Dočtete se o novinkách v dotačním programu Nová zelená úsporám, o nových výzvách z Národního programu Životního prostředí, nechybí ukázka úspěšných projektů. V Prioritě dále najdete článek na téma světelného znečištění, také se dozvíte jak správně topit, druhou část přehledu pochybení při tvorbě zadávacích podmínek a přehled aktuálních výzev.

Dokument ke stažení:

Priorita 9/2017

V oblastech zasažených hurikánem by se mohla vyskytnout některá infekční onemocnění. Prováděním konkrétních opatření lze některým nákazám předejít nebo zmírnit jejich rozsah a negativní dopad. ECDC provedlo rychlý odhad zdravotních rizik v souvislosti s hurikánem Irma.

360 novinek a skoro 230 světových premiér – to je letošní frankfurtský autosalon. A trendy? Digitalizace, mobilita ve městech a elektrický pohon. Kroky českých automobilových fanoušků určitě zamíří ke stánku Škody. Některé tradiční značky ale na salonu neuvidíte. Fiat, Mitsubishi, Nissan, Peugeot nebo Volvo dávají přednost on-line prezentacím. Osud tradičních autosalonů odráží situaci v průmyslu, který se musí vyrovnat s řadou nových faktorů od emisních regulací po sdílenou ekonomiku. Technologické změny – internet věcí či autonomní řízení – posunují auta mezi spotřební elektroniku, tedy na akce jako je CES v Las Vegas nebo Mobile World Congress v Barceloně. Jaké vozy, s jakým pohonem, s jakou výbavou budeme řídit v blízké i daleké budoucnosti? Téma dnešní 90ČT24. Ptejte se Jana Linharta, odborníka na automobilový průmysl nebo Jaromíra Marušince z Asociace elektromobilového průmyslu.

Dne 12. září 2017 uzavřela Technologická agentura ČR (TA ČR) Joint Declaration s izraelskou National Technological Innovation Authority (Národní úřad pro technologie a inovace). Deklaraci stvrdil svým podpisem předseda TA ČR Petr Očko v Tel Avivu. Tato deklarace poskytuje TA ČR rámec pro další spolupráci jak v oblasti společných projektů výzkumu a vývoje, tak umožní i výměnu know-how.

Izrael je označován, jako vzor ve výzkumu a inovacích. Může nám být inspirací především v oblastech jako je technologický foresight, hodnocení návrhů projektů, komercializace výstupů výzkumu a vývoje, transfer znalostí či informace o výzkumných infrastrukturách. TA ČR zároveň předpokládá, že bude tuto česko-izraelskou spolupráci koordinovat společně s CzechInvestem, například při vyhlášení veřejné soutěže v rámci programu MŠMT InterExcellence – InterAction. Soutěž bude pro MŠMT implementovat CzechInvest a měla by být vyhlášena během října 2017 se zaměřením právě na česko-izraelskou spolupráci ve výzkumu a vývoji.

Zdroj: TA ČR

Evropská hospodářská komise při Organizaci spojených národů (EHK OSN – UNECE) publikovala 7. přepracované vydání GHS. GHS představuje podklad pro celosvětovou harmonizaci klasifikace a značení chemikálií. Sedmé vydání obsahuje například přepracovaná kritéria pro zařazování hořlavých plynů do kategorie 1, vyjasnění definic - zdravotní nebezpečnost, přepracovaná upozornění pro Annex 3, příklad, jak označovat malé obaly/kusy s rozložitelnými značkami v Annex 7. Nové znění je k dispozici ZDE

ROZHOVOR Chudé státy nejsou naivní a vědí, že peníze na přizpůsobení klimatickým změnám půjdou především z jejich kapsy. Mezinárodní fondy, které vznikly i v rámci pařížské klimatické dohody, berou hlavně jako uznání bohatých zemí, že v tom nesmějí zůstat samy. „Bohaté státy mají zaplatit jenom zlomek. Kdyby se mělo přistoupit na princip, že škody platí znečišťovatel, tak tady žádnou mezinárodní dohodu nemáme,“ říká v rozhovoru pro E15 Benito Müller, výkonný ředitel neziskové organizace Oxford Climate Policy, která pomáhá připravovat vyjednávače rozvojových zemí na jednání o změnách klimatu.

