Právě 46 dní zbývajících do konce roku symbolicky představuje očekávaný 13% letošní podíl biomasy na spotřebě energie v Česku. Na několika místech se proto koná zábavně osvětový program a organizátoři přinášejí nové statistiky a zajímavá porovnání.

Energie z biomasy má mnoho podob od palivového dřeva, kterým topí čtvrtina českých domácností, přes dřevní peletky, jimiž domácností vytápějí své domy, až po elektřinu, kterou vyrábí bioplynové stanice z odpadů.

Z biomasy a bioplynu se aktuálně vyrábí asi 120 petajoulů (PJ) energie, především tepla. To představuje přibližně 13 procent energie, kterou Česko za rok spotřebuje. Udržitelným hospodařením by se dalo využít ještě zhruba jednou tolik. Z čistých zdrojů jsou v tuzemsku dobré podmínky pro další rozvoj zejména větrné a sluneční energie: dohromady dokáží vyrobit 28 TWh elektřiny, tedy asi polovinu současné spotřeby elektřiny, spočítali experti Komory obnovitelných zdrojů energie.

Na několika místech proběhne zábavně osvětový program:

• bludiště z balíků slámy a unikátní projekční kouli připravili pro děti v Třebíči
• na klinice Na Pleši u Mníšku pod Brdy, kterou spoluvlastní Roman Šmucler, bude od 14 hodin k vidění foukání pelet z cisterny do obřího zásobníku
• V Ústavu chemických procesů Akademie věd v 10.00 představí unikátní novinku – patentované čištění bioplynu na kvalitu zemního plynu pomocí vodní kondenzující membrány.

Vytápění na biomasu - ať už dřevem nebo v automatických kotlech na pelety - pomáhá zbavit malá města a vesnické oblasti smogu. Na kotle na biomasu navíc kraje vyplácejí tzv. kotlíkové dotace. Pár zajímavých čísel:

• v ČR se vyrábí přes 300 tisíc tun pelet ročně, dost pro 60-80 tisíc domácností. Dvě třetiny z toho se ale vyváží. A i když počet domácností topící peletami roste, je jich stále jen asi 25 tisíc. Na druhou stranu, stále asi 380 tisíc domácností topí špinavým uhlím. Je to škoda: malá města a vesnické oblasti se každý rok halí do škodlivého smogu.

• Česko už efektivně podporuje výrobu tepla z čistých zdrojů. Stát by ale měl ještě udělat dvě věci: především přestat v kotlíkových dotacích podporovat tzv. kombinované kotle, protože lidé v nich pálí dál špinavé uhlí. A na druhou stranu by měl motivovat domácnosti k čistému vytápění tak, že sníží DPH na palivové dřevo, pelety a brikety.

Klíčové statistiky a porovnání:

• Podíl všech obnovitelných zdrojů energie (OZE) na konečné spotřebě energie v roce 2015 byl 16,3 % (z OZE pocházelo 14,1 % vyrobené elektřiny, 19,8 % tepla a chladu a 6,5 % spotřeby energie v dopravě).

• V Česku má biomasa největší význam (podíl) ve vytápění: 19%. Většina spotřeby připadá na domácnosti (67 %), menší část na průmysl (18 %) a zbytek na ostatní odvětví. Elektřiny se z biomasy vyrábí necelých 6 % (a víc než polovinu z toho zajišťuje bioplyn).

• V Česku v roce 2015 pracovalo přímo či nepřímo v odvětví bioenergetiky 11 450 lidí, nejvíce v sektoru pevné biomasy (8 900 míst). Pro porovnání: ve výrobě mléčných výrobků pracuje asi 8,5 tisíce a ve zpracování a konzervování masa a masných výrobků asi 21 tisíc lidí.

Den bioenergetiky pořádá CZ Biom – České sdružení pro biomasu (CZ Biom) ve spolupráci s Komorou obnovitelných zdrojů energie (Komorou OZE).

Smyslem akce je poukázat na význam energie z dřevní štěpky, slámy, pelet nebo bioplynu ve výrobě obnovitelné elektřiny a tepla a připomenout si tak v současnosti nejvýznamnější obnovitelný zdroj v Česku i Evropě. Akce je součástí Evropského dne bioenergetiky, který organizuje AEBIOM – Evropské sdružení pro biomasu se svými partnery napříč evropskými zeměmi.

