Druhý ročník soutěže Přeměna odpadů na zdroje pořádá Ministerstvo průmyslu a obchodu. Má za cíl motivovat podnikatele, živnostníky, města a obce, žáky a studenty všech stupňů škol i organizace volnočasových aktivit, aby kreativně využili materiály a výrobky, které ukončily svoji životnost. Aby tyto již odložené věci/odpady nápaditě přeměnili na druhotné suroviny nebo na nové výrobky/předměty určené k novému použití.

"Recyklace odpadů a získávání druhotných surovin patří mezi důležité projekty, kterým se Ministerstvo průmyslu a obchodu mimo jiné věnuje. Soutěž je otevřená všem a může inspirovat ostatní v tom, jak efektivně využít již nepotřebné výrobky. Loni nám přišlo na 130 přihlášek s projekty a nápady, které vnímáme jako příklady dobré praxe i společenské odpovědnosti s velkým potenciálem pro budoucnost," říká ministr průmyslu a obchodu Tomáš Hüner.

Na vítěze všech sedmi kategorií čekají zajímavé ceny. Od ročního kurzu nástavbového vysokoškolského studia celoživotního vzdělávání v oblasti oběhového hospodářství pro podnikatele, přes snímkování dronem, fotogrammetrické měření a následné vytvoření 3D modelu objektu pro obce po odborné poradenství v oblasti odpadového hospodářství a zhotovení analýzy odpadů. Vyhrát lze i výkonný počítač.

"Atraktivní cenu dostane také vítěz kategorie Vysoké školy, a to studijní cestu do Etiopie. Tam bude moci sledovat a zapojit se do projektu v oblasti vodního hospodářství a nakládání s odpady. Žáci středních a základních škol mohou vyhrát celodenní zážitkové akce, které měly mezi loňskými vítězi velký úspěch," říká ředitelka odboru průmyslové ekologie Ministerstva průmyslu a obchodu Pavlína Kulhánková. 

Projekty a díla přihlášená do soutěže se budou prezentovat na odborných konferencích i seminářích a rovněž na webových stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu, mediálních i odborných partnerů soutěže.

Přihlášky do 2. ročníku soutěže lze až do 20. dubna 2018 on-line podávat (vyplňovat) přímo na adrese: https://druhotnasurovina.mpo.cz. Vítězové budou slavnostně vyhlášeni v polovině června v historických prostorách Senátu. Podrobnosti o sedmi kategoriích a další informace najdete na dříve zmiňovaném webu soutěže.

„V prvních týdnech se zaměřím hlavně na komunikaci dovnitř agentury a přípravu nové strategie,“ avizuje nová generální ředitelka CzechInvestu Silvana Jirotková. K dalšímu směřování agentury uvádí: „I přes příznivý stav české ekonomiky je jasné, že nemůžeme rezignovat na lákání zahraničních investic, ekonomická situace se totiž může rychle změnit. Klíčové přitom v současné době je podporovat vysoce technologické projekty s vazbou na Průmysl 4.0. Za pětadvacet let existence získal CzechInvest unikátní odborné know-how, a umí tak propojovat potřeby zahraničních investorů a tuzemských podnikatelů včetně těch začínajících, tzv. start-upů,“ dodává Jirotková.

Silvana Jirotková vystudovala Obchodně podnikatelskou fakultu Slezské Univerzity Opava. V CzechInvestu působí od roku 2002. Nejdříve jako regionální manažerka se zaměřením na rozvoj průmyslových nemovitostí a regeneraci brownfieldů na území Moravskoslezského kraje, později jako ředitelka Odboru regionální podpory. V letech 2007 až 2008 pracovala v soukromém sektoru – v belgické společnosti PSR Brownfield Developers. V roce 2014 se do CzechInvestu vrátila, nejdříve jako ředitelka Divize regionů, později ředitelka Odboru malých a středních podniků a interních projektů. Silvana Jirotková mluví anglicky a francouzsky. Je vdaná a má tři děti. Mezi její koníčky patří cestování, gastronomie, literatura, cyklistika a lyžování. Silvana Jirotková ve funkci generální ředitelky CzechInvestu nahradila Karla Kučeru, který agenturu vedl od podzimu 2014.

Inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z oddělení ochrany vod v Olomouci uložili pokutu 350 tisíc korun společnosti VEPASPOL Olomouc, a.s. Ta ve své výkrmně jatečných prasat v obci Paseka na Šternbersku odebrala celkem 11 339 metrů krychlových podzemních vod nad rámec povolení. Neprováděla také analýzy vypouštěných odpadních vod, které vypustila s nadlimitním znečištěním.

Podle integrovaného povolení vydaného Krajským úřadem Olomouckého kraje mohl provozovatel odebrat měsíčně maximálně 5760 metrů krychlových podzemních vod. „Při kontrolách jsme ale zjistili, že v roce 2015 odebíral více, než byl tento měsíční limit. V březnu to bylo 3130, v dubnu 8043 a v listopadu 226 metrů krychlových nad rámec povolení,“ řekl Radek Pallós, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Olomouci.

Další pochybení společnosti spočívalo v tom, že neprováděla kontrolu kvality odpadních vod vypouštěných ze septiku. „Podle integrovaného povolení tak měla činit jednou za dva měsíce. Za celý rok 2015 ale firma VEPASPOL tyto kontroly neudělala ani jednou,“ uvedl Pallós. Inspektoři také zjistili, že vypustila odpadní vody s nadlimitní koncentrací nerozpuštěných látek.

„Je třeba dodržovat pravidelnou frekvenci monitoringu vypouštěných odpadních vod stanovenou úřady, protože ty ji určují s ohledem na místní vodohospodářské poměry a zájmy ochrany vod. Kontrola kvality vypouštěných odpadních vod má navíc zásadní preventivní význam. Umožňuje provozovateli včas reagovat na jejich zhoršení, aniž by se nutně takové zhoršení muselo projevit havarijním znečištěním toku,“ upozornil Erik Geuss, ředitel ČIŽP.

Společnost VEPASPOL Olomouc se proti pokutě uložené inspektory odvolala, Ministerstvo životního prostředí ale odvolání zamítlo a sankci v plné výši potvrdilo.

Sněmovní výbor pro životní prostředí včera podpořil návrh, podle kterého nebudou smět komunální čističky vod přijímat dovážené vody s nebezpečnými závadnými látkami. Pozměňovací návrh k novele vodního zákona předložil poslanec Jan Schiller (ANO) se souhlasem ministerstva životního prostředí.

Část opozice společně se Svazem měst a obcí ČR se obává, že návrh zvedne náklady pro firmy, které budou muset vozit odpadní vody na průmyslové čističky, nebo že občané budou muset dělat rozbory odpadních vod. Proti je také Svaz průmyslu a dopravy ČR.

Pokud se návrh schválí, tak čističky začnou vyžadovat rozbory vod, upozornil Jan Zahradník (ODS). "Čistírny odpadních vod budou možná také vedeny obavou z toho, že by mohly být při zjištění těch látek pokutovány a tak budou daleko přísnější na to, jaké odpady jim tam lidé vozí. Což se samozřejmě nedotýká velkých průmyslových podniků, velký průmysl si to vyřeší sám, ale jde o ty menší živnostenské aktivity," řekl ČTK. "A bohužel také jde o to, že podle tohoto zákona budou muset všechny odpadní jímky vyvážet na čističky normální občané, kteří nejsou napojení na kanalizaci a kteří mají u svých domů jímky," dodal.

Podle něj by mohlo jít i o běžné sanitární prostředky, jako je například Savo. Horní hranice pokuty pro čistírnu odpadních vod, která by dovezené vody přijala, je podle návrhu půl milionu korun. "Samotná horní hranice je drakonická - pro obec je to nepříjemné, pro čističku likvidační," dodal poslanec.

Návrh obhajovala náměstkyně ministra životního prostředí Berenika Peštová. Podle ní se v současnosti pouze ředí nebezpečné dovážené odpadní vody.

