Nakládání s nebezpečným odpadem podléhá v Evropské unii přísným předpisům. I přes to dalo Ministerstvo životního prostředí souhlasné stanovisko k vybudování spalovny nebezpečných odpadů v Rybitví, za kterou stojí firma AVE CZ. V minulosti byla kvůli nelegálnímu zacházení s odpady opakovaně pokutována a dnes ji v souvislosti s krácením daní stíhá Národní centrála proti organizovanému zločinu. Podle odborníků je v dokumentaci ke spalovně řada závažných nedostatků. Záznam pořadu ZDE

S vášní vymýšlí, inovuje a rozvíjí kořenové čistírny a další přírodní stavby sloužící lidem i životnímu prostředí. Stavitel a ekolog Michal Šperling je mimo jiné tvůrcem chytrého domu s mokřadní střechou, za kterou v roce 2017 získal cenu Energy Globe Award. Voda, která se na mokřadní střeše předčistí, se navíc dál využívá. „Stéká do zásobní nádrže a odtud jde zpět do domu na splachování. Také se může používat na závlahu. A pokud zbyde, pak se předčištěná odpadní voda smísená s dešťovou na pozemku zasakuje, nevypouští se do kanalizace,“ upřesňuje Michal Šperling. Více ZDE

Česká republika v současnosti v Evropě zaostává ve využití geotermální energie, která je výsledkem působení tepla ze zemského jádra. Zatímco jinde v Evropě v posledních deseti letech vzniklo několik desítek geotermálních elektráren a na kontinentu jich je nyní 139, Česko nemá dosud žádnou. Do roku 2030 by podle současných vizí mohlo v ČR vzniknout zhruba pět geotermálních elektráren a deset geotermálních výtopen. Více ZDE

Ministerstvo životního prostředí prodlužuje podporu výstavby nebo modernizace kompostáren, stejně jako pořízení techniky pro aplikaci kompostu na ornou půdu z prostředků Národního programu Životní prostředí. Nově se provozovatelé kompostáren i zemědělci mohou do programu přihlásit až do 2. září 2024.

Podpora z výzvy č. 6/2023: Využití a zpracování biologicky rozložitelného odpadu míří především na zvýšení odbytu vyrobených kompostů. Podporu mohou čerpat soukromé firmy i obce a pokryje až 70 % nákladů u modernizace kompostáren nebo pořízení techniky na aplikaci kompostu na pole pro provozovatele kompostáren nebo bioplynových stanic. Zemědělské podniky si mohou pořídit tuto techniku s 60% dotací.

MŽP v minulých letech podporovalo budování kompostáren v rámci Operačních programů Životní prostředí (OPŽP) a na základě poskytnutých prostředků byla vybudována rozsáhlá síť kompostáren pro zpracování biologicky rozložitelných odpadů.

Právě zpracovatelským zařízením aktuální výzva umožňuje dovybavení provozovaných technologií. Aplikace kompostů přispívá k zajištění koloběhu živin a organické hmoty v zemědělské půdě, proto ministerstvo podporuje také využití aplikační techniky na zapravení kompostů (případně digestátů, tedy zbytků ze zpracování biologického odpadu v bioplynových stanicích). Dotace také směřují například na manipulační plochy nebo technologie pro multispektrální snímání zemědělských pozemků.

Kompost je kvalitní organické hnojivo, která doplní do půdy potřebné živiny. Pomáhá zlepšit a udržet kvalitu půdy, přispívají k zadržování vody a udržení zemědělského využití půdy, což je zásadní pro adaptaci na probíhající klimatickou změnu. Podpora výroby a aplikace kompostu na zemědělskou půdu pomůže využití bioodpadů v regionu a také informovanost o výhodách jejich využití mezi zemědělci.

Lhůta pro podávání žádostí o podporu v rámci dotační výzvy č. 6/2023: Využití a zpracování biologicky rozložitelného odpadu je prodloužena do 2. 9. 2024. Prodlužuje se i období realizace podpořených projektů do 31. 10. 2025.