Státní podnik DIAMO předal pracoviště na lagunách společnosti AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o., která zajistí odtěžení, odvoz a likvidaci kalů podle zákona o odpadech a schváleného realizačního projektu. „Po dlouhé době pokročí likvidace ropných lagun, které tíží obyvatele města řadu let. Legislativní a schvalovací proces byl náročný a zdlouhavý, je však zárukou maximální možné ochrany obyvatel a minimalizace dopadu projektu na životní prostředí,“ uvedl Tomáš Rychtařík, ředitel státního podniku DIAMO.

Společnost AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o. byla vybrána ve dvoukolovém výběrovém řízení na konci roku 2015. Ve smlouvě o provedení prací se zavázala odstranit 91 562 tun tzv. nadbilančních kalů za nabídkovou cenu 429 milionů korun (bez DPH). Odtěžit a odvézt kaly z areálu lagun R1, R2 a R3 musí do konce roku 2018. Celkově má firma na zajištění likvidace kalů 5 let od podpisu smlouvy.

„Do konce letošního roku bude v areálu lagun probíhat pouze příprava, například zkoušky zavápňování, technologické zkoušky sanačního zásahu, odtěžování, úprava a třídění kalů. Jejich distribuce na příslušná koncová zařízení v rámci České republiky je v plánu počátkem příštího roku. Za tím účelem má AVE CZ povoleno v areálu lagun dočasně skladovat maximálně 30 tisíc tun upravených kalů,“ doplnil Josef Havelka, ředitel odštěpného závodu ODRA státního podniku DIAMO, který bude zajišťovat dohled.

Práce na lagunách budou probíhat za dodržování podmínek, které v oblasti ochrany ovzduší a veřejného zdraví stanovilo Ministerstvo životního prostředí ve svém „Souhlasném závazném stanovisku“ k záměru „NÁPRAVNÁ OPATŘENÍ – LAGUNY OSTRAMO, nadbilanční kaly, 1. Realizační etapa“. To v praxi například znamená, že práce budou zastaveny, pokud koncentrace oxidu siřičitého, sirovodíku či prachu v ovzduší překročí stanovené limity. Bude zajištěno měření pachových látek, zkrápění cest a v neposlední řadě musí také nákladní automobily omezit rychlost v areálu lagun.

Po odtěžení kalů bude následovat sanace kontaminovaných zemin, kterou připravuje DIAMO, s. p., ve spolupráci s Ministerstvem financí, Ministerstvem průmyslu a obchodu, městem Ostrava a státními orgány.

Historie

Do areálu dnešních lagun Ostramo se od konce 19. století ukládaly odpady z rafinérské výroby. V polovině 60. let 20. století k nim přibyly odpady z regenerace použitých mazacích olejů. Vzhledem k rozsahu technické a finanční náročnosti jejich likvidace převzal po ukončení činnosti chemičky Ostramo v roce 1996 odpovědnost za tuto ekologickou zátěž stát. Správou a zajištěním sanace byl pověřen státní podnik DIAMO. Tehdejší vláda zároveň souhlasila s použitím prostředků Fondu národního majetku na odstraňování škod v řádech miliard korun. Veřejnou zakázku na sanaci lagun získalo Sdružení Čistá Ostrava. Vytěžilo zhruba 200 tisíc tun kalů, během odtěžování v období let 2004 až 2011 se však ukázalo, že v lagunách je dalších zhruba 90 tisíc tun kalů, se kterými se původně nepočítalo. Ty jsou označovány jako nadbilanční.

Z pohledu rozdělení kompetencí veřejné správy na státní správu a samosprávu je určitě zajímavý nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 2200/15. Spor se týkal toho, kdo odpovídá za údržbu silniční vegetace (kácení stromů u silnice) v intravilánu obce, zda vlastník pozemku (stát, potažmo ŘSD) či obec.

Soudy měly dlouho za to, že obec, jelikož "zeleň nacházející se na veřejných prostranstvích je veřejnou zelení" a obec je subjektem odpovědným za péči o veřejnou zeleň a to i na pozemcích, které nejsou v jejím vlastnictví, neboť "ochrana veřejné zeleně spadá do samostatné působnosti". A proto obci, jakožto "provozovateli zdroje ohrožení", může silniční správní úřad podle § 35 odst. 2 zákona o pozemních komunikacích uložit povinnost odstranit toto ohrožení bez ohledu na to, zda je obec vlastníkem předmětných pozemků či nikoliv.

