Ministerstvo průmyslu a obchodu spolu se Státní energetickou inspekcí (SEI) intenzivně pracují na novele zákona, která umožní regulovat tok peněz k majitelům příliš ziskových obnovitelných zdrojů. Samotné kontroly mají být v příštím roce a zaměří se hlavně na firmy, jež čerpaly investiční i provozní dotaci. Tyto kontroly si vyžádala Evropská komise v podmínkách notifikace veřejné podpory pro obnovitelné zdroje energie v Česku, vydané v listopadu loňského roku. Pracovní návrh příslušné novely už je hotový, týdeníku Euro se jeho znění podařilo získat. Co se zde píše? Více ZDE

Zdroj: EURO

Více na: https://www.euro.cz/byznys/preplacene-bioplynky-1386107?utm_source=euro_cz&utm_medium=newsletter&utm_campaign=clanek#utm_medium=selfpromo&utm_source=euro&utm_campaign=copylink Více na: https://www.euro.cz/byznys/preplacene-bioplynky-1386107?utm_source=euro_cz&utm_medium=newsletter&utm_campaign=clanek#utm_medium=selfpromo&utm_source=euro&utm_campaign=copylink

Cenu Inženýrské akademie ČR za vynikající realizovaný technický projekt získala vírová turbína instalovaná v areálu malé vodní elektrárny Želina. Turbína využívající malé spády funguje s účinností až 85%.

„V podmínkách České republiky, kde hydropotenciál důležitých lokalit je již vyčerpán či není z různých příčin prakticky využitelný, jsme se zaměřili na řešení využití toků s nízkým spádem a průtokem,“ říká Aleš Laciok, manažer projektů výzkum a vývoj ČEZ. Jak dodal, po celkové instalaci a úspěšně skončených komplexních zkouškách odstartoval provoz dvojice vírových turbín 1. července 2016.

Inovativní řešení vírové turbíny spočívá ve způsobu využití energie vody. Zatímco do oběžného kola vstupuje voda ve směru osy rotace, za ním se pohybuje proti směru rotace kola a vytváří vír (odtud vírová turbína). Jde tedy o opačný princip než například u turbíny Kaplanovy, kde se rozvaděčem vodě uděluje rotace před vstupem do turbíny. Princip tak umožňuje vírové turbíně fungovat bez spirály a rozváděcího kola. Protože je navíc schopna pracovat s vyššími otáčkami, není u ní nutností instalace převodovky. Celkově je tak vírová turbína konstrukčně jednodušší a tudíž finančně méně nákladná, což ji předurčuje k širšímu nasazení.

„Vírová turbína má uplatnění v lokalitách se spádem cca 1 až 5 metrů a s průtokem již od 0,2 m³/s. Lze ji tedy využít na jezech, starých náhonech a vodních elektrárnách k rekonstrukci, při projektech využití odpadní vody tepelných elektráren a podobně,“ vypočítává možnosti prof. František Pochylý z VUT v Brně, jehož tým pracoval na vývoji novinky již od roku 2000.

Skupina ČEZ podpořila další vývoj vírové turbíny od roku 2010. Jednalo se o výpočtové modelování, hydraulické návrhy a modelové zkoušky pro různé varianty uspořádání  jednostupňové a dvoustupňové vírové turbíny. Na základě těchto prací byla navržena pro konkrétní lokalitu nejvhodnější varianta řešení.

V roce 2016 proběhla pilotní instalace prvních dvou násoskových vírových turbín na malé vodní elektrárně Želina na řece Ohři, kterou provozuje ČEZ (organizačně spadá pod Elektrárnu Tušimice). Obě turbíny mají potenciál vyrobit zhruba 200 MWh za rok, a pokrýt tak spotřebu elektrické energie téměř stovky domácností. Od spuštění do konce listopadu 2017 obě turbíny vyrobily 177 MWh elektrické energie.

Za převratný objev byl jeho autor již dříve vyznamenán Cenou města Brna v kategorii technický pokrok a Cenou ministryně školství, mládeže a tělovýchovy za výzkum. Letos se k těmto ocenění tak přidává i Cena Inženýrské akademie ČR za vynikající realizovaný technický projekt.

Inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v Ústí nad Labem uložili pokutu dva miliony korun společnosti LAGRON s.r.o. Firma nerespektovala lesní zákon a v zákonné lhůtě dvou let nezalesnila cca deset hektarů holin vzniklých po rozsáhlých těžbách, které nechala v roce 2015 provést u obcí Stebno a Chvalov na Ústecku.

Letos, tedy po uplynutí lhůty pro zalesnění, inspektoři provedli na vytěžených místech kontrolu. Zjistili, že společnost LAGRON svou zákonnou povinnost nesplnila. „Nezalesněná plocha pro představu odpovídá zhruba deseti fotbalovým hřištím. Firma se tedy svou nečinností dopustila poměrně rozsáhlého poškození životního prostředí. Byla přerušena kontinuita lesa. Vznikly podmínky pro působení různých škodlivých činitelů i na okolní lesy – například větru či vodní eroze,“ popsal důsledky nezalesnění Erik Geuss, ředitel ČIŽP.

Společnost LAGRON má les pronajatý a tvrdí, že proto za porušení lesního zákona není odpovědná. „Ze smluv mezi vlastníkem lesa a firmou ale jednoznačně vyplývá, že na ní přešly veškeré závazky vlastníka lesa," doplnil Jaroslav Vacek, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Ústí nad Labem.

Za kácení u obcí Stebno a Chvalov přitom inspektoři ČIŽP společnosti LAGRON už dříve uložili pokutu 234 tisíc korun. Firma totiž vytěžila i místa, na kterých měly stromy zůstat. Při přibližování vykáceného dřeva navíc byly odřeny kmeny dalších cca 60 rostoucích stromů. Ošetření poškozených dřevin však nebylo zajištěno.

Oběhové hospodářství nepřestavuje pro společnost FCC ČR žádné překvapení. Podle obchodního ředitele společnosti Petra Morávka je zapotřebí, aby ke splnění jakýchkoli cílů v odpadovém hospodářství existovala reálná možnost, kam vznikající toky odpadu umístit.

Oběhové hospodářství představuje současný trend. Jak se na tento přístup dívá společnost FCC?

Společnost FCC ČR před více než deseti lety začala nabízet na trhu s odpady v ČR vlastní systém oběhového hospodářství. K tomuto kroku jsme dospěli zejména na základě rostoucích požadavků zákazníků, kteří žádali větší zapojení technologií do odpadového hospodářství, tedy materiálové, případně energetické využívání odpadů. Společnost FCC ČR v té době začala mohutně investovat např. do výstavby kvalitních třídicích linek, do technologií na výrobu alternativního paliva, do linek na zpracování polystyrenu, biodegradačních ploch, výroby rekultivačních materiálů. Samotné oběhové hospodářství nás v zásadě nepřekvapilo díky včasnému vyhodnocení situace v nedávné minulosti.

Evropskou unií připravovaný balíček k oběhovému hospodářství obsahuje řadu cílů. Jaký na ně máte názor a kde si myslíte, že bude mít Česko problém s jejich dosažením? Ke splnění jakýchkoli cílů v odpadovém hospodářství je zapotřebí, aby existovala reálná možnost, kam vznikající toky odpadu umístit. Představuje to určitou soběstačnost, v rámci již fungujících nebo plánovaných technologií v ČR. Hlavní problém lze spatřit v absolutním nedostatku těchto kapacit. Jako příklad je možné uvést spalovací kapacity, neboli jednotlivá ZEVO v ČR (Liberec 90 000 t/rok, PS a.s. současně 330 000 t/rok při rozšíření bude cca 400 000 t/rok, SAKO Brno 250 000 t/rok, Plzeňská spalovna 90 000 t/rok). Z prezentací MŽP je odborná veřejnost přesvědčována, že rok 2024 bude rokem posledním pro přímé ukládání odpadů na skládky. Sečteme-li kapacity všech spaloven „TKO“ a „O“ odpadu v ČR, nedostaneme se ani ke 30 % hmotnosti produkovaného TKO v ČR. A to jsme počítali pouze TKO od občanů. Velké množství odpadů podobných TKO vzniká u živnostenských zákazníků. Takže opět nerudovská otázka „kam s nimi“…

Výše jsme se dotkli zásadního problému – odpadu, který je nejvíce vidět, tedy „TKO“. Aktuálně nastaly obrovské odbytové problémy plastové separace. Ukázalo se, že jsme příliš zranitelní závislostí na zahraničních odběrech. V případě plastů se zejména jedná o čínský trh, který svým odmítavým stanoviskem k přijímání plastového odpadu zapříčinil přeplněnost skladů v ČR.

