Prvního ledna 2017 nabývá účinnosti například novela zákona o ochraně ovzduší nebo novela zákona o odpadech týkající se přenosných baterií a akumulátorů. Z pohledu odpadů je potřeba zmínit vyhlášku o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě nebo novelu vyhlášky o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu. Přehled předpisů najdete ZDE

Ostravská energetická společnost TAMEH Czech, která je součástí společného podniku skupin ArcelorMittal a Tauron, uvedla do provozu nový fluidní kotel[1] K14 za 1,8 miliardy korun. K 14 nahrazuje čtyři nejstarší uhelné kotle. Technologii postavil finský dodavatel Valmet. Výstavba začala 15. prosince 2014 a nyní je kotel uveden do provozu.

„Úspěšně jsme dokončili největší investici od výstavby minihuti v 90. letech. Kotel plně nahradí stávající zařízení a zároveň sníží emise plynů i prachu,“ přibližuje význam nové investice ředitel TAMEH Czech Petr Baranek.  

Nový kotel K14 nahradil čtyři nejstarší uhelné kotle. Má vysokou garantovanou účinnost, která přesahuje 92 % při dosažení velmi nízkých emisí: emise oxidů síry snížil o 1000 tun a emise dusíku o 700 tun ročně. Dokonalé odprášení spalin pak zajišťuje moderní tkaninový filtr.

Kotel je 54 metrů vysoký a je zavěšen na ocelové konstrukci o hmotnosti přes 1200 tun. Tlakové části kotle jsou rovněž ocelové a váží dalších 1000 tun. Kotel vyrábí z černého uhlí páru, která slouží k výrobě elektrické energie, tepla a stlačeného a dmýchaného vzduchu pro provozy ostravské huti. Pro nájezd je vybaven čtyřmi plynovými hořáky s instalovaným výkonem 4x30 MW.

Investice do nového kotle činila 1,8 miliardy korun. Jedná se tak o největší investici do modernizace v ostravském závodě od výstavby minihuti v 90. letech. Na projekt získala TAMEH Czech dotaci ve formě 4,3 milionu kusů povolenek CO2 zdarma.

Zajímavosti o K14:

• největší investice v huti od 90. let 20.století (1,8 miliardy korun)

• zahájení výstavby 15.12.2014

• výška 54 metrů

• kotel nestojí na zemi, ale je zavěšen na ocelové konstrukci o hmotnosti přes 1200 tun

• ocelové tlakové části kotle váží 1000 tun

• vyrábí páru o těchto technických parametrech: 248 MWth, 89 kg/s, 104 bar, 525 °C.

Za tři roky fungování programu Nová zelená úsporám (NZÚ) podali zájemci přes 21 tisíc žádostí o dotaci. Vyplaceno jim bylo už přes 1,2 miliardy korun. Úspory v konečné spotřebě energie u rodinných domů vykazují 861 TJ na poskytnutou 1 miliardu korun.

V programu již byly otevřeny tři výzvy pro majitele rodinných domů a tři pro majitele či stavitele bytových domů s tím, že příjem žádostí ve třetí výzvě pro bytové domy začne v lednu 2017. Celkem bylo v programu přijato více než 21 tisíc žádostí s požadovanou podporou téměř 4,9 miliardy korun, jak ukazuje tabulka níže. Z těchto žádostí bylo více než 18 tisíc schváleno. Dotace byla vyplacena více než 9 tisícům projektů a to v celkové výši přes 1,2 miliardy korun.

V oblasti rodinných domů je největší zájem o dotace na zateplení, a to jak v počtu podaných žádostí, tak co se výše požadované dotace týče. V těsném závěsu následují žádosti o výměnu zdroje tepla a instalaci solárních systémů. Již tradičně nejvíce žádostí pochází z Moravskoslezského, Středočeského a Jihomoravského kraje. Průběžný příjem žádostí i jejich rychlá administrace přispěly ke zrychlení vyplácení podpory. Jen v letošním roce byla proplacena dotace u více než 5 850 projektů ve výši přesahující jednu miliardu korun. Celkem bylo v programu 9 tisícům žadatelům vyplaceno více než 1,2 miliardy korun.

NZÚ  v roce 2017

Již 9. ledna 2017 startuje příjem žádostí o dotaci na výstavbu nízkoenergetických bytových domů. „Touto podporou chceme motivovat stavebníky k výstavbě energeticky úsporných bytových domů, kterých je v České republice zatím stále málo,“ komentuje ministr životního prostředí Richard Brabec.

