Při dnešním výbuchu v chemičce Synthos v Kralupech nad Vltavou zemřelo 6 lidí. Další dva byli převezeni do nemocnice. Hasiči mají situaci pod kontrolou a další exploze už nečekají. Nebyl zaznamenán ani únik nebezpečných látek do ovzduší. Událost v Kralupech patří k nejtragičtějším haváriím v továrnách od 60. let minulého století. Na příčiny neštěstí a možné následky se zaměří čtvrteční 90ČT24. Záznam pořadu ZDE

Emise oxidu uhličitého vznikající v energetice se vloni po třech letech stagnace zvýšily o 1,4 procenta na rekordních 32,5 gigatuny. Příčinou je jak nárůst poptávky po energiích, tak zpomalení růstu energetické účinnosti. Uvedla to ve své předběžné zprávě Mezinárodní agentura pro energii (IEA).

Globální poptávka po energiích podle IEA v roce 2017 za podpory příznivého vývoje světové ekonomiky zdvojnásobila tempo. Zvýšila se o 2,1 procenta na 14,05 miliardy tun ropného ekvivalentu po růstu o 0,9 procenta v roce 2016. Největší, 70procentní podíl na tom měla ropa, zemní plyn a uhlí. Zbývajících 30 procent připadá takřka beze zbytku na obnovitelné zdroje.

"Z výrazného nárůstu emisí oxidu uhličitého ve světě v loňském roce je zřejmé, že stávající snahy bojovat proti změnám klimatu nejsou ani zdaleka účinné," prohlásil výkonný ředitel IEA Fatih Birol. Poukázal na zásadní zpomalení globálního tempa zlepšování energetické účinnosti, které podle něj nastalo proto, že politici dali této oblasti nižší prioritu. Zlepšování energetické účinnosti se vloni citelně zpomalilo, a to na 1,7 procenta z 2,3 procenta, která jsou průměrem předchozích tří let.

Uhlíkové emise ale nestouply všude. Ve většině velkých ekonomik ano, nicméně Británie, USA, Mexiko a Japonsko zaznamenaly naopak pokles. Díky vyššímu využití obnovitelných zdrojů se emise nejvíce snížily ve Spojených státech.

Fosilní paliva se na celkové loňské poptávce po energiích podílela 81 procenty, stejně jako v posledních 30 letech.

Poptávka po ropě vzrostla o 1,6 procenta, neboli 1,5 milionu barelů denně, což je více než dvojnásobek průměrné roční míry za poslední desetiletí. Zasloužil se o to sektor dopravy a růst poptávky po petrochemikáliích.

Spotřeba zemního plynu se zvýšila o tři procenta, nejvíce ze všech fosilních paliv, a na tomto růstu se celou třetinou podílela Čína, kde je relativně vysoká a levná nabídka.

Spotřeba uhlí byla vloni vyšší o jedno procento, a zvrátila tak sestupný trend předchozích dvou let. Hlavním důvodem je růst výroby elektřiny spalováním uhlí v Asii.

Světlým bodem je zvýšení produkce z obnovitelných zdrojů o 6,3 procenta. Obnovitelné zdroje vykázaly nejvyšší míru růstu ze všech energetických zdrojů. Pokryly čtvrtinu přírůstku světové poptávky po energiích, napsala IEA.

Zdroj: ČTK

Už od roku 1993 je 22. březen Světovým dnem vody. Připomíná důležitost vody a potřebu udržitelného nakládání s vodními zdroji. Motto pro rok 2018 zní „Příroda pro vodu“. V ČR se koná hned několik akcí, díky kterým mohou zájemci navštívit jindy neveřejná místa spojená s vodou. Ve srovnání s Evropou patří spotřeba vody na obyvatele ČR k těm nejnižším, cena vodného a stočného u nás však neustále stoupá.

Sucho, povodně, znečištěné vodní toky. I to jsou důsledky znehodnocené půdy, která není schopna zadržovat vodu, a špatného lesního a vodního hospodářství. A řešení těchto problémů je nutné hledat v přírodě. Výsadba nových stromů, revitalizace údolních niv nebo obnova mokřadů zlepší přirozený koloběh vody, a tím i kvalitu života nás všech. Takový je stručný popis letošního motta „Příroda pro vodu“.

Na řadě míst ČR probíhají v těchto dnech při příležitosti Světového dne vody přednášky, odborné semináře, soutěže nebo dny otevřených dveří. V sobotu 24. března tak otevřou brány veřejnosti např. čistírny odpadních vod v Plzni a Českých Budějovicích. O 14 dnů později, v sobotu 7. dubna, bude k vidění podzemní vodojem Gigant v Hradci Králové. Další naplánované akce najdete ZDE.

Co je to SEPNO? Systém evidence přepravy nebezpečných odpadů (dále jen SEPNO, systém SEPNO, modul SEPNO) je informační systém, který zajišťuje evidenci ohlašovacích listů při přepravě nebezpečného odpadu. SEPNO je součástí Integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností (ISPOP). SEPNO jako modul ISPOP je zřízen a veden v souladu s ustanovením § 40 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a zákonem č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí.

Správcem SEPNO ve smyslu ustanovení § 2 písm. c) zákona č. 365/2000 Sb. je Ministerstvo životního prostředí, které přenáší část činností spojených se správou SEPNO na provozovatele. Provozovatelem SEPNO ve smyslu ustanovení § 2 písm. d) zákona č. 365/2000 Sb. je CENIA, česká informační agentura životního prostředí. Jeho oficiální provoz bude zahájen 2. 5. 2018.

Kdo musí přepravu NO ohlašovat?

Primárně má tuto povinnost původce resp. odesilatel. Podle zákona o odpadech ale tuto povinnost může splnit i příjemce (oprávněná osoba). Dopravce nic neohlašuje. Musí mít jen ohlašovací list při samotné realizaci přepravy.

Co je podstatou vedení evidence a ohlašování přepravy NO?