Pokud rok 2024 bude skutečně znamenat konec skládkování, kam bude FCC směřovat svůj byznys? Přeci jenom provozuje 11 skládek a zajišťuje služby pro 1,2 obyvatel…

Z velké části jsem na tuto otázku odpověděl v úvodu. Výhodou FCC ČR, stejně jako v případě jiných firem se zahraniční majetkovou účastí, je to, že můžeme poměrně dobře analyzovat a předvídat situaci, která zřejmě nastane v ČR. Pečlivě jsme sledovali vývoj odpadového hospodářství v Německu a v Rakousku. Tam byl proces ukončení přímého skládkování odpadu přijat a realizován. Z vlastních firem působících na zahraničních trzích tedy máme dostatek poznatků, které nám pomáhají odhadnout REÁLNÝ vývoj odpadového hospodářství v ČR.

Pro zjednodušení odpovědi lze říci, že již v minulosti byla vedením FCC ČR přijata taková opatření, která zajistí našim zákazníkům kompletní servis a služby. Naše současné areály se za posledních deset let zásadně změnily. V těchto areálech vznikají překládací stanice odpadů, sběrné dvory pro občany, třídicí linky pro úplnou separaci využitelných komodit, linky na výrobu alternativního paliva atd. Navíc, v současné době již pro naše společnosti v ČR představuje obrat na skládkách cca 8 % celkového obratu.

MŽP zveřejnilo aktuální odpadová data za rok 2016, kde konstatuje, že celkově produkce všech odpadů klesá krom komunálních odpadů. Kde vidíte příčinu?

Otázkou je, zda za poklesem produkce odpadů můžeme vypozorovat cílenou, zejména legislativní činnost, nebo má jinou příčinu. My až tak optimističtí v poklesu produkce odpadů nejsme. Stačí se podívat na vypisované a následně realizované sanační projekty. S nadsázkou lze říci, že se tyto zakázky na nějakou dobu téměř zastavily. Pak samozřejmě nemohly vznikat odpady ze sanačních projektů, které vždy znamenaly nezanedbatelný podíl na celkovém statistickém čísle. Ke snížení produkce odpadů určitě přispěli zahraniční investoři, kteří přivážejí do Čech technologie optimalizované ve smyslu produkce odpadů. Dále lze pozorovat pozitivní trend spočívající v přesunu odpadů, zejména odpadů z podskupiny komunálních odpadů, do využitelných odpadů. Domníváme se, že v ČR je poměrně vysoký stupeň vytříditelnosti, tedy poměr vyseparovaného odpadu k nevyužitelnému TKO. Určitě lze v tomto případě ocenit přístup obcí a aktivní činnost společnosti EKO-KOM. Za nárůstem celkového množství TKO vidíme především souvislost s růstem hospodářství v ČR.

Čína hodlá omezit dovoz některých odpadů. Jak se na tento problém díváte?

Jaký to může mít dopad? Toto je již minimálně půl roku smutnou realitou. Docházíme k závěru, že se na třídicích linkách už nevyplácí třídění několika složek. více čtěte ZDE

PŘEDPLATNÉ / INZERCE / VÍCE

Fenomén chytrých měst se v posledních letech rozšířil neuvěřitelnou rychlostí. Firmy poskytující služby pro města a obce do svých portfolií zařadily slovo „chytrý“ před velkou část svých produktů. Chytrá města by ale měla zejména umět hospodařit se svými zdroji – ať už se jedná o finance, materiály, vodu či energie. A zde nastupují koncepce měst skutečně efektivních – cirkulárních.

“Koncept chytrých projektů má potenciál. Stejně tak, jako každý jiný koncept, který dává smysl v rozvoji dlouhodobé udržitelnosti. Mám však obavy, že není zcela dobře pochopen právě na úrovni samospráv. V následujícím období by měla být pozornost věnována vysvětlování samotné podstaty, ukázkám dobře fungujících konceptů a kroků, které jsou nutné pro zavádění inovací do praxe nezbytné. Spoustu zastupitelů zaujmou nové chytré technologie na různých velerzích či při prezentaci konkrétních firem, ale nedokáže je správně zasadit do ekosystému svého města,” říká Soňa Jonášová, ředitelka Institutu Cirkulární Ekonomiky.

