Údaje ohlašované prostřednictvím ISPOP se dle zákona č. 25/2008 Sb. předávají elektronicky v datovém standardu, který Ministerstvo životního prostředí zveřejňuje na základě § 7, písm. c) zákona č. 25/2008 Sb. pro každou ohlašovací povinnost nejpozději 6 měsíců před termínem plnění ohlašovací povinnosti.

Datový standard popisuje podle § 4, odst. 4 zákona č. 25/2008 Sb. datovou strukturu a datový formát elektronického dokumentu a automatizované kontroly obsahu podaných hlášení.

Dotčené změny: změna popisu datového standardu společné části common, F_VOD_common a F_ODP_common, změna datového standardu F_ODP_common, doplnění číselníků.

Datové standardy vyhlášené k 15. 8. 2017, určené pro vybrané formuláře agendy odpadů, obalů a vod, lze využít k ohlašování v roce 2018 a jsou k dispozici v záložce Datové standardy na portálu ispop.cz.

Zdroj: ISPOP.cz

K 16. 8. 2017 došlo k aktualizaci dokumentu Závazné pokyny pro specifický cíl 2.1 v 16. výzvě Operačního programu Životní prostředí. Prioritní osa 2 se zaměřuje zlepšování kvality ovzduší v lidských sídlech a specifický cíl 2.1 pak na snížení emisí z lokálního vytápění domácností podílející se na expozici obyvatelstva nadlimitním koncentracím znečišťujících látek. Žádosti o podporu byly zpřístupněny a přijímány od 14. srpna 2015 do 30. září 2015.

Změny se týkají obsahu kapitoly 8 o nesrovnalostech a jejich řešeních, konkrétně byly přidány postupy při pochybeních a informace o univerzálním účtu Ministerstva financí ČR – Platebně certifikačního orgánu.

Ke stažení: Závazné pokyny pro specifický cíl 2.1

Zdroj: OPŽP

Situace v čistírně odpadních vod se po loňské havárii zlepšila. Provozovatel Ústřední čistírny odpadních vod Praha (ÚČOV), Pražské vodovody kanalizace, a.s., (PVK) provedl řadu opatření, která snižují možnosti havárie na zařízení čistírny a zlepšují čistící proces. Reagoval tak na havárii Ústřední čistírny odpadních vod Praha na Císařském ostrově loni v září a následný zápach z areálu kalového hospodářství Drasty.

Jde o celou škálu nápravných opatření, která jsou účinná. Celkově je možno hodnotit stav ÚČOV jako zlepšující se. S realizací investic Pražské vodohospodářské společnosti, a.s., (PVS) bude zajištěna vyšší bezpečnost a odolnost provozu ÚČOV proti havarijním situacím.

Praha se připojí k mezinárodnímu projektu UNaLab

Rada hl. m. Prahy souhlasila s podepsáním konsorciální smlouvy mezi hlavním městem, Institutem plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR) a dalšími partnery mezinárodního projektu „Urban Nature Lab“, zkráceně UNaLab, realizovaného v rámci komunitárního programu Horizon 2020. Ten je největším a nejvýznamnějším programem financujícím vědu, výzkum a inovace na evropské úrovni v letech 2014-2020. Podepsání smlouvy musí ještě schválit Zastupitelstvo hl. m. Prahy.

Cílem projektu UNaLab je čelit výzvám navázaným na vysokou míru urbanizace a zavádět řešení pomocí zelené a modré infrastruktury v ulicích za účelem zvýšení odolnosti města vůči změně klimatu a v souvislosti s vodohospodářstvím. „Projekt umožní rozpracovat adaptační strategii Prahy, která je v současnosti vytvářena odborem ochrany životního prostředí Magistrátu hlavního města Prahy, do konkrétního akčního plánu s projekty za podpory pracovníků z nejprestižnějších zahraničních výzkumných institucí a měst,“ uvedla radní hl. m. Prahy Jana Plamínková.

Pilotními městy v tomto projektu jsou: Eindhoven, Janov a Tampere. Projekt je metodicky podporován špičkovou německou výzkumnou organizací Fraunhofer.

Městu pomůže s odpadem i Re-Use centrum

Podle rozhodnutí Rady hl. m. Prahy začne hlavní město hledat vhodné prostory pro pilotní projekt otevření hlavního Re-Use centra nebo několika menších center. Tato zařízení slouží pro opětovné využití starších, ale stále funkčních věcí, které by jinak skončily nenávratně v odpadu.

