Rok 2017 byl v agendě odstraňování starých ekologických zátěží rokem stěžejním. V první řadě jsme už dostali zpětnou vazbu, zda nastavené postupy při dané činnosti ponesou očekávané ovoce. Dále bylo zapotřebí prosadit na nejvyšší úrovni strategii financování sanačních prací a v neposlední řadě jsme byli v očekávání závěrů Nejvyššího kontrolního úřadu.

Výsledky strategie za r. 2014 až 2017

Po příchodu nového vedení na Ministerstvo financí (MF) počátkem r. 2014 jsme prosadili novou strategii zadávání a realizace veřejných zakázek na likvidaci starých ekologických zátěží, vzniklých před privatizací. Jak jsem o tomto tématu informoval před rokem, cílem bylo: maximálně otevřít a ztransparentnit proces zadávání veřejných zakázek, prioritizování prací u zátěží s šířící se kontaminací a nařízeným ochranným sanačním čerpáním, prosazování střednědobého plánu, aby nezastarávaly projektové dokumentace atd. a nenavyšování garancí u existujících ekologických smluv.

Jedině současným zafungováním všech těchto přístupů, spolu s řadou protikorupčních opatření k eliminaci nežádoucích vlivů na řešenou problematiku a důsledné vymáhání práva vůči subjektům, které porušovaly nastavená pravidla, bude možné dosáhnout cíle v podobě ukončení zadávání zakázek okolo r. 2025 a sražení ceny za tyto práce pod 50 % ceny při tzv. komplexní zakázce, která byla v r. 2011 vysoutěžena za 56,8 mld. Kč.

V loňském a předloňském roce byly veškeré veřejné zakázky realizovány pouze formou otevřeného výběrového řízení. Otevřené zadávání se rovněž dotklo všech zadávaných prací v režimu zakázek malého rozsahu nad 100.000 Kč. Díky tomu se podařilo srazit ceny prací průměrně na 38 % oproti předpokládaným hodnotám. Bude-li tento trend pokračovat a nenastanou-li na trhu výraznější pohyby cen směrem vzhůru, můžeme předpokládat, že částka okolo 25.000.000.000 Kč na dokončení sanačních prací je poměrně snadno splnitelným cílem.

Věřím, že faktor technologického pokroku, jenž nelze nijak predikovat ani kvantifikovat, přispěje k dalšímu zlevnění naplánovaných prací. Již nyní jsou totiž testovány a zavádí se do praxe zcela nové technologie, které v případě vhodné aplikace mohou svým přesným cílením přispět k podstatně efektivnějšímu, a proto levnějšímu zásahu.

Za zmínku rovněž stojí skutečnost, že jsme podrobili revizi smluvní vztahy, kde nabyvatel privatizovaného majetku nejeví jakoukoliv snahu kontaminaci v areálu, jenž vlastní, žádným způsobem řešit. V těchto případech se podařilo několik ekologických smluv ukončit, neboť se před dvaceti lety popsané kontaminace nikde neukázaly. I v důsledku tohoto postupu bude možné ušetřit nemalé prostředky.

Za naprosto zbytečný lze považovat rozsah, v jakém stát vynakládal finanční prostředky na ochranné sanační čerpání. Kdyby se totiž v těchto kontaminací nejvíce postižených místech operativněji vyhlašovaly veřejné zakázky na definitivní sanaci, mohly by tyto prostředky být vynakládány pouze v řádu měsíců, popř. jednoho roku. Proto jsme areály s nařízeným čerpáním považovali za prioritu. Tyto případy se podařilo významně redukovat (z 26 v roce 2013 na 6 v roce 2018) a ušetřit tak prostředky právě na smysluplnou finální sanaci.

Od r. 2016 se rovněž daří realizovat strategie střednědobého plánu, tj. např. na podzim 2017 jsou s MŽP naplánovány veřejné zakázky na r. 2018, ale také výhled sanačních prací na r. 2019 a 2020. V důsledku toho je možné zadávat dílčí zakázky na průzkum lokality či na vytvoření detailního projektu bez rizika, že tyto dokumenty za dalších pět let nečinnosti zastarají a bude nutné je inovovat.

Další nedobrou praxí minulosti na FNM a MF bylo navyšování schválených garancí, tedy sumy, za níž se stát zavázal sanaci provést. Pokračování v bezhlavém navyšování této částky jsme učinili přítrž a 4 z žádostí jednotlivých nabyvatelů o navýšení jsme předali vládě s nedoporučujícím stanoviskem. Následkem toho byli nabyvatelé motivováni k alternativnímřešením a např. u nabyvatele ICEC Šlapanice (bývalé Šlapanické papírny) došlo k tomu, že areál zakoupila obec a snaží se získat finanční prostředky jinde. Tím, jenom v tomto případě, došlo k úspoře ve výši 120 mil. Kč, o něž nabyvatel ještě v roce 2015 žádal. Tento postoj pochopitelně bude vyvolávat nesouhlas rigidně uvažujících nabyvatelů a stát bude muset obhájit svou pozici před soudy. Od nenavyšování garance musíme odlišit případ, kde stát jednostranným navýšením daně nebo určitého poplatku fakticky stanovenou garanci zkrátil. V takovém případě jsem naopak příznivcem narovnání této křivdy úpravou schválené garance o navýšený poplatek.

Stabilní financování

Paradoxem let minulých bylo to, že přes skutečnost, že na zvláštní účty privatizace směřovaly prostředky z prodeje nebo dividendy z privatizovaného majetku, bylo každoročním folklorem zpochybňování toho, že prostředky na těchto účtech jsou primárně určeny na odstraňování starých ekologických zátěží. Vznikla proto potřeba vypracování vládního materiálu, jenž by zajistil stabilní přísun, resp. neodsun z privatizačních účtů, na financování této agendy. Tento materiál se podařilo vytvořit, vypořádat veškeré připomínky, které proti němu mířily, a opatřit jej argumenty potřebnými pro jeho schválení.

Materiál Koncepce stabilizace finančního stavu zvláštních účtů privatizace byl dne 4. 9. 2017 Vládou České republiky schválen. Na program odstraňování starých ekologických zátěží vzniklých před privatizací a program revitalizace by mělo, počínaje letošním rokem, být k dispozici 4,5 miliardy korun.