Podrobnosti k nastavení podmínek vypsané výzvy najdete na stránkách Národního programu Životní prostředí

Cirkulární ekonomika je systém, který reaguje na svět kolem nás, který je už z pohledu zdrojů dost vyčerpaný, z pohledu spotřeby na hraně. Vyrábíme a spotřebováváme neuvěřitelné množství věcí a produktů a máme pocit, že nás to dělá šťastnějšími, ale na konci životního cyklu je ohromné množství odpadů,“ říká vizionářka, inovátorka a zakladatelka Institutu Cirkulární Ekonomiky Soňa Klepek Jonášová. Rozhovor ZDE

Mohlo by vás zajímat:

Odpad jako zdroj aneb Jak se dají využít slupičky z kávy nebo kravský trus

Podpora komplexních projektů na instalaci obnovitelných zdrojů energie, zelených střech nebo zařízení pro zadržování a využívání dešťové vody. Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlašuje II. výzvu aktivity Úspory energie z Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK). Malé, střední a velké podniky budou moci získat až zhruba 750 milionů korun na investiční projekt. Příjem žádostí bude probíhat od 24. 5. 2024 do 31. 10. 2025 prostřednictvím portálu ISKP2021+.

Na opatření na úspory energií je pro firmy připraveno pět miliard korun. Podniky si navíc mohou vybrat z dalších výzev, které resort na energeticky úsporná opatření a rozvoj obnovitelných zdrojů energie průběžně vypisuje. Stále je tak možné podávat žádosti do výzvy na výstavbu malých vodních elektráren nebo na udržitelné hospodaření s vodou. Připravuje se také výzva na podporu výstavby větrných elektráren.

O podporu na projekty úspor energie budou moci žádat malé, střední a velké podniky z celé České republiky kromě Prahy. Stejně jako u předchozí výzvy budou mít vybrané kraje o něco vyšší podporu podle jejich ekonomické výkonnosti.

Mezi podporované aktivity patří snížení energetické náročnosti firemních budov, kterou lze kombinovat například s podporou instalace integrovaného zařízení na místě, které vyrábí elektřinu, vytápění nebo chlazení z obnovitelných zdrojů energie. Podpořeny budou i investice do zelených střech a do zařízení pro zadržování a využívání dešťové vody. U opatření mimo renovace budovy v rámci energetického hospodářství se pak jedná například o podporu snižování energetické náročnosti/zvyšování energetické účinnosti výrobních a technologických procesů (pouze pro nové zařízení, které musí mít nulové přímé emise oxidu uhličitého) nebo využití odpadní energie pro pokrytí vlastní potřeby energetického hospodářství.

Maximální výše dotace je zhruba 750 milionů korun (30 milionů EUR) na podnik a na investiční projekt. Celkové způsobilé výdaje (CZV) na projekt musí být minimálně ve výši 625 tisíc korun a maximálně dvě miliardy korun.

Podpora na náklady na energetický posudek, projektovou dokumentaci pro stavební povolení a výběrové řízení, bude poskytována ve výši 50 procent ze způsobilých výdajů. Maximální výše způsobilých výdajů na organizaci výběrových řízení položku může činit 80 000 korun na jednu žádost o podporu.

Více informací k výzvě najdete na tomto odkazu.

Zájemci o dotaci se mohou obracet na Agenturu pro podnikání a inovace, která je zprostředkujícím subjektem OP TAK a pomáhá s přípravou žádostí o dotaci a administrací projektu. Agentura je zastoupena ve všech regionech republiky a zároveň provozuje bezplatnou Zelenou linku 800 800 777.

OP TAK 2021-2027 je jeden z klíčových evropských programů na podporu podnikatelů. Jeho cílem je zvýšit přidanou hodnotu podniků, podpořit rozvoj nových inovativních firem a usnadnit chytrý přechod k udržitelné a digitální ekonomice. Program se primárně zaměřuje na podporu malých a středních podniků. V oblasti úspor energií, energetické a digitální infrastruktury nebo výzkumu a vývoje nechybí ani podpora pro velké podniky. Řídicím orgánem je Sekce fondů EU Ministerstva průmyslu a obchodu.

Mezinárodní stavební veletrh FOR ARCH letos slaví již 35 let své existence a v září představí to nejlepší napříč stavebními obory. V termínu 17. až 21. září v PVA EXPO PRAHA nabídne inspiraci a cenné tipy pro stavbu, rekonstrukci, energetické úspory v domácnostech či poradí, jak optimalizovat náklady. Nebude chybět doprovodný program pro odborníky i širokou veřejnost a možnost konzultací.

