Ministerstvo průmyslu a obchodu chystá analýzu možností akumulace energie v Česku. Dokument by měl mimo jiné nastínit formu podpory ze strany státu. Na páteční diskusi o moderní energetice v ČR to uvedl ministr průmyslu Jiří Havlíček.

"Při tvorbě materiálu chce ministerstvo spolupracovat s Energetickým regulačním úřadem a oborovými organizacemi. Do příští novely energetického zákona chce ministerstvo zakotvit úlohu bateriových systémů," dodal Havlíček.

"Musíme vytvořit pravidla. V akumulaci nás praxe začíná předbíhat, protože už existují záměry společností na výstavbu velkých akumulátorových stanic. A pardon, ani ERÚ, ani my v současné době nevíme, jak k tomu přistupovat. A to například z pohledu naprosto formálního, a to je licenčního," doplnil ředitel odboru elektroenergetiky ministerstva Ladislav Havel.

V Česku se nyní staví první baterie pro nadbytečnou energii s kapacitou jedné megawatthodiny (MWh). Staví je společnost E.ON v Mydlovarech na Českobudějovicku a firma Solar Global v Prakšicích na Uherskohradišťsku. Náklady na vybudování v obou případech činí zhruba 20 milionů korun.

Výkonný ředitel asociace pro akumulaci energie a baterie AKU-BAT CZ Jan Fousek v srpnu řekl, že velkých bateriových úložišť energie se může v Česku do začátku roku 2019 začít stavět kolem 20. V nejbližších měsících se podle něj začne v ČR stavět čtyři až pět podobných projektů.

Asociace už dříve uvedla, že prosazuje, aby velké bateriové systémy měly v energetické legislativě podobné postavení jako mají přečerpávací vodní elektrárny a mohly být využívány jako regulační zdroj, tak jak tomu je v některých západních zemích.

Předseda rady ERÚ Vladimír Outrata poznamenal, že téma akumulace je obsáhlejší a kromě baterií je třeba do něj započítat například také podzemní zásobníky plynu. "Potřebovali bychom nějakou trošku širší vizi, jak s tím zacházet. Bateriové systémy jsou samozřejmě dobré, ale stále je to záležitost pro ukládání v řádu hodin, maximálně dnů. Pakliže budeme mít velký rozvoj obnovitelných zdrojů, budeme se muset dostat k ukládání energie na delší dobu, třeba na sezonu," dodal.

Zdroj: ČTK

Kampaň již tradičně proběhne po celé Evropě ve dnech 16. – 22. září a završí ji Den bez aut. Letos se zaměří na čistou, sdílenou a inteligentní mobilitu.

Doprava je odpovědná za téměř čtvrtinu evropských emisí skleníkových plynů a je hlavní příčinou znečištění vzduchu ve městech. Navíc se odhaduje, že 85 % veškerého dojíždění automobilem absolvují řidiči sami, bez dalších cestujících.

Kampaň Evropského týdne mobility je proto ideální příležitost prezentovat alternativy udržitelné mobility občanům, vysvětlit problémy, se kterými se města a obce potýkají, s cílem vyvolat pozitivní změny v chování a dosáhnout pokroku směrem k vytvoření udržitelnější dopravní strategie pro Evropu.

Zahuštěnost dopravy v ČR dokládají i údaje Ústředního automotoklubu ČR a Českého vysokého učení technického v Praze, z nichž vyplývá, že každého řidiče vyjde postávání v dopravních zácpách ročně bezmála na devatenáct tisíc korun. V roce 2015 způsobilo čekání v kolonách české ekonomice ztráty ve výši 118 miliard korun. Podle Evropské komise dopravní zácpy představují pokles HDP až o 1 %.

Letošním tématem kampaně jsou služby sdílené mobility. Sdílená mobilita dokáže omezit počet vozidel na silnicích a množství najetých kilometrů. Je tak k životnímu prostředí šetrnější. Ve většině případů navíc představuje levnější alternativu oproti vlastnictví vozidla. Každé město si zaslouží bikesharing, myslí si zakladatel bikesharingové společnosti Rekolo Vítek Ježek v rozhovoru pro aktuální vydání časopisu Odpadové fórum.