Závěry NKÚ

V listopadu 2017 byly zveřejněny závěry kontrolní akce NKÚ č. 17/04 s názvem Odstraňování starých ekologických zátěží vzniklých před privatizací. Závěry paradoxně upozorňují na skutečnost, že na danou agendu je nedostatek finančních prostředků, a rovněž, že jsou vynakládány prostředky na realizaci ochranného sanačního čerpání.

Celý článek, který vyšel v časopise Odpadové fórum čtěte ZDE

Zhodnocení aktuální situace a nástin možných řešení, jak se připravit na zákaz skládkování v roce 2024, si klade za cíl konference Komunální odpad 2024+, kterou na 28. února připravuje společnost B.I.D. services. Hovořit se bude nejen o legislativě, ale také o tom, jak v obcích zavést oběhové hospodářství, zda se vyplatí odpady energeticky využívat a jaké další možnosti využití a likvidace odpadů máme. Součástí budou i praktické příklady z obcí, měst a firem, které se vydaly cestou snižování produkce odpadů a zvyšování třídění a recyklace. Program a přihlášky na akci najdete ZDE.

Zdroj: elektronický zpravodaj PRO města a obce

V pražských Holešovicích byla 1. února slavnostně otevřena unikátní rychlonabíjecí stanice pro elektromobily, která kombinuje vlastní výrobu elektřiny z 30 střešních fotovoltaických panelů a ukládání energie do vysokokapacitní baterie. Na rohu ulic Za Elektrárnou a U Výstaviště tak vyrostl inovativní „energetický hub“, jehož stavbu pro společnost PRE, a. s. během čtyř měsíců projektovala a následně realizovala společnost Energon Advanced Energetics.

Stanice umožní současné nabíjení dvěma elektromobilům – jednomu v režimu rychlonabíjení, druhému středně rychle – a jednomu elektroskútru. Díky bateriovému systému se výrazně eliminují její negativní dopady na okolní síť. Zelená elektřina ze střešních solárních panelů může proudit jednak přímo do nabíjecích stojanů, jednak do akumulátorů, které se vedle dobíjení elektromobilů dají využít i ke stabilizaci okolní sítě při hrozícím přepětí nebo podpětí.

„Řídicí jednotka akumulačního zařízení nepřetržitě monitoruje stav napětí v síti a v případě překročení nastavených limitů začne podle potřeby buď energii ze sítě odebírat, nebo ji naopak do sítě dodávat,“ vysvětluje Tomáš Pastrňák, generální ředitel společnosti Energon Advanced Energetics.

Práce na projektu byly zahájeny v červenci minulého roku. Tou dobou měla společnost PRE, a. s. platné stavební povolení a projektovou studii, tu však společnost Energon Advanced Energetics kompletně přepracovala.

„Určující pro nás byly limity vyplývající ze stavebního povolení – ty jsme se snažili maximálně respektovat. Kompletně jsme ale upravili architektonické pojetí, aby stavba byla nejen účelná, ale i hezká na pohled. Zásadní změna pak spočívala v tom, že jsme původně plánované olověné baterie nahradili Li-Ionovou baterií Pylontech, která má významně vyšší kapacitu i životnost,“ vysvětluje Tomáš Pastrňák.

Testovací provoz byl spuštěn v říjnu 2017, pouhé čtyři měsíce po zahájení projektových prací. V lednu 2018 byla stavba na základě úspěšného zkušebního provozu zkoulaudována. Časový průběh stavby dokládá další zásadní výhodu zvoleného řešení. Díky akumulaci si stanice vystačí se stávající infrastrukturou, není potřeba posilovat přípojku.

„Tím odpadá řada výkopových prací i získávání dalších povolení. Bateriový systém s fotovoltaikou tak může představovat ideální východisko pro města, kde by výstavba standardních dobíjecích stanic byla kvůli přílišnému zatížení sítě, nedostatku místa a náročným výkopovým pracím značně komplikovaná a zdlouhavá,“ shrnuje Tomáš Pastrňák.

Baterii Pylontech dodal její výhradní distributor pro český a slovenský trh, společnost Solid Power Distribution, která spadá pod skupinu Energon.

„Díky aplikaci vysokonapěťové baterie Pylontech dochází v porovnání s původně navrženým 48V řešením k výrazně nižším ztrátám účinnosti v celém systému. Chemie článků LiFePo4 navíc představuje jednu z nejbezpečnějších technologií k uchovávání energie,“ uvádí ředitel společnosti Jaroslav Hadinec a doplňuje: „Dalšími přidanými hodnotami jsou několikanásobně delší životnost (až 5 000 cyklů) a úspora místa. Malé rozměry umožňují v budoucnu ještě navýšit kapacitu přidáním další baterie.“

Podobně velké baterie by se v České republice daly napočítat dost možná na prstech jedné ruky. „Řada firem se jich všeobecně zatím bojí, protože jen málokdo k takové technologii umí poskytnout odbornou technickou podporu. Právě to je ale naše doména,“ uzavírá Tomáš Pastrňák.

„Praha v porovnání s jinými evropskými metropolemi jako Amsterodam nebo Vídeň v podpoře elektromobility zaspala a má co dohánět. V následujících dvou letech Praha výrazně podpoří trend čisté mobility a celkového využití nízkouhlíkových technologií. Mám radost, že je rozhodnuto o vybudování první vlny infrastruktury pro 59 dobíjecích stanic, z nichž bude 50 rychlodobíjecích. Již do konce letošního roku by měla být připravena základní infrastruktura pro prvních 16 dobíjecích míst,” uvedla primátorka hlavního města Prahy Adriana Krnáčová.

Technické parametry stanice:

• Počet stání: 2 x elektromobil + 1 x elektroskútr/kolo
• Počet stojanů: 2 x AC nabíjecí stojan 230 + 400 VAC, 1 x DC nabíjecí stojan
• Výkony nabíjecích stojanů: 2 x 22 kW + 1 x 50 kW
• Výkon FVE: 7,35 kWp.
• Kapacita baterie: 108 kWh/ 87 kWh (použitelná kapacita)
• Typ baterie: Li-Ion, chemie článků LiFePo4
• Výkon bateriových střídačů: 2 x 66 kVA
• Výkon topení/chlazení: 10 kW topení/chlazení
• Energy management systém: autonomní řídící systém včetně vzdáleného přístupu a aplikace pro mobilní zařízení (např. Android, iOS)
• Funkce bateriového systému:
• stabilizace napětí v síti, zlepšování kvalitativních parametrů sítě;
• regulace frekvence;
• omezení odběru ze sítě při nabíjení;
• ukládání přebytků z FVE do baterie a využití pro nabíjení elektromobilů;
• kompenzace jalového výkonu.
   

