Na základě údajů členů Sdružení oboru vodovodů a kanalizací, z.s. (SOVAK ČR) bude průměrná výše plateb za vodné a stočné v roce 2018 v České republice na úrovni 86–88 Kč za m3. Tento meziroční nárůst je nižší, než predikovaná inflace 2,9 % a to i přes významný tlak na mzdové náklady, který se ani oboru vodárenství nevyhýbá. V některých lokalitách ovšem bude výše plateb zcela stagnovat.
Stejnou cenu jako v roce 2017 tak budou platit například obyvatelé Brna, Kladna, Olomouce či Plzně, jen k nepatrnému navýšení v řádu desetin procenta pak došlo na Táborsku či v Libereckém a Ústeckém kraji. Řada vlastníků vodohospodářské infrastruktury pak odsouhlasila navýšení plateb za vodné a stočné prakticky jen na úrovni inflace, která podle údajů ČNB ke konci roku 2017 činila 2,5 %. Případné vyšší nárůsty byly v některých případech vyvolány čerpáním dotací a podmínkou čerpání ze strany Operačního programu Životní prostředí na finanční udržitelnost realizovaných projektů výstavby a rekonstrukce vodohospodářské infrastruktury.
Z aktuálních údajů Ministerstva zemědělství (MZe) také vyplývá, že v roce 2016 činila celková suma prostředků určených na opravu, obnovu a budování nové infrastruktury částku cca 13,7 mld. Kč, což představovalo více jak 38% podíl v platbách za vodné a stočné. Za potěšující lze označit skutečnost, že objem těchto prostředků u odpovědných vlastníků veřejných vodovodů a kanalizací každoročně roste. Výjimkou jsou podle aktuálních informací MZe některé malé lokality s uměle udržovanými nízkými cenami, které jsou často dosahovány právě z důvodu tvorby minimálních prostředků na obnovu či dotacemi z rozpočtů obcí.
SOVAK ČR v souvislosti s problematikou „cen vody“ musí upozornit na skutečnost, že vodné a stočné není „platbou za vodu“, jak je mnohdy nepřesně interpretováno, ale platbou za službu spočívající v neomezených dodávkách kvalitní pitné vody až k samotnému spotřebiteli a odvádění a čištění odpadních vod od spotřebitele. Samotný zákon č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích definuje vodné jako „úplatu za pitnou vodu a za službu spojenou s jejím dodáním“, stočné pak definuje jako „úplatu za službu spojenou s odváděním, čištěním, nebo jiným zneškodňováním odpadních vod“. Zajištění této služby pak s sebou nese řadu fixních nákladů nesouvisejících se skutečným objemem dodaných pitných vod či produkovaných vod odpadních, které se podle místních podmínek a velikosti zásobovaného území pohybují mezi 70–90 % celkových nákladů.
Při posuzování výše plateb za vodné a stočné je podle SOVAK ČR důležitá především celková roční suma (tedy součet fixní platby a variabilní složky), kterou domácnosti zaplatí, a jejich poměr k celkovým čistým příjmům domácností. Ze zpráv Českého statistického úřadu „Vydání a spotřeba domácností statistiky rodinných účtů“ vyplývá, že v roce 2016 činil průměrný roční náklad domácnosti za vodné a stočné přepočtený na osobu 2 023 Kč. Tato částka představuje 1,24 % z celkových čistých příjmů domácnosti a poklesla oproti dvěma předchozím letům, kdy byla na úrovni 1,26 %. Ze srovnání s ostatními síťovými službami podléhající regulaci rovněž vyplývá, že domácnosti v ČR zaplatí za vodné a stočné třetinu výdajů za elektrickou energii a zhruba polovinu toho, co za dodávky plynu, teplo či mobilní telefon.
Vydání a spotřeba domácností v roce 2016
|
Položka
|
Spotřební vydání – průměr na osobu v Kč/rok
|
Poměr výdajů k čistým ročním příjmům v %
|
|
Elektrická energie
|
6 032,00
|
3,69
|
|
Plyn ze sítě
|
4 171,00
|
2,55
|
|
Provoz mobilního telefonu
|
3 069,00
|
1,88
|
|
Teplo a teplá voda
|
3 025,00
|
1,85
|
|
Vodné a stočné
|
2 023,00
|
1,24
|
|
Služby internetového připojení
|
1 355,00
|
0,83
|
|
Sběr pevných odpadů
|
512,00
|
0,31
|
SOVAK ČR rovněž považuje za neobjektivní porovnávat jednotlivé provozovatele a vlastníky vodohospodářské infrastruktury čistě a pouze podle výše plateb za vodné a stočné vyjádřené v Kč za m3. Srovnání, založené výhradně na jednotkové ceně, nezahrnuje podíl fixní složky či objem prostředků na opravy a obnovu, který se zásadně v lokalitách liší, např. v Praze už přesahuje 3 % z hodnoty majetku, zatímco v některých případech je to jen necelé jedno procento. Toto srovnání rovněž nemůže zohlednit místní podmínky, velikost spravovaného území, objem dodávaných pitných vod a odváděných odpadních vod. Bez zohlednění všech výše uvedených kritérií je takový výsledek cenového srovnání značně neobjektivní a vede k nesprávným závěrům.
V souvislosti s aktuální výší plateb za vodné a stočné je nutné upozornit na zveřejněné programové prohlášení Vlády ČR, které obsahuje pozitivní návrh přeřadit vodné a stočné z první snížené sazby 15 % do druhé snížené sazby 10 %. SOVAK ČR tento krok vítá a konstatuje, že při uvažované výši vodného a stočného na úrovni 88 Kč za m3 včetně DPH činí aktuální DPH 11,48 Kč. Pokud by skutečně došlo ke snížení DPH na 10 %, pak by došlo ke snížení plateb za vodné a stočné o téměř 4 Kč za m3. O tuto částku lze prakticky ze dne na den snížit výši plateb za vodné a stočné pro koncového zákazníka. Do budoucna se pak především pro ty vlastníky vodohospodářské infrastruktury, jejichž cenová politika neumožnuje generování dostatečné sumy prostředků na obnovu vodohospodářské infrastruktury, otevírá částečně prostor pro zvýšení investic bez nutnosti razantního navýšení výše plateb za vodné a stočné.
Ing. Oldřich Vlasák
ředitel SOVAK ČR