Pochopitelně téma sdílené ekonomiky nemůže chybět ani na významné národní konferenci věnované problematice předcházní vzniků odpadů, která se bude konat 12. až 13. října v Praze.

Už za tři roky by se v Česku mohl zásadně změnit způsob podpory obnovitelných zdrojů. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) zvažuje, že by mohlo k výstavbě nových zelených elektráren využívat aukce. Stát si řekne, v jakém roce chce například postavit nové větrníky o výkonu 200 megawattů. Zájemci pak soutěží nejnižší nabízenou cenu, za kolik od nich bude elektřinu vykupovat. A ten s nejnižší nabídkou dostane smlouvu a park postaví. Aukce se dnes využívají například v Německu nebo Británii. Více ZDE

Zdroj: iHNED.cz

Ředitelem Českého hydrometeorologického ústavu od 1. října 2017 bude přírodovědec Mark Rieder. Dosavadní ředitel Výzkumného ústavu vodohospodářského TGM, absolvent Přírodovědecké fakulty UK v Praze, člen České vědeckotechnické společnosti, předseda mezirezortní komise Voda - Sucho, tak ve funkci vystřídá dlouholetého ředitele Václava Dvořáka.

Vystudovaný přírodovědec Rieder není v oblasti životního prostředí žádným nováčkem. Svou profesní kariéru začal právě na půdě ČHMÚ, a to v oblasti sledování stavu povrchových a podzemních vod. Zkušenosti z manažerské práce ve vrcholné pozici kromě VÚV TGM, který vede 10 let, má rovněž i z České vědeckotechnické vodohospodářské společnosti.

Mark Rieder ve funkci ředitele ČHMÚ střídá Václava Dvořáka, který ústav vedl od roku 2011 a nyní se na vlastní žádost vzhledem k dosažení penzijního věku vzdává funkce ředitele. Svůj úmysl oznámil ministrovi již v dubnu letošního roku. Na základě tohoto impulzu bylo vyhlášeno výběrové řízení, do něhož se přihlásilo 6 uchazečů. V konkurzu zvítězil právě Mark Rieder. Ministr Brabec jej vybral na základě doporučení výběrové komise.

Ministr životního prostředí Richard Brabec od nastupujícího ředitele očekává, že přinese do ČHMÚ nový pohled na fungování a směřování této organizace a bude dále pokračovat v budování její prestiže na českém i mezinárodním poli.

Poradenská společnost v oblasti životního prostředí Eunomia byla požádána, aby s partnery pomohla vytvořit důkazovou základnu pro strategii Evropské komise v oblasti plastů (Plastics Strategy). Nový výzkum se bude zabývat způsoby, jak zlepšit míru recyklace plastů a snížit závislost průmyslu na původních materiálech. Stále totiž vzrůstají obavy ohledně 12,2 milionu tun plastu, které ročně vstupují do mořského prostředí ročně, a jaké mají škodlivé účinky na komunity a ekosystémy. V rámci projektu se bude konat dne 26. září 2017 na konference "Reinventing Plastics - Closing the Circle". Pro podrobnější informace je možné zaslat dotaz na: plastics@icf.com. Strategii Evropské komise v oblasti plastů se očekává na konci roku 2017.

V pondělí 16. října otevře Ministerstvo životního prostředí kohoutky k pravděpodobně posledním evropským dotacím na čištění odpadních vod a zlepšení vodohospodářské infrastruktury. Spolu se Státním fondem životního prostředí ČR vyhlašuje 3 dotační výzvy, ve kterých rozdělí obcím a městům na zlepšení kvality vod 3,7 miliardy korun.

Dotační výzvy z Operačního programu Životní prostředí 2014─2020 jsou určeny obcím, městům a vlastníkům vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu. Rezort v nich podpoří projekty, které zlepší vodohospodářskou infrastrukturu, úroveň čištění odpadních vod a také zabrání nedostatku pitné vody v období sucha. Příjem žádostí začíná 16. října 2017, poté se tyto dotace 18. ledna 2018 uzavřou.