Ústavní soud však nesouhlasil.

Obec má sice oprávnění v samostatné působnosti při ochraně veřejné zeleně obecně závaznou vyhláškou ukládat povinnosti "k zajištění udržování čistoty … zeleně v zástavbě a ostatní veřejné zeleně", ale to neznamená, že má povinnost tyto činnosti přímo provádět na vlastní náklad nebo za ně nést odpovědnost. Podle Ústavního soudu nelze z obcí činit "správce cizích nemovitostí" v případech veřejného prostranství odlišných vlastníků. Správa na úseku silniční dopravy, včetně ochrany silnic a dohledu nad bezpečností silničního provozu, je svěřena příslušným silničním úřadům, jež jsou mimo jiné nadány pravomocí nařizovat odstranění zdrojů jeho rušení vlastníkům či jeho provozovatelům. Obce nejsou provozovatelé veřejné zeleně.

Celý text judikátu si můžete přečíst ZDE

Zdroj: www.pravniprostor.cz/

Skupina Solar Global, která v těchto dnech finišuje s výstavbou prvního velkokapacitního bateriového systému na jižní Moravě, oznámila, že v průběhu příštího roku bude realizovat výstavbu největšího bateriového úložiště ve střední a východní Evropě. Bateriový systém o kapacitě 10 MWh vyroste u obce Ochoz v Olomouckém kraji.

Podle Solar Global mají bateriové systémy pro akumulaci energie obrovský potenciál do budoucna. „Bateriové úložiště energie bude desetkrát větší (10 MWh), než systém, který slavnostně spouštíme 30. listopadu v Prakšicích na jižní Moravě (1 MWh) a stane se tak největším v regionu střední a východní Evropy,“ říká Vítězslav Skopal, zakladatel Solar Global.

„Elektrická energie, která bude v baterii akumulovaná, bude využitelná při výkyvech distribučních soustav nebo při zvýšené poptávce po energii. Baterie s kapacitou 10 MWh např. dokáže během výpadku dodávek proudu zásobovat po dobu jedné hodiny 20 tisíc domácností,“ dodává Vítězslav Skopal.

Ideálně chce skupina své baterie využívat pro podpůrné služby, ale k tomu se ještě musí změnit legislativa. Zapojení bateriových systémů do systému podpůrných služeb má jako hlavní cíl asociace AKU-BAT.

Čtěte také:

U Prostějova vznikne největší bateriové úložiště ve střední a východní Evropě. Solar Global za něj zaplatí 200 milionů

S postupným rozvojem využívání jiných druhů vod než je voda pitná (srážkové vody, šedé vody), ať již v průmyslu, či domácnostech, vzniká stále častěji potřeba jejich přesného měření. Příkladem může být dotační titul SFŽP ČR Dešťovka, který počítá s využíváním srážkových vod v domácnostech. V těchto případech ale nelze pro řádnou fakturaci stočného využít pouze standardně vodoměrem naměřené množství dodané pitné vody. Jednou z možností výpočtu stočného je měřit buď celkový objem vypouštěných odpadních vod, či pouze nový zdroj vody využívaný zákazníkem.

Z těchto důvodů SOVAK ČR i jako financující subjekt na poli technické standardizace ve vodohospodářském oboru uspořádal v říjnu tohoto roku kulatý stůl se zástupci Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ) a Českého metrologického institutu (ČMI) zaměřenou na otázky spojené s měřením jiných druhů vod než je voda pitná. Z jednání vyplynula nutnost určit měřidla, která mají odpovídající schválení typu na jiné druhy vod než je voda pitná. Již dnes musí ale vlastníci a provozovatelé vodohospodářské infrastruktury sdružení v SOVAK ČR upravovat smlouvy o dodávkách vody a odkanalizování v oblasti měření a způsobu fakturace při odkanalizování těchto vod. Zástupce ÚNMZ informoval o přípravě nové vyhlášky věnované seznamu stanovených měřidel a ověřování těchto měřidel. K 1. 1. 2020 by měl být přijat nový zákon o metrologii včetně nových prováděcích vyhlášek. Odpadní vody lze však již v současné době i při absenci stanovených měřidel pro tuto oblast měřit indukčními průtokoměry. Bohužel taková měřidla se běžně používají až od dimenze cca 65 mm a výše s relativně vysokými pořizovacími cenami. K dispozici jsou i ultrazvukové a indukční vodoměry menších dimenzí v nižší cenové úrovni (cca 3 000 Kč umožňující i dálkový odečet), ale tyto v současnosti nemají schválení typu pro vodu jinou než je voda pitná; tj. nelze je v předmětných případech užít v režimu stanovených měřidel.