Podle Zahradníka by novinku částečně zmírnil pozměňovací návrh poslance a starosty Olomouce Antonína Staňka (ČSSD). Ten navrhuje, aby mohly dostávat komunální čističky pro tyto odpadní vody povolení. Podle Staňka je nyní k dispozici pouze deset čistíren odpadních vod v republice, které jsou schopné podle připravované legislativy tyto vody zpracovávat. Například z Olomouce budou podle něj muset firmy vozit vody do Otrokovic. K jeho návrhu ale výbor neschválil žádné stanovisko. Negativně se naopak výbor postavil k návrhu, aby desetinu výnosu z poplatků za odběr podzemní vody by nově mohly získat obce.

Vlastníci bezodtokových jímek podle novely budou muset stejně jako nyní prokazovat úřadům, jak zajistili zneškodnění odpadních vod. Nově mají mít povinnost předložit příslušné doklady za poslední dva roky. Provozovatelé fekálních vozů jim o tom budou muset vydávat potvrzení v němž bude mimo jiné uvedeno, o jako jímku šlo, množství odpadních vod a do které čistírny je odvezl. Odvážet odpad z jímek budou smět jen čistírny odpadních vod nebo podnikatelé podle živnostenského zákona.

Dokument ke stažení:

• Podané pozměňovací návrhy - ZDE

• Stanovisko VZP - ZDE

Novela zákona o ovzduší

Poslanci a poslankyně Výboru pro životní prostředí také schválili usnesení, které vyzývá Ministerstvo životního prostředí ke zřízení pracovní skupiny, která bude hledat možnosti omezení výjimek z nových limitů pro znečišťování ovzduší z největších uhelných elektráren. Složení skupiny má zahrnovat zástupce ministerstev, provozovatelů elektráren, krajů a nevládních organizací. Pro druhý návrh, který žádal předložení další novely zákona o ochraně ovzduší převádějící budoucí výsledky pracovní skupiny do praxe nenašel podporu.

Zdroj: ČTK, Hnutí Duha

Sdělení státního podniku DIAMO k vyššímu množství hlinky na lagunách OSTRAMO: Celkové množství odpadů, které má společnost AVE CZ za úkol zlikvidovat, se nemění. Filtrační hlinky jsou součástí dohodnutých prací podle schváleného prováděcího projektu, kde celkový objem činí 91 562 tun. Oznámení společnosti AVE CZ o nalezení většího množství hlinky, než se původně předpokládalo, nemá vliv na celkový objem tzv. nadbilančních kalů a nebude tak mít dopad na cenu zakázky ani stanovené termíny. Rozdíl je pouze ve způsobu likvidace. Upotřebené filtrační hlinky mohou být uloženy na skládku nebezpečného odpadu. Kaly, které tvoří většinu stanoveného množství, musí být odstraněny energetickou cestou v zařízení uzpůsobeném k likvidaci nebo využívání těchto odpadů.

Recyklace směsných komunálních odpadů je v Česku na špatné úrovni ve srovnání se státy západní Evropy, zaostáváme třeba v oblasti dalšího zpracování směsného odpadu. Podle ekologických hnutí existuje v Česku tlak na to, aby pokračovala výstavba spaloven odpadů na úkor efektivní recyklace. V roce 2024 přitom začne platit novela zákona, podle které už nebude možné směsný odpad skládkovat. Pomoci by mohly také dotřiďovací linky, jejich stavbu ale u nás stále více ztěžuje legislativa. Prý nejde o náhodu, tvrdí hnutí Duha. Audio záznam pořadu a další informace ZDE