Nabídka podpory se také rozšíří o opatření o výstavbu zelených střech a využívání tepla z odpadních vod. „Výstavbu zelených střech a využívání tepla z odpadních vod nově podporujeme současně se zateplením jak u stávajících rodinných domů, tak u nových rodinných a bytových domů s velmi nízkou energetickou náročností," vysvětluje ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman.

Úprava podmínek se dotkne i podpory solárních systémů, které nově umožňují dotovat využití fotovoltaických střešních krytin nebo fasádních systémů tam, kde není optimální volit standardní FV panely.

I v roce 2017 bude SFŽP ČR pořádat ve spolupráci s úřady místních samospráv semináře pro žadatele či zájemce o dotaci z programu. Odborníci z Fondu budou k dispozici i na výstavách a veletrzích po celé republice.

NZÚ a úspory energie

Úspory v konečné spotřebě energie u rodinných domů vykazují 861 TJ na poskytnutou 1 miliardu korun z programu Nová zelená úsporám. Program je financován z výnosů z emisních povolenek, s nimiž ČR obchoduje na evropském trhu. O výnosy z prodeje se rovným dílem dělí program Nová zelená úsporám a Ministerstvu průmyslu a obchodu.

Dokument ke stažení:

• Celkový přehled žádostí o podporu NZÚ (PDF, 35 kB)

• NZÚ - vyplacené žádosti (PDF, 88 kB)

Dne 23. 12. 2016 byla po plánované odstávce spuštěna upravená verze ISPOP. Během odstávky došlo k úspěšnému nasazení nových funkcionalit ISPOP, včetně nasazení nové verze PDF formulářů pro ohlašování v roce 2017. Níže uvádíme přehled ohlašovacích povinností pro rok 2017. Podrobné informace k jednotlivým agendám naleznete na webu ISPOP v záložce Ohlašování v roce 2017. Případně můžete využít obrázkové manuály a průvodce pro práci v ISPOP, které naleznete v záložce Manuály a návody.

Přehled ohlašovacích povinností v agendě odpadů:

Přehled ohlašovacích povinností v agendě obalů:

Přehled ohlašovacích povinností v agendě ovzduší:

Přehled ohlašovacích povinností v agendě vod:

Přehled ohlašovacích povinností v agendě IRZ:

Zdroj: ISPOP

Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) a Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) zveřejnili hrubou představu jakým způsobem plánují postupovat při identifikaci endokrinních disruptorů mezi pesticidy a biocidy. Pracovní návrh pokynů má zatím 12 stran a mimo obecné informace obsahuje pracovní plán přípravy, časový harmonogram, specifikaci odpovědností a návrhy postupů v případě konzultací. Pracovní skupina předpokládá veřejnou konzultaci návrhu až v létě 2017.

Odkazy:

• Návrh pokynů - ZDE

• Zápis ze společného zahajovacího zasedání - ZDE

• Navrhovaná kritéria EK pro endokrinní disruptory - ZDE

Zdroj: ECHA

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) zavedlo vzdělávací program pro veřejné zakázky. Cílem je výrazné posílení odbornosti uživatelů v oblasti veřejných zakázek, a to nejen v souvislosti s nově přijatou právní úpravou, zákona o zadávání veřejných zakázek.

Vzdělávací program je koncipován jako vícestupňový vzdělávací systém, který se zaměří nejen na zkušené zadavatele, ale má pomoci i těm zadavatelům, kteří se zadáváním mají velmi malou zkušenost. Jednotlivé části vzdělávacího programu jsou ve většině případů koncipovány jako půldenní semináře, zaměřující se vždy na konkrétní část ZZVZ.

Po vyhlášení dalších termínů školení, mohou zájemci zasílat své žádosti na e-mail: akademienzzvz@mmr.cz. Do žádosti uvádějte: jméno a příjmení, název instituce, datum konání semináře, čas konání semináře a název semináře.

Dokument ke stažení:

• Vzdělávací program veřejné zakázky Odboru práva veře...

• Harmonogram školení

V lednu 2014 bylo v ČR celkem 50 veřejných CNG stanic, dnes jich je již 140 a další se chystají zahájit provoz už v lednu. Za poslední 3 roky tedy v ČR přibylo 100 plnicích CNG stanic. V průměru je dnes v každém kraji kolem 10 ti stanic, nejvíce, celkem 22, jich má kraj Středočeský. Napříč Evropou je asi 5 tisíc CNG stanic. Velkému zájmu o koupi ekologických CNG vozidel v ČR přispívají i pobídky a dotace. Pro příští rok Ministerstvo životního prostředí uvažuje, že by mohla být finanční podpora na nákup CNG vozidel nastavena pro všechny.