Když letos americký prezident Donald Trump oznamoval, že stáhne podpis USA z pařížské klimatické dohody, řekl, že zastaví také americké příspěvky do mezinárodních klimatických fondů. Z nich se platí opatření v chudších zemích, které je mají připravit na dopady změn klimatu. Jaký dopad bude mít tento americký krok na rozvojové státy?

Za vlády prezidenta Baracka Obamy šla na klimatickou finanční pomoc zhruba miliarda dolarů ročně. Tyto peníze Trump škrtl a budou chybět. Pokud se tato  díra  nezalepí, řada rozvojových zemí se bude cítit zrazená. Miliarda dolarů je pro ekonomiku velikosti USA jako nic. Je to z americké strany pokrytectví. Prostě nechtějí s ostatními spolupracovat a brát vážně svou zodpovědnost.

Ani s americkým příspěvkem by ale v klimatickém fondu nebylo dost peněz.

Zelený klimatický fond určitě potřebuje změny. Rozhodování se musí posunout směrem do jednotlivých zemí. Místo financování malých projektů by měl fungovat formou podpůrných programů. V případě amerického příspěvku se ale bavíme o tom, jak jsou bohaté země zbytkem světa vnímány. Evropa si svůj díl odvádí už řadu let. Americká federální vláda naopak popírá svou zodpovědnost.

Co to udělá s ochotou chudších zemí snižovat emise skleníkových plynů, k čemuž se zavázaly v pařížské dohodě?

Všechny rozvojové země moc dobře vědí, že peníze, které budou potřebovat na boj s klimatickými změnami, budou muset najít a zaplatit samy. A to včetně těch států, které nenesou žádnou nebo jen minimální vinu na změnách klimatu. Klimatická změna není nějaký boží zásah. Je to újma, kterou způsobují jedni lidé jiným. To je vnímáno jako nespravedlivé. Proto je tak důležité udržovat určitou míru důvěry, že všichni vnímají svou zodpovědnost a společně chtějí situaci změnit. Jinak rozvojové země snadnou řeknou: „Když jsme vám ukradení, tak proč bychom se měli starat o vás.“

Není to z jejich strany jen taktika vůči bohatým státům ve smyslu „budeme s emisemi něco dělat, když nám to zaplatíte“?

Jenže bohaté státy mají zaplatit jenom zlomek. Kdyby se mělo přistoupit na princip, že škody platí znečišťovatel, tak tady žádnou mezinárodní dohodu nemáme. Finanční transfery mají hodně symbolickou hodnotu. Rozvojové země ve svých národních plánech pro snižování emisí mají často dvě kategorie opatření – nepodporovaná a podporovaná. Jsou ochotné udělat víc, pokud dostanou finanční podporu od bohatých zemí. Když ale tuto finanční vazbu zrušíme a místo toho na ně budeme ukazovat prstem, že ve skutečnosti nic nedělají, tak tím ničemu nepomůžeme. Potřebujeme atmosféru, kde si jsou všichni vědomi, že doma sice narážejí na řadu překážek, ale pokusí se udělat maximum možného.

Bez amerických peněz se jim do toho nebude chtít?

Je třeba rozlišovat mezi Amerikou a Washingtonem. V USA je řada lidí, kteří se chtějí dál řídit pařížskou dohodou a dělat patřičná opatření. Stejně tak jsou ochotní pokračovat v pařížské dohodě, pokud jde o finanční podporu. Rodí se nejrůznější koalice měst, států, firem, které stojí za pařížskou dohodou. Ty si ale musejí uvědomit, že zůstat součástí pařížské dohody neznamená jen plnit její cíle doma, ale také na mezinárodní scéně.

Bude mít jejich aktivita dostatečnou váhu, když partnerem pro rozvojové země je americká federální vláda?

Pracuji velmi úzce se skupinou nejchudších rozvojových zemí. Stát Massachusetts připravuje vlastní klimatický fond, jehož objem bude opravdu minimální, nějakých sto tisíc dolarů za rok. Ale netušíte, jak pozitivně tento krok přivítaly nejchudší státy. Pro ně má obrovskou cenu, že nejsou zapomenuty a  ponechány svému osudu. To je propojení politiky a psychologie, které se často točí kolem vnímání spravedlnosti. Ti, kteří vedou mezinárodní vyjednávání, si nemyslí, že všechno musí být vůči všem absolutně spravedlivé. Ale nikdo z nich nechce, aby se s nimi zacházelo nespravedlivě.

