Za spalování těžkého topného oleje s nadlimitním obsahem síry dostala pokutu 150 tisíc korun společnost Papírna APIS s.r.o. z České Kamenice na Děčínsku. Spalováním nepovoleného paliva porušila podmínky integrovaného povolení, konstatovali inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v Ústí nad Labem.

Firma topný olej používala ve své kotelně na výrobu technologické páry při produkci papíru. „Toto palivo převzala od dodavatele a spalovala ho ve svém zařízení i přesto, že v dokladech o prodeji bylo výslovně uvedeno, že se jedná o těžký topný olej s obsahem síry nad 1 % -  tedy více než povoluje příslušná legislativa. Provozovatel si tak musel být vědom toho, že při spalování tohoto paliva se dopustí přestupku, v tomto případě vědomého,“ komentoval případ Jaroslav Vacek, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Ústí nad Labem

V nedávné době Policie ČR řešila již druhý případ za posledních cca 10 let, kdy došlo v laboratoři při likvidaci dlouhodobě uskladněné chemikálie (konkrétně „Isopropylalkohol“) k silnému nečekanému výbuchu s následným těžkým (devastačním) zraněním manipulující osoby. V obou případech stojí za výbuchy samovolný vznik vysoce nebezpečné peroxidické sloučeniny triacetontriperoxidu (dále jen TATP) v dlouhodobě uskladněném načatém balení isoproplyalkoholu v laboratorních podmínkách.

TATP je výkonnou třaskavinou s vysokou iniciační mohutností i vysokou brizancí na bázi cyklického organického peroxidu, která je velmi citlivá k mechanickým podnětům (tření, náraz apod.) i k vyšší teplotě. Její případné průmyslové využití je z tohoto pohledu velmi nespolehlivé a tím i značně rizikové, proto se ani průmyslově nevyrábí. Pro svou snadnou přípravu a tím, že je „neviditelný“ pro detektory určené pro detekci běžných trhavin na bázi nitrosloučenin je v hledáčku současných teroristů z řad radikálních islamistů, u nichž má přezdívku „Satanova matka“ ( Mother of Satan). Tato látka byla využita právě při nedávných teroristických atacích ve Francii (Bataclan) a v Belgii (Zaventem, Maalbeek).

Mimo případů této cílené výroby TATP v souvislosti s nelegální výrobou výbušnin se však může tato látka, popř. i jiné podobné typy citlivých peroxidů, tvořit samovolně jako nežádoucí autooxidační produkt v některých kapalných organických rozpouštědlech. Mezi tyto kapaliny vedle spíše vzácně se vyskytujícího diisopropyletheru náleží i mnohem frekventovanější isopropylalkohol. Právě v tomto rozpouštědle se může vytvářet v průběhu doby (léta až desetiletí, nejedná se v žádném případě o krátkodobou záležitost) TATP tehdy, když je balení načaté, větší část obsahu balení spotřebována (a nahrazena tak vzduchem, tedy potřebným zdrojem kyslíku pro jeho autooxidaci) a zbytek dlouhodobě uskladněn a nevyužíván (umístění na místě přístupném světlu a zvýšené teplotě tento proces urychluje).

Podstatou vzniku je již v minulosti popsaná oxidace isopropylalkoholu za vzniku acetonu a peroxidu vodíku (dokonce na to existuje i výrobní postup výroby peroxidu vodíku podle fy. Shell Chemical Co., USA), kde právě následná reakce vznikajícího acetonu s peroxidem vodíku je zdrojem nežádoucí tvorby TATP. Jedná se o proces, který v naší zeměpisné šíři není příliš v povědomí (oproti např. zámoří), a to ani u odborné veřejnosti, což mimo jiného koresponduje i s tím, že na etiketách balení isopropylalkoholu, na rozdíl např. od nestabilizovaného diethyletheru, není možnost takového nebezpečí uvedena (tj. chybí zmínka, že „může vytvářet výbušné peroxidy“). Obdobná je i situace v jeho bezpečnostním listu, kde opět není možnost nebezpečí tvorby peroxidů zmíněna (např. v oddílu „zacházení a skladování“ nebo v oddílu „stálost a reaktivita“). Pouze se zde všude zmiňuje jeho hořlavost či tvorba výbušných par ve směsi se vzduchem, což je pro všechny nižší alkoholy obecně známá a běžná vlastnost.

