Na pravidelném jednání Rady pro životní prostředí (ENVI) ministři členských zemí EU podpořili udržitelné nakládání s plasty a jejich omezování. Věnovali se také emisím CO2 z osobních automobilů i dodávek, kvalitě pitné vody a problému mizejících opylovačů.

Ministři odsouhlasili text, který se zaměřuje na aktuální výzvy v oblasti oběhového hospodářství a navrhuje možná řešení, jako jsou investice do inovací v oblasti plastů, využití alternativních zdrojů pro výrobu plastů, podpora osvěty v oblasti oběhového hospodářství, harmonizace pravidel pro označování plastových výrobků nebo zavádění opatření k omezení znečištění moří plasty.

„Pro Českou republiku je prioritní oblastí zejména dlouhodobě udržitelné nakládání s plasty a plastovými odpady. Na národní úrovni se intenzivně věnujeme vyjednávání o dobrovolných závazcích producentů jednorázových plastových výrobků v gastronomii v rámci iniciativy #dostbyloplastu, ale také např. dotační podpoře inovativních projektů zaměřených na předcházení vzniku odpadů, především na snížení zbytečného plastového odpadu,“ vysvětluje z Prahy ministr životního prostředí Richard Brabec a doplňuje, že ČR připravuje rovněž dlouhodobou strategii ČR pro přechod na oběhové hospodářství.

Evropští ministři se dále věnovali návrhu na stanovení emisních norem CO2 pro osobní automobily a dodávky po roce 2020. Dle návrhu Evropské komise by měly automobilky snížit své průměrné emise CO2 do roku 2025 o 15 % a do konce roku 2030 o 30 % oproti cílům z roku 2021. ČR považuje Evropou navržené cíle za poměrně ambiciózní. Navíc se nezdá, že by předložený návrh byl zárukou zachování technologické neutrality. Navržená pobídka pro bezemisní a nízkoemisní vozidla zvýhodňuje především plně elektrická vozidla a tím výrazně znevýhodňuje využití dalších alternativních paliv v dopravě.

Na programu ministerských jednání byl také legislativní návrh týkající se jakosti pitné vody. Ten reaguje na občanskou iniciativu Right2Water a aktualizuje legislativu k pitné vodě, která je zastaralá a již plně neodpovídá technologickému vývoji. Cílem návrhu je především zvýšit ochranu lidského zdraví. ČR souhlasí, že aktuální legislativa, pokud jde o  kvalitu a kontrolu vody, již dostatečně nezohledňuje současné vědecké poznatky, a proto návrh na její úpravu podporuje.

Evropská komise dále na jednání představila novou evropskou iniciativu zaměřenou na problematiku úbytku opylovačů. Opylování je přitom jedním z klíčových přírodních procesů a je nezbytné pro reprodukci rostlin. Čtyři z pěti druhů hospodářských rostlin a volně rostoucích rostlin v Evropě jsou závislé na opylování. I ČR trpí nedostatkem opylovačů, novou iniciativu EU proto podporuje a hodlá se k ní připojit.

Vedoucím české delegace byl velvyslanec Jaroslav Zajíček, zástupce Stálého představitele ČR při EU.

Hnědouhelná elektrárna Počerady ze skupiny ČEZ se jako vedlejší účastník přidala k žalobě sdružení Eurocoal a dalších evropských firem proti limitům znečištění ovzduší, které schválila Evropská unie v loňském roce. Na záležitost dnes upozornily ekologické organizace, na dotaz ČTK krok potvrdil mluvčí ČEZ Roman Gazdík. Vláda přitom v lednu rozhodla, že Česko se k podobné žalobě ze strany Polska nepřipojí. Majoritním akcionářem ČEZ je stát, který drží přes ministerstvo financí asi 70 procent akcií firmy.

"ČEZ žalobu nevyvolal a ani není účastníkem žaloby, vedlejším účastníkem žaloby je jedna dceřiná společnost. Důvod je čistě formální, jelikož vedlejší účastník má bezodkladný přístup ke spisu, a tedy i k informacím, které mají přímý a okamžitý dopad na řízení uhelných aktiv," řekl dnes ČTK Gazdík. Účasti Počerad v řízení v pozici vedlejšího účastníka musí podle něj nicméně předcházet kladné rozhodnutí evropského tribunálu o přípustnosti samotné žaloby.

