Svaz průmyslu a dopravy ČR (SPČR) důrazně odmítá materiál v předloženém znění. Vládou navrhované znění by mělo fatální dopady na běžnou obchodní praxi většiny podniků hospodařících s vodou v tocích. Navíc by byla zásadním způsobem zpochybněna právní jistota odběratelů vody a provozovatelů vodních elektráren.

Svaz průmyslu a dopravy odmítá materiál předložený vládou na základě připomínek uvedených níže. Poukazujeme přitom zejména na zásadní narušení stability podnikatelského prostředí v ČR, které může mít zcela konkrétní dopady na výrobu a zaměstnanost všech podniků odebírajících vodu v toku. Hodnocení dopadů regulace bylo navíc provedeno v nedostatečné míře, když byla zcela ponechána stranou skutečnost, že využitím nových pravidel pro stanovení minimálního zůstatkového průtoku dojde v některých případech k významnému navýšení hodnot průtoku oproti stávajícímu stavu a tedy snížení využitelnosti povrchových vod. Žádáme, aby vláda nařízení v tomto znění odmítla a k přípravě případné přepracované verze přizvala rovněž zástupce podnikatelské sféry, jichž se tato oblast hospodářsky a sociálně dotýká.

Dokument ke stažení:

Kompletní stanovisko je ke stažení zde.

Poslanci Výboru životního prostředí Evropského parlamentu přijali návrhy právních předpisů, které vyžadují, aby emise CO2 z dopravy, zemědělství, budov a odpadu byly sníženy o 30 % do r. 2030 a CO2 vypouštěné a absorbované v lesnictví byly do roku 2030 vyrovnány. Podle těchto právních předpisů, které již neformálně schválili poslanci a ministři, by země EU stanovily své závazné vnitrostátní cíle pro snižování emisí CO2 a pro zvýšení absorpce CO2 lesů. Společně tyto škrty přispívají k evropskému závazku vyplývajícím z Pařížské dohody o změně klimatu, aby bylo dosaženo snížení emisí skleníkových plynů o 40 % ve všech odvětvích od úrovně roku 1990. Poslanci chtějí, aby členské státy začaly se snížením emisí již od 1. června 2019 namísto roku 2020, jak navrhuje Komise. O návrzích bude hlasovat plénum Parlamentu v březnu.

Jak jsme již informovali Evropská komise zveřejnila 16. ledna 2018 dlouho očekávanou Strategii pro plasty. Plný text Strategie pro plasty v českém jazyce naleznete v odkazu pod tímto článkem, stejně jako text příloh, které obsahují přehled budoucích opatření k provádění Strategie na úrovni EU a jednotlivých členských zemí.

Každoročně se v Evropě vyprodukuje přibližně 25,8 milionu tun plastového odpadu. K recyklaci se shromáždí méně než 30 % tohoto odpadu. Zároveň přetrvává vysoká míra skládkování (31 %) a spalování (39 %) plastového odpadu, a i když se počet skládek za poslední desetiletí snížil, spalování se zvyšuje. Také poptávka po recyklovaných plastech je v současnosti v Evropě velice nízká a dosahuje přibližně jen 6 % poptávky po plastech.  Proto se většina vytříděného plastu vyváží ke zpracování do zemí mimo Evropskou unii.

Asi největším problémem je narůstající znečištění vod moří a oceánů plastovým odpadem. V EU se dostane do oceánů každý rok 150 000 až 500 000 tun plastového odpadu, který končí ve zranitelných oblastech například Středozemního moře. Dalším problém, který je třeba řešit, jsou tzv. mikroplasty. Jedná se o drobné částice, jejichž velikost nepřesahuje 5 milimetrů. Mikroplasty nejčastěji vznikají jako úlomky a fragmenty z různých plastových výrobků, mnoho mikroplastů je přidáváno například do kosmetických výrobků (zubní pasty apod.).  Tyto malé částice se obtížně odstraňují z odpadních vod, neboť současné technologie je nedokáží dostatečně efektivně oddělit a dostávají se tak přímo do životního prostředí. Malá velikost umožňuje vodním živočichům je přijímat s potravou a mikroplasty se tak stávají součástí potravního řetězce s dosud neznámými dopady.