Naopak v zámoří je tato možnost v bezpečnostním listu pro isopropylalkohol zmíněna a zohledněna (např. v oddílu „Special Remarks on Explosion Hazards“), kde je uvedena možnost autooxidace v kontaktu s kyslíkem nebo se vzduchem za tvorby ketonu a peroxidu vodíku vedoucí v důsledku k tvorbě nestabilního nebezpečného peroxidu. Právě z tohoto důvodu je např. v USA isopropylalkohol (neboli 2-propanol) zařazený z hlediska možné tvorby peroxidů do patřičné skupiny a skladovaný by měl být v laboratorních podmínkách s vyloučením světla a tepla a ne déle než 12 měsíců po prvním otevření balení. Vůbec nejcharakterističtějším projevem tohoto nežádoucího autooxidačního děje je tvorba pevných produktů TATP v podobě bílých krystalů nebo povlaků. Je nutné si uvědomit, že samotný isopropylalkohol v odpovídající čistotě („čistý“ nebo „p.a.“) je totiž čirá bezbarvá kapalina bez jakýchkoliv náznaků zakalení, sedimentů či krystalických struktur. Takový případný nález by měl vždy indikovat co největší obezřetnost s následným vyžádáním přítomnosti pracovníka Pyrotechnické služby PČR.

Tento popsaný skrytý a dlouhodobý děj autooxidace isopropylalkoholu je velmi zákeřný, na druhé straně poměrně vzácný, protože ve valné většině balení se předmětný alkohol spotřebuje dříve, než dojde k vytvoření relevantního množství TATP v průběhu let či desetiletí. Je však zcela evidentní, že nelze riziko zcela pominout a nechat tak vystavit někoho trvalým následkům nebo smrti vlivem výbuchového úrazu, a to je to, co bylo základní motivací k sepsání tohoto článku z mé strany.

Závěrem bych si dovolil shrnout výše uvedené do několika mála doporučených opatření:

1. periodické vizuální kontroly načatých balení isopropylalkoholu, ale i dalších rizikových rozpouštědel schopných tvořit nebezpečné peroxidy (vedle výše zmíněných diisopropyletheru a nestabilizovaného diethyletheru např. i tetrahydrofuran, 1,4-dioxan a cyklohexen) – zvláštní pozornost věnovat zejména „starým zásobám“, kde je balení načaté a většina rozpouštědla spotřebována (více vzduchu než kapaliny);
2. nevystavovat načatá balení rizikových rozpouštědel účinkům zvýšené teploty ani intenzivního světla (uložit „za oknem na sluníčku“ je špatně);
3. v případě nálezu bělavých krystalických struktur či bílých povlaků uvnitř láhve rizikových rozpouštědel vyloučit manipulaci, která se stává extrémně nebezpečnou a přivolat specializovanou složku (Pyrotechnická služba PČR); na druhou stranu u některých dalších (z hlediska možné tvorby nebezpečných produktů nerizikových) kapalných chemikálií může v průběhu doby k tvorbě usazeniny docházet (typickým případem je vodný roztok formaldehydu 35 - 38 %, kde časem dochází vlivem polymeračního děje k tvorbě bílé usazeniny paraformaldehydu, který je však z hlediska možného výbuchu neškodný a pro manipulaci zcela bezpečný).

Cílem článku tedy nebylo vyvolat paniku v laboratořích (vzhledem k frekvenci případů), ale obezřetnost a rozšířit povědomí (vzhledem k možným následkům)!

Fotografie z míst výbuchů TATP vytvořeného samovolně v isopropylalkoholu:

Autor: pplk. RNDr. Ivo Beroun, CSc., Policie ČR, Kriminalistický ústav Praha

Dne 27. února bude evropský výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI) hlasovat o prozatímní dohodě vyplývající z interinstitucionálních jednání o legislativním odpadovém balíčku tj. - rámcová směrnice o odpadech, směrnice o obalech a obalových odpadech, směrnice o skládkách odpadů a vozidel s ukončenou životností, baterie a elektroodpad a směrnice o elektronickém zařízení Skládka odpadů. Dnes se bude výbor zabývat směrnicí o ecodesignu. Směrnice integruje environmentální aspekty do návrhu výrobku s cílem zlepšit environmentální vlastnosti výrobku po celou dobu jeho životního cyklu. Detailní návrh programu výboru najdete ZDE

Metodický pokyn navazuje na Metodický pokyn sekce vodního hospodářství Ministerstva zemědělství k posouzení možnosti vlivu záměru na stav dotčeného vodního útvaru při vydání povolení, souhlasů a závazných stanovisek vodoprávních úřadů vydaný dne 11. 4. 2016 pod čj. 20380/2016-MZE-15120, který upravuje procesní postup při posuzování možnosti vlivu záměru na stav vodního útvaru, a jehož základní scénář je graficky znázorněn v Základním schématu k uplatnění ustanovení § 23a odst. 7 vodního zákona. Účelem metodického pokynu je sjednocení a popis postupu při provádění primárního posouzení vlivu záměru na stav vodního útvaru, jehož cílem je určit, zda navrhovaný záměr může vést ke zhoršení stavu/potenciálu vodních útvarů nebo znemožnění dosažení dobrého stavu/potenciálu vodních útvarů.