Komise Legislativní rady vlády projednala návrh vyhlášky o způsobu a rozsahu zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území a jejich dokumentace. Vyhláška stanoví způsob a rozsah zpracování návrhu záplavového území správcem vodního toku a způsob a rozsah stanovování záplavového území a jeho dokumentace vodoprávním úřadem. Vyhláška by měla být platná od 1. březnu 2018 a současně nahradí aktuální vyhlášku č. 236/2002 Sb.

Návrh nové vyhlášky přináší oproti platné právní úpravě obsažené ve vyhlášce č. 236/2002 Sb., o způsobu a rozsahu zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území, která má být předloženým návrhem zrušena, následující změny: použití povodňových scénářů pro průtok Q500, sjednocení definice (aktivní zóny záplavových území (AZZÚ) s požadavky směrnice, podrobnější specifikace obsahu opatření obecné povahy, kterým se záplavové území a jeho AZZÚ stanovuje a podrobnější specifikace datové struktury záplavového území.

Důvodem k vydání nové vyhlášky o způsobu a rozsahu zpracovávání návrhu  a stanovování záplavových území je skutečnost, že stávající vyhláška č. 236/2002 Sb. plně nereflektuje požadavky Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/60/ES ze dne 23. října 2007 o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik a při jejím výkladu vznikají praktické problémy.

Požadovaným cílem nové vyhlášky je tak zajištění doplňkové implementace požadavků povodňové směrnice a náprava problematických bodů vyhlášky, které byly identifikovány praxí při výkladu současného znění vyhlášky a ve vazbě na platný vodní zákon.

Podle povodňové směrnice mají být v rámci stanovování záplavového území vytvářeny mapy povodňového nebezpečí pro 3 povodňové scénáře, kdy střední scénář má odpovídat době opakování povodně 100 let. Proto při implementaci byly využity stávající scénáře s dobou opakování povodně 5, 20, 100 a doplněny o 500 let. Směrnice požaduje i mapy povodňových rizik, proto se mapy povodňového nebezpečí jednotlivých scénářů sjednocují v jedné mapě povodňového ohrožení. Tento požadavek návrh vyhlášky reflektuje.

Cílem nové vyhlášky je také minimalizace praktických problémů, které souvisí s aplikací současného znění vyhlášky, tj. ošetření území za mobilními protipovodňovými opatřeními a omezení možnosti účelových změn aktivních zón záplavových území na krátkém úseku vodního toku.

Cílem je také upravit vyhlášku takovým způsobem, aby došlo ke sjednocení definice AZZÚ podle vodního zákona a postupu jejího stanovení.
Současně je žádoucí rozvést obsah opatření obecné povahy a lépe definovat datovou strukturu záplavového území, kterou po vydání opatření obecné povahy předávají příslušné vodoprávní úřady na Ministerstvo životního prostředí.

Mezirezortní připomínkové řízení proběhlo ve dnech 4.3.2016 – 25.3.2016. Ministerstvo životního prostředí obdrželo celkem 50 zásadních připomínek od 13 připomínkových míst.

Nová vyhláška by měla být účinná dne 1. března 2018.

Dokument ke stažení:
ma_KORNAVDDFFAC.doc

vp_KORNAVDDFFAC.doc

zd_KORNAVDDFFAC.doc
 

Členové Evropského parlamentu na dnešním plenárním zasedání podpořili návrh, který urychlí stahování emisních povolenek z trhu v rámci systému EU pro obchodování s emisemi (EU ETS). Podle nových pravidel by se mělo množství povolenek uváděných na trh snížit od roku 2021 o 2,2 % ročně, zatímco momentálně se počítalo pouze s 1,74 %. Toto množství se může postupně ještě zvýšit, nejdříve však od roku 2024. Kromě toho europoslanci podpořili návrh na zdvojnásobení kapacity tzv. rezervy tržní stability, která by schraňovala přebytečné emisní povolenky na trhu a tím zvyšovala cenu zbylých povolenek na trhu. Kromě toho Parlament podpořil vznik modernizačního fondu pomáhajícímu modernizovat energetické systémy v členských státech EU s nižšími příjmy, a inovačního fondu, který bude podporovat projekty v oblasti obnovitelných zdrojů energie a zachycování a skladování uhlíku.

Europoslanci dnes schválili legislativu zaměřenou na snížení průmyslových emisí CO2, skrze kterou má Unie naplňovat své závazky z Pařížské klimatické dohody. Před jejím zveřejněním v Úředním věstníku EU ji ještě musí formálně odsouhlasit Rada (ministrů) EU.

Směrnice, na které se poslanci předem dohodli s ministry členských států, urychlí snižování množství emisních povolenek na trhu s CO2, tedy v rámci systému EU pro obchodování s emisními povolenkami (ETS), který pokrývá téměř 40% emisí skleníkových plynů.
 
Nová právní norma:

• urychlí meziroční snižování emisních povolenek dražených v rámci ETS zvýšením tzv. lineárního redukčního koeficientu (LRF) z aktuálních 1,74% na 2,2% od roku 2021, s předpokladem jeho přehodnocení a případného navýšení - nejdříve však od roku 2024,

• zdvojnásobí kapacitu rezervy tržní stability ETS, která bude schopna během prvních čtyř let absorbovat až 24% přebytečných emisních povolenek ročně, čímž se zvýší jejich cena, ale i motivace snižovat emise.

 
Fondy na podporu inovací a přechodu k nízkouhlíkovému hospodářství

Nová právní úprava zřídí modernizační fond, který pomůže zefektivnit energetické systémy v členských státech s nižšími příjmy. Poslanci však zpřísnili pravidla financování tak, aby se fond nemohl využít na projekty, které souvisejí s výrobou energie z uhlí - s výjimkou dálkového vytápění v nejchudších zemích EU.

