ČR se ale podle MZe v takové situaci nenachází. „Vzhledem k tomu Ministerstvo zemědělství využívání čištěných vod v zemědělství ani pro dotování podzemních vod v současné době nepodporuje. Touto problematikou se však bude i nadále zabývat, například v souvislosti s nařízením Evropského parlamentu a Rady na stanovení minimálních požadavků na kvalitu recyklované odpadní vody,“ konstatuje se v odpovědi MZe.

Zdroj: Naševoda.cz
 

Evropská komise vydala návrhy pro 14 členských států EU týkající se toho, jak docílit 50% cíle v oblasti recyklace komunálního odpadu do roku 2020. Jedná se o Bulharsko, Chorvatsko, Kypr, Estonsko, Finsko, Řecko, Maďarsko, Lotyšsko, Malta, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovensko a Španělsko. Komise vychází z dnes vydané studie zaměřené na to, jak členské státy uplatňují pravidla pro recyklaci. Komise v rámci následných opatření navštíví dané země a bude konzultovat s místními zúčastněnými stranami, jak tohoto cíle dosáhnout.

O oběhové ekonomice a jejím vlivu na životní prostředí i průmysl mluvil ve středu 26. září místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička na bruselské EU Circular Businesses Conference. Vystoupil jako úvodní řečník spolu s místopředsedou Evropské komise Jyrki Katainenem a rumunským ministrem Stefanem Radu Opreou.

„Poměrně často se stává, že si politici a úředníci myslí, že se nějaké věci udály jen díky nim. A lidi z byznysu si pak často říkají, že jsou tito chlápci a dámy jen někým, kdo jim komplikuje život. Většinou je pravda někde mezi těmito názory,“ řekl Telička v úvodu svého projevu, „ale co se týče oběhové ekonomiky, my nejsme těmi, kdo stojí za jejím rozšířením. Tady má klíčovou roli průmysl samotný.“

Telička během svého projevu upozornil přítomné rovněž na fakt, že má mnoho lidí tendenci vnímat oběhovou ekonomiku jen jako něco, co se týká čistě ochrany životního prostředí. „Ve skutečnosti má oběhová ekonomika dvě  dimenze, které jsou srovnatelně důležité. Ekologické aspekty byly možná hnací silou, ale dimenze průmyslu je absolutně klíčová k tomu, aby došlo k přechodu na tuto ekonomiku,“ vysvětlil Telička, „oběhová ekonomika není jen o ochraně životního prostředí, je rovněž důležitá pro naši konkurenceschopnost.“

Telička nevidí možné dopady přechodu na oběhovou ekonomiku jen ve změnách uvnitř již existujících průmyslových odvětví. „Já bych šel ještě dál a řekl bych, že možná uvidíme úplně nový průmyslový sektor, který vznikne právě díky oběhové ekonomice,“ řekl. V další části projevu se pak vrátil k legislativě, která byla již Evropskou unií přijata. Dle jeho názoru se ne vždy vytváří dobré předpisy. Často se musí opravovat, protože se zjistí, že určité věci zkrátka nefungují. Nicméně přijatý legislativní balíček, na jehož tvorbě se sám podílel, nastavuje dobrý rámec a přináší systémový přístup.

„Samozřejmě je zde ještě stále mnoho slabin, které však nejdou řešit na úrovni evropských institucí. Mnoho toho musí udělat i samotné členské státy, musí dojít ke změně nastavení myšlení. V České republice tohle zatím příliš nefunguje, i když tu potenciál je, a myslím, že některé jiné členské státy na tom budou podobně,“ pokračoval místopředseda Evropského parlamentu, „legislativa, kterou jsme přijali, nabízí v příloze, kterou jsem navrhl a prosadil, možné pobídky. Je jasné, že obrat k oběhové ekonomice bude něco stát, ale myslím, že bychom se této příležitosti měli chopit a podpořit ji.“

Podle Teličky již nyní existuje mnoho startupů a nových podniků. Jako příklad uvedl projekt Hydal, jenž vytváří plast z použitého kuchyňského oleje, který je rozložitelný v přírodě. „Podobným projektům musíme poskytovat nezbytnou podporu a musíme požadovat další stimuly také na národních úrovních,“ dodal Telička.
 

Energetický regulační úřad (ERÚ) vydal cenové rozhodnutí k podporovaným zdrojům energie (POZE). Zelené bonusy vyplácené těmto zdrojům příští rok klesnou. Novými sazbami se výplata podpor bude řídit od 1. ledna 2019.

Cenové rozhodnutí ERÚ č. 3/2018 k podporovaným zdrojům energie (POZE) výrazně snižuje zelené bonusy napříč spektrem obnovitelných zdrojů i kombinované výroby elektřiny a tepla. Hlavním faktorem je tržní cena silové elektřiny, která při meziročním srovnání podstatně narostla.