Hledání souladu pro nastavení dlouhodobé vize města, která vytváří půdu pro aplikaci konkrétních, skutečně potřebných technologií pro zefektivnění celého městského ekosystému a hospodaření se zdroji, bude i předmětem letošní konference ODPAD ZDROJEM, která bude probíhat tematicky v prostorách energeticky soběstačného hotelu Na Farmě v Choťovicích ve dnech 8. – 9. března 2018. Zastupitelé se během dvou dnů konference seznámí jak s vizemi chytrých a cirkulárních měst, tak i s příklady dobré praxe správného umístění ekoinovativních technologií do praxe. “Nad aplikací nových systémů do praxe by se mělo, jak se říká, „dát dohromady pár chytrých hlav“ a skutečně projednat, zda-li se jedná o správný směr nebo jen nevhodně vynaložené peníze na krátkodobý marketing města. Musíme učit zastupitele vnímat technologie jako součást jejich města, která umožňuje úspory, efektivitu a budování kvalitního prostředí pro obyvatele,” dodává Jonášová. Hlavním pilířem konference bude však, jak tomu bylo i v předchozích letech, efektivní odpadové hospodářství měst a obcí.

Zastupitelé měst a obcí si dnes mohou pořídit chytrá dětská hřiště, na stavbu kanalizace použít chytré materiály nebo obec vybavit chytrými odpadovými nádobami. S absencí dlouhodobé koncepce a strategie, která by určovala jakým směrem tyto “chytré cesty” směřují, se však často jedná jen o investice vytržené z konceptu.

Vystřídají chytrá města chytré obce?

Prosazování nových přístupů je však ve velkých městech běh na dlouhou trať. Samotné schvalování strategií a vizí v oblasti udržitelného rozvoje trvá často roky a implementace pak podléhá složitým výběrovým řízením, kdy se hraje na cenu a ne na ekologické parametry, které je při realizaci možné uplatňovat. Menší města a obce jsou navíc mnohem flexibilnější a díky rychlému rozhodování vidíme potenciál v rozvoji chytrých obcí a menších měst. Těm se vyplatí pozornost věnovat už z jednoduchých statistických důvodů. Ve městech a obcích do 10 000 obyvatel žije půlka české populace.

Chytré technologie aplikované bez dlouhodobé koncepce mohou být jen smršť neefektivně investovaných prostředků.

Martin Sedlák, ředitel Aliance pro energetickou soběstačnost, který na akci představí možnosti zvýšení energetické soběstačnosti měst a obcí s příklady využití obnovitelných lokálních zdrojů energie k připravovanému programu dodává: “Stále cenově dostupnější řešení, jaké jsou lokální instalace obnovitelných zdrojů energie a baterií umožňují obcím zvýšit svoji energetickou nezávislost. Normou se začínají stávat kancelářské budovy a školy využívající solární energii z fotovoltaických panelů umístěných na střeše nebo fasádě. Na konferenci představíme příklady nejlepších realizací téměř energeticky soběstačných budov realizovaných v Česku i zahraničí.” Sekce energie bude doplněna i o efektivní využívání odpadních materiálů, využívání energetického potenciálu odpadních vod či správně fungující spolupráce mezi obcemi a stávajícími biplynovými stanicemi v jejich okolí.

Tradičně, a jak z názvu samotné konference vyplývá, se bude velká část programu věnovat hlavně tématům efektivního využívání odpadů a cirkulární ekonomice. Účastníci se seznámí s nejaktuálnějšími legislativními výhledy, které za oblast odpadového hospodářství představí ředitel oboru odpady Ministerstva životního prostředí, pan Jaromír Manhart. I přes neúspěch schválení připravovaného Zákona o odpadech totiž platí zákaz skládkování recyklovatelných či biologicky rozložitelných odpadů po roce 2024 a obce se na tyto změny musí začít připravovat i nyní. Akci tak doplní série praktických workshopů, kde se účastníci seznámí s inovacemi v odpadovém hospodářství, nejzajímavějšími projekty realizovanými v roce 2017 či s technologickými aplikacemi, které pomáhají rozvíjet odpadářskou osvětu i mezi obyvatele.