Vznikne také inovační fond, který bude podporovat projekty v oblasti obnovitelné energie, zachytávání a ukládání uhlíku a nízkouhlíkových inovací.
 
Ochrana před únikem uhlíku

Nová směrnice by měla zabránit úniku uhlíku, tedy riziku přesunu znečišťovatelů do zemí za hranicemi EU ve snaze vyhnout se politice snižování emisí. Nejrizikovější odvětví získají emisní povolenky bezplatně, méně exponované sektory získají bezplatně 30% povolenek.
 
Prohlášení zpravodajky

"Systém EU pro obchodování s emisemi zůstává základním kamenem naší unijní politiky zaměřené na boj proti klimatických změnám. Udělali jsme vše pro dosažení dohody na ambiciózních změnách. ETS měl za roky své existence mnoho kritiků. Vypořádali jsme se s mnoha problémy - od ceny uhlíku, která byla jednoznačně příliš nízká, aby zajistila fungování trhu, až po nesmírně náročnou otázku dosažení rovnováhy mezi našimi environmentálními ambicemi a ochranou energeticky náročného evropského průmyslu", uvedla zpravodajka Julie Girling (ECR, UK).
 

Další postup

Poslanci schválili směrnici poměrem hlasů 535 (pro): 104 (proti): 39 (zdrželo se hlasování). Před jejím zveřejněním v Úředním věstníku EU ji ještě musí formálně odsouhlasit Rada (ministrů) EU.

Souvislosti

Evropská komise předložila legislativní návrh na realizaci fáze IV systému ETS 15. července 2015.

Referenční dokument o nejlepších dostupných technikách pro Zpracování železných kovů „Reference Document on Best Available Techniques in the Ferrous Metals Processing Industry“ (dále jen BREF FMP) se vztahuje na válcovny za tepla i za studena dlouhých i plochých výrobků, tažírny ocelového drátu a žárové zinkovny. Proces revize započal v roce 2016. Úvodní setkání mezinárodní technické pracovní skupiny (TWG FMP) tzv. „kick-off meeting“ se uskutečnilo v listopadu 2016 v Seville. V průběhu roku 2017 se propracovával obsah dotazníků pro jednotlivé technologie spadající pod BREF FMP a následně bylo vytvořeno finální znění.

V současné době probíhá vyplňování dotazníků, termín pro vyplnění dotazníků byl stanoven na 16. března 2018. Sběr dat je pro budoucí stavení Závěrů o BAT klíčový. V případě dotazů je Vám k dispozici vedoucí oddělení integrované prevence Ing. Milena Drašťáková (drastakova@mpo.cz), která je rovněž členkou mezinárodní technické pracovní skupiny (TWG FMP).

Cílem referenčních dokumentů o nejlepších dostupných technikách (BREF angl. Reference Document on Best Available Techniques) je určit nejlepší dostupné techniky (BAT angl. Best Available Techniques) a omezit v Evropské unii nerovnováhu v úrovni emisí z průmyslových činností. Výtah nejdůležitějších parametrů z celého obsažného dokumentu je následně uveden v kapitole s názvem „Závěry o BAT“, která  je výtahem nejdůležitějších parametrů z celého obsažného dokumentu. Závěry o BAT jsou schvalovány samostatně a jsou závazné při vydávání integrovaných povoleních k provozu zařízení v daném odvětví.

Zdroj: MPO

Druhá největší čistírna odpadních vod („ČOV“) ve Francii Seine-Amont de Valenton bude mít od dubna letošního roku nového provozovatele, kterým je společnost Veolia. Smlouva na provoz ČOV byla v návaznosti na proběhlé výběrové řízení uzavřena se sdružením obcí a měst okolí Paříže („SIAAP“) až do roku 2030.

ČOV Valenton poskytuje kvalitní čištění odpadních vod pro více jak 1,2 milionu obyvatel pařížské aglomerace již od roku 1987 a provoz byl od počátku vždy zajištěn prostřednictví profesionálního soukromého provozovatele, který odpovídá za provoz, údržbu i garanci dosahování vysoké kvality vyčištěných odpadních vod, vypouštěných do řeky Seiny.

Součástí smlouvy je nově i optimalizace odpadového hospodářství zařízení ČOV a realizace energetické valorizace čistírenských kalů. Veolia právě pro kalové hospodářství vyvinula a dodává po celém světě řadu patentovaných systémů hygienizace a energetické valorizace jako je Exelys, Biothelys, Pyrofluid či Biocon (https://technomaps.veoliawatertechnologies.com).

Autor: Ondřej Beneš, obchodní ředitel pro rozvoj VODA CZ&SK

Ministerstvo dopravy koncem ledna spustilo první dotační výzvu v rámci Operačního programu Doprava. Na jejím základě na výstavbu dobíjecích stanic poskytne až 100 milionů korun. Do pěti let by jich mohlo být po celé zemi více než 800. V Česku si rozvoj elektromobility vyžádá ještě hodně úsilí. Dosud je v Česku registrováno jen asi 1500 elektrovozů z celkového množství zhruba 5,6 milionu osobních aut. Jedním z hlavních důvodů, proč lidé a firmy dosud do elektroaut ve velkém neinvestovali, je právě chybějící síť dobíjecích stanic. Více ZDE

Zdroj: iHNED.cz

Evropský inovační a technologický institut pro suroviny (EIT Raw materials) vyhlásil výzvu finančního nástroje Start-Up Booster Programme zaměřenou na malé a střední podniky v oblastech: Exploration and raw materials resource assessment, Mining in challenging environments, Increased resource efficiency in mineral and metallurgical processes, Recycling and material chain optimisation for End-of-Life products, Substitution of critical and toxic materials in products and for optimised performance, Design of products and services for the circular economy. Veškeré podrobnosti o výzvě s uzávěrkou 31.3.2018 (do této doby musí být předložen 5stránkový bussines plan) naleznete ZDE.

Svaz měst a obcí ČR koncem ledna 2018 rozeslal obcím dopis (ke stažení níže), kterým reaguje na dopis, který obce v minulých dnech obdrželi od oborových svazů ze sektoru odpadového hospodářství. Ve zmiňovaném dopise Sdružení komunálních služeb, Spolek veřejně prospěšných služeb a Česká asociace odpadového hospodářství (ČAOH) informují obce o připravované novele zákona o odpadech. Více o dopise čtěte ZDE.