O evidenci se v přepravě NO jedná. Jak ji zajistit, kdo ji zajišťuje a kdo všechno ji může zajistit. Původce se obvykle ptá. Musím já někde něco hlásit, evidovat? A když, tak co? Oprávněná osoba si zase může klást dotazy typu, vystaví si původce doklady sám? Ohlásí přepravu on nebo ji máme za něj ohlásit my?

A následuje smršť dotazů.

• Za jakých podmínek ohlásí někdo přepravu NO za nás?

• Mohu se na někoho spolehnout a mám vlastně možnost kontroly?

• Když nebudou údaje uvedeny v souladu s požadavkem legislativy, hrozí mi sankce, případně jaká?

• A chci vůbec ten systém evidence přepravy NO ovládat či kontrolovat?

• Já ty doklady za původce vystavím, nebudou však duplicitní?

• Může si původce mojí službu nárokovat a tvrdit, že ELPNO jsme mu přece také vystavovali?

• Kdo se vystavuje postihu, pokud doklady nebudou řádně vystaveny?

• A smím odpad přijmout i bez dokladů?

Zkusím na některé odpovědět, některé postupy doporučit.

Zákon o odpadech v § 40 odst. 2 tuto povinnost ukládá odesilateli, ale v odst. 5 říká, že ji za něj může splnit příjemce. Pokud se mezi sebou oba subjekty nedohodnou, potom evidenční a ohlašovací povinnost zůstává na odesilateli. Pokud se strany domluví, doporučuji zakotvit tuto dohodu do smlouvy nebo do objednávky a taxativně v ní uvést, kdo bude ohlašovatelem přepravy, přičemž z toho vyplývá, kdo připraví doklady. Taková dohoda také zaručí, že ohlašuje jen jeden z účastníků a že tedy doklady nebudou duplicitní. Pokud pro vás oprávněná osoba již v minulosti připravovala doklady k přepravě a evidenci přepravy (dříve ELPNO, později OLPNO), protože ji také realizovala, potom v tomto režimu setrvejte. Je praktické pro obě strany. Výhodou pro původce je, že se o nic nestará, přičemž oprávněná osoba má obvykle také větší zkušenosti, bude pro Vás tuto činnost vykonávat odborně.

• Ten, kdo přepravu do systému SEPNO zadal, je tím, kdo ji také musí zrušit, pokud se přeprava neuskuteční.

• Ten, kdo přepravu do systému SEPNO zadal, je rovněž tím, kdo ji musí opravit tak, aby odpovídala skutečnosti (přepravované odpady, množství, …).

• Změnu (opravu) musí do systému provést ohlašovatel do tří pracovních dnů.

• Pokud jste osobou, která již má přístup do ISPOP, potom se tímto přístupem přihlásíte i do SEPNO.

• Ten, kdo má sjednanou (ohlášenou) přepravu NO, přestože ji za něj ohlásila druhá strana, uvidí tuto přepravu i na svém účtu v SEPNO.

• Ohlašovatelem je buď původce (odesilatel) nebo jím zvolená osoba. Tou je zmocněnec na základě plné moci nebo příjemce na základě předchozí dohody (objednávky, smlouvy atp.). Přestože se použije pro ohlášení pokaždé jiný účet (původce, příjemce, případně zmocněnec), uvidí zúčastněná strana na svém účtu kompletní evidenci ohlášené přepravy, ve které figuruje její IČO v roli odesilatele nebo příjemce.

• Pokud původce (odesilatel), nemá vytvořen účet v ISPOP (tzn. nikdy do systému ISPOP neohlašoval), protože povinnost ohlašovat dosud neměl, případně za něj ohlašoval zmocněnec, evidenci přepravy neuvidí. V principu to nevadí. Zákonná povinnost je splněna, systém je zajištěn zmocněncem. Pokud by přesto původce chtěl svou evidenci ohlášené přepravy vidět, může si buď požádat partnera/y o vytvoření přehledu ze systému SEPNO nebo se zaregistrovat a zřídit si tak účet a přístup do ISPOP – SEPNO.

• Jestliže se přeprava NO neohlásí, jedná se o přestupek, který lze sankciovat. Na čí straně je chyba a bude inspekce takový přestupek trestat? Pokud nemá odesilatel (původce) uzavřenou dohodu s příjemcem, který za něj přepravu ohlásí, jde chyba jednoznačně za ním. Potom taková neohlášená přeprava nebezpečných odpadů může být sankcionovaná na místě nebo v přestupkovém řízení a následně předána České inspekci životního prostředí.

Z pohledu ekologa, navíc zaměstnance společnosti INISOFT s.r.o., je mi systém jasný. Dovedu však pochopit obavy těch, kteří se s elektronickým ohlašováním přepravy nebezpečných odpadů setkávají nově, kteří nemají potřebné znalosti. Těm doporučuji sledovat webové stránky Ministerstva životního prostředí (www.sepno.cz) a také stránky www.inisoft.cz. Pokud jste uživateli software EVI 8 nebo SKLAD Odpadů 8 a hledáte odpovědi na otázky kolem přepravy NO, navštivte i naši znalostní databázi „Centrum informací“ (www.inisoft.cz/ci). Informace, které Vám pomohu pro orientaci v této revoluční změně, kterým ohlašování přepravy nebezpečných odpadů do SEPNO rozhodně je, získáte také na námi pořádaných seminářích. Najdete je na https://www.inisoft.cz/skoleni.

Ing. Václav Kuncl,  INISOFT s.r.o.

Novela nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 481/2012 Sb., o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních, ve znění nařízení vlády č. 391/2016 Sb. vstupuje dnešním dnem do připomínkového řízení. Návrhem se transponuje 5 směrnic EU.