Proto už v roce 2015 označila Evropská komise v Akčním plánu EU pro oběhové hospodářství plasty jako klíčovou prioritu. Komise přijala závazek připravit strategii, která se bude plasty zabývat v celém jejich životním cyklu. Výsledkem je Strategie pro plasty, která představuje základní vizi nového pohledu na plasty v oběhovém hospodářství. Je nezbytné zaměřit se na výrobu a používání plastů, aby plastové výrobky již od svého vzniku respektovaly principy oběhového hospodářství/cirkulární ekonomiky – tedy byly opětovně použitelné, opravitelné a recyklovatelné. Do roku 2030 mají být všechny používané plasty buď opětovně použitelné, nebo recyklovatelné. Recyklace rovněž přispěje ke snížení emisí skleníkových plynů a sníží závislost zemí EU na importu fosilních paliv. Dalším úkolem je snížit únik plastů a mikroplastů do životního prostředí.

Dokument ke stažení:

• Strategie pro plasty

• Strategie pro plasty - příloha 

Zdroj: MPO

Redakce časopisů PRO města a obce a Odpadové fórum mapují stav odpadového hospodářství v českých městech a obcích. S prosbou o spolupráci se obracíme i na Vás – naše čtenáře z městských a obecních úřadů – a prosíme Vás o vyplnění krátkého online dotazníku. Výsledky nám pomohou se základní orientací, jak jednotlivé obce a města přistupují k zajištění odpadového hospodářství, a stanou se podkladem pro další podrobnější šetření a analýzy. Zároveň mohou sloužit jako zdroj informací pro jednání o osudu zákona o odpadech, který minulá vláda odložila a nová se jím bude muset brzy zabývat. Dotazník, jehož vyplnění Vám nezabere více než 5 minut, najdete na www.tretiruka.cz ZDE.

Svaz průmyslu a dopravy ČR společně s Hospodářskou komorou ČR, Národním centrem energetických úspor, Svazem měst a obcí ČR a Asociací malých a středních podniků a živnostníků ČR dnes společně vyzvaly vládu (výzva ke stažení ZDE), aby řešila závazky České republiky k energetickým úsporám v rámci EU. Výše požadovaných úspor, která vyplývá ze směrnice o energetické účinnosti, je pro ČR kritická. Svazy společně navrhly vládě řešení a nabídly spolupráci.

Směrnice o energetické účinnosti zavazuje Českou republiku k 51,1 PJ nových úspor v konečné spotřebě energie do roku 2020. Česká republika zvolila pro dosažení těchto úspor tzv. alternativní schéma a garantem toho, že jich ČR dosáhne, je vláda. Ta vytvořila například dotační programy, z nichž mohou firmy čerpat prostředky na aplikaci energeticky úsporných opatření. Z poslední verze Zprávy o stavu dosahování národních cílů v oblasti energetické účinnosti, kterou zveřejnilo MPO, vyplývá, že podniky prostředky z programů podpory dostatečně nečerpají. To potvrzují i informace od firem. Požadované snižování energetické náročnosti ČR se tedy nenaplňuje.

„Aby se ČR vyhnula sankcím od Evropské unie za to, že neplní závazek, musí vláda systém podpory energetických úspor zefektivnit. V opačném případě reálně hrozí, že bude nucena vyžadovat povinné úspory v dodané energii od výrobců či dodavatelů. Tyto dodatečné náklady na zajištění úspor se mohou promítnout do konečných cen energií, což by mohlo mít dopad na konkurenceschopnost českého průmyslu i životy občanů,“vysvětluje Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Signatáři výzvy proto apelují na vládu České republiky k okamžité nápravě kritické situace České republiky v oblasti plnění svých závazků v energetické účinnosti v rámci Evropské unie. Žádají předsedu vlády, aby pověřil příslušné ministry ke koordinovanému řešení a určil hlavního gestora, například ministra průmyslu.

„Splnění závazků si žádá koordinovaný přístup a mezirezortní spolupráci. Domnívám se, že jen takovým způsobem můžeme efektivně využít potenciálu schématu alternativních opatření, a dostát tak závazkům státu v oblasti energetické účinnosti a neohrozit ekonomický rozvoj České republiky,“ doplňuje Vladimír Dlouhý, prezident Hospodářské komory České republiky.

„Je zcela zásadní, aby spolu všichni aktéři, v jejichž moci je ovlivnit energetické úspory, komunikovali. Velký podíl na tom může mít i Vláda ČR. Pro města a obce jsou energetické úspory zdrojem pro jejich rozpočty a to by mělo být cílem všech.“ připojuje Marie Zezůlková, ředitelka Národního centra energetických úspor.