Dokument ke stažení:

SMOČR_reakce_odpady.pdf

CENIA, česká informační agentura životního prostředí upozorňujeme ohlašovatele, kteří mají povinnost hlásit údaje za agendu odpadů, obalů a vod, na blížící se zákonný termín 15. 2. 2018 pro podání hlášení za příslušnou ohlašovací povinnost:

Odpady:

• Hlášení o produkci a nakládání s odpady - § 21 a § 22 vyhl. č. 383/2001 Sb. - příloha č. 20

• Hlášení o sběru a zpracování autovraků, jejich částí, o produkci a nakládání s odpady - § 5 vyhl. č. 352/2008 Sb. - příloha č. 4

• Hlášení o zpracování, využívání a odstraňování elektroodpadů vč. hlášení o produkci a nakládání s odpady - § 11 vyhl. č. 352/2005 Sb. - příloha č. 8

Obaly:

• Hlášení o rozsahu a způsobu vedení evidence obalů a ohlašování údajů z této evidence - vyhl. č. 641/2004 Sb.

Voda:

• Poplatkové přiznání za odběr podzemní vody (podle zákona č. 254/2001 Sb.) - § 1 vyhl. č. 125/2004 Sb. - příloha

• Poplatkové přiznání za zdroj znečišťování (podle Vodního zákona) - § 4 vyhl. č. 123/2012 Sb. - příloha

Více informací naleznete v záložce na webu ISPP Hlášení - Odpady a Obaly a Hlášení - voda.

Od 1. února 2018 je nutné respektovat změny nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) 1272/2008 (CLP), které se týkají klasifikace a označování chemických látek a směsí.

Nařízení Komise (EU) 2016/918 ze dne 19. května 2016, kterým se mění nařízení CLP, mimo jiné obsahuje změny v některých pokynech pro bezpečné zacházení a také změny pořadí některých pokynů pro bezpečné zacházení, které odrážejí odstranění příslušné položky a oddělené vložení položky na nové místo v seznamu. Ke změnám dochází ve všech přílohách nařízení CLP.

Nařízení (EU) 2016/918 vstoupilo v platnost již v červnu 2016, ale použitelnost byla odložena na 1. 2. 2018.

Pro usnadnění práce jsme připravili aktuální seznam standardních vět o nebezpečnosti (H-vět) a seznam pokynů pro bezpečné zacházení (P-vět) podle nařízení CLP, v platném znění (odkaz níže).

Další informace:

Seznamy H-vět a P-vět podle nařízení CLP

Nařízení Komise (EU) 2016/918

Nařízení Komise (EU) 2016/918 - ENG

Zdroj: MPO

ROZHOVOR Podle nedávno schválené strategie Brno 2050 by mělo město snížit množství odpadů o čtyři pětiny a ten co vznikne znovu maximálně využít. O problematice odpadového hospodářství jsme hovořili s náměstkem pro oblast rozvoje města Martinem Anderem (MA) a náměstkem pro oblast Smart city Jaroslavem Kacerem (JK).

Můžete čtenářům celkově představit odpadové hospodářství v Brně, a to včetně hlavních statistických dat?

MA: Systém sběru a svozu komunálního odpadu statutárního města Brna tvoří čtyři základní pilíře: aktivity v oblasti předcházení vzniku odpadů, plošný sběr materiálově využitelných složek komunálního odpadu, sběrná střediska odpadů a sběr směsného komunálního odpadu.

V roce 2016 bylo na území města rozmístěno celkem 55 799 sběrných nádob na směsný komunální odpad o objemu 60 až 1100 litrů. Sváží se 1–3krát týdně. Meziroční nárůst nádob činí cca 400 ks.

Materiálově využitelné složky komunálního odpadu je možné vytřídit do sběrných nádob. Na konci roku 2016 jich v Brně bylo 1463 na papír, 1434 na plasty (do nichž lze ukládat i nápojové kartony a hliníkové plechovky od nápojů), 910 dvojic nádob na barevné a čiré sklo a 126 nádob na textil. Materiálově využitelné složky odpadu a také nebezpečný nebo objemný komunální odpad lze odevzdat i v celkem 37 sběrných střediscích. Na části sběrných středisek odpadů jsou odebírány za úplatu pneumatiky a stavební suť. Sběrná střediska odpadů současně slouží jako místa zpětného odběru elektrozařízení pocházejících z domácností a akumulátorů. Pro zajímavost lze uvést data z roku 2016, kdy bylo sesbíráno celkem 20 225 ks televizorů a počítačových monitorů, 602 tun elektrospotřebičů, 7,2 tun zářivek a úsporek a 5,5 tun baterií a akumulátorů.

Celková produkce komunálních odpadů v roce 2016 činila 98 802 tun, z toho produkce směsného komunálního odpadu činila 67 508 tun, materiálově využitelných odpadů 20 318 tun, nebezpečných odpadů 138 tun a ostatních odpadů (zejména objemný komunální odpad) 10 838 tun.

Co se týče aktivit, které mají za cíl předcházet vzniku odpadů, realizuje město ve spolupráci s městskými organizacemi (jako je SAKO, Veřejná zeleň města Brna) několik projektů. Jde například o projekt s názvem Druhý život, který spočívá v tom, že se na čtyřech sběrných střediscích vytvořily tzv. RE-USE POINTy, kam mohou lidé darovat předměty, které již nevyužijí, ale někomu jinému by ještě mohly posloužit. Předměty se prodávají za symbolickou částku a výtěžek z prodeje putuje na sbírkové konto Veřejné zeleně města Brna, která vybrané finance zpětně investuje do vysazování okrasných květin na území města.

Druhým takovým projektem je RE-NAB, na kterém se vedle odboru životního prostředí podílí i odbor sociální péče. Obdobně jako u předchozího projektu jsou určena místa, kam mohou občané odvéztnábytek určený k dalšímu využití. Ten je pak nabízen sociálně potřebným obyvatelům.

Posledním projektem, který se zabývá sběrem dále využitelných předmětů, je RETRO-USE, který je úžeji zaměřen na historicky zajímavé věci, které by mohla uvítat divadla nebo muzea. Za zmínku stojí, že součástí tohoto projektu je i chráněná pracovní dílna, kde dochází k případnému čištění a opravě předmětů.