Ekologické organizace krok ostře kritizují. "I kdybychom o znečištění uvažovali jen cynicky ekonomickým pohledem, tak i pak by zrušení nových limitů pro znečištění bylo finančně výhodné pro firmu Elektrárna Počerady, ale dramaticky nevýhodné pro stát. Za škody na zdraví a majetku ze znečištění totiž stát zaplatí daleko více, než kolik mu zastaralá a z hlediska energetiky nepotřebná elektrárna vydělává," uvedl dnes programový ředitel Hnutí Duha Jiří Koželouh. Vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR Jan Rovenský míní, že stát by měl nyní v ČEZ udělat pořádek. "A prostřednictvím obměněné dozorčí rady firmy přimět, aby svou skandální účast na žalobě stáhla," dodal.

"Elektrárna Počerady se nepřipojila k polské žalobě, jak vyplývá z vyjádření ekologických organizací. Elektrárna Počerady se připojila jako vedlejší účastník k žalobě sdružení Eurocoal a dalších evropských firem," řekl dnes ČTK Gazdík.

Valná hromada ČEZ minulý pátek rozhodla, že v dozorčí radě ČEZ skončil její předseda a někdejší předseda Akademie věd Václav Pačes. Nepokračují v ní ani Robert Šťastný, který býval označován za nominanta KDU-ČSL, a Petr Polák, který podle médií platil za muže bývalého premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD). Novými členy rady byli zvoleni bývalý člen bankovní rady České národní banky Lubomír Lízal, šéf odboru státního rozpočtu na ministerstvu financí Karel Tyll a bývalý viceprezident Komory auditorů ČR Otakar Hora.

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) v materiálu pro lednové rozhodnutí vlády tvrdilo, že se jeví jako vhodné se přidat k polské žalobě. Záměr kritizovaly ekologické organizace. Aktivisté Greenpeace kvůli tomu vylezli na balkon MPO, ze kterého spustili transparent s nápisem: Ministerstvo uhlí a smogu. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) s návrhem MPO zásadně nesouhlasilo také ministerstvo životního prostředí.

MPO se v materiálu mimo jiné odvolávalo na odhady technické pracovní skupiny, ve které jsou zastoupeni provozovatelé klíčových energetických provozů ČR. Ta tvrdí, že předpokládané náklady zavedení limitů podle rozhodnutí Bruselu povedou k navýšení už uskutečněných investic do ekologických opatření v průmyslu zhruba o 15 až 20 miliard korun. Kabinet ale nakonec rozhodl, že Česko se k žalobě nepřidá. Oborové podnikatelské svazy byly rozhodnutím zklamány.

Elektrárna Počerady leží na Lounsku mezi městy Louny a Most. Svým instalovaným výkonem 5 x 200 MW patří k největším uhelným elektrárnám v zemi.

Zdroj: ČTK

V pecích spaloven a cementáren se loni na energii proměnilo téměř 1,2 milionu tun komunálního a průmyslového odpadu.
Spalovny komunálních odpadů, které jsou napojené na centrální zásobování tep- lem a z energie vyrábějí také elektřinu, poprvé v historii překonaly hranici 700 tisíc tun zlikvidovaného komunálního odpadu. Za loňský skok z předchozích 666 tisíc na 702 tisíc tun může náběh plzeňské spalovny odpadů
v Chotíkově do plného provozu.

Nejnovější zařízení tohoto druhu v Česku loni přeměnilo na energii 93 tisíc tun odpadů z Plzeňského kraje. „Letos bychom měli zpracovat opět zhruba 95 tisíc tun odpadu, což je množství, které nesmíme překročit. Zařízení provozujeme s kladným provozním ziskem,“ říká Petra Siegerová, mluvčí Plzeňské teplárenské, které chotíkovská spalovna patří. Rozjezd jednotky se na ceně tepla v Plzni nijak neprojevil.