O tom přesně mluvil Trump, když pařížskou dohodu označil za extrémně nespravedlivou pro Spojené státy.

Jistě se můžeme přít, co je  a co není spravedlivé. To vnímání bývá hodně subjektivní. Ale je jasné, že jsou země, které mají historicky větší zodpovědnost za vznik klimatického problému.

To je Evropa a USA?

Pochopitelně. Jsou to průmyslové  státy, jejichž industrializace se odehrála díky uhlí. Parní stroje vznikly ve Velké Británii a my jsme díky nim zbohatli. Je dost nešťastné žádat ostatní země, aby se nerozvíjely. Naštěstí obnovitelné zdroje jim tento rozvoj umožní. Jakmile budou tyto zdroje plně  konkurenceschopné, nebude dávat smysl, aby kdokoliv stavěl nové uhelné elektrárny.

Hodně se mluví o tom, že Čína by mohla být novým klimatickým lídrem. USA jsou teď vnímány tak, že je nezajímá obecné blaho. Čínu dobro planety zajímá?

Čína má doma velmi vážné problémy, které způsobují klimatické změny. Je to země dvou světů. Pobřeží je industrializované, zatímco západní oblasti připomínají nejchudší rozvojové země. Ty se snaží Číňané rozvíjet. Jsou to ale hlavně zemědělské regiony a zemědělství je sektor, který je nejvíce ovlivněný klimatickými změnami. Čína má už teď výrazně nižší množství dostupné vody na hlavu, než je průměr na Západě.

Takže Číňané si uvědomují, že pokud nebudou schopni kontrolovat dopady klimatických změn, zadělávají si na velký problém. A jediný způsob, jak dopady omezit, je snižovat skleníkové emise. Ovšem i kdyby Čína snížila své emise na nulu, tak problém klimatických změn nezmizí.

Má cenu po Číně požadovat, aby byla ve snižování emisí razantnější?

Půl miliardy chudých Číňanů nevnímá Čínu jako rozvinutou zemi, a proto se Čína stále chce řadit mezi rozvojové země. Nemůžeme ji proto k něčemu nutit násilím. Příkladem může být Zelený klimatický fond. Američané za Obamy do něj slíbili tři miliardy dolarů. Číňané místo toho vytvořili svůj solidární fond ve stejné výši. Tvrdí, že platit do zeleného fondu je povinnost rozvinutých zemí. To oni nejsou, ale chtějí ukázat solidaritu. Má to velkou symbolickou hodnotu.

Nebude Čína používat svůj fond jen pro podporu čínského byznysu a zvyšování svého vlivu v rozvojových zemích?

Jistě nemůžeme být naivní. Každý chce získat nějaký dodatečný prospěch ze vzájemné spolupráce. Podstatný je ale cíl, ne pár milionů dolarů, které může
spolupráce někomu přinést. Prospěch z globálního snižování emisí je mnohem větší. Nejde o hru s nulovým součtem, kdy jeden někomu něco vezme, aby sám něco získal.

Může se Čína stát vzorem pro ostatní velké rozvojové země, pokud jde o boj s klimatickými změnami?

Právě dávám dohromady tým, který by se zabýval možnostmi takové strategické spolupráce. Chceme se zaměřit i na Indii, protože bychom se neměli jednostranně upnout jen na Čínu. Dám příklad. Můžeme se soustředit na snížení skleníkových emisí čínských výrobců elektřiny o x procent. Jedním z opatření může být zapojení evropských firem, které vyrábějí systémy řízení větrných farem. Od Číňanů by to vyžadovalo změnu zákonů, které usnadní vstup zahraničních průmyslových firem do Číny. Tvrdím, že díky této cílené spolupráci můžeme dosáhnout změn v národní regulaci snáze než jen nějakými globálními proklamacemi, že chceme být přátelé a chceme spolupracovat.

To asi půjde těžko vysvětlit v Česku nebo v Polsku, které jsou minimálně zdrženlivé, pokud jde o klima.

To byla vždycky evropská slabina. Neumíme pořádně vysvětlit přínosy Evropské unie, natož abychom uměli vysvětlit přínosy spolupráce uvnitř EU v oblasti boje s klimatickými změnami. Můžeme utvořit strategické aliance mezi členskými státy. V každém případě změny dosáhneme levněji, když budeme spolupracovat, než když každý pojede po své cestě.