Posledním projektem, který se zabývá sběrem dále využitelných předmětů, je RETRO-USE, který je úžeji zaměřen na historicky zajímavé věci, které by mohla uvítat divadla nebo muzea. Za zmínku stojí, že součástí tohoto projektu je i chráněná pracovní dílna, kde dochází k případnému čištění a opravě předmětů.

Město se rovněž snaží motivovat občany k třídění bioodpadu. Kromě možnosti odevzdat jej na sběrných dvorech také realizuje od roku 2013 prodej dotovaných kompostérů za poloviční cenu (v období 2013 až 2017 prodáno 1 170 ks kompostérů).

Každý den je z brněnských ulic svezeno zhruba 225 tun odpadu. Z pohledu celkového trendu za poslední roky množství odpadů klesá, stoupá, stagnuje? Kde vidíte souvislosti a jak se projevil povinný sběr bioodpadu?

MA: Roční produkce komunálních odpadů v období 2011 až 2014 měla snižující trend, naopak u materiálově využitelných odpadů byl v tomto období zaznamenán průběžný meziroční nárůst. V období 2015 až 2016 byl zaznamenán nárůst produkce komunálního odpadu a současně i nárůst množství materiálově využitelných odpadů. Stejnou tendenci vývoje produkce jako u komunálního odpadu (celkové produkované množství) má i směsný komunální odpad.

Sběr biologicky rozložitelných odpadů rostlinného původu je realizován od roku 2008 celoročně na všech 37 sběrných střediscích odpadů a množství sebraného odpadu meziročně narůstá (v roce 2008 sebráno 1173 tun, v roce 2016 už 2656 tun). Z vývoje produkce komunálního odpadu nelze vysledovat jakoukoliv souvislost mezi povinným sběrem bioodpadu a produkcí směsného komunálního odpadu.

Plošný sběr bioodpadu na celém území města není zaveden. Možnosti plošného sběru bioodpadu se ověřují v rámci pilotního projektu ve vymezených lokalitách (Masarykova čtvrť).

Předcházet vzniku odpadů je určitě zásadní. Co v tomto ohledu konáte a jak Vám pomáhá RE-USE centrum a plánujete jejich rozšiřování? Dávají RE-USE centra ekonomický smysl?

MA: Aktivity města v oblasti předcházení vzniku odpadů jsem již zmínil v první otázce.

Město Brno plánuje rozšíření těchto aktivit ve spolupráci se svozovou společností SAKO Brno, a. s., která v rámci Operačního programu životní prostředí obdržela dotaci na realizaci projektu zaměřeného na předcházení vzniku odpadů. V rámci projektu bude rozšířen počet RE-USE POINTů a zlepšeno jejich vybavení (kontejnery na nábytek, vybavení odkládacích prostorů policemi a regály), bude pořízeno 2600 ks kompostérů, které budou bezplatně zapůjčovány občanům a na území města bude rozmístěno 350 ks kontejnerů na textil (včetně nákupu svozového vozidla).

Co se týká ekonomického smyslu, odkloněním movitých věcí a materiálů mimo režim odpadů uspoří město finanční prostředky spojené s jejich odstraněním nebo energetickým využitím jako odpadu.

A jak se daří městu z pohledu tříděného odpadu?

MA: Město zajišťuje sběr materiálově využitelných odpadů formou plošného sběru do sběrných nádob rozmístěných na svém území (papír; směs plastů, nápojových kartonů a hliníkových obalů od nápojů; sklo tříděné na čiré a barevné). V centru města, kde nelze umístit sběrné nádoby na veřejném prostranství, je možno se souhlasem vlastníka bytového domu umístit do nemovitosti sběrné nádoby na plasty a papír.

Materiálově využitelný odpad město vysbírá také ve sběrnách oprávněných osob zapojených na základě smlouvy do systému sběru a svozu komunálního odpadu města (papír, plasty, kovy) a na sběrných střediscích odpadů (papír, plasty, sklo, nápojové kartony, hliníkové fólie a obaly, textil, jedlé oleje a tuky, kovy, biologicky rozložitelné odpady rostlinného původu, pěnový polystyren).

Množství materiálově využitelných tříděných odpadů každoročně narůstá (v roce 2016 bylo vytříděno 20 318 tun odpadů a meziroční nárůst oproti roku 2015 činil 1716 tun). V rámci provozu brněnské spalovny se ze škváry třídí železné a neželezné kovy. Z komunálního odpadu dodávaného do spalovny městem Brnem bylo v roce 2016 vytříděno celkem 1540 tun kovů, které jsou následně materiálově využity. V kontextu odpadového hospodářství statutárního města Brna je třeba uvažovat i tyto kovy, byť nebyly sbírány v rámci separovaného sběru.

Zavedli jste před dvěma lety sběr použitých rostlinných olejů, jak celkově projekt hodnotíte? Podařilo se snížit množství tuků v kanalizaci a jak dále s oleji nakládáte?

MA: Použité rostlinné oleje se odevzdávají na sběrných střediscích odpadů, kde jsou lahve či kanystry s těmito oleji ukládány do sběrné nádoby o objemu 240 litrů. Sběr byl zahájen v roce 2013 a množství sbíraných olejů má narůstající trend. V roce 2016 bylo sesbíráno 6 tun olejů. Svozová společnost SAKO, a. s., která zajišťuje sběr olejů, tyto předává k využití na výrobu biopaliva.

V případě vylévání olejů z jednotlivých domácností do kanalizace se jedná o plošný zdroj znečištění, u něhož je těžké jednoznačně definovat vliv na kvalitu odpadních vod.

Celý rozhovor, který vyšel v časopise Odpadové fórum čtěte ZDE

V tradičním termínu, ve druhé polovině ledna 22. - 25., se sešli na ostravském výstavišti Černá louka výrobci, konstruktéři, projektanti, vědečtí pracovníci, ekologové a řada dalších odborníků, kteří se z nejrůznějších pohledů zabývají tepelnou pohodou našich příbytků, s návštěvníky jubilejní mezinárodní výstavy Infotherma.

Na letošní výstavě Infotherma 2018 se prezentovalo 342 domácích a zahraničních firem i institucí. Výstavu navštívilo až 25 400 návštěvníků.