Koncem listopadu loňského roku (na Podzimní plynárenské konferenci Českého plynárenského svazu – ČPS) bylo slavnostně vyhlášeno dosažení počtu první stovky veřejných CNG stanic v ČR, o rok později je jich dnes motoristům k dispozici již 140. „V roce 2017-18 by mohlo být v ČR už 200 plnicích CNG stanic, mnoho je před dokončením nebo ve výstavbě. Už zkraje roku 2017 se otevřou další CNG stanice např. v Náchodě, Turnově, v Těšovicích u Prachatic, Kyjově u Hodonína, další v Havlíčkově Brodu, také v Liberci a Třeboni, staví se také třeba už v Klatovech, ve Znojmě a dalších městech,“ říká Jiří Šimek, člen Rady ČPS.

• V ČR je v provozu již 140 plnicích CNG stanic, 60 z nich je u tradičních čerpacích stanic

• Za 3 roky přibylo v ČR 100 nových CNG stanic, 40 z nich jen za poslední rok

• Každý rok přibývá v ČR kolem 4-5 tisíc CNG vozidel

• Za stejnou dobu (3 roky) přibylo v ČR i 600 nových bezprašných CNG autobusů (celkem jezdí v asi 50 ti městech již více než 1 tisíc CNG autobusů)

Mezi čtyři největší investory patří Bonett Gas Investment, Vítkovice Machinery Group, innogy Energo a E.ON Energie. Mimo veřejné stanice si ale dopravní podniky a soukromé společnosti budují své vlastní plnicí CNG stanice v podnikových areálech (např. DB Schenker, Linde Material Handling a mnoho dalších), podnikatelé si kupují i soukromé menší domácí plničky.

Podle poslední zprávy Navigant Research by v roce 2025 mělo jezdit na světě již 40 milionů CNG vozidel. Dnes u nás jezdí kolem 16 tisíc CNG vozidel a každý rok jich přibývá kolem 4-5 tisíc. Některé vozové flotily přepravních společností, jakou má třeba Česká pošta, už mají více než tisíc CNG vozidel, podíl CNG vozidel ve svém vozovém parku postupně zvyšuje u nás i např. přepravní služba GLS aj.

„Ekologické a úsporné CNG vozy již běžně využívají městské úřady, Policie, Hasičský záchranný sbor, zdravotnická zařízení atd. CNG jako alternativní palivo je nyní nejoblíbenější. Rychlému růstu počtu CNG vozidel přispívají i pobídky a dotace,“ dodává Jiří Šimek z ČPS.

Naposledy Ministerstvo životního prostředí (MŽP) vyhlásilo v ČR výzvu pro kraje a obce. Podpora pro osobní auta na CNG do 3,5 tuny činí 50 tisíc korun. Dalších 10 tisíc korun může být poskytnuto na ekologickou likvidaci starého vozu. Pro žadatele z řad obcí, krajů a jimi řízených organizací je připraveno jen na CNG vozy celkem 20 milionů korun (cca 400 CNG vozidel). Příjem žádostí nyní běží až do 31. března 2017, např. město Ostrava již informovalo, že podá žádost na 18 CNG vozidel. Pro příští rok MŽP uvažuje, že by mohla být finanční podpora CNG vozidel nastavena pro kohokoliv.
 

Plán vyvážet odpad do Německa a Rakouska oznámila starostka Říma Virginia Raggiová. Odpad patří mezi klíčové problémy, před třemi lety musela Itálie kvůli tlaku Evropské unie zavřít největší evropskou skládku Malagrotta. Starostka chtěla původně odpad zlikvidovat přímo v Itálii, obyvatelé oblastí vytipovaných pro nové spalovny ale odmítli mít s římským smetím cokoli společného. Německo i Rakousko mají naopak know how na ekologicky šetrnou likvidaci komunálního odpadu i jeho energetického využití. Až 70 tisíc tun odpadu v příštích 12 měsících zamíří po železnici ve vzduchotěsných kontejnerech do spalovny v Dürnrohru nedaleko Vídně.

Zdroj: Rozhlas.cz

Ministerstvo životního prostředí avizuje miliardové investice do zlepšení životního prostředí v příštím roce. Ministr Brabec ohlásil také obrovský úspěch dosavadního čerpání evropských dotací. 18 miliard korun z Operačního programu Životní prostředí 2007-2013 se podařilo dočerpat. Do Bruselu tak MŽP nebude vracet ani euro. V novém OPŽP 2014+ budou do konce roku vyhlášeny výzvy, které svým objemem pokryjí 55 % vyhrazených peněz v celém programu.