Oblast měření jiných druhů vod než jsou vody pitné, pro účely stanovení stočného, tak není možné cca do roku 2020 řešit plně v režimu stanovených měřidel. ÚNMZ a ČMI podporují co nejrychlejší zakotvení tématu do nové metrologické legislativy. SOVAK ČR se bude aktivním způsobem spolupodílet na metodickém doplnění takovéto snahy (mimo jiné např. při řízení normotvorných úkolů zaměřených na řešení dané problematiky). Zúčastněné strany konstatovaly zásadní přínos trvalého dohledu nad vlastním měřením prostřednictvím Smart Meteringu, resp. on-line dálkových odečtů, a shodli se na podpoře zakotvení tohoto tématu do technických a právních předpisů.

Pro aktuálně realizovaná řešení při požadavku osazování měřidel na zdroje jiných vod než je voda pitná, které jsou návazně odkanalizovány, je konstatována možnost použití pracovních měřidel nestanovených, u nichž se metrologická návaznost zajišťuje aktem posouzení funkční způsobilosti měřicího systému, jehož nedílnou součástí je úřední měření, případně kalibrace měřidla. Obecně pak platí, že i tato měřidla podléhají metrologické kontrole podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 505/90 Sb.)

Autor:

Ing. Oldřich Vlasák, ředitel SOVAK ČR    

Ing. Ondřej Beneš, člen představenstva SOVAK ČR     

Ing. Petr Sýkora, předseda metrologické komise SOVAK ČR

V současné době po celém světě dochází k posunu od využívání fosilních paliv k obnovitelné energii. Vědci nyní představili nový materiál, který má podobnou energetickou efektivitu jako uhlí – jen ho není zapotřebí pracně dobývat z hlubin země a při jeho spalování se neuvolňují škodliviny.

Tzv. „instantní uhlí“ se vyrábí ze zemědělského odpadu (dřevo, rostliny apod.), kterého je k dispozici víc než dost.

„Pokud se zamyslíte nad tím, jak Matka příroda produkuje fosilní uhlí, je to o času, tlaku a teplu. Provádíme tytéž procesy, ale místo milionů let to zvládneme za pár hodin. A protože do směsi se nedostanou minerály, nemáme tu potenciální znečišťující látky,“ uvedl Tim Hagen z Natural Resources Research Institute (NRRI).

Celý proces připomíná přípravu pražené kávy. Surová biomasa se vysuší, v prostředí s nízkým obsahem kyslíku zahřeje na teplotu 249°C a následně stlačuje.

Indikátorem množství uložené energie je v angloamerické měrné soustavě BTU, tedy britská tepelná jednotka (1 BTU = 1 055,05585 J): klasické uhlí poskytuje kolem 12 500 BTU na libru, zatímco toto biopalivo 8000-9000 BTU na libru. Jedna konkrétní varianta, známá jako „energetické bahno“, však může dosáhnout ještě vyšší úrovně.

Je samozřejmě otázkou, zda se dotyčné uhlí podaří dostat na trh, resp. zda (a kdy) se začne masově vyrábět. Teoreticky by ale mohlo snížit emise z uhelných elektráren, naši závislost na těžbě uhlí pro potřeby ocelářského průmyslu atd.

Zdroj: https://vtm.zive.cz/ (původní článke - NRRI)

Do roku 2021 budou mít řidiči v Česku k dispozici dalších 125 rychlodobíjecích stanic pro elektromobily. Jejich vybudování podpoří ministerstvo dopravy z evropských prostředků. Z Operačního programu Doprava na ně může putovat až 130 milionů korun v rámci podpory infrastruktury pro alternativní paliva.

Výzvu ministerstvo dopravy vyhlásilo 13. listopadu. Konečný termín pro předložení žádostí bude 4. května 2018. O dotaci se mohou ucházet žadatelé, kteří již na území členských států EU provozují alespoň 10 veřejně přístupných dobíjecích stanic a kteří předloží komplexní projekt na vybudování 125 rychlodobíjecích stanic rovnoměrně umístěných po celém území České republiky. Maximální míra podpory ze způsobilých výdajů může v této výzvě dosáhnout až 70 %.   