V rámci 35. mezinárodního stavebního veletrhu FOR ARCH nabídnou své nové produkty a technologie nejvýznamnější firmy ze všech oblastí stavebnictví, připraven bude doprovodný program a návštěvníci mohou využít bezplatných konzultací s profesionály v poradenských centrech napříč odvětvími stavebnictví.

„Během jubilejního ročníku veletrhu nebudou v PVA EXPO PRAHA chybět ty nejvýznamnější společnosti z odvětví stavebních materiálů a stavebních prvků, vytápění, dřevostaveb, bazénů, elektra a zabezpečení, energetických úspor či dotací. Návštěvníci uvidí nejnovější produkty a trendy z portfolia tuzemských i zahraničních firem. Navíc se mohou zúčastnit zajímavých přednášek, workshopů či konferencí, ať již patří mezi profesionály tohoto odvětví, nebo mezi laickou veřejnost. FOR ARCH bude nejen přehlídkou těch nejzajímavějších expozic, ale také místem setkání odborníků jak se svými kolegy, tak s širokou veřejností,“ řekla ředitelka veletrhu FOR ARCH Kateřina Maštalířová.

Letošním ročníkem budou stejně jako loni rezonovat témata jako energetické úspory v domácnostech, dotace pro rodinné i bytové domy, rekonstrukce, optimalizace nákladů, ale také například nový stavební zákon či digitalizace stavebnictví.

Program pro odborníky i laiky

Součástí veletrhu FOR ARCH jsou tradičně kromě prezentací nových produktů i kvalitní práce tuzemských a zahraničních společností také konference, přednášky či workshopy jak pro profesionály, tak pro širokou veřejnost. Pracovníci ve stavebnictví se mohou těšit například na konference s tématem bezpečnost staveb nebo nový stavební zákon a digitalizace. Návštěvníci z řad laické veřejnosti si vyberou z událostí zaměřených na rekonstrukce, čerpání dotací a úspory energií nebo se mohou dozvědět, jak nejlépe na novostavbu.

V rámci veletrhu se každoročně udílejí prestižní ocenění GRAND PRIX za nejzajímavější vystavené produkty a TOP EXPO za nejpoutavější expozice, protože FOR ARCH je tradičním místem, kde se prezentují nejmodernější technologie, produkty a řešení. Ty nejlepší z nich během prvního dne konání akce ohodnotí na stáncích vystavovatelů odborná porota. Exponáty se posuzují z hlediska technických parametrů, progresivní technologie, netradičního nápadu, mimořádné kvality za přijatelnou cenu, materiálu, ekologie, energetické úspornosti i možnosti uplatnění na trhu. Více o veletrhu na www.forarch.cz.

Obnovitelné zdroje energie měly na celosvětové výrobě elektřiny loni rekordní podíl 30,3 procenta. To bylo o 0,9 procentního bodu více než v roce předchozím. Příčinou je zvýšení kapacit solárních a větrných elektráren, vyplývá ze zprávy, kterou dnes zveřejnil institut Ember. Více než polovina celosvětového přírůstku solární a větrné kapacity v loňském roce připadla na Čínu. Celková produkce energie ze slunce pak loni vzrostla o 23,2 procenta a z větru o 9,8 procenta. Výroba elektřiny z vodních elektráren však byla nejnižší za pět let, zejména kvůli suchu v Číně a dalších zemích. Výpadek produkce vodních elektráren pokryl nárůst produkce elektřiny z uhlí. Více ZDE

Evropská unie spouští výzvy na projekty v rámci programu LIFE na rok 2024, který nabízí podíl ze 571 milionů eur na financování projektů zaměřených na ochranu životního prostředí, boj s klimatickými změnami a přechod Evropy k čisté energii. Výzvy jsou otevřeny od 18. dubna 2024 a zahrnují různé oblasti, včetně přírodního bohatství, oběhového hospodářství, klimatické změny a čisté energie. 