 „Jsou to de facto poslední peníze, které bude moci Česká republika na vodní hospodářství v tomto programovém období z evropských fondů čerpat, což znamená, že jsme u konce čerpání alokace vyhrazené pro tyto potřeby a také je to důkazem úspěšného čerpání našeho programu,“ říká ministr životního prostředí Richard Brabec. „Nicméně podpora oblasti vod tím nekončí. Bude pravděpodobně pokračovat i nadále a to z národních zdrojů“, dodává ministr.

Více než 2 miliardy korun půjdou do kanalizací a čistíren odpadních vod, dalších 1,6 miliardy korun máme vyhrazených na stavbu a modernizaci úpraven pitné vody a vodovodních sítí. Zbývajících 50 milionů korun pomůže obcím a vodohospodářům odstranit nadměrné zatížení povrchových vod škodlivými látkami, zejména fosforem, a to ve vodárenských nádržích, přírodních koupalištích a jejich přítocích.

„Z EU fondů jsme v tomto programovém období poskytli podporu již 382 vodohospodářským projektům dotacemi ve výši 9,7 miliardy korun. Díky tomu se reálně podpoří 180 čistíren odpadních vod, vybuduje 1 281 km stokových systémů, 231 km rozvodů pitné vody a 29 úpraven pitné vody. Nyní budou mít příležitost zlepšit svoji infrastrukturu další desítky obcí,“ bilancuje ministr Brabec.

Podle ředitele SFŽP ČR Petra Valdmana je zájem o dotace na vodohospodářské projekty tradičně veliký: „V předešlých 8 dotačních výzvách, které byly v  aktuálním Operačním programu Životní prostředí 2014─2020 na výstavbu vodovodů a kanalizací (včetně výzev pro integrované územní investice) vyhlášeny, jsme přijali celkem 518 žádostí za 12 miliard korun. Na téměř třetinu z nich se ale nedostalo. V aktuálních výzvách proto mají šanci uspět i ti žadatelé, kteří nesplnili formální náležitosti nebo dotaci pro velký převis kvalitních projektů dosud nezískali.“

Miliardy z EU míří do výstavby čistíren odpadních vod, kanalizačních a vodovodních sítí

Nejvíce prostředků ministerstvo vyhradilo na kanalizace a čistírny odpadních vod, ať už na novou výstavbu, modernizaci či navýšení kapacity stávajících zařízení (výzva č. 71). „Dostupnost kanalizace pro obyvatele a čištění odpadních vod je měřítkem vyspělosti společnosti a jejího vztahu k životnímu prostředí. U nás není na kanalizaci zakončenou ČOV stále připojena téměř pětina obyvatel, i když se nám daří zejména díky prostředkům z EU počet nových a intenzifikovaných ČOV zvyšovat,“ uvádí ministr Brabec a dodává, že stupeň čištění odpadních vod má vliv především na kvalitu vod a na ně vázané ekosystémy.

S touto dotační výzvou úzce souvisí i druhá výzva (č. 72), která pomůže krajům a obcím snížit množství nebezpečných látek, tzv. nutrientů, v povrchových vodách přírodních koupališť a vodárenských nádrží. Tyto živiny způsobují problémy při využití vody pro pitné účely a představují přímé zdravotní riziko při koupání. Dotace potečou například do dodatečného odstraňování fosforu u čistíren odpadních vod, budování záchytných nádrží u kanalizace, sedimentačních nádrží na přítocích apod.