 Metodický pokyn ke stažení ZDE
 

Komisař pro výzkum, vědu a inovace Carlos Moedas na dnešním Evropském dni průmyslu oficiálně oznámil cenu Evropské výzkumné rady zaměřenou na bezpečné a udržitelné baterie pro elektromobily. Cílem této iniciativy je vyvinout baterii, která bude mít kapacitu a dojezd srovnatelný s vlastnostmi aut se spalovacími motory a jejíž dobití bude trvat srovnatelně dlouhou dobu jako natankování běžných automobilů. Firma, která dokáže tuto baterii vyvinout nejrychleji, získá od Komise 10 milionů euro.

Inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v Hradci Králové uložili pokutu 300 tisíc korun developerské společnosti CONMACO MÍSEČKY s.r.o. za zničení části přírody – včetně rostlin zvláště chráněného hořce (hořepníku) tolitovitého -  v Horních Mísečkách v Krkonošském národním parku. Porušení zákona se firma dopustila při stavbě horských apartmánů.

Při kontrole na jaře roku 2017 inspektoři ČIŽP zjistili, že pracovníci vykonávající stavební práce pro společnost CONMACO MÍSEČKY navezli zeminu ze stavby i mimo místa vymezená Správou Krkonošského národního parku. „Povoleno bylo navážet zeminu na plochu cca 2000 metrů čtverečních, skutečný rozsah navážky však byl dva a půl krát větší, tedy přes 5000 metrů čtverečních. Pod nepovolenou navážkou o mocnosti až 10 metrů skončily nejen zákonem chráněné hořce, které má mimochodem KRNAP ve svém znaku, ale poškozena byla také louka s mokřadem a kořeny desítek smrků na okraji sousedního lesa,“ uvedl Lukáš Trávníček, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Hradci Králové.

Inspektoři firmě kromě pokuty uložili také opatření k nápravě. „Protiprávně vytvořenou navážku musí sankcionovaná společnost odstranit do konce června 2018. Naši inspektoři budou lokalitu dál pečlivě monitorovat. Nelze tolerovat, aby developeři kteří získali povolení stavět v horách, nerespektovali nastavené podmínky a svou činnost prováděli na úkor těch nejcennějších přírodních lokalit, jakými národní parky jsou,“ komentoval Erik Geuss, ředitel ČIŽP.

Společnost CONMACO MÍSEČKY s.r.o. se proti rozhodnutí ČIŽP odvolala, Ministerstvo životního prostředí však odvolání zamítlo a rozhodnutí ČIŽP potvrdilo v celém rozsahu. 

Inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z oddělení odpadového hospodářství v Plzni uložili pokutu 550 tisíc korun společnosti T.G., a.s. za porušení zákona o obalech. Firma po dva roky zanedbávala svou povinnost zajistit recyklaci či využití obalů ze zboží, které dovážela z Německa a uváděla na český trh.

Společnost ze sousední země přivážela ve velkých objemech například kosmetiku, nápoje a potraviny. Ty rozbalovala a následně prodávala ve svých prodejnách v příhraniční oblasti. „Vzniklo tak poměrně velké množství – celkem 130 tun – papírových, plastových a skleněných obalových odpadů. Povinností firmy bylo přihlásit se do seznamu zpětného odběru nebo využití odpadů z obalů. Tuto povinnost mají všechny subjekty uvádějící na český trh nebo do oběhu balené zboží – tedy výrobci i dovozci. Firma T.G. to však neudělala a tím porušila zákon o obalech. Jeho smyslem je, aby odpady z balených věcí neskončily bez užitku na skládkách,“ uvedla Petra Horčicová, ředitelka Oblastního inspektorátu ČIŽP Plzeň.

Po kontrole se už společnost T.G. přihlásila do kolektivního systému pro recyklaci a využití obalů, který zajišťuje autorizovaná obalová společnost EKO-KOM a.s. „Plnit zákonné povinnosti je výhodnější, než se vystavovat možnému riziku další sankce. Jsme rádi, že firma při kontrole spolupracovala a nyní již své povinnosti plní. Pokuta tak splnila svůj výchovný účel,“ komentoval Erik Geuss, ředitel ČIŽP.

Dnes velvyslanci EU schválili prozatímní dohodu o čtyřech legislativních návrzích balíčku týkajícího se odpadů, která byla s Evropským parlamentem dosažena dne 18. prosince 2017. Balíček povede k větší recyklaci odpadu a přispěje k vytvoření oběhového hospodářství. Nová pravidla stanovují právně závazné cíle pro recyklaci odpadu a snížení skládkování v pevně stanovených lhůtách. Tyto cíle zvýší podíl komunálního odpadu a odpadu z obalů, který je recyklován, se specifickými cíli pro recyklaci materiálů používaných v obalech. Pravidla také obsahují cíle pro snížení množství komunálního odpadu, který je uložen na skládku. Právní předpisy budou předloženy Evropskému parlamentu k hlasování a poté Radě k definitivnímu přijetí. V platnost vstoupí 20 dní po zveřejnění v Úředním věstníku EU.