„Z předložených žádostí vybereme jeden projekt, který nejlépe splní požadovaná kritéria. Rozhodovat bude zejména hospodárnost a připravenost projektu“, uvedl ministr dopravy Dan Ťok.

Další tři výzvy zaměřené na vybudování tzv. páteřní sítě rychlodobíjecích stanic budou vyhlášeny v průběhu příštích tří let. Celkem by tak nejpozději do konce roku 2023 mělo vzniknout 500 rychlobíjecích stanic. Bude tak splněn cíl stanovený v Národním akčním plánu čisté mobility, který byl schválen vládou v listopadu 2015. 

Vedle rychlodobíjecích stanic pro elektromobily chce Ministerstvo dopravy podpořit také výstavbu běžných dobíjecích stanic. S vyhlášením výzvy počítá začátkem příštího roku. V průběhu jara je pak v plánu ještě vyhlášení výzev na podporu výstavby plnících stanic na CNG, LNG a vodík. Celkem má Ministerstvo dopravy pro tento dotační program v rámci OPD vyčleněno 1,2 mld. korun.

Bližší informace o podmínkách podpory jsou součástí podrobné dokumentace výzvy, která je zveřejněna na webu Řídicího orgánu OPD: https://web.opd.cz/vyzva-30

Ten, kdo bude chtít vyrábět čistou energii z vlastního zdroje, už by tak na rozdíl od dnešní situace nemusel komunikovat s různými institucemi, jako je provozovatel distribuční soustavy, městský úřad nebo stavební úřad. Vše potřebné by bylo možné vyřídit právě v jednotném kontaktním místě, které komunikaci se všemi úřady obstará. Více ZDE

Zdroj: EurActiv.cz

V současné době je přezkum účinnosti právních předpisů stanoven čl. 6 části B v Obecných zásadách pro hodnocení dopadů regulace (OZ RIA). Zároveň je obecně podchycen v § 22 kompetenčního zákona. Základní rámec k provádění ex post RIA je tedy nastaven, v praxi však příliš využíván není. Předkládaný materiál nastavuje jednotný mechanismus provádění přezkumu, který respektuje současné nastavení v OZ RIA. Zároveň tento proces přibližuje všem zpracovatelům.

Z výsledku dotazníkového šetření z května roku 2017 jasně vyplývá, že zpětný přezkum neprobíhá jednotně a systematicky. Zároveň byl, ze strany ministerstev a ostatních ústředních správních úřadů, identifikován zájem o správné nastavení systému přezkumu.

Výchozím bodem je nezbytnost podrobit každý právní předpis kvalitnímu zhodnocení, a to jak z hlediska splnění cílů či souladu skutečných dopadů s předpokládanými, tak z hlediska časové relevantnosti. Každý přezkum by měl mít oporu z hlediska nastavení indikátorů a kritérií a plynule tedy navazovat na hodnocení dopadů regulace již ve fázi návrhu – tedy logické navázání na provedenou ex ante RIA (v podobě Závěrečné zprávy z hodnocení dopadů regulace).

Podstatou navrhovaného materiálu je zavedení systematického předkládaní ex post hodnocení vládě a rovněž jejich zveřejňování na internetových stránkách gestorů/zpracovatelů jednotlivých právních předpisů. Pouze komplexní proces hodnocení dopadů regulace, tedy vč. ex post RIA, poskytuje skutečný obraz o kvalitě regulace a posiluje legislativní proces.

Současně s návrhem zavedení systematického přezkumu je připravována metodika, která bude nápomocná všem zpracovatelům ex post RIA. Metodika vznikla ve spolupráci úzké pracovní skupiny a klade si za cíl srozumitelně a návodně provést zpracovatele jednotlivými kroky celého procesu zpracování přezkumu.

Návrh mechanismu systematického přezkumu účinnosti právních předpisů byl zpracován na základě opatření Implementačního plánu Strategického rámce pro rozvoj veřejné správy v ČR pro období let 2014 – 2020 pro Strategický cíl 1: Modernizace veřejné správy (specifický cíl 1.2 Snižování regulatorní zátěže) – UV ze dne 27. 6. 2014 č. 680 a UV ze dne 5. 12. 2016 č. 1088.