Množství komunálního odpadu zlikvidovaného v kotlech by mělo do budoucna růst i proto, že skládkování využitelné části komunálního odpadu bude od roku 2024 zakázáno. V pražské spalovně v Malešicích se už stavějí dva nové kotle. Jeden by měla přidat také brněnská spalovna SAKO. Skupina ČEZ plánuje postavit velkou spalovnu místo jedné z nynějších elektráren v Mělníku. O stavbě spalovny se uvažuje také v Moravskoslezském kraji. Stoupá také spalování paliv, která se z odpadků vyrábějí. Z celkového energetického odpadu se v Česku využije pět procent, což je lehce nad průměrem EU.

Tuzemské cementárny loni použily jako náhradu za fosilní paliva 290 tisíc tun paliv z odpadků. Za posledních deset let se toto množství zvýšilo téměř třikrát. Zbytky ze spáleného odpadu také představují významnou surovinu pro výpal cementářského slínku.

„Tuhá alternativní paliva jsou druhotná surovina, která šetří primární paliva. Zároveň nám to umožňuje vyjít vstříc odpadovým záměrům jednotlivých krajů, které souvisejí s omezením skládkování,“ vysvětluje Nikola Davidová, mluvčí společnosti Českomoravský cement. V českých cementárnách pochází zhruba polovina energie z odpadů. „Nejlepší cementárny v Česku se pohybují okolo 85 procent, i když ne trvale,“ dodává ředitel Svazu výrobců cementu Jan Gemrich. Ve světě už přitom existují cementárny, které spalují výhradně paliva z odpadů.

Roste také výroba tuhých alternativních paliv. „Letos zdvojnásobila kapacitu své linky společnost Rumpold. Rozšiřují se i kapacity společnosti OZO Ostrava,“ uvádí Petr Havelka, ředitel České asociace odpadového hospodářství.


Čtěte také:

Statistika energetického využívání odpadů a alternativních paliv 1989 – 2017 (12.6.2018)
 

Zdroj: E15

 

Kalkulačka pro výpočet dotace z programu Nová zelená úsporám není žádnou novinkou. Pravidelně ji využívají tisíce zájemců o příspěvek. Nyní SFŽP připravili její vylepšenou verzi. Nejenže vám spočítá, zda budova při plánovaných rekonstrukcích dosáhne na dotaci a jaká bude její výše, ale i kolik vás budou úsporná opatření stát.

Nová dotační kalkulačka také ukáže, kolik ušetříte na provozu a jaká je odhadovaná doba návratnosti s dotací a bez dotace. Kromě toho vám poskytne odhad návrhové tepelné ztráty, abyste mohli zvolit zdroj tepla o správné výkonnosti.

Jak kalkulačka funguje? V aplikaci stačí vybrat budovu tvarově podobnou té vaší a doplnit rozměry a údaje o stavu domu před rekonstrukcí. Vedle úprav na fasádě a řízeného větrání můžete nově zadat i výměnu zdroje tepla pro vytápění a přípravu teplé vody. Po vyhodnocení dostanete informaci o možné oblasti podpory, orientační výši dotace i o tom, zda se vám investice vyplatí.

„I když jsme si vědomi, že se vypočtené hodnoty úspory a provozních nákladů mohou lišit od reálných, vyhodnocování probíhá dle harmonizovaných technických norem s měsíčním krokem výpočtu a v souladu s metodickými pokyny Státního fondu životního prostředí ČR,“ ujišťuje Jakub Hrbek ze Státního fondu životního prostředí ČR zodpovědný za řízení programu Nová zelená úsporám.

„Do kalkulačky jsme nově zapracovali mechanismus korekce teoretických hodnot, který by měl hodnoty těm reálným více přiblížit, proto je možné nástroj bez obav využít v počátečních i pokročilejších úvahách o realizaci úspor,“ dodává Jakub Hrbek.

Kalkulačka je určena především zájemcům o dotaci Nová zelená úsporám na rekonstrukci rodinných a bytových domů, poslouží však také jako užitečný pomocník energetických specialistům a projektantům při přípravě dotačních projektů.