Na rozvoj vodovodních sítí je zaměřena třetí dotační výzva, která by měla pomoci obcím zajistit kvalitní pitnou vodu v období sucha (výzva č. 73). V praxi to znamená, že z dotace obce mohou spolufinancovat výstavbu a modernizaci úpraven vody, přivaděčů a rozvodných sítí pitné vody včetně souvisejících objektů. Minimální výše výdajů na jeden projekt činí u této výzvy 3 miliony korun, což však může být limitujícím faktorem pro menší obce. „Zejména menším obcím nabízíme i paralelní dotační výzvu z Národního programu Životní prostředí, kde mohou získat dotaci od 100 tisíc korun do 3 milionů na průzkum, budování a posílení zdrojů pitné vody," upozorňuje ředitel Valdman s tím, že příjem žádostí stále probíhá, a to až do konce října.

Pokud jde o poslední výzvy z aktuálního OPŽP, tak kromě obcí a měst se mohou o dotaci ze 71., 72. a 73. výzvy OPŽP přihlásit dobrovolné svazky obcí, městské části hl. města Prahy, příspěvkové organizace a obchodní společnosti s většinovým podílem obcí, měst či jiných veřejnoprávních subjektů. U dotační výzvy č. 73 mohou být oprávněnými žadateli i kraje. Dosáhnout mohou přitom na dotaci ve výši až 85 % z celkových způsobilých výdajů.

Státní fond životního prostředí ČR vychází vstříc také obcím, které hledají způsob, jak finančně pokrýt nedotovanou část výdajů. Právě jim nabízí na dofinancování 100 % způsobilých nákladů projektu zvýhodněnou půjčku, kterou lze také použít i na krytí části vlastních zdrojů. Požádat o půjčku je možné kdykoliv až do doby zahájení realizace projektu. Podrobné informace najdou zájemci zde na stránkách Fondu. https://www.sfzp.cz/sekce/853/2-vyzva/

Více informací k vyhlášeným výzvám je na stránkách OPŽP https://www.opzp.cz/vyzvy/. Zájemcům o podrobné informace a podmínky dotací jsou k dispozici odborníci SFŽP ČR také na nejbližších bezplatných seminářích https://www.opzp.cz/o-programu/akce-a-seminare/seminare-k-prioritni-ose-1-opzp-2014-2020 a to 19. září v Praze a 4. října v Ostravě, či na pobočkách krajských pracovišť SFŽP ČR  https://www.sfzp.cz/sekce/539/krajska-pracoviste/a bezplatné lince 800 260 500.

Další informace:

• Dokumenty k 71. výzvě    https://www.opzp.cz/vyzvy/71-vyzva

• Dokumenty k 72. výzvě    https://www.opzp.cz/vyzvy/72-vyzva

• Dokumenty k 73. výzvě    https://www.opzp.cz/vyzvy/73-vyzva

Dovoz, vývoz a i celková spotřeba chemikálií poškozujících ozónovou vrstvu v Evropské unii v roce 2016 klesla. Uvádí to Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) v aktuální zprávě. Podle EEA jde o nepřetržitý trend postupného vyřazování těchto chemikálií v posledních deseti letech. Klíčová zjištění údajů z roku 2016 v porovnání s rokem 2015 jsou následující:

• Dovoz látek poškozujících ozón se snížil o 15%.

• Vývoz látek poškozujících ozonovou vrstvu v EU klesl o 17%.

• Produkce látek poškozujících ozonovou vrstvu v EU klesla o 1%.

• Likvidace látek poškozujících ozonovou vrstvu v EU kleslo o 26%.

• Celková spotřeba (= výroba + dovoz - vývoz - zničení) látek poškozujících ozon se snížila o 13%.

Dokument ke stažení:

Ozone-depleting-substances-TH-AL-17-014-EN-N.pdf [4.0 MB]

Pesticidy ve vodách podzemních a mikroplasty ve vodách veškerých, včetně vody pitné, hýbají poslední dobou laickou veřejností. Bohužel je třeba konstatovat, že jde v drtivé většině o informace, jejichž cílem je především snaha o nárůst atraktivity příslušných médií, která je šíří. Mikroplasty přitom mohou jistě hrozbu představovat – především ale pro stav životního prostředí, pro vodní živočichy, pro povrchové vody a především pro oceán. Pakliže se má lidstvo této výzvě postavit, mělo by začít tam, kde je problém největší, což minimálně v současné době není pitná voda, uzavírá Petr Havel z portálu www.nase-voda.cz. Celý názor čtete ZDE

