ECHA uvádí, že následní uživatelé mohou pokračovat v používání sloučenin s šestivazným chromem po datu zániku látky, třebaže Evropská komise (EK) ještě nerozhodla o udělení nebo neudělení povolení. Toto pokračování používání látky je možné, jestliže společnost ve směru nahoru v jejich dodavatelském řetězci požádala o povolení, ve kterém je uvedeno jejich použití před nejzazším termínem podání žádosti, což byl termín 21. 03. 2016.

Dokud proces povolování probíhá, nemusí následný uživatel v této souvislosti zatím nic podnikat. Jakmile EK vydá rozhodnutí a v případě, že je povolení uděleno, musí následný uživatel oznámit ECHA svá použití.

Společnosti mohou se svými dotazy kontaktovat přímo ECHA na adrese: application-authorisation@echa.europa.eu

Další informace:

• Otázky & Odpovědi: Evropská komise ještě nerozhodla o žádosti o povolení látky mého dodavatele. Den zániku se přiblížil nebo dokonce uplynul. Co bych měl podniknout?

• Webový formulář pro zasílání oznámení následných uživatelů o povolených použití látky do ECHA

Zdroj: MPO

Dne 18. dubna 2017 byl Poslanecké sněmovně ČR předložen vládní návrh novely zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, který byl 4. května 2017 doporučen k projednání. Připravovaná novela přináší změnu v oblasti povinnosti zpracování průkazu energetické náročnosti budov, a to konkrétně ve vztahu k jeho uveřejňování.

Tato povinnost vyplývá ze správného provedení požadavku článku 13 odst. 2 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU o energetické náročnosti budov. Tento odstavec vyžaduje po členských státech, aby u budov s celkovou užitnou podlahovou plochou větší než 500 m2, pro kterou byl vydán průkaz energetické náročnosti podle čl. 12 odst. 1, a jsou často navštěvovány veřejností, byl průkaz energetické náročnosti vystaven na nápadném místě dobře viditelném veřejnosti.

Ministerstvo tímto prohlášením upozorňuje vlastníky těchto budov na připravované legislativní změny, aby mohli s předstihem přijmout příslušná opatření k naplnění povinnosti.

Dokument ke stažení:

Prohlášení MPO k nově připravované povinnosti uveřejňovat průkaz energetické náročnosti u budov často navštěvovaných veřejností

Cena elektřiny pro příští rok v minulém týdnu vzrostla na 34 eur (886 korun) za jednu megawatthodinu. Od počátku roku elektřina v základním ročním pásmu na pražské energetické burze PXE podražila o 15 procent, při zohlednění posilujícího kurzu koruny růst činí 11,5 procenta. Aktuální zdražení se v této fázi domácností zřejmě nedotkne. Zdražení však může brzy dopadnout na podniky a veřejný sektor, jejichž cena bývá často odvozena od aktuálního vývoje na burze. Nejčastějším vysvětlením růstu cen elektrické energie za posledních 11 měsíců je vazba na ceny černého uhlí. Více na: https://www.euro.cz/byznys/dobre-pro-cez-spatne-pro-spotrebitele-cena-elektriny-na-burze-strme-roste-1368541?utm_source=euro_cz&utm_medium=newsletter&utm_campaign=clanek#utm_medium=selfpromo&utm_source=euro&utm_campaign=copylink Více ZDE

Zdroj: EURO

Ministerstvo životního prostředí spolu se Státním fondem životního prostředí ČR startují dotační program pro obce v našich národních parcích. Díky 100 milionové dotaci mají obce i správy národních parků šanci opravit veřejná prostranství, turistické cesty, snížit světelné znečištění nebo například spolufinancovat nákladnější projekty z Operačního programu Životní prostředí. Příjem žádostí začíná 1. září.  

„Pomoc směřuje na rozvoj infrastruktury, vybavenosti obcí, na zpracování strategických rozvojových dokumentů a studií, na snížení světelného znečištění, kterým trpí zejména ptactvo i na modernizaci informačních center,“ uvedl ministr životního prostředí Richard Brabec.