ECHA zpřesnila harmonogram specifických oken pro zasílání žádostí o povolení k použití látek zahrnutých do přílohy XIV nařízení REACH.

Nařízení REACH dovoluje podnikatelským subjektům/předkladatelům požádat o povolení k pokračování používání nebo zahájení používání a uvádění na trh chemických látek, zahrnutých do přílohy XIV nařízení REACH. Žádosti o povolení v požadovaném formátu se zasílají do ECHA elektronicky.

Kvůli možnosti lépe naplánovat pracovní zátěž jednotlivých výborů zavedla ECHA specifická okna (viz příloha) pro elektronické zasílání žádostí o povolení. Předání/nahrání žádosti o povolení během doby otevření specifických oken umožňuje ECHA a jejím výborům optimalizaci jejich zpracování.
Jestliže předkladatelé zašlou svoji žádost o povolení do agentury ECHA v posledním specifickém okně nebo v jakémkoliv okně dřívějším mohou mít prospěch z přechodných opatření vyplývajících z článku 58(1)(c)(ii) nařízení REACH.

K zajištění hladkého průběhu zpracování žádosti agenturou ECHA (a jejími výbory) doporučuje Agentura žadatelům, aby zasílali žádosti o povolení v termínech dříve otevřených specifických oken, než v termínu stanoveném pro poslední okno.

Více detailů k dané problematice lze nalézt v “Otázkách a odpovědích” (571 a 572) na webových stránkách ECHA.

Dokument ke stažení:

• Previous submission windows
• Q&A 571 and 572

Zdroj: MPO

Dne 17. 6. jsme si připomněli Světový den boje proti desertifikaci a suchu. Den se slaví na celém světě již od roku 1995 a byl vyhlášen OSN při příležitosti přijetí Úmluvy OSN o boji proti desertifikaci v zemích postižených velkým suchem a/nebo desertifikací, zejména v Africe (UNCCD). Česká republika ratifikovala tuto úmluvu 24. 4. 2000 a zařadila se mezi jejích celkem 196 signatářů.

Ve smyslu Úmluvy nepatří ČR mezi země postižené desertifikací a jejím úkolem je společně s dalšími vyspělými zeměmi poskytovat své kapacity pro realizaci projektů na omezování desertifikace v postižených regionech. Vzhledem k měnícím se klimatickým podmínkám začíná však sucho představovat důležité téma i na území našeho státu. Během minulého týdne CENIA prostřednictvím facebookového profilu přinášela informace o problematice boje se suchem v ČR.

Sucho představuje pro ČR významnou hrozbu, neboť jeho výskyt a intenzita se  v souvislosti s globální změnou klimatu zvyšuje a škody způsobené suchem mohou být vysoké a zasahující rozsáhlé území.  Spouštěcím impulzem pro vznik sucha je nedostatek srážek, není to však zdaleka faktor jediný. Dalším významným je teplota vzduchu. Sucho totiž vzniká, když množství srážek ve sledovaném území je nižší než výpar a tzv. vláhová bilance je záporná. Výpar se zvyšuje s rostoucí teplotou vzduchu, v letních měsících může krajina ztratit výparem i okolo 100 litrů vody na m2 za měsíc, což je mnohdy víc, než naprší. Proto nedostatek srážek v létě sucho rychle způsobí, ovšem třeba v listopadu nikoliv. Pokud nastanou uvedené podmínky, tzv. klimatické sucho, dojde po určité době k rozvoji dalších projevů sucha, mezi které patří pokles průtoků v řekách a snižování stavu podzemních vod (tzv. hydrologické sucho) a dále pokles půdní vlhkosti (půdní, zemědělské sucho).

Roční průměrná teplota na území ČR stoupá, výrazně se otepluje letní sezona (období červen-srpen, viz obrázek), což indikuje růst nebezpečí výskytu sucha. Celkové roční úhrny srážek neklesají, zvyšuje se však jejich územní a časová proměnlivost. Některé regiony tak dostávají méně vláhy a jsou suchem více ohroženy. Dlouhodobě je nejhorší situace v Jihomoravském kraji, kde období leden-srpen roku 2017 bylo druhé nejsušší od roku 1961 a vážná situace sucha tam pokračuje i letos.