Zdroj: www.nase-voda.cz

Rakouskou žalobu proti britské státní podpoře na výkup ceny elektřiny u jaderné elektrárny Hinkley Point C má na začátku října posoudit Soudní dvůr EU. Podporu už dříve schválila Evropská komise. Rakousku se nelíbí, že garantovaná cena má platit 35 let a je značně vyšší, než současné tržní ceny elektřiny. Rozhodnutí soudu může ovlivnit i financování výstavby dalších reaktorů v EU, například rozšíření jaderné elektrárny Temelín. Více ZDE

Zdroj: EURO

Technologické centrum AV ČR a Česká zemědělská univerzita spolupořádají Národní informační den ke společenským výzvám "Potravinové zabezpečení, udržitelné zemědělství, mořský výzkum a bioekonomika" a "Ochrana klimatu, životní prostředí, účinné využívání zdrojů, suroviny". Předběžný program informačního dne najdete ZDE. Zájemci se mohou registrovat prostřednictvím registračního formuláře nejpozději do 11.10.2017, případně do naplnění kapacity sálu. Informační den je bez poplatku, jednacím jazykem je čeština a angličtina, tlumočení nebude zajištěno.

Mobilní telefony, elektromobily, větrné elektrárny a další výkřiky moderní techniky se neobejdou bez ceru, neodymu a dalších prvků, jejichž názvy nám moc neříkají a které řadíme mezi tzv. kovy vzácných zemin. Nejde ani tak o vzácnost, jako o nákladné získávání těchto surovin a o toxické zbytky a odpady, nebezpečné pro lidi i celé životní prostředí. Nejvíce těchto prvků se dnes získává v Číně. Vědci se dnes snaží najít nové zdroje a nové cesty k výrobě a k hospodaření s odpady, především jejich recyklací. Záznam pořadu Dobrodružství vědy a techniky na téma Kovy vzácných zemin sledujte ZDE

Česko-izraelská spolupráce v oblasti životního prostředí pokračuje. Ministr životního prostředí Richard Brabec a izraelský ministr životního prostředí Zeev Elkin dnes podepsali společnou deklaraci ke spolupráci ČR a Izraele v oblasti vody, ale také třeba ochrany ovzduší. Rýsuje se možná i spolupráce například na stanovení indikátorů a hodnot a následného monitoringu mikroplastů, platů, pesticidů a farmak v pitné i odpadní vodě.

Ministr Brabec deklaraci podepsal během své krátké návštěvy Izraele, jejímž hlavním tématem bylo hospodaření s vodou a boj proti suchu. Spolupráce mezi ČR a Izraelem zahrnuje nejenom přenos know-how od izraelských subjektů do ČR zejména v oblasti vody, ale také nabídku našich výzkumných institucí směrem k Izraeli. Velmi úspěšný v detekci toxických látek ve vodě je např. Výzkumný ústav vodohospodářský TGM. ČR má z izraelského pohledu také zajímavé a inovativní nástroje v oblasti ochrany ovzduší. Izrael je zase přední světovou zemí v oblasti hospodaření s vodou – tisíce kilometrů nehostinné pouště jsou přetvářeny ve využitelnou krajinu, která má příznivý efekt pro lidský život a zmírňuje klimatické změny. Izrael náleží ke světové technologické špičce, a proto je pro ČR inspirací.

„Izrael je pro nás ukázkou, jak k vodě přistupovat opravdu chytře a držet se na technologické špičce. I my ale máme řadu zajímavých projektů, ze kterých se mohou inspirovat Izraelci. Právě podepsané memorandum ukazuje, že spolupráce je opravdu na vysoké úrovni,“ říká ministr Richard Brabec. Spolu s výzkumem v oblasti ochrany vod se rychle rozvíjejí také další odvětví - biotechnologie, chytré informační systémy zamezující ztrátám vody nebo nejrůznější možnosti transportu a uchování vody. Všechny tyto oblasti jsou pro ČR zajímavou výzvou.