„Jednoduše lze snížení zelených bonusů interpretovat tak, že při rostoucích cenách silové elektřiny je i výrobce elektřiny schopen prodat svou vyrobenou elektřinu za vyšší cenu. Díky tomu je možné přenést náklady spojené s podporou POZE do tržních podmínek a nezatěžovat natolik spotřebitele a státní rozpočet. Výsledkem jsou tak vyšší tržní výnosy, a tím pádem nižší zelené bonusy," vysvětluje Kristián Titka, ředitel Odboru POZE ERÚ.

Do zelených bonusů se ceny silové elektřiny v následujícím roce promítnou snížením o necelých 400 Kč/MWh v závislosti na druhu zdroje. U výroben, které tzv. spoluspalují, vedl ke snížení zelených bonusů růst ceny emisní povolenky v prvním pololetí letošního roku, díky kterému se snížil rozdíl v nákladech mezi obnovitelným a fosilním palivem.

Úspory pro spotřebitele i státní rozpočet mohly být ještě výraznější. Brání tomu ale zákonná 2% indexace výkupní ceny, která je základem pro stanovení zelených bonusů pro POZE.

Oproti minulosti také ubylo problémů s druhy zdrojů, kterým nebyla vypsána podpora kvůli chybějící notifikaci Evropské komise. Jedinou skupinou podporovaných zdrojů, která z tohoto důvodu absentuje v cenovém rozhodnutí, zůstávají druhotné zdroje energie zprovozněné po roce 2013.

Úřad zároveň vydal Cenové rozhodnutí ERÚ č. 2/2018, které stanoví cenu za činnost povinně vykupujícího pro jednotlivé povinně vykupující obchodníky s elektřinou a ceny spojené se zárukami původu elektřiny pro rok 2019. Nejvýraznější meziroční změnou v tomto cenovém rozhodnutí je pokles cen za činnost povinně vykupujících obchodníků s elektřinou, který souvisí zejména s poklesem nákladů na odchylky povinného výkupu. Také tento pokles cen sníží náklady v oblasti POZE.

Dokument ke stažení:
20180927_TZ_CR_ERU.pdf (115 KB)
 

Státní fond životního prostředí (SFŽP) aktualizoval harmonogramy výzev OPŽP na rok 2018. Úpravy se týkají zejména termínů ukončení příjmu žádostí a výše alokací. Aktuální verzi dokumentů naleznete na webových stránkách www.opzp.cz. Z Evropských strukturálních a investičních fondů je na příští rok připraveno k čerpání 11,9 miliard korun, které budou rozdělovány v 16 nových výzvách.


Největší objem peněz (4 mld. Kč) je v příštím roce vyhrazen na energeticky úsporné renovace budov sloužících k veřejné potřebě a další plánovanou vlnu kotlíkových dotací (3 mld. Kč). I nadále budou k dispozici prostředky na hospodaření se srážkovou vodou v obcích a městech, preventivní opatření proti povodním a ochranu vodních zdrojů (2,65 mld. Kč). Více než 1 miliarda korun je připravena na ochranu krajiny a přírody a podobná alokace je vyčleněna i na projekty odpadového hospodářství.

Navíc bude v následujícím roce pokračovat dalších 11 již otevřených výzev za 8,7 mld. Kč, u nichž je příjem žádostí rozložen na delší dobu.

Žádosti o dotace přijímá Státní fond životního prostředí ČR a v případě výzev z prioritní osy 4 Agentura ochrany přírody a krajiny ČR prostřednictvím informačního systému IS KP14+.


Harmonogram výzev je průběžně aktualizován a zveřejňován na stránkách www.opzp.cz.

Dokument ke stažení:

Harmonogram výzev OPŽP na rok 2019

Harmonogram dotačních výzev pro rok 2018

Harmonogram výzev pro Integrované nástroje (CLLD, ITI)

Střednědobý harmonogram výzev do roku 2019

Vláda jím dne 26. 9. 2018 svým usnesením schválila prof. Ing. Petra Konvalinku, CSc. Petr Konvalinka tak nahradí ve funkci Petra Očka, který nyní působí jako náměstek MPO. Předsednictvo Technologické agentury ČR působí nově ve složení: prof. Ing. Petr Konvalinka, CSc. (předseda), Ing. Pavel Komárek, CSc. (místopředseda), prof. Dr. Ing. Zdeněk Kůs, Mgr. Martin Duda a Ing. Jiří Plešek, CSc.