Jedním z klíčových aspektů předcházení negativním dopadům sucha je odpovědné nakládání s krajinou, krajinný management. Krajina ztrácí vodu i povrchovým odtokem, a  když je jí nedostatek, je třeba vodu v krajině zadržet. Lesní ekosystémy dokáží zachytit 5-9x více vody než bezlesá krajina, což je činí účinnými zásobárnami vody v krajině. V současnosti lesy pokrývají 34 % České republiky. Na druhou stranu využívání krajiny člověkem v podobě intenzivního zemědělství, zástavby a dalších zásahů do krajiny odtok vody urychluje. V období 2000–2017 bylo zabráno zástavbou (města, silnice a další umělé plochy) celkem 338 km2 původně jiných kategorií využití území (viz obrázek). Je to více než polovina plochy Hl. m. Prahy. Celkově zastavěné a ostatní plochy v roce 2017 pokrývaly cca 8,4 tis. km2, což je o něco více než představuje rozloha Plzeňského kraje.

Zdroj: CENIA

Je to velmi jednoduché. Jako dílčí hodnotící kritérium lze například hodnotit podíl recyklovaných materiálů (papír, karton, lepenka, plast apod.) ve výrobku, s tím, že se stanoví minimální hranice tohoto podílu, a čím větší podíl recyklovaných materiálů budou výrobky obsahovat, tím více bodů v hodnocení nabídka získá. Podrobnosti k zadávání ekologicky šetrné zakázky, kterými lze zmenšit negativní dopady na životní prostředí, šetřit energii, snižovat množství odpadu a rozsah znečištění, ale také podpořit udržitelný přístup na trhu s daným segmentem či dávat průmyslu stimulaci pro vývoj zelených technologií, čtěte ZDE

Čtěte také:

Odpovědné veřejné zakázky za miliardy. Stát chce sázet na ekologii a zaměstnanost (EURO, 23.6.2018)

"Musíme opustit lineární model využívání přírodních zdrojů, kdy produkujeme věci určené k vyhození," uvedl v rozhovoru ředitel Evropské agentury životního prostředí Hans Bruyninckx. Což znamená, že je potřeba začít pracovat s odpadem úplně jinak. Rozhovor čtěte ZDE

Zdroj: iDNES.cz

Zatímco v minulosti Česko produkovalo méně odpadu než dnes, míra recyklace ale byla bídná. Jakou dynamikou momentálně prochází odpadové hospodářství, na jakou budoucnost se připravují svozové firmy a jak bude vypadat Praha v roce 2050? Budeme produkovat méně odpadu, více recyklovat, nebo obojí? Více ZDE

Zdroj: https://zajimej.se

V Česku se začne vyrábět kosmetika a další chemické přípravky z použitého fritovacího oleje. Novou továrnu na recyklaci odpadního oleje postaví ve svém areálu za zhruba 14 milionů eur (cca 362 milionů korun) bohumínská společnost Bochemie. Firma plánuje, že továrna by mohla začít fungovat na podzim roku 2020. Projekt představili tvůrci technologie na tiskové konferenci.

Továrna by měla používat originální českou technologii Hydal, jejíž vývoj stál podle ředitelky projektu Lenky Mynářové stovky milionů korun. Podle ní technologie umí průmyslově zpracovávat a využít použitý fritovací olej a následně ho přeměnit na novou surovinu použitelnou například pro výrobu bioplastů nebo jako přírodní mikroplast. Technologii chtějí její tvůrci využít především na výrobu kosmetiky, krémů nebo biorozpouštědel, v delším časovém horizontu i obalových materiálů a dalších produktů. Naopak použití technologie pro výrobu biopaliv Mynářová vyloučila, protože jejich výroba je podle ní ekonomicky neefektivní.

Technologie přeměňuje použitý fritovací olej na biopolymery, které jsou v přírodě zcela odbouratelné. To podle ředitelky projektu může pomoci při řešení problémů souvisejících se znečištěním životního prostředí způsobeným plasty a mikroplasty.