Projekty mohou být podány od jednotlivých organizací nebo ve spolupráci s dalšími evropskými partnery. Datum uzávěrky přihlášek se liší v závislosti na jednotlivých typech projektů a je uvedeno na stránce LIFE Calls for Proposals 2024. Podrobnosti o jednotlivých typech grantů, termínech přihlášek a dalších informacích najdete také na této stránce. Hlavním cílem programu LIFE je podpora inovativních a účinných projektů s demonstrativními vlivy, které lze replikovat a rozšiřovat i jinde v Evropě. Mezi možné žadatele patří podniky, akademické instituce, vlády na všech úrovních, nevládní organizace a další subjekty působící v oblasti ochrany životního prostředí a klimatu.  

 

Cílem EU je podpořit konkurenceschopnost a odolnost farmaceutického průmyslu, aby mohl lépe reagovat na potřeby pacientů. Přibližně 4 miliardy EUR jsou věnovány na podporu léčiv, včetně výzkumu v rámci programu Horizont Evropa. Program Horizont Evropa je klíčovým programem EU pro financování výzkumu a inovací s rozpočtem 95,5 miliardy eur. Zaměřuje se na změnu klimatu, pomáhá dosahovat cílů udržitelného rozvoje OSN a posiluje konkurenceschopnost a růst EU. 

Program usnadňuje spolupráci a posiluje dopad výzkumu a inovací při vývoji, podpoře a provádění politik EU při řešení globálních výzev. Podporuje vytváření a lepší šíření vynikajících znalostí a technologií. Dále vytváří pracovní místa, podporuje hospodářský růst, podporuje průmyslovou konkurenceschopnost a optimalizuje dopad investic v rámci posíleného Evropského výzkumného prostoru. Program je přístupný právnickým osobám z EU a přidružených zemí.

European Regional Development Fund v rámci EU4Health Program podporuje převážně malé a střední podniky v projektech spojených s vývojem léčiv a výrobou. Např.  MZDr na svých stránkách uvádí, že program EU pro zdraví (EU4Health) je v programovém období 2021-2027 hlavním finančním nástrojem pro realizaci cílů EU v oblasti veřejného zdraví. Tento program navazuje na Třetí víceletý program činnosti EU v oblasti zdraví z období 2014–2020 (tzv. 3. akční program) a disponuje rozpočtem ve výši 5,1 miliard EUR. Na národní úrovni vykonává roli národního kontaktního místa pro program EU pro zdraví (EU4Health) Ministerstvo zdravotnictví ČR. Základním právním rámcem pro realizaci tohoto programu je Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/522 ze dne 24. března 2021. Program EU pro zdraví je přímo řízen Evropskou komisí. Podporu z daného programu získají nejkvalitnější projekty či opatření, přičemž grant uděluje přímo Evropská komise. Program EU pro zdraví reaguje na zkušenost s pandemií Covid-19 a má za cíl lépe připravit EU na závažné zdravotní hrozby, zejména prostřednictvím posilování připravenosti a odolnosti zdravotních systémů členských států.

Dokument ke stažení:

Mapping of EU financing opportunities [docx, 255 kB]

InvestEU poskytuje rozpočtovou záruku skupině EIB (Evropská investiční banka) a vybraným partnerům s cílem usnadnit přístup k financování rizikovějších projektů. Financuje 4 oblasti politiky: 1. udržitelná infrastruktura; 2.výzkum, inovace a digitalizace; 3. SMEs; 4. sociální investice a dovednosti. Jednou z hlavních priorit EU je podpora hospodářského oživení, environmentálně udržitelného růstu, zaměstnanosti a dobrých životních podmínek v celé Evropě. Za tímto účelem podporuje investice, které přinášejí skutečné výhody a zlepšují podmínky na místní úrovni.

Fond InvestEU by měl zmobilizovat veřejné a soukromé investice, a to prostřednictvím záruky EU ve výši 26,2 miliardy eur, která podpoří investice finančních partnerů, jako je skupina EIB a další. Širší podpora zdravotnických systémů jako celku přichází prostřednictvím 43 miliard EUR v rámci Recovery and Resilience Facility.

Nově založená platforma strategických technologií pro Evropu STEP (The Strategic Technologies for Europe Platform), navržená jako součást střednědobého přezkumu víceletého finančního rámce, si klade za cíl zvýšit investice do kritických technologií v Evropě, a to buď na podporu inovací, nebo přispět ke snížení nebo prevenci strategických závislostí unie.