„Pro města a obce je naprosto zásadní, aby dotační programy vedoucí k energetickým úsporám operativně reagovaly na skutečné potřeby samospráv a jejich obyvatel. Je přitom jasné, že bez spolupráce všech, tedy státu, samospráv a soukromého sektoru to nepůjde. Je to jak se symfonickým orchestrem. Pokud nějaký nástroj neladí, celkový dojem bývá rozpačitý. Je třeba jasný dirigent, který bude určovat pravidla a bude mít sílu, energii a chuť posouvat věci dopředu,“ říká předseda Svazu měst a obcí ČR a starosta Kyjova František Lukl.

Karel Havlíček, předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR, k tomu dodává: “Je zcela zřejmé, že dotační a další podpůrné programy, mířící k energetickým úsporám se zatím zcela minuly účinkem. Pokud je nezměníme ve smyslu zásadního zjednodušení podmínek a vyšší motivace nejen podnikatelů je čerpat, reálně hrozí, že závazky České republiky zaplatí firmy.“

Signatáři ve své výzvě vládě a MPO nabídli konkrétní řešení situace, jež by efektivně využila potenciál alternativních opatření, ke kterému se ČR rozhodla. Vláda by měla například odstranit bariéry čerpání podpory z operačních programů OP PIK, OPŽP a IROP nebo posílit fondy v programech EFEKT a ENERG. Zároveň ubezpečili vládu, že jsou připraveni spolupracovat na jejich uvedení do praxe.

Svaz průmyslu touto výzvou dále rozvíjí sví aktivity na poli energetických úspor a navazuje mj. na svou publikovanou studii, která vyhodnocovala dopady chystené evropské regulace v období 2021 – 2030. Kompletní znění je ke stažení zde.


 

Laureáti prestižní ceny Josefa Vavrouška za vyznamné počiny a celoživotní dílo v oblasti ochrany životního prostředí a krajiny vydali prohlášení k 2. kolu prezidentských voleb, doporučují volit Jiřího Drahoše. Připomínáme, že v knize Věda života, Rozhovory s profesorem Jiřím Drahošem odpovídal bývalý předseda Akademie věd ČR na řadu velmi zajímavých otázek. Ty se týkají například pohledu na ekologické aktivisty, tvorby zákonů v oblasti životního prostředí nebo na oblast odpadového hospodářství. Odpovědi čtete ZDE
 

Prohlášení laureátů Ceny Josefa Vavrouška k prezidentským volbám.

My, níže jmenovaní laureáti Ceny Josefa Vavrouška, podporujeme ve 2. kole volby prezidenta České republiky občanského kandidáta pana profesora Jiřího Drahoše.

Všechny nás spojuje zájem o udržitelný rozvoj, příznivé životní prostředí, lidské zdraví, environmentální témata a klademe důraz na ochranu přírodních hodnot, které jsou  nenahraditelné a životně důležité pro život všech občanů České republiky.

Pan profesor Drahoš je pro nás zárukou, že prezident České republiky bude z pozice svého úřadu tyto nenahraditelné hodnoty chránit, bude k environmentálním, ale i ekonomickým a sociálním tématům přistupovat objektivně, a veškeré jemu předkládané zákony bude hodnotit k prospěchu České republiky a všech jejích občanů. Je pro nás zárukou, že hlava státu nebude k problémům životního prostředí přistupovat z hlediska dlouhodobých veřejných zájmů nezodpovědně, bez důkladného prověření všech vlivů na životní prostředí a dalších ekonomických i sociálních důsledků, ve prospěch lobbistických, zájmových skupin, jak se dělo a děje za výkonu prezidentské funkce Miloše Zemana.

Pan profesor Drahoš je pro nás také zárukou návratu serióznosti, slušnosti a důstojnosti na Pražský hrad a do Kanceláře prezidenta republiky jak pro českou veřejnost, tak pro prestiž naší země v zahraničí.

Prof. Ing. Josef  Fanta  CSc.

Prof. RNDr. Bedřich Moldan CSc.