Podotýkáme, že evropský Výbor pro Životní prostředí Evropského parlamentu bude v úterý hlasovat o směrnici o odpadech, směrnici o obalech a obalových odpadech, směrnici o vozidlech s ukončenou životností, o bateriích a akumulátorech a použitých bateriích a akumulátorech, a směrnici o odpadních elektrických a elektronických zařízeních.

Ze statistických údajů o produkci odpadů v České republice (zdroj: MŽP, CENIA, ISOH) vyplývá dlouhodobý trend - převážnou většinu z celkové produkce všech odpadů tvoří stavební a demoliční odpady (cca 65 %), včetně zemin, tj. skupina odpadů č. 17 dle Katalogu odpadů.

Velkému množství odpadů vznikajících ze stavební a demoliční činnosti (vč. sanační) pak logicky odpovídá i poměrně velká intenzita dozorové činnosti České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v této oblasti odpadového hospodářství (200 až 300 kontrol ročně). Skutečnost, že ČIŽP provádí každoročně stovky kontrol v této oblasti, je dána i tím, že nakládání se stavebními a demoličními odpady je velmi častým předmětem podnětů, které ČIŽP obdrží. Specifickým případem materiálového toku ze stavební a demoliční činnosti je pak nakládání s výkopovými zeminami.

Z jednotlivých ustanovení zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, v platném a účinném znění (dále jen „zákon o odpadech“), ve své podstatě vyplývají čtyři režimy. A to buď, že se na zeminu zákon o odpadech nevztahuje, nebo nenaplní vůbec definici pojmu odpad, nebo se jedná o tzv. vedlejší produkt, anebo se skutečně jedná o odpad. Každá z těchto variant ovšem má své podmínky, které je nezbytné splnit.

Z dosavadní kontrolní praxe ČIŽP vyplývá, že již přípravné projekční práce velmi často postrádají detailní management nakládání s výkopovými zeminami a teprve v průběhu realizace prací jsou hledány způsoby, jak se vzniklými výkopovými zeminami dále nakládat. Taková situace, zvláště pak pod tlakem dodržení termínů a rozpočtu projektu, donutí realizační firmy umístit zeminy i do lokalit, kde takovéto nakládání není žádným způsobem povoleno, což obvykle vyvolá velmi negativní odezvu ze strany veřejnosti. Případně z důvodu minimalizace dalších nákladů realizační firmy kvalitu výkopových zemin neřeší. Státní orgány, které pak na základě obdržených podnětů musí postupovat v souladu s řadou procesních právních norem, jsou potom často vystaveny neoprávněné kritice (například ze zdlouhavého průběhu kontroly, uložení nápravných opatření apod.), ačkoli jak již bylo uvedeno, primární problém je na straně soukromých subjektů, a to v nekvalitní přípravě realizovaného projektu.

Celý článek, který vychází v novém čísle časopisu Odpadové fórum č. 3/2018, čtěte ZDE. Nové číslo vychází 1. března a přináší řadu velmi zajímavých příspěvků na témata stavebních odpadů a kalů. Přehled obsahu:

ROZHOVOR:

• K recyklaci odevzdáváme každou druhou baterii, která se dostane do oběhu

TÉMA STAVEBNÍ ODPADY

• Ekotoxicita stavebních odpadů v české legislativě

• Vlastnosti stavebních a demoličních odpadů a recyklátů z hlediska životního prostředí

• Problematika výsledků ekotoxicity ve stavebních a demoličních odpadech a recyklátech

• Nakládání se zeminami

• Nový metodický návod MŽP pro řízení vzniku odpadů s obsahem azbestu

• Výroba betonu z recyklovaného struskového kameniva

• Jak naložit s odpadním polystyrenem ze stavebních aplikací v souladu s platnou legislativou

• Možnosti nakládání s výkopovou zeminou z pohledu ČIŽP

OHLASY ČTENÁŘŮ

• Oběhové hospodářství a obor vodovodů a kanalizací (VaK)

TÉMA KALY A SEDIMENTY

• Nové technologie pro čistírny

• Rizika a výhody při využití čistírenských kalů na zemědělské půdě

• Problematika využití sedimentů na zemědělské půdě, testování dle vyhlášky č. 257/2009 Sb.

• Podmínky využití sedimentů mimo dikce zákona o odpadech

• Evidence používání sedimentů na zemědělské půdě

POLEMIKA

• Využívání sedimentů na povrchu terénu

KŘÍŽEM KRÁŽEM

• Příklady dobré praxe v oblasti odpadů ve ŠKODA AUTO

• Evropská strategie pro plasty

REACH

• Registrace ve společném podání podle nařízení REACH - část 2

POD LUPOU

• Technologické zkoušky

Předložený návrh zákona, kterým se mění zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní- zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů, byl zpracován na základě usnesení vlády č. 333 ze dne 3. května 2017, kterým byl vládou České republiky uložen úkol připravit návrh novely horního zákona v oblasti tvorby, správy a použití rezerv na sanace a rekultivace a na důlní škody, a usnesení vlády č. 441 ze dne 14. června 2017, kterým byla schválena Surovinová politika České republiky v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů a uloženy konkrétní úkoly k jejímu naplňování.

