Prezident republiky Miloš Zeman podepsal dnes v úterý několik zákonů mj. zákon ze dne 19. října 2016, kterým se mění zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Dále prezident podepsal zákon ze dne 19. října 2016, kterým se mění zákon č. 78/2004 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a zákon ze dne 19. října 2016, kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.

Novela zákona o ochraně ovzduší

Novelu zákona o ochraně ovzduší schválil Senát dne 19. října ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Poslanci schválili pozměňovací návrhy, které se týkají například pachů - ministerstvo životního prostředí tak bude stanovovat specifické emisní limity pro látky obtěžující zápachem, záložních zdrojů z pohledu zjišťování a vyhodnocení úrovně znečišťování (úprava počtu hodin), vyhlašování smogových situacích, vydávání závazných stanovisek ČIŽP, povinného připojování na soustavy pro zásobování teplem (nově energetický posudek k prokázání ekonomické přijatelnosti), přílohy č. 10 (nadpisy) a biopalivům.

Novela zákona zavádí povinnost provozovatelů spalovacích zdrojů v domácnostech umožnit osobám pověřeným obecním úřadem obce s rozšířenou působností přístup ke zdroji, k jeho příslušenství a používaným palivům ke kontrole dodržování povinností podle zákona o ochraně ovzduší. Podmínkou je opakované podezření úřadu, že tepelný zdroj provozuje daná domácnost v rozporu s povinnostmi stanovenými zákonem o ochraně ovzduší. V případě prvního podezření úřad provozovatele písemně upozorní na podezření z porušování povinností, poučí jej o povinnostech spojených s provozem spalovacího zdroje a o důsledcích opakovaného podezření možností provedení přímé kontroly u zdroje. Při druhém důvodném podezření bude mít úředník oprávnění provést kontrolu. Při ní bude postupovat podle jasných pravidel daných kontrolním řádem a zákonem o ochraně ovzduší.

Nový návrh také upravuje podmínky pro vyhlašování a odhlašování smogové situace a regulace. Cílem je jejich včasné vyhlašování a ukončování tak, aby byly brány v potaz lokální a krátkodobé nárůsty koncentrací. Pro částice PM10 bude vyhlašování smogových situací a regulací posuzováno na základě 12hodinových klouzavých průměrů, které mají zajistit co nejmenší prodlevu mezi vyhlášenou situací a naměřenou koncentrací.

Kdo by měl dostavět nové jaderné reaktory v Dukovanech či Temelíně a za jakých podmínek? Má se úložiště jaderného odpadu budovat přímo v místě jaderných elektráren? A kdy se vyřeší spor o to, zda vysocí státní úředníci mohou zastávat funkce v krajském zastupitelstvu? Také na to se ve Dvaceti minutách Radiožurnálu, krátce po 17 hodině, zeptá Karolína Koubová předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost a krajské zastupitelky Dany Drábové. Zázanm pořadu ZDE.

Výrobce klobouků a dalších pokrývek hlavy Tonak z Nového Jičína vymýšlí, jak využít stovky tun odpadů z králičí srsti a kůží, které podniku ročně zůstávají. Ve spolupráci s Univerzitou Tomáše Bati ve Zlíně pracuje na jejich přeměnu v hnojivo. To by mohli používat i biofarmáři. Králičí kožky jsou základní surovinou pro výrobu tradičních plstěných klobouků.

„Patentová přihláška na keratinový hydrolyzát byla podána u Evropského patentového úřadu. Očekává se schválení během jednoho až dvou let,“ uvedl spolumajitel Tonaku Michael Tělecký.  

O patent na přeměnu králičí kůže a zbytků srsti na hydrolyzáty firma s akademiky žádá na základě úspěšného základního výzkumu. Tonaku se k výrobku již podařilo získat atestace a certifikáty pro uvedení produktu na trh. Ročně by kloboučníci mohli hodit na trh až 230 tun tohoto hnojiva. Uplatnění najde mimo jiné na vinicích.

Další využití můžou mít látky získané z odpadní králičiny rovněž ve stavebnictví. Na tom Tonak nově spolupracuje s Českým vysokým učením technickým v Praze. Zkoušejí tyto materiály přimíchávat do stavebních hmot, konkrétně do porobetonu.

Klobouky a čepice vyváží Tonak do celého světa. Velké odběratele má například mezi ortodoxními židy nebo jihoamerickými indiány. Podnik aktuálně zaměstnává kolem šesti stovek lidí. Tržby Tonaku převyšují čtyři sta milionů korun. Letošní obrat je zhruba o dvanáct procent vyšší. Byznys story Tonaku čtěte v dnešním vydání deníku E15 (str. 8-9).

Zdroj: E15

Pelety jsou malé válečky drcených pilin a hoblin s vysokou výhřevností a minimálním podílem vody a popele. Mají průměr 6 nebo 8 mm a délku 20 až 30 mm. Vyrábějí se lisováním z odpadu při zpracování dřeva. Díky své standardizované velikosti pelety umožnují plně automatické vytápění dřevem, bez štípání polínek i přikládání do kotle.

Ušetříte s peletami?

Pelety dlouhodobě patří k nejlevnějším topivům. Náklady na vytápění pro průměrnou domácnost se stabilně drží pod cenami elektřiny, plynu a topného oleje. Jsou srovnatelné s cenami hnědého uhlí, které vyjde jen o málo levněji. V poměru cena / výkon jsou však pelety jednoznačně nejlepší nabídka na trhu s ohledem na vysoký komfort čistého a plně automatického vytápění.