Obce tak díky dotacím mají šanci například opravit nebo nově vybudovat cesty a chodníky, pořídit nové lavičky, odpadkové koše, informační tabule či navigační značení, vyměnit svítidla veřejného osvětlení, zpracovat rozvojové dokumenty zaměřené na životní prostředí, modernizovat a dovybavit informační centra ad.

„Obcím a ostatním žadatelům touto cestou mimo jiné nabízíme i možnost spolufinancovat nákladnější projekty z Operačního programu Životní prostředí.  Evropské dotace se pro ně tak stanou ještě dostupnější,“ doplňuje ministra Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR a dodává, že na kofinancování projektů z OPŽP je vyhrazena polovina z celkové alokace 100 milionů korun.

Realizované projekty budou podpořeny částkou od 10 tisíc do 2 milionů korun. „Vždy záleží na typu projektu, maximálně však dotace může pokrýt 85 procent způsobilých výdajů,“ informuje dále Petr Valdman.

Žádosti o dotace mohou od 1. září podávat obce, správy národních parků, ale i například svazky obcí, příspěvkové organizace, nebo spolky. Důležitou podmínkou však je, že musí mít sídlo v obcích, jejichž katastrální území zasahuje do území národního parku. Termín, do kdy budou moci své žádosti podávat, se liší v závislosti na typu projektu. Žádosti zaměřené na spolufinancování projektů podpořených z OPŽP budou přijímány až do 21. prosince 2018. U ostatních projektů bude příjem ukončen 31. ledna 2018.

Dokument ke stažení:

Dokumenty k výzvě č. 15/2017

Německé větrné elektrárny v Severním moři za letošní první pololetí vyrobily meziročně o polovinu elektřiny více a staly se tak tamním nejrychleji rostoucím obnovitelným zdrojem energie.

„Elektřina ze Severního moře už tvoří 16,5 procenta veškeré produkce německých větrných elektráren. Náklady na budování elektráren a systémů pro vyvedení jejich výkonů do sítě budou klesat,“ shrnul data člen vedení společnosti TenneT Lex Hartman, do jejíž sítě je většina větrníků zapojená. Za skokem ve výrobě na letošních 7,77 terawatthodiny je zprovozňování nových parků. Od loňského léta běží nové elektrárny s celkovým výkonem 1100 megawattů.
Celkem už Němci na severu postavili 4800 megawattů větrných elektráren. Letos by mělo přibýt dalších 300 megawattů. Do konce roku 2020 se Německo chce dostat na metu 6500 megawattů.

TenneT loni do rozvoje přenosové sítě investoval necelé dvě miliardy eur. Značná část šla právě na budování sítí na severu, které pojmou výkon nových větrníků. Teď má dostatečnou rezervu, aby odtud vyvedl výkon dalších 130 obřích větrných elektráren. Pro srovnání v první polovině letošního roku se k síti připojilo 110 větrníků s výkonem 630 megawattů.

Zatímco na severu se sítě stavějí, ve středu Německa stále chybějí vysokokapacitní linky do jižních průmyslových zemí. Právě tam bude po vypnutí jaderných elektráren v roce 2023 elektřina scházet. „Výstavby přenosových sítí nedrží krok s rozvojem obnovitelných zdrojů. Měli bychom se začít připravovat na potenciální velký výpadek elektřiny,“ varuje Peter Schegner, profesor drážďanské

Technické univerzity. Hlavní plánované severojižní linky jsou podle německého síťového regulátora teprve ve stavu územního řízení. To platí také o dvou projektech, které bude realizovat právě TenneT.