Na vytvoření technologie spolupracoval tým českých vědců pod vedením profesorky Ivany Márové z VUT v Brně, kde také vznikl první patent, který se stal základem technologie. Licenci na patent koupila v roce 2012 česká společnost Nafigate Corporation, která převedla technologii do průmyslového měřítka a nyní začala spolupracovat na využití v chemickém průmyslu s Bochemií. Na vývoji projektu se podílel také stát.

Podle tvůrců má technologie globální potenciál, protože odpadní oleje jsou celosvětově dostupnou surovinou. Klíčovými trhy je pro ně především Asie, zejména Japonsko, Čína nebo Malajsie. Kvůli zpracování odpadního fritovacího oleje plánuji tvůrci technologie spolupracovat s velkými potravinářskými a restauračními společnostmi.

Bochemie je dodavatelem speciálních chemikálií s vysokou přidanou hodnotou, jako jsou prostředky na ochranu dřeva, prostředky na povrchovou úpravu oceli a akumulátorové hmoty. Skupina a její mateřská společnost Bochemie sídlí v Bohumíně na Karvinsku, kde zaměstnává přes 300 lidí. Společnost Bochemie má výlučně české vlastníky.

Čtěte také:

Revoluční biotechnologie HYDAL změní světový problém s plasty

Zdroj: ČTK

Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) provedla vloni 15 864 kontrol, což je o 19 méně než v roce 2016 (15 883) a uložila 2655 pravomocných pokut (o 100 méně než v roce 2016) v celkové výši 113 051 685 korun. Na jednoho inspektora připadlo v roce 2017 v průměru 40 kontrol, tedy stejně jako loni. Nejvíce pokut padlo za odpady (897), což je několikaletý trend.

Celková výše pokut klesla oproti roku 2016 o zhruba 17 milionů korun. „Při zhruba stejné intenzitě kontrol jako v roce 2016 nebylo zjištěno tolik porušení zákona. Tato data potvrzují trend rostoucí disciplíny u větších podniků, zejména tedy u zhruba 2 200 zařízení podléhajících zákonu o integrované prevenci a přísným evropským normám,“ řekl Erik Geuss, ředitel ČIŽP.

Z celorepublikového hlediska činila vloni nejvyšší pokuta dva miliony koruny. Dostaly ji tři subjekty. Správa železniční dopravní cesty, s. p. za kácení velkého množství dřevin bez povolení podél tratí na území celé republiky. Dále byla dvěma miliony potrestána společnost KLIO, s.r.o. za opakované vypouštění nedostatečně předčištěných srážkových vod z čistírny odpadních vod do Zličínského potoka. Třetím subjektem s touto výší sankce byla společnost LAGRON s.r.o., která nesplnila opatření k nápravě – nezalesnila deset hektarů holin vzniklých po rozsáhlých těžbách u obcí Stebno a Chvalov na Ústecku. 

Druhá nejvyšší uložená pokuta činila 1,9 milionu korun a dostal ji podnikatel Jiří Čížek za ohrožení životního prostředí v lesích v Holčovicích na Bruntálsku. Muž nedostatečně pečoval o nabyté hospodářské lesní pozemky a zavinil tak vznik holin o výměře osm hektarů.

Inspektoři provedli také 600 kontrol podle zákona o obchodování s ohroženými druhy rostlin a živočichů (CITES), vedli 198 pokutových řízení a uložili pokuty ve výši 417 500 korun. Zabaveno bylo 347 živých exemplářů ohrožených živočichů a rostlin a 1245 neživých exemplářů (výrobky). Při kontrolách vývozu a dovozu exemplářů CITES inspektoři stále zaznamenávají značný podíl občanů vietnamské národnosti na porušování zákonů. „V roce 2017 byl ve 44 % případů zjištěn pachatel vietnamské národnosti. Předloni to bylo dokonce 56 %. Nadále pokračovala spolupráce s celní správou a policií na závažných případech nelegálního obchodu se slonovinou, nosorožčími rohy a tygřími kostmi. Inspektoři ČIŽP také jako odborní konzultanti asistovali u domovních prohlídek prováděných orgány činnými v trestním řízení,“ doplnil Geuss.