Za kolik vytopíte rodinný dům?

Rodinný dům s peletami vytopíte průměrně za 20 až 30 tisíc Kč ročně. Záleží na tom, jestli používáte pelety i k přípravě teplé užitkové vody. Průměrný rodinný dům spotřebuje kolem 4 až 5 tun dřevěných pelet ročně. Nízkoenergetické domy jsou úspornější a spotřeba pelet se v jejich případě pohybuje kolem 1 až 2 tun ročně.

TIP: Kde sehnat levnější pelety?

Doporučujeme nakupovat pelety těsně po skončení topné sezony, tedy na jaře a v létě, kdy výrobci každoročně nabízejí velké sezónní slevy. Pelety jsou v létě až o 20 % levnější. Pokud máte doma dostatečné skladovací prostory, můžete je nakoupit dopředu na celou topnou sezonu. V průměrném rodinném domě ušetříte 4 až 6 tisíc Kč. Naopak varujeme před levnějšími, ale nekvalitními peletami (zejména z východních dovozů - z Polska, Ukrajiny apod.). Mají totiž nižší kvalitu, takže nakonec budete potřebovat spálit více tun paliva a ve výsledku neušetříte.

Jak poznat kvalitní pelety?

Kvalitní pelety poznáte podle certifikátu, který se jmenuje ENplus. Hledejte kulaté razítko s označením A1, to jsou pelety nejvyšší kvality vhodné pro vytápění v domácnostech. Certifikaci má více než 80 % všech pelet, které se v České republice vyrobí.

Jaké budovy pelety umí vytopit?

Dřevěnými peletami můžete vytápět rodinné domy a firmy nebo veřejné budovy. Jsou vhodné pro starší domy i novostavby včetně nízkoenergetických domů. 

Jak začít vytápět peletami?

Vždy je potřeba pořídit nový kotel, specializovaný na spalování pelet. V nabídce jsou také kotle kombinované (pelety / uhlí apod.) Záleží, jaké vytápění jste měli doposud:

• Uhlí - Buď vyměňujete starý kotel na uhlí za nový, v tom případě můžete využít tzv. kotlíkové dotace, kdy dostanete příspěvek až 127 500 Kč. Dotace pokryje 80 % ceny kotle (v oblastech se zhoršeným ovzduším 85 %).
• Plyn, olej, elektřina - Pokud jste dosud topili plynem, olejem nebo elektřinou můžete je nahradit automatickým kotlem nebo krbovými kamny, které mohou kromě ústředního vytápění zabezpečovat také ohřev vody v domácnosti. Počáteční investice se vyplatí – s dřevěnými peletami každý měsíc ušetříte oproti vytápění fosilními palivy až 30 %.

Kotel nebo kamna?

Peletami můžete zatopit v klasickém kotli nebo také v krbových kamnech, záleží na vás, jestli zvolíte estetický prvek plápolajícího ohně v interiéru, nebo raději schováte zdroj tepla do kotelny.

Jak vybrat kotel nebo kamna?

Při výběru kotle jsou rozhodující tato kritéria: výkon, účinnost, spotřeba a cena. Výkon záleží především na typu budovy. U novostavby se zeptejte svého projektanta, u starších budov vycházejte z výkonu původního kotle. Pro běžný rodinný domek bude obvykle stačit 15 až 25 kW. Vysoká účinnost okolo 90 % je velikou výhodou všech peletových kotlů. Znamená, že při spalování menšího množství paliva získáme více tepla, a tak například oproti uhelným kotlům s účinností 60 % spotřebujeme pelet o třetinu méně.

Zásadními vodítky by potom měly být emisní třídy. Kotle jsou totiž podle kvality a účinnosti oznámkovány v tzv. emisních třídách (podle normy ČSN EN 303-5). Jednička je nejhorší, pětka nejlepší. Kotle 1. a 2. emisní třídy se již prodávat nesmí, podobný osud čeká i třídu 3. Většina peletových kotlů je konstruována v nejlepší 5. emisní třídě.

Kolik stojí kotel

Kotel nebo krbová kamna na pelety pořídíte za cenu od 60 tisíc Kč. Pokud správně vyberete kotel s ohledem na výkon, účinnost a cenu, investice se vám brzy vrátí v úspoře za vytápění. Až 85 % ceny můžete pokrýt z kotlíkových dotací.

Je obsluha kotle náročná?

Kotle i krbová kamna jsou plně automatické a komfortní. Pelety nabízejí mezi veškerými tuhými palivy nejlepší pohodlí srovnatelné s plynovým nebo olejovým kotlem. Peletový kotel se sám zapálí, sám si přikládá palivo a sám se vypíná. Také se sám čistí a vybírá popel. Dopravu paliva do kotle ze skladu zajišťuje šnekový nebo pneumatický dopravník. Obsluha tedy nevyžaduje fyzickou sílu a je vhodná i pro ženy nebo seniory. Dálkově můžete řídit spuštění kotle, v nabídce jsou systémy, které vás budou informovat o potřebě vysypat popel, dosypat palivo nebo případné poruše. 