Mohlo by Vás zajímat:

Celá Země může být poháněná jen elektřinou z obnovitelných zdrojů, tvrdí studie. Bude to drahé (28.8.2017, ČT24)

Zdroj: E15

TECHNOLOGICKÉ FÓRUM 2017 se uskuteční v druhý den konání veletrhu FOR ARCH, ve středu 20. září, v Kongresovém sále areálu PVA EXPO PRAHA. Úvodní sekce stručně nastíní aktuální vývoj ve stavebnictví s přihlédnutím k indexu stavební produkce, počtu stavebních zakázek a stavebních povolení, stavu bytové výstavby a makroekonomickému kontextu. Na toto téma pak naváže diskusní blok zaměřený na dopady novely stavebního zákona, který se bude snažit odpovědět na dotazy, jak daná novela ovlivní současné postupy státní správy, projektantů a stavebních úřadů, jaký bude její přínos pro dodavatelské stavební firmy, jakým tlakům budou čelit stavební úřady a zda tato novela přinese slibované zrychlení a zjednodušení schvalovacích procesů. Druhý diskusní blok Technologického fóra 2017 prezentuje nové technologie pro chytré budovy a možnosti, jak se do trendu chytrých měst zapojit. On-line registrace a více informací najdete na www.forarch-forum.cz

V roce 2016 bylo provedeno v rámci státního zdravotního dozoru a dalších činností na úseku hygieny práce celkem 20 038 kontrol včetně 1 677 šetření k ověření podmínek vzniku nemoci z povolání. Za nedodržení požadavků právních předpisů v ochraně zdraví při práci bylo uloženo celkem 306 pokut v celkové výši 2 626 000 Kč. Zjišťované nedostatky se týkaly např. nevyhovujících mikroklimatických podmínek, nedostatečného větrání pracovišť, nevhodných ergonomických požadavků na pracovní místo, nedostatečného plnění povinností při zacházení s nebezpečnými chemickými látkami a směsmi (přípravky), nezajištění pracovnělékařských služeb, či nevyhovujícího stavu sanitárních zařízení. Písemných pravidel k nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a směsmi (přípravky) bylo projednáno 11 053 (v roce 2015 se projednalo 5 385 pravidel). Další podrobnosti se dočtete ve níže ve Zprávě o činnosti orgánů ochrany veřejného zdraví v oblasti ochrany zdraví při práci za rok 2016.

Dokument ke stažení:

Materiál

Dozvěděli byste se rádi více o možnostech a podmínkách získání dotací na projekty v oblasti vodovodů a kanalizací zahrnující mj. i výstavbu či modernizaci čistíren odpadních vod? Právě pro vás Státní fond životního prostředí (SFŽP) připravil podzimní semináře v Brně, Praze a Ostravě. Na seminářích budou odborníci informovat o připravovaných výzvách č. 71, 72 a 73 Operačního programu Životní prostředí 2014-2020. SFŽP podotýká, že uvedené výzvy jsou zřejmě poslední šancí, jak lze získat finanční prostředky na tyto projekty. Bližší informace a možnost se na jeden z vybraných seminářů zaregistrovat najdete v pozvánce.

Ministerstvo zemědělství (MZe) zveřejnilo Vybrané údaje majetkové evidence (VÚME) a Vybrané údaje provozní evidence (VÚPE) za rok 2016. Tyto údaje mají povinnost každoročně předávat vlastníci na příslušné vodoprávní úřady v souladu s ustanovením § 5 odst. 3 zákona o vodovodech a kanalizacích. Následně jsou data předávána vodoprávními úřady na Ministerstvo zemědělství. Za správnost předávaných údajů zodpovídají zpracovatelé Vybraných údajů majetkové evidence a Vybraných údajů provozní evidence a územně příslušné vodoprávní úřady.

Dokument ke stažení:

• VÚME - čistírny odpadních vod

• VÚME - kanalizační stoky

• VÚME - stavby pro úpravu vody

• VÚME - vodovodní řady

• VÚPE - čistírny odpadních vod

• VÚPE - kanalizační stoky

• VÚPE - stavby pro úpravu vody

• VÚPE - vodovodní řady

Zdroj: MZe

Po zlaté a naftové horečce přichází díky elektromobilům a alternativním zdrojům energie horečka lithiová - ale nemusí trvat dlouho. Vědci ze Swinburne’s Centre for Micro-Photonic vyvíjejí akumulátory, které pracují na fyzikálním principu, a tvrdí, že díky nim se klasické chemické baterie brzy stanou minulostí. Výhodou oproti lithiu je, že uhlík je levný, všude dostupný a snadno recyklovatelný. Více ZDE