Zdroj: ČRo Plus

Zástupci a zástupkyně akademické sféry, nevládních neziskových organizací, soukromého sektoru, veřejných institucí a samospráv zaslali otevřený dopis pro zachování udržitelného rozvoje na vládní agendě. Dopis je adresovaný předsedovi hnutí ANO 2011 Andreji Babišovi a předsedovi ČSSD Janu Hamáčkovi. Signatáři se obávají, že rozhodnutí vlády v demisi o přesunu původního garanta Strategického rámce Česká republika 2030 z Odboru pro udržitelný rozvoj Úřadu vlády na Ministerstvo životního prostředí povede k tomu, že globální agenda udržitelného rozvoje v České republice bude opět posuzována úzce jako záležitost životního prostředí, bez vztahu k sociálnímu a hospodářskému rozvoji. Dopis k dipozici ZDE

Březnová otázka pro soudního znalce zněla: Jsme malá firma, která se mimo jiné věnuje nakládání s odpady, včetně obchodu s nimi. Konkurence je značná a proto se snažíme zajistit vlastní technologický výzkum, který by v případě úspěchu přerostl v novou moderní technologii zpracování odpadů se značným ekonomickým efektem. Pro ověření v literatuře popsané technologie zpracování odpadů potřebujeme metodu vyzkoušet na několika druzích reálných odpadů. Z praktických důvodů (důvodů je víc) nemáme zájem na tom, abychom na tuto výzkumnou činnost museli mít samostatné povolení k nakládání s odpady. Jak to vidíte? Odpověď, která vyšla v časopise Odpadové fórum, čtěte ZDE

Nymburská lakovna a zinkovna AZOS, respektive její nástupnická společnost Automotive Painting Partners (APP) nezastaví výrobu, jak jí minulý týden uložil mladoboleslavský stavební úřad. Proti výzvě podala firma odvolání a čeká na rozhodnutí, řekl včera mediální zástupce APP Karel Samec.

Nymburk se několik let snaží donutit AZOS, aby snížil zápach z provozu, který podle místních obtěžuje jejich každodenní život. Firma s kritikou města nesouhlasí a uvádí, že splňuje veškeré předpisy.

Spor mezi firmou a městem skončil až u soudu. Nymburský okresní soud loni v červnu rozhodl, že zápach z provozu AZOS neobtěžuje okolí víc než ostatní podniky v průmyslové zóně. Město se u soudu domáhalo, aby firmě nařídil zápach snížit. Rozsudek okresního soudu potvrdil letos v březnu krajský soud. Druhou část žaloby, v níž Nymburk žádal zastavení provozu, postoupil okresní soud příslušným úřadům, tedy stavebnímu úřadu. Spis putoval na kolínský stavební úřad, který se ale prohlásil za podjatý. Konečné rozhodnutí tak minulý týden učinil až stavební úřad v Mladé Boleslavi, který nařídil firmě, aby bezodkladně ukončila nepovolený způsob užívání stavby, což fakticky znamená ukončení provozu.

"Jsme přesvědčeni, že námi předložené podklady nebyly posouzeny správně. Zároveň nedošlo ani k zohlednění závěrů z rozsudku odvolacího krajské soudu v Praze. Proto nyní podnikáme veškeré právní kroky, abychom dosáhli nápravy," řekl Samec.

Firma počká, jak se s odvoláním mladoboleslavský stavební úřad vypořádá. "Naše rozhodnutí i nadále pokračovat ve výrobě je též motivováno povinností dodržovat smluvní termíny dodávek a snahou zachovat všechna pracovní místa včetně zajištění výplaty mezd," dodal Samec.

Čtěte také:

AZOS musí ukončit provoz, stavební úpravy nejsou povolené

Zdroj: ČTK

Pro příští desetiletí bude k dispozici až 160 milionů emisních povolenek za více než sto miliard korun. Nárok na ně mají podniky, jež investujído ekologických opatření.

S energetickými lobbisty se letos na ministerstvu životního prostředí dveře netrhnou. Úředníci se chystají sepsat pravidla, podle kterých se po roce 2020 budou rozdělovat emisní povolenky. Energetické firmy, které spalují uhlí nebo plyn, mohou mít povolenky i v příštím desetiletí zdarma, pokud budou investovat do  snížení emisí oxidu uhličitého. Mohou čerpat ze zásoby až 160 milionů povolenek za více než sto miliard korun.

