Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) zveřejnilo informace k provozní podpoře elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a z malých vodních elektráren (výrobny elektřiny s instalovaným výkonem nad 1 MW uvedené do provozu v letech 2016 – 2020).

Evropská komise posoudila systém podpory podporovaných zdrojů energie v ČR a konstatovala slučitelnost provozní podpory elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a z malých vodních elektráren s vnitřním trhem Evropské unie. K tomu vydala rozhodnutí:

• SA. 45768 (2016/N) – Czech Republic – Promotion of elektricity from high-efficiency combined heat and power generation installations commissioned since 1 January 2016, a

• SA. 43182 (2015/N) – Czech Republic - Promotion of electricity production from small hydro power plants.

V těchto rozhodnutích Evropská komise definovala závazky, pro Českou republiku.

Podle rozhodnutí SA. 45768 (podpora elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla) má nárok na provozní podporu celkem 15 výroben elektřiny s instalovaným výkonem vyšším než 1 MW uvedených do provozu v období od 1. ledna 2016 do 31. prosince 2020.

Podle rozhodnutí SA. 43182 (podpora elektřiny z malých vodních elektráren) má nárok na provozní podporu celkem 9 malých vodních elektráren s instalovaným výkonem vyšším než 1 MW uvedených do provozu v období od 1. ledna 2016 do 31. prosince 2020.

Tento omezený počet výroben elektřiny (uvedený v bodě 64 rozhodnutí SA. 45768, resp. v bodě 73 rozhodnutí SA. 43182) shledala Evropská komise jako naplnění podmínek slučitelnosti podpory stanovených v Pokynech pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky na období 2014–2020 ze dne 28. června 2014.

Pro nárok na provozní podporu elektřiny je rozhodující datum podání žádosti o udělení státní autorizace na výstavbu výrobny elektřiny. Státní autorizaci uděluje Ministerstvo průmyslu a obchodu podle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon).

Nárok na provozní podporu bude možné uplatnit do naplnění (v rozhodnutí Evropské komise) uvedeného počtu výroben elektřiny s instalovaným výkonem nad 1 MW.

Ministerstvo průmyslu a obchodu informuje, že v případě provozní podpory elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla již počet udělených státních autorizací na výstavbu výrobny elektřiny naplnil počet výroben elektřiny s instalovaným výkonem vyšším než 1 MW uvedený v rozhodnutí SA. 45768.

O dalším vývoji v této oblasti bude Ministerstvo průmyslu a obchodu aktuálně informovat na svých internetových stránkách.

Zdroj: MPO

Předložený materiál je prvním krokem k tomu, aby vláda České republiky rozhodla o komplexním řešení investičních potřeb a stanovila investiční priority. Součástí materiálu Národní investiční strategie (NIS) je také zásobník projektů, který by se měl stát v dalších verzích klíčovým výčtem hlavních investičních a infrastrukturních projektů plánovaných ČR k realizaci v období 2018 – 2030.

Národní investiční strategie určuje investiční potřeby resortů, požadavky na státní rozpočet, zdroje kohezní politiky a formu získání nových finančních zdrojů Českomoravské záruční a rozvojové banky, a.s. ve víceletém finančním rámci. Vládě by měl být dokument předložen ke schválení do 30. září 2017.

Projekt je strategicky řízen pracovní skupinou složenou ze zástupců resortů podílejících se na jeho přípravě, tzn. ministerstvem průmyslu a obchodu, ministerstvem financí, ministerstvem pro místní rozvoj, a Úřadem vlády ČR. Do přípravy projektu jsou též zapojeny všechny ostatní resorty, které předložily informaci o svých dlouhodobých investičních záměrech. V materiálu je rovněž analyzováno možné využití Českomoravské záruční a rozvojové banky, a.s., která by do budoucna měla působit jako národní rozvojová banka.

