OTÁZKA: Naše společnost hodlá dovážet ze Slovenska odpadní vody, které vznikají při provozu biodegradační plochy pevných odpadů, jež jsou znečištěny ropnými látkami. Nejsme si však jisti, zda je takový dovoz z hlediska předpisů na ochranu ŽP povolen. Jaký máte názor? Na otázku odpovídá soudní znalec v oboru odpadů Ing. Michael Barchánek.
Dovoz odpadních vod ze zahraničí s cílem je vyčistit v České republice není běžnou praxí, osobně jsem se s ním ještě nesetkal, a proto jsem prostudoval primární předpis, kterým je vodní zákon.
Ve vztahu na zahraničí se vodní zákon věnuje pouze hraničním vodám, tedy povrchovým, případně podzemním vodám, které jsou v bezprostřední blízkosti státních hranic, případně jsou dvěma státy sdíleny, u povrchových vod často tvoří státní hranici (třeba řeka Olše na Ostravsku). To se ovšem našeho problému nijak netýká.
V pasáži odpadní vody, tedy v ustanovení § 38 vodního zákona, není o takovém případu žádná zmínka – zákon to prostě neřeší. Pokud to ovšem neřeší, tak soudím, že zákonodárci (státu) je jedno, kde se odpadní vody vzaly. Je nutné splnit podmínky pro jejich čištění a především pro jejich vypouštění. Podmínky jsou pro každou čistírnu odpadních vod dány vodoprávním povolením, jež stanoví množství vod a jejich znečištění, případné upřesňující podmínky mohou být v provozním řádu zařízení, tedy čistírny. Je zcela obvyklé, že část odpadních vod, například ze záchytných jímek (žump), které jsou na ČOV řádně čištěny, není vypouštěna ze zdroje přímo do kanalizace, ale je dovážena cisternami a vypouštěna buď na vstupu vod do ČOV, nebo kdekoli ve vhodném místě do veřejné kanalizace, třeba i v běžných kontrolních šachtách. Takže dovezená zahraniční odpadní voda by se stala běžnou odpadní vodou dopravenou na ČOV tímto nestandardním způsobem.
Stojí jistě za úvahu, zda by o takovém počínání neměl vědět místně příslušný vodoprávní úřad, který povolil vypouštění a stanovil podmínky. To je ale spíše
odpovědnost provozovatele ČOV, na kterou se budou tyto odpadní vody vozit, protože odpovědný za jejich přijetí a nezávadnou likvidaci v souladu s povolením bude on. A záleží na dohodě, pokud se rozhodne jít touto cestou, zda si to vyřídí na úřadě sám, nebo dovozce o to požádá. Pokud není dovoz jednoznačně zakázán, například v provozním řádu, jde spíše o neformální informaci.
Co se týká charakteru těchto vod, tak jde podle popisu tazatele zcela jednoznačně o vody odpadní ve smyslu ustanovení § 38, kde se mimo jiné (v odstavci 1) říká: „Odpadní vody jsou vody použité ….jakož i jiné vody z těchto staveb, zařízení nebo dopravních prostředků odtékající, pokud mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod“. A na Slovensku to jejich původce chápe stejně a eviduje je jako odpadní vody podle vodního zákona, nikoli jako odpad podle zákona o odpadech.
V tomto mám názor zcela jasný, protože zákon o odpadech ve svém ustanovení § 2, říká, že se zákon vztahuje na všechny odpady s výjimkou „a) odpadních vod“ s odkazem pod čarou na § 38 vodního zákona. Problém je ale v tom, že odpadáři si s tímto zásadním ustanovením vůbec nelámou hlavu a to do té míry, že Katalog odpadů (Vyhláška MŽP č. 381/2001 Sb.) jako závazná právní norma obsahuje některé položky, které jsou zcela zjevně odpadními vodami, dokonce se některé z nich tak jmenují – což je bezesporu v rozporu se zákonem. Jako příklady mohu uvést podskupinu 16 10, která se jmenuje
„Odpadní vody určené k úpravě mimo místo vzniku“ nebo podskupinu 19 07, která se jmenuje „Průsakové vody za skládek“. Zařazení této podskupiny považuji za legislativní avanturizmus, protože v citovaném ustanovení § 38 vodního zákona je přímo napsáno „Odpadní vody jsou i průsakové vody z dkališť…“, což je vlastně zvláštní skládka.
Na tento zásadní legislativní nedostatek upozorňuji proto, že nemohu zcela vyloučit, že nějaký přičinlivý, ale o to hloupější, úředník prohlásí, že jde o odpad, nebude ho zajímat ani slovenské zařazení ani vodní zákon a bude tazateli vytýkat, že dováží odpad a nemá na to patřičné doklady. Bude to sice zjevně nezákonné, lze se proti tomu s vysokou pravděpodobností úspěšně bránit, ale zcela nelze vyloučit ani „dozorový úspěch“ takovéto aktivity.
Odpověď:
Nenašel jsem v našem právním řádu ochrany životního prostředí žádný důvod, proč by se odpadní vody z jiného státu Evropské unie nemohly dovážet k vyčištění do České republiky.
Zdroj: Odpadové fórum 6/2017