18 miliard korun zachráněno - OPŽP 2007-2013 dočerpán na nulu

„Musím i se vší skromností říci, že to je obrovský úspěch, když vezmeme v potaz, jaké manko v čerpání evropských peněz nám tu zanechaly minulé vlády, stejně jako zpožděný rozjezd všech současných operačních programů. Velmi mě těší, že se nám podařilo zachránit 18 miliard korun z OPŽP 2007-2013 a s radostí mohu tak dnes oznámit, že jsme starý program dočerpali na rovnou nulu. Když jsem v roce 2014 přišel na ministerstvo, patřil tento program z pohledu čerpání k nejhorším operačním programům. Jen málokdo tehdy věřil, že to otočíme. O to větší mám radost, že tvrdá práce mého týmu přinesla své ovoce," říká ministr životního prostředí Richard Brabec a dodává, že ve stejném tempu pokračuje MŽP i v čerpání prostředků ze stávajícího OPŽP.

„Dosavadní výsledky OPŽP 2014+ mi také dělají radost. K financování se nám podařilo schválit v současném programovém období projekty za 18 miliard korun, což je zhruba čtvrtina celkové alokace programu, přičemž vyhlášené výzvy do konce roku pokryjí 55 % celkové alokace programu. V roce 2017 pak plánujeme vypsat další výzvy za 20 miliard korun. To je důležité jak z pohledu příjemců dotací, investic do životního prostředí, ale i pro českou ekonomiku. Dotace do nových projektů znamenají jednak vznik nových pracovních míst, ale i přínos pro HDP atp.," doplňuje ministr Brabec.

Vinou nečinnosti předchozích vlád přišla Česká republika v OPŽP 2007-2013 v roce 2013 o 7,5 miliardy korun, které musela vrátit do Bruselu, a hrozila ztráta dalších až 18 miliard korun. Díky nastavení krizového řízení na Státním fondu životního prostředí ČR i na MŽP a zefektivnění administrace se ale podařilo novému vedení resortu tuto hrozbu odvrátit a vyčerpat za roky 2014 a 2015 neuvěřitelných 70 miliard korun a tím zachránit pro ČR všechny přidělené prostředky EU.

OPŽP 2014-2020 je v dobré kondici, žádosti se vyhodnocují do 3 měsíců

Po více než roce od zahájení příjmu žádostí v prvních výzvách v programovém období 2014-2020 je na tom program z pohledu administrace velmi dobře. „Z více než 4300 podaných žádostí s požadavkem dotace EU ve výši přes 30 miliard korun je jich na 1600 už schválených," rekapituluje dosavadní výsledky programu ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman a dodává: „Žádosti vyhodnocujeme do tří měsíců, tedy ve stejně ambiciózních lhůtách, které jsme nastavili při dočerpávání OPŽP 2007-2013 v rámci akceleračních opatření. Pro žadatele jsme pro jakoukoliv podporu k dispozici jak na centrále v Praze, tak na krajských pracovištích SFŽP ČR."

Úspěšní žadatelé u schválených projektů finalizují dokumentace pro výběr dodavatele, u mnoha projektů probíhá výběrové řízení, u více než 130 schválených projektů je po uzavřených dodavatelských smlouvách vydáno rozhodnutí o poskytnutí dotace a na účty příjemců od startu nového operačního programu byly již odeslány 2 miliardy korun. K tomu dobíhají další vyhlášené výzvy, které do systému přidávají další projekty, jež se připravují k realizaci.

2 miliardy na investice do lepšího životního prostředí navíc

V Operačním programu Životní prostředí v roce 2016 podle ministra Brabce nedošlo k žádnému závažnějšímu zdržení ani ve vyhlašování výzev, ani v hodnocení projektů. „Aktuálně nevidím problém se splněním milníku v roce 2018, ke kterému se vážou pevně dané finanční a věcné parametry čerpání. I díky tomu jsme vlastně dostali dvě miliardy korun navíc pro životní prostředí z OP Doprava, které přidáme na další projekty na zlepšování kvality vod a ovzduší a předcházení vzniku povodní."

Mezi nejvýznamnější projekty, které byly letos financovány z prostředků OPŽP 2014-2020 patří bezpochyby kotlíkové dotace. Do konce září v nich lidé podali téměř 24 000 žádostí o dotaci. Největší zájem lidé měli o kombinované kotle spalující uhlí a biomasu. Dotace z evropských fondů byla v letošním roce schválena ale i dalším významným projektům. Jde například o sanaci ropných lagun v místech bývalé rafinerie OSTRAMO v Ostravě s dotační podporou téměř 125 milionů korun, dostavbu kanalizace ve městě Staňkov a odvedení splaškových vod z místní části města Staňkova - Vránov na ČOV s podporou EU ve výši 84 milionů korun. Více než 129 milionů korun poputuje na rekonstrukci úpravny vody Bílý potok v Libereckém kraji. Téměř 400 milionů korun z EU dotací podpoří snížení emisí SOx na elektrárně Mělník I.