Doprava pelet až do domu

Pelety si můžete koupit buď v 15 kg pytlích, nebo ve velkých textilních vacích (Big Bag) o hmotnosti 1 tuny. Nejpohodlnější variantou však je dovoz volně ložených pelet až do domu, kdy je speciální cisterna nafouká přímo do vašeho skladu pelet, odkud si je kotel sám doplní pomocí automatického dopravníku. Pelety lze objednat přes internet. Pokud bydlíte v blízkosti některé z peletáren, sáčkované pelety si můžete obvykle po předchozí domluvě vyzvednout osobně.

Pelety je dostatek, jsou čisté a šetrné k ovzduší

Dřevo tradičně představuje snadno obnovitelný zdroj tepla, při jehož spalování nevznikají žádné škodlivé emise. Totéž platí pro pelety. Pelety mají neutrální bilanci CO₂, při jejich spalování se tedy uvolňuje maximálně takové množství oxidu uhličitého, jaké stromy spotřebovaly pro svůj růst. V České republice je výroba pelet trojnásobně vyšší než spotřeba. Obavy, že by bylo pelet jednou nedostatek, jsou liché.

Zdroj: Klastr Česká peleta

Česká asociace oběhového hospodářství (ČAObH) vítá snahy o lepší primární separaci komunálního odpadu. Primární separace znamená třídění do žlutých (plasty), zelených (sklo), modrých (papír), hnědých (bioodpad) či případně jinak barevných kontejnerů. Právě v ní ČAObH spatřuje skutečný potenciál pro opětovné využití materiálů či druhotných surovin.

České odpadové hospodářství však v opětovném využití a recyklaci naráží na limity stávajícího zákona o odpadech, který bez dalších změn neumožní pro životní prostředí přijatelnější způsoby nakládání s materiály a odpady. ČAObH proto podporuje návrhy nových zákonů o odpadech a výrobcích s ukončenou životností, které Ministerstvo životního prostředí před dvěma týdny odeslalo do Legislativní rady vlády.

Nová legislativa zpřísňuje pravidla pro ukládání odpadů na skládky a lépe definuje odpady, které na skládku naopak ukládat možné je. Zároveň předpokládá zvýšení poplatků za skládkování odpadů, jež umožní přesun odpadů ze skládek směrem k vyšším stupňům hierarchie nakládání s odpady, např. recyklaci. Bez zdražení skládkování z důvodu jeho fatálních dopadů na životní prostředí (externalit) budou využitelné materiály nadále končit na těchto nejprimitivnějších zařízeních pro odstranění odpadů.

Pokud se však recyklační technologie díky zdražení skládkovacích poplatků stanou konkurenceschopnými vůči skládkám, odpady začnou proudit primárně k nim. Nebudou tak již směřovat na (díky zvýšeným poplatkům) v té době již drahé skládky. Na nich bude končit už pouze to, co na cestě po hierarchii nakládání s odpady nenajde jiné uplatnění - opětovné využití, materiálové či energetické využití, apod.

Konzervace skládkovacích poplatků na stávající (v evropském srovnání velmi nízké) úrovni znemožňuje cestu k recyklaci rovněž vytříděným odpadům po primární separaci, neboť uložení na skládku je levnější než recyklace. Kvůli tomu dnes může být recyklováno např. pouze 30–50 % plastů, což znamená, že 50–70 % plastů po vytřídění končí bez využití často opět na skládkách odpadů. „Dnešní stav je neudržitelným plýtváním přírodními zdroji,“ konstatuje předseda výkonného výboru ČAObH Milan Chromík.

Primární separace (třídění) je v České republice díky úsilí obcí a společnosti EKO-KOM, a.s. na velmi vysoké úrovni i ve srovnání s vyspělejšími ekonomikami na západ od nás. Její úsilí je však limitováno právě stavem současné české legislativy. Téměř polovina takto vytříděných odpadů totiž k recyklaci vůbec nedoputuje, protože je levnější se jich „zbavit“ na skládkách odpadů. „Zvýšení poplatků za skládkování odpadů, jinak řečeno radikální omezení skládkování pomocí ekonomických instrumentů, je základním předpokladem pro lepší využívání materiálů a umožnění recyklace vytříděných odpadů. Praxe ze zahraničí nám ukazuje, že jinak se environmentálně nepřijatelnému skládkování nevyhneme,“ varuje Milan Chromík.

ČAObH zároveň varuje před statistickými manipulacemi s odpadovými toky ze strany skládkovacích společností. „Skládkaři mnohdy skládkovaný odpad vykážou jako odpad využitý. Jen zapomenou dodat, že takto „využitý“ odpad je využíván na skládkách, a to za účelem, který ze své podstaty tyto materiály nejsou schopné plnit. Příkladem budiž např. použití biologických odpadů z jídelen a stravoven jako technologický materiál pro stavbu tělesa skládky. To je jako kdybyste si měli postavit dům ze slupek od brambor,“ odhaluje Milan Chromík.

Jako naprosto klíčové tedy ČAObH vnímá znemožnění používání odpadů na skládkách pro jakékoliv účely, vyjma odpadů inertních. Mezi skládkaři už se totiž nahlas hovoří o obcházení zákazu skládkování pomocí využití odpadů na rekultivace skládek, ukládání odpadů jako technologických materiálů na zajištění skládky, příp. využívání odpadů na terénní úpravy, apod. Na skládku by se tedy měly dostat skutečně jen odpady, které prošly všemi stupni hierarchie nakládání s odpady, a to vč. energetického využití, které zajišťuje hygienizaci a stabilizaci odpadů, směřujících na skládky. Pouze tímto způsobem může být zajištěna minimalizace množství a objemů skládkovaných odpadů.