Nemůže tato vnitřní dynamika EU ohrozit dohodu, když EU zjevně bude muset v roce 2025 přijít s ambicióznějším cílem pro snižování emisí?

Evropa si už stanovila, že v roce 2025 se ohlédne a vyhodnotí, co se bude dít do roku 2030. Vytvoří se tím trvalý mechanismus, který nás bude nutit přemýšlet, co bude za dalších pět let. Tak se budeme moci snáze dohodnout na ambicióznějším cíli, aniž budeme mít pocit, že nás to zabije. V mezidobí se budou státy dívat i jeden na druhý a mohou se neformálně dohadovat na vyšších cílech. Už máme pravidelný cyklus komunikace a stanovování cílů. Teď je třeba ještě vytvořit pravidelný cyklus hodnocení a aktualizace našeho snažení. Pak bude vše snazší.

Benito Müller - Působí na Filozofické fakultě Oxfordské univerzity. Je výkonným ředitelem neziskové organizace Oxford Climate Policy, která pomáhá rozvojovým zemím s přípravou na mezinárodní jednání o klimatické politice. Jako poradce se podílel na diskuzích o fungování Zeleného klimatického fondu, který bude platit projekty na přizpůsobování klimatickým změnám. Původně vystudoval matematiku na technické vysoké škole ETH ve švýcarském  Curychu.

Zdroj: E15

Stát podpoří půl miliardou evropských dotací výstavbu dalších sedmi stanic na přeměnu biologického odpadu na plyn. „Jejich kapacita bude 52 tisíc tun odpadu za rok. Žádný z projektů se zatím nestaví,“ uvádí mluvčí Státního fondu životního prostředí Lucie Früblingová. Přitom se už polovina z osmi stávajících bioplynek potýká s nedostatkem bioodpadu, a nevyrábí tak na plný výkon. Biologický komunální odpad se povinně třídí od roku 2015. "Obecně ale povinné třídění biologického odpadu nevytvoří dostatek materiálu. Navíc se obce někdy snaží šetřit a objednávají svoz nádob třeba jen jednou za měsíc. Odpad v nich je pak nepoužitelný,“ říká ředitel kompostárny Miroslav Herout. Ministerstvo životního prostředí tvrdí, že se chování obcí a původců odpadů změní po přijetí nového zákona o odpadech. Více ZDE

Zdroj: E15

Zjednodušit posuzování vlivu stavebních záměrů na životní prostředí (EIA) má novela, kterou dnes podepsal prezident Miloš Zeman. Novela mimo jiné omezuje počet záměrů, které budou posuzování podléhat. Norma také prodlužuje z pěti na sedm let základní dobu platnosti stanoviska EIA. Novela má umožnit prodloužení základní doby platnosti stanoviska o pět let, takže by mohlo platit 12 let. Novela také zpřesní ustanovení, podle něhož by vláda mohla ve výjimečném případě vyjmout z procesu EIA stavební záměry, u nichž by veřejný zájem na jeho provedení výrazně převyšoval nad zájmy ochrany životního prostředí. Novela rovněž zavádí povinnost vyhodnotit ve zjišťovacím řízení i jednotlivé varianty projektů, pokud byly předloženy.

Čtěte také:

• Připomínky: Návrh prováděcí vyhlášky k novele zákona EIA (12.9.2017)

• Poslanci přijali senátní změny k novele EIA (5.9.2017)

• Poslanci schválili novelu zákona EIA ve třetím čtení (7.6.2017)

• Novelu zákona EIA znovu projednají poslanci (19.7.2017)

Program konference PVO 2017 (Praha, 12. - 13.10.2017) se už rýsuje. Dalo by se říct, že se už skoro vyrýsoval. Aby čtenáři Odpadavého fóra získali bližší představu o tom, co všechno předcházení vzniku odpadů zahrnuje, zvolili jsme ho jako hlavní téma zářijového čísla. V tomto čísle najdete:

• Rozhovor věnovaný prezentaci České republiky na půdě OSN. 18. července ČR představila v New Yorku, jak plní 17 Cílů udržitelného rozvoje a jak vnímá svoji budoucnosti v roce 2030. Jak upozornil současný ministr životního prostředí Richard Brabec během svého úvodního slova prezentace, „planetu máme půjčenou od našich potomků“.  Tento rok se půjčka rozhodně vyplatila. Česku se totiž podařilo vyšplhat na špíčku v žebříčku naplňování cílů udržitelného rozvoje a umístit se na neuvěřitelné páté příčce za čtyřmi severskými státy. Jak se nám to povedlo a jak máme jednat, abychom neusnuli na vavřínech, nám vyprávěl člen delegace a zastupitel českého podnikání Robin Dufek.