V rámci návštěvy se ministr Brabec zúčastnil také veletrhu WATEC, který je významným světovým veletrhem technologií a inovací spjatých s vodou. Vedle ministra a delegace z MŽP se ho účastní i zástupci TAČR, MZe a dalších českých institucí. Veletrh tradičně prezentuje novinky v oblasti čištění a úpravy vody, biotechnologií a využití vodních sedimentů. Při této příležitosti se ministr Brabec sešel s Odedem Distelem, ředitelem investičního centra izraelského Ministerstva hospodářství, aby projednali možnosti společných výzkumných programů pro inovativní české a izraelské subjekty. „Rýsuje se možná spolupráce například na stanovení indikátorů a hodnot a následného monitoringu mikroplastů, platů, pesticidů a farmak v pitné i odpadní vodě, což je něco co se dosud v ČR vůbec nesleduje. Podobně bychom mohli s Izraelci pracovat na zkoumání kvality podzemních vod a předcházení jejich znečištění pesticidy či nitráty. Všechny projekty, ať už budou financovány prostřednictvím TAČR nebo jiných subjektů, mají mít jedno společné: šetrné, udržitelné a maximálně efektivní nakládání s vodou,“ dodává ministr Brabec.

Další informace:

Reportáž: Jak šetřit vodou (Události ČT,  14.9.2017) - ZDE

Topná sezona v České republice podle vyhlášky č. 194/2007 Sb., ve znění vyhlášky č. 237/2014 Sb., oficiálně začíná po 1. září, jestliže průměrná teplota venkovního vzduchu ve dvou po sobě následujících dnech klesne pod 13 °C a podle vývoje počasí nelze očekávat zvýšení této teploty nad 13 °C pro následující den. „Topná sezona začala letos zhruba o deset dní dříve než loni. Teplárny jsou na ni dobře připravené, přes léto provedly potřebnou údržbu a opravy zařízení,“ řekl ředitel Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek. „Pokud by průměrné venkovní teploty opět na delší dobu stouply, je samozřejmě možné vytápění přerušit. V minulých letech to bylo sice v září pravidlem, podle aktuální předpovědi to ale letos zatím neočekáváme. Po letech zase přišlo teplotně průměrné září,“ dodal Martin Hájek. A právě ředitel Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek bude hostem večerní Devadesátky. Záznam pořadu ZDE

Ministerstvo pro místní rozvoj zve zájemce o snižování energetické náročnosti na semináře pořádané v průběhu podzimu v Praze a vybraných regionálních městech. Zájemci se na nich budou moci seznámit s možností a rozsahem podpory napříč dotačními programy zaměřenými na úsporu energií a ochranu životního prostředí.

„Semináře veřejnosti představí možnosti čerpání z evropských a národních zdrojů v oblasti energetických úspor. Zájemci se dozvědí, jak mohou získat prostředky na zateplení budovy, výměnu kotle či výstavbu nových nízkoenergetických budov. Poskytnou také orientaci v problematice energetických úspor ve veřejných budovách, podnicích, rodinných i bytových domech. Semináře jsou široce zaměřeny a mohou se jich zúčastnit jak nepodnikající fyzické osoby, tak podnikatelé, bytová družstva, obce či neziskové organizace,“ uvedla Olga Letáčková, náměstkyně pro řízení sekce koordinace evropských fondů a mezinárodních vztahů.

Celodenní semináře se uskuteční během září a října napříč republikou. Akce jsou pořádány Eurocentry v Praze, Ústí nad Labem, Jihlavě a Olomouci ve spolupráci s odbornými lektory za jednotlivé dotační programy. V rámci seminářů budou představeny možnosti energetických úspor jednak z evropských programů, jako je Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, Operační program Životní prostředí a Integrovaný regionální operační program, ale i národních programů, a to z Nové zelené úsporám, programu EFEKT, Úspory energií s rozumem a programu Panel 2013+. Podrobnější informace a termíny konání naleznete v našem letáku [obrázek, 293.65KB].