Ing. Arch. Martin Říha

Pavel Šremer

Miroslav Janík

RNDr. Martin Bursík

Ing. Vladimír Buřt

MVDr. Jaromír Bláha

JUDr. Hana Kulichová

RNDr. Jiří Kulich

PHDr. Ivan Rynda

Petr Pakosta

Daniel Pitek    

Ve Sbírce předpisů ČR vychází Vyhláška č. 13/2018 Sb. , kterou se mění vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění vyhlášky č. 458/2012 Sb. Novela vyhlášky zahrnuje úpravy vyvolané novelou stavebního zákona, především změnami v částech týkajících se územně analytických podkladů a územně plánovacích dokumentací (zavedení zkrácených postupů pořizování aktualizací zásad územního rozvoje a změn územních plánů a regulačních plánů nebo umožnění zpracovat územní plán s prvky regulačního plánu).  Vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení.

Dokument ke stažení:

ma_KORNAVAJTNVA.doc

lenské státy dnes podpořily návrh Evropské komise na investice do energetických infrastrukturních projektů v hodnotě 873 milionů euro. 17 projektů v oblasti elektřiny a plynu přispěje k vytvoření páteřní energetické sítě v EU a k cílům energetické unie. Financování bude poskytnuto prostřednictvím Nástroje pro propojení Evropy (CEF¨). Mezi schválenými projekty nechybí ani dva české, konkrétně se jedná o studii elektrického propojení mezi Vítkovem a Přešticemi a studii plynové propojení mezi Tvrdonicemi a Libhoští.

Zdroj: CEBRE

Dle EUROSTAT dosáhl v roce 2016 podíl energie z obnovitelných zdrojů v hrubé konečné energetické spotřebě v Evropské unii (EU) 17%, což je dvojnásobek podílu v roce 2004 (8,5 %). Česká republika patří mezi 11 zemí, které své národní cíle splnily (14,9 % v roce 2016 ke stanovenému cíli 13 % do roku 2020).

Zdroj: CEBRE

Dvacet dva ekologických organizací z devatenácti zemí EU otevřeným dopisem vyzvalo ministra životního prostředí Richarda Brabce, aby formulovaným zákazem skládkování odpadů od roku 2024 nepřesouval odpady ze skládek do spaloven. Podle nich funkční zákaz skládkování by měl být založen na biologické stabilitě odpadu, který by zároveň neblokoval nárůst recyklace. Organizace navrhují řešení, které spočívá v přetřídění, kompostování a využití bioplynových stanic a nevylučují spalování malého množství zbytkového nerecyklovatelného odpadu. Takto stanovený zákaz skládkování odpadů je možné upravit (nastavit dle parametru biologické stability) už v právě projednávané novele zákona o odpadech, která je nyní v připomínkovém řízení.

Dokument ke stažení:

dopis_evropských NNO_MZP_24_1_2018.pdf (941673)

V rámci 6. schůze PSP ČR poslanci dne 24.1. projednali Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky, ve znění pozdějších předpisů v prvním čtení. Návrh zákona byl přikázán k projednání výboru pro životní prostředí jako garančnímu výboru a zemědělskému výbor. Poslanci dále schválili návrh na zkrácení lhůty k projednání ve výborech v délce třiceti dnů. Podrobnosti k novele vodního zákona čtěte ZDE.

Poslanci také v prvním čtení dne 18.1. projednali novelu zákona o ochraně ovzduší. Tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro životní prostředí jako výboru garančnímu, hospodářskému výboru a zemědělskému. Podrobnosti k novele čtěte ZDE.

V Česku se rozvíjí internetová služba SharyGo, která za úplatu zprostředkovává půjčování sportovního vybavení či nářadí mezi lidmi. Start-up starý půl roku má zatím jen pět tisíc uživatelů. Díky menším desítkám milionů od dvojice investorů teď ale expanduje do regionů a rozjíždí spolupráci s kamennými půjčovnami. Podle šéfa firmy Dana Erlebacha může být pro lidi výhodnější si sezonní sportovní vybavení jako lyže raději za pár stokorun půjčit než platit vyšší částky za jejich pořízení. Rozhovor čtěte ZDE

Zdroj: iHNED.cz

Evropská komise schválila 16. 1. 2018 tzv. balík oběhového hospodářství, který zahrnuje „Evropskou strategii pro plasty v oběhovém hospodářství" a související materiály, mezi které patří Sdělení o provádění oběhového hospodářského balíčku: možnosti, jak řešit rozhraní mezi právními předpisy týkajícími se chemických látek, výrobků a odpadů a příbuzných oblastí;  Zpráva o dopadu používání na vzduchu rozložitelných plastů (působením vzdušného kyslíku) na životní prostředí, včetně takto rozložitelných plastových tašek a sáčků. Z pohledu SOVAK ČR je důležitá ta část strategie v oblasti plastů, kde je v materiálu uvedeno, že regulace mikroplastů spadá jak do Směrnice o čištění městských odpadních vod, tak zároveň i do Směrnice o jakosti vody určené k lidské spotřebě. Více ZDE