Na základě předložené novely vznikne povinnost vést rezervy peněžních prostředků podle horního zákona pouze na zvláštním vázaném účtu. Dále se zavádí pravidelné nezávislé posuzování, zda výše rezerv odpovídá nákladům na splnění povinností, k jejichž zajištění jsou rezervy vytvářeny, a doplňují se jednoznačné povinnosti organizací ve vztahu k rezervám v případě převodu dobývacího prostoru. Touto novelou vzniká povinnost vytvářet rezervy na technickou likvidaci dolů nebo lomů, o kterou byla rozšířena sanace všech pozemků dotčených těžbou.

Další oblastí úpravy je zavedení způsobu zveřejňování údajů o dobývacích prostorech v rámci registru územní identifikace, adres a nemovitostí, čímž dojde k naplnění požadavku na zlepšení dostupnosti těchto údajů široké veřejnosti způsobem umožňujícím dálkový přístup.

Návrh doplňuje a zpřesňuje úpravu sanace a rekultivace a některé aspekty právní úpravy úhrady z vydobytých nerostů. V rámci úpravy úhrady z vydobytých nerostů je navrhováno vypuštění pětiletého moratoria na zvyšování sazeb úhrady, které se v návaznosti na vývoj tržních cen některých nerostů ukázalo jako nefunkční.

Předkládaný návrh přináší zákonné zakotvení Surovinové politiky České republiky jako základního strategického dokumentu pro oblast nerostných surovin a jejich zdrojů, čímž dochází k posílení jejího významu a závaznosti.

Návrh zákona vypracoval Český báňský úřad ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu.

Dokument ke stažení:

zd_ALBSAW8KAP7Q.docx

ma_ALBSAW8KAP7Q.docx

pz_ALBSAW8KAP7Q.docx

Nejvyšší soudní instance Evropské unie rozhodla, že Polsko porušilo unijní předpisy týkající se čistoty ovzduší. Soudní dvůr EU trest neuložil, ale může o něj ještě požádat Evropská komise, poznamenala polská televize TVN 24. Verdikt je podle agentury Reuters součástí širšího tažení proti znečištění ovzduší, které podle odhadů způsobuje smrt 400.000 Evropanů ročně. K hříšníkům v tomto směru podle EK patří i Česko.

Polsko podle verdiktu nedodržovalo denní, ani roční limity přípustné koncentrace prachových částic (PM10) v mnoha městech, jak ukázaly údaje z let 2007 až 2015.

Přípustné limity stanovuje směrnice, jejímž cílem je přimět členské státy k zachování takové kvality ovzduší, aby nepostihovalo zdraví lidí. "Sama skutečnost překročení přípustných hodnot koncentrace PM10 v ovzduší stačí ke konstatování, že závazky členského státu nebyly dodrženy," zdůraznil soud.

EK poslala Polsko k soudu, protože usoudila, že polské úřady nerespektují limity znečištění, ani správně nepřevedly unijní předpisy do polského práva. Podle unijních pravidel mají úřady v případě překročení limitů podniknout taková opatření, aby toto období bylo co nejkratší. Z polských údajů ale vyplynulo, že v 35 z 46 oblastí byly normy pro kvalitu ovzduší setrvale překračovány.

Znečištění prachovými částicemi je hlavně dílem lokálního vytápění domácností. EK při podání žaloby argumentovala, že kroky podniknuté Polskem jsou nepostačující.

Varšava plánuje, že se s překračováním norem v jednotlivých oblastech vypořádá v období let 2020 až 2024, dodala TVN 24. Argumentovala při tom potřebou strukturálních změn, vyžadujících nezbytné přechodné období. Upozornila také na sociální, ekonomické a rozpočtové potíže, pramenící z nutnosti značných investic. Soud však dospěl k názoru, že Polsko neprokázalo, že je skutečně nemožné požadavky splnit v kratší době.

"Polsko se má co nejrychleji přizpůsobit verdiktu. Pokud Evropská komise shledá, že tak členský stát neučinil, může vznést novou žalobu a domáhat se finančního postihu," dodala televize.

Evropská komise v půli února dala Česku měsíc času k nápravě nedostatků v ochraně ovzduší - jinak věc podstoupí Soudnímu dvoru EU.

Mohlo by vás zajímat: Do Moravskoslezského kraje zamíří na zlepšení kvality ovzduší ze státního rozpočtu další miliarda. Převážná část peněz je určena na další podporu kotlíkových dotací. Nově bude možné výměnu kotlů předfinancovat formou půjčky od Státního fondu životního prostředí, systém se bude pilotně testovat právě v regionu.