Zdroj: iHNED.cz

Inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v Hradci Králové uložili pokutu 200 tisíc korun distributorovi chemikálií. Firma v letech 2014 až 2016 uvedla na trh celkem 4334 tun nebezpečných chemických látek vyrobených v Rakousku a Česku (kyseliny chlorovodíkovou, draselnou, sírovou a hydroxid draselný), aniž by k nim svým odběratelům poskytla řádně zpracované bezpečnostní listy, což jí ukládá chemická legislativa.

Firma látky dodávala například do úpraven vody nebo dalších chemických podniků na Pardubicku. „U bezpečnostních listů chyběly takzvané scénáře expozice, což jsou klíčové dokumenty, které informují odběratele, jak s chemickými látkami po celou dobu jejich životnosti bezpečně nakládat. U chemikálií dodávaných bez těchto náležitostí vzrůstá riziko, že bude poškozeno životního prostředí nebo dokonce i zdraví lidí, kteří s těmito látkami pracují,“ vysvětlil možné důsledky porušování chemické legislativy ředitel České inspekce životního prostředí Erik Geuss.

Firma se proti pokutě uložené inspektory ČIŽP odvolala, Ministerstvo životního prostředí však její odvolání zamítlo a pokutu v plné výši potvrdilo.

Velkých bateriových úložišť energie se může v Česku do začátku roku 2019 začít stavět k dvaceti. V rozhovoru s ČTK to řekl výkonný ředitel asociace pro akumulaci energie a baterie AKU-BAT CZ a předseda dozorčí rady Solární asociace Jan Fousek.

Jedny z prvních baterií pro nadbytečnou energii s kapacitou jedné megawatthodiny (MWh) v ČR aktuálně staví společnost E.ON v Mydlovarech na Českobudějovicku a firma Solar Global v Prakšicích na Uherskohradišťsku. Náklady na vybudování v obou případech činí zhruba 20 milionů korun.

Už v nejbližších měsících se podle Fouska začne stavět čtyři až pět podobných projektů. "Nechci zveřejňovat jména, ale máme informace, že do konce letošního roku se začne stavět mimo jiné i 2,5 megawatthodinová baterka," uvedl.

Řadu z nových baterií podle něj navíc plánují postavit průmyslové podniky a teplárny, což označil za velmi pozitivní. "Baterie jako aktivní součást elektrizační soustavy by dávaly ohromný smysl. V naší asociaci se budeme snažit udělat maximum pro to, aby byl v tomto smyslu změněn energetický zákon," sdělil.

Asociace prosazuje, aby velké bateriové systémy měly v energetické legislativě podobné postavení jako mají v současnost přečerpávací vodní elektrárny a mohly být využívány jako regulační zdroj, tak jak tomu už je v některých západních zemích. "Pokud dnes baterie zapojíme do distribuční sítě, musíme platit takzvanou regulovanou složku ceny elektřiny," podotkl.

Růst podle něj zaznamenávají také menší ´domácí´ baterie, které jsou součástí malých solárních instalací na střechách rodinných domů. "Minulý rok bylo celkem instalováno na střechy 500 fotovoltaik, pouze minimum s baterií. Dle odhadů účastníků trhu se letos můžeme dostat i na 2000 instalací, z toho až 30 nebo 40 procent může být instalováno s baterií," zmínil.

U dalších typů baterií například pro mobilní telefony nebo notebooky Fousek překotný vývoj nepředpokládá. Technologicky se podle něj nelze při současných znalostech už příliš vymyslet nedá.