Zdroj: TZ ČAObH,

NOVÉ DOTACE Ministerstvo životního prostředí spolu se Státním fondem životního prostředí ČR vyhlašují dvě nové výzvy v Operačním programu Životní prostředí 2014–2020 zaměřené na protipovodňové projekty a efektivnější hospodaření se srážkovou vodou. Zájemci o dotaci si mezi sebou rozdělí celkem 1,25 miliardy korun. Příjem žádostí startuje 1. listopadu a poběží až do 5. ledna příštího roku.

„Sucho a povodně, to jdou dva extrémní projevy klimatické změny, se kterými se budeme zřejmě setkávat čím dál častěji. Je proto potřeba se na oba jevy důsledně připravit. Letos už jsme schválili na protipovodňová opatření, zlepšení retenčních schopností krajiny a odtokových poměrů takřka 300 projektů za 1,3 mld. Kč. Velký důraz klademe také na projekty zaměřené na obnovu, výstavbu, rekonstrukci nebo modernizaci vodních děl sloužících k protipovodňové ochraně. Jedná se o suché nádrže, retenční nádrže a poldry a výstavbu nebo rekonstrukci bezpečnostních přelivů. Neméně důležitá je také podpora efektivního hospodaření se srážkovými vodami v intravilánu obcí a jejich další využití. Obě oblasti se vzájemně doplňují a jsou jedním z nejúčinnějších způsobů jak protipovodňové ochrany, tak i prevencí proti suchu v budoucích letech,“ uvedl ministr životního prostředí Richard Brabec.

45. výzva - ochrana proti povodním a zlepšení odtokových či retenčních poměrů

V nově otevřených výzvách mohou dotaci získat projekty, které pomohou eliminovat riziko povodní nebo podpoří například i lepší využívání srážkové vody ve městech a obcích. Mezi podporované typy opatření spadají plošná povrchová a podpovrchová retenční a vsakovací zařízení. Žádat o finanční podporu mohou stejně jako v 47. výzvě správci toků, veřejný sektor, organizační složky státu a jimi zřízené příspěvkové organizace, ale i fyzické osoby podnikající u projektů budování nebo rekonstrukce bezpečnostních přelivů u vodních nádrží [1]. Finanční prostředky v celkovém objemu 1,1 miliardy korun je možné v této výzvě čerpat konkrétně na zprůtočnění nebo zvýšení retenčních schopností koryt vodních toků a přilehlých niv. K dalším podporovaným projektům patří opatření, která přispějí ke zlepšení přirozených rozlivů do nivních ploch.

47. výzva – protipovodňové varovné systémy

Tato výzva nabízí zejména obcím a městům dotace v celkovém objemu 150 milionů korun na budování a rozšíření varovných, hlásných, předpovědních a výstražných systémů zahrnujících například místní rozhlas a varovné sirény, které umožní včas upozornit na hrozící povodně a ochránit tak majetek a lidské životy. Podpořeny budou i projekty na tvorbu digitálních povodňových plánů [2].

„Varovné systémy mohou obce a města realizovat až tehdy, pokud mají vypracovaný či aktualizovaný digitální povodňový plán. Celý systém pak funguje tak, že díky výstražnému systému obdrží starosta obce varovnou zprávu o překročení limitní hodnoty srážky či vzestupu hladiny a díky povodňovému plánu vyhodnotí nastalou situaci. Varovným systémem, tedy rozhlasem, sirénou atp. pak varuje obyvatele na ohroženém území a podá zásadní informace. Jedná se o jednoduchý popis, ale při realizaci jsou členové povodňového orgánu důkladně proškoleni, aby dokázali informace správně vyhodnocovat, rychle pracovat s povodňovým plánem a včas podat klíčové informace v případném hlášení,“ doplňuje ministr Richard Brabec.

„V obou nově otevřených výzvách činí výše dotace 85 procent z celkových způsobilých výdajů u všech podporovaných aktivit s výjimkou projektů zaměřených na budování varovných systémů, u kterých je dotace 70procentní,“ upřesňuje Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR.

Žádosti o dotace bude Státní fond životního prostředí ČR přijímat od 1. listopadu do 5. ledna 2017, a to elektronicky prostřednictvím formuláře, který je k dispozici spolu s dalšími dokumenty k oběma výzvám na webových stránkách programu. Nejzazší datum pro ukončení realizace všech podpořených projektů je 31. prosinec 2023.

Dokumenty ke stažení:

Dokumenty k 45. výzvě na tomto odkazu

Dokumenty k 47. výzvě na tomto odkazu

Evropská komise zahájila nové veřejné konzultace. První konzultace se týká zvažovaných politických opatření ke stanovení minimálních požadavků na kvalitu opětovně využívané vody v Evropské unii. Druhá veřejná konzultace se tématicky věnuje souvislostem s hodnocením nařízení REACH v rámci programu REFIT. Veřejné konzultace končí koncem ledna 2017. Odkaz a přehled veřejných konzultací ZDE

Dne 17. října 2016 proběhl seminář s názvem Potenciál těžby lithia v ČR a jeho využití v pokročilých technologiích pořádaný Akademií věd České republiky ve spolupráci s Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky. Seminář týkající se potenciálu těžby lithia v České republice se uskutečnil v rámci cyklu seminářů Vědecké poznatky – základ pro lepší, konkurenceschopnou společnost.