Re-Use centra fungují tak, že je občané využívají k odložení věcí, které jsou stále v provozuschopném stavu a mohou ještě posloužit někomu dalšímu, nebo naopak k jejich nákupu za symbolický poplatek. Pražské Re-Use centrum bude také zásobováno ze sběrných dvorů stejnými věcmi (nábytek všeho druhu, knihy, hračky, textil apod.), které sem budou převezeny se souhlasem původního vlastníka.

V Re-Use centru bude po celou stanovenou otevírací dobu přítomna obsluha, která bude návoz, distribuci a prodej materiálu a předmětů koordinovat. Výtěžek z prodeje upotřebených předmětů by měl být využit na podporu systému nakládání s odpady v Praze. Vhodným prostorem pro zřízení Re-Use centra může být například prostorná a zastřešená hala, která bude splňovat prostorové parametry pro přechodné uložení dodaného materiálu, a která bude zároveň dobře dostupná pro potenciální zákazníky i pro obsluhu.

Re-use centra fungují například ve Vídni nebo Budapešti, ze strany měst jsou velmi hodnocena zejména s ohledem na sociální rozměr těchto projektů a jsou také velice kladně vnímána i ze strany široké veřejnosti včetně té odborné. V českých podmínkách mají s podobným projektem zkušenosti například v městě Brně, kdy se model zapojení a využití provozu brněnských sběrných dvorů do projektu Re-Use osvědčuje a jeví jako životaschopný a udržitelný.

Zdroj: Praha.eu

Česká republika měla ke konci července smluvně zajištěnou zhruba třetinu evropských dotací určených na programové období 2014 až 2020. Jde o téměř dvě stě miliard korun z celkově přidělených 593,1 miliardy korun, potvrdilo ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). To by chtělo mít do konce roku smluvně zajištěno minimálně 40 procent evropských peněz.

Z jednotlivých operačních programů je na tom nejlépe program Zaměstnanost, který dosahuje nejvyšší podíl „přiklepnutých“ prostředků vzhledem k jejich celkovému objemu. Má již smluvně zajištěno 65 procent z přidělených 56 miliard korun. Naopak nejhůře čerpá operační program Praha – pól růstu, s vyčerpanými 14,5 procenty. Program má podpořit například výzkum, technologický rozvoj a inovace nebo boj proti chudobě. Operační program životní prostředí patří také spíše k podprůměru s vyčerpanými 23,8 %, resp. 15,9 mld. Kč.

V některých oblastech však stále chybí dostatek kvalitních a připravených projektů, a podle Šlechtové je na řídicích orgánech, aby případně upravily parametry výzev. MMR – Národní orgán pro koordinaci (MMR-NOK) ve spolupráci s jednotlivými řídicími orgány, ministerstvy a Magistrátem hl. m. Prahy, které řídí jednotlivé programy, hodnotí jednotlivé programy v rámci takzvaného hodnocení rizikovosti programů a následně navrhuje konkrétní opatření a pravidelně je předkládá na jednání vlády. V případě předchozího roku tak bylo například navrženo více než sto opatření, například zjednodušení pravidel u některých programů a výzev nebo využívání vratné formy dotací – tak zvaných finančních nástrojů. Pro rok 2017 stanovil MMR-NOK navazující opatření, kdy do konce roku 2017 musí řídicí orgány programů vykázat ve stavu „přiklepnuté“ prostředky na konkrétních schválených projektech alespoň 40 % prostředků, které má daný program k dispozici. Analytici však upozorňují, že zatím jde hlavně o smluvní zajištění peněz, ale ne přímo o čerpání. To však zabere další porci administrativy, která potřebuje čas. Více ZDE.

Zdroj: ČT24.cz

Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo III. výzvu programu podpory Nízkouhlíkové technologie v rámci operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014 – 2020. Příjem žádostí bude ukončen dne 17.11.2017. Tento operační program je stěžejním programem pro podporu českých podnikatelů. Celková alokace výzvy je stanovena ve výši 70 mil. Kč.

Cílem programu Nízkouhlíkové technologie je podpora konkurenceschopnosti podniků a udržitelnosti české ekonomiky prostřednictvím zaváděním inovativních technologií v oblasti elektromobility, obnovitelných zdrojů energie, nakládání s energií a využití druhotných surovin. Dalším cílem je zvýšení využití efektivnějších a spolehlivějších nízkouhlíkových technologií, které se zatím v ČR běžně neuplatňují. Výstupem projektů v oblasti druhotných surovin bude zvýšení soběstačnosti ČR v surovinových zdrojích substitucí primárních zdrojů druhotnými surovinami, čímž se zvyšuje vedle konkurenceschopnosti rovněž i celkový inovační potenciál ČR.