„Snažíme se předběžně vyhodnotit stávající program přidělování povolenek a analyzujeme podmínky pro následující obchodovací období. Zda Česko mechanismus nakonec využije, bude záviset na rozhodnutí vlády,“ říká vedoucí oddělení obchodování s emisemi na ministerstvu životního prostředí Jan Tůma.

V letech 2013 až 2019 mají energetické firmy nárok na necelých 108 milionů povolenek výměnou za ekologické investice. Dosud jim ministerstvo přidělilo 96 milionů povolenek za investice ve výši třiceti miliard korun.

Největší část povolenek zdarma si za modernizace uhelných elektráren připsala skupina ČEZ. V nynější sedmiletce získá téměř sedmdesát milionů povolenek. O bezplatný příděl se chce ucházet i po roce 2020. „Bylo by správné, aby se tyto povolenky přidělovaly proti investicím do obnovitelných zdrojů. Takových projektů máme dost,“ říká generální ředitel ČEZ Daniel Beneš s tím, že už nedává příliš smysl platit z povolenek investice do starých uhelných elektráren.

Pro ČEZ hraje bezplatný příděl povolenek významnou roli. Už nyní se mu tento příděl každý rok krátí o zhruba tři miliony povolenek. Ty pak musí pro své uhelné elektrárny dokupovat na trhu.

Skupina ČEZ ale nebude zdaleka jediná, kdo si bude chtít sáhnout na balík bezplatných povolenek. Jako jedni z prvních se přihlásili oceláři. Povolenky zdarma dostávají na výrobu oceli, ale musejí je kupovat pro své elektrárny, které je zásobují teplem a elektřinou. „Prostor pro investice do další modernizace ještě máme. Už nyní jsme díky povolenkám zdarma částečně financovali opravu plynového kotle za stovky milionů korun. Spalování je díky tomu účinnější,“ říká Petr Matuszek, ředitel Energetiky Třinec, která dodává energie Třineckým železárnám.

Provozovatelé tepláren, jež zásobují 1,5 milionu domácností, by rádi vyměnili povolenky zdarma za investice do rozvodů tepla, kterými zvýší účinnost dodávek. „Zatím shromažďujeme informace. Využijeme je v nejbližší době při jednání s ministerstvem životního prostředí,“ sdělil ředitel Teplárenského
sdružení Martin Hájek.

Připomněl, že sdružení má už teď informace o projektech za sedmnáct miliard korun, pro které by bylo možné žádat povolenky zdarma.

Zdroj: E15, Jan Stuchlík

Projekt „Nápravná opatření – laguny Ostramo, 1. realizační etapa“ (NOLO) počítal v rámci likvidace 91 tisíc tun nadbilančních kalů rovněž s odstraněním tří tisíc tun takzvané hlinky. Tento druh odpadu je možné na rozdíl od surových kalů odstranit na skládkách nebezpečného odpadu. Jak společnost AVE CZ s odtěžováním nadbilančních kalů postupuje, ukazuje se, že hlinky je více, než se původně předpokládalo.

„Veškeré nebezpečné ropné kaly z lagun Ostramo budou odvezeny a ekologicky zlikvidovány v plynárně Vřesová – v současné době máme k odvozu připraveno prvních 13 tisíc tun. Vedle toho pracujeme ještě s takzvanou filtrační hlinkou, kterou v souladu s prováděcím projektem ukládáme na skládku nebezpečného odpadu v Čáslavi,“ říká Roman Jerie, manažer projektu.