Cílem novely nařízení vlády je několik dílčích změn:

• s předstihem se upravují podmínky tzv. otevřené působnosti nařízení vlády. Od 22. července 2019 se totiž pravidla omezování používání některých nebezpečných látek v elektrozařízeních začínají vztahovat i na poslední produktovou skupinu, kterou lze označit jako zbytkovou. Odstraňuje se však bariéra pro sekundární trh, takže prodej těchto elektrozařízení jako použitých výrobků, které byly na trh uvedeny před 22. 7. 2019 a mají nadlimitní obsah nebezpečných látek, nebude po 22. 7. 2019 zakázán;

• v souladu s principy oběhového hospodářství se komplexně upravují podmínky pro opětovné používání náhradních dílů pro opravy, opětovné použití, modernizací funkcí nebo zvýšení kapacity u elektrozařízení náležejících do všech produktových skupin. U vymezených náhradních dílů se nebude uplatňovat požadavek na striktní podlimitní obsah některých nebezpečných látek;

• stanovení dalších výjimek pro používání olova a kadmia ze zákazu jejich nadlimitního obsahu v konkrétních aplikacích a na přesně stanovenou dobu;

• odstranění přísných požadavků kladených na tradiční domácí řemeslo, a to výrobu varhan tím, že píšťalové varhany budou definitivně vyňaty z působnosti nařízení vlády;

• úprava definice pojmu nesilniční pojízdný stroj určený výlučně k profesionálnímu použití.

Novela nařízení vlády transponuje tyto předpisy EU:

• směrnici Komise v přenesené pravomoci 2017/1009/EU ze dne 13. března 2017, kterou se pro účely přizpůsobení technickému pokroku mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro použití kadmia a olova ve filtračním skle a skle používaném pro etalony odrazivosti,

• směrnici Komise v přenesené pravomoci 2017/1010/EU ze dne 13. března 2017, kterou se pro účely přizpůsobení technickému pokroku mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro olovo v ložiskových pánvích a pouzdrech v některých kompresorech obsahujících chladící látku,

• směrnici Komise v přenesené pravomoci 2017/1011/EU ze dne 15. března 2017, kterou se pro účely přizpůsobení technickému pokroku mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro použití olova ve skle pro optické účely,

• směrnici Komise v přenesené pravomoci 2017/1975/EU ze dne 7. srpna 2017, kterou se pro účely přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro použití kadmia v určitých barvu konvertujících diodách vyzařujících světlo (LED) v systémech vizualizace a

• směrnici Evropského parlamentu a Rady 2017/2102/EU ze dne 15. listopadu 2017, kterou se mění směrnice 2011/65/EU o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních.

Podnikatelům nejsou ukládány žádné nové povinnosti nad rámec požadavků stanovených evropských směrnic.

Zdroj: MPO

Pokud předložíte registrační dokumentaci ještě do konce března, obdržíte rozhodnutí agentury ECHA o registraci do tří týdnů. Při předložení v dubnu nebo v květnu, může trvat až 3 měsíce, než rozhodnutí ECHA dostanete.

Společnosti, které předloží svoji registrační dokumentaci do konce března, obdrží od agentury ECHA rozhodnutí o její úplnosti do 21 dnů od data podání. U dokumentací předložených později může být termín vyrozumění žadatele o registraci až koncem srpna 2018. Tato doba je stanovena nařízením REACH, aby měla ECHA dostatek času ke zpracování vysokého počtu registrací podaných koncem lhůty tj. 31. května 2018.

Před předložením dokumentace je nutné spustit nástroj pro ověření v aplikaci IUCLID jak v datovém souboru, tak i v dokumentaci ke zjištění, zda jsou poskytnuty všechny požadované informace. Pokud nebudou zjištěny nedostatky, lze dokumentaci předložit. To však neznamená, že dokumentace je kompletní. Zaměstnanci agentury ECHA mohou ručně zkontrolovat některé části dokumentace a tyto kontroly úplnosti nemusí být shodné s nástrojem pro ověření. Proto doporučujeme seznámit se blíže s těmito manuálními kontrolami.

Hlavní žadatelé o registraci by měli dokumentaci předložit s dostatečným časovým předstihem, aby i ostatní členové společného podání měli do 31. května 2018 dostatek času pro předložení dokumentace týkající se konkrétní společnosti.

Portál REACH-IT je od 16. března 2018 k dispozici pro předkládání registrační dokumentace 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. Může být uzavřen v pondělí ráno od 7:00 do 10:00 hodin helsinského času kvůli plánované údržbě. Helpdesk agentury ECHA bude k dispozici vždy během pracovní doby ECHA.

Další informace:

• REACH 2018 webové stránky

• Od předložení k rozhodnutí

• Informace o ručním ověření při kontrole úplnosti (v českém jazyce)

Zdroj: MPO

Noční obloha bez hvězd, nepřetržitě osvětlená města a komunikace, zmatená zvířata, spánkové poruchy a zvýšené riziko rakovinotvorných nádorů. To jsou jen některé příklady podob a negativních důsledků ztráty přirozené tmy, kterou nám vzala současná, technicky vyspělá doba. Vláda dnes schválila v pořadí druhý materiál z dílny MŽP, který má přispět ke zmírnění tzv. světelného znečištění v ČR. První dokument pro vládu problematiku komplexně problematiku popsal, nyní přichází materiál s konkrétními rezortními úkoly i termíny jejich plnění.

„Nově by se např. technické parametry správného osvětlování měly zahrnovat do dotačních titulů na výměnu veřejného osvětlení, bude nutné zabývat se světelnou zátěží způsobenou dopravní infrastrukturou nebo zvýšit povědomí o škodlivém vlivu modré složky světla na naše zdraví,“ vysvětluje ministr životního prostředí Richard Brabec.