Na co lze získat podporu (podporované aktivity):

• Zavádění inovativních technologií k získávání druhotných surovin v kvalitě vhodné pro další využití v průmyslové výrobě např. z použitého papíru, skla, kovů, pneumatik, textilu, plastů, stavebních a demoličních odpadů, vedlejších energetických produktů a řady dalších výrobků s ukončenou životností,

• Zavádění inovativních technologií, kterými se budou z použitých výrobků získávat efektivním způsobem cenné druhotné suroviny,

• Zavádění inovativních technologií na výrobu inovativních výrobků vyrobených z druhotných surovin, včetně náhrad primárních zdrojů druhotnými surovinami tam, kde je to ekonomicky výhodné.

Kdo může žádat (příjemci podpory):

• malé, střední, velké podniky; žadatelem mohou být i podniky vlastněné až ze 100 % veřejným sektorem

• typy podporovaných právních forem jsou stanoveny v textu Výzvy

Míra podpory:

• je-li příjemcem malý podnik, je podpora poskytována až do výše 45 % ZV,

• je-li příjemcem střední podnik, je podpora poskytována až do výše 35 % ZV,

• je-li příjemcem velký podnik, je podpora poskytována až do výše 25 % ZV.

Výše dotace:

• minimální výše dotace 1 mil. Kč a maximální do výše 20 mil. Kč,

• maximální absolutní výše dotace na Podnikatelský záměr je 50 tis. Kč.

Bližší informace naleznete na webových stránkách Agentury pro podnikání a inovace.

Ke stažení: Nízkouhlíkové technologie - Druhotné suroviny - Výzva III

Zdroj: MPO

Koncepce na ochranu před následky sucha pro území České republiky“, schválená vládou České republiky dne 24. července 2017 usnesením č. 528, je strategický dokument, který byl zpracován na základě výstupů činnosti Mezirezortní komise VODA-SUCHO skupinou pracovníků Ministerstva zemědělství, Ministerstva životního prostředí a VÚV TGM v. v. i.

Hlavním cílem Koncepce na ochranu před následky sucha pro území České republiky (dále jen „Koncepce“) je vytvoření strategického rámce pro přijetí účinných legislativních, organizačních, technických a ekonomických opatření k minimalizaci dopadů sucha a nedostatku vody na životy a zdraví obyvatel, hospodářství, životní prostředí a na celkovou kvalitu života v ČR. Koncepce reaguje na aktuální výskyt epizod sucha v období 2014–2016, kdy se rok 2015 zařadil mezi historicky nejsušší roky. Následky pociťuje Česká republika prakticky doposud. Dramaticky podnormální stavy podzemních vod způsobují značné problémy na mnoha místech České republiky ještě i v roce 2017.

Východiskem pro zpracování návrhu koncepce byla činnost „Mezirezortní komise VODA-SUCHO“, která vznikla dohodou ministrů zemědělství a životního prostředí v první polovině roku 2014. Členové Komise připravili materiál „Příprava realizace opatření pro zmírnění negativních dopadů sucha a nedostatku vody“, který vláda schválila usnesením č. 620/2015. Tento dokument definoval 50 úkolů, jejichž řešením bylo pověřeno několik ministerstev. Jednalo se o Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo pro místní rozvoj. Plnění jednotlivých úkolů pod názvem „Informace o stavu plnění opatření pro zmírnění negativních dopadů sucha a nedostatku vody“ bylo projednáno vládou 9. ledna 2017 a stalo se východiskem pro návrh Koncepce.

Koncepce obsahuje rozsáhlou analytickou část, která v České republice doposud chyběla. Z této části vyplývá, že stávající zdroje vody jsou u nás sice zatím ve většině regionů dostačující, avšak scénáře vývoje změny klimatu svědčí o tom, že tato situace se bude dramaticky měnit, zejména v oblastech s častým současným výskytem sucha. Některé regiony v České republice jsou tedy velmi zranitelné již nyní, což se bude dále zhoršovat. Do oblastí rizikových z hlediska nedostatku povrchových vod spadají 3 % plochy území České republiky a 18 % je potenciálně rizikových. Mapy výskytu zemědělského sucha v období 2040–2060 a 2080–2100 za situace, kdy se klima bude vyvíjet jako doposud, indikují velmi výrazné zhoršení. Z rozboru dále vyplývá, že velkým problémem je zhoršená kvalita vody, která může v období sucha znemožnit její využití, a tím způsobit nedostatek vody v dané oblasti.