Jaký bude rok 2017? Další 3 miliardy ve druhé vlně „kotlíkové revoluce"

V novém roce nedojde jen na profinancování velkého objemu již schválených projektů, ale Operační program Životní prostředí bude i nadále intenzivně vyhlašovat nové výzvy a průběžně vyhodnocovat další projekty. „Naším hlavním cílem je, aby čerpání finančních prostředků z programu bylo co nejplynulejší i v následujících letech a nemuseli jsme se obávat žádného vracení peněz do Bruselu, jak se to stalo v minulém programovém období kvůli zanedbání administrace programu," říká ministr životního prostředí Richard Brabec.

„V roce 2017 počítáme s vyhlášením 40 výzev s celkovou alokací ve výši 20 miliard korun. Přitom již v tuto chvíli v aktuálně otevřených 10 výzvách nabízíme žadatelům bezmála 10 miliard korun. Naší ambicí je odeslat příjemcům dotací na jejich účty do konce příštího roku částku blížící se 10 miliardám," doplňuje ministra životního prostředí ředitel SFŽP ČR Petr Valdman.

Domácnosti, které si nestihly podat žádost o dotaci na nový kotel nebo se na ně už nedostalo, určitě potěší zpráva, že druhá vlna kotlíkových dotací odstartuje již koncem března, tedy o rok, dříve než bylo původně plánováno. V praxi to bude znamenat, že kraje by mohly výzvy pro občany vypsat ještě před letními prázdninami.

Rok 2017 s sebou přinese i několik novinek. U projektů zaměřených na ochranu a péči o přírodu a krajinu dojde k navýšení maximální výše dotace. V oblasti energetických úspor veřejných budov bude zase možné nově podpořit výstavbu a nikoli jen vícenáklady na dosažení pasivního standardu. MŽP připravuje i společnou výzvu s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, která umožní kombinovat pro projekty energetických úspor podporu z OPŽP s dotacemi MŠMT.

Ministerstvo životního prostředí předkládá do meziresortního připomínkového řízení návrh nařízení vlády o kritériích udržitelnosti biopaliv a o snižování emisí skleníkových plynů z pohonných hmot. Navrhované nařízení vlády ruší a nahrazuje nařízení vlády č. 351/2012 Sb., o kritériích udržitelnosti biopaliv. Daný návrh nařízení vlády je předkládán v návaznosti na novelu zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, která je aktuálně projednávána v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR. Tři hlavní okruhy změn jsou následující:

• Nařízení v prvé řadě ve vazbě na nově vkládané zmocnění v § 19 odst. 6 zákona definuje požadavky na biopaliva, která jsou vyrobena z použitého kuchyňského oleje nebo z vedlejších živočišných produktů kategorie 1 nebo 2 podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o vedlejších produktech živočišného původu a u biopaliv, která mají nízký dopad v souvislosti s nepřímou změnou ve využívání půdy.

• Dále dle platného znění § 20 zákona o ochraně ovzduší jsou dodavatelé povinni podávat každoročně do 15. března Ministerstvu životního prostředí a celním úřadům zprávu o emisích z jimi dodaných pohonných hmot. Obsahové náležitosti zprávy o emisích jsou stanoveny již dnes nařízením vlády a jsou v předkládaném návrhu oproti stávající právní úpravě měněny ve vazbě na požadavky směrnic.

• Nařízení dále ve vazbě na nově vkládané zmocnění v § 20b odst. 5 zákona stanoví podmínky, za kterých je možné provést ověření snížení emisí z těžby, a obsahové náležitosti dokladu o snížení emisí z těžby, přičemž podmínky pro ověření a obsahové náležitosti dokladu budou v souladu se směrnicí Rady 2015/652/EU.

Operační sály, výzkumné a farmaceutické laboratoře, závody na výrobu součástek do letadel či družic a mnohé další. To vše jsou provozy, kde je čistota na prvním místě. Velké náklady proto vedle vzduchotechniky a dalšího technického vybavení směřují rovněž na dezinfekci těchto prostor. K té v řadě provozů využívají UV záření či ozon.