Dokument ke stažení:

• Prezentace ke stažení

• Výroční zpráva ČIŽP

Podívejte se na záznam diskuse, kde se k tématu Cirkulární ekonomika a redesign produktů, služeb či obchodních modelů jako cesta růstu vyjádřili Pavel Telička (místopředseda Evropského parlamentu), Zdeněk Horsák (spoluzakladatel České asociace oběhového hospodářství) a Soňa Jonášová (ředitelka Institutu cirkulární ekonomiky).

Zástupci Evropské komise, Evropského parlamentu a Rady dnes dosáhli politické dohody ohledně správy energetické unie. Členské státy budou mít nově za úkol předložit Komisi návrh národních strategií v oblasti energetiky a klimatu pro období 2021 až 2030, který bude Komise následně připomínkovat. Kromě toho zajistí nový systém větší soulad s cíli pařížské klimatické dohody a posílí regionální spolupráci. Členským státům bude plně ponechána svoboda rozhodování, co se týče složení národního energetického mixu. Předběžná dohoda musí být nyní formálně potvrzena ze strany Parlamentu a Rady.

ECHA zahájila veřejnou konzultaci ke změně  přílohy XIV nařízení REACH z důvodu dodatečné identifikace čtyř ftalátů jako látek  SVHC s účinkem poškozujícím endokrinní systém pro lidské zdraví nebo životní prostředí (zveřejněno ECHA 5. 6. 2018).

Změna v příloze XIV nařízení REACH (seznam látek podléhajících povolení), kterou připravuje Evropská komise, se týká úpravy záznamů u následujících čtyř ftalátů:

• bis(2-ethylhexyl) phthalate (DEHP) EC 204-211-0, CAS 117-81-7),

• benzyl butyl phthalate (BBP) EC 201-622-7, CAS 85-68-7),

• dibutyl phthalate (DBP) EC 201-557-4, CAS 84-74-2),

• diisobutyl phthalate (DIBP) EC 201-553-2, CAS 84-69-5).

Tyto ftaláty byly do přílohy XIV zařazeny nejprve kvůli klasifikaci jako látky toxické pro reprodukci. Později byly identifikovány také jako látky s vlastnostmi narušujícími endokrinní činnost s účinky na lidské zdraví a v případě DEHP také na životní prostředí. EK chce proto pozměnit stávající záznamy a do seznamu látek podléhajících povolení zahrnout také vlastnosti endokrinního disruptoru. Některá použití ftalátů, která byla dříve osvobozena, mohou vyžadovat povolení.

Z tohoto důvodu ECHA zahájila veřejnou konzultaci zaměřenou na odvětví, kterých se týká uvedená změna v příloze XIV. Jsou požadovány informace o použití, která již nemusí být pokryta obecnými výjimkami z povolení např. použití v materiálech, které přicházejí do styku s potravinami, ve zdravotnických prostředcích, přechodná opatření a období přezkumu.

Použití, která již jsou předmětem autorizace, bude Komise posuzovat samostatně.

Zúčastněné strany by měly zaslat připomínky především k následujícím bodům:

1) Přechodná ustanovení: připomínky k navrhovaným termínům;

2) Použití, která by měla být osvobozena od povolení, včetně odůvodnění;

3) Použití, pro která by mělo být uvedeno období přezkumu v příloze XIV, včetně odůvodnění.

Komentáře mohou zainteresované subjekty předkládat do 6. srpna 2018 v anglickém jazyce formou elektronického formuláře v  tabulce na internetových stránkách ECHA.

Další informace:

• Sdělení Evropské komise k navrhované změně [PDF][EN]

• Návrh změny v příloze XIV týkající se čtyř ftalátů [PDF][EN]

• Obecné výjimky z požadavků pro povolení [PDF][EN]

Zdroj: MPO

Kontaktní skupina ředitelů (DCG), která je tvořena zástupci ECHA, Evropské komise a průmyslových asociací (podrobněji viz příloha), zveřejnila doporučení pro registranty zavedených chemických látek. V tomto doporučení naléhavě vybízí registranty, aby pokračovali ve spolupráci ve smyslu v  SIEF uzavřených dohod o vzájemné spolupráci a zajišťovali tak dál shodu s plněním legislativních povinností podle nařízení REACH i po 1. červnu 2018.