• Každé město si zaslouží bikesharing, myslí si zakladatel bikesharingové společnosti Rekolo Vítek Ježek. V rozhovoru s ním se dozvíte něco o historii vzniku Rekoly a o tom, jak růžový bikesharing proměnil městské prostředí od té doby.

• Opravitelnost zboží je podle nás hospodářskou výzvou a nejsme jediní, kdo si to myslí. Až 92 % evropských respondentů shodně uvedlo, že elektrospotřebiče a výrobky smart technologií jsou navrženy tak, aby spotřebitel byl nucen po vypršení záruční doby koupit nový výrobek. Je mýtus o „kazítku“ pouhým mýtem nebo je v tom i kus pravdy?  Jak se proti surovinovému plýtvání chystá zakročit Evropská komise? Jsou regulace tou správnou a jedinou cestou?  Dozvíte se v zářijovém vydání OF.

• Zdá se Vám, že cirkulární ekonomika a spodní prádlo spolu nesouvisí? O opaku svědčí projekt s názvem Créeme, jehož zakladatelky jsou mladé návrhářky Soňa Vidiečanová a Katarína Kobušová. Cílem projektu je sériová výroba organického a recyklovatelného bavlněného spodního prádla a panských triček, které jsou zároveň bezpečné pro lidskou pokožku a životní prostředí.  Podrobnosti najdete v říjnovém rozhovoru.

• Třetina veškerého vyrobeného a vypěstovaného jídla na světě se vyhodí. Plýtvá se všude – v zemědělství, v supermarketech i doma. V půlce července v pražské Stromovce se konala akce Jam session, která upozornila na problém plýtvání potravinami a jednu z jeho příčin: normativní tlak na vzhled ovoce a zeleniny. O tom, proč zelenina nemůže být ošklivá, se dočtete v zářijové reportáži.

• Sběrné kontejnery jsou skvělé, ale problém textilního odpadu nevyřeší. Jak píše ve svém článku Jaroslav Pašmik, zakladatel Centra managementu udržitelnosti na Vysoké škole ekonomické v Praze, na tuhle obtížnou výzvu musíme vyzrát jinak.

Do tematického bloku Bioodpady jsme zařádili následující články:

• „Žížalí mapa“: Velmi oblíbenou variantou kompostování ve městech se stávají vermikompostéry používající ke kompostování žížaly. Kokoza dala vzniknout komunitní mapě, která dnes běží na ww.mapko.cz, již se přezdívá „žížalí mapa“, což byl právě jeden z původních záměrů: dát dohromady komunitu, která si může navzájem předávat nejen žížalí násady, ale i cenné rady a zkušenosti.

• „První pražská kompostárna“: Začátkem července otevřelo hlavní město Praha svoji první kompostárnu, kterou vybudovalo na své náklady. Začalo tak v režimu zkušebního provozu fungovat první zařízení z uvažované sítě ekologických pražských kompostáren, které bioodpady ze zahrad i z údržby veřejných zelených ploch zpracovává na kompost.

a samozřejmě mnohé další.

Příjemné čtení přeje Redakce OF.

Technologické centrum AV ČR vydalo aktualizovanou verzi brožury z edice Vademecum H2020, která se věnuje finančním pravidlům programu Horizont 2020. Aktualizace odráží změny Modelových grantových dohod (vč. anotovaného textu) zveřejněné v posledních dvou letech. Výraznější změny zaznamenaly kapitoly brožury: 2.3.1.1: Osobní náklady, 2.3.1.6: Náklady na interně fakturované zboží a služby využívané v projektu, 2.3.1.7.4: Mezinárodní partneři – nový typ třetí strany a 2: Kontroly. Brožura je dostupná výhradně v elektronické podobě (stahujte ZDE). TC AV ČR dále uvádí, že komentáře k brožuře či specifické dotazy týkající se finančních pravidel je možné zaslat na na e-mail: finance@tc.cz.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) poslalo do připomínkového řízení Návrh vyhlášky o odborné způsobilosti a o úpravě některých dalších otázek souvisejících s posuzováním vlivů na životní prostředí, která by měla být účinná od 1. listopadu 2017. Důvodem předloženého návrhu je nabytí účinnosti dvou aktuálních novelizací zákona – tzv. transpoziční novely EIA a novela stavebního zákona. Konkrétně je za hlavní změny možné považovat rozdělení zkoušky odborné způsobilosti na zkoušku konanou pro účely udělení autorizace a zkoušku konanou pro účely prodloužení autorizace, výčet oblastí vzdělávání autorizovaných osob a podrobnější úprava postupu pro zajištění zpracování posudku. Termín připomínek je stanoven na 3. října 2017. Další podrobnosti a dokumenty ke stažení jsou k dispozici pro registrované uživatele ZDE.