Čisté prostory jsou terminus technicus, který se používá pro prostory, v nichž je řízena koncentrace částic ve vzduchu. Norma ČSN EN ISO 14 644 1 až 6 definuje čistý prostor jako „…prostor, ve kterém je koncentrace částic ve vznosu regulována, aby byla splněna specifikovaná třída čistoty pro částice ve vznosu“. Čisté prostory jsou dle normy rozděleny do tříd A až D, jež jsou určeny maximálním přípustným množstvím částic, přičemž třída A značí prostory nejčistší.

„Základem čistých prostor je vzduchotechnika, která zajišťuje filtraci a výměnu vzduchu včetně chlazení a topení. Stejně důležité jsou i stěny, podlaha a strop, které musejí prostor hermeticky uzavřít. Dveře například musí být vybaveny padacími lištami. Je třeba také dbát na údržbu a provoz prostor, včetně zdánlivě banálních úkonů, jako je výměna žárovky nebo filtru,“ popisuje Petr Píša, prokurista společnosti Frigomont, která se na oblast čistých prostor specializuje.

Důležitým aspektem čistých prostor je u provozů, které to vyžadují, otázka dezinfekce. Nemocnice, potravinářské a jiné firmy v tomto ohledu vynakládají desítky až stovky tisíc korun ročně. Účinným nástrojem se v tomto ohledu ukázalo být využití UV záření a ozonu. O co se jedná a pro jaké provozy jsou tyto metody vhodné?

UV záření zabrání bakteriím v reprodukci
V případě využití UV záření se hovoří o takzvané germicidní dezinfekci. Při ní se používá speciální germicidní zářič, nebo též germicidní UV lampa, která vyzařuje ultrafialové záření ve spektru C (UVC) s vlnovou délkou světla 253,7 nm.

„UV o této vlnové délce má silně baktericidní účinky a působí na všechny druhy bakterií. Pouze se liší doba potřebná k usmrcení daného druhu bakterie. Systém funguje na principu poškození DNA bakterie, což znemožní její další reprodukci. Bakterie mají přitom cyklus rozmnožování velmi krátký,“ vysvětluje princip Petr Píša.

Tato metoda je vhodná pro sterilizaci plynů, kapalin a povrchu předmětů všude tam, kde je potřeba velice sterilního prostředí. Nejčastěji tudíž ve zdravotnictví a potravinářství. UV záření má však využití i v nefiremním prostředí – zneškodní totiž i plísně, a je tak vhodné pro alergiky, osvědčilo se též v ošetření studniční vody, kde bez chemie a změny chuti vody inaktivuje všechny bakterie.

Ozonový generátor zbaví vzduch zápachu a vyrobí dezinfekční vodu

Podobně jako UV záření má své místo při údržbě čistých prostor i ozon. K jeho tvorbě se používá ozonový generátor, jenž vysokofrekvenčním koronovým výbojem vyrábí ozon z kyslíku obsaženého ve vzduchu. Vytvořený ozon je možné využít k zabití bakterií, zlepšení kvality ovzduší i odstranění případného zápachu. Během 2 až 3 hodin v závislosti na teplotě prostředí se ozon samovolně rozpustí zpět na kyslík.

„Rozpuštěním ozonu ve vodě lze pak získat ekologicky šetrnou a účinnou dezinfekční vodu. Tu lze využít k výplachu úst, mytí pokožky, koupání či třeba i ošetření zeleniny, kterým se prodlužuje její trvanlivost a odstraňují pesticidy,“ dodává prokurista Frigomontu Petr Píša. Koncentrovaná ozonová voda se využívá též k sanaci výdejních automatů, dezinfekci nádob i k ošetření ložního prádla před praním.
 

Inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v Brně uložili pokutu 400 tisíc korun společnosti za to, že odmítla ČIŽP sdělit, jak naložila s nebezpečnými palivy. Toto palivo s nebezpečnými chemickými vlastnostmi bylo vyrobené z odpadů a bez zákonných dokladů uvedené na trh v ČR společností, které za to inspektoři již dříve uložili pokutu.

V souvislosti s touto dříve uloženou pokutou proto chtěli inspektoři ČIŽP zkontrolovat také odběratele těchto nebezpečných paliv, společnost. „Tato společnost však na naši výzvu k předložení dokladů a poskytnutí informací o dalším toku těchto paliv nereagovala. Ani po urgenci nesdělila, jak a komu tyto směsi s nebezpečnými chemickými vlastnostmi předala, nebo jak je použila. Tím se dopustila porušení chemického zákona a také porušení zákona o kontrole, za což jsme jí uložili pokutu 400 tisíc korun,“ uvedl Jindřich Mikeš, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Brně.