NIS a životní prostředí

Mezi nejvýznamnější problémy v oblasti životního prostředí patří znečištění ovzduší, kvalita vod a půd, nakládání s odpady a energetická náročnost a adaptace na změnu klimatu. Dalším problémem je nedostatečné využití potenciálu kulturního a přírodního dědictví.

V oblasti životního prostředí je potřeba investovat do dvou oblastí. První je ochrana životního prostředí, konkrétně snižování emisí z lokálních, průmyslových i dopravních zdrojů, zlepšování kvality a dostupnosti pitné vody, nakládání s odpadními vodami, snižování plošného znečištění vodních toků, optimalizace s nakládáním (vč. energetického využití) a kvalitní recyklace odpadů, opatření vedoucích k energetickým úsporám a využití OZE v budovách všech sektorů (s vazbou na odvětví energetiky). V neposlední řadě je investiční potřeba a příležitost v revitalizaci, obnově a propagaci kulturního a přírodního dědictví (silný potenciál ekonomického rozvoje).

Druhou oblastí pro investice je adaptace na změnu klimatu a řešení rizik, např. zajištění adekvátní odolnosti a posílení vybavení jednotek složek IZS, realizace specifických přírodě blízkých a technických opatření vedoucích k adaptaci na klimatickou změnu v krajině (např. zvýšení retenční schopnosti krajiny), především protipovodňová opatření, nakládání se srážkovými vodami, rozvoj varovných systémů apod.

NIS a energetika

Mezi nejvýznamnější problémy a z nich vyplývající investiční potřeby patří posílení přenosové soustavy, uzpůsobení přepravní soustavy novým evropským tokům plynu a zvýšení účinnosti soustav zásobování teplem (nízká kapacita přenosných a distribučních částí soustavy, vysoké ztráty při přenosu) včetně kombinované výroby elektřiny a tepla. Součástí potřeby rozvoje v tomto odvětví je také zvyšování podílu obnovitelných zdrojů energie na spotřebě energií a zvyšování energetické účinnosti a úspor energie. Pro oblast rozvoje jaderné energetiky zejména s ohledem na případnou potřebnou infrastrukturu je důležitou součástí zainvestování úprav a rozšíření komunikací či přeložek energetických a dalších sítí ještě před zahájením budování nových jaderných energetických zdrojů.

Dokumenty ke stažení:

Materiál

Příloha

Vláda dnes schválila příspěvěk pro podporované zdroje energie na příští rok ve výši 26, 185 miliardy korun. "Uvedené prostředky budou poskytnuty v souladu se zákonem o podporovaných zdrojích energie na dotace pro podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů, druhotných zdrojů, vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a na provozní podporu tepla z obnovitelných zdrojů pro rok 2018,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček.

Schválená částka je rovněž určena na kompenzaci elektřiny spotřebované zákazníkem v České republice a vyrobené z obnovitelných zdrojů energie v jiném členském státě Evropské unie, smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederaci tak, aby  byly pokryty všechny nároky uvedené v ustanovení zákona o podporovaných zdrojích energie.

Schválené nařízení vlády stanoví pouze výši prostředků poskytovaných ze státního rozpočtu, nestanoví podmínky použití dotace ani další náležitosti. Podmínky pro použití a administraci dotace stanoví zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů.

Podporu těmto zdrojům od roku 2013 vyplácí Operátor trhu s elektřinou (OTE) na základě cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Předtím ji vypláceli sami distributoři elektřiny.

Výše podpory vzrostla ze zhruba miliardy korun v roce 2006 na více než 40 miliard korun v posledních třech letech. Část podpory, kterou nepokryje dotace ze státního rozpočtu, zaplatí převážně spotřebitelé. Celkem bylo na podporu takzvané zelené energie od roku 2006 do konce loňského roku vyplaceno téměř 250 miliard korun.