Tyto povinnosti zahrnují:

• udržování společné části registrační dokumentace v aktuálním stavu tak, aby odrážela nejaktuálnější informace o nebezpečí, používání a opatřeních pro řízení rizik;

• koordinování společných odpovědí na regulatorní požadavky, např. vyplývající z procesu  hodnocení registrační dokumentace nebo procesu hodnocení chemické látky;

• spravování údajů a sdílení nákladů s novými registranty připojujícími se ke společné registraci.

Doporučení uvádí, že je na svobodné vůli registrantů rozhodnout o formě spolupráce, ale že by měli mít k řízení vybraných forem spolupráce uzavřenou smlouvu. Tato smlouva by měla zajistit, že jsou mezi spoluregistranty sdíleny pouze informace nezbytné ke zkompletování regulatorních povinností a že administrativní náklady pro řízení forem spolupráce jsou spravedlivě rozděleny.

Další informace

• doporučení pro registranty zavedených chemických látek  [PDF][EN]

• Kontaktní skupina ředitelů/Directors' Contact Group (DCG)

• DCG issues

• REACH 2018 webové stránky

• Průvodce pro žadatele o registraci – Jak postupovat při hodnocení látky [CS]

Dne 31. května 2018 byla poslední šance k odeslání registrační dokumentace v EU vyráběných nebo do EU dovážených zavedených chemických látek (dále látek) v množstvích 1 - 100 t/rok.

Jestliže podnikatel/společnost vyrábějící nebo dovážející zavedenou látku v tomto množství nesplnil/nesplnila své povinnosti vyplývající z nařízení REACH nesmí od 1. června 2018 svou nezaregistrovanou zavedenou látku ani vyrábět ani dovážet, dokud nebude tato látka zaregistrována.

Pro splnění legislativních požadavků vyplývajících z nařízení REACH je třeba postupovat následovně:

• v případě, že podnikatel/společnost svou zavedenou látku předregistroval/předregistrovala nebo vznesl/vznesla na agenturu ECHA dotaz, zda již pro danou látku nebyla podána žádost o registraci, může látku přímo zaregistrovat (až do dalšího oznámení, může podnikatel používat udělené číslo předregistrace);

• v případě, že podnikatel/společnost zavedenou látku nepředregistroval/nepředregistrovala nebo nevznesl/nevznesla na agenturu ECHA dotaz, musí před jejím zaregistrováním předložit na agenturu ECHA dotaz.

Aby potenciální žadatelé o registraci mohli předložit dotaz, musí k němu připravit elektronickou dokumentaci. Při přípravě dotazu je třeba věnovat zvláštní pozornost informacím o identitě látky. Tyto informace by měly vyráběnou nebo dováženou látku jasně popisovat.

Potenciální žadatelé o registraci musí před předložením žádosti o registraci nebo zahájením jakýchkoliv zkoušek na obratlovcích vyčkat na vyhodnocení svého dotazu.

Agentura ECHA na základě identity látky stanoví, které společnosti předběžně registrovaly stejnou látku nebo se na ni informovaly. Tyto společnosti vzájemně zkontaktuje, aby mohly sdílet údaje za účelem předložení společné registrace. Agentura ECHA také společnosti předkládající dotaz poskytne seznam (podrobných) souhrnů studií, které má k dispozici.

Informace předložené v souvislosti s dotazem nebudou zveřejněny.

Jestliže byla dokumentace zaslána po 31. 05. 2018, musí podnikatel/společnost vyčkat, dokud neobdrží své registrační číslo a teprve pak pokračovat ve výrobě nebo dovozu své zavedené látky, anebo nově zahájit výrobu nebo dovoz zavedené látky.

Další informace

• REACH 2018 webové stránky

• předběžná registrace

• dotaz

• Průvodce pro žadatele o registraci – Jak postupovat při hodnocení látky [CS]