Zpracování na základě uvedeného usnesení však není jediným důvodem. Podle  mezinárodního měřítka Česká republika dostatečně nevyužívá všech svých možností v oblasti zpětného přezkumu účinnosti právních předpisů. Na rozdíl od dobře ukotveného systému hodnocení dopadů navrhované regulace (ex ante RIA) vykazuje zpětné hodnocení dopadů regulace (ex post RIA) značné nedostatky, což potvrzují i poslední šetření OECD.

Dokument ke stažení:

Materiál

Příloha usnesení

Návrh usnesení

V souladu s Aktualizovanou státní energetickou koncepcí podnikla společnost ČEZ další krok v procesu komplexního posouzení vlivů plánované výstavby nových bloků v lokalitě Dukovany na životní prostředí. Dnes předala Ministerstvu životního prostředí dokumentaci vlivů záměru na životní prostředí, která zohledňuje závěr zjišťovacího řízení ze dne 9. 12. 2016, ve kterém MŽP formulovalo doporučení, na které oblasti vlivů záměru na životní prostředí má být v dokumentaci EIA kladen zvýšený důraz. Jde o významný posun v naplňování Národního akčního plánu souvisejícího s dlouhodobým zajištěním energetické soběstačnosti České republiky.

Účelem procesu EIA je zjistit, popsat a komplexně vyhodnotit předpokládané vlivy případné výstavby a provozu na životní prostředí a veřejné zdraví ve všech rozhodujících souvislostech. Proces probíhá v zákonem definovaných případech, a to vždy dříve, než jsou získána všechna další povolení a než investor začne s vlastní stavbou. Evropská energetika prochází obdobím změn a nejistot a ČEZ chce být připraven na všechny varianty budoucího vývoje.

Proces EIA je řízen Ministerstvem životního prostředí. ČEZ je připraven dodat odborníkům veškeré informace, které budou pro vyhodnocení vlivu plánované výstavby až dvou nových bloků v Dukovanech potřebovat.

Aktualizovaná státní energetická koncepce, kterou vláda ČR schválila v květnu roku 2015, a navazující Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky, schválený na počátku června 2015, počítají s jádrem jako s významným zdrojem elektrické energie, který má zajistit energetickou bezpečnost, konkurenceschopnost a udržitelnost energetiky České republiky. Energetický mix dále doplňují obnovitelné zdroje a klasické elektrárny. Vzhledem k dobrému technickému stavu stávajících čtyř bloků Jaderné elektrárny Dukovany lze předpokládat jejich bezpečný a spolehlivý provoz minimálně do roku 2035. Poté by následovalo jejich postupné odstavení. Projekt 1 až 2 nových bloků v lokalitě Dukovany primárně nahradí stávající bloky.

Včasnou přípravou nových bloků v Dukovanech budeme schopni zajistit kontinuální výrobu elektřiny v lokalitě, kde je ověřen dlouhodobý vliv bezpečného a spolehlivého provozu stávajících 4 bloků Jaderné elektrárny Dukovany. Výstavba výrazně přispěje k zachování i tvorbě nových pracovních míst a sociálnímu životu celého regionu. „Jadernou energii stále pokládáme v podmínkách České republiky za jedno z nejlepších možných řešení z hlediska ekonomiky i ekologie a EIA je jedním z předpokladů pro následná rozhodnutí o výstavbě samotné. Fakticky tím naplňujeme úkoly z Národního akčního plánu rozvoje jaderné energetiky, který schválila vláda ČR.“ odůvodnil předání dokumentace EIA na MŽP ředitel divize Jaderná energetika a člen představenstva Bohdan Zronek.

Další informace o přípravě výstavby nových bloků v lokalitě Dukovany budou postupně zveřejňovány na webových stránkách ČEZ. Informace tak budou přístupné široké veřejnosti i k následné diskuzi.

Páté setkání Inovační platformy pro oblast Smart cities / Chytrý venkov se uskuteční v úterý 14. 11. 2017 od 13:00 do 18:00 hod. v prostorách Středočeského inovačního centra (Pražská 636, Dolní Břežany). Akce je vhodná pro starosty, místostarosty a tajemníky, vedoucí odborů a projektové manažery z měst a obcí ve Středočeském kraji se zájmem o témata chytrých měst / chytrého venkova. Co vám tato akce přinese? Jednak informace o nových možnostech v oblasti odpadového hospodářství a vodohospodářství a také inspiraci z Česka i ze zahraničí v oblasti cirkulární ekonomiky a nakládání s komunálními odpady. Program a online přihláška ZDE.