Zdroj: SOVAK ČR

Od začátku roku přestala Čína dovážet ze světa čtyřiadvacet druhů odpadu. Rozhodnutí dopadá i na Česko, které má problém s odbytem některých plastů. Podle šéfa České asociace odpadového hospodářství Petra Havelky to může být příležitost pro rozvoj recyklačního průmyslu. „Firmám pomůže daňové zvýhodnění,“ říká v rozhovoru pro iDNES.cz. Rozhovor čtěte ZDE

Čtěte také:

• Odpad snů: Zázračné plasty, které samy zmizí? Pravda je jinde (24.1.2018, rozhlas.cz)

• Plasty jako záchranný kruh pro ropné společnosti a pohroma pro nás (24.1.2018, kurzy.cz)

• Coca-Cola se chce zasadit o recyklaci všech svých obalů (24.1.2018, mediaguru.cz)

• POLEMIKA: Zákaz importu odpadů do Číny (3.11.2017)

Zdroj: iDNES.cz

Ztráty vody v pražské vodovodní síti se i v loňském roce udržely na hranici patnácti procent. Přitom ještě v roce 2000 ztráty přesahovaly jednu třetinu a v roce 1996 dokonce více než 43 procent.

„Výrazně k tomu pomohly pravidelné kontroly sítě a odhalování skrytých úniků vody, kterým se dlouhodobě velmi intenzivně věnujeme. Tyto činnosti jsou jednou z hlavních cest, jak snížit procento ztrát vody,“ zdůraznil tiskový mluvčí Pražských vodovodů a kanalizací Tomáš Mrázek a dodal: „Při průzkumu a měření na vodovodní síti se lokalizují úniky vody, monitorují tlaky a šumy na síti, měří a analyzují průtoky vody, kontroluje se funkčnost měřidel a redukčních ventilů.“

Výrazně, o padesát minut, v uplynulém roce poklesla průměrná doba přerušení dodávky pitné vody při havárii, a to na 9 hodin a 32 minut. „Tím byl minimalizován přímý dopad havárií na odběratele,“ podotkl Mrázek.

Celkově na pražské vodovodní síti došlo loni k 4 959 haváriím, což je o 459 událostí více než v roce předchozím. Havárií I. kategorie, kdy je bez vody více než tisíc odběratelů či strategické, zdravotnické a sociální objekty, bylo 48.  „Nejčastější příčinou byla koroze materiálu a pohyb půdy. Tyto dva důvody zavinily 94 procent všech havárií,“ uvedl Mrázek.

Na stokové v uplynulém roce PVK zaznamenaly 3 643 havárií, což je meziroční pokles o 270 událostí.

Pražské vodovody a kanalizace zaplatí městu v letošním roce na nájemném 2 373 252 000 korun. Tyto finanční prostředky budou prostřednictvím Pražské vodohospodářské společnosti, firmy stoprocentně vlastněné Prahou, směřovány do investic do vodohospodářského majetku. Více než miliardu korun PVK vynaloží na opravy sítí a dalších zařízení a do údržby infrastruktury. Do vodohospodářské infrastruktury tak letos půjde více než 3,4 miliardy korun.

Od roku 2002, kdy společnost Veolia vstoupila do PVK, na nájemném PVK zaplatily téměř třicet miliard korun, které byly užity na investice a obnovu do vodohospodářského majetku. Veolia zaplatila za stoprocentní podíl v PVK zhruba sedm miliard korun. Téměř 6,1 miliardy korun směřovalo do státního rozpočtu a stát je použila na dopravu a fond bydlení, přes 800 miliónů korun pak zamířilo do rozpočtu hlavního města Prahy.

Ztráty vody v %

2017 – 15,09

2016 – 14,20

2015 – 17,60

2014 – 17,27

2013 – 20,42

2012 – 21,43

2005 – 25,78

2000 – 34,17

1996 – 43,13

Česká asociace odpadového hospodářství, Spolek veřejně prospěšných služeb a Sdružení komunálních služeb představují Desatero moderního odpadového hospodářství – soubor opatření, která zajistí účinnější recyklaci a separaci odpadu a zároveň povedou ke snížení jeho množství na skládkách. Zástupci českého odpadového hospodářství zároveň apelují na zákonodárce, aby změny v české odpadové legislativě činili pouze na základě systémového vládního návrhu s otevřeným veřejným připomínkováním.