Světelné znečištění pochází v podstatě ze tří zdrojů. Za prvé svítí se zbytečně moc, to znamená bez úpravy silné intenzity v čase, kdy lidé spí. V druhém případě používáme lampy s nevhodným směrem světelného záření, které se rozlévá k nebi, do volné krajiny nebo do oken spících. A za třetí používáme světlo s nevhodným zabarvením a intenzitou v nevhodnou dobu, zjednodušeně řečeno si ničíme zdraví užíváním telefonů a počítačů vyzařujících modrou složku světla v nočních hodinách. Některé evropské státy už světelné plýtvání upravily vyhláškami i zákony. ČR tuto problematiku historicky nijak komplexně neřešila, až do loňské zimy. Mezirezortní skupina, kterou inicioval před rokem ministr Brabec, uchopila problematiku světelného znečištění a jeho dopadů na lidské zdraví, životní prostředí, bezpečnost nebo ekonomiku a připravila první konkrétní kroky, jak omezení světelného znečištění řešit. Ty dnes schválila vláda a jednotlivé rezorty tak začnou plnit konkrétní opatření.

MPO a MŽP: Finanční injekce pro šetrné veřejné osvětlení

Obce a města často používají nevhodné, příliš silné, ale přitom málo účinné osvětlení. Zbytečně tak podle odhadů prosvítíme až dvě miliardy korun ročně. Řešením by byla výměna starých lamp za nové. Nové moderní lampy mají v sobě spoustu „vychytávek“ – dokážou nejen svítit dolů, mít správnou teplotu světla, ale také zhasínat, když v prostoru není pohyb, nebo nastavit řízení toho světla online. MPO spolu s MŽP proto chystají na výměny cílené dotační programy. Za peníze by obce mohly nakoupit nové lampy, které budou šetřit energii, životní prostředí i zdraví lidí.

Ministerstvo průmyslu a obchodu v rámci programu EFEKT připraví nové dotační výzvy na výměny veřejného osvětlení v obcích, které zveřejní již ve druhé polovině roku 2018. Výzvy kromě požadavků na energetické úspory zahrnou i technické požadavky na instalaci takových svítidel, která snižují světelné znečištění. Dotační výzvy v rámci Národního programu životní prostředí pro obce v CHKO a v národních parcích pak vypíše ještě letos Ministerstvo životního prostředí. Ministerstvo průmyslu a obchodu také zastřešuje činnost Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, který spolu s Českou agenturou pro standardizaci zkoumá možnost úprav již existujících norem definujících osvětlení ve veřejných prostorech. Do budoucna by normy měly zohledňovat i parametry pro snížení světelného znečištění.

MŽP: Ochrana před světelným znečištěním se promítne do procesu EIA

Změn by se mohla dočkat i metodika pro posuzování vlivu staveb na životní prostředí. Nově by posudkáři mohli pracovat i se světelným smogem. Ministerstvo životního prostředí, které má proces posuzování vlivů na životní prostředí na starosti, proto prověří možnost úpravy metodického pokynu pro posudkáře, tedy dle zákona autorizované osoby, zahrnující i vliv záměrů na přírodu světelným znečištěním. Kromě toho zadá MŽP výzkumný projekt řešící vliv světelného znečištění na druhy, společenstva a ekosystémy. Pro další rozhodování v omezování světelného znečištění ve vztahu k živé přírodě je totiž třeba mít k dispozici tzv. tvrdá data..   

MV: Noční klid – příliš nehlučte a příliš nesviťte

V noci máme právo nebýt rušeni hlukem i světlem. Ministerstvo vnitra identifikovalo jako možnou kompetenci obcí regulovat světelné znečištění na svém území formou přestupku rušení nočního klidu. Ještě během tohoto roku se zavázalo zapracovat do svého “metodického doporučení k činnosti územních samosprávných celků” do pasáže upravující místní záležitosti veřejného pořádku informaci o možnosti posouzení některých způsobů obtěžování světlem jako rušení nočního klidu. A obce si pak případné světelné přestupky budou moci řešit samy. V případě, že obtěžování světlem bude posouzeno jako rušení nočního klidu, bude možné pachateli uložit pokutu do výše deseti tisíc korun.

MZd: Lidé musí vědět, že jim noci na internetu škodí

Snažíme se držet krok s dobou, ale málokomu dochází, že si nočním surfováním po internetu na počítači nebo telefonu ničíme zdraví. A co potom naše děti, které usínají s telefonem v ruce? Víme například, že si můžeme na přístrojích zapnout funkci „nočního režimu/night shift“, které tlumí modré světlo? Ještě letos se proto Ministerstvo zdravotnictví zaměří na informační kampaň o škodlivosti modré složky světla na lidské zdraví, zejména na tzv. cirkadiální rytmy (biorytmy). Může docházet i k narušení spánkového rytmu, což se projevuje obtížným usínáním, u těžkých spánkových deprivací se dokonce mohou dostavit halucinace, paranoia nebo jiné psychické problémy. Opakované narušování temné fáze noci světlem zvyšuje významným způsobem riziko vzniku tzv. civilizačních chorob, jako jsou psychiatrická onemocnění včetně depresí, spánkové poruchy a poruchy paměti, kardiovaskulární nemoci, inzulínová rezistence nebo obezita a zejména různé formy karcinomů. Problematice světelného znečištění se proto nově na podnět MŽP začal zabývat i Národní ústav pro duševní zdraví.

MMR: Nové stavby v dobrém světle

Nově stavěné budovy by měly naplňovat parametry pro zdraví a životní prostředí šetrného osvětlení. Ministerstvo pro místní rozvoj jako gestor stavebního práva a zároveň instituce zastřešující stavební úřady chce umožnit těmto úřadům stanovovat podmínky správného osvětlování při povolovacích procesech pro nové stavby. Kompetence stavebních úřadů pro zahrnutí technických podmínek pro osvětlování v povolovacích procesech v současnosti v zákoně zakotvená není, proto při právní úpravě stavebního práva zahrne Ministerstvo pro místní rozvoj technické požadavky na správné osvětlování (resp. barva světla určená teplotou chromatičnosti, směřování světelného toku) do příslušné vyhlášky.