Ministerstvo zemědělství plánuje změnit spornou vyhlášku, podle které Lesy České republiky léta vymáhají peníze za škody na porostu. Platícími jsou především energetické firmy, které vyhlášku považují za zastaralou. Zpráva o chystané novelizaci sporné vyhlášky tuzemskou energetickou veřejnost překvapila. „Určitě to vítáme, ale vzhledem k tomu, že nevíme nic o obsahu, tak se k tomu zatím nemůžeme vyjádřit,“ reagoval Martin Tužinský, specialista Teplárenského sdružení pro právní otázky. Také šance, že by novelu vyhlášky dotáhl do konce ještě současný kabinet, je podle něj minimální. Více ZDE

Zdroj: EURO

Česká geologická služby dokončila rozsáhlý průzkum o stavu podzemních vod. Z šestapadesáti zkoumaných regionů vědci označili celkem čtrnáct za rizikové. Zařadili k nim i Svitavsko v Pardubickém kraji či území západně od Veselí nad Lužnicí. Rajony bohaté na vodu, o nichž se ví dlouhá léta, pak leží v Čechách. Velké zdroje jsou v oblasti takzvané České křídové tabule, což je území rozkládající se od Ústí nad Labem po Mnichovo hradiště na Mladoboleslavsku. Více v reportáži na ČT24 ZDE.

Zdroj: ČT24

V neděli 10. září ve druhé části OVM (13 hodina) budou hovořit Richard Brabec (ministr životního prostředí), Daniel Szórád (generální ředitel Lesy České republiky) a David Storch (biolog a ředitel Centra pro teoretická studia UK a AV ČR) k tématům: parametry a důsledky sucha, ochrana krajiny a půdy před suchem, zásady péče o krajinu, skladba dřevin a změny klimatu a jejich důsledky. Záznam pořadu ZDE.

Členové Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin Evropského parlamentu včera podpořili návrh na zvýšení cílů energetické účinnosti po roce 2020 z původních 30 % na 40 %. Stanovisko výboru reagovalo na návrh směrnice Komise o energetické účinnosti, který byl předložen v listopadu 2016 jako součást balíčku pro čistou energii. Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku, který je gesčním výborem, by měl přijmout své stanovisko 28. listopadu.

Čtěte také:

Průmysl má obavy z dopadu návrhů směrnic a nařízení v oblasti market designu a energetické účinnosti

Přestup z lineární cirkulární ekonomiku je nutným krokem k zajištění konkurenceschopnosti členských států EU na globálních trzích. Oběhové hospodářství je zároveň jediné dlouhodobě udržitelné řešení jak nakládat se stále rostoucím objemem evropského odpadu. Evropská komise (EK) v minulosti připravila Akční plán oběhového hospodářství. Jednotlivé návrhy směrnic projednával v letošním roce Evropský parlament (EP).

Jaké výzvy představuje přijetí a následná implementace nové odpadové legislativy pro český průmysl, státní správu, města a obce či české podnikatele? Myslí na principy oběhového hospodářství české zákony, jaké změny můžeme čekat od českých zákonodárců a jaký vývoj můžeme očekávat v českém oběhovém hospodářství v roce 2018? Na hledání odpovědí nejen na tyto otázky se zaměří mezinárodní konference Oběhové hospodářství 2017-2018, která proběhne v prostorách Schebkova paláce v Praze. Pořadatelem konference je Evropské hnutí v České republice.

Program je rozdělen do čtyř panelů, v rámci kterých vystoupí představitelé Evropského parlamentu a Evropské komise, zástupci Parlamentu České republiky, gesčních ministerstev, asociací, průmyslu a neziskového sektoru.

Dokument ke stažení:

PROGRAM KONFERENCE

V pondělí 4. září 2017 byla podepsána Memoranda o porozumění pro nové období Fondů Evropského hospodářského prostoru (EHP) a Norských fondů mezi Českou republikou a donorskými státy Norskem, Lichtenštejnskem a Islandem. Pro nové programové období obdrží Česká republika 184,5 milionů EUR. Podpora z těchto fondů je určena zejména pro projekty zaměřené na výzkum, ochranu životního prostředí, kulturní dědictví a spolupráci v kultuře, veřejné zdraví, vzdělávání a spolupráci v justici.