Koncepce se zaměřuje na strategické cíle pro ochranu před suchem a navrhuje komplex opatření, kterými je možné nepříznivé důsledky sucha a nedostatku vody zmírnit či zcela eliminovat. Je zde definováno pět základních pilířů, které jsou rozvedeny do konkrétních opatření. Opatření vedou k vytvoření jednotné komunikační platformy k suchu, k posílení nebo vytváření nových vodních zdrojů, ke zvýšení objemu vody v půdě úpravami zemědělského hospodaření, což přispěje jak k omezení zemědělského sucha, tak k zachování dostatečných průtoků ve vodních tocích po delší dobu než dosud, a obsahují zásady zodpovědného hospodaření se srážkovými vodami a šetření vodou v různých technologiích.

Ke stažení:

• Koncepce ochrany před následky sucha pro území ČR
• Přílohy
• Usnesení vlády č. 528 ze dne 24. 7. 2017

Zdroj: MZe

Český spolek pro péči o životní prostředí při ČSVTS ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí si Vás dovoluje pozvat na seminář s diskusí "Posuzování vlivů záměrů na životní prostředí (EIA), včetně výkladu o aktuálních změnách zákonů". Seminář proběhne ve čtvrtek 14. 9. 2017 od 9 hod. v budově Ministerstva životního prostředí (Vršovická 10, Praha 10, zas. mistn. č. 900).

Cílem semináře je seznámit účastníky se zásadními změnami v oblasti posuzování vlivů na životní prostředí, tj. s právě vyšlou novelou stavebního zákona  pod č. 225/2017 Sb., s účinností od 1. 1. 2018, která zavádí zcela nové typy řízení (územní řízení s posouzením vlivů na životní prostředí a společné územní a stavební řízení s posouzením vlivů na životní prostředí) a s tzv. transpoziční novelou zákona o posouzením vlivů na životní prostředí (EIA),  která provádí další podstatné změny , např. ve věci platnosti stanoviska EIA. Více informací ZDE.

Přednáší: JUDr. Libor Dvořák, Ph.D., ředitel odboru legislativního MŽP

Odborné a organizační zajištění: RNDr. Vlastimila Mikulová ČSPŽP

Ke stažení: Pozvánka na seminář

Zdroj: ČSVTS

Online supermarket Rohlik.cz rozšiřuje nabídku „křivé“ zeleniny. Zákazníci mohou od začátku tohoto týdne za zvýhodněnou cenu nakupovat zeleninu, která neodpovídá estetickým nárokům řetězců kvůli nestandardnímu zbarvení, velikosti či tvaru. Rohlik.cz tak bojuje proti plýtvání potravinami, také chce podpořit české pěstitele. Všechna zelenina pochází výhradně z tuzemských polí.

Rohlik.cz začal tento týden opět prodávat nestandardní zeleninu. Oproti loňsku mají zákazníci na výběr z dvojnásobného množství druhů. Každá položka bude v nabídce vždy alespoň několik týdnů. V současnosti si lze nechat dovézt balené brambory, mrkev, cibuli, česnek a rajčata, po kusech se dále prodávají okurky hadovky a kedlubny a na váhu lze koupit cukety a okurky polní. Ve srovnání s cenou standardní zeleniny lze přitom ušetřit mezi 10 a 50 procenty.

Zdroj: Rohlik.cz

Radní hlavního města Prahy schválili záměr projektu zaměřeného na vytvoření mapové interaktivní aplikace pro včasné upozornění na blížící se riziko povodní. Aplikace by měla umožnit rychlejší a operativnější rozhodování povodňové komise v návaznosti na předpovědi. Zde je předpokládaná úzká spolupráce s Českým hydrometeorologickým ústavem, který zajistí provozování modelu a poskytování potřebných dat zástupcům hlavního města. Počítá se zobrazením srážek, dat z vodních nádrží, informací o stupních povodňové aktivity, dále s grafickým znázorněním předpokládaných rozlivů a ohrožených objektů. Náklady projektu jsou odhadovány na 17,5 milionu a je počítáno s využitím prostředků z operačního programu životního prostředí. Více ZDE.