CENIA (provozovatel systému ISPOP) informuje, že dnes bude z důvodu testování externích modulů systému ISPOP snížena dostupnost systému či může docházet k prodloužení odezvy systému. V některých případech nemusí být funkce systému vůbec dostupné. Nedostupnost se může dotknout i písemné podpory EnviHELP.

Zdroj: ISPOP (CENIA)

O státní podporu pro rozvoj infrastruktury na alternativní paliva se více hlásí další zdroj - vodík. Ministerstvo dopravy na vládě prosadilo zdvojnásobení počtu peněz na vodíkové plnící stanice. Původně mělo jít na podporu "vodíku" 100 milionů korun, které měly do roku 2025 podpořit vznik tří až čtyř vodíkových stanic. Na vybudování infrastruktury může jít 200 milionů korun a do roku 2025 může v zemi vzniknout až 12 plnících stanic. Více ZDE

Zdroj: iHNED.cz

Ostrov plastového odpadu o velikosti Francie se plaví severním Pacifikem. Velká tichomořská odpadková skvrna (The Great Pacific Garbage Patch), která byla objevena Charlesem J. Moorem v roce 1997, se skládá ze dvou obřích mas plastového smetí mezi USA a Japonskem. Shlukuje se v ní na 140 miliónů tun odpadu a každým rokem přibývá dalších zhruba 8 milionů. Skupinka aktivistů se rozhodla vytvořit z této obří odpadkové masy stát The Trash Island a zaslat žádost o jeho uznání přímo do OSN. Pokud by byl tento nový stát uznán, členské země by musely problém řešit. Více ZDE

Zdroj: https://www.m-journal.cz/

Má právo na bezpečí přednost před ostatními lidskými právy? Do jaké míry kyberterorismus ovlivňuje hodnoty naší společnosti? Kam by měl směřovat bezpečnostní průmysl v reakci na moderní hrozby naší civilizace? Rozhovor s Veronikou Weinfurtovou, ředitelkou konference, o přípravě Konference bezpečnostního managementu 2017.

Co vlastně je KBM?

Jedná se o konferenci bezpečnostního managementu s již třináctiletou tradicí. Je to tedy jedna z nejstarších tradičních konferencí. KBM je příležitost setkat se jednou ročně s ostatními profesionály z oblasti security a facility nad prioritními a aktuálními otázkami.

Česká pobočka mezinárodního sdružení bezpečnostních profesionálů ASIS CZ připravuje konferenci tak, aby nabídla aktuální přehled nejdůležitějších témat. ASIS CZ klade mimořádný důraz na odbornou stránku, kvalitu prezentací a co nejobjektivnější výběr témat tak, aby skutečně popisovaly danou situaci a potřeby.

Jaké zaměření bude mít letošní ročník konference?

Letošním podtitulem konference bude Security Leadership 2018. Přinese diskuzi jednotlivých sektorů – státu, zákonodárců, soukromoprávních a vzdělávacích institucí, komerčních bezpečnostních firem, vědy a průmyslu s cílem zhodnotit bezpečnost a připravenost na hrozby ohrožující nejen občany České republiky, ale i hodnoty západní civilizace.  Zároveň ale diskutovat nad personální krizí či dopady legislativních změn.

Jaká témata můžeme letos tedy očekávat?