Výroba oceli je energeticky velmi náročná. V současné době jsou uhlí nebo zemní plyn.  Švédsko zahájilo spolupráci s průmyslem na vývoji alternativy. K tomuto účelu by měl sloužit vodík. Základem procesu je využití elektrické energie z obnovitelných zdrojů pro výrobu vodíku a kyslíku z vody. Využitím obnovitelných energií se celý proces výroby oceli stává téměř bezemisním. Celá technologie má název HYBRIT (Hydrogen Breakthrough Ironmaking Technology). Více ZDE

Zdroj: https://oenergetice.cz/

S účinností od 27. září 2018 Státní fond životního prostředí (SFŽP) aktualizoval Pravidla pro žadatele a příjemce podpory v Operačním programu Životní prostředí pro období 2014-2020. Přehled provedených změn je uveden v úvodu dokumentu. Mezi nejpodstatnější změny patří zahrnutí fyzických osob nepodnikajících mezi oprávněné žadatele ve specifickém cíli 1.3 a prioritní ose 4, upravení informace k zpracování a předkládání Zpráv o realizaci / udržitelnosti, přidání mezi povinné podklady pro vydání právního aktu Prohlášení k zadání zakázek formou tzv. in house a další úpravy v souladu s nařízením Omnibus.

Dokument ke stažení:

Aktuální verze pravidel (pdf)

Při České zemědělské univerzitě (ČZU) v Praze vzniklo Centrum pro vodu, půdu a krajinu, jehož cílem je vytvořit řešení pro adaptaci krajiny na klimatickou změnu. Centrum jako hlavní směr činnosti na ochranu před suchem a povodněmi nabízí koncept Chytré krajiny, v jehož rámci začíná pracovat na třech pilotních projektech. Na tiskové konferenci to řekl rektor ČZU a hlavní koordinátor centra Petr Sklenička.

Ve dnech 11.-12.9.2018 se v Bruselu konal informační den zaměřený na aktuální výzvy pro rok 2019 v oblasti společenské výzvy 5. Prezentace z akce i záznam přednášek naleznete ZDE.

Agentura ECHA zveřejnila zprávu o přezkumu informací týkajících se používání olova ve střelných zbraních a munici mimo mokřady a také v rybářském olůvku. Ze zprávy vyplývá, že výše uvedené způsoby používání olova představují riziko pro životní prostředí a zdraví lidí.

Zpráva uvádí, že v důsledku lovu je v současné době v mokřadech v zemích EU ročně rozptýleno 5 000 tun olova. Z ostatních střeleckých aktivit, provozovaných mimo mokřady, se do životního prostředí ročně uvolní v zemích EU 14 000 tun olova, sportovní střelbou se do prostředí ročně dostává až 20 000 tun olova. Odhaduje se, že dalších 6 000 tun se ročně dostane do životního prostředí z rybářského vybavení.

Regulace by měla snížit úmrtnost ptactva v důsledku spolknutí broků a úmrtnost dravců, kteří požijí maso zvířat zasažených olověnými broky. Snížila by zdravotní rizika osob, které pravidelně konzumují zvěřinu zabitou olověným střelivem.

ECHA zjistila, že za olověné střelivo je k dispozici odpovídající náhrada z oceli, kterou lze použít ve většině loveckých zbraní a není výrazně dražší.  Náklady na změnu střeliva by byly pro jednotlivé lovce nízké.

Zpráva je odpovědí agentury ECHA na žádost Evropské komise o shromažďování informací o potenciálních rizicích použití olova pro lov v terénu mimo mokřady, terčovou střelbu mimo mokřady a pro plavidla a vybavení pro rybolov.

Původní článek naleznete na odkazu https://echa.europa.eu/cs/-/echa-identifies-risks-to-terrestrial-environment-from-lead-ammunition včetně dalších odkazů.

Zdroj: MPO

Inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z oddělení odpadového hospodářství v Olomouci uložili pokutu 300 tisíc korun podnikateli Vladimírovi Pospíšilovi za porušení zákona o odpadech. K provedení úprav bývalé skládky komunálního odpadu v Blatci na Olomoucku použil téměř třikrát více odpadu, než měl povoleno Magistrátem města Olomouce.

„Na upravované místo navezl v letech 2013 až 2016 celkem 77 tisíc tun výkopové zeminy a směsných stavebních a demoličních odpadů. Povolení však měl pouze pro 26 tisíc tun. U části těchto odpadů – více než šesti tisíc tun - navíc neměl výsledky chemických analýz pro využití odpadů na povrchu terénu. Terénní úpravy prováděl bez schváleného provozního řádu zařízení k využití odpadů, čímž porušoval vydané magistrátní povolení,“ řekl Radek Pallós, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP Olomouc. Podnikatel také nevedl správně evidenci o nakládání s odpady, jak stanovuje zákon.

Při stanovení výše pokuty inspektoři vzali v úvahu hlavně to, že s odpady podnikatel nelegálně nakládal po relativně dlouhé období několika let. Přitěžující okolností bylo i velké množství odpadů, které byly na povrch terénu uloženy bez potřebných chemických analýz.