„Na skládku v Čáslavi jsou ukládány pouze použité filtrační hlinky, které mají jiné chemické složení než surové kaly. Tuto hlinku si lze představit jako zeminu kontaminovanou ropnými látkami, a lze s ní tedy i obdobným způsobem nakládat. Hlinka má jiné fyzikálně-mechanické vlastnosti a odlišný je i původ tohoto odpadu,“ vysvětluje Pavla Ivácková, tisková mluvčí AVE CZ, a doplňuje: „Zatímco v případě kyselých dehtů se jedná o odpad obsahující zejména organické fáze ropného destilátu a je třeba ho pro následné odstranění nejprve na místě upravit, upotřebené filtrační hlinky jsou adsorbentem anorganického původu. Základní složkou hlinky je hlinitokřemičitan vápenatý, který je kontaminován ropnými látkami z procesu rafinace olejů. Tento druh odpadu je na rozdíl od surových kalů (kyselých dehtů) možné odstranit na skládce nebezpečného odpadu.“

S uložením hlinky na skládce v Čáslavi počítal už prováděcí projekt, který schválily všechny příslušné orgány dle směrnice MF a MŽP pro přípravu a realizaci zakázek řešících ekologické závazky vzniklé při privatizaci, tj. DIAMO s. p., supervize, Ministerstvo životního prostředí, Česká inspekce životního prostředí a Ministerstvo financí. „S uvedeným způsobem zpracování hlinek počítal už od začátku projekt sanace, který prošel procesem hodnocení vlivů na životní prostředí (EIA). Hlinky jsou na skládku v Čáslavi ukládány jako nebezpečný odpad v souladu s integrovaným povolením skládky. Na skládku v Čáslavi je možné uvedený odpad (použité filtrační hlinky) ukládat. Nejedná se o žádnou novou skutečnost, která by nebyla předem známa,“ dodává Ivácková.

Hlinka je, stejně jako ropné kaly, uložena v laguně R3, ale již samotný způsob odtěžování se liší. Na rozdíl od ropných kalů lze hlinku odtěžit a bez úpravy transportovat nákladními vozidly. Ropné kaly se bez potřebné úpravy odvést nedají, neboť jejich polotekuté skupenství to neumožňuje.

„Prováděcí projekt počítal s tím, že z laguny R3 bude nutné odstranit asi tři tisíce tun hlinky. S postupujícími pracemi se ukázalo, že hlinky je v laguně R3 uloženo podstatně více. O této skutečnosti AVE CZ neprodleně informovala na kontrolním dni NOLO v prosinci 2017. Tuto informaci vzaly všechny dotčené subjekty na vědomí,“ informuje Roman Jerie.

Společnost AVE CZ odtěženou hlinku zatím vozila na skládku nebezpečného odpadu v Čáslavi, kterou provozuje. „V současné době odvoz hlinky z areálu lagun Ostramo neprobíhá, aktuálně se věnujeme těžbě a úpravě surových kalů. Odtěžba hlinky probíhala především v zimním období, které bylo pro tuto činnost vhodné. Techniku, kterou používáme na lagunách, jsme tak mohli využít i v době, kdy nebylo možné kvůli zhoršeným rozptylovým podmínkám zavápňovat surové ropné kaly a provádět s tím související činnosti,“ říká Roman Jerie.

Skládka v Čáslavi má na ukládání nebezpečných odpadů, mezi něž patří i zmiňované hlinky, veškerá potřebná povolení. Uložením hlinky na skládce nebezpečného odpadu nedojde k žádnému ohrožení životního prostředí. Pro hlinku platí stejná pravidla jako pro jiné nebezpečné odpady, které se na skládce v Čáslavi odstraňují. Obyvatelé města se nemusejí ničeho obávat, skládka funguje podle přísných předpisů a je pravidelně kontrolována ze strany ČIŽP.

Kaly z ropných lagun Ostramo ekologicky zlikviduje Sokolovská uhelná

Společnost AVE CZ má připravených prvních 13 tisíc tun upravených kalů z ropných lagun Ostramo k odvozu a finální likvidaci. Vytěžené surové kaly prošly neutralizační úpravou a nyní mohou být zařízením, které disponuje příslušnou technologií, nezávadně odstraněny. Kaly z Ostravy ekologicky zlikviduje tlaková plynárna Vřesová. Ta využívá moderní technologii bezvýduchových generátorů, díky níž se do ovzduší nedostávají žádné plyny.