Návrh zákona, ktorým sa mení a dopĺňa zákon č. 79/2015  Z. z. o odpadoch a o zmene a doplnení niektorých zákonov v znení neskorších predpisov a o zmene a doplnení niektorých zákonov, predložilo Ministerstvo životného prostredia Slovenskej republiky na rokovanie Legislatívnej rade vlády Slovenskej republiky, ako iniciatívny materiál. Hlavným dôvodom prípravy a následného predloženia návrhu zákona do legislatívneho procesu je potreba zapracovania početných požiadaviek na úpravu znenia zákona vyplývajúcich z aplikačnej praxe.

Predložený návrh zákona je štvrtou novelou zákona č. 79/2015  Z. z. o odpadoch a o zmene a doplnení niektorých zákonov v znení neskorších predpisov a zabezpečuje odstránenie legislatívnych nedostatkov a nepresností zákona o odpadoch ako aj riešenie aktuálnych problémov na trhu, ďalej zapracovanie požiadaviek, ktoré vyplynuli počas obdobia platnosti nového zákona o odpadoch z praxe a to nielen zo strany ministerstva a  štátnej správy, ale aj zo strany podnikateľských subjektov.

Návrh zákona zároveň implementuje nové nariadenie Európskeho parlamentu a Rady (EÚ) 2017/852 zo 17. mája 2017  o ortuti a o zrušení nariadenia (ES) č. 1102/2008 (Ú. v. EÚ L 137, 24.5.2017), ktoré sa uplatňuje od 1. januára 2018 a odstraňuje nedostatočnú transpozíciu smernice Európskeho parlamentu a Rady 2012/19/EÚ zo 4. júla 2012 o odpade z elektrických a elektronických zariadení (OEEZ).

Vláda SR dňa 16. augusta 2017 predložený návrh zákona vypracovaný Ministerstvom životného prostredia SR schválila.

Predseda NR SR v rozhodnutí č. 688, z 21. augusta 2017 navrhuje Národnej rade Slovenskej republiky prideliť vládny návrh zákona, ktorým sa mení a dopĺňa zákon č. 79/2015 Z. z. o odpadoch a o zmene a doplnení niektorých zákonov v znení neskorších predpisov a ktorým sa menia a dopĺňajú niektoré zákony (tlač 660), doručený 18. augusta 2017 na prerokovanie

• Ústavnoprávnemu výboru Národnej rady Slovenskej republiky

• Výboru Národnej rady Slovenskej republiky pre financie a rozpočet

• Výboru Národnej rady Slovenskej republiky pre hospodárske záležitosti

• Výboru Národnej rady Slovenskej republiky pre pôdohospodárstvo a životné prostredie

• Výboru Národnej rady Slovenskej republiky pre verejnú správu a regionálny rozvoj

a určiť

1. k návrhu zákona ako gestorský Výbor Národnej rady Slovenskej republiky pre pôdohospodárstvo a životné prostredie,
2. lehotu na prerokovanie návrhu zákona v druhom čítaní vo výboroch do 30 dní a v gestorskom výbore do 32 dní od prerokovania návrhu zákona v Národnej rade Slovenskej republiky v prvom čítaní. 

S novelou zákona o odpadoch č. 79/2015 Z. z. dôjde tiež ku zmenám vo vykonávacích vyhláškach.

Vo vyhláške č. 365/2015 Z. z., ktorou sa ustanovuje Katalóg odpadov, by malo dôjsť k dvom zmenám:

1. V prílohe č. 1 časti B Zoznam skupín, podskupín, druhov a poddruhov odpadov pri odpade č. 13 08 99 sa označenie kategórie odpadu „O“ nahrádza označením „N“.
2. V prílohe č. 1 časti B Zoznam skupín, podskupín, druhov a poddruhov odpadov sa za slová „20 01 03 viacvrstvové kombinované materiály na báze lepenky (kompozity na báze lepenky) O" vkladajú slová „20 01 04 obaly z kovu O  20 01 05 obaly obsahujúce zvyšky nebezpečných látok alebo kontaminované nebezpečnými látkami N  20 01 06 kovové obaly obsahujúce nebezpečný tuhý pórovitý základný materiál, napríklad azbest vrátane prázdnych tlakových nádob N".