První příspěvek dr. Karla Breitera z Geologického ústavu AV ČR Geologie lithia a historický exkurs do jeho poznání a těžby se týkal aktuálního geologického výzkumu, který formuloval nový model vzniku ložiska Cínovec, a současných průzkumných aktivit soukromých firem na obou stranách státní hranice, jež by měly vyústit v novou otvírku a těžbu ložiska, jejímž hlavním produktem by bylo lithium.

Prof. Ladislav Kavan z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR v přednášce Využití lithia v pokročilých technologiích ukládání energie: Li-baterie zmínil, že centrální motivací pro výzkum alternativních systémů není pouze hledání lepší baterie, ale spíše obava z omezených světových zásob lithia. Tento fakt podtrhuje význam možnosti těžby v ČR, protože v budoucnosti lze očekávat další rozvoj lithiových akumulátorů, včetně nových systémů velkých kapacit, které zvýší potenciál obnovitelných zdrojů, kvalitu rozvodných sítí a masový rozvoj elektromobility.

Zdroje lithia na území České republiky představil ve svém příspěvku dr. Jaromír Starý z České geologické služby. Evidované domácí zásoby i zdroje jsou podle něj značné a jsou soustředěné prakticky výhradně v oblasti Krušných hor (revíry Cínovec a Vernéřov u Aše) a Slavkovského lesa (revír Krásno – Horní Slavkov).

Po přestávce druhý blok přednášek zahájil předseda hospodářského výboru Poslanecké sněmovny Ing. Ivan Pilný, který upozornil na potřebu vytvořit řetěz přidané hodnoty, s čímž souvisí uvážlivá strategie těžby lithia, hledání rozsahu těžby úměrného k životnímu prostředí a nalézání vyšší efektivity ve využívání energií.

Doc. Jitka Jandová z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze se ve své přednášce na semináři věnovala metodám získávání lithia a rubidia z cinvalditových odpadů po těžbě cínovo-wolframových rud na Cínovci. První metodu představuje magnetická separace, kterou je připraven cinvalditový koncentrát. Pro jeho zpracování se poté používá sádrová a vápencová metoda. Základem obou metod je vysokoteplotní transformace těžkorozpustného cinvalditu na vodorozpustnou sloučeninu za přítomnosti vhodného činidla.

Poslední přednáška s názvem Lithium jako energetický pilíř nové ekonomiky: světově významné zásoby v České republice se zaměřila na lithium jako klíčový kov budoucnosti. Dr. Pavel Reichl ze společnosti Geomet uvedl, že v České republice se nacházejí světově významné zásoby lithia. Dle současných odhadů se v podzemí na území ČR nachází přes pět milionů tun LCE a podle předběžné rebilance zásob, podpořené vrtným průzkumem a technologickými zkouškami, představuje Cínovec největší ložisko lithia v Evropě. Podle dr. Reichla je silnou stránkou Cínovce jeho postavení v srdci Evropy. Těžba by v tomto případě podle něj měla minimální dopad na životní prostředí a zároveň je zde velká podpora ze strany místních úřadů a samosprávy. Mezi slabými stránkami identifikoval dr. Reichl vysoké náklady na těžbu lithia, nízký obsah kovů v hornině a nedostatek politické podpory na státní úrovni. „Přesto ložisko Cínovec může být klíčovým dodavatelem lithia a dalších kritických kovů pro významné producenty a koncerny nejen z České republiky,“ uvedl dr. Reichl.

Prezentace ke stažení:

• Geologie lithia a historický exkurs do jeho poznání a těžby

• Využití lithia v pokročilých technologiích ukládání energie: Li-baterie

• Zdroje lithia na území České republiky

• Metody získávání lithia a rubidia z cinvalditových odpadů po těžbě cínovo-wolframových rud na Cínovci

• Lithium jako energetický pilíř nové ekonomiky: světově významné zásoby v České republice

Mohlo by Vás zajímat:

Zdroj: AVČR

Poté co vynuceně odešel z politiky, věnuje se Mirek Topolánek naplno byznysu. Pracuje pro Energetický průmyslový holding Daniela Křetínského, který je také spolumajitelem deníku E15. Nový miliardář ale z Topolánka nebude, ani když EPH rozdělí mezi manažery šest procent akcií. Rozhovor čtěte na E15 - ZDE

Zdroj: E15

Z pole o velikosti fotbalového hřiště vítr za 15 minut odvane i tunu půdy, zjistili čeští vědci díky unikátnímu simulátoru. Vichr dokáže škodit víc než déšť i na rovinatých polnostech. „Změna klimatu navíc erozi zhoršuje,“ říká Tomáš Khel z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy. Rozhovor čtěte - ZDE.

Mohlo by Vás zajímat:

Akta OVM: Beton místo půdy (30.10.2016)

Zdroj: iDNES.cz

TEXT DOHODY - ŽP Evropská unie a Kanada dnes podepíší rozsáhlou hospodářskou a obchodní dohodu známou jako CETA. Kanadský premiér Justin Trudeau přijíždí do Bruselu s několikadenním zpožděním, z evropské strany totiž podpis až do pátku brzdil nesouhlas frankofonní části Belgie.