Ministerstvo životního prostředí vyhlásilo výběrové řízení na služební místa Ministerský rada v odboru odpadů a Ministerský rada v odboru ochrany vod. Předpokládaným dnem nástupu je 15. dubna respektive 1. dubna 2018. Žádosti o přijetí do služebního poměru je potřeba doručit do 6. března 2018 resp. do 2. března 2018. Podrobnosti najdete v níže uvedených odkazech.

Další informace:

Oznámení o vyhlášení výběrového řízení na služební místo 000494 Ministerský rada v odboru odpadů

Oznámení o vyhlášení výběrového řízení na služební místo 000643 Ministerský rada v odboru ochrany vod

Již 23. ročník tradiční konference o recyklaci stavebních materiálů RECYCLING 2018, kterou pořádá Asociace pro rozvoj recyklace stavebních materiálů, se bude konat ve dnech 19. a 20. dubna 2018 v Brně v hotelu Santon. Konference je určená zejména pro: provozovatele recyklačních linek (výrobce stavebních recyklátů), stavební projektanty, investory a stavební firmy využívající recykláty, výrobce a dodavatele recyklačních linek a technologií, akademické pracovníky a studenty vysokých škol a pedagogy středních škol a orgány státní správy a místní samosprávy s působností v oboru životní prostředí a stavební řízení. Pozvánka a program konference ke stažení ZDE

Redakce časopisů PRO města a obce a Odpadové fórum mapují od konce ledna stav odpadového hospodářství v českých městech a obcích. Aktuálně se do ankety, které je možné se zúčasnit do konce týdne, zapojilo již 1 328 představitelů z řad měst a obcí. Výsledky nám pomohou se základní orientací, jak jednotlivé obce a města přistupují k zajištění odpadového hospodářství, a stanou se podkladem pro další podrobnější šetření a analýzy. Zároveň mohou sloužit jako zdroj informací pro jednání o osudu zákona o odpadech, který minulá vláda odložila a nová se jím bude muset brzy zabývat. Dotazník, jehož vyplnění Vám nezabere více než 5 minut, najdete ZDE. Moc děkujeme!

Snaha omezit výjimky pro velká spalovací zařízení je s ohledem na uvedené skutečnosti velmi pro­ble­ma­tická a především nemůže ovzduší v Česku významně zlepšit, nehledě na chybějící analýzu dopadů na ener­ge­tickou soběstačnost a bezpečnost státu a samozřejmě i cenu energií pro občany. S druhým návrhem umožnit obcím, aby na svém území zakázaly spalovat nekvalitní uhlí, lze jen souhlasit, stejně jako s jeho zdůvodněním, píše v článku Martin Hájek z Teplárenského sdružení ČR. Celý, článek, který právě vyšel v 3T - teplo, technika, teplárenství číslo 1/2018 uvádíme níže. Doporučujeme i příspěvek Jiřího Vecky na téma Snižování emisí SO₂ v energetice a průmyslu v kontextu přírodních zdrojů, kde autor poukazuje na to, že masivní investice do ekologizace provozů vyvolané zpřísněním evropské legislativy (IED) se rázem negují erupcí jediné sopky.

Poslankyně za Pirátskou stranu Dana Balcarová přišla v rámci projednávání zákona o ochraně ovzduší ve výboru pro životní prostředí Poslanecké sněmovny, jehož je předsedkyní, se dvěma návrhy, které mají podle ní zlepšit ovzduší.

První návrh má zamezit udělování výjimek z limitů pro znečištění ovzduší velkým uhelným elektrárnám. Druhý pozměňovací návrh dává obcím pravomoc zakázat spalování nekvalitního hnědého uhlí v malých kotlích.

Jakkoliv se návrh paní poslankyně Dany Balcarové podle jejího tvrzení netýká tepláren, ale pouze 11 největších elektráren, a její návrh na novou pravomoc obcí Teplárenské sdružení ČR plně podporuje, pokládáme za nezbytné vysvětlit institut udělování výjimek z nejlepších dostupných technik a současně uvést na pravou míru některé dezinformace či polopravdy ve vyjádření paní poslankyně, která v tiskové zprávě mimo jiné uvedla: „Pro běžného občana výjimky neexistují, ale jakmile jde o velký průmysl, kde se točí velké peníze, nic není problém. Přitom jsou české limity nastaveny velmi mírně a v některých parametrech jsou benevolentnější než v Číně. Výjimky z limitů odnášíme na svém zdraví všichni.“

Tady je třeba v první řadě říci, že energetika a teplárenství jsou skutečně ve velmi odlišné situaci než běžní občané. A to nikoliv ve smyslu privilegovanosti těch prvních, je tomu právě naopak. Osobní auta musí sice plnit emisní normy bez výjimky, ale ty, které byly platné v době, kdy bylo vozidlo vyrobené, nikoliv nejnovější požadavky pro nová auta. Domácnosti mohou stále topit v kotlích první emisní třídy, ačkoliv jsou již delší dobu na trhu kotle páté emisní třídy s podstatně nižšími emisemi škodlivých látek. Je tedy zjevné, že příměr paní poslankyně je zcela zavádějící. Běžní občané žádné výjimky nepotřebují prostě proto, že se na ně žádné požadavky na přizpůsobení nejlepším dostupným technikám ani v přeneseném smyslu slova nevztahují.