Realizace projektu „Nápravná opatření – laguny Ostramo, nadbilanční kaly, 1. realizační etapa“, jehož cílem je odstranění staré ekologické zátěže v podobě 91 tisíc tun nadbilančních kalů z ropných lagun Ostramo v Ostravě, začala po vyřízení všech potřebných povolení 1. listopadu 2017. K odvozu a finální likvidaci je nyní připraveno již 13 tisíc tun upravených kalů, které jsou zatím deponovány přímo v lokalitě lagun. První upravené kaly začnou z Ostravy odjíždět již začátkem dubna.

Upravené kaly neboli odtěžené surové kaly, které prošly úpravou vápnem a procesem zrání, jsou tedy neutralizované, v pevném skupenství a připraveny k bezpečnému odvozu.

„Upravené kaly jsou zatím deponovány v areálu lagun Ostramo. Jejich maximální množství, které zde můžeme dočasně deponovat, je 30 tisíc tun. Před samotným odvozem upravené kaly ještě projdou mechanickou úpravou tříděním,“ vysvětluje Pavla Ivácková, mluvčí AVE CZ.

Pro převoz kalů do koncového zařízení ve Vřesové byla záměrně zvolena vlaková přeprava, jež je z hlediska vlivu na životní prostředí nejšetrnější. Upravené kaly z ostravských lagun budou odvážet vlakové kontejnery Innofreight, které jsou vyrobené a určené speciálně pro přepravu nebezpečného odpadu.

Koncovým zařízením, které se o finální likvidaci upravených kalů z lagun Ostramo postará, je Sokolovská uhelná – tlaková plynárna Vřesová. Ta byla již zakotvena v prováděcím projektu a disponuje platným integrovaným povolením. Projekt má veškerá potřebná povolení a byl schválen zadavatelem zakázky DIAMO s. p., supervizí CZ BIJO, Ministerstvem životního prostředí, Českou inspekcí životního prostředí a Ministerstvem financí.

Tlaková plynárna Vřesová využívá ke zplyňování moderní technologii bezvýduchových generátorů, díky níž ze zařízení nevycházejí žádné plyny, a tudíž nehrozí negativní dopad na životní prostředí. Plynárna bude kaly postupně zplyňovat společně s hnědým uhlím. „Jde skutečně o unikátní technologii a v České republice neexistuje ekologičtější a efektivnější likvidace tohoto specifického nebezpečného odpadu,“ doplňuje Ivácková.

Ostravské laguny představují jednu z největších ekologických zátěží v Česku. Do areálu chemičky Ostramo se ukládaly odpady z rafinérské výroby a později odpady z regenerace použitých mazacích olejů. Laguny obyvatele v okolí obtěžují zejména svým zápachem. Jejich odtěžování začalo v roce 2004, ale provázely ho problémy a v roce 2011 se zastavilo. Vytěženo bylo na 200.000 tun kalů, ukázalo se ale, že v lagunách jsou další desítky tisíc tun odpadu, s nimiž se původně nepočítalo. Odstranění těchto takzvaných nadbilančních kalů dostala v roce 2015 na starost pražská společnost AVE CZ.

Čtěte také:

Z ropných kalů vznikne plyn a škvára do stavebnictví (20.3.2018)
 

Středočeské firmě Lavaris se totiž podařilo vyvinout světový unikát, který se dá využít ve stavebnictví, gumárenství, plastikářství a v případě čistého materiálu rovněž ve farmacii či dokonce potravinářství. Vše, co je potřeba, stavební odpad, jenž dokážou znovuvyužít a zabránit tak jeho finálnímu umístění na skládce. Jde o jisté vysokorychlostní mlýny, které odpad dokáží s nízkými náklady určitým způsobem rozemlít až na jednotlivé mikrony, blížící se velikosti nanočástic, kam dalším vývojem směřujeme. Povrch částic má lepší pojivé vlastnosti, dokáže lépe reagovat s dalšími materiály, a tím jim přidává na hodnotě. Po další úpravě mohou vzniknout z prvotního odpadu například finální cihly. Firma si dokáže poradit i třeba s ojetými pneumatikami, ze kterých následně dostanou cennou druhotnou surovinu, které se říká aktivní gumový prach. Ten má vynikající mechanické a gumové vlastnosti - dá se přidávat například do asfaltu, nových pneumatik nebo se z něj vyráběji do vozidel nové gumové koberečky. Více ZDE