V sekcích VODA a STAVBY jsou připraveny například návody na správné nastavení komplexních systémů vodního hospodářství na úrovni obcí a praktické návody na zelené veřejné zadávání. Soutěžení na nejnižší cenu se totiž stává přežitkem a nově mohou zastupitelé obcí požadovat například využití druhotných surovin při stavbách či recyklaci vyzniklých odapdů oproti stále častému skládkování.

Konference probíhá pod laskavou záštitou Ministerstva životního prostředí a Ministerstva průmyslu a obchodu.

Více informací o akci nalezente na webových stránkách www.odpadzdrojem.cz.

Výzvy pro předkládání projektů v oblasti SC5 byly publikovány 27.10.2017. Jedná se o výzvy "Building a low-carbon, climate resilient future: climate action in support of the Paris Agreement" a "Greening the economy in line with the Sustainable Development Goals (SDGs)".  Seznam všech témat pro období 2018-2019 spolu s daty uzávěrek, typem nástroje i přímým odkazem na detailní popis témat na účastnickém portálu naleznete ZDE.

Víc a víc firem se zapojuje do boje proti klimatickým změnám. Firmy, které se účastní kampaně vedené miliardářem Michaelem Bloombergem a guvernérem Bank of England, se rozhodly, že začnou zveřejňovat informace o tom, jak znečišťují klima.

Firmy tak začnou zveřejňovat informace o uhlíkové stopě, využívání energie, plánech řízení rizik a strategie či o tom, jak zpomalit klimatické změny. Signatáři nové dohody to sdělili na summitu, na němž bojovníci proti globálnímu oteplování slavili druhé výročí Pařížské dohody o klimatu.

 „Pro investory jsou tyto finanční informace důležité. Nyní mají konečně příležitost je získat,“ řekl guvernér Bank of England Mark Carney pro televizi Bloomberg.

Carney řekl, že největší investiční domy a pojišťovny mají obrovský zájem o to, aby se při schvalování finančních rozhodnutí sledovaly i klimatické údaje. Velká část finančního sektoru chce podle jeho informací rozlišovat mezi firmami, které se v oblasti klimatu chtějí angažovat a těmi, které nikoliv. „Bude nepříjemné být v té druhé skupině,“ dodal Carney.

Zdroj: iDNES.cz

Ministerstvo životního prostředí povede i v nové vládě České republiky dosavadní ministr životního prostředí Richard Brabec. Mezi jeho priority bude patřit mj. hospodaření s vodou a sucho, zákony spojené s procesem EIA nebo kvalita ovzduší.

Richard Brabec je tak prvním ministrem životního prostředí od vzniku samostatného ministerstva, který stál v čele úřadu celé jedno volební období a současně se ho ujímá ve volebním období bezprostředně následujícím.

Ministr Brabec chce usilovat o důsledné hospodaření s vodou v krajině, aby nedocházelo k ohrožování nejcennějších zdrojů podzemních vod. “Efektivní zacházení s vodou a s tím spojený boj proti suchu a změnám klimatu musí být zároveň v gesci jednoho ministerstva. Nikoli vícero resortů, jako je tomu doposud,” míní Brabec.

Cílem ministra Richarda Brabce bude i pokračující snaha o takovou úpravu zákonů, která má zajistit pružnější reakci tuzemské – často zbytečně těžkopádné - legislativy na další požadavky Evropské komise týkající se posuzování vlivů na životní prostředí (EIA). “Je potřeba zjednodušit potřebné povolovací procesy, v žádném případě ne na úkor jejich pečlivého vyhodnocení a provedení,” dodává Brabec.

Ministerstvo životního prostředí pod vedením Richarda Brabce nehodlá polevit v zápase se znečištěným ovzduším. Jedním z nástrojů jsou evropskými fondy financované kotlíkové dotace. Díky nim by mělo dojít do roku 2020 k výměně 100 tisíc kotlů. Nevyhovujících kotlů je u nás ale až 350 tisíc. Záměrem ministra Richarda Brabce bude proto zajištění peněz na financování ekologických kotlů pro další domácnosti.

Inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z oddělení odpadového hospodářství v Liberci uložili pokutu jeden milion korun společnosti Purum s.r.o. Provozovatel skládky komunálního odpadu v Osečné na Liberecku porušoval integrované povolení a provozní řád skládky. Na místě provedli inspektoři předem ohlášenou kontrolu a zjistili, že na skládku jsou ukládány odpady, které tam být nesmějí.

„Našli jsme například pneumatiky, sporáky, mikrovlnnou troubu i videorekordér. To jsou odpady, které podléhají povinnosti zpětného odběru a na skládku nepatří,“ uvedla Hana Kolářová, ředitelka Oblastního inspektorátu ČIŽP v Liberci.

Inspektoři dále zjistili, že stavební a demoliční odpady ukládané na skládku nebyly řádně evidovány a společnost Purum podala nepravdivé hlášení o produkci a nakládání s odpady. Provozovatel také nezajistil svah protierozní sítí zamezující úletům do okolí a odpady ani nepřekrýval, což bylo v rozporu s provozním řádem zařízení.

„Navíc jsme zjistili, že do tělesa skládky bylo uloženo téměř šest tisíc tun dalšího nepovoleného materiálu, který byl směsí cihel, stavebních odpadů, různých sutí či pneumatik. Při stanovování výše pokuty jsme zohlednili především velké množství neoprávněně přijímaného odpadu a také to, že provozem skládky v rozporu s podmínkami zařízení mohlo dojít ke kontaminaci vod i hornin,“ dodala Kolářová.

Společnost se proti sankci uložené inspektory ČIŽP odvolala, Ministerstvo životního prostředí však pokutu po novém projednání potvrdilo.

Evropská komise v pondělí spustila novou platformu, která by měla pomoci uhelným regionům vytvořit strategii pro transformaci a podpořit jejich přechod na čisté zdroje energie. Platforma sdružuje evropské, regionální, národní a místní subjekty a bude se zaměřovat na sociální témata, strukturální transformaci, nové dovednosti a způsoby financování přeměň daných regionů. V první fázi se zaměří na uhelné regiony a poté by se měla rozšířit i na další uhlíkově intenzivní regiony. Další podrobnosti čtěte v tiskové zprávě Komise ZDE.

Generální ředitel Kovohutí Příbram Jiří Dostál odešel z vedení společnosti. Ze zdravotních důvodů odstoupil z funkce místopředsedy představenstva a skončil i ve funkci generálního ředitele. Novým místopředsedou představenstva se stal jeho dosavadní člen Zdeněk Kunický. Řízením a zastupováním firmy byli pověřeni Kunický a finanční ředitel Jan Moudrý.

Dostál řídil společnost Kovohutě Příbram nástupnická 14 let. Za jeho působení byla v roce 2005 otevřena divize Elektroodpad, rozšířily se aktivity koupí firem Galmet a Recyklace Ekovuk, která zpracovává osvětlovací zařízení v areálu hutě. Rozběhly se také další činnosti dceřiné společnosti Kovohuty SK na Slovensku.

Kovohutě Příbram jsou zpracovatelem odpadů s obsahem olova a cínu, výrobcem olova, jeho slitin a dalších výrobků, zpracovatelem odpadů s obsahem drahých kovů a odpadů elektrických a elektronických zařízení. Firma se zaměřuje na výkup a sběr odpadů od lidí z Příbramska a okolí. Odebírá olověné baterie, elektroodpad, osvětlovací zařízení, odpady s obsahem drahých kovů v souladu s platnou legislativou a malé baterie a víčka. Olověné baterie a další odpady se na vrátnici podniku vykupují nonstop sedm dní v týdnu.

Loňské tržby společnosti překročily plánované 2,5 miliardy korun, meziročně vzrostly o více než devět procent. Šlo o nejvyšší tržby v historii. Podnik loni vyrobil přes 48 tisíc tun olova a jeho slitin, což byla nejvyšší roční produkce v celé 230leté historii hutě. Pro ekologickou recyklaci bylo vykoupeno téměř 77 tisíc tun olověných odpadů, zejména olověných baterií.

Čerpání evropských dotací pro energetické úspory v Česku vázne. Z téměř 60 miliard korun, které jsou v jednotlivých operačních programech pro tuto oblast mezi roky 2014 až 2020 k dispozici, byly do konce letošního září schváleny projekty ve výši 15,8 procenta z této částky. Uvedl to dnes ředitel odboru energetické účinnosti a úspor ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) Vladimír Sochor.