Dohoda CETA, o které se vyjednávalo od roku 2009, odstraňuje naprostou většinu cel a průmyslových poplatků, které omezují obchodování mezi osmadvacítkou a Kanadou. Unie odhaduje, že aplikace smlouvy by měla znamenat nárůst vzájemné obchodní výměny až o 12 miliard eur (přes 324 miliard Kč) ročně, podpořit hospodářský růst a pomoci vytvářet nová pracovní místa.

Evropskou unii budou na dnešním summitu zastupovat předseda Evropské rady Donald Tusk a předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Přítomen bude i slovenský premiér Robert Fico, jehož země v tomto pololetí Evropské unii předsedá.

Dohoda CETA je komplexní obchodní a investiční dohoda, která obsahuje ustanovení o národním zacházení a přístupu na trh v těchto oblastech: zboží, nápravná opatření v oblasti obchodu, technické překážky obchodu, sanitární a fytosanitární opatření, cla a usnadnění obchodu, subvence, investice, přeshraniční obchod se službami, dočasný vstup a pobyt fyzických osob za účelem podnikání, vzájemné uznávání odborných kvalifikací, domácí regulace, finanční služby, služby mezinárodní námořní dopravy, telekomunikace, elektronický obchod, politika hospodářské soutěže, státní podniky, monopoly a podniky, kterým byla přiznána zvláštní práva a výsady, veřejné zakázky, práva duševního vlastnictví, spolupráce v oblasti regulace, obchod a udržitelný rozvoj (kapitola 22), obchod a práce, obchod a životní prostředí (kapitola 24 - viz níže), dvoustranné dialogy a spolupráce, administrativní a institucionální ustanovení, transparentnost a řešení sporů.

Užitečné odkazy:

• Evropská komise – Generální ředitelství pro obchod

• Text dohody CETA

Evropská komise bude zřejmě po členských zemích požadovat, aby výrazně přidaly v oblasti energetických úspor. Přestože se Unie před dvěma lety shodla na dosažení úspor 27 procent energie do roku 2030, nově by země měly povinně uspořit až 30 procent. Šéf ČEZ Daniel Beneš v rozhovoru pro MF DNES varuje, že to bude Česko stát až o 500 miliard korun víc.

Říkáte, že tvrdší pravidla pro energetickou účinnost, jak je připravuje Brusel, mohou vyjít Česko dráž než nezvládnutý solární boom. Proč?

Považuji za problém, že Evropská komise se chystá navrhnout zvýšení cíle pro energetické úspory ve chvíli, kdy nejsou na úrovni státu ani Unie hotové analýzy, jaké budou dopady a s jakými náklady ho lze dosáhnout. Ještě závažnější je, že z původně nezávazného cíle se má stát cíl pro všechny země závazný. Přitom je to věc, která bude mít značný dopad na celou ekonomiku, na každého z nás.

Jak může snaha o větší množství úspor představovat pro ekonomiku hrozbu?

Energetické úspory mají obecně blahodárný účinek a jsou příležitostí pro modernizaci celého hospodářství. Čím více se však ekonomika blíží k 30 procentům úspor a výše, rostou náklady na dosažení energetických úspor exponenciálně. A v určitém bodě je už další snaha tak nákladná, že i výroba elektřiny z těch nejnákladnějších dotovaných obnovitelných zdrojů vyjde levněji. Pak ztrácí honba za úsporami jakoukoliv logiku.

Komise si to nespočítala? Nebo si to spočítala špatně?

Sama tvrdí, že dosažení cíle 30 procent úspor vyjde Česko až na 880miliard korun. A teď mi řekněte: Je smysluplné vynaložit tolik peněz jen na úspory? Za to postavíte čtyři jaderné bloky nebo množství obnovitelných zdrojů, které vyrobí výrazně víc, než přinesou úspory. Dělali jsme si vlastní analýzu, podle které by posunutí cíle na 30 procent stálo Česko až o 500 miliard víc. To jsou každý rok skoro dvě procenta hospodářského růstu. Přece nemůžeme celý růst vynaložit jen na energetické úspory.

Čím si snahu Evropské komise o přitvrzení cílů vysvětlujete?

Je v tom trocha ideologie a marketing. Na první pohled to vypadá skvěle, působí to, že s tím nemohou být spojena žádná negativa. Jenže Unie má i další cíle, jako třeba snižování emisí skleníkových plynů. A pokud ho nějak neupraví, budou se oba vzájemně kanibalizovat.

Je někdo, kdo na tvrdším cíli může vydělat? A naopak, na koho to dopadne nejvíc?

Jsou státy, které si myslí, že je to pro ně ideologicky správné. A číslo moc neřeší. Pak jsou země, které v tom vidí příležitost nejen pro sebe, ale také pro export svých technologií. Bohatší země si tím budou moci kompenzovat to, co je to bude stát na hospodářském růstu. Jim bude vyšší – a závazný – cíl vlastně vyhovovat. A zaplatí to chudší země, které budou jejich technologie dovážet a ještě se třeba budou muset vzdát svého průmyslu.

A kde si stojí Česko?

Jsme zhruba někde uprostřed. Nejspíše bychom netěžili z okolních zemí, možná že by Německo trochu těžilo z nás. Technologie budeme spíše dovážet než vyvážet. Ale jak jsem říkal, analýza za celou ekonomiku dosud neexistuje. Úspory vždy začínají u zateplování v domácnostech, pak v průmyslu. Tyto úpravy jsou nejlevnější, pak přijde na řadu osvětlení, výměna dveří, oken, následně využití odpadní energie. A končí to změnami technologií, například modernizací výrobních linek – a to je nejnáročnější a nejdražší.