Proti pokutě uložené inspektory ČIŽP se firma odvolala, Ministerstvo životního prostředí však odvolání zamítlo a rozhodnutí ČIŽP potvrdilo.

„Zatajování informací o výrobcích s nebezpečnými látkami znemožňuje sledovat jejich pohyb a kontrolovat nakládání s nimi. Představuje to velké riziko pro životní prostředí, což nelze tolerovat. To zdůraznilo také ministerstvo životního prostředí, podle kterého je neposkytnutí požadovaných informací vysoce společensky nebezpečné, neboť došlo ke zmaření účelu kontroly,“ řekl ředitel ČIŽP Erik Geuss.

Inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v Hradci Králové uložili pokutu 150 tisíc korun slévárně za porušení zákona o integrované prevenci. Společnost, která vyrábí litinové a ocelové odlitky pro tuzemské i zahraniční odběratele, neprovedla u dvou zdrojů znečišťování ovzduší měření emisí v zákonem předepsaném rozsahu a lhůtách.

„Při kontrole provedené v roce 2016 jsme také zjistili, že zařízení pro omezování emisí, tedy mokré odlučovače v cídírně a formovně, byly provozovány v rozporu se schváleným provozním řádem. V provozních denících navíc firma vedla nepravdivé záznamy o stavu těchto mokrých odlučovačů,“ uvedl Lukáš Trávníček, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Hradci Králové.

Inspektoři také zjistili nedostatky v oblasti skladování a nakládání se závadnými látkami a ve správním řízení to vyhodnotili jako přitěžující okolnost. „Odpadní oleje byly skladovány na venkovní vodohospodářsky nezabezpečené ploše. Za všechna zjištěná pochybení jsme uložili souhrnnou pokutu 150 tisíc korun,“ dodal Trávníček.

Firma se proti sankci, kterou ji inspektoři ČIŽP uložili, neodvolala, a pokuta tak nabyla právní moci.

Do roku 2030 bude muset Česká republika splnit požadavek Evropské unie, podle kterého má 65 procent odpadů recyklovat. Nakolik se případné změny dotknou obyvatel Moravskoslezského kraje, nejen to vysvětluje pro iDNES.cz Milan Chromík, jednatel společnosti Veolia Vedlejší produkty ČR.
 

Předpokládanou budoucností nakládání s odpady v kraji byla po několik let spalovna v Karviné. Ta se ale nepostaví. Co se tedy bude dít?

Karvinská spalovna byla vyprojektována jako strašně obrovský podnik. Z mého pohledu je naddimenzovaná, protože by produkovala takové množství tepla, které nešlo v daném místě odebrat.

Proč je ta výroba tepla tak důležitá?

Protože to vypovídá o rentabilnosti daného podniku. Aby mělo spalování odpadu nějaký smysl, je potřeba mít i nějaké výstupy. A pouhá výroba elektřiny nestačí, potřební jsou i odběratelé tepla. A pokud by spalovna produkovala mnohonásobně tepla více, než by mohla prodat dál, bylo by to špatně. Navíc by tak velká spalovna podle mne podvázala recyklaci v regionu.

Proč?

Protože kdyby zde byl takový velký provoz, tak by nás to, byť třeba mimoděk, nutilo „naházet“ tam všechno možné. Včetně recyklovatelných složek.

Takže je vlastně dobře, že se karvinská spalovna nepostaví?

Zčásti je to dobře, že se tento masivní zdroj nepostaví.

Navíc to asi vyhovuje vaší firmě, máte na Karvinsku své teplárny.

Částečně ano. Máme teplárnu ČSA a Teplárnu Karviná, které by přišly o výkon. Vše bylo nastavené tak, že by kraj postavil spalovnu, tam by se vozil odpad, kraj by si prodal elektřinu, kraj by si prodal teplo a inkasoval by příspěvky na kombinovanou výrobu elektřiny a tepla. A my bychom od něj museli to teplo vykoupit. A když bychom to museli vykoupit, přišli bychom o tu kogeneraci výroby elektřiny a tepla i o příspěvek. V podstatě bychom museli vypnout náš vlastní zdroj.

Bylo by vůbec ekologické vozit odpadky třeba z Opavy do Karviné?

To by nebyl problém, odpadů je tady dost. Ale pokud se máme orientovat na recyklační cíle, které vyžaduje Evropská unie, tak se musíme zaměřit na něco jiného, než je pouhé spalování odpadků.

Co bude Evropská unie vlastně chtít?

Do roku 2020 požaduje recyklaci 50 procent odpadů, v roce 2024 už to má být 60 procent a v roce 2030 pětašedesát procent odpadů.