Evropská komise schválila revizi Programového dokumentu Integrovaného regionálního operačního programu (IROP), který spravuje Ministerstvo pro místní rozvoj. Změny spočívají zejména v přesunu finančních prostředků z oblastí s menším zájmem žadatelů do oblastí, kde je několikanásobný převis žádostí o podporu. Například tak bude navýšena například výzva „Nízkoemisní a bezemisní vozidla“ o 1,033 miliard korun. „Díky těmto úpravám tak bude moci dojít k realizaci připravených projektů, na něž již nezbyla alokace ve vyhlášených výzvách. Jedná se o výzvy na nákup nízkoemisních autobusů,“ uvedla ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová. Aktualizovaný Programový dokument IROP naleznete ZDE.

Agentura ECHA uvedla další specifická okna pro zasílání žádostí o povolení použití látek zahrnutých do přílohy XIV nařízení REACH (listopad 2017 – listopad 2018).

Nařízení REACH dovoluje podnikatelským subjektům požádat o povolení s pokračováním používání nebo zahájením používání a uváděním na trh chemických látek, zahrnutých do přílohy XIV nařízení REACH. Žádosti o povolení v požadovaném formátu se zasílají elektronicky do ECHA.

Harmonogram zasílání žádostí o povolení Agentura ECHA zpřesňuje průběžně otevíráním tzv. specifických oken pro zasílání žádostí podle nařízení REACH. Zasílání žádostí prostřednictvím těchto specifických oken umožňuje agentuře ECHA optimalizaci jejich vyhodnocování.

Předkladatelé žádostí mohou mít prospěch z přechodných opatření vyplývajících z článku 58(1)(c)(ii) nařízení REACH, jestliže zašlou svoji žádost do agentury ECHA v posledním okně nebo v jakémkoliv okně dřívějším.

K zajištění hladkého průběhu zpracování žádosti agenturou ECHA (jejími výbory - RAC a SEAC) doporučuje ECHA žadatelům, aby zasílali žádosti o povolení v termínech dříve otevřených oken, než v termínu stanoveném pro poslední okno.

Více detailů lze nalézt v “Otázkách a odpovědích” uvedených na webových stránkách ECHA.

Další informace:

• Otázky a odpovědi 571 a 572 [EN]

• Dříve otevřená specifická zasílací okna [EN]

Zdroj: MPO

Na adrese www.ecobat.cz jsou informace přehledně roztříděné podle skupin a potřeb uživatelů: pro obce, firmy, výrobce, prodejce i pro běžné spotřebitele. Funkcí webu není jen informovat, ale je velmi důležitou servisní a komunikační platformou. Je zde vyhledavač sběrných míst na použité baterie, přehledný katalog sběrných nádob, firmy a úřady si přes něj mohou objednat svoz nashromážděných baterií.

„Vedle praktické podpory související se sběrnými nádobami a svozem baterií si zde výrobci, prodejci, firmy a obce mohou najít jaké jsou legislativní požadavky, které jsou na ně kladeny s ohledem na třídění a skladování baterií,“ uvedla Eva Gallatová, manažerka marketingu společnosti ECOBAT.

V samostatné sekci  OBCE jsou přehledně zpracované informace využitelné pro zástupce měst a obcí. Velká pozornost je zde věnována tomu, jak mohou do recyklace zapojit občany. Pokud pro komunikaci s občany využívají webové stránky, Facebook, online nebo tištěné zpravodaje a noviny, mají nástěnku nebo jiná informační média, pak mohou snadno využít připravené materiály „šité na míru“ právě obcím. Na webu najdou tematické články pro tištěná i online média, fotografie a infografiky, letáčky a plakáty včetně označení sběrného místa.

Velmi podobě je zpracovaná také sekce FIRMY. Řada firem se dnes v rámci svých CSR aktivit připojuje k podpoře ochrany životného prostředí, kam třídění baterií patří. I firmy na webu najdou potřebné informace, které jim pomohou do sběru baterií zapojit zaměstnance.

Ministr životního prostředí Richard Brabec vrátil do života průzkumná území pro geologické práce pro vyhledávání hlubinného úložiště jaderného odpadu na lokalitách Březový potok (blízko Horažďovic), Čertovka (u Lubence), Čihadlo (u Lodhéřova na Jindřichohradecku) a Magdaléna (u Jistebnice na Táborsku).  O osudu zbývajících tří průzkumných území z Vysočiny bude rozhodnuto později. V tiskové zprávě to uvedla minulý pátek Platforma proti hlubinnému úložišti, sdružující 23 dotčených obcí a 12 spolků.