V letošním roce bude konference rozdělena do sedmi sekcí. V prvním bloku se budeme věnovat již zmíněné Security Leadership 2018, dále pak synergii oblasti facility a security.  Nebudou chybět nejnovější technologie, které představí partneři konference - společnosti Siemens, Dahua a Dorma kaba. Nabídneme možnosti vzdělávání a certifikace bezpečnostních profesionálů, zaměříme se na problematiku kyberterorismu, ochrany dat, GDPR a v neposlední řadě poukážeme na legislativu v oblasti soukromé bezpečnosti, její dopad a výhledy do budoucna s ohledem na růst lokálních i globálních bezpečnostních hrozeb.

Jací odborníci se na konferenci představí?

Je nám obrovským potěšením, že je o konferenci veliký zájem a můžeme vybírat z nejlepších odborníků v oboru bezpečnosti a komplexního facility managementu. Představí se více než 33 specialistů jako např. izraelský host Dakar Eilat, výzkumný pracovník I.D.F. National Defense College a Mezinárodního Institutu pro boj proti terorismu (ICT) na IDC Herzlya. Dále pak například RNDr. Jiří Hynek – prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu, Ladislav Šticha - mluvčí Bezpečnostní informační služby, Tomáš Pojar, M.A. - bezpečnostní analytik a konzultant v oblasti bezpečnosti, terorismu a obrany a prorektor CEVRO Institut, plk. gšt. Ing. Miloslav LAFEK - ředitel odboru operačního plánování Společného operačního centra Ministerstva obrany, zástupce Policejního prezidia České republiky a v neposlední řadě pak zástupci politických stran.

Konference bezpečnostního managementu 2017 sed koná 21. září 2017 v zastupitelském sále Nové radnice, Mariánské nám. 2/2, Praha 1. Registrace probíhá na našem webu www.konferencekbm.cz nebo přes email info@asiscz.org . Účastnické poplatky (bez DPH): studenti  990 Kč, státní správa 2690 Kč a komerční sektor 3690 Kč. Členové ASIS International mají slevu 30% a účastníci předchozích ročníků získají slevu ve výši 15%.

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) zveřejnilo informace k provozní podpoře elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a z malých vodních elektráren (výrobny elektřiny s instalovaným výkonem nad 1 MW uvedené do provozu v letech 2016 – 2020).

Evropská komise posoudila systém podpory podporovaných zdrojů energie v ČR a konstatovala slučitelnost provozní podpory elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a z malých vodních elektráren s vnitřním trhem Evropské unie. K tomu vydala rozhodnutí:

• SA. 45768 (2016/N) – Czech Republic – Promotion of elektricity from high-efficiency combined heat and power generation installations commissioned since 1 January 2016, a

• SA. 43182 (2015/N) – Czech Republic - Promotion of electricity production from small hydro power plants.

V těchto rozhodnutích Evropská komise definovala závazky, pro Českou republiku.

Podle rozhodnutí SA. 45768 (podpora elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla) má nárok na provozní podporu celkem 15 výroben elektřiny s instalovaným výkonem vyšším než 1 MW uvedených do provozu v období od 1. ledna 2016 do 31. prosince 2020.

Podle rozhodnutí SA. 43182 (podpora elektřiny z malých vodních elektráren) má nárok na provozní podporu celkem 9 malých vodních elektráren s instalovaným výkonem vyšším než 1 MW uvedených do provozu v období od 1. ledna 2016 do 31. prosince 2020.

Tento omezený počet výroben elektřiny (uvedený v bodě 64 rozhodnutí SA. 45768, resp. v bodě 73 rozhodnutí SA. 43182) shledala Evropská komise jako naplnění podmínek slučitelnosti podpory stanovených v Pokynech pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky na období 2014–2020 ze dne 28. června 2014.

Pro nárok na provozní podporu elektřiny je rozhodující datum podání žádosti o udělení státní autorizace na výstavbu výrobny elektřiny. Státní autorizaci uděluje Ministerstvo průmyslu a obchodu podle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon).

Nárok na provozní podporu bude možné uplatnit do naplnění (v rozhodnutí Evropské komise) uvedeného počtu výroben elektřiny s instalovaným výkonem nad 1 MW.

Ministerstvo průmyslu a obchodu informuje, že v případě provozní podpory elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla již počet udělených státních autorizací na výstavbu výrobny elektřiny naplnil počet výroben elektřiny s instalovaným výkonem vyšším než 1 MW uvedený v rozhodnutí SA. 45768.

O dalším vývoji v této oblasti bude Ministerstvo průmyslu a obchodu aktuálně informovat na svých internetových stránkách.

Zdroj: MPO