Technologická agentura ČR bude administrovat program na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje, v rámci něhož jsou očekávány bilaterální výzkumné projekty, tj. za účasti české a norské (případně islandské a lichtenštejnské) strany. Předpokládá se zapojení jak výzkumných organizací, tak i malých a středních podniků. Celkové výdaje programu budou činit 30 milionů EUR. V nejbližším horizontu bude probíhat příprava samotného programu, vyhlášení první výzvy se očekává nejdříve na konci roku 2018 a realizace projektů samotných je předpokládaná od roku 2019.

Technologická agentura ČR (TA ČR) zveřejnila plánovaný harmonogram veřejných soutěží v roce 2018. V následujícím roce bude vyhlášeno 12 veřejných soutěží, a to včetně výzev na Seal of Excellence SME Instrumentu, v cofundech a v programu Národní centra kompetence. Další novinkou by měla být první výzva v rámci Finančních mechanismů Evropského hospodářského prostoru a Norska.

Zakladatelé CEBRE – České podnikatelské reprezentace při EU ve společném prohlášení upozorňují, že návrhy nesou rizika pro průmysl, energetickou dostupnost, stabilitu a bezpečnost. Navýšení cíle pro energetické úspory na závazných 30 % do roku 2030 může Českou republiku stát 600 miliard Kč. Společný postoj představili zástupci českého byznysu na dnešním setkání s českými poslanci v Evropském parlamentu, který bude o legislativních návrzích v blízké době hlasovat. Separátní zasedání k této problematice si vyžádali sami poslanci.

„Požadujeme větší flexibilitu pro členské státy při dosahování každoročních úspor energie, nediskriminační přístup ke kapacitním mechanismům a odmítáme ustanovení regionálních operačních center,“ shodují se zástupci Svazu průmyslu a dopravy ČR, Hospodářské komory ČR a Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR (zakladatelé CEBRE). Dále trvají na zrušení výjimek ze zodpovědnosti za odchylku a zrušení cenových stropů a prahů na velkoobchodním trhu.

Český byznys věří, že poslanci jejich připomínky při hlasování v Evropském parlamentu zohlední. Zakladatelské organizace CEBRE jsou zároveň připravené pokračovat v dialogu k těmto zásadním tématům.

Zasedání se účastnili poslanci Petr Ježek, Pavel Poc a Evžen Tošenovský. Setkání zakladatelů CEBRE s českou delegací v Evropském parlamentu dnes hostil v Praze Svaz průmyslu a dopravy ČR.

Deklarace zakladatelů CEBRE k market design a energetické účinnosti.

Inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v Havlíčkově Brodě uložili pokutu 400 tisíc korun obci, která do svého zařízení k přijímání odpadů přijala více odpadů, než měla povoleno krajským úřadem. Kapacitu zařízení překročila o více než 23 procent.

„Při kontrole v říjnu 2016 jsme zjistili, že nevyhovující stav trvá už nejméně dva roky. Obec nechala do svého zařízení postupně navézt o bezmála 13 tisíc tun odpadů více, než měla povoleno. Většinou se jednalo o stavební odpady, zeminu a kamení. U řady přijatých odpadů nebyly doloženy dokumenty o tom, že složení odpadů odpovídá normám pro uložení na povrchu terénu,“ uvedl Jan Panský ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Havlíčkově Brodě.

Inspektoři přitom už obec za stejné porušení zákona pokutovali v roce 2011. „Tehdy to bylo 30 tisíc korun, nyní je pokuta podstatně vyšší, protože svého nezákonného jednání si již museli být velmi dobře vědomi. Navíc, pokud u odpadů využívaných na nezabezpečeném terénu nejsou provedeny řádné rozbory, vzrůstá riziko ohrožení kvality povrchových a podzemních vod,“ vysvětlil důsledky nelegálního ukládání odpadů Erik Geuss, ředitel ČIŽP.