O osudu zbylých tří území z Vysočiny se rozhodne později. V tiskové zprávě to dnes uvedla Platforma proti hlubinnému úložišti, sdružující 23 dotčených obcí a 12 spolků. Informaci na dotaz ČTK potvrdila mluvčí ministerstva životního prostředí (MŽP) Petra Roubíčková.

Geologický zákon podle Roubíčkové obecně umožňuje prodloužení žádosti o stanovení průzkumného území, současně však nestanovuje lhůtu, kdy má žadatel - v tomto případě Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) - podat žádost o prodloužení a do kdy musí ministerstvo rozhodnout. "Rozkladová komise proto ministrovi doporučila, aby se o žádosti o prodloužení neinvazivních průzkumů na MŽP rozhodovalo znovu, protože předtím byla žádost zamítnuta právě a pouze z důvodu uplynutí doby platnosti původní žádosti," dodala mluvčí.

Mluvčí platformy Petr Nohava a starosta obce Pluhův Žďár a právník Pavel Doucha míní, že Brabcův verdikt je v rozporu se zákonem a jde o další z chaotických kroků státní správy v přípravě strategické a citlivé stavby až za 110 miliard korun. Ministr se podle zástupců platformy pokouší velmi nešťastně napravit předchozí nedbalost úředníků SÚRAO, kteří nestihli udělat průzkumy v termínu ani včas zajistit jeho prodloužení. Správa úložišť mezitím podle platformy začala tvrdit, že k provedení geologických prací průzkumná území nepotřebuje, a zahájila výzkum, k němuž průzkumná území nejsou potřebná.

"Na náš podnět MŽP provedlo letos v červnu kontrolu činnosti SÚRAO, která měla vyjasnit správnost jejího postupu. Výsledek není znám," uvedli zástupci platformy. Městský soud v Praze navíc dodnes nerozhodl o žalobách 18 obcí a šesti spolků, které napadly nezákonnost stanovení průzkumných území v roce 2015. "Obce i spolky z platformy jsou připraveny i v případě prodloužení platnosti průzkumných území použít všechny dostupné právní prostředky k obraně zájmů obyvatel dotčených území," uvedl mluvčí.

"Stát ztrácí poslední zbytky důvěryhodnosti a celý proces začíná připomínat frašku," soudí Nohava. "Postup ministerstva se z právního hlediska těžko chápe. Stejně jako nelze oživovat mrtvoly, nelze prodlužovat rozhodnutí, jejichž platnost vypršela," řekl Pavel Doucha z advokátní kanceláře Doucha Šikola.

Areál hlubinného úložiště s podzemní plochou 300 hektarů a nadzemním deseti- až 20hektarovým areálem by měl podle cen z roku 2010 přijít na 105 až 110 miliard korun. SÚRAO, které po dokončení průzkumů území koncem roku 2018 má zúžit počet lokalit na čtyři, má navrhnout finální místo pro stavbu do roku 2025. Definitivní rozhodnutí o úložišti, které by mělo začít fungovat po roce 2065, by mělo padnout kolem roku 2050.

Skupina převážně německých automobilek vytvořila společný podnik nazvaný IONITY, jehož cílem je vytvořit do roku 2020 po celé Evropě síť 400 rychlonabíjecích stanic pro elektrická auta. Členy podniku jsou BMW, Daimler, Ford Motor, Volkswagen a jeho značky Audi a Porsche, uvádí se ve sdělení automobilek.

Obavy, zda elektrické vozy budou mít takový dojezd, aby byly schopny dosáhnout plánované destinace, brání v rozhodnutí některých řidičů přejít od tradičních vozů s benzinovým nebo naftovým pohonem k elektrickým. Zavedené značky se proto spojily při zavádění rychlonabíjecích stanic pro auta.

IONITY sídlí v Mnichově a prvních 20 dobíjecích stanic otevře v letošním roce v Německu, Norsku a Rakousku. Tyto stanice mají být od sebe vzdáleny 120 kilometrů a budou provozovány ve spolupráci s čerpacími stanicemi Tank & Rast, Circle K a OMV.

V příštím roce má být síť rozšířena o dalších 100 stanic. Každá by měla umožnit dobíjení několika vozů různých značek současně, informovala agentura Reuters.

Zdroj: ČTK