MD: Doprava nechce svítit pánu bohu do oken

Ministerstvo dopravy do konce roku zmapuje, jak osvětlené dálniční křižovatky, železniční tratě nebo seřaďovací nádraží emitují nadbytečné světlo, resp. způsobují světelné znečištění, a na základě toho navrhne opatření tak, aby se nově stavěné železniční uzly nebo výměna osvětlení na křižovatkách realizovaly vzhledem ke snížení světelného znečištění správně. Na základě analýz Centra dopravního výzkumu plánuje MD vyhodnotit, na kterých místech je světelná zátěž způsobená dopravní infrastrukturou nejzávažnější, a návazně navrhnout preventivní technická a organizační opatření.

Předmětem projektu je inventarizace a základní zhodnocení kontaminovaných a potenciálně kontaminovaných míst na území České republiky. Výstupem bude celostátní databáze, v níž bude mít každé místo, resp. lokalita, svůj záznam, který bude obsahovat informace o dané lokalitě a její hodnocení z hlediska charakteru dalšího postupu a naléhavosti řešení podle toho, jaké riziko představuje lokalita pro lidské zdraví a životní prostředí. Více ZDE

Ministerstvo financí navrhuje nižší DPH na vodné, stočné a stravovací i odborné služby. Podle návrhu ministerstva vedeného, který byl již předložen do připomínkového řízení, by se měla u vybraných položek snížit sazba daně z přidané hodnoty z 21 nebo 15 na 10 procent. Cílem novely je podle ministerstva reálné snížení i ceny vodného a stočného pro konečného spotřebitele. Navržené změny jsou předkládány jako součást novely zákona o evidenci tržeb. Účinnost změn je navázána na spuštění poslední fáze EET.

Výčet zboží a služeb, pro něž se navrhuje druhá snížená sazba daně (10 %):

• úprava a rozvod vody prostřednictvím sítí (vodné)

• odvádění a čištění odpadních vod včetně ostatních služeb souvisejících s těmito činnostmi (stočné),

• služby čištění vnitřních prostor prováděné v domácnostech

• služby mytí oken prováděné v domácnostech

• drobné opravy obuvi a kožených výrobků

• drobné opravy a úpravy oděvů a textilních výrobků převážně pro domácnost

• drobné opravy jízdních kol

• kadeřnické, kosmetické a podobné služby

• řezané květiny

Zdroj: iHNED.cz

Spotřeba pitné vody v jaderných a klasických elektrárnách ČEZ, a. s., loni opět meziročně klesla – o 3 procenta. Ve srovnání s rokem 2001 dokonce o inspirujících 61 %. Ve srovnání se stavem před 17 lety se podařilo v klasických elektrárnách zredukovat také spotřebu povrchové technologické vody (o 3,8 %) a spotřebu podzemní vody (o 75,2 %).

Celkem 350 tisíc m³ pitné vody odebraly v roce 2017 výrobní provozy klasických elektráren společnosti ČEZ, a. s. Ve srovnání s  918 tisíci m³ v roce 2001 jde o více než 62% pokles. V jaderných provozech se během 17 let snížila spotřeba pitné vody o 59,6 %. Celkově dosáhla loni spotřeba pitné vody v klasických a jaderných elektrárnách ČEZ výše 568,1 tisíci m³ (o 3 % méně než v roce 2016). Ve srovnání s 1,45 milionu m³ z roku 2001 se tak jedná o 61% úsporu životně důležité tekutiny. Za snížením spotřeby stojí jak průběžná modernizace provozů, tak i soubor přijatých úsporných opatření.

Spotřeba povrchové (technologické) vody v jaderných a klasických elektrárnách klesla od roku 2001 o 3,8 %, z 153,6 milionu m³ na 147,8 milionu m³. Spotřeba podzemní vody v  klasických elektrárnách se od roku 2001 snížila o významných 75,2 %, z 390,1 tisíc m³ na loňských 96 tisíc m³_.

Desítky akcí spojených s oslavami Světového dne vody připravují plošně po celé zemi vodohospodáři v ČR. Zájemci tak budou moci navštívit například běžně nepřístupné prostory přehradních nádrží nebo laboratoře a areály vodohospodářských společností a dozvědět se celou řadu zajímavých údajů o vodě, její distribuci, čištění a kvalitě.

Význam vody pro každodenní život si naše společnost stále nedostatečně uvědomuje, protože neustále žijeme ve vodním blahobytu, a to v každém směru. Potřeba zachovat dostatečné množství zdrojů vody v dobré kvalitě každoročně nabývá na významu i v ČR, především v souvislosti se stále četnějšími extrémními projevy počasí. „Voda by proto měla být předmětem nejvyššího veřejného zájmu,“ zdůrazňuje předseda představenstva Svazu vodního hospodářství ČR Petr Kubala. Zatím tomu tak ale není, což se projevuje tím, že naše krajina nedokáže díky chování člověka v ní dostatečně zadržovat vodu a lidé opakovaně staví svá sídla nebo komerční stavby v záplavových oblastech. „Vodu musíme chránit a nakládat s ní tak obezřetně, abychom jí mohli my i další generace účelně a efektivně využívat pro lidskou potřebu jako vodu pitnou i pro přírodu, zemědělství, energetiku a pro další nezbytné účely. I naše děti se budou přece potřebovat napít. Bez vody to totiž nepůjde,“ dodává Kubala.

V současné době se přitom aktualizují Plány rozvoje vodovodů a kanalizací v rámci jednotlivých krajů, což je povinnost daná zákonem. „Apelujeme na to, aby kraje k těmto dokumentům přistupovali zodpovědně a vyčlenily také ve svých rozvojových plánech dostatek prostředků k investicím do vodohospodářských sítí,“ podotýká ředitel Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK ČR) Oldřich Vlasák. To se přitom v dostatečné míře neděje, jak opakovaně prokázalo šetření Ministerstva zemědělství sledující nákladovost vodohospodářských služeb a tvorbu finančních prostředků na obnovu vodohospodářské infrastruktury (benchmarking). Podle SOVAK ČR i díky tomu síť vodovodů a kanalizací stárne, což je problém především u menších společností, které prostředky na nutnou obnovu nedokáží vytvářet.