Jakých odvětví by se to dotklo nejvíc?

Všude tam, kde má Česko energetickou náročnost vyšší než ostatní, kde by se musela zásadně modernizovat technologie, aby se dostala na vyšší účinnost a menší spotřebu energií. Takže jde třeba o papírenský průmysl, potravinářství, tabákový průmysl či výrobu dopravních prostředků. A také metalurgie, textilní, kožedělný a strojírenský průmysl. Všichni budou muset zvážit, zda se jim vyplatí investovat, i podle toho, jaké budou dotace. A buď jim to vyjde a budou konkurenceschopnější, nebo budou muset své fabriky zavřít.

A jak případnou změnu pocítí spotřebitelé? Zdraží elektřina?

Náklady na opatření, jako jsou masivní energetické úspory, ponese vždy koncový spotřebitel. Není řeč o zvyšování cen energií, ale o tom, že náklady se velice pravděpodobně promítnou do státního rozpočtu. Takže je nakonec zaplatí všichni občané, daňoví poplatníci.

Myslíte, že ta úprava cílů nakonec projde?

Netroufám si odhadnout, jak to dopadne. V Bruselu už na nástěnkách visí reklamy, kde se píše o cíli 30 procent. Úředníci se nikoho neptají, evropským politikům to teď chtějí natlačit zezdola. Tak funguje Unie běžně. Přitom jsem se dozvěděl, že těch 27 procent úspor bylo před dvěma roky výsledkem kompromisu. Politické dohody lídrů jednotlivých členských zemí výměnou za to, že podpořili jiný cíl – snížení emisí skleníkových plynů o 40 procent.

Co by vlastně tvrdší cíl znamenal pro ČEZ?

Pro ČEZ by to problém nebyl. Vyráběli bychom sice méně elektřiny, ale jinak je to pro nás víc příležitost než hrozba. Už teď máme za sebou řadu projektů na úspory v Praze i jinde. Národnímu divadlu jsme na energiích uspořili víc než 50 procent, Rudolfinu 20 procent. Umíme se i postarat o městské osvětlení či navrhnout chytrá energetická řešení. Ale jak si s tím poradí celé hospodářství, to není tak jisté. Česko nejspíš nebude potřebovat tolik výrobních zdrojů, takže bude třeba upravit státní energetickou koncepci.

Potřebovali bychom v takové situaci stavět nové jaderné bloky?

To už je moc velká zkratka. Říci dopředu, že bychom jednu věc z koncepce vyškrtli, by bylo předčasné. Je jasné, že přísnější cíl na Česko nějak dopadne, je ale na státu, aby řekl, co s tím chce dělat.

Je rozumné pokračovat v přípravě projektů na nové Dukovany, když teď nevíme, jak jednání o úsporách dopadnou? Není lepší ty práce pozastavit, počkat, s čím Unie přijde a jak se to pak přetaví do české legislativy?

Ne, projekt musí jet plnou rychlostí. Není namístě ho zpomalovat, natož ho zastavovat. Pokud chceme naplnit platnou koncepci, tedy závazný dokument schválený českou vládou, v termínech, které jsou v něm dané, neexistuje žádná rezerva. Nemůžeme se teď rozhodnout, že to na rok dva odložíme.

Jak jste vlastně daleko?

Postupujeme podle kroků, které obsahuje akční plán pro rozvoj jádra. Vyčlenili jsme aktiva, která souvisí s projekty u obou elektráren do dvou dceřiných společností, aby byly připravené pro různé obchodně finanční modely. V Dukovanech jsme zahájili EIA. Vše, co nám bylo uloženo, jsme splnili. Jsou tam i úkoly na různé instituce státní správy, ty se více či méně plní s několikaměsíčním zpožděním.

Stát teď oslovil několik uchazečů o výstavbu, jsou mezi nimi i čínské firmy. Jedna z nich chce údajně zakázku přidělit automaticky, bez výběrového řízení...

Číňané jsou nyní velmi aktivní ve výstavbě nových elektráren, ale většinou stavějí u sebe doma. Dvě ze tří tamních státních společností jsou však také spoluinvestorem britského projektu v Hinkley Pointu. Ale že by existoval požadavek na automaticky přidělené zakázky, jsem se dozvěděl z médií, těžko to mohu komentovat. Při úvaze české vlády a nakonec i ČEZ o jakémkoliv partnerovi pro výstavbu jaderné elektrárny v budoucnu musí být startovní čára pro všechny stejná.

Myslíte, že zájem o výstavbu nových bloků v Česku budou mít všichni oslovení zájemci? A neměl byste třeba u čínských reaktorů obavy o bezpečnost?

Některé osobně neznám. Ale čekám, že se ozvou určitě všichni ti hráči, které tu dlouhodobě známe. Stejný zájem jako Číňané projevují třeba také Korejci. Ale považoval bych za nerozumné a netaktické, kdybych hodnotil kvalitu jednotlivých uchazečů, abych někomu neuškodil nebo někomu nepomohl. Všichni stavějí jaderné elektrárny, jejich projekty jsou moderní, některé mají licenci v Unii, jiné se o ni teprve ucházejí.