Návrh vyhlášky, ktorou sa mení a dopĺňa vyhláška Ministerstva životného prostredia Slovenskej republiky č. 366/2015 o registrácii a ohlasovacej povinnosti, obsahuje celkovo 13 zmien.

V návrhu vyhlášky, ktorou sa mení a dopĺňa vyhláška Ministerstva životného prostredia Slovenskej republiky č. 371/2015 Z. z.  ktorou sa vykonávajú niektoré ustanovenia zákona o odpadoch je obsiahnutých 13 bodov zmien, vrátane novej prílohy č. 25, ktorá sa vkladá za prílohu č. 24. Ide o vzor „Žiadosti o registráciu podľa § 98 zákona“.

Pozmeňujúci návrh zákona o odpadoch sa tiež dotkne vyhlášky, ktorou sa mení a dopĺňa vyhláška Ministerstva životného prostredia Slovenskej republiky č. 373/2015 Z. z., o rozšírenej zodpovednosti výrobcov vyhradených výrobkov a o nakladaní s vyhradenými prúdmi odpadov v znení vyhlášky č. 14/2017 Z. z.

Aplikačná novela odpadového zákona má za cieľ, ako uviedol v tlačovej správe minister životného prostredia SR Ing. László Sólymos: „Odbremeniť tisícky podnikateľov a živnostníkov od zbytočnej administratívy, sprehľadniť systém odpadov, ale najmä viac odpad triediť a menej ho ukladať na skládky odpadov“.

Účinnosť návrhu zákona je naplánovaná na 1. december 2017, účinnosť zmien vo vyššie uvedených vyhláškach je naplánovaná na 1. január 2018.

Zdroj: Inisoft.cz, Ing. Michal Horník

Ministerstvo pro místní rozvoj předkládá návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění vyhlášky č. 458/2012 Sb. Návrh této vyhlášky byl zpracován v souvislosti se zákonem č. 225/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

Vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti (dále jen „vyhláška“), je jednou z prováděcích vyhlášek ke stavebnímu zákonu. Platné znění této vyhlášky stanoví obsah územně analytických podkladů a obsah územně plánovacích dokumentací (zásad územního rozvoje, územních plánů a regulačních plánů). Dále stanovuje způsob evidence územně plánovací činnosti. Součástí vyhlášky je celkem 18 příloh.

Předkládaná novela vyhlášky zahrnuje úpravy vyvolané novelou stavebního zákona, především změnami v částech týkajících se územně analytických podkladů a územně plánovacích dokumentací (zavedení zkrácených postupů pořizování aktualizací zásad územního rozvoje a změn územních plánů a regulačních plánů nebo umožnění zpracovat územní plán s prvky regulačního plánu).

Novela vyhlášky dále reaguje na požadavky aplikační praxe, a to zejména v části týkající se územně analytických podkladů. Cílem úprav této části je zejména přehlednější uspořádání souborné dokumentace územně analytických podkladů jako povinně pořizovaného územně plánovacího podkladu ve dvojí podrobnosti, a to na úrovni obcí s rozšířenou působností a na úrovni krajů. Dalším cílem je na základě dosavadních zkušeností z procesů pořizování územně analytických podkladů a jejich pravidelných úplných aktualizací odstranit vypracovávání tzv. SWOT analýzy, která se ukazuje jako méně vhodný nástroj pro potřeby územně plánovacích činností. Návrh počítá s nahrazením dosavadní SWOT analýzy vyhodnocením pozitivních a negativních stránek území podle dosud užívaného tematického členění.

Dokument ke stažení:

ma_KORNAQZJYFOM.doc

zd_KORNAQZJYFOM.doc