Obec se proti pokutě uložené inspektory ČIŽP odvolala, Ministerstvo životního prostředí však její odvolání zamítlo a sankci potvrdilo.

Ve zpětném odběru baterií patří Česko k nejlepším státům v Evropské unii. Loni domácnosti a firmy odevzdaly 1638 tun baterií a akumulátorů, což je 45 procent těch, které byly dány do oběhu. Podpořit sběr a recyklaci má Evropský den recyklace baterií, který připadá na sobotu. Nezisková organizace pro jejich zpětný odběr Ecobat v tiskové zprávě uvedla, že na toto téma upozorňuje "recyklojízdou" napříč Českou republikou.

V Česku v posledních letech počet vytříděných baterií stoupal. Podle normy EU se má vytřídit 45 procent tohoto odpadu, což se v Česku loni podařilo. K loňskému výsledku 1638 tun odevzdaných baterií posloužilo 20.546 odběrných míst. I letos to vypadá, že se normu podaří naplnit. Ke konci pololetí Ecobat evidoval 818.404 kilogramů baterií odevzdaných k recyklaci.

Podle informací Ecobatu se z každých 100 kilogramů odevzdaných baterií dá získat 65 kilogramů suroviny s obsahem kovu. Z vytříděných baterií se po recyklaci stává materiál pro střešní okapy, popelnice, příbory, sklokeramické desky nebo třeba CD a DVD nosiče.

Evropskou normu 45 procent se loni kromě Česka podařilo splnit například ještě Belgii, Nizozemsku nebo Finsku. Normu naopak neplní v Portugalsku, Španělsku a Itálii. "Norma je velmi přísná a není snadné ji splnit. Nám se to povedlo především díky tomu, že osvěta pro recyklaci baterií je dlouhodobá," uvedl jednatel Ecobatu Petr Kratochvíl.

Jana Čechová z PR agentury Open Communication, která zastupuje Ecobat, uvedla, že recyklaci má podpořit "recyklojízda" Českem. Na tu vyjeli zástupci Ecobatu 5. září z Aše. Chtějí navštívit školy a úřady v 23 městech. Jízda skončí 14. září v obci Bukovec v Moravskoslezském kraji.

Předloni se v Česku povedlo vytřídit 35 procent baterií, v roce 2014 to bylo 32 procent a o rok dříve také 32 procent. Loni, kdy toto číslo stouplo na 45 procent, se nejvíc vytříděných baterií podařilo zajistit díky firmám a obchodům. Přes tyto dva sběrné kanály zamířilo k recyklaci 65 procent z celkového množství vytříděných baterií. Náklady na třídění dosáhly loni zhruba 35 milionů korun.

SOVAK ČR dlouhodobě sleduje vývoj v oblasti identifikace přítomnosti nových znečišťujících látek (tzv. emerging pollutants) ve vodách a spolupracuje na přípravě legislativního rámce a regulace jak v přímo v ČR ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem a Ministerstvem zdravotnictví, tak i v EU prostřednictvím aktivního členství v celoevropské asociaci EurEau, která spolupracuje s Evropským parlamentem a Evropskou komisí.

ECHA 4. 9. 2017 zahájila veřejnou konzultaci ke dvěma účinným biocidním látkám, která bude ukončena 4. 11. 2017. Cílem veřejné konzultace je shromáždit informace o tom, zda jsou splněny podmínky pro odchylky od kritérií vyřazení dvou účinných biocidních látek:

• Reaction products of paraformaldehyde and 2- hydroxypropylamine (ratio 1:1) (originally notified as HPT)
• Reaction products of paraformaldehyde and 2- hydroxypropylamine (ratio 3:2) (originally notified as MBO)

Látky, které by běžně neměly být schváleny jako účinné biocidní látky (tj. látky klasifikované jako CMR kategorie 1A nebo 1B, endokrinní disruptory, PBT, vPvB). Látky je možné schválit v případě, že splňují alespoň jednu z podmínek čl. 5 odst. 2 nařízení (EU) č. 528/2012, kterými jsou.:

• riziko pro člověka, zvířata nebo životní prostředí vyplývající z expozice účinné látce v biocidním přípravku je v nejméně příznivém reálném případě použití zanedbatelné, zejména když se přípravek používá v uzavřených systémech nebo za jiných podmínek, které jsou zaměřeny na vyloučení kontaktu s člověkem a vylučování do okolního prostředí;

• je dokázáno, že účinná látka je nezbytná k zabránění vážnému nebezpečí nebo k regulaci vážného nebezpečí pro zdraví lidí nebo zvířat nebo životní prostředí;

• neschválení účinné látky by mělo nepřiměřené negativní dopady pro společnost v porovnání s rizikem, které používání této látky představuje pro zdraví lidí nebo zvířat nebo životní prostředí.

Připomínky a komentáře mohou dotčení zástupci průmyslu a další zainteresované subjekty předkládat do 4. listopadu  2017 v anglickém jazyce formou elektronického formuláře v tabulce na stránkách agentury ECHA.

Zdroj: MPO (ECHA)

ECHA zahájila veřejnou konzultaci k návrhům na identifikaci devíti látek vzbuzujících mimořádné obavy (SVHC), která bude ukončena 20. 10. 2017 (zveřejněno ECHA 5. 9. 2017).

Navržené látky, které mají být identifikovány jako látky SVHC a příklady jejich použití:

• 4,4'-isopropylidenediphenol (Bisphenol-A, BPA) (EC 201-245-8). Používá se při výrobě polykarbonátu, jako tvrdidlo do epoxidové pryskyřice, jako antioxidant pro zpracování PVC a při výrobě termálního papíru. Bisfenol A je již zařazen do Kandidátského seznamu látek, protože je toxický pro reprodukci a má vlastnosti endokrinního disruptoru (ED) pro lidské zdraví podle čl. 57f);

• Chrysene (EC 205-923-4). Není registrován podle nařízení REACH. Obvykle není vyráběn záměrně, ale vyskytuje se jako složka nebo nečistota v jiných látkách;

• Benz[a]anthracene (EC 200-280-6). Není registrován podle nařízení REACH. Obvykle není vyráběn záměrně, ale vyskytuje se jako složka nebo nečistota v jiných látkách;

• Cadmium nitrate (EC 233-710-6). Používá se v laboratořích, dále při výrobě skla, porcelánu a keramických výrobků;

• Cadmium hydroxide (EC 244-168-5). Používá se v laboratořích, při výrobě elektrických, elektronických a optických zařízení;

• Cadmium carbonate (EC 208-168-9). Používá se jako regulátor pH a v přípravcích na úpravu vody, v laboratořích, v kosmetice a ve výrobcích pro osobní hygienu;

• Tricobalt tetraoxide containing ≥ 0.1% w/w nickel oxides (EC 215-157-2). Používá se v laboratořích, v regulátorech pH, ve výrobcích na úpravu vody, v polovodičích, v polymerech a nátěrových hmotách;

• Dechlorane plus (including any of its individual anti- and syn-isomers or any combination thereof) (CAS 13560-89-9; 135821-74-8; 135821-03-3). Používá se jako zpomalovač hoření, v lepidlech, v těsnicích hmotách a v pojivech;

• Reaction products of 1,3,4-thiadiazolidine-2,5-dithione, formaldehyde and 4-heptylphenol, branched and linear (RP-HP) [with ≥0.1% w/w 4-heptylphenol, branched and linear] (EC - ). Používá se jako mazací přísada v mazivech a tucích.

Připomínky a komentáře mohou zainteresované subjekty předkládat do 20. října 2017 v anglickém jazyce formou elektronického formuláře v tabulce na stránkách ECHA, kde jsou ke každé látce uvedeny podrobné informace.

Zdroj: MPO (ECHA)