Desatero vyjadřuje postoj více než 90 % firem, které se v České republice zabývají odpadovým hospodářstvím. Plně podporuje cíle Evropské unie usilující o redukci skládkování směsných komunálních odpadů a posilující roli třídění. Coby členská země Evropské unie by Česká republika měla v roce 2030 (případně 2035) separovat a recyklovat 65 % komunálních odpadů. Na skládky by mělo být v roce 2030 (2035) odkládáno maximálně 10 % odpadů. Navrhovaná opatření mohou zajistit, aby Česká republika cíle splnila.

Firmy působící v odpadovém hospodářství navrhují dále zefektivnit sběrný systém na třídění odpadu do barevných popelnic, umožnit fungování třídicích linek, a také vytvořit lepší podmínky pro odbyt recyklovaných materiálů a výrobků. „Česká republika by měla ideál oběhového hospodářství, ke kterému se hlásí, podpořit také konkrétními činy. Recyklované produkty by měly být daňově zvýhodněny a také by měly mít své místo ve veřejných zakázkách a nákupech státu. Velmi dobře se mohou uplatnit například při výrobě protihlukových bariér, které lemují dálnice,“ říká Petr Havelka, výkonný ředitel České asociace odpadového hospodářství.

Zároveň se odpadové firmy spolu s obcemi a městy staví proti navrhovanému čtyřnásobnému zvyšování poplatku za skládkování, který platí obce a města. Zdražení ano, ale v rozumné míře. Poplatek za skládku se za posledních osm let nezvýšil, a přesto míra skládkování odpadu v České republice od roku 2009 každoročně klesá. Ke čtyřnásobnému zvýšení poplatku, které opakovaně prosazují zastánci spalování odpadů, není žádný důvod. „Jsme pro jeho mírné navýšení. Případný nárůst poplatků však musí být podložen pečlivou ekonomickou analýzou a musí odpovídat evropskému cíli omezení skládkování. EU podporuje třídění a recyklaci, podporu spaloven odmítla. Separace a recyklace čtyřnásobné zdražení nepotřebují. Pro obce, města a peněženky občanů je Evropou doporučovaná cesta levnější a dává větší smysl,“ uvádí Petr Havelka.

Čtěte také:

Jak může stát podpořit recyklaci? Firmy navrhly odpadové desatero (24.1.2018, iDNES.cz)

Dopis odpadového sektoru na obce a města (23.1.2018)

Obce odmítají zvýšení poplatků za odpad (19.1.2018)

Hnutí Duha vyzvalo ministra Brabce ke zvýšení poplatků za skládkování odpadů (18.1.2018)

DESATERO MODERNÍHO ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ

Česká asociace odpadového hospodářství, Spolek veřejně prospěšných služeb a Sdružení komunálních služeb plně podporují cíle Evropské unie, které usilují o redukci skládkování komunálních odpadů a posilují roli třídění. Jmenované subjekty reprezentují téměř 90 % trhu služeb nakládání s komunálními odpady v České republice. Coby členská země Evropské unie by měla Česká republika v roce 2030 (případně 2035) recyklovat a separovat 65 % komunálních odpadů. Na skládky by mělo být v roce 2030 (2035) odkládáno maximálně 10 % odpadů.

Česká asociace odpadového hospodářství, Spolek veřejně prospěšných služeb a Sdružení komunálních služeb přicházejí jako první s uceleným souborem opatření, která zajistí, že Česká republika dokáže splnit cíle navrhované v evropském balíčku oběhového hospodářství. Mezi tato opatření patří:

1. Četnější a lépe dostupné popelnice na tříděný odpad. Abychom dosáhli vyšší míry třídění a úbytku směsného komunálního odpadu, je potřeba zlepšit primární separaci u původců. Přimět lidi více třídit přitom není tak těžké. Praxe firem ukázala, že dostane-li rodinný dům vlastní popelnici na plast, papír a biologický odpad, jím vyprodukované množství směsného komunálního odpadu může klesnout až o polovinu.
2. Daňové zvýhodnění recyklovaných materiálů a výrobků z odpadů. Účinnou cestou, jak posílit materiálové využití odpadů, je nastavit nižší DPH nebo menší zatížení ceny práce v recyklačním průmyslu. Tato opatření doporučuje i Evropská komise.
3. Upřednostnění recyklovaných výrobků ve veřejných zakázkách. Česká republika by měla ideál oběhového hospodářství, ke kterému se hlásí, také podpořit činy. Při hromadných nákupech pro státní správu, výstavbě dálnic i dalších veřejných zakázkách by měly mít přednost recyklované výrobky nebo materiály.
4. Rovný přístup, technologická neutralita, tržní prostředí. Česká legislativa nesmí podléhat tlaku silných lobbistických skupin – není možné zvýhodnit jednu technologii (např. spalovny) před ostatními (třídění, recyklace) účelovým nastavením povinností v zákoně. (Výjimku představují skládky, které mají být zákonem omezeny.) Chceme-li se vyhnout opakování trpké zkušenosti s fotovoltaikou, technologické přístupy si musejí být v legislativě rovny a volně mezi sebou soutěžit, a to v intencích evropské hierarchie nakládání s odpady.
5. Zpracování odpadu na třídicích linkách. Technologické třídění směsného komunálního odpadu je významným krokem na cestě k budoucnosti, v níž bude skládkování hrát minimální roli. Směsný odpad stále obsahuje řadu surovin pro možné materiálové využití a také energii. Naopak inertní a nevyužitelné složky mají být vytříděny a odstraněny.
6. Povinné třídění biologického odpadu. Separace biologicky rozložitelného odpadu (BRKO) do speciálních hnědých popelnic se postupně zavádí v řadě obcí, což je velmi pozitivní. Důsledné třídění BRKO umožní lepší využití odpadů k výrobě kompostu nebo bioplynu a také povede ke snížení objemu směsného odpadu ukládaného na skládky či spalovaného ve spalovnách.
7. Rozvoj výroby a využití paliv z vytříděných odpadů po vzoru EU. Co nemůže být po separaci na třídicí lince materiálově využito, může posloužit jako palivo odpovídající evropské normě. Tato paliva mohou být v souladu s legislativou EU využívána v cementárnách, teplárnách či elektrárnách. Na skládku patří pouze odpad, který se nehodí k výrobě dalšího materiálu ani nemá energetický potenciál.
8. Stabilnější právní prostředí pro trh s palivy z odpadů. Česká republika na rozdíl od Rakouska, Německa nebo Itálie postrádá vyhlášku k palivům z odpadů, která je předpokladem úspěšného rozvoje trhu s touto komoditou. Paliva z odpadů je potřeba, podobně jako v jiných státech, vyrábět také z části materiálově nevyužitelného směsného odpadu. Přispěje to k vyššímu energetickému využití odpadů.
9. Lepší legislativa pro provoz třídicích linek. Mají-li v České republice fungovat technologie na třídění odpadů a výrobu paliv z odpadů, je nutné upravit vyhlášku 294/2005 Sb. Ta v současné době de facto nutí provozovatele linek, aby vozili do spalovny i zbytkový nevyužitelný odpad po vytřídění, který prakticky nehoří. Naopak směsné odpady bez jakékoli úpravy je možno nově volně skládkovat. To je podle nás závažná chyba a je třeba ji opravit. Parametr výhřevnosti by měl být nastaven na 6 MJ/kg ve standardním vzorku odpadu, nikoliv v sušině. Následně by se v ČR postavila řada třídicích linek, což by vedlo k redukci odpadů ukládaných na skládky a k důkladnějšímu vytěžení využitelných složek směsného odpadu.
10. Navýšení skládkovacího poplatku ano, ovšem nikoli dle potřeb spaloven, ale úměrně dle objektivní potřeby ke splnění Evropského cíle k omezení skládkování. Vývoj českého odpadového hospodářství od roku 2009 ukazuje, že evropský cíl ohledně omezení skládkování na 10 % k roku 2030/35 může Česká republika splnit při zachování stávajícího trendu. Výše poplatku od roku 2009 nevzrostla, a přesto objem komunálního odpadu odloženého na skládky každoročně klesá. Ke čtyřnásobnému zvýšení poplatku, které navrhují zastánci spalování odpadů, proto není objektivní důvod. Jsme pro mírné navýšení poplatku, kdy nárůst musí být podložen pečlivou ekonomickou analýzou a nesmí neúměrně zvýšit cenu, kterou za svoz a zpracování odpadů platí obce či občané.