Je pětašedesátiprocentní recyklace vůbec reálná? Je to technologicky možné?

Já si myslím, že to už je za technologickým maximem.

Je tedy těch 65 procent konečným číslem, nebo se ještě může změnit?

Já věřím, že to půjde změnit, je to opravdu vysoké číslo.

Už toho nějaký stát dosáhl?

Ano, tohoto podílu už dosahuje Německo, byť v tomto případě jde částečně i o různé pohrávání si se statistikami, co je co, co je jaký odpad a jak s ním bylo naloženo.

Co to znamená?

Oni ty odpady prostě překódovávají. Statisticky dnes Němci skládkují jedno procento odpadů, ale jen díky tomu, že tomu dávají jiný název. Na skládkách už tak Němcům papírově nekončí tolik komunálního odpadu, ale ve skutečnosti tam končí stále zhruba stejné množství. To je hra, kterou se s námi pokouší hrát i zdejší skládkaři.

Jak jsme na tom vůbec ve srovnání úrovně recyklace s Německem nebo s Polskem my?

Třídíme výborně. Otázka je, co se stane s tím odpadem, když je vytříděný.

Co se s ním stane?

Začnu optimisticky. Modrý kontejner. Papír. Toho dokážeme zrecyklovat zhruba osmdesát procent. Jen dvacet procent musíme spálit.

Proč nelze recyklovat všechen papír?

Papírové vlákno lze recyklovat sedmkrát. Pak už je tak krátké, že z něj jde udělat už jen plato na vajíčka. Tím recyklační cyklus papíru končí. A pak se spálí, a tím se využije zbylá energie toho papíru. A třeba u kovů je ta možnost recyklace ještě vyšší.

Jak je to s plastem?

Z toho, co sesbíráte ve žluté popelnici na plasty, lze recyklovat třicet až padesát procent. To znamená, že padesát až sedmdesát procent jde buď přímo na skládku, nebo se přimíchá k nějakému palivu a spálí se.

Proč?

Prodat k dalšímu zpracování jde PET lahve, polypropylen a podobně. Tvrdší plasty. Mikrotenové sáčky nebo nějaké směsky plastů, u nichž by vyšlo rozdělení na jednotlivé druhy hodně draze, se prostě recyklovat ekonomicky nevyplatí. Nemá smysl recyklovat něco, co je ve finále dražší než původní surovina. To je ekonomický nesmysl a nikdo by takovou surovinu od vás nekoupil. Recyklovaný materiál musí být maximálně tak drahý jako nová surovina.

Takže jaký je výsledek srovnání?

Výsledek je takový, že třídíme výborně, recyklujeme bídně. To je rozdíl mezi Českou republikou a Německem.

Jaký podíl recyklace je v současnosti v České republice?

Recyklujeme zhruba třicet pět procent odpadů. Němci vykazují oněch pětašedesát procent. To byl také důvod, proč Unie vzala to číslo a řekla, že toto je cíl, kterého by měli všichni dosáhnout.

Jak jsou na tom třeba Poláci?

Poláci jsou na tom aktuálně o něco hůř než my. Ale na druhou stranu jsou chytřejší v tom, že mají jasnou strategii. Oni řekli, že zvyšují poplatky za skládkování, protože ví, že pouhé skládkování je nesmysl. Proto zvýšili tyto poplatky natolik, aby se recyklace začala ekonomicky vyplácet.

Dá se taková věc, jako je cena skládkování, vůbec direktivně nařídit?

Samozřejmě. Všechny západní státy jdou touto cestou.

Ale všechno se dá obejít.

Jistě. Ale je to těžší a těžší. Všechno se dá obejít, ale postupem času zjistíte, že je to tak složité, že se vám nějaké obcházení v podstatě nevyplatí.

Co by pomohlo ke zvýšení míry recyklace u nás?

Stejná věc, jakou udělali v Polsku. Zvýšení poplatků za skládkování. Praxe už potvrdila, že pokud jsou vyšší skládkovací poplatky, více se separuje.

Kolik skládek v kraji patří státu nebo městům a kolik je v soukromých rukou?

V Moravskoslezském kraji patří většina skládek městským společnostem. Ale v Čechách je tomu jinak, tam je hodně skládek v soukromých rukou.

Takže stát má chtít co nejvyšší ceny, zatímco skládkaři chtějí co nejnižší, aby se k nim vozilo více.

Přesně tak. A je na státu, aby nasadil co nejvýhodnější ceny pro to, aby se zvýšila míra recyklace.
 

Zdroj: iDNES.cz