Vybudování kanalizace, čistírny odpadních vod nebo vodovodních řadů je finančně náročnou záležitostí. Bez podpory státu je realizace takového projektu pro obec téměř nemožná. Nyní dostává druhou šanci 283 kladně vyhodnocených projektů, které obce a vodohospodáři podali skrze 42., 43., a 44. výzvu Operačního programu Životní prostředí (OPŽP). Na podporu ale kvůli vyčerpané alokaci nedosáhli. Ministerstvo životního prostředí pro ně prostřednictvím Státního fondu životního prostředí ČR nově otevírá dvě dotační výzvy. Peníze nad rámec plánovaných výzev pro ně vyjednal ministr Petr Hladík (KDU-ČSL). Obcím do dvou tisíc obyvatel navíc přidává možnost dofinancovat projekt pomocí výhodné půjčky.

„Vládě se podařilo zajistit dalších 10 miliard Kč na podporu vodohospodářské infrastruktury ve městech a obcích. Díky nim můžeme podpořit projekty, na které se nedostalo v Operačním programu Životního prostředí vloni. Tehdy radnice poslaly 477 žádostí, které více jak čtyřnásobně převýšily finanční možnosti výzev s celkovou alokací čtyři miliardy korun. Podporu z nich získalo 99 projektů a dalších 283 kvalitně připravených a kladně vyhodnocených projektů skončilo takzvaně pod čarou. Díky nově vyhledaným prostředkům mají úspěšné projekty jistotu, že se na ně dostane a zlepšíme dostupnost pitné vody a kvalitu čištění vod ve stovkách sídel. Navíc přidáme ze Státního fondu životního prostředí ČR další dvě miliardy korun, a to formou výhodné půjčky na pomoc menším obcím do 2 000 obyvatel, pro něž je financování takto nákladných projektů obrovskou zátěží. Splatit ji mohou do deseti let a po dobu realizace bezúročně,“ vypočítává ministr životního prostředí Petr Hladík.

Dotační prostředky rozděluje SFŽP ČR ve dvou výzvách. Výzva pod číslem 6/2024 z Národního programu Životní prostředí (NPŽP) s celkovou alokací 2,2 miliardy korun podpoří přivaděče a rozvodné sítě pitné vody a úpravny pitné vody a jejich intenzifikaci. Výzva s číslem 7/2024 NPŽP nabízí celkem 7,8 miliard korun a je určena na výstavbu kanalizace a výstavbu a modernizaci čistíren odpadních vod.

„Naší prioritou je postupovat rychle a efektivně. Povinné přílohy k žádostem o podporu, které žadatelé přikládali ve výzvách v OPŽP, už znovu předkládat nemusí. Všechny projekty v zásobníku mají naše kladné hodnocení, takže předložené žádosti budeme postupně předkládat jako doporučené k podpoře k projednání Radě Fondu, a vzápětí k vydání Rozhodnutí o poskytnutí dotace,“ říká Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR.

„Na projekty výstavby či dostavbu infrastruktury dostanou až 60 % z celkových výdajů, v případě intenzifikací úpraven vod a čistíren odpadních vod může podpora dosáhnout až 30 procent. Obce do 2 tisíc obyvatel, které namísto původní dotace ve výši 70 % využijí dotaci 60 %, mohou na dofinancování svých projektů čerpat půjčku až do výše 20 % celkových výdajů,“ doplňuje ministr Hladík.

U výzvy č. 1/2024 PU jsou pro tyto obce nachystány dvě miliardy korun. Po dobu realizace projektu a čerpání půjčky je pro žadatele bezúročná, následně je úroková sazba nastavena na fixní 1% úrok. Fond si neúčtuje žádné poplatky za sjednání půjčky, předčasné splátky či odklady splátek. Celková doba splatnosti je do 10 let.