"Prvotní problém je v pozdním schválení programů, kdy Evropská komise schválila programy pro Českou republiku až v roce 2015, i když jde o programové období 2014 až 2020. Po schválení se připravovaly konkrétní podmínky poskytování dotací společně s výzvami pro podávání žádostí o dotace, které byly vyhlašovány až na konci roku 2015. Lze uvést, že zpoždění v užití programů je tedy minimálně dva roky," řekl Sochor.

Prostřednictvím MPO je v jednotlivých oblastech k dispozici Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OPPIK), kde je celkem 20 miliard korun, zhruba 14 miliard korun je v Integrovaném regionálním operačním programu (IROP), který patří pod ministerstvo pro místní rozvoj, a 24,6 miliardy korun v Operačním programu Životní prostředí (OPŽP), který patří pod ministerstvo pro životní prostředí. Dalších zhruba 20 miliard korun nabízí Nová zelená úsporám, která je financována z výnosů za prodej emisních povolenek.

Sochor sdělil, že při poskytnutí dotací v oblasti úspor energie byly některé podmínky na počátku nastavovány ze strany správců programů poměrně tvrdě. "Teprve následně byla snaha podmínky zlepšovat, ale to už byly zřejmé problémy s čerpáním dotací pro úspory energie, a je pravděpodobné, že se odrazení žadatelé už ani o změněné podmínky nezajímali nebo to ani nezjistili," uvedl. Dalším důvodem je podle něj i to, že na trhu je velké množství dotačních peněz a řada potenciálních žadatelů o dotace prioritně řeší jiné problematiky, než zvyšování energetické účinnosti.

MPO podle něj nyní připravuje a zavádí opatření, která podněcují k úsporám energie nejen v podobě investičních podpor. "Z neinvestičních pobídkových a motivačních podpor lze vyjmenovat program Efekt a jeho různorodé aktivity, nebo jeho propojení s novým programem Úspory energie s rozumem," uvedl. Dodal, že například v programu Efekt je pro období 2014 až 2020 k dispozici 740 milionů korun.

Podle ředitele Aliance pro energetickou soběstačnost Martina Sedláka dávají smysl kroky MPO v podpoře projektů, které zvyšují energetickou soběstačnost firem a přispívají k úspoře fosilních paliv. "Pomohly oživit trh se solárními instalacemi i nastartovaly zájem o pořízení elektromobilů ve firmách. Lze předpokládat, že na tento úspěšný základ naváže i nové vedení ministerstva průmyslu pod Tomášem Hünerem," dodal Sedlák.

Zdroj: ČTK

Ministerstvo průmyslu a obchodu prostřednictvím své pracovní skupiny odboru průmyslové ekologie k akčnímu plánu využívání druhotných surovin zadalo zpracování studie Identifikace komodit plastů, resp. výrobků z plastů vhodných pro zařazení do zpětného odběru, včetně identifikace potenciálních účastníků celého řetězce zpětného odběru vybraných plastů/výrobků z plastů. Studie má doporučit postup, jak jednotlivé materiály recyklovat, případně využít energeticky a eliminovat tak skládkování.

Zdroj: CZGBC Newsletter

Evropským vyjednavačům se v šestém kole tzv. trialogu (společné jednání představitelů Evropské komise, Parlamentu a Rady) podařilo dosáhnout shody ohledně revize evropského systému obchodování s emisními povolenkami, známému jako EU ETS.

Nalezené kompromisní znění je průnikem mnoha rozdílných zájmů a lze konstatovat, že roky jednání nemají jednoznačného vítěze. Hlavní parametry 4. obchodovacího období pro roky 2021 – 2030, kdy by již EU měla zohlednit své závazky z Pařížské klimatické dohody, jsou shrnuty níže v textu:

Aukce zůstávají i nadále hlavní formou přidělování povolenek průmyslovým emitentům v poměru 57:43 oproti zdarma přidělovaným povolenkám. V období 2019 – 2023 se zdvojnásobí podíl povolenek každoročně plynoucích do tzv. tržní stabilizační rezervy (MSR) na 24 % a od roku 2023 budou zneplatněny povolenky v MSR nad rámec povolenek prodaných v aukcích v předchozím roce. Tato úprava by měla vyvolat tlak na růst ceny povolenek. Lineární redukční faktor (LRF) snižující celkové množství povolenek v oběhu se navýší ze stávajících 1,74 % na 2,2 %. To odpovídá přibližně 48 mil. povolenek ročně. Celkový efekt těchto opatření bude možné posoudit až po odpovídajícím vyřešení problému tzv. překryvů klimaticko-energetických politik – cíle stanovené v konkrétních evropských zákonných opatřeních jdou totiž mnohdy proti sobě a vzájemně snižují svoji efektivitu. Alespoň dílčí řešení se očekává od Nařízení o správě energetické unie, jehož finální podoba by měla být známá v první polovině příštího roku.