"Neočekáváme, že někdo teď přijde s převratným vynálezem a řekne: Vymyslel jsem něco, co nahradí lithium a od teď za dva nebo tři roky budou mít stejné baterky pětinásobně větší obsah," uvedl. Očekává ale, že stále větší poptávka po bateriích v nejrůznější formě sníží jejich cenu, podobně jako tomu bylo například u komponent pro fotovoltaiku. "Budou mě za to možná někteří lidé nesnášet, ale spoléhám v tomto případě částečně na roli Číny," dodal.

Asociace AKU-BAT CZ byla založena v letošním roce. Členy jsou nadnárodní energetické firmy, mezinárodní i tuzemští výrobci baterií, nejvýznamnější hráči na poli obnovitelných zdrojů energie, průmyslové podniky, energetické poradenské společnosti, právní firmy a výzkumné instituce. Za jejím vznikem stojí české společnosti Solar Global, DECCI a Solartec, které podnikají v oblasti obnovitelných zdrojů a fotovoltaické energie, a výrobci bateriových systémů Siemens a Alfen. Mezi členy patří například innogy nebo konzultační společnost ENACO.

Čtěte také:

Akumulaci elektrické energie se bude věnovat nově vzniklá asociace (10.7.2017)

Dešťovka je nový program, který má přivést lidi k zadržování vody z okapů. Ti, kteří touto vodou chtějí zalévat nebo s ní splachovat, mají už druhou šanci si při koupi zařízení odečíst z ceny státní podporu. Vodohospodáři i někteří komentátoři ale varovně zvedají prst, protože jde prý o gesto, které nic neřeší a může mít i opačný efekt, než úřady zamýšlejí. „Program Dešťovka selektivně podporuje část občanů, ne všechny,“ kritizoval v pořadu Pro a proti Českého Rozhlasu publicista z Hospodářských novin Jiří Pšenička. Ředitel Státního fondu životního prostředí Petr Valdman je přesvědčen, že program smysl má. Záznam pořadu ZDE.

Česká republika má v rámci Evropské unie druhou příčku v podílu ekologicky hospodařících zemědělských farem. Před ní je jenom Rakousko. V pohledu na podíl ekologicky obhospodařované zemědělské půdy je ČR na čtvrtém místě za Rakouskem, Estonskem a Švédskem. Za posledních 16 let počet ekofarem vzrostl sedmkrát na současných 2984 a výměra třiapůlkrát. Ve čtvrtek to oznámila na tiskové konferenci v rámci agrosalonu Země Živitelka předsedkyně Českého statistického úřadu (ČSÚ) Iva Ritschelová.

„Výměra zemědělské půdy se kontinuálně snižuje. Od roku 2000 do loňska jí ubylo téměř 148 tisíc ha. Aktuálně činí 3,46 miliónu ha. Počet farem se téměř nezměnil. Ubylo ale fyzických osob, které v zemědělství podnikají, zatímco počet právnických osob se zvýšil, a to o 10,5 %,“ uvedl Jiří Hrbek, ředitel odboru statistiky zemědělství ČSÚ.

Pokračuje úbytek zemědělských pracovníků. Započal už na začátku 90. let. Mezi lety 2000 a 2016 klesl jejich počet v zemědělském sektoru o více než 40 tisíc. Výrazně se mění věková struktura pracujících: podíl mladších 44 let se snížil ze 48,0 % na 40,4 %, zatímco podíl starších 55 let vzrostl z 13,5 % na 36,1 %.

Podíl vlastní půdy ve srovnání s půdou pronajatou vzrůstá. Ze 7,6 % v roce 2000 se vloni zvýšil na 26,9 %. U podnikajících fyzických osob se dokonce blíží jedné polovině. Přesto je nízký v porovnání s unijním průměrem, který podle posledních dat za rok 2013 dosahuje 51,5 %.

Oproti roku 2000 ubylo především orné půdy, a to o 267,4 tisíc ha, tedy o 9,8 %. Výrazně se snížily výměry chmelnic. Vzrostly naopak plochy vinic a trvalých travních porostů. V rámci osevních ploch jednotlivých plodin se zvětšily především výměry kukuřice a řepky, kdežto ploch osetých ječmenem, plodinami sklízenými na zeleno nebo pšenicí ubylo. Ve sledovaném období také pokračovala redukce chovů skotu, prasat a drůbeže. Na druhou stranu vzrostly početní stavy ovcí, koz a koní.