Zdroj: ovodarenstvi.cz

Technologická agentura České republiky (TA ČR) vyhlásila první veřejnou soutěž ve výzkumu a experimentálním vývoji pro Program na podporu aplikovaného společenskovědního a humanitního výzkumu, experimentálního vývoje a inovací ÉTA. Veřejná soutěž je zaměřena na podporu zapojení společenských a humanitních věd do projektů aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoj a inovací, které jsou přínosné pro udržení a zvyšování kvality života člověka v reakci na dynamické společenské, ekonomické, globalizační, kulturní nebo technologické proměny.

V rámci programu budou podpořeny projekty, které jsou zaměřeny na jeden nebo více níže uvedených aspektů:

• využívají přínosů multidisciplinárních přístupů,
• propojují výzkum technického a netechnického charakteru,
• vytěžují potenciál výstupů základního výzkumu k aplikacím.

Soutěžní lhůta začíná dnem 16. 8. 2017 a končí dnem 27. 9. 2017. Více informací ZDE.

Ke stažení:

• Zadávací dokumentace k 1. VS programu ÉTA
• Příručka pro uchazeče k 1. veřejné soutěži ÉTA

Zdroj: TAČR

Vláda na svém zasedání příští týden projedná mimo jiné Zprávu o stavu vodního hospodářství České republiky v roce 2016. Tu předloží  ministr zemědělství a ministr životního prostředí. Další body jednání:

• Zpráva o stavu zemědělství v ČR za rok 2016

• Informace o vývoji v oblasti úspor energií, jejich podpory a účinnosti realizovaných opatření

• Návrh na obeslání 6. zasedání smluvních stran Úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí a 3. zasedání Protokolu o registrech úniků a přenosů znečišťujících látek (11. – 15. září 2017, Budva, Černá Hora)

Jednání vlády proběhne v pondělí 21. 8. 2017.

V současné době je s Českou republikou vedeno řízení o porušení Smlouvy  č. 2015/0263 ve stadiu odůvodněného stanoviska. Evropská komise konstatuje, že Česká republika nepřijala veškeré právní a správní předpisy nezbytné k tomu, aby dosáhla souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/27/EU. Vyzvaka tak Českou republiku, aby přijala požadovaná opatření ve lhůtě dvou měsíců od jeho obdržení, přičemž jediným akceptovatelný způsobem změna současné právní úpravy. Návrh nařízení vlády o vzhledu, umístění a provedení bezpečnostních značek a značení a zavedení signálů se tak předkládá mimo Plán legislativních prací vlády na rok 2017. Termín pro přípomínky je stanoven do 24.8.2017.

Navrhovaná právní úprava zpřesňuje stávající právní úpravu s cílem dosáhnout plné transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/27/EU ze dne 26. února 2014, kterou se mění směrnice Rady 92/58/EHS, 92/85/EHS, 94/33/ES, 98/24/ES a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/37/ES a uvést je do souladu s nařízením (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, neboť Evropská komise neuznala způsob, jakým ČR prokazovala soulad svého právního řádu s ustanoveními čl. 1 směrnice 2014/27/EU. Více ZDE.

Ministerstvo životního prostředí spolu se Státním fondem životního prostředí ČR otevírají novou výzvu, která spojí péči o zdraví dětí s ekologickou výchovou. Na ozdravné pobyty pro děti z mateřských i základních škol, lesních školek či dětských skupin z oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší půjde z Národního programu Životní prostředí celkem 40 milionů korun. Příjem žádostí odstartuje 4. září.

Pomoc směřuje dětem mateřských a základních škol v oblastech nejvíce postižených smogem. Konkrétně jde o místa, kde denní koncentrace prachových částic v pětiletém klouzavém průměru překračovala 50 mikrogramů na m³. Pořadatelé ozdravných pobytů s ekologickým výukovým programem z takovýchto oblastí můžou získat až 400 tisíc korun v závislosti na délce pobytu.

Pobyty by měly trvat minimálně pět dní a probíhat mají na území s vyhovující kvalitou ovzduší. Kromě samotného vzdělávacího programu musí pobyty zahrnovat také intenzivní kontakt s přírodou. Výukový program by měl probíhat minimálně šest hodin denně, částečně venku na čerstvém vzduchu a má se věnovat i ochraně ovzduší. Školám jej zajistí kvalifikovaný lektor nebo organizace, která se zabývá environmentálním vzděláváním minimálně 2 roky.

Dotované pobyty budou probíhat vždy od podzimu do jara, kdy je smogových situací nejvíce a jejich negativní dopad na zdraví lidí je nejvýraznější. Konkrétní období konání pobytů je stanoveno od 1. října 2018 do 30. dubna 2019 nebo od 1. října 2019 do 30. dubna 2020. Seznam smogem postižených oblastí ZDE.