Parlamentu se nepodařilo prosadit svůj požadavek na zahrnutí emisí z námořní dopravy do celkového rámce EU ETS. V tomto ohledu bude nyní směrodatný příští krok Mezinárodní námořní organizace (IMO), která počátkem příštího roku představí svoji strategii snižování emisí v lodní dopravě. Na základě tohoto materiálu zhotoví Komise vlastní vizi toho, jak námořní dopravu zahrnout do EU ETS. Pro efektivní omezení celkového objemu emisí skleníkových plynů je nutné, aby byla sektoru námořní dopravy věnována prvořadá pozornost, neboť jak opakovaně uvádí Evropská agentura pro životní prostředí, námořní doprava se na globálních emisích skleníkových plynů podílí přibližně 3,5 % a její podíl nadále roste (dostupné zde).

Evropský průmysl sledoval s obavami diskusi ohledně aplikace tzv. mezisektorového korekčního faktoru (CSCF), který snižuje objem povolenek volně přidělených průmyslu v případě systémového nedostatku. Parlament nakonec ustoupil od svého návrhu na vícestupňový přístup k aplikaci CSCF podle míry rizika úniku uhlíku jednotlivých odvětví. Dojde-li tedy k aplikaci CSCF, stane se tak rovnocenně vůči všem odvětvím. Přesun až 3 % celkového objemu povolenek z aukčního podílu do volné alokace v případě hrozby aplikace CSCF je pak vnímán rovněž jako mírný ústupek ze strany Parlamentu, který požadoval 5 %.

V rámci modernizačního fondu, z něhož může ČR (jako stát s HDP nižším než 60 % průměru evropského HDP v roce 2013) čerpat 2 % povolenek, bylo přijato takové znění, které zabraňuje financování zdrojů na pevná fosilní paliva (s výjimkou dálkového zásobování teplem v Rumunsku a Bulharsku, jež však takovou podporu fosilním zdrojům musí kompenzovat investicemi do neuhelných zdrojů v ekvivalentní výši). Nakonec byl zcela vypuštěn odkaz na velmi citlivé kritérium emisních standardů (EPS, emission performance standards), jež by potenciálně mohlo zamezit i financování flexibilních plynových zdrojů.

Inovační fond (pokračování fondu NER 300), jenž má sloužit k financování inovativních projektů v oblasti zachytávání a ukládání uhlíku (CCS) a obnovitelných zdrojů energie, byl rozšířen tak, aby zahrnoval i zavádění nízkouhlíkových technologií a postupů v průmyslu. Celkem bude disponovat balíkem 450 mil. povolenek (s možností nárůstu až o 50 mil. v závislosti na aplikaci CSCF). Z pohledu průmyslu je problematické, že převážná většina alokace pro Inovační fond pochází z podílu určeného pro bezplatnou alokaci.

Z pohledu průmyslu, zejména co se týče ochrany odvětví nejvíce ohrožených únikem uhlíku, bylo možné udělat více k udržení konkurenceschopnosti evropských podniků. Většina zainteresovaných se ale shoduje, že nejdůležitější je rozhýbat trh s emisními povolenkami a dát mu takové signály, které budou dostatečně stimulovat efektivní modernizaci evropského průmyslu. Cena povolenky se totiž dlouhodobě pohybuje výrazně pod 10 eury za tunu CO2, přičemž pro efektivní fungování systému by podle některých analytiků bylo potřeba dostat cenu výrazně přes 20 euro, a to rovněž ve světle závazku z Pařížské klimatické dohody dosáhnout do roku 2030 snížení emisí skleníkových plynů o 40 % v porovnání s rokem 1990.

Zdroj: SP ČR