Zdroj: https://www.ctidoma.cz

Inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z oddělení ochrany vod a odpadového hospodářství v Havlíčkově Brodě uložili dvě pokuty v celkové výši 161 300 korun společnosti Ekometal Šrot s.r.o.  Zjistili, že společnost pochybila při provozování autovrakoviště v Nádražní ulici v Jaroměřicích nad Rokytnou – Popovice.

„Při kontrole provedené v červnu loňského roku jsme zjistili řadu nedostatků. Nebezpečné odpady na této provozovně nebyly označeny v souladu s platnou legislativou, nebyla vedena průběžná evidence autovraků, nebyla vedena pravdivá a průběžná evidence přijímaných odpadů, nebylo podáno ani úplné roční hlášení o sběru a zpracování autovraků za rok 2016. Zjistili jsme také, že nebyla uzavřena smlouva s akreditovaným zástupcem a výrobcem vybraných vozidel. Na místě byly skladovány autovraky ve třech a více vrstvách bez technických opatření zajišťujících jejich stabilitu,“ komentoval případ Jan Panský, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Havlíčkově Brodě.

Společnost porušila také povinnosti v rámci vodního zákona. Se závadnými látkami bylo zacházeno bez řádného vodohospodářského zabezpečení, konkrétně se jednalo o plastový barel o objemu tisíc litrů, který obsahoval použitý hydraulický olej. „Z tohoto barelu uniklo blíže nezjištěné množství oleje, což mohlo mít v konečném důsledku negativní vliv na kvalitu povrchových i podzemních vod. Navíc tato společnost odebrala bez povolení cca 90 m3 podzemní vody ze zkušebního vrtu,“ doplnil Panský.

Provozování zařízení v souladu s platnou legislativou a schváleným provozním řádem je jednou ze základních povinností provozovatele. Nedodržování nastavených pravidel má určitou společenskou nebezpečnost a představuje formu ohrožení zájmů chráněných zákony v oblasti životního prostředí.

Níže uvádíme vyjádření společnosti Rekultivace-Recyklace s.r.o. ke článku "Za nelegální předávání a ukládání odpadů ze stavby uložili inspektoři dvě pokuty v celkové výši půl milionu korun" ze dne 20. března.

Vyjádření společnosti Rekultivace-Recyklace s.r.o.

Není pravdou, že společnost Rekultivace-Recyklace s.r.o. přijala na jaře 2016 odpad od společnosti Lesostavby Frýdek-Místek a. s., aniž by k tomu byla oprávněna. Společnost Rekultivace-Recyklace s.r.o. objednala u společnosti Lesostavby Frýdek-Místek a. s. zeminu jako vedlejší produkt (nikoli jako odpad) za účelem jejího dalšího využití. S uložením pokuty společnost Rekultivace-Recyklace s.r.o. nesouhlasí, má za to, že nedošlo k porušení právních předpisů z její strany a domáhá se zrušení uložené pokuty rozkladem podaným ministrovi životního prostředí. Záležitost dosud není ukončena, proto se společnost Rekultivace-Recyklace s.r.o. nebude k této věci dále vyjadřovat.

V polovině dubna by mělo plénum Evropského parlamentu odhlasovat dohodu trialogu o odpadovém hospodářství a recyklovaných výrobcích. Jak se na ambiciózní dohodu dívá ředitel České asociace odpadového hospodářství Petr Havelka? Více ZDE

Zdroj: Ekonomický deník

Připomínáme článek z roku 2009, který Ing. Bohumil Černík věnoval vzpomínce Dr. Emila Šourka, pamětníka poválečného vývoje odpadového hospodářství v ČSR, ČSSR, ČSFR, ČR. Článek vyšel v odborném časopise Odpadové fórum 1/2009. Článek je k dispozici ZDE