V poslední době jste prodávali uhelné elektrárny, naposledy například Elektrárnu Tisová. Stále však z uhlí vyrábíte poměrně hodně elektřiny. Jaká je budoucnost uhelných zdrojů v souvislosti s cíli Evropské unie?

Uhelky jsou buď výrazně modernizované s vysokou účinností, například nadkritický blok v Ledvicích, ty pojedou ještě dvě tři dekády. Pak máme ty starší, které budou postupně dožívat, protože nebudou splňovat emisní limity, které se postupně zpřísňují. A protože mají nižší účinnost, nevyplatí se v nich vyrábět – postupně po roce 2020 se začnou zavírat.

A jak se díváte na tažení Daniela Křetínského a jeho holdingu EPH, který právě tyhle starší uhelné zdroje napříč Evropou skupuje?

Těžko se mi hodnotí strategie konkurenta. Ale EPH si díky svojí vlastnické a kapitálové struktuře může dovolit strategii, která je výrazně oportunistická. Může jít do výrazně většího rizika než ČEZ nebo jiní velcí hráči. Ale EPH vytváří hodnotu spíše prostřednictvím transakcí než v provozování aktiv. Čas ukáže, jak jim to vyjde.

Evropská energetika teď zažívá bouřlivé období. Ceny na velkoobchodním trhu dlouho klesaly, teď však začaly růst. Čím si to vysvětlujete?

Sice se teď trochu zvedá, ale pořád je extrémně nízko a výrazně níž pod cenou, při níž se vyplatí investovat do nové elektrárny bez dotací či podpor. Cena na burze je kolem 30 eur za megawatthodinu, ale když máte chtěný podporový zdroj, dostanete mnohem víc. Nové projekty větrných elektráren v Německu mají přislíbeno 70 eur, solární parky dokonce 90 eur za megawatthodinu. Kdo nemá speciální politicky rozhodnuté obchodní schéma, tak žádnou investici neudělá.

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) pořádá ve středu 24. listopadu 2016 v budově Ministerstva průmyslu a obchodu (Na Františku 32, 110 15 Praha 1) zasedání Fóra pro výměnu informací o nejlepších dostupných technikách. Smyslem Fóra je seznamovat širokou odbornou veřejnost s novinkami v oblasti nejlepších dostupných technik (BAT- Best Available Techniques), a zjišťovat zpětnou vazbu z průmyslu, zemědělství a dalších zainteresovaných orgánů a organizací. Na Fóru se každoročně scházejí odborníci zabývající se problematikou integrované prevence z dotčených státních orgánů, krajských úřadů vykonávající státní správu v přenesené působnosti a členové národních technických pracovních skupin.

Organizační pokyny MPO:

• Vyplněnou přihlášku odešlete nejpozději do 18. listopadu 2016 na adresu: novotnal@mpo.cz nebo se registrujte telefonicky na čísle: 224 853 284.
• Akce se koná 24. listopadu 2016 v budově MPO (Na Františku 32, 110 15, Praha 1- Staré Město) jednací síň č. 239, I. patro.
• Registrace účastníků od 8:30 hod do 9:00 hod, oficiální zahájení od 9:00 hod, předpokládaný konec akce v 13:00 hod.
• Vložné na akci není požadováno.
• Účast na akci nepotvrzujeme, zprávu Vám zašleme pouze v případě, že Vaši přihlášku nebudeme moci akceptovat.

Dokumenty ke stažení:

• Program XVII. zasedání Fóra (změna programu vyhrazena)
• Závazná přihláška

Komplexní hospodářská a obchodní dohoda mezi Kanadou na jedné straně a EU a jejími členskými státy na straně druhé (CETA) by měla být nakonec podepsána. Poté, co v pondělí 24. října ztroskotala jednání belgického premiéra Charlese Michela s předsedou valonské vlády Paulem Magnettem, pokračovaly i nadále rozhovory se sub-federálními orgány v Belgii ve snaze najít řešení, které by podpis dohody umožnilo.

Poslední balíček dokumentů doplňujících samotnou dohodu odsouhlasila v průběhu dneška všechna společenství a regiony, což bylo ústavní podmínkou podpisu dohody ze strany Belgie. Dodatečné texty již odstraňují veškeré pochybnosti a obavy beze zbytku. Po dnešním schválení na úrovni Stálých zástupců (Coreper) budou dokumenty předány k finálnímu odsouhlasení Radě EU. Podpis dohody se tak přeci jen může uskutečnit. Za Českou republiku dohodu CETA podepíše velvyslanec při EU Martin Povejšil.

CETA bude doprovozena dokumentem, který spolupodepíší zástupci Kanady, Evropské komise a Rady EU. Bude sloužit jako nástroj pro interpretaci jednotlivých ustanovení dohody pro případné budoucí spory. Jednoznačně vyvrací neopodstatněné obavy z možných nežádoucích dopadů dohody.

V reakci na otázky vznesené německým ústavním soudem bude CETA navíc doplněna o společnou deklaraci Evropské komise a Rady EU k ratifikaci a předběžnému provádění dohody. Pokud v některém z členských států posoudí  ústavní soud dohodu jako protiústavní nebo vláda notifikuje selhání ratifikace s konečnou platností, bude ukončeno i předběžné provádění dohody.

Veškeré doplňující dokumenty i text dohody naleznete po jejich schválení na internetové stránce věnované CETA.

Užitečné odkazy:

• Evropská komise – Generální ředitelství pro obchod

• Text dohody CETA