„O podporu z těchto tří výzev mohou žádat pouze žadatelé ze 42., 43. a 44. výzvy OPŽP, jejichž žádost byla výběrovou komisí doporučena k podpoře a následně zařazena do zásobníku projektů. Nová žádost musí mít stejné technické a finanční parametry jako předchozí žádost v OPŽP,“ zdůrazňuje na závěr ředitel Petr Valdman. Příjem žádostí u dotačních výzev 6/2024 a 7/2024 bude otevřen v Národním programu Životní prostředí od 15. 5. 2024 do 2. 9. 2024. U půjčky 1/2024 PU bude spuštěn příjem žádostí o měsíc později 15. 6. 2024 a potrvá do 2. 9. 2024. Ve všech třech případech probíhá příjem žádostí elektronicky, u dotačních výzev přes webový systém AIS SFŽP ČR na webu zadosti.sfzp.cz. U výzvy na půjčky prostřednictvím elektronického formuláře v uživatelském prostředí IS – IFN Bene-Fill.

Dokumenty k novým výzvám:

• Výzva č. 6/2024 NPŽP

• Výzva č. 7/2024 NPŽP

• Výzva č. 1/2024 PU

Změna klimatu přináší nejen hrozbu ekosystémům a biodiverzitě, ale také má vliv na migraci živočišných druhů, včetně jedovatých hadů. Podle nedávné studie, na niž odkazuje The Guardian, je pravděpodobné, že se v důsledku stoupajících teplot a dalších klimatických změn tyto nebezpečné plazy začnou masově přesunovat do nových oblastí, které dosud nebyly jejich běžným stanovištěm. Tato migrace může vystavit obyvatele nových regionů většímu riziku uštknutí hadem a vyvolat nové bezpečnostní a zdravotní výzvy.

Nařízení ze dne 11. dubna 2024, kterým se stanoví rámec pro zajištění bezpečných a udržitelných dodávek kritických surovin a mění nařízení (EU) č. 168/2013, (EU) 2018/858, (EU) 2018/1724 a (EU) 2019/1020 bylo zveřejněno v Úředním věstníku EU a vstoupilo v platnost. Nařízení Evropské unie se zaměřuje na správu kritických surovin, které jsou klíčové pro evropskou ekonomiku a technologický pokrok. Jeho hlavním účelem je zabezpečit udržitelnost dodávek těchto surovin a chránit strategické zájmy EU. Nařízení stanovuje opatření pro monitorování, hodnocení a zajištění přístupu k těmto surovinám, s cílem minimalizovat rizika nedostatku a podpořit strategické plánování v oblasti zásobování. Text ZDE

Češi v roce 2023 denně spotřebovali v průměru téměř 87 litrů vody, což bylo o zhruba tři litry méně než v předchozím roce. Ztráty vody v Česku loni meziročně vzrostly o 0,6 %, když dosáhly hodnoty přes 85 milionů metrů krychlových. Vodou z veřejných vodovodů nebyla zásobena 5,5 procenta obyvatel země.

Spotřeba vody v domácnostech v roce 2023 poklesla oproti předchozímu roku o 2,7 l/os/den na 86,7 l/os/den, tedy o 3 %. Průmysl a ostatní odběratelé naopak navýšili spotřebu vody o 1,5 % na 152 mil. m3, což byl meziroční nárůst o 2,2 mil. m3 vody. Ztráty vody meziročně mírně narostly o 0,6 mil. m3 a dosáhly hodnoty 85,1 mil. m3. Podíl ztrát z vody vyrobené a určené k realizaci v roce 2023 představoval 14,8 %, což bylo v porovnání s předchozím rokem o 0,1 procentního bodu více. Podíl obyvatel zásobovaných vodou z vodovodu loni dosáhnul 94,5 %. Vodné činilo v průměru 53,10 Kč/m3 bez DPH.

Podíl obyvatel napojených na kanalizaci v roce 2023 činil 86,7 % a celkový počet obyvatel v domech napojených na kanalizaci vzrostl na 9 427 tisíce. Z tohoto počtu bylo 97,5 % napojeno na čistírnu odpadních vod. Čištěno bylo 97,7 % odpadních vod napojených na veřejnou kanalizaci. Stočné dosáhlo v průměru 48,40 Kč/m3 bez DPH.

V rámci národního hospodářství bylo různými uživateli odebráno 357,4 mil. m3 podzemních vod, povrchové vody bylo odebráno 966,8 mil. m3. Zpět do toků bylo vypuštěno 1 472 mil. m3 odpadních vod.

Podrobné údaje k tématu přináší nově zveřejněná publikace Vodovody, kanalizace a vodní toky - 2023, dostupná na webu ČSÚ.