Oblíbený bonmot ekologických organizací o tom, že jsou emisní limity v EU nastavené mírněji než v Číně, je ve skutečnosti také nepravdivý. Srovnává totiž limity pro nová zařízení v Číně s limity pro stávající zařízení v EU. Limity pro nová zařízení jsou v EU samozřejmě nastaveny přísněji než v Číně.

A konečně není ani pravdou, že výjimky z limitů odnášíme na svém zdraví. Nové požadavky na nejlepší dostupné technologie začnou platit až za čtyři roky a teprve v té době budou mít případné výjimky z jejich aplikace nějaký efekt pro životní prostředí. Tady se ale musíme zastavit a vysvětlit, jak to s těmi limity je, protože situace je pro běžného občana skutečně poněkud nepřehledná.

Již v roce 2010 přijaly Evropský parlament a Rada směrnici o průmyslových emisích s tím, že v ní obsažené emisní limity musí plnit velké elektrárny a teplárny nejpozději do poloviny roku 2020. Na tyto limity se české elektrárny a teplárny důsledně připravovaly a jen teplárny investovaly do jejich splnění za posledních pět let více než 20 miliard korun. Z pohledu životního prostředí jde o významný přínos, protože směrnice snížila emisní limity pro velká spalovací zařízení přibližně na polovinu. Kvůli zpřísnění emisního limitu bude navíc odstavena část uhelných elektráren, konzervativně je v souladu se zprávou provozovatele přenosové soustavy ve výpočtu přínosu směrnice předpokládáno odstavení 2200 MW instalovaného výkonu. Snížení emisí oxidu siřičitého lze potom do roku 2020 odhadovat na 76 tisíc tun a snížení emisí oxidů dusíku na necelých 26 tisíc tun ročně. V porovnání s celkovými emisemi oxidu siřičitého v ČR v roce 2015 jde o snížení o 62 %, v případě oxidů dusíku pak o 16 %.

Na základě uvedené směrnice o průmyslových emisích vydala Evropská komise v srpnu loňského roku Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2017/1442, kterým se stanoví závěry o BAT pro velká spalovací zařízení. Tímto rozhodnutím dochází k dalšímu zpřísnění emisních limitů oproti směrnici o průmyslových emisích uprostřed lhůty jejich zpřísňování a provozovatelé zařízení mají na jejich splnění pouhé 4 roky. Přijetí rozhodnutí bylo značně kontroverzní, v příslušném výboru zástupců členských států ho Evropská komise protlačila o pouhých 0,14 % hlasů, když na poslední chvíli uplatila zcela nesystémovou výjimkou Řecko. Proti přitom nehlasovaly pouze tzv. nové země EU, ale také Německo a Finsko. Polsko kvůli nedodržení procesních požadavků a nepřiměřenosti některých limitů podalo na Evropskou komisi žalobu k Evropskému soudnímu dvoru, v níž se domáhá zrušení Prováděcího rozhodnutí. Další žalobu požadující jeho zrušení podaly rovněž německé společnosti a svazy.

Z pohledu životního prostředí ovšem kontroverzní Rozhodnutí Komise stanovující závěry o BAT pro velká spalovací zařízení další významné zlepšení nepřináší. Změna emisních limitů pro oxidy dusíku a oxid siřičitý je uvedená v tabulce č. 1. V případě plné aplikace Rozhodnutí by došlo dle dopočtů Teplárenského sdružení ČR ke snížení emisí oxidu siřičitého o dalších téměř 17 tisíc tun a v případě oxidů dusíku o 4 tisíce tun. Vztaženo k celkovým emisím roku 2015 lze odhadovat celkové snížení emisí oxidu siřičitého o 14 % a v případě oxidů dusíku pak o pouhá 3 %. Jde o teoretické snížení emisí, skutečnost bude významně nižší, protože zařízení se po provedení investic obvykle pohybují pod emisními limity požadovanými směrnicí. Porovnání přínosů obou klíčových předpisů pro snižování emisí z velkých spalovacích zdrojů je uvedeno v tabulce č. 2. Dodatečný přínos zavedení požadavků na nejlepší dostupné techniky je přibližně čtyřikrát nižší ve srovnání s přínosem směrnice o průmyslových emisích.