Byla to jedna z prvních akci, kterých se také zúčastnil klastr WASTen, z.s. v rámci dotačního projektu OP PIK – Spoluprace Klastry – WASTen, z.s. - Rozvoj klastrové organizace.

Kromě klasické prezentace na stánku 251 v pavilonu NA2 jsme se stáli důležitou části odborného doprovodného programu výstavy, který se konal každý den v konferenčním sále Kongresového centrum.

Ve čtvrtek 25. ledna 2018 se v Kongresovým centrum konalo námi organizované obchodní setkání, tzv. Machmaking Business Meeting.  

Byla to zajímavá příležitost pro navázání kontaktů s jinými firmami či zástupci univerzit a výzkumných institucí se zájmem o spolupráci v oblasti materiálového a energetického zpracování průmyslového i komunálního odpadu.

V první části akce  od 10:00 do 12:00 se konaly dvě odborné přednášky členů klastru na téma:

• „Environmentální aspekty energetického využití odpadů“ - Dr. Tomáš Ocelka, CEO, odborný garant: E&H services a.s.

• „Oběhové hospodářství: východiska, principy a legislativa“ - doc. Ing. Vladimír Kočí, Ph.D. MBA, odborný garant: VŠCHT Praha

Druhá část akce byla určena pro kooperační setkání formou předem sjednaných schůzek se zástupci firem nebo výzkumných organizací.

Podařilo se nám navázat několik velice hodnotných kontaktů. Velmi nás např. potěšilo, že našeho setkání se zúčastnila prezidentka Národní klastrové asociaci: PaedDr. Pavla Břusková.

Asociace nám navrhla odbornou podporu při navazování spolupráci nejen s dalšími českými subjekty, pracujícími v oblasti materiálového a energetického zpracování odpadů, ale i s klastry na mezinárodní úrovní, zejména sousedících s námi států jako je Polsko či Německo.  Spolupráce s Asociaci nám pomůže v dalším rozvoji klastru a výměně zkušeností s novými partnery.

Naši přítomnost na veletrhu Infotherma 2018 jsme se rozhodli využit naplno a ve středu 24. ledna jsme se sešli na pravidelné členské schůzi, kterou jsme tentokrát zorganizovali v Ostravě v salónku hotelu Maria. Na schůzi jsme projednali další kroky vedoucí k rozvoji naše organizaci.

Byla zde též poprvé prezentována odborná publikace „Energie z odpadů – výzva pro 21. století“, která je prvním společným dílem expertů klastru.

Kromě zvýšení prestiže klastru WASTen, z.s. se tato publikace stane základem pro budovanou službu Centrum Expertů, poskytující odborné veřejnosti erudované znalostí z oblasti energetického a materiálového využití odpadů.

Výstava nám přinesla celou řádu nových obchodních příležitostí a kontaktů.

Řáda firem projevila zájem o spolupráci, či členství v klastru WASTen. Diskutovalo se také o nových rozvojových projektech, které díky společné podpoře mají větší šanci na úspěch.  

Byla to pro klastr WASTen první významná společná akce, která přinesla řádu konkrétních výsledků a zároveň posunula spolupráci členů klastru na novou, vyšší úroveň.

Věříme, že i další společné akce budou pokračovat ve stejném duchu.

Cílem systému EU pro obchodování s emisemi (ETS) je omezit objem skleníkových plynů, které vypouští průmysl. Proč je potřeba reforma? Rozprava na plénu Evropského parlamentu proběhne v pondělí 5.2. a následně hlasování 6.2.

Evropská unie je třetí na světě ve vypouštění zplodin, ale zároveň má nejambicióznější klimatické cíle: Do roku 2030 chce snížit emise skleníkových plynů o 40 % oproti hodnotám z roku 1990.

Evropský systém emisního obchodování byl nastaven v roce 2005, aby zpoplatnil znečišťování ovzduší, a je zacílený na průmysl.

Jak ETS funguje

Systém již donutil víc než 11 000 elektráren a továren zakoupit si povolenku pro každou vypouštěnou tunu CO2. To by mělo vytvořit finanční motivaci snížit masu zplodin mířících do ovzduší.

Firmy si povolenky musí kupovat v dražbách a cena se mění podle pravidel nabídky a poptávky.
Některé povolenky jsou také přidělovány zdarma podnikům z oborů, kde obzvlášť hrozí, že by jinak přesunuly svou výrobu do jiných zemí s laxnějšími pravidly ochrany ovzduší.
 
Proč je potřeba reforma

Cena povolenek je v posledních letech velice nízká, zájem o ně poklesl kvůli finanční krizi, zatímco k dispozici je jich stále stejný počet.

Velká nevyváženost nabídky a poptávky v systému vedla k tomu, že v roce 2013 bylo přebytečných zhruba 2,1 miliard povolenek. Evropský parlament odhlasoval pro období 2013-2015 dočasné stažení 900 milionů tun CO2 z trhu. Přebytek se poté začal snižovat: v roce 2015 klesl na 1,78 miliard a v roce 2016 na 1,69 miliard.

Výrazný přebytek v posledních letech snižuje motivaci firem investovat do čistých technologií a podrývá efektivnost systému, který má být důležitou součástí boje proti změnám klimatu.

Europoslanec Pavel Poc: Ceny emis. povolenek jsou tak nízké, že je velké společnosti berou jako poplatek za znečišťování, ne důvod investovat do čistých technologií. Obchodování s emisemi je systémový nesmysl a musí být nahrazen jasným jízdním řádem snižování s likvidačními sankcemi za jeho nedodržování.

Návrh revize systému

Současná směrnice je platná do roku 2020. Její revize má nastavit evropský trh s uhlíkem v dalším období. Hlavním cílem je omezit emise skleníkových plynů v souladu se závazky Pařížské klimatické dohody.

Celkový počet emisních povolenek bude od roku 2021 klesat rychleji než dříve: o 2,2 % ročně, namísto 1,74 %.

Aby se napříště předešlo problému s nadbytky povolenek, má se zdvojnásobit kapacita takzvané rezervy tržní stability, do které se z trhu odčerpávají přebytečné povolenky. Bude-li potřeba, povolenky bude možné z rezervy zpětně opět uvolnit. V případě spuštění by mechanismus rezervy tržní stability pojal skoro čtvrtinu ročních objemů dražených povolenek.