Od roku 2000 se významně zvýšilo zastoupení ekologicky hospodařících farem. „Jejich počet stoupl sedminásobně a výměra ekologicky obhospodařované půdy se zvýšila třiapůlkrát. Nejčastějšími ekologicky pěstovanými kulturami jsou trvalé travní porosty následované ovocnými sady a léčivými a kořeninovými rostlinami,“ řekla předsedkyně ČSÚ Iva Ritschelová. V podílu ekologicky hospodařících subjektů zaujímáme v Evropské unii druhé místo, hned po Rakousku. Co se týče podílu ekologicky obhospodařované zemědělské půdy, patří nám čtvrtá pozice.

Ve srovnání s Evropskou unií má Česko podle dat za rok 2013 mnohem větší zemědělská hospodářství. Jejich průměrná velikost je 133 ha. Průměr za členské státy je přitom 16,1 ha. V tuzemsku je zároveň nejvyšší podíl zemědělských subjektů s výměrami nad 500 ha. Výrazně vyšší oproti ostatním unijním zemím je u nás i podíl zemědělců z řad právnických osob. Dosahuje 11,0 %, což je o 8,3 procentního bodu víc než v EU28.

Vláda předloni schválila plán rozvoje ekologického zemědělství do roku 2020. Počítá třeba s tím, že by podíl biopotravin na celkové spotřebě potravin a nápojů měl do konce roku 2020 činit tři procenta.

Detailní výsledky Strukturálního šetření v zemědělství 2016 naleznete v nové publikaci ČSÚ - ZDE

Státní fond životního prostředí aktualizoval jednak Pravidla pro žadatele a příjemce podpory v Operačním programu Životní prostředí pro období 2014-2020 a dále Pokyny pro zadávání veřejných zakázek v OPŽP 2014–2020 a to s účinností od 24. 8. 2017. Přehled provedených změn u obou dokumentů naleznete ve změnových listech.

V neposlední řadě Fond zveřejnil aktualizovanou verzi nástroje Udržitelnost 2014+, verzi 1.4, platnou ke dni 24. 8. 2017. Nástroj platí pro projekty prioritní osy 1, specifické cíle 1.1 a 1.2. Aktualizovaný nástroj obsahuje zejména aktualizaci ve smyslu změny zahájení referenčního období projektu a naplnění povinnosti dodržovat minimálně stávající tvorbu zdrojů do vodohospodářské infrastruktury (u projektů tzv. „Historických dat“). Více ZDE

Dokument ke stažení:

• Pravidla pro žadatele a příjemce (13. verze)

• Pokyny pro zadávání veřejných zakázek (7. verze)

• Nástroj pro výpočet udržitelnosti

• Uživatelská příručka k nástroji Udržitelnost 2014+, verze 1.4

Pěstování plodin pro biopaliva, která distributoři povinně přimíchávají do paliv, zhoršuje kvalitu půdy a zamořuje vodu chemikáliemi. Odborníci, kteří se zabývají kvalitou vody, nacházejí v povrchových i podzemních vodách pesticidy používané při pěstování řepky, kukuřice a cukrovky, z nichž se vyrábí právě bionafta a biolíh. Aby se zbytky postřiků a látek, na které se rozkládají, nedostaly až do vody, kterou pijeme z kohoutku, vodárny investují stovky milionů korun do filtrů, které je umí zachytit. Více ZDE

Čtěte také:

• SOVAK ČR k varovné studii ČHMU (22.8.2017)

• Znečištění podzemních vod se loni zhoršilo, je to i kvůli řepce (ČTK, 21.8.2017)

• Studie ČHMÚ: Většina podzemní vody v Česku je znečištěna nebezpečnými pesticidy

• Modrá zpráva: delší vodovodní i kanalizační síť, více čistíren odpadních vod, peníze na prevenci před povodněmi