Vladimír Pospíšil se proti pokutě neodvolal a sankce tak nabyla právní moci.

O případném nápravném opatření rozhodne Magistrát města Olomouce.

Téměř 80 procent Čechů považuje sucho za závažný problém, pouze přes sedm procent si myslí opak. Osm z deseti lidí navíc očekává zhoršení situace se suchem v příštích 20 letech v případě, že by se stát aktivně nevěnoval řešení. Výsledky průzkumu dnes představili vědci z Katedry environmentálních studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.

Nejpravděpodobnější dopady sucha v příštích 20 letech jsou podle respondentů zvýšení ceny vody a potravin, úbytek vody v potocích, řekách, mokřadech či rybnících, zvýšené množství požárů nebo neúroda.

Téměř 77 procent účastníků průzkumu si přeje, aby sucho aktivně řešil stát. "Kroky státu v této oblasti podporuje více občanů než například řešení nízkých platů," řekl sociolog a spoluautor výzkumu Tomáš Chabada. Odpovědnost za řešení sucha by podle Čechů měly nést především ministerstvo životního prostředí, správy povodí, ministerstvo zemědělství a vláda.

Mezi opatřeními, kterými by stát mohl problém se suchem řešit, mají nejvyšší podporu využití dešťové i vyčištěné odpadní vody, tvorba přírodních prvků zadržujících vodu v krajině, například remízků, mezí na polích a mokřadů, změna hospodaření v lesích a na zemědělské půdě nebo opatření pro zadržování vody ve městech.

"Veřejnost rozděluje názor na to, zda při vyhlášení sucha zvyšovat celkovou cenu vody či zavádět limity pro spotřebu vody v domácnosti. Rezervovaně pak Češi vnímají výstavbu přehrad, výsadbu zeleně na střechách budov a zvýšení ceny vody za nadměrnou spotřebu. Většina Čechů jednoznačně odmítá omezení dodávek vody pro domácnosti či trvalé zvýšení celkové ceny vody," doplnila environmentalistka a spoluautorka výzkumu Renata Svobodová.

Řada Čechů podle výzkumu už nyní šetří vodou v domácnostech například sprchováním místo koupání ve vaně, používáním zařízení na úsporu vody nebo zachytáváním dešťové vody k následnému využívání. "Potenciál má například hledání alternativ ke splachování pitnou vodou, s nímž nesouhlasí 71 procent veřejnosti," dodala Svobodová. Celkově se podle ní ukazuje, že s vodou šetrněji hospodaří starší lidé.

Průzkumu katedry environmentálních studií se zúčastnilo 2672 respondentů. Podrobné výsledky byly zveřejněny v nové knize Vztah české veřejnosti k přírodě a životnímu prostředí, jež je k dispozici i online. Rozhovory s respondenty se konaly už na přelomu roku. Nyní by podle vedoucího výzkumného týmu a psychologa Jana Krajhanzla znepokojení suchem bylo ještě větší.

Zdroj: ČTK

Ve Sbírce předpisů vychází Vyhláška č. 210/2018 Sb., kterou se mění vyhláška č. 321/2014 Sb., o rozsahu a způsobu zajištění odděleného soustřeďování složek komunálních odpadů. Cílem novely vyhlášky je zavedení celoročního sběru BRKO a dále právní úprava zavádí nově povinnost obce zajistit místa pro odkládání jedlých olejů a tuků. Vyhláška má být platná od 1. dubna 2019, s výjimkou odděleného sběru olejů a tuků. Tato povinnost bude v platnosti o rok později, tedy 1. ledna 2020.

Text novely vyhlášky:

Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 17 odst. 3 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 229/2014 Sb.:

Vyhláška č. 321/2014 Sb., o rozsahu a způsobu zajištění odděleného soustřeďování složek komunálních odpadů, se mění takto:

1. V § 2 odst. 1 se za slovo "zajistit" vkládá slovo "celoročně", slova ", a to minimálně v období od 1. dubna do 31. října kalendářního roku" se zrušují a na konci odstavce se doplňuje věta "V období od 1. listopadu do 31. března následujícího kalendářního roku může obec přizpůsobit nastavení četnosti svozu klimatickým podmínkám a množství produkovaných biologických odpadů.".

2. V § 2 odst. 2 se slova "Tato povinnost" nahrazují slovy "Povinnost podle odstavce 1".

3. V § 2 se doplňuje odstavec 7, který zní:

"(7) Obec je povinna zajistit celoročně místa pro oddělené soustřeďování jedlých olejů a tuků. Jedlé oleje a tuky nesmí být soustřeďovány společně s jinými biologicky rozložitelnými odpady. Povinnost podle tohoto odstavce nelze splnit postupem podle odstavce 6.".

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2019, s výjimkou ustanovení čl. I bodu 3, které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2020.