Emisemi prachu, u nichž směrnice také přináší významné zpřísnění limitů, se vůbec nezabýváme, protože emise ze sektoru veřejné energetiky a výroby tepla představovaly podle ČHMÚ již v roce 2015 pouhých 6,5 % celkových emisí prachu PM10 v ČR, v případě jemných částic PM2,5 pak 7,1 %. Navíc do roku 2020 na základě požadavků směrnice dojde ke snížení emisí primárního prachu i jeho prekurzorů (SO2 a NOx) ze sektoru veřejné energetiky a výroby tepla o více než 2 třetiny. Je tedy zjevné, že jakékoliv dodatečné zpřísnění limitů pro velká spalovací zařízení vyvolané novým rozhodnutím o závěrech o BAT již nemůže imisní zátěž prachovými částicemi, která je příčinou pravidelného vyhlašování smogových situací zejména v Moravskoslezském kraji, nijak významně ovlivnit. Ostatně porovnání imisního limitu na prach pro teplárny s obvyklými emisemi kotle na tuhá paliva v rodinném domku vypuštěnými při výrobě stejného množství tepla hovoří samo za sebe.

Hlavní problém se zpřísněnými emisními limity podle Rozhodnutí Komise spočívá v tom, že se je nemusí podařit splnit se zařízeními, která si již teplárny a elektrárny pod vlivem platné regulace emisí pořídily. Právě pro případ nepřiměřené tvrdosti obsahuje evropská směrnice i český zákon o integrované prevenci institut výjimek z nejlepších dostupných technologií. Rozhodně však nejde o nějaké jejich paušální bezdůvodné rozdávání. O každé žádosti o výjimku bude rozhodovat příslušný krajský úřad ve správním řízení za účasti veřejnosti, tedy i ekologických organizací. Zařízení musí samozřejmě plnit přísné emisní limity dle směrnice o průmyslových emisích i při udělení výjimky, která se vztahuje jen na dodatečné snížení vyvolané novým rozhodnutím o závěrech o BAT.

Zákon o integrované prevenci a omezování znečištění stanoví, že může krajský úřad udělit výjimku z použití nejlepších dostupných technologií pouze, pokud odborné posouzení předložené provozovatelem prokáže, že v jejím důsledku „nedojde k závažnému znečištění životního prostředí, celkově bude dosaženo vysoké úrovně ochrany životního prostředí a že by dosažení úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami popsanými v závěrech o nejlepších dostupných technikách vedlo k nákladům, jejichž výše by nebyla přiměřená přínosům pro životní prostředí a to z důvodů zeměpisné polohy daného zařízení nebo místních podmínek životního prostředí, nebo technické charakteristiky daného zařízení.“

Snaha „pirátky“ Balcarové omezit výjimky pro velká spalovací zařízení je s ohledem na výše uvedené skutečnosti velmi problematická a především nemůže ovzduší v Česku významně zlepšit, nehledě na chybějící analýzu dopadů na energetickou soběstačnost a bezpečnost státu a samozřejmě i cenu energií pro občany, kterou požaduje ministr životního prostředí Richard Brabec. Ostatně Hnutí DUHA, které je ve skutečnosti iniciátorem návrhu, jak ve své reakci naznačil ministr životního prostředí, nejspíš ani nedoufá, že legislativní paskvil novelizující zákon o integrované prevenci a omezování znečištění v zákonu o ochraně ovzduší Poslaneckou sněmovnou projde. Cílem je vytvořit atmosféru „společenské objednávky“, v níž budou potom krajské úřady a následně možná i soudy o případných výjimkách rozhodovat.

Naopak s druhým návrhem poslankyně Dany Balcarové umožnit obcím, aby na svém území zakázaly spalovat nekvalitní uhlí, lze jen souhlasit, stejně jako s jeho zdůvodněním: „Myslíme si, že pravomoc rozhodovat o tom, co se má na území obcí spalovat, obcím jednoznačně patří.“ Ostatně jak si všimly už i ekologické organizace, podobnou možnost omezit spalování uhlí v lokálních topeništích mají obce v Polsku a příklad Krakova ukazuje, že ho umí využít a že to pro kvalitu ovzduší přináší konkrétní výsledky. Návrh, který byl podle něj v minulosti několikrát diskutován, podpořil také ministr životního prostředí Richard Brabec. Nezbývá tedy než doufat, že nakonec Poslaneckou sněmovnou projde, protože cílí na skutečné původce smogu, kterými jsou domácí kotle na pevná paliva.

Autor: Martin Hájek

Zdroj: 3T - teplo, technika, teplárenství číslo 1/2018 (Teplárenské sdružení ČR)

Na to, co je a co není výzkum, se často ptají berní úředníci, když u firem posuzují jejich daňové odpočty. Napříč kraji si význam firemního bádání vykládají jinak. A často se stává, že náklady na výzkum a vývoj jako odpočet nakonec neuznají. Do posuzování odpočtů by se mohl zapojit státní nezávislý orgán - Technologická agentura ČR (TA ČR). Dnes o tom bude jednat vládní Rada pro výzkum. Více ZDE. Záznam z tiskové konference ZDE.

Zdroj: iHNED.cz