Velké rezervy má naše země především při zadržování vody v krajině. Ta by mohla podle výpočtů Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půd zadržet ročně o téměř 2,5 miliardy kubíků vody více, než je toho schopna v současné době.

Světový den vody se koná každoročně jako připomenutí významu vody a potřeby udržitelného nakládání s vodními zdroji. Tato tradice byla zahájena v roce 1993, kdy byl Valným shromážděním Organizace spojených národů 22. březen vyhlášen Světovým dnem vody. Mottem letošního Světového dne vody 2018 je „Nature for water“.

Přehled doprovodných akcí ke Světovému dni vody probíhající plošně po celém území ČR naleznou zájemci na stránkách SOVAK ČR (www.sovak.cz) nebo na zpravodajském portálu Naše voda (www.nase-voda.cz).

Tvorba nových zákonů i novelizace těch současných vždy přináší příležitost pro vznik pozměňovacích návrhů a přílepků všeho druhu. Řada z nich je přínosná, některé jsou zbytečné a občas se najde i nebezpečný exemplář. Do posledně jmenované kategorie spadá také pozměňovací návrh poslance Jana Schillera (hnutí ANO), který se snaží doplnit novelu vodního zákona o zákaz likvidace průmyslových odpadních vod v komunálních čističkách. Za zdánlivě bezproblémovým návrhem se ale skrývá ohrožení existence tisíců firem bez jakéhokoli ekonomického či ekologického opodstatnění. Více ZDE

Zdroj: iHNED.cz

Ekologické zpracování kalů z lagun Ostramo bude zajišťovat zpracovatelská část Sokolovské uhelné ve Vřesové. Ta je, jako jediná v České republice, schopna zajistit jejich další využití bez dopadu na životní prostředí formou unikátní technologie pro tlakové zplyňování. 

“Jde o jediné zařízení svého druhu v České republice,” potvrzuje Jiří Pöpperl, předseda představenstva Sokolovské uhelné. Zatímco ve většině případů se dnes odpady v Česku likvidují formou spalování, tlaková plynárna tento proces umí ekologicky nahradit. Dokáže totiž přeměnit ropné kaly na energetický plyn, který se následně využívá pro pohon turbín nedaleké paroplynové elektrárny.

“Samotné zplyňování probíhá za vysokých teplot a tlaků v generátorech, ze kterých jsou dva výstupy,” vysvětluje proces Pöpperl. “Tím prvním je surový energetický plyn, tím druhým škvára. Zatímco škvára se dále zpracovává na stavební materiál, samotný plyn míří k dalšímu čištění na technologii Rectisol.”

Ze surového energetického plynu jsou v technologii Rectisol odstraněny nežádoucí příměsi, jako je sirovodík nebo amoniak. Teprve poté míří vyčištěný plyn do paroplynové elektrárny. Ta byla ve Vřesové vybudována v letech 1995 až 1996 a slouží k vyrovnávání energetické přenosové soustavy. Má instalovaný výkon 400 MW, dokáže najet do plného provozu během pouhých několika minut (uhelné elektrárny najíždí v řádu hodin, jaderné v řádu dní) a je jedním z nejmodernějších a zároveň nejčistších velkých zdrojů v České republice i Evropě. 

Ani příměsi, které byly z energetického plynu v technologii Rectisol odstraněny, nekončí jako odpad. Jsou zpracovány v další z technologií, která je označována jako WSA. Ta umí na základě oxidační reakce a následného katalytického procesu ze sirovodíku vyrobit vysoce kvalitní kyselinu sírovou s koncentrací až 97 procent, která je dále využívána například v chemickém průmyslu. Odstraněný amoniak se využívá jednak jako činidlo v procesu snižování obsahu kysličníků dusíku ve spalinách z kotlů nedaleké teplárny, a také jako obchodní produkt, který je následně využitelný například pro výrobu zemědělských hnojiv.

Celý technologický komplex, jehož vybudování stálo několik miliard korun, pak je naprostým unikátem v celorepublikovém měřítku. V minulosti se již při zpracování odpadů jednoznačně osvědčil, když byly v zařízení bez sebemenších problémů zlikvidovány dehtové kaly z nádrže Nové Chalupy u Vřesové.

“Tlaková plynárna a navazující technologie jsou jako jediné schopny zpracovat podobný materiál s minimálním dopadem na životní prostředí, na rozdíl třeba od klasických spaloven, o skládkování ani nemluvě,” dodává Pöpperl. Stejně jako kaly z Nových Chalup nebo Ostravy by v budoucnosti mohly ve Vřesové zplyňovat i další podobnou historickou zátěž. Tou je zhruba 13 tisíc tun dehtových kalů uložených v blízkosti města Chodov u Karlových Varů, které už roky obtěžují v létě značným zápachem obyvatele města. 

Jak kaly z Chodova, tak ty z Ostravy jsou ekologickou zátěží z dob bývalého Československa, které ve své době zcela ignorovalo vliv tehdejšího průmyslu na životní prostředí. Současná vláda se k odpovědnosti za jejich likvidaci hlásí. Protože jde o ekologické opatření, na samotné zplyňování kalů ve Vřesové musel být zpracován nejen projekt s integrovaným povolením, ale vše muselo projít i velmi složitým posuzováním vlivu na životní prostředí. V rámci povolovacího řízení, které probíhalo už od loňského listopadu, pak stát oslovil i dotčená města a obce. 