Návrh také předjímá několik podpůrných mechanismů, které mají průmyslu a energetice pomoci s inovacemi a investicemi, jež jsou spojeny s přechodem na nízkouhlíkové hospodářství. Patří mezi ně dva nové fondy:

• Fond inovací – poskytne finanční podporu pro obnovitelnou energii, na projekty zachycování a ukládání uhlíku a na inovace v průmyslu;

• Modernizační fond – usnadní investice do modernizace energetiky a energetických systémů a na posílení energetické účinnosti v 10 členských státech s nižšími příjmy.

Snižovat emise skleníkových plynů na všech frontách

Na stole jsou aktuálně další dva předpisy, díky nimž má EU v souladu s pařížskými závazky snížit emise ve všech oblastech hospodářství alespoň o 40 % do roku 2030 (ve srovnání s úrovněmi emisí v roce 1990).

Jedním z nich je nařízení o sdílení úsilí ve vztahu k národním cílům pro snižování emisí. Má zajistit 40% snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 i v odvětvích, která nespadají do oblasti působnosti systému EU pro obchodování s emisemi (ETS) včetně stavebnictví, zemědělství (jiné emise než CO2), nakládání s odpady a doprava (kromě letecké a mezinárodní námořní dopravy).

Druhým je nařízení týkající se využití půdy, změn využití půdy a lesnictví.

Ombudsmanka vydala „návod“, jak by měly stavební úřady posuzovat případy, kdy stavební úpravy změní vzhled stavby. Kvůli nejednotnému postupu úřadů dochází podle ombudsmanky v některých případech k necitlivým a nevratným zásahům do architektonických hodnot staveb, které sice nejsou památkově chráněné, ale spoluutvářejí vzhled obcí a měst.

Podle stavebního zákona je třeba stavební povolení k takovým úpravám, kterými dochází ke změně vzhledu stavby. Výklad neurčitého pojmu „změna vzhledu stavby“ je přitom ponechán na stavebních úřadech. Ty musí při vydávání stavebního povolení posuzovat nejen změnu vnějších prvků stavby, ale vyhodnocovat změnu také v souvislosti s charakterem okolní zástavby a s charakterem území v jejich správním obvodu. V praxi však dochází k neodůvodněným rozdílům v tom, jak jednotlivé stavební úřady změnu vzhledu stavby posuzují. Ombudsmanka se proto rozhodla vydat Desatero dobré praxe pro posouzení stavebních úprav měnících vzhled památkově nechráněných staveb. Stavebním úřadům by měl tento „návod“ pomoci řádně a transparentně vyhodnocovat stavební úpravy zejména architektonicky a urbanisticky hodnotných staveb.

„Chránit architektonický obraz obce či města je úkolem místních samospráv a děje se tak v první řadě prostřednictvím kvalitních územních plánů. Stavební úřady však musí ke kultivaci prostředí přispívat tím, že budou svými rozhodnutími uvážlivě chránit a rozvíjet hodnotu staveb i urbanistického celku obecně,“ vysvětluje ombudsmanka Anna Šabatová důvody vydání Desatera.

Stavební úřad musí podle ombudsmanky především shromáždit podklady o rozsahu předpokládaných, či již dokončených stavebních úprav a objektivně vyhodnotit, zda se vzhled stavby změní či změnil. Posuzuje přitom vnější viditelné části, tj. zejména výšku a orientaci stavby, její rozměry a tvar, stavebně technické provedení fasády a její barevnost, tvar střechy, umístění a členění okenních a dveřních výplní. Vzhledem k tomu, že stavební úřad má přispívat ke kultivaci existujícího prostředí, musí při posuzování stavebních úprav současně přihlížet také k zasazení stavby do území, k charakteru okolní zástavby apod. Pokud například dojde k zateplení stavby, současně jsou odstraněny zdobné prvky fasády, okna jsou vyměněna za tvarově odlišná a fasáda dostane novou barvu, jde zcela jednoznačně o stavební úpravy, které mění vzhled stavby a mohou být provedeny jen na základě stavebního povolení. To by stavební úřad neměl vydat, jestliže by změna vzhledu stavby narušila architektonický a urbanistický ráz stávající zástavby. V případě pochybností by stavební úřad měl přizvat k posouzení stavebních úprav odborníka, např. autorizovaného inspektora, znalce nebo specializované odborné pracoviště.

Dokument ke stažení:

Desatero dobré praxe

CENIA, česká informační agentura životního prostředí vyhlásila poptávkové řízení na výběr expertů, kteří budou zařazeni do seznamu expertů pro hodnocení Auditů udržitelného rozvoje (dále Audity UR) v rámci místní Agendy 21 (MA21). Minimální požadavky na kvalifikaci pro zařazení do databáze expertů je vysokoškolské vzdělání magisterského stupně a min. 2 roky praxe v předmětné oblasti udržitelného rozvoje v rámci MA21.Nabídky je možné podávat do 19. února 2018 15.00 hodin. Podrobné informace najdete ZDE

Technologická agentura České republiky vyhlásila výsledky první veřejné soutěže Programu na podporu aplikovaného společenskovědního a humanitního výzkumu, experimentálního vývoje a inovací ÉTA, vyhlášené dne 15. srpna 2017. TA ČR předpokládá uzavření Smlouvy o poskytnutí podpory/vydání Rozhodnutí o poskytnutí podpory u následujících projektů.

Agentura podpoří například projekty: Redukce plýtvání potravinami ve veřejném stravování, Podmínky a zdroje pro udržitelný rozvoj kvality pracovního života v ČR v éře nastupující průmyslové revoluce, Odpovědná spotřeba - podklady pro vzdělávání k udržitelnému životnímu stylu, Strategické nástroje na podporu rozhodování municipalit v oblasti udržitelné mobility nebo Odpad zdrojem neboli uplatnění nových metod výzkumu pro rozvoj cirkulární ekonomiky v ČR.

Celkem bylo do veřejné soutěže podáno 306 návrhů projektů, do hodnocení postoupilo 290 návrhů projektů, z nich bude podpořeno celkem 94, což znamená 31 % míru úspěšnosti.