Dotaci lze čerpat jak na ubytování, stravování a hromadnou dopravu žáků, tak i na zajištění odborného ekologického výukového programu, tedy na pedagogy a pomůcky přímo spojené s ekologickou výchovou. Důležité je, aby výuka probíhala hravou, interaktivní a tvořivou formou, která vychází z rámcových cílů environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (EVVO).

O finanční příspěvek mohou od 4. září do 30. listopadu 2017 žádat mateřské školy, lesní mateřské školy či základní školy. Oproti minulé výzvě mohou být žadateli navíc i zřizovatelé dětských skupin, tedy subjekty, které nejsou zařazeny do sítě škol. Jedna organizace může čerpat až 400 korun na den a žáka u pobytů na více než 9 nocí, nebo až 350 korun na den a žáka u pobytů na 4 až 8 nocí, přičemž maximální výše dotace na jednoho žadatele může dosáhnout až 400 tisíc korun v závislosti na délce pobytu.

Ke stažení: Výzva č. 13/2017 k předkládání žádostí o poskytnutí podpory v rámci Národního programu Životní prostředí

Zdroj: MŽP

Ústavní soud dnes rozhodl, že dřívější právní úprava poplatku za odpad u dětí byla neústavní a vedla k porušování základních lidských práv dětí. Návrh na prohlášení neústavnosti zákona o místních poplatcích, ve znění účinném od 30. Června 2012, podal Nejvyšší správní soud. Zákon ukládal povinnost přímo nezletilým osobám, respektive jejich rodičům nebo zákonným zástupcům a opatrovníkům. Pokud  poplatky nehradili, vznikl dětem po dosažení plnoletosti dluh a často končili v exekucích.

V nálezu Ústavního soudu bylo mimo jiné konstatováno, že je ústavně chráněným zájmem dítěte, aby do dospělosti nevstupovalo se závazky, jež mohou mít rdousící efekt. Dále pak soud vytkl, že pokud zákon ukládal poplatkovou povinnost i nezletilým dětem a nepřenášel ji alespoň v platební rovině na zákonné zástupce, nelze jej podle Nejvyššího správního soudu vykládat v souladu s ústavou.

Aktuální znění zákona zachovalo poplatkovou povinnost bez rozdílu věku, avšak výslovně osvobozuje od této povinnosti děti v ústavní péči a dalších podobných zařízeních. Případný nedoplatek za nezletilou osobu pak přechází na zákonného zástupce nebo opatrovníka.

Zdroj: ČTK

V oceánu každoročně skončí okolo 12 milionů tun plastu a podle odhadů ho bude do roku 2050 ve světových mořích více než ryb. Výrobce přírodní kosmetiky Lush se rozhodl s tímto negativním trendem bojovat. Čistí oceán od plastového odpadu a následně z něj vyrábí obaly pro své výrobky.

S projektem přišla kanadská pobočka společnosti Lush, která zorganizovala sběr odpadu z Tichého oceánu a z pobřeží, které obklopuje ostrov Vancouver Island v Britské Kolumbii. Za šest měsíců se firmě podařilo za pomoci dobrovolníků z organizace Ocean Legacy Foundation shromáždit 25 tun plastu.

Ten následně ve spolupráci s recyklační společností Urban Resource Group přeměnila v plastové peletky, které dále využila na výrobu obalů. Po sérii zkušebních pokusů se podařilo přeměnit nadrcené kusy různého druhu plastu z oceánu na vysoce kvalitní peletky, které splňovaly veškeré ároky kosmetického výrobce. Společnost Lush tak chtěla dokázat, že i tak problematický odpad je možné dále zpracovávat a využívat. Více ZDE.

Zdroj: Lush North America

Pro snadnější orientaci povolujících úřadů a provozovatelů v jejich budoucích povinnostech byl zpracován dokument s konkrétními údaji k přezkumům integrovaných povolení a revizí referenčních dokumentů o BAT (BREF) a závěrů o BAT, který doplňuje dříve zveřejněnou metodiku k tzv. výjimkám z BAT. Tato verze je aktualizací zohledňující skutečný stav, provozovatele zařízení a také průběžný vývoj na evropské úrovni. S ohledem na nutnost v některých případech vyhodnotit individuálně aplikovatelnost závěrů o BAT na konkrétní zařízení je dokument chápán jako indikativní.

Ke stažení: Harmonogram přezkumu BAT

Zdroj: MŽP