Pro samotnou přepravu materiálu byla zvolena, jako nejbezpečnější, železnice a uzavřené kontejnery. Materiál bude vstupovat do technologie generátorovny prostřednictvím příjmového terminálu a samostatných dopravních cest. Materiál tedy nebude nikde skládkován a půjde přímo ke zpracování. Zařízení je navíc vybaveno odsáváním, takže se mimo technologii nedostane nejen samotný kal, ale dokonce ani vzduch z přepravních kontejnerů.

Supervizory zplyňování kalů ve Vřesové pak jsou Ministerstvo životního prostředí ČR i Česká inspekce životního prostředí. V průběhu jejich zpracování bude probíhat ve Vřesové i monitoring emisí.

Likvidaci kalů zajišťuje společnost AVE CZ, která už má připraveno pro převoz do Vřesové prvních 13 tisíc tun kalů. Z lagun má být postupně vyvezeno k likvidaci 91 tisíc tun kalů.

Ministr průmyslu a obchodu předkládá vládě návrh zákona, kterým se mění zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií z důvodu zrušení Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/30/EU o uvádění spotřeby energie a jiných zdrojů na energetických štítcích výrobků spojených se spotřebou energie implementované v zákoně a z důvodu nápravy nepřesné transpozice Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU o energetické náročnosti budov. Předkládaný materiál obsahuje následující zásadní změny v oblastech: Energetická náročnost budov a povinnost zpracovat průkaz energetické náročnosti, Energetické štítky a ekodesign, Oblast energetického auditu a Udělování oprávnění energetických specialistů ke zpracování průkazu energetické náročnosti budov, energetického auditu a energetického posudku a k provádění kontrol provozovaných kotlů a rozvodů tepelné energie a provádění kontrol klimatizačních systémů. Termín připomínek je stanoven na 19. dubna. Podrobnosti ZDE

V poslední době probíhá poměrně živá diskuze kolem budoucího nakládání s čistírenskými kaly, vyvolaná vydáním některých vyhlášek.

 Nová vyhláška č. 437/2016 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady a změně vyhlášky č. 341/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady a o změně vyhlášky č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady (vyhláška o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady) [1] není žádným zákazem aplikace čistírenských kalů na zemědělskou půdu.

Spolu s vyhláškou č. 237/2017 Sb. ze dne 28. července 2017 [2], kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 474/2000 Sb., o stanovení požadavků na hnojiva, ve znění pozdějších předpisů, se prostřednictvím těchto dvou vyhlášek především aplikují standardní mikrobiologické požadavky, aby bylo minimalizováno zdravotní riziko pro lidi i riziko pro životní prostředí. Obě vyhlášky tak zahrnují dlouhodobě platné mikrobiologické zásady, které se odvozují pro čistírenské kaly od původního Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1774/2002 ze dne 3. října 2002 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu, které nejsou určeny pro lidskou spotřebu (https://eagri.cz/public/web/mze/legislativa/predpisy-es-eu/Legislativa-EU_x2001-2005_narizeni-2002-1774.html), byť se toto nařízení přímo na čistírenské kaly nevztahuje, ale bylo v EU jakýmsi normativem pro zabezečení hygienických standardů pro nakládání zdravotně závadnými odpady. Je logické, že čistírenské kaly nemohou mít méně přísné mikrobiologické limity, než je tomu pro vedlejší produkty živočišného původu. Zvláštní pozornosti zasluhuje Nařízení komise (ES) č. 208/2006 ze dne 7. února 2006, kterým se měnily přílohy VI a VIII nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1774/2002, pokud jde o normy zpracování pro zařízení na výrobu bioplynu a kompostování a požadavky na hnůj. (https://www.mzp.cz/ris/ais-risdb-ec-table.nsf/FB0CB62304CFD716C12571C60042D803/$file/32006R1192.pdf). Zde najdeme hlavní zásady plně aplikované v řadě zemí pro čistírenské kaly v rámci správné praxe: 

a) Zbytky rozkladu a kompost musí být v zařízení na výrobu bioplynu nebo kompostování manipulovány a uskladněny tak, aby se zabránilo rekontaminaci.

b) Pokud jde o mikrobiologické zabezpečení, tak nařízení stanovuje, že reprezentativní vzorky odebrané ze zbytků rozkladu nebo kompostu v průběhu nebo ihned po zpracování v zařízení na výrobu bioplynu nebo kompostování musí za účelem sledování zpracování splňovat tyto normy (přesné znění v Nařízení):

Escherichia coli: n = 5, c = 1, m = 1 000, M = 5 000 in 1 g; nebo
Enterococaceae: n = 5, c = 1, m = 1 000, M = 5 000 in 1 g; a
Salmonella: absence in 25 g: n = 5; c = 0; m = 0; M = 0
kde:
n = počet vzorků, které mají být otestovány;
m = prahová hodnota počtu bakterií; výsledek je považován za uspokojující, pokud počet bakterií ve všech vzorcích není vyšší než m;
M = maximální hodnota počtu bakterií; výsledek je považován za neuspokojující, pokud počet bakterií
v jednom nebo více vzorcích je roven nebo vyšší než M a
c = počet vzorků, jejichž bakteriální počet smí být v rozmezí mezi m a M, přičemž vzorek je ještě stále
považován za přípustný, pokud je bakteriální počet ostatních vzorků roven m nebo nižší.

Nacházíme zde prakticky stejné hodnoty mikrobiologických kritérií pro upravený kal pro aplikaci na zemědělské půdě, jaké byly použity ve vyhlášce č. 437/2016 Sb., resp. pro o stanovení požadavků na hnojiva ve vyhlášce č. 237/2017 Sb.    

Zmiňme ještě Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 ze dne 21. října 2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a o zrušení nařízení (ES) č. 1774/2002 (nařízení o vedlejších produktech živočišného původu), které provedlo celou řadu formulačních vyjasnění s ohledem na nový stupeň poznání. (https://eagri.cz/public/web/mze/legislativa/predpisy-es-eu/Legislativa-EU_x2006-2010_narizeni-2009-1069.html). Mikrobiologické požadavky zůstaly ponechány beze změn. Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Vyhláška č. 437/2016 Sb. musela být přijata, neboť jsme byli jednou z posledních zemí, které nenaplňovaly doporučení EU roku 2010 [3] požadovat v nových národních a mezinárodních předpisech a normativech uplatnění přísnějších mikrobiologických limitů (tzv. Enhanced nebo Class A) s cílem výrazně snížit jakékoli riziko vzniku nemoci vyplývající z používání čistírenských kalů v zemědělské praxi nebo při jiném využití. Úprava se provedla tím nejjednodušším způsobem tak, že ruší možnost využívání kalu kategorie II k 1.1.2020. Kategirie II má totiž tak měkké hodnoty, že jí vyhoví ve většině případů i neupravený čistírenský kal z hlediska mikrobiologických parametrů. Vyhláška dále upřesňuje technické podmínky pro použití kalů. Je potřeba zdůraznit, že technologie pro dosažení hodnot kategorie I jsou běžné a používají se i u nás. Takže aktuálně nám Brusel nic nenařizuje ani nezakázal, už nám to doporučil a chtěl po nás dávno.  

Požadavek přísnější hygienizace kalu při jeho zpracování je prvním impulzem k zásadním změnám legislativy kalů v ČR. V návaznosti na letošní předpokládané přijetí nové EU směrnice o hnojivech, která se bude týkat tzv. certifikovaných hnojiv [4], které bude jedině možné používat pro kultivaci potravinářských produktů vstupujících na trhy EU, lze očekávat další změny nakládání s čistírenskými kaly s ohledem na zjištěné vysoké obsahy mikropolutantů (endokrinní disruptory, zbytky léků, těžké kovy, mikroplasty, drogy, biocidy, hormony, látky narušující činnost žláz s vnitřní sekrecí atd).  Pravděpodobně bude nastaven směr k energetickému nebo materiálovému (zdroj fosforu) využití čistírenských kalů v rámci oběhového hospodářství. Velmi vážný skutečný stav z hlediska splnění mikrobiálních ukazatelů kalů na českých ČOV ukázala i studie kvality čistírenských kalů v ČR „Optimalizace nakládání s kaly z komunálních čistíren odpadních vod“ [5]. 50 % vzorků nesplnilo v některém parametru limity kategorie II (problematické jsou zejména termotolerantní koliformní bakterie), 44 % z nich nesplňovalo kategorii II ani v parametru enterokoky (22 % ze všech vzorků).

1. Vyhláška č. 437/2016 Sb. o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady a změně vyhlášky č. 341/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady  
2. Vyhláška č. 237/2017 Sb. ze dne 28. července 2017, kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 474/2000 Sb., o stanovení požadavků na hnojiva, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 474/2000 Sb., o stanovení požadavků na hnojiva, ve znění vyhlášky č. 401/2004 Sb., vyhlášky č. 209/2005 Sb., vyhlášky č. 271/2009Sb. a vyhlášky č. 131/2014 Sb.
3. European Commission (2010) Working document sludge and biowaste, 21 September 2010, Brussels, 13 p., Annex 1: comparison of member states requirements relating to the use of sewage sludge in agriculture,
4. Optimalizace nakládání s kaly z komunálních čistíren odpadních vod (2015) ECO trend Research centre s.r.o., 2015 (dostupné na https://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/projekty_po8_opzp_2007_2013/$FILE/OODP-Oddil_II_Hodnotici_cast-20160810.pdf )  
5. Proposal for a Regulation on the making available on the market of CE marked fertilising products and amending Regulations (EC) No 1069/2009 and (EC) No 1107/2009, zveřejněno 17.3. 2016 (https://ec.europa.eu/DocsRoom/documents/15949)

Ing. Miroslav Kos, CSc., MBA
SMP CZ, a.s., ÚTŘ skupiny SMP
e-mail: kos@smp.cz

Čtěte také:

Reakce: Zákaz využití kalů v zemědělství od 2020 nenařizuje Brusel

Zákaz využití kalů v zemědělství od 2020 nenařizuje Brusel

Městská společnost SAKO Brno plánuje postavit za 1,7 miliardy korun třetí kotel pro spalování odpadu s kapacitou 110.000 tun ročně. Novinářům to dnes řekl primátorův náměstek Martin Ander. Podle něj nebudou končit tisíce tun zbylého odpadu po vytřídění na skládce, ale v kotli, který vyrobí levné teplo a elektřinu pro brněnské domácnosti. Podle plánů by měl být kotel zprovozněný v roce 2023.

Radní Brna dnes doporučili zastupitelstvu souhlasit s výstavbou. Stejnou kapacitu už mají dva stávající kotle. Spalují odpad, který se po vytřídění nedá jinak využít. Tři kotle budou mít celkem kapacitu až 330.000 tun. "Z toho lze za rok vyrobit 1,3 milionu gigajoule tepla a 40

.000 megawattů elektrické energie," řekl Ander. V souladu s krajskými celostátním plánem odpadového hospodářství by tak brněnská spalovna využila zbylý odpad od obyvatel Jihomoravského a Olomouckého kraje a také z Vysočiny.Nové zařízení má být v areálu SAKO v Jedovnické uli

ci a bude mít nejmodernější technologii pro čištění spalin tak, aby splňovalo zpřísněné normy pro snižování znečištění ovzduší. Podle Andera se ročně v kraji ukládá a zasypává zeminou až 190.000 tun směsného komunálního odpadu.Společnost SAKO se tak připravuje na postupné naplnění dlouhodobě sledovaného plánu České republiky snížit neekologické skládkování odpadu, které nahradí zvýšená recyklace odpadu a posílení energetického využívání zbytkového odpadu k výrobě tepla a elektřiny pro domácnosti.

Podle Andera je společnost připravená financovat akci bez dotací. "Návratnost investice je 16 let," dodal Ander.

Zdroj: ČTK